25 C 100/2016 - 1154

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: Česká republika - [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím (původně o 500.000Kč s přísl.) takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] na účet Obvodního soudu pro [adresa] ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] na účet Obvodního soudu pro [adresa] ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] vyklizením z domu na adrese [adresa] v řízení vedeném exekutorským úřadem pod sp. zn. [Anonymizováno]. V tomto domě bydlel žalobce od roku 2003 se svoji rodinou. Dům nebyl nikdy pronajímán. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] byla v katastru nemovitostí provedena změna vlastnického práva z [tituly před jménem] [jméno FO], matky žalobce, na jejího manžela [tituly před jménem] [jméno FO], otce žalobce. V současné době probíhá u Obvodního soudu pro [adresa] řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem pod sp. zn. [Anonymizováno], kdy se matka žalobce domáhá určení, že je vlastníkem nemovitostí. Otec žalobce se již od srpna 2014 snažil matku žalobce z domu všemožnými metodami vystrnadit, mimo jiné vytvářením psychického nátlaku na její osobu. Oprávnění k užívání domu žalobce však jeho otec nikdy nezpochybňoval, naopak například v dopisu ze dne [datum] jej výslovně deklaruje. Otec žalobce sepsal dne [datum] u [tituly před jménem] [adresa], notáře v Kutné Hoře, s [jméno FO], rodné číslo [RČ], notářský zápis č. [Anonymizováno] ve kterém [jméno FO], který se v domě nikdy nezdržoval, prohlásil, že má k domu nájemní právo, které končí dalšího dne a z důvodu užívání nemovitostí dluží částku ve výši [částka], přičemž udělil souhlas s nuceným vymožením povinností uvedených v notářském zápisu, pokud peněžitou částku do druhého dne nezaplatí či nemovitosti nevyklidí. Na základě tohoto exekučního titulu bylo zahájeno exekuční řízení. Exekutorem bylo nařízeno vyklizení bytu povinného a spolu s ním všech, kdo se tam zdržuje na základě práva povinného o vyklizení zbytku nemovitosti, jakož i odstranění věcí patřících povinnému a příslušníkům v jeho domácnosti, jakož i odstranění věcí, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném objektu. Dne [datum] byl žalobce vyklizen z domu exekutorem spolu se svojí matkou a se svojí sestrou. Žalobce tvrdí, že toto nebylo nedbalostní akcí soudního exekutora, nýbrž vědomostní. Dále tvrdí, že soudní exekutor se pokusil zfalšovat důkazy, zejména co se týče fotografií. Rovněž někdo zfalšoval podpis povinného na doručence ze dne [datum]. Žalobce tvrdí, že se v domě nezdržoval na základě práva povinného, nemohl být tedy vykázán exekutorem v souladu se zákonem. Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu v neoprávněném vyklizení žalobce z domu, neoprávněném vyklizení jeho věcí. Žalobce žil v domě 12 let spořádaně a oprávněně, byla mu způsobena závažná psychická újma.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil z důvodů v žalobě popsaný návrh na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], kdy žalovaná dospěla k závěru, že žádost žalobce je nedůvodná, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] Žalovaná tvrdí, že ze spisového materiálu zjistila, že nijak nebyly vykonatelům doloženy relevantní dokumenty, které by znamenaly překážku v provedení exekuce, jak je v žalobě tvrzeno. Rovněž že vykonatel nevěděl, že zajišťované věci nepatří povinnému, kdy tato skutečnost ze spisového materiálu nevyplývá. Sám povinný tvrdil, že se ve vyklizované nemovitosti zdržuje společně s dalšími osobami. Na to byly v nemovitosti nalezeny věci nepochybně patřící povinnému. K odstranění pochybností, zda mají nebo nemají být movité věci pojaty do soupisu, pak slouží institut návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu. V uvedeném případě tedy dle žalované vykonavatel postupoval standardním způsobem v souladu s právními přepisy upravující řádné provedení exekuce. Žalovaná postrádá existenci odpovědnostního titulu.

3. Rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým soud žalobu žalobce zamítl, byl Městským soudem v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] zrušen. Soud I. stupně dospěl k nesprávnému právnímu závěru o absenci nesprávného úředního postupu v předmětné exekuci. Podle § 341 odst. 1 písm. b) o. s. ř. se výkon rozhodnutí vyklizením provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného. Citované ustanovení se podle § 73 ex. řádu použije i při provádění exekuce vyklizením. Ze samotných žalobních tvrzení se podává, že žalobce spolu s matkou a sestrou užívali dům č. p. [Anonymizováno] na základě rodinněprávního vztahu k jeho zapsanému vlastníkovi, jejich otci a manželovi, za situace, kdy rodiče žalobce vedli o vlastnictví pozemků s domem spor. Notářský zápis sp. zn. [Anonymizováno], který byl exekučním titulem v posuzované exekuci, zavazoval k vyklizení domu [jméno FO] (údajného bývalého nájemce oprávněného otce žalobce) a ve smyslu citovaného ustanovení a exekučního příkazu ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] měla soudní exekutorka (její vykonavatel) vyklidit z domu uvedeného povinného a osoby, které se v domě zdržovali na základě jeho zaniklého nájemního práva. Není rozhodné, co vykonavatel soudní exekutorky při faktickém provedení exekuce věděl nebo čeho se domýšlel na základě sdělení oprávněného, neboť jeho povinností bylo postupovat podle exekučního titulu a exekučního příkazu a vyklidit pouze ty osoby, které své právo užívat dům odvozovaly od práva povinného. Z domu tak mohl být žalobce oprávněně vyklizen jen v případě, kdyby jej užíval na základě práva povinného (např. jako jeho podnájemce) a tuto skutečnost byla soudní exekutorka (její vykonavatel) při provedení exekuce povinna postavit najisto. Odvolací soud zavázal soud I. stupně k provedení dokazování potřebného ke zjištění toho, zda žalobce užíval vyklizovaný dům na základě práva povinného [jméno FO] a na podkladě učiněných zjištění odpovědnost státu ve smyslu § 13 odst. l o. s. ř. znovu posoudí. V závislosti na dílčím závěru o této otázce se pak bude zabývat skutečností, zda žalobci vznikla nemajetková újma a v čem spočívala.

