24 CO 108/2022 - 382

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Kamenické a soudců Mgr. Pavly Peltrámové a Mgr. Hany Říhové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa], o určení vlastnictví, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 15. listopadu 2021 č.j. 8 C 379/2019-289, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 24 684 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec a číslo].

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem určil, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Hole u Průhonic, zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen Pozemky“), je žalobce (výrok I.). O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování učinil takový skutkový závěr, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník Pozemků. Žalobce spolupracoval s rodinou žalovaného od roku [rok] či [rok]. Předmětem spolupráce byla snaha zhodnotit pozemky ve vlastnictví žalobce a ty následně se ziskem prodat. Žalobce jako pronajímatel a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (otec žalovaného) a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako nájemci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu o pronájmu pozemků v [katastrální uzemí], [část obce], [část obce] a [příjmení] u [obec] (mj. i Pozemků) na dobu 99 let za nájemné 50 Kč ročně s tím, že pronajímatel zmocňuje nájemce ke všem jednáním v souvislosti s pronajatými pozemky s tím, že oprávnění je uvedeno v souběžně udělené plné moci (dále jen„ Nájemní smlouva“). Strany této smlouvy si sjednali předkupní právo k pronajatým pozemkům za cenu 10 Kč za m2. Žalobce na základě udělené plné moci ze dne [datum] udělil otci žalovaného zmocnění ke všem právním jednáním ohledně pozemků specifikovaných v Nájemní smlouvě. Žalovaný a otec žalovaného (za žalobce na základě udělené plné moci ze dne [datum]) podepsali dne [datum] kupní smlouvu o prodeji Pozemků za cenu 10 Kč za m2. Vysvětlil, z jakého důvodu neuvěřil účastnické výpovědi žalovaného ani svědku [příjmení] o popisu jednání o uzavření kupní smlouvy a způsobu úhrady kupní ceny. Naopak uvěřil výpovědi svědkyně [příjmení], že žalobce Pozemky prodat nechtěl a že žalobci půjčila finanční prostředky na nákup vozidla. Dospěl k závěru, že žalobce o uzavření kupní smlouvy vůbec nevěděl, a i kdyby věděl, neobdržel kupní cenu, když žalovaným tvrzený způsob předání kupní ceny neodpovídal způsobu ujednanému v kupní smlouvě. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že z důvodu střetu zájmů zástupce (otce žalovaného), který by byl jinak oprávněn za žalobce jednat na základě udělení plné moci, a zastoupeného (žalobce) je kupní smlouva ze dne [datum] relativně neplatná a žalobce se této neplatnosti ve smyslu § 437 p.z. dovolal. Střet zájmů soud prvního stupně spatřoval v blízkém vztahu mezi kupujícím a prodávajícím (resp. zástupcem kupujícího) s tím, že Pozemky byly prodávány ve prospěch kupujícího za velmi nízkou cenu, minimálně dvoj až čtyřnásobně nižší, než je obvyklá cena tržní, byť se ji v řízení nepodařilo přesně zjistit pro rozpory ve znaleckých posudcích. Této skutečnosti si žalovaný musel být vědom, když sám policii předložil znalecký posudek, který stanovil cenu Pozemků na čtyřnásobek kupní ceny. Nadto soud prvního stupně doplnil, že kupní smlouvu považuje za nicotnou pro zdánlivé jednání dle § 551 o.z., když u žalobce chyběla vůle k prodeji (jak vypověděla svědkyně [příjmení]). Velké pochybnosti jsou i o tom, zda byla kupní cena uhrazena, což by vedlo k neplatnosti kupní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z. Ze všech těchto důvodů soud prvního stupně žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve vztahu k uplatněnému nároku, který zůstal předmětem řízení, rozhodoval soud prvního stupně dle podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle § 146 odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k nároku, ohledně kterého bylo řízení zastaveno (o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum]). V části řízení, o které bylo rozhodováno rozsudkem soudu prvního stupně, byl úspěšný žalobce a příslušela by mu tak plná náhrada nákladů řízení. V části, ve které bylo řízení zastaveno, by naproti tomu příslušela plná náhrada nákladů řízení žalovanému, který procesně nijak nezavinil částečné zastavení řízení, které naopak zavinil žalobce svým částečným zpětvzetím žaloby. Oba nároky jsou přitom srovnatelné.

2. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, ve kterém namítal, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pro žalovaného překvapivé, pokud soud prvního stupně dospěl k závěru o neplatnosti kupní smlouvy pro střet zájmů zmocněnce žalobce, když v průběhu řízení soud prvního stupně avizoval, že zjištění tržní ceny Pozemků je pro něj stěžejní a že okolnosti uzavření kupní smlouvy jsou v pořádku. Proto se žalovaný soustředil zejména na prokázání, že žalobce nebyl neúměrně zkrácen v souvislosti s kupní cenou Pozemků. Uvedl, že žalobce je nevěrohodný, jeho tvrzená jsou lživá, smyšlená. Až po vyhlášení odvoláním napadeného rozhodnutí se žalovaný dozvěděl, že za platnosti Nájemní smlouvy uzavřel žalobce pachtovní smlouvu s [příjmení] [jméno] u [právnická osoba] na jeden z Pozemků bez vědomí [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zopakoval, že v roce [rok] si žalobce s nájemci dohodl kupní cenu za všechny Pozemky ve výši 10 Kč za m2, když se dohodli na zřízení věcného břemene odpovídajícího předkupnímu právu za dohodnutou fixní kupní cenu. Žalobce tak projevil vůli prodat své pozemky za uvedených podmínek. Žalobce tak věděl, že Pozemky neprodá za jinou, než s nájemci sjednanou kupní cenu bez jejich souhlasu. Žalobce nabídl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] ke koupi za 10 Kč za m2, jak vyplývá z plné moci ze dne [datum]. Žalovaný za uvedenou cenu nabídl Pozemky ke koupi po roce [rok] vícekrát. Po neúspěšném prodeji pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] žalobce aktivně hledal kupce pro prodej Pozemků. Ing. [jméno] [příjmení] nalezl v září 2018 kupce - [jméno] [příjmení] pro některé pozemky pronajaté Nájemní smlouvou, [jméno] [příjmení] zaplatila kupní cenu na účet Ing. [jméno] [příjmení], když žalobce neměl zřízen bankovní účet. Dne [datum] uzavřel žalobce se [právnická osoba] [obec] u [právnická osoba] pachtovní smlouvu. V lednu [rok] si žalobce s žalovaným dohodli prodej Pozemků. Ing. [jméno] [příjmení] s tímto prodejem souhlasil. Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum] na žádost žalobce se zmocněncem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], s tím, že záloha kupní ceny byla žalovaným uhrazena na účet Ing. [jméno] [příjmení] a zbytek kupní ceny žalovaný předal v hotovosti po uzavření kupní smlouvy Ing. [jméno] [příjmení]. Dále se vyjádřil ke svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kterou považuje za nevěrohodnou. Uvedl dále, že, ačkoliv důvod uzavření nájemní smlouvy byl zhodnotit pronajaté pozemky pro budoucí prodej, skutečnost, že pronajaté pozemky nebyly nájemci užívány, resp. bylo v jejich dispozici zda je budou užívat, pak tato skutečnost nemůže způsobit neplatnost Nájemní smlouvy bez dalšího z důvodu absence vůle ji uzavřít. Žalovaný je i nadále přesvědčen, že žalobcem uplatněný nárok není po právu, právní posouzení soudu prvního stupně je nesprávné a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě sám jej změnil tak, že žalobu zamítne, náhradu nákladů řízení nepožadoval.

3. Žalobce se k podanému odvolání písemně vyjádřil tak, že se se závěry soudu prvního stupně plně ztotožňuje. Zdůraznil, že soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování. Uvedl, že pokud žalovaný zrekapituloval skutkový děj, pak tento jím uvedený děj neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Dodal, že spor o určení vlastnictví pozemků v k.ú. [část obce], ohledně kterých probíhalo soudní řízení mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] skončilo pravomocným rozhodnutí, kterým bylo určeno, že vlastníkem pozemků je žalobce (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 11 C 159/2019 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2022 č.j. 55 Co 424/2021-16). Navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a zavázal žalovaného k náhradě nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě, a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. rozsudek, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil správné skutkové skutečnosti, které správně popsal v bodě 7. svého rozhodnutí. Na tuto část odůvodnění soudu prvního stupně lze proto plně odkázat.

6. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Uvedený výslech odvolací soud provedl po poučení žalovaného dle § 118 odst. 3 o.s.ř. k prokázání tvrzení, že žalobce věděl o kupní smlouvě ze dne [datum], o jejím obsahu, náležitostech smlouvy, o smluvních stranách a termínu uzavření smlouvy. Z výslechu svědka však odvolací soud zjistil, že důvodem uzavření Nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zejména zajistit plnou moc pro svědka v souvislosti s jednáními s úřady za účelem zhodnocení pozemků, které jsou předmětem Nájemní smlouvy. S bratrem pak zařizoval po úřadech přivedení sítí na pozemky, změny územních plánů, celkově, aby se pozemky zhodnotily. V době uzavření smlouvy z roku 2001 se takové smlouvy (odpovídající obsahově popsanému účelu) neuzavíraly, tak se uzavřela smlouva u nájmu. Dohodnuto mělo být, že pozemky se zhodnotí, náklady na zhodnocení si strany uznají, odečtou se od případného zisku, který se rozdělí na třetiny mezi žalobce, svědka a jeho bratra. Šlo i o zajištění investic vložených svědkem do zhodnocení pozemků formou sjednání předkupního práva. Brali to jako„ zpětnou hypotéku“, kdy žalobce spotřebovává peníze (které mu byly měsíčně svědkem vypláceny), auto, pojištění sociální i zdravotní, opravy domů. Brali to jako podnikatelský záměr. Svědek uvedl, že pozemky vůbec neužíval, neměl potřebu je užívat (s opravou, že je měl dvakrát do roka posekat). Až v roce 2014 začal svědek včelařit a na části Pozemků byly včely. Nájemní smlouvu uzavřenou v roce 2001 s žalobcem chápe jako jakousi smlouvu o smlouvě budoucí. Uvedl, že žalovaný není z nájemní smlouvy z roku 2001 nijak zavázán, nemá s ním uzavřenou žádnou jinou smlouvu.

7. V návaznosti na skutečnosti ohledně uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum] odvolací soud provedl opakovaný účastnický výslech žalobce, ze kterého zjistil, že žalobce nikdy nechtěl Pozemky prodat. Nájemní smlouvu podepsal, když mu byla předložena rodinou [příjmení], vlastně ji vůbec nečetl, jen věděl, že se nejedná o kupní smlouvu. O předkupním právu sjednaném v Nájemní smlouvě se dozvěděl až později. Důvodem smlouvy uzavřené mezi žalobcem a bratry [anonymizováno] bylo dle žalobce vložení Pozemků do podnikání [anonymizováno] s tím, že na některém z Pozemků bude realizován developerský projekt nebo se postaví zázemí pro společnost. Žalobce pro [právnická osoba] pracoval již od [anonymizováno] let na základě pracovní smlouvy. Poté co firma skončila, pracoval i nadále co bylo třeba. Uvedl, že nájemci z Nájemní smlouvy Pozemky neužívali, Pozemky byly obdělávány po celou dobu jinou osobou (pan [příjmení]). Štěpaníci pro žalobce obstarávali právní záležitosti, ve kterých se nevyznal. Žádná odměna za tuto pomoc sjednána nebyla.

8. Odvolací soud po doplněném dokazování vyšel z následujících skutkových zjištění: žalobce označený jako pronajímatel s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako s označenými nájemci měli uzavřít dne [datum] smlouvu označenou jako nájemní smlouva, kterou mimo jiné měl pronajímatel zmocnit nájemce ke všem jednáním v souvislosti s nemovitým majetkem specifikovaným ve smlouvě, kdy toto oprávnění je specifikováno plnou mocí, která tvoří přílohu č. 1 smlouvy. Plnou moci ze dne [datum], která je přílohou Nájemní smlouvy měl zmocnit pronajímatel – žalobce nájemce ke všem úkonům a jednáním s třetími osobami v souvislosti s nemovitým majetkem uvedeným v plné moci (mimo jiné i Pozemků), včetně práva podpisu jménem zmocnitele. Na základě této plné moci pak [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za zmocnitele – žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] kupní smlouvu. Nájemní smlouva však nebyla uzavřela za účelem užívání Pozemků nájemci, ale měla být uzavřena za účelem určité správy, která měla vést ke zhodnocení nemovitostí v ní specifikovaných (přivedení sítí k pozemkům, změny v územním plánu ve prospěch těchto pozemků,..) konkrétní představy obou účastníků o obsahu dalších práv a povinností byly zjevně rozdílné. Žalobce poté, co se dozvěděl o uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], oznámil žalovanému, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při uzavření kupní smlouvy překročil oprávnění zmocněnce a že kupní smlouvu považuje za absolutně neplatnou.

