27 C 92/2024 - 501

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: Mgr. [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 110 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], zamítá.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1) Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] za nezákonné trestní stíhání vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. 4 T 138/2015 pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku účinného do [Datum narození zainteresované osoby 0/0] a přečin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Trestní stíhání bylo zahájeno [datum] a žalobkyně byla pravomocně zproštěna obžaloby ke dni [datum], tj. řízení trvalo 10 let a 2 měsíce. Dále požadovala náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka]. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení o dopadech nezákonného tr. stíhání do osobnostní sféry žalobkyně uvedla, že byla poškozena její dobrá pověst a čest, je bezúhonná, bývalá členka zastupitelstva města [adresa], kauza byla silně medializovaná. Je známou osobou ve [adresa], neboť působila jako mnoholetá pedagožka českého jazyka a hudební výchovy na [Anonymizováno] [jméno FO] a také jako ředitelka [podezřelý výraz] ve [adresa]. Rovněž je v regionu politicky činná. Trpěla stresem, nejistotou a obavami v důsledku tr. stíhání. Byla psychicky nestabilní a v průběhu tr. stíhání byla evidovaná v [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Kvůli špatnému zdravotnímu stavu nebyla schopna se účastnit hlavních líčení. Nároky uplatnila u žalované dne [datum], která jí na základě stanoviska ze dne [datum] poskytla zadostiučinění v penězích za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka] a za nezákonné trestní stíhání [částka]. Žalobkyně původně po žalované požadovala za nezákonné trestní stíhání [částka] a za nepřiměřenou délku řízení [částka]. Při jednání žalobkyně potvrdila, že se nedomáhá samostatně odškodnění újmy na zdraví. Ze srovnávací judikatury odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 228/2013, kde byl poškozený tr. stíhán pro tr. čin zneužití pravomoci úřední osoby a tr. čin porušování povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s jeho předchozím výkonem veřejné funkce. Kauza byla medializovaná. Poškozený obdržel [částka] a písemnou omluvu žalované. Dále odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3271/20. 2) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši [částka] a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení ve výši [částka]. Žalobkyni poskytla za nezákonné trestní stíhání [částka] a za nepřiměřenou délku řízení [částka]. Rovněž konstatovala, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí za což se jí omluvila. Uvedla, že neodpovídá za práci či způsob prezentace případu médii. Žalobkyně se mohla domáhat zveřejnění dodatečné informace nebo dalších informací ohledně ukončení tr. stíhání přímo vůči konkrétním médiím dle tiskového zákona. Dále uvedla, že se média primárně zaměřovala na jiné spolu s žalobkyní stíhané osoby a jméno žalobkyně bylo uvedeno pouze okrajově ve dvou článcích. Délku řízení shledala za nepřiměřenou. Uskutečnilo se 25 hlavních líčení, byly vypracovány dodatky č. [hodnota] a 4 ke znaleckému posudku, rovněž byl změněn senát. Řízení vůči jednomu obžalovanému bylo vyloučeno k samostatnému projednání. Soud I. stupně i odvolací soud rozhodovaly každý dvakrát. Odvolací soud taktéž rozhodoval o stížnosti proti vyloučení soudce. Věc označila za složitou po stránce skutkové a právní, žalobkyně se na délce řízení nepodílela. 3) Soud ve věci provedl dokazování a na jeho základě učinil tato skutková zjištění: 4) Dne [datum] usnesením policejního orgánu č. j. [Anonymizováno], bylo zahájeno tr. stíhání proti [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], panu [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], panu [Anonymizováno], panu [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], žalobkyni - [tituly před jménem] [jméno FO] (a to pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníků účinného do [datum], přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a dále přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 tr. zákoníku popsaných pod bodem 6.), panu [Anonymizováno]. Usnesení o zahájení TS bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně