23 CO 112/2022-1147

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Patricie Adamičkové a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. a JUDr. Lady Záviškové ve věci žalobkyň: a) MUDr. [příjmení] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] b) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] obě zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. o věci samé a ve výroku IV. o nákladech státu potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. o nákladech řízení mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí [částka]; jinak se rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyněmi smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to ve znění specifikovaném ve výroku rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyněmi smlouvu o převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok II.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyním k rukám jejich zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně doplnil rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o výrok IV., kterým uložil žalované povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 10.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané dne [datum] (správně [datum] – pozn. odvol. soudu) právní předchůdkyní žalobkyň [jméno] [příjmení] (dále jen„ původní žalobkyně“), kterou se domáhala proti žalované uspokojení svého restitučního nároku formou bezúplatného převodu náhradních pozemků. Původní pozemky jí nebyly vydány pro překážku podle [ustanovení pr. předpisu], o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“). Při vypořádání jejího restitučního nároku žalovaná postupovala liknavě, restituční řízení trvá 23 let. Žalovaná vyčíslila její nárok chybně, neboť nechala ohodnotit odňaté pozemky jako nestavební. Nabídka náhradních pozemků ve veřejných nabídkách byla nedostatečná, žalobkyně byla nucena o pozemky nedůstojně zápasit s ostatními restituenty. Ani kvalita pozemků nebyla odpovídající kvalitě odňatých pozemků. Výše restitučního nároku byla určena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] částkou [částka]. K vypořádání zbývá [částka].

3. Současné žalobkyně vstoupily do řízení jako právní nástupkyně zemřelé žalobkyně na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

4. Po změnách žaloby (připuštěných soudem I. stupně) a po částečných zastaveních řízení či vyloučení k samostatnému projednání, se žalobkyně domáhaly nahrazení projevu žalované uzavřít se žalobkyněmi smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek v k. ú. [část obce]“), a o převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].

5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že původní žalobkyně se nehlásila do veřejných nabídek, přičemž nabídky byly dostatečně rozsáhlé a kvalitní. Nesouhlasila s výší nevypořádaného nároku, neboť eviduje nárok ve výši [částka]. Sporovala závěry znaleckého posudku ze dne [datum], jímž byly oceněny nevydané pozemky. Namítala nepřevoditelnost pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] s ohledem na vydané předběžné opatření v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka]. Nepřevoditelný je i pozemek v k. ú. [část obce], když se jedná o pozemek zastavěný stavbou, který je současně součástí zahrádkové osady.

6. Soud I. stupně vyšel z mezi účastníky nesporných skutečností, že nevypořádaný nárok žalobkyň k datu [datum] činí [částka] a pozemek v k. ú. [část obce] je oceněn na částku [částka]. Dále vyšel z prokázaných skutečností, že původní žalobkyně uplatnila nárok na zemědělský majetek u Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] společně s JUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], postupně v době od [datum] do [datum]. Odňaté pozemky v k. ú. [část obce], [část obce] a [část obce] nebyly vydány pro překážku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, rozhodnutí byla vydána postupně v době od [datum] do [datum]. V době od [datum] do [datum] se původní žalobkyně nepřihlásila do žádné veřejné nabídky. V tomto období žalovaná nabízela podle zákona o půdě 16 pozemků a Středočeském kraji, a dalších 53 pozemků v téže lokalitě podle [ustanovení pr. předpisu] Podle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] byly nevydané pozemky znalcem oceněny k datu [datum] částkou [částka], z toho podíl původní žalobkyně činil [částka]. Podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] činil nevypořádaný nárok původní žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku [částka]. Na základě rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl nárok žalobkyň uspokojen do výše [částka]. Od roku [rok] do [datum] žalovaná eviduje [anonymizováno] žádostí o přecenění restitučního nároku a v období od [datum] do [datum] eviduje [anonymizováno] rozhodnutí pozemkových úřadů, v nichž došlo k přecenění a navýšení restitučních nároků. Tyto žádosti se vztahují k [anonymizováno] oprávněným osobám. Průměrná délka řízení od uplatnění nároku oprávněnou osobou do úplného vypořádání nároku je 10,01 let. Nejvyšší kontrolní [anonymizováno] shledal, že žalovaná bezplatně převáděla jiné pozemky na osoby, které nemají podle zákona o půdě status oprávněné osoby. Poškodila zájmy oprávněných osob tím, že v případě zvýšení ocenění nevydaných pozemků uzavřela tzv. dohody o narovnání s postupníky a nikoliv s původními vlastníky nepředaných pozemků, kterým nárok vznikl. Postupníkům poskytla plnění převodem nemovitostí ve vlastnictví státu ve větším rozsahu, než postupníci získali postoupením. Při uspokojování nároků oprávněných osob zpravidla neřeší bezúplatné převody jiných pozemků prostřednictvím pozemkových úprav. Za období od [datum] do [datum] žalovaná zařadila do veřejné nabídky pozemky v hodnotě průměrně v řádu desetitisíců, v [obec] či přilehlém okolí se v nabídce objevovalo pouze zanedbatelné množství pozemků. Ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo vydáno na návrh žalobců z tohoto řízení předběžné opatření Obvodním soudem pro Prahu 10 dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Pozemek v k. ú. [část obce] je ve vlastnictví žalované, jedná se o pozemek označený jako zemědělský půdní [anonymizováno], na pozemku se nachází malý zahradní objekt a oplocení. Pozemek v k. ú. [část obce] byl na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] pronajat [jméno] [příjmení] za účelem zahrádkářského využití, nájemní vztah byl uzavřen na dobu neurčitou, roční nájemné bylo sjednáno ve výši [částka]. Na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] byl pozemek v k. ú. [část obce] pronajat za účelem rekreace a provozování drobné zemědělské činnosti s tím, že smlouva nemůže být právním titulem ke zřízení trvalé stavby nebo pro trvalé odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Pronájem byl zřízen na dobu neurčitou od [datum], přičemž nájemce vzal na vědomí, že pozemek může být převeden na třetí osobu. [ulice] část [obec a číslo], odbor výstavby – stavební [anonymizováno] k pozemku v k. ú. [část obce] neeviduje žádné povolení územní, stavební ani kolaudační. Na pozemku se v současné době rozkládá neoficiální zahrádkářská kolonie, která existovala již před rokem 1997. Některé stavby jsou využívány v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací k dlouhodobějšímu bydlení, nicméně jedná se o chatky a zahradní domky. Cílovým řešením lokality je návrat k původnímu způsobu využití, tj. obnova sadů a vinic, jako tomu bylo podle leteckých snímků ještě v roce [rok]. Na předmětném pozemku se nenacházejí žádné trvalé stavby a nejedná se o zahrádkářskou osadu.