4. Soud I. stupně po doplnění dokazování spisem soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], sp. zn. [Anonymizováno] účastnickým výslechem žalobce rozsudkem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] žalobu zamítl, když uzavřel, že žalobce své právo užívat dům neodvozoval od práva povinného a že v domě bydlel jako syn svých rodičů. Dovodil, že vyklizení žalobce z uvedené nemovitosti bylo nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zák. č. 82/98 Sb.). Dovodil dále s odkazem na literaturu a judikaturu ve věci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy, že újma byla žalobci způsobena především jednáním jeho otce, jehož protiprávností se zabývají orgány činné v trestním řízení. Otec žalobce byl jako oprávněný z exekuce přítomen vyklizení domu, věděl, že žalobce nemá odvozeno právo bydlení od povinného [jméno FO], avšak tuto skutečnost soudní exekutorce ani jejím vykonatelům nesdělil a po skončení vyklizení znemožnil žalobci přístup do domu. Soud I. stupně dovodil, že došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem exekutorky a újmou žalobce, neboť uvedená nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost - nesprávný úřední postup exekutorky. Žalobu proto pro absenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy na straně žalobce zamítl.

5. Odvolací soud usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil věc opětovně k dalšímu řízení s tím, že okolnost, že otec žalobce nesdělil vykonavateli soudní exekutorky, že žalobce nemá odvozené právo bydlení od povinného, je pro postup tohoto vykonavatele nerozhodná a není ani zřejmé, jakou právní povinnost měl otec žalobce tímto opomenutím porušit. Závěr soudu I. stupně o přerušení příčinné souvislosti tímto jednáním otce žalobce rovněž nemůže obstát, neboť ke konání vykonavatele soudní exekutorky, z něhož žalobci vznikla újma – vykázání z domu – došlo až následně po zmíněném opomenutí jeho otce. Jelikož žalobce odvozuje vznik újmy z nezákonného vykázání z domu jeho otce soudním exekutorem, není z hlediska příčinné souvislosti mezi postupem soudní exekutorky a újmou žalobce ani rozhodné, že mu otec posléze neumožnil dům dále užívat. Má-li soud I. stupně na základě svých skutkových zjištění postaveno najisto, že vykázáním žalobce z domu jeho otce v rámci výše uvedené exekuce soudní exekutorka prostřednictvím svého vykonavatele pochybila, je podle §4 odst. l a § 31a zák. č. 82/98 Sb. dána odpovědnost žalované za újmu takto vzniklou žalobci, jejíž existencí a výši se soud I. stupně bude v dalším řízení.

6. Soud I. stupně pak další rozsudkem ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] uložil žalované zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím a na náhradu nákladů řízení [částka] a žalobu ohledně [částka] s příslušenstvím zamítl. Tento rozsudek pak byl zrušen usnesením odvolacího soudu č.j. 20 co 8/2021-940 ze dne [datum] s tím, že odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby v průběhu dalšího řízení soud I. stupně podle § 95 o. s. ř. znovu rozhodl o žalobci navržené změně žaloby a bude pokračovat v projednání věci o celém rozsahu žalobního požadavku na základě dokazování, doplněného podle návrhů účastníků s jejich případném poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. (zejména k otázce vzniku a výše žalobcem tvrzené újmy). V novém rozhodnutí se soud I. stupně měl vypořádat se všemi tvrzeními účastníků (viz např. tvrzení žalobce o úmyslném jednání soudní exekutorky) a rozsudek odůvodnit tak, aby odpovídal zásadám, daným § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř.

7. Na ústním jednání [datum] pak soud I. stupně usnesením připustil změnu žaloby spočívající v tom, že žalobce dále požaduje částku [částka] z důvodu vzniku újmy na zdraví.

8. Žalovaná pak na ústním jednání dne [datum] vznesla námitku námitkou promlčení vztahující se k nároku žalobce na přiznání částky [částka] částky, o kterou byla žaloba rozšířena na ústním jednání dne [datum].

9. Na ústním jednání 17 10. 2023 účastníci učinili nesporným, že v řízení žaloby sestry žalobce proti žalované vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [Anonymizováno] jejímž předmětem je nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené shodným nesprávným úředním postupem exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] při vyklizení rodiny žalobce z dané nemovitost, se dne [datum] konalo ústní jednání u Městského soudu v Praze, v rámci kterého byl vyhlášen rozsudek, kterým odvolací soud změnil původní rozsudek č. [hodnota] [Anonymizováno], a to tak, že sestře žalobce přiznal požadovanou náhradu za nemajetkovou újmu v plné výši, tj. v částce [částka], resp. [částka] s tím, že [částka] plnila žalovaná již předem dobrovolně.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

11. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované žádost o přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]. Rovněž nebylo mezi účastníky sporu v tom, že k projednání žádosti žalobce žalovanou došlo dne [datum], kdy žádost žalobce byla odmítnuta.