podala stížnost proti usnesení dne [datum] a doplnila ji [datum]. Dne [datum] zamítnuty stížnosti proti zahájení trestního stíhání všech obviněných. Dne [datum] doručen Krajskému ředitelství Policie ČR Moravskoslezského kraje poznatek o možné trestné činnosti – postoupení dle věcné příslušnosti. Dne [datum] vydán záznam o vytěžení poznatku. Dne [datum] ustanoven obhájce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] zrušeno ustanovení z důvodu zvolení obhájce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] podána žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo odepřeno nahlédnutí do spisu. Dne [datum] zahájeno trestní stíhání proti panu [Anonymizováno]. Dne [datum] spis předložen se stížností pana [Anonymizováno] státnímu zástupci. Dne [datum] zrušeno trestní stíhání proti osobě pana [Anonymizováno], neboť toto usnesení státní zástupce zrušil a znovu rozhodl o zahájení trestního stíhání pro shodný skutek. Dne [datum] zahájeno trestní stíhání proti [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] předložen spis se stížností [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] stížnost [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako nedůvodná zamítnuta. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný pan [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnuta obviněná [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut obviněný pan [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnuta obviněná [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnuta obviněná [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] vyslechnut obviněný pan [Anonymizováno]. Dne [datum] pokračováno ve výslechu obviněného [Anonymizováno]. Ve dnech [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (1.), [datum], [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (2.), [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (2.), [datum] (1.), [datum] (2.), [datum] (2.), [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (1.), [datum] (2.), [datum] (2.), [datum] (1.), [datum] (3.), [datum] (2.), [datum], [datum] (2.), [datum] (1.), [datum], [datum] (1.), [datum] (3.), [datum], [datum] (2.), [datum] (2.), [datum], [datum] (4.), [datum] (3.), [datum] (2.), [datum] (2.), [datum] (5.), [datum], [datum], [datum] (3.), [datum] (6.), [datum] (4.), [datum] (7.), [datum] (8.), [datum] (2.), [datum] (3.), [datum] (3.), [datum] (4.), [datum] (3.), [datum] (3.), [datum] (9.), [datum], [datum] (3.), [datum] (2.), [datum] (2.), [datum] (4.), [datum], [datum], [datum] (3.), [datum] (2.), [datum] (4.), [datum] (2.), [datum] (3.), [datum] (2.), [datum] (3.), [datum] (10.) byla podána vysvětlení a výpovědi různými osobami. Ve řízení byla opatřena řada dokumentů coby listinných důkazů, například zápisy osadních výborů, zápis schůze Rady města, korespondence, zápis ze setkání vedení města [právnická osoba], materiály k umístění stavby, žádost na spol. [právnická osoba]. Byl vypracován znalecký posudek [Anonymizováno] [adresa] ke stanovení obvyklé ceny za čištění a hloubení 1 metru příkopu. Rovněž byly zajištěny materiály k čištění a hloubení příkopů. Dne [datum] ustanoven poškozenému městu [adresa] opatrovník a město se připojilo k trestnímu řízení. Dne [datum] zamítnuta stížnost proti usnesení o ustanovení opatrovníka poškozenému městu [adresa]. Dne [datum] obvinění vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis. [tituly před jménem] Dokoupil a město [adresa] předložilo policejnímu orgánu své znalecké posudky. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] proběhlo prostudování spisu. Návrhům obhájců obviněných na zastavení řízení a doplnění dokazování ze dnů [datum] a [datum] nebylo vyhověno. Dne [datum] byla k Okresnímu soudu ve [adresa] podána obžaloba. Dne [datum] podán návrh na zastavení trestního stíhání žalobkyně. Dne [datum] došlo připojení se k trestnímu řízení poškozeného města [adresa]. Dne [datum] byla prodloužena lhůta k nařízení hlavního líčení do [datum] z důvodu vytíženosti soudce. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na den 30. 