7. Z dalších provedených listinných důkazů soud I. stupně nezjistil skutečnosti podstatné pro posouzení věci.

8. Na zjištěný skutkový stav soud I. stupně aplikoval právní úpravu zákona o půdě a [ustanovení pr. předpisu], o [anonymizováno] pozemkovém [anonymizováno] a změně některých souvisejících zákonů. Shledal, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle § 4 zákona o půdě, přičemž jejich nevypořádaný nárok činí [částka]. Žalobkyně jsou oprávněny domáhat se uspokojení restitučního nároku soudní cestou, neboť žalovaná v jejich věci postupovala liknavě a svévolně, nezařazovala do veřejných nabídek dostatečné množství vhodných pozemků. Liknavost žalované byla zjištěna i šetřením [anonymizováno]. Žalovaná také neuznávala správnou hodnotu původního restitučního nároku, k přecenění přistoupila až po letech v rámci soudního řízení, kdy při jednání [datum] učinila nespornou výši nároku žalobkyň. Nárok žalobkyň nebyl vypořádán ani po 28 letech, když obecně průměrná délka uspokojování nároků činí 10,1 let.

9. Soud I. stupně shledal, že pozemek v k. ú. [část obce] je vhodným náhradním pozemkem. Nepřisvědčil žalované, že pozemek je součástí zahrádkářské osady či je zastavěn stavbou, neboť její tvrzení nebylo prokázáno. Pokud se na pozemku nachází malý zahradní objekt, nelze jej považovat za překážku vydání podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, když se jedná o jednoduchý zahradní přístřešek, který byl na pozemku zbudován v souladu s nájemní smlouvou ze dne [datum]. Poukázal na to, že se nejedná o stavební pozemek a stavba dočasná a drobná nebrání převodu pozemku na oprávněnou osobu. Hodnota pozemku činí [částka], je tedy rapidně nižší, než kolik činí nevyčerpaný restituční nárok žalobkyň. V této [anonymizováno] proto žalobě vyhověl.

10. Naproti tomu zamítl žalobu ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], neboť tyto pozemky nejsou vhodnými náhradními pozemky, s ohledem na to, že dříve než žalobkyně uplatnily nárok na tyto pozemky jiné oprávněné osoby a to v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka], v němž bylo vydáno předběžné opatření ohledně těchto pozemků, jímž je žalované zakázáno s nimi nakládat.

11. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyním přiznal plnou náhradu nákladů řízení, když s odkazem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu uvedl, že četná zpětvzetí žalobkyň nemohou jít k jejich tíži. Odměnu advokáta určil z tarifní hodnoty [částka], z ní zjištěnou částku [částka] ponížil o 20 % a dospěl k částce [částka] za každý úkon každé žalobkyně. Za první čtyři úkony při zastoupení původní žalobkyně přiznal odměnu ve výši [částka], za dvanáct úkonů při zastoupení žalobkyň přiznal odměnu ve výši [částka], za pět úkonů, za které náleží odměna ve výši jedné poloviny, přiznal odměnu ve výši [částka], dále přiznal náhradu za 38 režijních paušálů po [částka] ve výši [částka] a náhradu za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši [částka].