9. Dle odvolacího soudu byl skutkový stav dokazováním provedeným soudem prvního stupně s doplněným dokazováním odvolacího soudu dostatečně zjištěn z hlediska právního posouzení bylo nadbytečné v řízení provádět další důkazy.

10. Lze tedy shrnout, že žalovaný měl uzavřít s žalobcem, zastoupeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě plné moci, která byla obsažena v Nájemní smlouvě ze dne [datum], dne [datum] kupní smlouvu, na základě které mělo přejít vlastnické právo k Pozemkům na žalovaného. Nájemní smlouva nebyla sjednána za účelem nájmu Pozemků, ale za jiným účelem, o němž měl každý z účastníků jednání odlišnou předtsavu. Žalobce ihned poté, co se dozvěděl o uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], dal najevo žalovanému, že s tímto právním úkonem nesouhlasí, resp. právní jednání učiněné [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za žalobce neschválil.

11. Odvolací soud se neztotožňuje s právním posouzením věci učiněným soudem prvního stupně. Právní vztahy mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (plná moc) je nutné posuzovat dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), účinného ke dni [datum], tedy dni uzavření smluvního závazku mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť na základě plné moci, která byla přílohou nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v zastoupení žalobce uzavřel kupní smlouvy s žalovaným. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným pak je nutné posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), účinného ke dni [datum], tj. ke dni uzavření kupní smlouvy, na základě které přešlo vlastnické právo k Pozemkům na žalovaného.

12. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

13. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

14. Podle § 41a odst. 1 obč. zák. má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

15. Podle §41a odst. 2 obč. zák. má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.

16. Podle § 440 odst. 1 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

17. Odvolací soud na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla dne [datum] neplatně uzavřena smlouva o nájmu ve smyslu § 663 obč. zák., jejíž součástí byla plná moc, na základě které zmocněnec (nájemce – [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) uzavřel za zmocnitele – pronajímatele (žalobce) s žalovaným kupní smlouvu ze dne [datum]. Ve skutečností nebylo vůlí žalobce ani [anonymizováno] [jméno] [příjmení] či [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřít nájemní smlouvu. Nebyla naplněna kritéria obsahu tohoto závazku, nájemci předmět nájmu za účelem nájmu zjevně neměli v úmyslu užívat a zásadně ho takto ani nikdy neužívali. Vůle žalobce, stejně jako [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byla zcela jiná. Obě strany vztahu tak vlastně předstírali, že uzavírají nájemní smlouvu, ač vůlí každého z nich bylo uzavření jiného smluvního vztahu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky sp. zn. 32 Cdo 2496/2007).

18. Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný právní úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2621/2006). Avšak na základě provedeného dokazování nelze uzavřít, že by uzavřením nájemní smlouvy ze dne [datum] smluvní strany simulovaly jiný právní úkon konkrétního obsahu, neboť na základě provedeného dokazování nelze vůbec uzavřít, že strany shodně projevily shodnou vůli k uzavření konkrétní smlouvy s konkrétním obsahem, naopak zejména z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobce vyplývá, že každý z nich měl představu o jiném obsahu uzavírané smlouvy (u žádného z nich však představa neodpovídala obsahu smlouvy o nájmu, jak je definována v § 663 obč. zák.). Za takové právní je pak nutno uzavřít, že nájemní smlouva ze dne [datum] je neplatná, neboť zde nebyla ani na jedné straně smlouvy vůle uzavřít nájemní smlouvu, jejíž obsah je definován v § 663 obč. zák. Současně však nedošlo k uzavření ani jiné smlouvy, neboť obě strany neměly shodnou a úplnou představu o obsahu takové smlouvy.

19. Je-li neplatná nájemní smlouva ze dne [datum], pak je neplatná i plná moc (kterou vykázal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k zastoupení žalobce při uzavření kupní smlouvy s žalovaným dne [datum]), která je ve skutečnosti obsahem nájemní smlouvy ze dne [datum] a nedílně spojena s touto smlouvou. Je zcela zřejmé, že dohoda o zastoupení obsažená v nájemní smlouvě měla být prostředkem k realizaci uzavírané smlouvy, tedy měla s ní být obsahově natolik spojená, že v případě neplatnosti nájemní smlouvy nelze aplikovat ustanovení § 41 obč. zák. o platnosti části uzavřené smlouvy vzhledem k neoddělitelnosti této části od celého obsahu (neplatné) nájemní smlouvy. A nelze ani konstatovat, že došlo k uzavření dohody o zastoupení žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] bez právních účinků vztahujících se k Nájemní smlouvě jen na základě samostatné plné moci. Plná moc přestavuje pouze průkaz plné moci v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy ze dne [datum] resp. v souvislosti s dohodou o zastoupení obsaženou v této smlouvě.