11. – [datum]. Dne [datum] došla žádost [tituly před jménem] [Anonymizováno] o ustanovení obhájce. Dne [datum] obhájce ustanoven. Na hlavním líčení dne [datum] čtena obžaloba, zahájeno dokazování, podala se vyjádření k obžalobě. Na hlavním líčení dne [datum] obvinění dotazováni, zda budou dnes vyslýcháni, přehrávány 2 zvukové záznamy, předkládáno několik stovek listin k nahlížení. Na hlavním líčení dne [datum] pokračováno v nahlížení do listin, hlavní líčení za účelem pokračování v dokazování odročeno na 22.-[datum]. Dne [datum] obvinění dotazováni, zda budou dnes vyslýcháni, výslech poskytla [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], prováděny další listiny, vyslechnuti znalci z [Anonymizováno] [adresa]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuto 5 svědků, předkládány desítky dokumentů k nahlédnutí. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuto 9 svědků. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuto 8 svědků, hlavní líčení za účelem dalšího dokazování odročeno na 19. 5.-[datum]. Na hlavním líčení dne [datum] obžalovanými sděleno, že dnes vypovídat nebudou, vyslechnuti 2 svědci, hlavní líčení odročeno na 3.-[datum] za účelem pokračování v dokazování. Dne [datum] vydáno opatření o doplnění znaleckého posudku, přičemž znalcem jmenován [adresa], a to do 2 měsíců od doručení spisu. Dne [datum] provedena prověrka výpovědi na místě. Dne [datum] požádáno [Anonymizováno] o prodloužení termínu doplnění znaleckého posudku do [datum] z důvodu zvýšené pracnosti. Dne [datum] došel soudu znalecký posudek. Dne [datum] posudek rozeslán všem stranám trestního řízení. Dne [datum] rozeslána výzva stranám, zda souhlasí s prováděním důkazů čtením protokolů o hlavním líčení či bude nutné provést hlavní líčení znovu s ohledem na změnu senátu. Dne [datum] opětovně rozeslána výzva těm, kteří na výzvu nereagovali. Dne [datum] nařízeno hlavní líčení na [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] obžalovanými sděleno, že dnes vypovídat nebudou, přečten protokol o hlavním líčení ze dne [datum] za souhlasu stran, hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem pokračování ve čtení protokolu o hlavním líčení ze dne [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] pokračováno ve čtení protokolu z hlavního líčení ze dne [datum], dále se čte protokol o hlavním líčení ze dne 1. [právnická osoba]. 12. 2015, hlavní líčení za účelem pokračování čtení protokolů z hlavního líčení odročeno na 28. 2., 28. 3., 20. 4. a [datum]. Na těchto hlavních líčeních čteny protokoly z předchozích hlavních líčení. Na hlavním líčení dne [datum] hlavní líčení odročeno na neurčito za účelem zadání dodatku ke znaleckému posudku. Opatřením ze dne [datum] [Anonymizováno] uloženo, aby dodal dodatek znaleckého posudku do 3 měsíců od doručení spisu. Dne [datum] sděleno znalce, že je schopen zabezpečit dodání znaleckého posudku nejdříve od [datum] s následnou 90denní lhůtou. Následně dáno soudcem na lhůtu. Dne [datum] došla žádost znalce o prodloužení termínu zpracování do [datum] z důvodu vytíženosti znaleckého ústavu. Dne [datum] soudu doručen znalecký posudek. Dne [datum] znalecký posudek vypraven stranám. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na [datum]. Z důvodu nařízení vlády a vedení soudu hlavní líčení odročeno na 22.-[datum] a 26.-[datum]. Z důvodu COVIDU dubnová hlavní líčení odročena na 22. 6.-[datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyloučeno trestní řízení proti [tituly před jménem] [Anonymizováno], vyslýcháni 4 svědci. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuto 7 svědků. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuti 4 svědci. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuto 8 svědků, čteny úřední záznamy o podaných vysvětleních. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuto 9 svědků, stranám k nahlédnutí předloženo několik listin, za účelem dalšího dokazování hlavní líčení odročeno na 21. 9.-[datum], na žádost obhájce hlavní líčení odročeno na 23. 9. – [datum] z důvodu kolize a 19. 10. – [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýchán 1 svědek, podávána vyjádření ke znaleckým posudkům. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýcháni znalci. Na hlavním líčení dne [datum] pokračováno ve výslechu znalců, dokazování ukončeno. Na hlavním líčení dne [datum] přednášeny závěrečné návrhy. Na hlavním líčení dne [datum] čteny závěrečné návrhy, odročeno na [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyhlášen zprošťující rozsudek, ve vztahu ke všem obžalovaným, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem (rozhodnutí zrušeno), vypraven dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání státního zástupce. Dne [datum] došlo doplnění odvolání. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v [adresa]. Na neveřejném zasedání dne [datum] zrušen rozsudek I. stupně v plném rozsahu, neboť nevysvětlil, proč nevycházel z důkazů, popř. proč z těchto důkazů nevycházeli znalci, dále vycházel z listiny, která není opatřena razítkem, pročež tuto nelze použít jako důkaz, soud nehodnotil otázku absence zadávací dokumentace, dále v souladu s § 207 odst. 2 t.ř. nepřečetl výpověď [tituly před jménem] [Anonymizováno] z přípravného řízení, dále soud nehodnotil znalecký posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Předsedou soudu povoleno vyhotovení rozsudku do [datum] s ohledem na složitost věci a aktuální stav epidemie. Dne [datum] nařízeno neveřejné zasedání na [datum], kde bylo rozhodnuto, že soudce [tituly před jménem] [jméno FO], který věc doposud řešil, je vyloučen z vykonávání úkonů ve vztahu k trestnímu řízení obžalovaných ve věcí sp. zn. 4 T 138/2015. Do dne [datum] podávány stížnost proti usnesení. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v [adresa]. Na neveřejném zasedání dne [datum] usnesení zrušeno, neboť v dané věci nelze spatřovat důvod podjatosti [tituly před jménem] [jméno FO] toliko s poukazem na jeho pochybnosti o správnosti přidělení dané věci jeho osobě, totiž nejde o důvod vyloučení soudce. Dne [datum] vyžádán spis 4 T 30/2014 a další listiny. Hlavní líčení z důvodu dovolených přísedících a soudce nařízeno na 10. 10. - [datum], 7.-[datum] a 28.-[datum]. Z důvodu žádosti stran hlavní líčení konáno jen [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] předkládáno k nahlédnutí několik listin, vyslýchán 1, obžalovaný [tituly před jménem] [Anonymizováno], hlavní líčení odročeno na [datum], [datum] a [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] předkládány listiny k nahlédnutí, vyslechnut svědek. Na hlavním líčení dne [datum] čteny závěrečné návrhy. Na hlavním líčení dne [datum] přednášeny závěrečné řeči, odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] vyhlášen zprošťující rozsudek dle § 226 písm. b) tr. řádu č. j. 4 T 138/2015-5305, v právní moci [datum], neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Dne [datum] rozsudek rozeslán. Dne [datum] došlo blanketní odvolání státního zástupce do rozsudku. Dne [datum] došlo odůvodnění odvolání státního zástupce. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v [adresa]. Na zasedání dne [datum] byla podávána dodatečná vyjádření k odvolání. Na neveřejném zasedání dne [datum] odvolání státního zástupce zamítnuto (viz obsah spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. 4 T 138/2015). 5) Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím u žalované dne [datum]. Žalovaná poskytla žalobkyni na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení [částka] a za nezákonné trestní stíhání [částka] na základě stanoviska ze dne [datum] (viz. uplatnění nároku ze dne [datum] vč. doručenky ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum]). 6) Kauza, ve které byla stíhaná mj. žalobkyně, byla celostátně medializovaná. V jednotkách článcích byla žalobkyně označena jménem, byl uveden popis vytýkaného jednání. Média informovala rovněž o zproštění obžaloby. V televizní reportáži byla žalobkyně zachycena obrazově. Rozhovor médiím neposkytovala (viz. [datum]. 7) Žalobkyně byla v profesorském sboru [jméno FO])[Anonymizováno] 8) Žalobkyně působila jako ředitelka [podezřelý výraz] ve [adresa] (viz. článek s názvem „[jméno FO] 9) Žalobkyně byla v roce 2015 evidovaná v ambulanci klinické psychologie. Vzhledem k závažnému riziku dekompenzace zdravotního stavu nebyla schopna se účastnit hlavního líčení (viz. psychologické vyšetření z ambulance klinické psychologie a psychoterapie od [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] k žalobkyni z [datum]). 10) Soud nerozvádí dílčí skutková zjištění z důkazů, ze kterých při rozhodnutí nevycházel (například [adresa]). Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. 