12. O nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a k jejich úhradě zavázal v řízení neúspěšnou žalovanou.

13. Proti rozsudku, a to v rozsahu výroků I., III. a IV., podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Podle žalované je rozsudek soudu I. stupně nesprávný z důvodu procesního pochybení a z důvodů věcných vad. Měla za to, že žalobkyně se nemohou domáhat převodu konkrétně vybraného pozemku, neboť nebyly současně splněny podmínky pro převod konkrétně vybraných pozemků mimo zákonem předvídaný postup, a to liknavý a diskriminační postup žalované vůči oprávněné osobě a dlouhodobá marná aktivní snaha oprávněné osoby o uspokojení nároku zákonným způsobem. V této souvislosti žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Zdůraznila, že otázka liknavosti a svévole je považována za otázku skutkovou a žalobkyně v řízení neprokázaly, že by se za současného stavu, při správně stanovené výši jejich restitučního nároku, nemohly domoci jeho uspokojení ve veřejných nabídkách. Argumentace historickými pochybeními žalované postrádají logického smyslu, když k dnešnímu dni neexistují žádné překážky, které by žalobkyním bránily uspokojit jejich nárok zákonem předvídaným způsobem. Judikatura, ze které žalobkyně dovozují důvodnost přímého převodu pozemků mimo veřejnou nabídku, například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] a [ústavní nález], ze které vycházel i soud I. stupně, je ve výkladu prezentovaném v napadeném rozsudku neaktuální a již překonaná. Domáhat se převodu pozemků mimo veřejnou nabídku je totiž možné pouze v situaci, kdy se oprávněná osoba dlouhodobě ač marně snaží uspokojit svůj restituční nárok ve veřejných nabídkách, vykazuje značnou aktivitu a i přesto se jí nedaří restituční nárok uspokojit. Žalobkyně ani jejich právní předchůdkyně nevykazovaly jakoukoliv aktivitu ve snaze uspokojit svůj nárok způsobem, který předpovídá zákon o půdě, a to účastí ve veřejných nabídkách. Žalovaná přitom ve svých vyjádřeních upozorňovala, že aktivita ve veřejných nabídkách je podmínkou pro rozhodnutí o nahrazení projevu vůle. Proto je přesvědčena, že soud I. stupně zásadně pochybil, když dovodil liknavost a svévoli žalované, ačkoliv zcela absentovala aktivita žalobkyň, a přistoupil k nahrazení projevu vůle žalované k převodu náhradních pozemků v rozporu s citovanou judikaturou. Závěry soudu I. stupně jsou v rozporu se skutkovým stavem. Na podporu své argumentace odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud shledal závěry soudů nižších stupňů o liknavosti a svévoli žalované za nepřiměřené, když se žalobce neúčastnil (s výjimkou účasti jediné v době blízké před zahájením řízení) veřejných nabídek, tedy byl de facto pasivní jako žalobkyně. Žalovaná si je vědoma, že část nároku žalobkyň byla dříve nesprávně oceněná, avšak tento stav již nadále netrvá a byl napraven. Za nesprávný považuje skutkový závěr soudu I. stupně, že veřejné nabídky neměly dostatečné parametry. V řízení byl doložen a prokázán opak. Do veřejných nabídek byly a dále jsou zařazovány náhradní pozemky o hodnotě několikanásobně převyšující hodnotu neuspokojeného nároku žalobkyň. Na podporu této argumentace odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Soudu I. stupně vytýkala, že své závěry o liknavosti a svévoli založil na zcela obecných a již historických a překonaných argumentech, a to na zprávě [anonymizováno] a na počtu„ přecenění“, která byla provedena v období od [datum] do [datum]. Takový postup považuje za nepřípustný. Z napadeného rozsudku není zřejmé, na základě čeho soud dovodil důvodnost žaloby, když se dostatečně nevypořádal ani s otázkou údajné liknavosti a svévole žalované, ani s absencí aktivity žalobkyň ve veřejných nabídkách, ačkoliv jsou tyto okolnosti klíčové pro posouzení důvodnosti předmětné žaloby a své závěry založil na obecných a povšedních tvrzeních, která nemají přímé vazby na žalobkyně. Napadený rozsudek je vadný pro nedostatečné odůvodnění a pro vady skutkových zjištění a právní posouzení soudem. Namítala, že soud I. stupně nesprávně vyhodnotil otázku převoditelnosti pozemku v k. ú. [část obce]. Žalovaná zdůraznila, že pozemek v k. ú. [část obce] není vhodnou náhradou pro oprávněné osoby, neboť je zatížen zákonnou překážkou pro převod podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o půdě – pozemek je zastavěn stavbou a současně součástí zahrádkové/chatové osady. Tato výluka byla opakovaně deklarována i soudy vyšších stupňů v rámci tzv. areálové judikatury. Pokud měl soud za nedostatečně doložený okamžik či právní důvod vzniku zahrádkářské osady, byl povinen přistoupit ke zkoumání této skutečnosti sám z moci úřední. Závěr soudu se jeví žalované o to více předčasným a nepředvídatelným, pokud sám dospěl ke zjištění, že se jedná o pozemek pronajatý třetí osobě za účelem zahradničení a rekreace a že je začleněn do širšího celku zahrádek. Soud I. stupně také dospěl k závěru, že předmětná kolonie je údajně neutěšeného stavu, aniž by tyto závěry byly podloženy relevantními důkazy. Vytýkala soudu I. stupně, že zamítl jako nadbytečný důkazní návrh žalované na provedení [anonymizováno] šetření. Výhrady měla i k rozhodnutí o nákladech řízení. Žalovaná nesouhlasila s názorem soudu, že žalobkyně měly ve věci plný úspěch, a že jim náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Rozsah předmětu sporu byl opakovaně v průběhu řízení žalobkyněmi změněn, když předmět sporu ve své podstatě činil 10 pozemků. Při aplikaci zásady úspěchu a neúspěchu poměřované počtem parcel, byl úspěch žalobkyň zásadně menší než neúspěch, a tudíž by žalobkyním neměla náležet žádná náhrada nákladů řízení. Naopak by měla být přiznána žalované. Tyto závěry žalovaná podpořila názorem Ústavního soudu vysloveným v usnesení sp. zn. III. ÚS 1819/2020. Soud I. stupně také nesprávně určil tarifní hodnotu, když vycházel z punktu věci podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), ačkoliv měl při určení tarifní hodnoty aplikovat § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu. Punktem věci mělo být nejprve rozděleno podle poměru podílů žalobkyň na předmětu sporu a teprve tyto poměrné částky měly být užity jako výsledné hodnoty pro stanovení tarifní hodnoty a dále poníženy v souladu s § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % za každou z žalobkyň. Podle žalované také žalobkyním neměly být přiznány veškeré úkony učiněné v řízení, neboť soud nezohlednil, že převážná část úkonu se netýkala předmětu sporu, o kterém bylo rozhodováno. Za neúčelné považuje žalovaná přinejmenším ty úkony, které byly učiněny před datem [datum]. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobu zamítl a uložil žalobkyním povinnost nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů.