20. Podmínky, za kterých je zavázán z jednání zmocněnec nebo nezmocněný jednatel sám, upravuje § 440 odst 1 o.z., podle kterého překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním. Pokud však plná moc zanikla či vůbec nevznikla, nelze již uvažovat o zmocniteli ani o zmocněnci (postavení účastníků jako uvedených osob již zaniklo či vůbec nevzniklo), ani o překročení plné moci, neboť nelze překročit něco, co již neexistuje či vůbec nevzniklo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1134/2000, uveřejněný v časopise Právní rozhledy [číslo] 2001, str. 131).

21. Odvolací soud na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že zastoupení žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] nevzniklo a je tak nepochybné, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při uzavření kupní smlouvy dne [datum] jednal bez plné moci, tedy jako tzv. nezmocněný jednatel (§ 440 odst. 1 o.z.), přičemž žalobce tento jeho právní úkon neschválil a není tudíž pro něj závazný. Nejde ani o situaci dle § 444 odst. 1 o.z., neboť jen z existence v minulosti udělené plné moci (neplatně) vzniklé ve vztahu žalobce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nelze dovodit, že by žalobce vlastní vinou vyvolal u žalovaného domněnku, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je jím zmocněn k danému právnímu jednání.

22. Byla-li kupní smlouva s žalovaným uzavřena s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], coby zmocněncem žalobce na základě plné moci, pak ze shora uvedených důvodů, uvedená plná moc nemohla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k tomuto právnímu úkonu zmocňovat, tudíž kupní smlouva není pro žalobce závazná. Žalobce se dovolal neplatnosti právního úkonu učiněného na základě neplatného zmocnění – kupní smlouvy ze dne [datum] dle § 586 o.z., když žalovanému zaslal dopis ze dne [datum]. Na základě uvedeného je však třeba uzavřít, že ze strany žalobce nedošlo k žádnému právnímu jednání směřujícímu k uzavření kupní smlouvy a jednání nezmocněného zástupce nebylo zhojeno dle § 440 o.z., takže jde jen o zdánlivé jednání bez vůle žalobce dle § 551 o.z.

23. Soud prvního stupně proto správně věcně uzavřel, že žaloba je důvodná, a proto ji věcně správně zamítl. Z uvedených důvodů odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Správným shledal odvolací soud i závislý nákladový výrok II. rozsudku soudu prvního stupně. Především žalobce byl ve věci úspěšný pouze částečně, když řízení o druhém nároku žalobce bylo zastaveno, žalobce se proti výroku o náhradě nákladů, jak o něm rozhodl soud prvního stupně, neodvolal. Soud prvního stupně proto postupoval správně dle § 142 odst. 2 o.s.ř.

24. Podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal odvolací soud úplnou náhradu nákladů odvolacího řízení v něm úspěšnému žalobci. Náklady odvolacího řízení žalobce představují náklady za právní zastoupení spočívající v odměně advokáta, hotových výdajů a DPH. Odměna za právní zastoupení byla vypočtena dle položky stanovené v § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Pro takový případ činí hodnota jednoho úkonu poskytnuté právní služby částku 3 100 Kč. V odvolacím řízení bylo poskytnuto šest úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání soudu dne [datum], dne [datum] (odměna za 2 úkony právní služby, když jednání soudu trvalo od 14:05 do 17:15 hodin), účast na jednání dne [datum] (odměna za 2 úkony právní služby, když jednání soudu trvalo od 13:40 do 16:40 hodin)). Celková odměna za právní zastoupení představuje částku 18 600 Kč. K odměně za právní zastoupení pak byly připočteny hotové výdaje v podobě šesti režijních paušálů ve výši celkem 1 800 Kč Celkem pak náklady odvolacího řízení žalobce činí 26 684 Kč včetně částky 4 284 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobce, podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Proto odvolací soud uložil žalovanému, aby procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení zaplatil. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno dle § 149 odst. 2 o.s.ř. k rukám advokáta, který žalobce v odvolacím řízení zastupoval. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 část věty před středníkem, o.s.ř., ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod.

Poučení