12. Z exekutorského spisu soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] má soud prokázány následující skutečnosti: Dne [datum] byl podán exekuční návrh oprávněným [tituly před jménem] [jméno FO], otcem žalobce, na povinného [jméno FO] na vyklizení nemovité věci - domu na adrese [adresa]. Nemovitá věc je ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO], otce žalobce (dle katastru nemovitostí), který nechal sepsat notářský zápis u notáře [tituly před jménem] [adresa] č. [Anonymizováno] se svolením k vykonatelnosti. Dále bylo zjištěno, že byla uzavřena nájemní smlouva mezi oprávněným a povinným dne [datum]. Na základě tohoto exekučního titulu byla dne [datum] pověřena provedením exekuce [tituly před jménem] [jméno FO] z Exekutorského úřadu v Kutné Hoře. Dne [datum] byl povinný [jméno FO] vyrozuměn o zahájení exekuce. Dne [datum] byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce a povinný byl vyzván k vyklizení nemovitosti spolu s osobami, které se v nemovitosti zdržují na základě jeho práva. Povinný pronajatou nemovitost užíval, což i sám dne [datum] uvedl v exekutorském úřadě, přičemž uvedl, že rovněž obývá nemovitost spolu s dalšími osobami. O vyklizení nemovitosti byli seznámeni jak oprávněný tak povinný. Ani jeden neupozornil soudní exekutorku na to, že by se v domě měly nacházet i jiné osoby, tedy neupozornil exekutorku otec žalobce, ačkoliv věděl, jak má soud prokázáno, že se zdržuje žalobce v nemovité věci. Exekuce byla poté provedena, přičemž byl vyklizen z nemovitosti i žalobce včetně jeho matky a sestry. Žalobce má trvalé bydliště v místě odlišném od vyklizované nemovité věci. Vyklizení proběhlo dne [datum], o čemž byl sepsán protokol.

13. Z emailu otce žalobce ze dne [datum] směřující jeho matce soud zjistil, že mezi rodiči žalobce probíhali spory i o to, kdo bude hradit náklady na užívání domu. Otec žalobce nezmiňuje, že by nemovitost pronajal povinnému [jméno FO]. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že otec žalobce opakovaně naléhal, aby se matka žalobce z domu vystěhovala. Z odpovědi na výzvu ze dne [datum] a soud zjistil, že matka žalobce se odmítala k výzvám otce žalobce z domu vystěhovat a vedla s ním spor o vlastnictví domu. Z dopisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce otce žalobce uvedl, že do 14 dnů přikročí otec žalobce k vystěhování matky žalobce. Vystěhování z domu matka žalobce odpovědí ze dne [datum] odmítla.

14. Z výpisu z centrální evidence exekucí [jméno FO], soud zjistil, že proti povinnému byla nařízena řada exekucí ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (6x), [datum], [datum], [datum]). Z notářského zápisu notáře [tituly před jménem] [adresa], ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], soud zjistil, že oprávněný s povinným prohlásili, že dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvy na vyklizovanou nemovitost. Povinný svolil k přímé vykonatelnosti notářského zápisu včetně případného vyklizení a uznal údajný dluh ve výši [částka] jako dlužné nájemné. Povinný se zavázal k vyklizení nemovitosti do [datum].

15. Z výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti ze dne [datum] soud zjistil, že soudní exekutorka vyzvala povinného k vyklizení předmětné nemovitosti se všemi členy domácnosti a uhradit náklady exekuce ve výši [částka]. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že soudní exekutorka na základě vykonatelného notářského zápisu [Anonymizováno] hodlala vyklidit povinného se všemi členy jeho domácnosti. Z dopisu zaměstnavatele [jméno FO] soudnímu exekutorovi ze dne [datum] soud zjistil, že povinný dne [datum] pobíral mzdu ve výši [částka], ze které jsou prováděny exekuční srážky. Z usnesení soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorského úřadu [adresa], ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], včetně doručenky soud zjistil, že na den [datum] od 10:00 hodin byla nařízena exekuce vyklizením povinného [jméno FO] na návrh oprávněného [tituly před jménem] [jméno FO]. Společně s povinným měly být vyklizeny všechny osoby, kdo se zdržují v nemovitosti čp. 885, k. ú. [adresa], na základě práva povinného. Z úředního záznam exekutorského úřadu soudní exekutorky č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že tento úřední záznam předchází číslem listu usnesení o vyklizení, č. j. [Anonymizováno] dne [datum]. Povinný lživě prohlásil, že užívá nemovitost s dalšími osobami. Z doručenky o převzetí usnesení o vyklizení oprávněným ze dne [datum] soud zjistil, že [tituly před jménem] [Jméno žalobce] o vyklizení nemovitosti s předstihem věděl. Z protokolu o protokol o provedení exekuce ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] od 9:05 hodin probíhalo vyklizení nemovitosti Glauzunova 885, [adresa], při kterém byla v nemovitosti zastižen žalobce, jeho matka a sestra, kteří předložili své občanské průkazy, přivolali svého právního zástupce a policii, rozporovali oprávněnost úkonu vyklizení, byl proveden soupis movitých věcí. Žalobci bylo umožněno, aby si odstěhoval věci osobní potřeby. Z protokolu o provedení exekuce ze dne [datum] soud zjistil, že oprávněný převzal po telefonické domluvě 3 ks klíčů od domu a 2 x čip od dveří a na místě byly ponechány věci dle soupisu vykonavatele. Oprávněný neinformoval soudní exekutorku o tom, že by se měli v nemovitosti nacházet jeho rodinní příslušníci, na které se vyklizení nemá vztahovat.

16. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno FO], exekutorského vykonavatele, ze dne [datum], soud zjistil, že klíče byly vykonavateli předány před výkonem vyklizení nemovitosti. Vykonavateli bylo matkou žaloce sděleno, že se v nemovitosti povinný nenachází. Exekutorští vykonavatelé přes nesouhlas obyvatel vstoupili do domu, žalobci bylo umožněno, aby si z domu odnesl osobní věci. Soudnímu vykonavateli v průběhu výkonu bylo známo, že se jedná o manželku, dceru a syna oprávněného.

17. Z vyjádření Exekutorského úřadu [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že opětovně soudní exekutorka považovala stížnost za nedůvodnou, vycházela z prohlášení povinného ze dne [datum], že nemovitost užívá s dalšími osobami a žalobce a jeho rodinní příslušníci neprokázali, že mají právo neodvozené od povinného.

18. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení povinného [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že povinný na policii nepravdivě vypověděl, že předmětnou nemovitost užíval. Dne [datum] toto své tvrzení zopakoval. Povinný nedokázal vysvětlit, jak je možné, že se nesetkal s rodinnými příslušníky [tituly před jménem] [jméno FO].

19. Z dopisu otce žalobce ze dne [datum] adresovaný matce žalobce a na vědomí žalobci a jeho sestře má soud prokázáno, že jim otec sděluje, že je jediný majitel nemovité věci na adrese [adresa] a nepřeje si přítomnost matky žalobce v domě a žádá, aby se vystěhovala.

20. Z řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] vede matka žalobce proti otci žalobce o určení vlastnického práva k nemovité věci, tedy předmětného domu, ze kterého byli vyklizeni, má soud prokázáno, že byly v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mezi otcem a matkou velice napjaté vztahy. Otec požadoval po matce, aby se z předmětné nemovitosti vystěhovala.

21. Z CD s fotkami nemovitosti soud zjistil, že se jednalo o honosnou nemovitost, rodinný dům 18 + 1 + kk se stovkami metrů čtverečních podlahové plochy s hernou, několika WC a sprchovými kouty, vnitřním bazénem a garáží, kde měl žalobce vlastní pokoj.

22. Výslechem žalobce má soud prokázáno, že bydlel v předmětném domě se svojí matkou a sestrou a svojí přítelkyní, žalobce v domě bydlel cca od roku 2003, v domě nikdy nebydlel [jméno FO] ani v domě neměl žádné věci, nikdy jej žalobce neviděl. Na tuto skutečnost dne [datum] při realizaci vyklizení exekutora s vykonavateli bezvýsledně upozorňovali. Při provádění exekuce volali svému otci, oprávněnému z exekuce. Dovolala se mu sestra, mluvil s ním i vykonavatel a informoval jej o situaci. Žalobce bydlí nyní se svojí matkou na adrese trvalého bydliště v bytě 3+ 1, jedná se o družstevní byt, kdy členská práva vlastní otec s matkou. Do předmětného domu se žalobce a ostatní nemohli vrátit, neboť jim byl zamítnut přístup otcem žalobce. V předmětném domě bydlí v současné době otec s přítelkyní. Kontakt s otcem má v současné době žalobce minimální, kdy si píší např. pouze na Vánoce. Vztah s otcem se po vyklizení žalobce pokoušel obnovit – „spravit“ bezvýsledně. Poté co byl žalobce vyklizen, již nikdy v předmětném domě nebyl. Otec dokonce vyměnil zámky, na zazvonění neotvírá. Jeho právní zástupkyně komunikovala s právním zástupcem otce, rovněž bezvýsledně. Při vyklizení byl přítomen otec, neboť zavřel psa rotvajlera, který byl puštěný. Uvedl, že vyklizení bylo to nejhorší, byl to pro něj šok. Kdyby nezavolali otci, ani by nevěděli, kam jít. Kvalitou bydlení šli hodně dolu, nedalo se to srovnat. Jeho psychický stav se po vyklizení zhoršoval, nemohl spát, trpěl depresemi, měl špatné myšlenky. Stále to viděl před sebou. Nejvíce to na něj dolehlo asi půl roku po exekuci. Navštívil svoji lékařku a ta mu předepsala antidepresiva. Uvedl, že vyklizení se nejvíce dotklo jeho sestry. Tato prožívala nejvíce. Léky žalobce bere stále.

23. Výslechem svědkyně [jméno FO], kamarádky sestry žalobce, má soud prokázáno, že žalobce byl z vyklizení v šoku. Potvrdila, že žalobce přestal chodil do společnosti, uzavřel se do sebe. Výslechem svědkyně sestry žalobce [jméno FO] má soud prokázáno, že žalobce po vystěhování nemohl spát, stále se mu to vracelo. Stal se uzavřenější, méně chodil do společnosti.

24. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], otce žalobce, soud zjistil, že v roce 2014 v rodině propukly hádky poté, co si našel novou přítelkyni. Vztahy byly napjaté. Svědek [tituly před jménem] [Jméno žalobce] příležitostně do nemovitosti pouze docházel pro své věci. Potvrdil, že v době exekuce mluvil se svojí dcerou, sestrou žalobce, s tím, že věc budou řešit později. Soudnímu vykonavateli neudělil pokyn, že nemají být vyklizeni jeho rodinní příslušníci, ačkoliv věděl, že v průběhu exekuce je vyklizován jeho syn, dcera a manželka, které předem neupozornil na to, že v nemovitosti má bydlet povinný [jméno FO] či, že má proběhnout vyklizení povinného [jméno FO]. Svědek zajišťoval stěhovací službu pro své rodinné příslušníky při vyklizení. Stěhovací službě poslal i klíče od bytu 3+1 ([adresa]). V průběhu exekuce jim odpojil telefony, které platila jeho obchodní společnost.

25. Výslechem svědka [jméno FO], dlouholetého kamaráda žalobce má soud prokázáno, že žalobce byl z vystěhovaní zdrcený, byl poté uzavřenější, méně chodil do společnosti. Přičítal to rovněž změnou jeho finanční situace.

26. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že měli od května 2014 s bývalým manželem manželské spory. Hádali se, neboť si našel milenku, o čemž děti věděli. [tituly před jménem] [Jméno žalobce] je předem nevaroval, že v domě má probíhat vyklizení proti [jméno FO], který v domě nebydlel. Pokoj, kde se měl zdržovat, byl přístupný a přespávali v něm hosté. [tituly před jménem] [Jméno žalobce] se svědkyni snažil už od srpna 2014 z domu vystrnadit.

27. Výslechem vykonavatele [jméno FO] má soud prokázáno, že vykonavatel prováděl exekuční vyklizení žalobce z předmětné nemovitosti. Měl za to, že měl vyklidit všechny osoby, které se v nemovitosti nacházely. Žalobce vyklidil, neboť neprokázal, že nemá odvozené právo od povinného [jméno FO]. V průběhu exekuce telefonicky kontaktoval oprávněného, který mu sdělil, že další osoby tam nemají, co pohledávat. Adresu, kam měly být věci žalobce vyklizeny, určil oprávněný. U nemovitosti pak vyměnily zámky a klíče předal oprávněnému. Nevyklidili žádnou věc povinného.

28. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení povinného [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že povinný na policii nepravdivě vypověděl, že předmětnou nemovitost užíval.

29. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že oprávněnému podepsal nájemní smlouvu, ačkoliv ve vyklizované nemovitosti osobně nikdy nebydlel. Žalobce nikdy neviděl. Svědek byl v Kutné Hoře pouze jednou dne [datum] podepsat notářský zápis [tituly před jménem] [adresa] č. [Anonymizováno] se svolením k vykonatelnosti. Dovezl jej tam otec žalobce, se kterým jej seznámila společná známá paní [jméno FO]. Exekutorský úřad v Kutné Hoře osobně nenavštívil a doručenku k písemnosti č. j. [Anonymizováno] s datem [datum] nepodepsal. Osobní věci a dokumenty donesl ve dvou igelitkách do nemovitosti v doprovodu otce žalobce do horního patra v době, kdy byla nemovitost prázdná. Otci žalobce se občas staral o zahradu. Svědek potvrdil, že byl v Kutné Hoře jen jednou. Přesvědčivě též působila jeho výpověď v té části, kdy uvedl, že doručenku k usnesení o vyklizení nepodepsal a popsal, že do nemovitosti odnesl své věci v doprovodu otce žalobce v době, kdy byla prázdná. Nemovitosti k datu vyklizení tak nikdy neužíval a notářský zápis sloužil jen jako podklad pro nezákonnou exekuci. Soud dal přednost současné výpovědi svědka před jeho vysvětlením na policii, když současnou výpověď svědek učinil s poučením o následcích trestního stíhání a byla podpořena dalšími důkazy, když i z dalšího provedeného dokazování má soud vyvrácené, že by do dne vyklizení svědek nemovitost užíval. Svědek se při výslechu choval naprosto spontánně a projevoval lítost nad tím, co způsobil žalobci.

30. Z reportáže nazvané „Rozvod rozvědčíka“ odvysílané v rámci pořadu [Anonymizováno], vysíláno v [Anonymizováno] dne [datum], soud zjistil, že sestra žalobce v průběhu exekuce telefonicky sdělila oprávněnému, že žádného [jméno FO] nezná. Oprávněný odvětil, že si o tom promluví, až se uvidí. Na přímý telefonický dotaz sestry žalobce při vyklizení, zda je jeho záměrem je vystěhovat, uvedl, že k takovým invektivám se nebude vyjadřovat. Na otázku matky, co říká, sestra žalobce na to, že jí otec vyhazuje z domu, uvedla, že ho zasadí do vězení na hodně dlouho, až tam shnije. Vyklizení probíhalo v emočně napjaté atmosféře.