14. Žalobkyně se ztotožnily s napadeným rozsudkem i jeho odůvodněním. [příjmení] žalované při vyřizování jejich restitučního nároku považují za svévolné a liknavé a tak jsou zcela naplněny důvody a předpoklady pro vyhovění žalobnímu návrhu a vypořádání nároku žalobkyň vydáním označeného náhradního pozemku. Námitky, které žalovaná vznesla v odvolání, jsou totožné jako ty, které byly řešeny v předchozích řízeních vedených mezi žalobkyněmi a žalovanou, přičemž vždy byly shledány jako nedůvodné. Poukázaly na to, že při posuzování jejich restitučního případu bylo žalobě vyhověno v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka], kdy rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a dovolání žalované bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Jejich restituční nárok byl částečně uspokojen také na základě rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a zároveň v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla dovozena liknavost a svévole žalované. Ve vztahu k otázce liknavosti a svévole žalované žalobkyně odkázaly také na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a na § 13 občanského zákoníku a zásadu předvídatelnosti soudního rozhodování. Zrekapitulovaly svá tvrzení k liknavosti a svévoli žalované s odkazem na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. I přes přesvědčení, že otázka liknavého a svévolného přístupu žalované již byla pravomocně vyřešena, žalobkyně poukázaly na nesprávně provedené ocenění restitučního nároku, dlouhodobé prodlení žalované s vypořádáním restitučního nároku, upřednostňování převodů pozemků podle [ustanovení pr. předpisu], o [anonymizováno] pozemkovém [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, před uspokojováním nároků oprávněných osob podle zákona o půdě a nedostatečnou kvalitu a kvantitu vyhlašovaných veřejných nabídek, které nemají patřičné kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byly schopny uspokojit restituční nároky oprávněných osob. Vyjádřily se také k jejich aktivní snaze o saturaci jejich restitučního nároku, který lze spatřovat v podobě domáhání se vypořádání jejich restitučního nároku, jednání s žalovanou, upozorňování žalované na možná pochybení při oceňování restitučního nároku, vyhledávání archiválií za účelem domožení se správného ocenění nevydaných pozemků a stanovení výše restitučního nároku. Mají za to, že v řízení prokázaly i převoditelnost náhradního pozemku, proto odvolací argumentace žalované postrádá relevanci. Pozemek není zatížen žádnou překážkou převoditelnosti, ať zákonnou ve smyslu § 11 zákona o půdě či § 6 zákona o [anonymizováno] pozemkovém [anonymizováno] nebo judikatorně dovozenou. Pokud jde o rozhodnutí o nákladech řízení, předmět řízení je penězi ocenitelné plnění, jelikož je známa hodnota vydávaného pozemku, proto je třeba postupovat podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ve skutečnosti, že žalobkyně vzaly v průběhu řízení žalobu částečně zpět z důvodu nezjistitelného převodu pozemků, nelze považovat za jejich částečný neúspěch ve věci. Podle žalobkyň jim nelze klást k tíži, že v průběhu řízení byla zjištěna nepřevoditelnost některého z označených pozemků, když jako oprávněné osoby jsou obecně v tíživé situaci, protože výběr náhradních pozemků je omezen jejich počtem i existencí řady zákonných překážek nebo důvodů nevhodnosti, které nejsou z veřejně přístupných informací zjistitelné. V částečném zpětvzetí žaloby nelze v řízení spatřovat procesní zavinění na straně žalobkyň, které by mělo za následek podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. povinnost žalobkyň hradit žalované náklady řízení. Navrhly, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a přiznal žalobkyním plnou náhradu nákladů odvolacího řízení.

15. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání, a v jeho mezích, rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a po doplnění dokazování níže uvedenými listinami (§ 213 odst. 2, 4 a § 213a odst. 1 o. s. ř.) shledal, že odvolání žalované není opodstatněné.

16. Odvolací soud předesílá, že výrok II. rozsudku soudu I. stupně nebyl odvolání napaden a samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

17. Soud I. stupně provedl dokazování ke zjištění skutkového stavu věci v zásadě v dostatečném rozsahu a provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. Na podkladě správných skutkových zjištění soud I. stupně posoudil věc správně i po právní stránce, když správně aplikoval právní úpravu zákona o půdě a své rozhodnutí odůvodnil způsobem předpokládaným v ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., včetně toho, že se vypořádal s námitkami žalované.

18. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí [anonymizována dvě slova] jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

19. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

20. Podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může [anonymizována dvě slova] převést do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20.

21. Podle § 11 odst. 1 písm. c) věty první zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

22. Podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem [rok].

23. V řízení bylo prokázáno, že původní žalobkyně uplatnila restituční nárok (spolu s JUDr. [jméno] [příjmení]) již dne [datum], dále dne [datum] a dne [datum], a o jejím nároku bylo pravomocně rozhodnuto v letech 2006 - 2012, tedy po téměř 20 letech. Žalobkyně jako právní nástupkyně původní žalobkyně, jsou oprávněnými osobami podle § 4 zákona o půdě. Pozemky, které byly jejich právním předchůdcům odňaty, jim nebyly vráceny pro překážku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, tedy pro jejich zastavěnost. Žalobkyně proto mají nárok na náhradní pozemky podle § 14 odst. 1 věty druhé a § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě.

24. Odvolacímu soudu jsou z úřední činnosti známy závěry plynoucí z rozhodnutí vydaných v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; dovolání žalované bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), v němž se žalobou podanou dne [datum] původní žalobkyně (spolu s RNDr. [jméno] [příjmení], DrSc. a Ing. [jméno] [příjmení], CSc.) domáhala uspokojení restitučního nároku převodem náhradního pozemku. V tomto řízení, které je pravomocně skončeno, soudy shledaly, že přístup žalované vůči žalobcům (tedy i vůči původní žalobkyni) byl liknavý, svévolný a diskriminující. [příjmení] nabídky náhradních pozemků zveřejňovaná žalovanou byla nedostatečná a žalobci neměli v podstatě ani žádnou vhodnou příležitost k aktivnějšímu jednání v daném směru. Možnost účastnit se nabídkových řízení, tedy postupovat formou veřejné nabídky, byla žalobcům odepřena i nesprávným vyčíslením restitučního nároku, který žalobcům ztěžoval uspokojení nároku. Ačkoli již z rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha o nevydání původních pozemků, je zřejmé, že pozemky nebylo možné vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, tedy proto, že byly zastavěny, žalovaná stále trvala na tom, že odňaté pozemky měly být oceněny jako zemědělské. Teprve aktivním přístupem v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 se původní žalobkyně (spolu s ostatními restituenty) domohla přecenění odňatých pozemků.

25. I když již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] byla na jisto postavena hodnota odňatých pozemků a výše restitučního nároku žalobkyně, tak žalovaná nadále sporovala výši restitučního nároku, navrhovala nové ocenění odňatých pozemků a teprve při jednání dne [datum] učinila nesporným, že výše nevypořádaného restitučního nároku žalobkyň činí celkem [částka]. Takový postup žalované nelze označit jinak, než jako svévolný, žalobkyně poškozující a protahující vypořádání jejich restitučního nároku. V řízení bylo dále prokázáno, že v době před podáním žaloby ([datum]) šíře nabídky náhradních pozemků zveřejňovaná žalovanou byla nedostatečná, nejen co do kvantity pozemků, ale i co do jejich kvality. V kontextu se zjištěním [anonymizováno], že [anonymizována tři slova] upřednostňoval prodej státní půdy před vypořádáním nároků oprávněných osob v rámci restitucí, nelze žalobkyním, resp. původní žalobkyni, důvodně vytýkat, že dne [datum] podala žalobu v této věci. Pokud žalovaná předložila v řízení přehledy vyhlášených nabídek ode dne [datum] do [datum], bylo jimi prokázáno, že v hlavním městě [obec] žalovaná zařadila do veřejné nabídky nedostatečné množství pozemků, nadto jejich hodnota svědčí tomu, že se jedná o pozemky menších rozměrů. Žalovaná tak usvědčila sama sebe, že nabídka jí zveřejňovaných náhradních pozemků byla zcela nedostatečná, a původní žalobkyně byla nucena zahájit soudní řízení, v němž se domáhala převodu náhradního pozemku mimo veřejnou nabídku. Pokud žalovaná argumentovala v otázce liknavosti aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, shledává odvolací soud tuto argumentaci nepřiléhavou, neboť v každé konkrétní věci je třeba na základě individuálních okolností případu hodnotit postup oprávněné osoby při uspokojování restitučního nároku. Nelze proto přijmout zjednodušující závěr, že pokud se původní žalobkyně neúčastnila veřejných nabídek, nelze dovodit liknavost žalované a oprávněnost oprávněné osoby uplatňovat žalobou uspokojení restitučního nároku. Soud I. stupně správně přihlédl ke všem okolnostem, které mají význam pro posouzení, zda žalovaná postupovala vůči žalobkyním, resp. vůči původní žalobkyni, svévolně a liknavě, včetně doby, po níž trvá snaha žalobkyň, resp. původní žalobkyně o vypořádání restitučního nároku (nyní již 30 let) a správně shledal, že žalovaná postupovala svévolně a liknavě.

26. Vzhledem k námitkám žalované vztahujícím se k nepřevoditelnosti předmětného náhradního pozemku, odvolací soud doplnil dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) listinnými důkazy, a to znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], sdělením [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum], ortofotomapou na č. l. 996 a fotografií předmětného náhradního pozemku na č. l. 999, neboť je z nich možné učinit další právně významná skutková zjištění. Odvolací soud rovněž doplnil dokazování (§ 213 odst. 4 o. s. ř.) protokolem z jednání ze dne [datum] ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka], při kterém byli jako svědci vyslechnuti Ing. [jméno] [příjmení], bývalá nájemkyně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a [jméno] [příjmení], starosta [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce]. Protokol z jednání, předložený žalovanou při odvolacím jednání, nebyl uplatněn v rozporu s § 205a písm. f) o. s. ř., takže jeho provedení v odvolacím řízení nic nebránilo.

27. Předmětný náhradní pozemek je přístupný po zpevněné panelové cestě, která odbočuje z místní hlavní komunikace (ul. [ulice]). Nachází se v řadě pozemků a od zděného oplocení areálu Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje [adresa] jej odděluje pozemek parc. [číslo]. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] na sebe navazují, sousedí spolu, tvoří jednu řadu vedle sebe sousedících pozemků, jsou na nich zahrádkářské, případně rekreační chaty, některé pozemky jsou odděleny vnitřními ploty, některé bez oddělení, směrem k panelové cestě je také oplocení, zřízené vlastníky jednotlivých chat, s různými plotovými vrátky v oplocení, vše vysoký stupeň opotřebení. Na pozemcích se nachází trvalé porosty, převážně staré se zanedbanou údržbou. Nejedná se o zahrádkářskou osadu, chaty na pozemcích nejsou zapsány v katastru nemovitostí, netvoří osadu ale pouze linii, vlastníci chat mají každý jednotlivě uzavřenu nájemní smlouvu na pozemek a nejsou nijak organizováni v [anonymizována tři slova]. V platném územním plánu hl. m. [obec] jsou pozemky určeny k využití v rámci území PS – sady, zahrady a vinice (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] podaným Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí).

28. Na pozemku parc. [číslo] se nachází dočasná stavba, kdy územní rozhodnutí a rozhodnutí o vydání stavebního povolení na dočasnou stavbu (do [datum]) vydal Odbor výstavby [anonymizováno] [obec a číslo] dne [datum] č. j. vyst V [číslo] [spisová značka]. Dodatečné povolení a souhlas s užíváním pro stavbu 11 zahradních chatek včetně oplocení pozemku jako staveb [anonymizováno] (do [datum]) vydal odbor výstavby a [anonymizováno] hospodářství [anonymizována dvě slova] v [obec] – [část obce] dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (prokázáno sdělením [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], odbor výstavby – stavební [anonymizováno] ze dne [datum]).

29. V roce 1975 se na pozemku nacházely sady a vinice (prokázáno fotoortomapou z roku 1975 na č. l. 996). Na předmětném náhradním pozemku se nachází plechový přístřešek (prokázáno fotografií na č. l. 999).