31. Ze znalečného posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, specializace stanovení nemateriální újmy na zdraví, a z jeho výslechu má soud za prokázané, že znalec po přehodnocení závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a závěrů jeho výslechu ze dne [datum], má soud za prokázané, že znalec ocenil újmu za zdraví, která byla žalobci způsobena v důsledku nuceného vystěhování žalobce z domu v roce 2015, a to tak, že výši bolestného stanovil na částku 15 411, [částka] a výši ztížení společenského uplatnění na částku [částka]. Ačkoli znalec uvedl, že nuceného vystěhování žalobce z domu, kde bydlel i se svou matkou a sestrou, nelze stanovit jako jedinou příčinu jeho zdravotních problémů, soud má i s ohledem na závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a výsledků obou znalců za prokázané, že vystěhování bylo příčinou hlavní, která vyvolala škodu na zdraví, jejíž náhrada je předmětem tohoto řízení.

32. Z úřední činnosti je soudu známo, což sdělil účastníkům při jednání dne [datum], že ve věci [Anonymizováno] se poškozená sestra žalobce domohla odškodnění za nemajetkovou újmu za totožný nesprávný úřední postup spočívající ve vyklizení ze shodné nemovitosti společně s žalobcem a jejich matkou. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. 22 C 99/2016 soud zjistil, že v rámci tohoto řízení byl odvolacím soudem změněn rozsudek soudu prvního stupně s tím, že žalobě na úhradu částku [částka] bylo v plném rozsahu vyhověno. V řízení bylo prováděno obdobné dokazování jako v projednávané věci.

33. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu, sp. zn. 19 C 99/2016, soud zjistil, že náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] za nezákonné vyklizení se domáhá i matka žalobce. V řízení bylo prováděno obdobné dokazování jako v projednávané věci.

34. Provedené důkazy prokazují, že újma byla žalobci způsobena soudní exekutorkou úmyslně po dohodě s oprávněným. Povinný v domě nebydlel, nenavštívil Exekutorský úřad v [Anonymizováno] a nepřevzal si usnesení o vyklizení nemovitosti. Svědek [jméno FO] nevypověděl pravdu na policii, když uvedl, že usnesení o vyklizení předal povinnému. Povinný oprávněnému předal své osobní věci, které sloužily jen k ospravedlnění nezákonné exekuce. Tyto věci nebyly do vyklizení v hostinském pokoji, který byl běžně využíván. Věci byly do pokoje naaranžovány a foceny po vyklizení právě pro účely nezákonné exekuce. V rámci exekučního spisu byly soudní exekutorkou vytvořeny falešné konverzní doložky na protokolech o průběhu exekuce, do kterého bylo vpisováno, že byly zadokumentovány věci povinného. Pořadí dokumentů neodpovídá chronologické souslednosti. Exekuce byla prováděna, aniž by měl soudní exekutor vykázáno doručení k usnesení o vyklizení nemovitosti v termínu, který avizoval oprávněný žalobci. Soudní exekutorka vytvořila i falešný záznam o návštěvě povinného v exekutorském úřadu. Soudní exekutorka připravila oprávněnému exekuční návrh, ačkoliv při výslechu zamlčovala, že by s ním vůbec jednala. Z nemovitosti byla vyklizena rodina oprávněného, ačkoliv vykonavatelé průběh konzultovali se soudní exekutorkou, oprávněným i jeho zástupcem, který v té době nezaložil do exekučního spisu plnou moc. Věci žalobce, jeho sestry i matky byly odvezeny stěhovací službou zajištěnou oprávněným, do soupisu nebyly pojaty věci povinného. To vše svědčí o úzké provázanosti a spolupráci oprávněného, soudního vykonavatele [právnická osoba] soudní exekutorky žalobce nezákonně vyklidit. Tato spolupráci na naprosto nestandardním způsobu provedení exekuce lze vysvětlit již pouze předchozí dohodou na způsobu vyklizení, když není žádného jiného dobrého vysvětlení, proč bylo nesprávné vyklizení rodiny oprávněného provedeno právě tímto způsobem a právě v den, který oprávněný předem určil. Soudní exekutorka chybu neuznala, snažila se své pochybení zakrýt, na rozdíl od povinného ani neprojevila nad svým chováním žádnou lítost. Vyklizení žalobce mělo dramatické dopady do všech sfér jeho života. Ze stálého luxusního domova byl vyklizen do stísněné garsonky, to vše za přispění státní moci, která byla soudní exekutorce svěřena.

35. Soud dále vycházel v rámci předvídatelnosti soudních rozhodnutí i ze skutkových závěrů, které byly prokázány v řízení sp. zn. [Anonymizováno], tj. v řízení vedeného u zdejšího soudu, ve kterém se zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze shodného odpovědnostního titulu domáhala sestra žalobce, a ve kterém v momentu vyhlášení tohoto rozhodnutí bylo již rozhodnuto odvolacím soudem, že v daném případě došlo k nesprávném postupu exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], jeho právního hodnocení soudem I. stupně i soudem odvolacím a posouzením přiměřenosti výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu tímto nesprávným úředním postupem způsobenou s ohledem na skutkové okolnosti daného případu.

36. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněných nároků a rozhodnutí ve věci. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

37. Co se týče závěru o skutkovém stavu, lze tedy shrnout, že soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO] z Exekutorského úřadu v [Anonymizováno] při vyklizení žalobce dne [datum] z domu na adrese [adresa], v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno], se dopustila nesprávného úředního postupu spočívající v tom, že žalobce vyklidila, ačkoliv žalobce neodvozoval své právo užívat dům od povinného [jméno FO]. Žalobce odvozoval své právo dům užívat od souhlasu svého otce, který byl vlastníkem a zároveň osobou oprávněnou z exekuce. Rodinné vztahy matky žalobce a jejího bývalého manžela byly v době vyklizení nemovitosti napjaté a vyhrocené. Nesprávným úředním postupem soudní exekutorky byla žalobci způsobena nemajetková újma spočívající ve stresu z náhlé změny a opuštění domova. Vystěhování bylo pro žalobce šokující, narušilo jeho soukromí a dramaticky změnilo jeho život po všech stránkách k horšímu. Byl nucen se přestěhovat z honosné vily, kde dlouhodobě bydlel do malého stísněného bytu. Postup vykonavatele [jméno FO] vůči žalobci byl povýšený a nekompromisní. Žalobce byl vyklizen z nemovitosti přes svůj odpor. Žalobce v důsledku nesprávného úředního postup exekutory spočívající ve vyklizení žalobce, jeho matky a sestry z předmětné nemovitosti trpěl a stále trpí psychickými problémy. Navíc nezákonné vystěhování vyvolalo v žalobci akutní reakci na stres, která pak přecházela v poruchy přizpůsobení, poruchy spánku, anticipační úzkosti a sociální stažení. Žalobce tak musel podstoupit dlouhodobou zdravotní léčbu, v rámci které mu musela být nasazena i antidepresiva. V podrobnostech soud odkazuje na svá skutková zjištění v předchozí části rozsudku.

38. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

39. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

40. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

41. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

42. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

43. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

44. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

45. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

46. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

47. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

48. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

49. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

50. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

51. Podle § 52 odst. 1 zákona č. [hodnota] /2001 Sb. (dále jen „e. ř.“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

52. Podle § 341 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu a) byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu, b) byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.

53. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

54. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

55. V souzené věci žalobce nesprávný úřední postup soudní exekutorky spatřuje v tom, že soudní exekutorka vyklidila žalobce z nemovitosti, ačkoli neodvozoval své právo k nemovitosti od osoby povinného, který měl být dle exekučního titulu vyklizen.

56. Soud věc právně posoudil podle § 1 OdpŠk, § 5 písm. b) OdpŠk, § 13 odst. 1 věty první OdpŠk za užití § 52 e. ř. a § 341 o. s. ř. a dospěl k závěru, že soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], při vyklizení žalobce dne [datum] z domu na adrese [adresa], v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] se dopustila nesprávného úředního postupu, když vyklidila žalobce z nemovitosti, ačkoli neodvozoval své právo k nemovitosti od osoby povinného, který měl být dle exekučního titulu vyklizen, čímž žalobci způsobila nemajetkovou újmu i škodu na zdraví.

57. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy soud má za prokázané, že jsou plněny podmínky odpovědnosti státu dle zákona 82/1998 Sb., a to nesprávný úřední postup, vznik nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi nezákonným úředním postupem a vznikem újmy. Z tohoto důvodu se soud zabýval posouzením nemajetkové újmy žalobci způsobené, příčinnou souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy a posouzením přiměřené výše zadostiučinění.

58. V důsledku vyklizení žalobce utrpěl újmu spočívající ve stresu z náhlé změny a opuštění domova. Vystěhování bylo pro žalobce šokující a narušilo jeho soukromí. Vyklizení žalobce citelně psychicky zasáhlo, změnilo jeho chování a narušilo zdravotní stránku. Žalobce měl do doby vyklizení k dispozici luxusní nemovitost s vnitřním bazénem, hernou a velkým prostorem, který stabilně obýval od narození. Následovalo vyklizení spolu s matkou a dcerou do malého bytu. Žalobce trpěl a stále trpí psychickými problémy. Navíc nezákonné vystěhování vyvolalo v žalobci akutní reakci na stres, která pak přecházela v poruchy přizpůsobení, poruchy spánku, anticipační úzkosti a sociální stažení. Žalobce tak musel podstoupit dlouhodobou zdravotní léčbu, v rámci které mu musela být nasazena i antidepresiva. Újmu žalobce zhoršovalo to, že soudní exekutorka se nesprávného úředního postupu dopustila úmyslně po dohodě s otcem žalobce a následně se své pochybení snažila zakrýt vytvářením falešných důkazů a manipulací se spisem. Soudní exekutorka neprojevila žádnou lítost. Vše výše uvedené prohlubuje újmu žalobce a zvyšuje výši zadostiučinění.