30. Ing. [jméno] [příjmení] vypověděla, že užívala pozemek parc. [číslo] k tomu pozemek parc. [číslo] což byl proužek kolem zdi zámku. Pozemek parc. [číslo] chatku převzala v roce 2005. Od pamětníků se dozvěděla, že zahrádkářská osada nebo zahrádky tam vznikly asi v roce [rok]. V době, kdy se stala nájemcem, nebyli v [anonymizována dvě slova], nefungovali jako klasická zahrádkářská kolonie. Na pozemku se snažila zahrádkařit, např. sázela rajčata. Ostatní to dělali také, ale nijak zvlášť. Každý tam fungoval sám. [jméno] [příjmení] vypověděl, že pokud se jedná o zahrádky, tvoří je 15 parcel, které přiléhají k zámku [část obce], z toho 12 parcel tvoří zahrádky, 1 pozemek je lesní a pak jsou tam 2 spojovací parcely. Od občanů měli dlouhodobě stížnosti, že na zahrádkách pobývají bezdomovci, a že tam dochází i k neekologické likvidaci odpadu. Situaci řešili se [anonymizováno] pozemkovým úřadem a od [anonymizováno] [rok] se stali nájemci na šesti pozemcích. O okolnostech vzniku zahrádkářské osady se dozvěděl od již zemřelého Ing. [anonymizováno]. Na počátku sedmdesátých let byl [anonymizována dvě slova] užíván [stát. instituce]. V polovině sedmdesátých let začali zaměstnanci [stát. instituce] užívat zahrádky ke své rekreaci. Zahrádkářský svaz na místě nebyl, v podstatě to vzniklo spontánně, živelně, činností zaměstnanců [stát. instituce]. Podle leteckých snímků, které dohledal, se na pozemcích v roce [rok] nacházelo hodně ovocných stromů. V roce [rok] začalo docházet k necitlivé výstavbě, v roce [rok] docházelo k vykácení sadu, zejména na poli k ulici [ulice]. V roce [rok] je patrná stavební činnost a v roce [rok] jsou již vybudovány zahrádky i s domky. [ulice] část vnímá problém nejen s odpady, ale i se zahradními domky, které přesahují stanovený rozměr 5x5 m. Jejich cílem bylo především odstranění, případně legalizace černých staveb a zabránění zakopávání odpadů, pravděpodobně se jedná o desítky tun odpadu. Z hlediska územního plánu se jedná o nezastavitelné území (prokázáno protokolem o jednání z jednání dne [datum] ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka]).

31. Po doplnění dokazování je zjištěný skutkový stav věci v otázce převoditelnosti pozemku v k. ú. [část obce] způsobilým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. V řízení bylo prokázáno, že pozemek v k. ú. [část obce], který je ve vlastnictví [země], a s nímž je příslušná hospodařit žalovaná, je součástí zemědělského půdního fondu. V katastru nemovitostí je označen jako zahrada ([ustanovení pr. předpisu], o ochraně zemědělského půdního fondu) a i fakticky je tak užíván (prokázáno nájemní smlouvou č. [spisová značka]). Na pozemku není zapsána žádná stavba. Plechový přístřešek, který se na pozemku nachází, je stavbou dočasnou (prokázáno sdělením [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum]) a drobnou, jak ostatně uvedla sama žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] (viz č. l. 946 a násl.). Ani podle nájemní smlouvy ze dne [datum] nelze na pozemku zřídit trvalou stavbu (prokázáno nájemní smlouvou [číslo]). Pozemek je přístupný po zpevněné panelové cestě odbočující z místní hlavní komunikace. Spolu s dalšími pozemky tvoří linii, na pozemcích se nachází zahrádkářské (rekreační) chaty, jejich vlastníci mají každý jednotlivě uzavřenu nájemní smlouvu na pozemek. Nejedná se o zahrádkářskou osadu, nájemci nejsou nijak organizováni v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (prokázáno znaleckého posudku [číslo]). Po [datum] nebylo vydáno žádné územní rozhodnutí o zřízení zahrádkářské osady, zahrádky byly zakládány spontánně a živelně činností zaměstnanců [stát. instituce] a to až po roce [rok] (prokázáno fotoortomapou a výpovědí [jméno] [příjmení]), dříve se na pozemcích nacházely vinice a sady. Pokud Ing. [příjmení] vypověděla, že zahrádky vznikly asi v roce [rok], nelze této výpovědi přisuzovat žádnou relevanci, protože svědkyně nečerpala z vlastních poznatků, ale ze sdělení pamětníků. Snad i proto je uvedené sdělení svědkyně osamocené, nepodpořené jiným důkazem.

32. Odvolací soud tedy shledal správným právní závěr soudu I. stupně, že převodu pozemku v k. ú. [část obce] na žalobkyně nic nebrání, jelikož není zatížen zákonnou překážkou pro převod podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť stavba dočasná nebo drobná jeho převodu nebrání. Není zatížen ani zákonnou překážkou podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o půdě, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, vydaného po [datum], zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nacházela zahrádková nebo chatová osada fakticky zřízená před 1. říjnem [rok].