59. Ohledně stanovení přiměřené výše zadostiučinění na nemajetkovou újmu pak soud dospěl na základě provedeného dokazování a tvrzení účastníků a prezentované srovnatelné judikatury k závěru, že zásahy do osobní sféry žalobce je nutné hodnotit jako obdobné, jako v případě srovnatelného rozhodnutí č.j. [podezřelý výraz] sp. zn. [Anonymizováno], tj. žaloby na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou posuzovaným nezákonným vyklizením sestry žalobce. V této věci odvolací soud dospěl k závěru, že sestře žalobce náleží zadostiučinění ve výši [částka] za narušení soukromí a dále částka [částka] za újmu způsobenou šokem z náhlého, nečekaného, nuceného, rychlého a nevratného vystěhování z domu při velmi vypjaté a atmosféře. Z důvodu skutečnosti, že ke vzniku nemajetkové újmy došlo v důsledku úmyslného a vědomě nezákonného postupu soudní exekutorky s cílem sestru žalobce z domu bez jakéhokoli právního důvodu vystěhovat, což významným způsobem zvyšuje intenzitu újmy, odvolací soud zvýšil zadostiučinění o [částka]. Dále odvolací soud rozhodl, že jí náleží částka [částka] za zásah do rodinného života a porušení práva na nedotknutelnost obydlí. Tuto částku pak odvolací soud navýšil o dalších [částka], neboť zjištění veškerých skutečností o předmětné exekuci musela nést sestra žalobce velmi úkorně. Dle odvolací soud přistoupil k navýšení zadostiučinění o dalších [částka], když se sestře žalobce v důsledku nezákonného vyklizení podstatným způsobem a nenávratně snížil standard bydlení. Odvolací soud dále poukázal na to, jenže v případě úmyslného nesprávného úředního postupu soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] se jedná o zvlášť závažné a odsouzeníhodné jednání, které nelze ve společnosti tolerovat, proto by v daném případě měla být zohledněna též preventivně-sankční funkce peněžité náhrady, a to částkou, která by nejen odrazovala orgány veřejné moci od takovéhoto protiprávního jednání, ale zejména aby též účinně vyvážila a zmírnila nepříznivé následky nezákonného zásahu do ústavně zaručených práv sestry žalobce a jejího života. Z tohoto důvodu pak odvolací soud zvýšil o dalších [částka], čímž vyčerpal celou žalovanou částku [částka].

60. Soud tak dospěl k závěru, že míra zásahů do osobní sféry žalobce a jeho sestry jsou srovnatelné a proto jako přiměřená výše zadostiučinění se jeví žalobcem požadovaná částka [částka], která je velmi blízká částce, kterou odvolací soud sestře žalované v daném řízení přiznal. Proto soud tuto částku žalobci přiznal.

61. Ohledně nároku na náhradu škody na zdraví ve výši [částka] rozdělené žalobcem na nárok [částka] z titulu bolestného a [částka] z titulu ztížení společenského uplatnění soud dospěl k následujícím závěrům: Soud nepřisvědčil obrannému tvrzení žalované, že částky [částka], o kterou byla žaloba rozšířena na ústním jednání dne [datum], je žalovaným uplatněna z titulu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí, a tudíž je promlčena. Žalobce svým podáním ze dne [datum] navrhl rozšíření žaloby o částku [částka] s odůvodněním, že tím rozšiřuje svůj původně uplatněný nárok na nemajetkovou újmu, a to z důvodu škody na zdraví u žalobce. Odvolací soud pak ve svém usnesení č.j. 20 Co 8/2021-940 ze dne [datum] uvedl, že nárok uplatněný žalobcem jeho podáním ze dne [datum] je nárokem na náhradu škody na zdraví se samostatným skutkovým základem, který se odškodňuje dle § 2958 o.z. Vzhledem k tomu, že ke vzniku škody u žalobce došlo až v momentě jeho ustálení zdravotního stavu, což je dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO] v září 2018, nelze přisvědčit námitce promlčení vznesené žalovanou ve vztahu k nároku na náhradu škody na zdraví uplatněné podáním žalobce [datum]. Obdobně nelze přisvědčit námitce promlčení týkající se další části uplatněného nároku na škodu na zdraví, tj. o dalších [částka], jak byla tato uplatněna žalobcem v rámci ústního jednání dne [datum], v rámci kterého bylo i vydáno usnesení, kterým došel rozšíření žaloby o částku [částka] z titulu náhrady škody na zdraví. I zde s ohledem na vznik škody ustálením zdravotního stavu v září 2018 je zřejmé, že nárok byl uplatněn ve tří leté promlčecí lhůtě.

62. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že jsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu na zdraví dle 2958 o.z., kdy v řízení byla prokázáno porušení povinnosti státu v podobě nesprávného úředního postupu, vznik škody na straně žalobce v podobě škody na zdraví a příčinná souvislosti mezi vznikem škody a škodou na zdraví. Ohledně výše škody soud vycházel ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který výši bolestného ocenil na částku [částka] a výši ztížení společenského uplatnění na částku [částka]. Soud neshledal důvodu pro úpravu této částky. Proto soud v této části žalobě vyhověl a ve zbylé žalobu zamítl.

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalobce v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z sedmnácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a dále žalovanou složené zálohy na náklady znaleckého posudku ve výši [částka].

64. Soud přistoupil k určení náhrady nákladů státu. Žalovaná dne [datum] složila zálohu na důkazy v podobě znaleckého zkoumání ve výši [částka], o kterou se náklady státu snižují. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 25 C 100/2016 – 971, byla přiznána odměna znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka]. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 25 C 100/2016 – 1022 byla přiznána odměna znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka]. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 25 C 100/2016 – 1050 byla přiznána odměna znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka]. Náklady státu České republiky - Obvodního soudu pro [adresa] v daném případě tak představují [částka] ([částka] + [částka] + 1 210 – 17 000).

65. S ohledem na míru úspěchu věci pak soud uložil žalobci náhradu nákladů státu ve výši 68% (tj. v částce [částka]) a žalovaná ve výši 32% (tj. v částce [částka]).

Poučení