33. Námitky žalované ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení odvolací soud shledal opodstatněné jen částečně. Především soud I. stupně nepochybil, pokud o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyním plnou náhradu nákladů řízení. Byť žalobkyně v průběhu řízení vzaly žalobu částečně zpět v rozsahu celkem 6 pozemků a v rozsahu 2 pozemků byla žaloba zamítnuta, tyto skutečnosti nelze přičítat k tíži žalobkyním a následně je promítat do rozhodnutí o nákladech řízení, a to ani v té podobě, že náhrada nákladů řízení bude přiznána jen za úkony právní služby učiněné ve vztahu k pozemku, který byl vydán jako náhradní. Vzhledem k charakteru posuzovaného řízení (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) není pro rozhodování o nákladech řízení rozhodující okolnost, že okruh konkrétních pozemků požadovaných k převodu se v průběhu řízení změnil s ohledem na to, že žalobkyněmi vybrané pozemky byly v mezidobí převedeny na jiné oprávněné osoby nebo v jejich prospěch zajištěny (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] nebo ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]). Nedůvodná je také námitka, že soud měl vycházet z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu. Je-li podle znaleckého posudku známa cena náhradního pozemku, pak je známa i tarifní hodnota pro účely zjištění výše odměny a není důvod určovat odměnu z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu.

34. Žalované je ale třeba přisvědčit, že soud I. stupně náležitě nezohlednil tu skutečnost, že pokud každé ze žalobkyň připadne do vlastnictví náhradní pozemek v k. ú. [část obce] v rozsahu jedné poloviny, tarifní hodnotou ve vztahu ke každé z nich může být jen polovina hodnoty přisouzeného náhradního pozemku, nadto snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %, protože žalobkyně byly zastoupeny jedním advokátem, který činil úkony právní služby společné oběma žalobkyním. Pozemek v k. ú. [část obce] byl oceněn částkou [částka], přičemž každé ze žalobkyň náleží podíl na pozemku v rozsahu k celku pozemku. Proto tarifní hodnotou, z níž je třeba vycházet při určení výše odměny ve vztahu ke každé ze žalobkyň, je částka [částka]. Odměna podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby ve vztahu k jedné žalobkyni činí [částka], nikoliv [částka], jak nesprávně určil soud I. stupně. Rovněž náhradu hotových výdajů v paušální výši [částka] za jeden úkon právní služby lze přiznat každé ze žalobkyň jen ve výši [částka], když advokát činil úkony společné pro obě žalobkyně.

35. Podle obsahu předloženého spisu je zřejmé, že v době kdy byla účastníkem řízení původní žalobkyně, advokát vykonal tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné podání ve věci samé ze dne [datum]. Za tyto úkony náleží odměna podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu ve výši [částka] (jeden úkon á [částka] z tarifní hodnoty [částka]), náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (jeden úkon á [částka]) a náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši [částka], celkem [částka]. Oproti soudu I. stupně odvolací soud nepřiznal odměnu za úkon písemné podání ze dne [datum], neboť z obsahu spisu zjistil, že se jednalo toliko o oznámení advokáta o úmrtí původní žalobkyně, které nemá povahu honorovaného úkonu právní služby.

36. Po vstupu žalobkyň do řízení advokát učinil osmnáct úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu – písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Odměna za tyto úkony právní služby ve vztahu k oběma žalobkyním činí [částka] (18 x /2 x 1 744/). Dále advokát vykonal jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu – částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], za který náleží odměna ve výši jedné poloviny. Odměna za tento úkon právní služby ve vztahu k oběma žalobkyním činí [částka]. Náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 19 úkonů právní služby činí [částka] (jeden úkon á [částka]). Náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad činí [částka]. Náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně činí celkem [částka] Odvolací soud doplňuje, že úkony písemná podání posuzoval podle jejich obsahu, a proto přiznal odměnu podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu i za ty úkony, za které soud I. stupně přiznal odměnu v poloviční výši. Rovněž přiznal odměnu za úkon závěrečný návrh ze dne [datum], k jehož vypracování v písemné podobě byl advokát žalobkyň vyzván soudem I. stupně na jednání dne [datum].

37. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé a ve výroku IV. o nákladech státu podle § 219 o. s. ř., jelikož je věcně správný, a změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. o nákladech řízení mezi účastníky podle § 220 odst. 1 o. s. ř., pokud jde o výši přisouzené náhrady, jinak co základu, lhůty k plnění a platebního místa odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. o nákladech řízení mezi účastníky potvrdil jako věcně správný podle § 219 o. s. ř.

38. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhrada byla přiznána procesně úspěšným žalobkyním. Advokát žalobkyň učinil v odvolacím řízení dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]. Advokát činil společné úkony při zastupování dvou osob, proto mu náleží za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu). Každá ze žalobkyň nabývá jednu polovinu spoluvlastnického podílu náhradního pozemku, odměna advokáta ve vztahu k jedné žalobkyni podle § 7 bod 8, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 1 advokátního tarifu činí [částka] (z tarifní hodnoty [částka]). Odměna za jeden úkon právní služby při zastupování dvou žalobkyň činí [částka], za dva úkony právní služby pak [částka]. Náhrada hotových výdajů za dva společné úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí [částka] (jeden úkon á [částka]), náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad činí [částka] Celkem činí náhrada nákladů odvolacího řízení [částka]. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokát žalobkyň (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).