11) Po právní stránce posoudil soud věc takto: 12) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 13) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 14) Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 15) Podle ust. § 31 odst. [právnická osoba] a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 16) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 17) Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnila žalované nároky. 18) Žalobkyně požadovala náhradu nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání (k nepřiměřené délce řízení viz dále). Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím. Jelikož provedeným dokazováním trestním spisem bylo prokázáno, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy žalobkyně byla zproštěna obžaloby, odpovědnostní titul je dán. 19) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 20) V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla. 21) Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). 22) Povaha trestní věci: 23) Žalobkyně byla stíhána pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníků účinného do [datum], přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a dále přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, za které jí hrozilo uložení trestu odnětí svobody na 10 let. Žalobkyně nebyla stíhána vazebně. Trestní stíhání bylo medializováno, kdy v několika málo článcích bylo zmíněno i jméno žalobkyně a v televizní reportáži byla i obrazově zachycena. Povaha uvedeného trestného činu, z něhož byla žalobkyně obviněna, není spojeno s vyšší mírou společenského odsouzení na rozdíl např. od trestných činů proti životu a zdraví. Na druhou stranu žalobkyně byla stíhána v souvislosti se svou veřejnou funkcí v zastupitelství města [adresa]. 24) Délka trestního řízení: 25) Trestní stíhání žalobkyně, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobce činila 10 let a 2 měsíce. Vzhledem k samotné délce trvání trestního stíhání soud uzavřel, že trestní stíhání netrvalo přiměřenou dobu, viz níže. 26) Následky způsobené v osobní sféře poškozeného: 27) Újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena zásahem do její dobré pověsti a cti, byla bezúhonná, bývalá členka zastupitelstva města [adresa], kauza byla silně medializovaná. Je známou osobou ve [adresa], neboť působila jako mnoholetá pedagožka českého jazyka a hudební výchovy na [Anonymizováno] [jméno FO] a také jako ředitelka [podezřelý výraz] ve [adresa]. Rovněž je v regionu politicky činná. Trpěla stresem, nejistotou a obavami v důsledku tr. stíhání. Byla psychicky nestabilní a v průběhu tr. stíhání byla evidovaná v [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Kvůli špatnému zdravotnímu stavu nebyla schopna se účastnit hlavních líčení. Soud nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání mělo negativní dopad na psychiku žalobkyně. Takovéto újmy sebou trestní stíhání zpravidla přináší. Rovněž má soud za prokázané, že došlo k poškození pověsti a cti žalobkyně, která byla stíhána v souvislosti se svou veřejnou funkcí a je známou osobou ve [adresa], jelikož působila i jako dlouholetá pedagožka a ředitelka střední školy. Nicméně výraznější zásahy do osobnostní sféry než obecně generalizované, žalobkyně ani netvrdila. Žalobkyně ani přes opakované poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že by měla psychické problémy, které vyžadovaly návštěvu psychologa, způsobené výhradně trestním stíháním. Ze zprávy psychologa se pouze podává, že žalobkyně se nemůže účastnit hlavního líčení kvůli hrozbě zhoršení zdravotního stavu. 28) Soud po zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí, jíž by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je částka [částka]. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména hrozící trest, dále délka trestní řízení, které trvalo více než 10 let, ale odškodnění délky řízení žalobkyně nárokuje samostatně, a poškození cti a pověsti žalobkyně. Jelikož žalovaná již žalobkyni poskytla právě [částka], soud nic dalšího žalobkyni nepřiznal. 29) Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Konkrétně v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. 19 C 58/2018 (u Městského soudu v Praze sp. zn. 19 Co 376/2019), kde trestní řízení trvalo 4295 dnů, tedy taktéž dlouhou dobu jako u žalobkyně, jednalo se o trestný čin účast na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. a), b) trestního zákona, kde poškozenému hrozil stejný trest odnětí svobody jako žalobkyni, tj. až 10 let, vazebně stíhán poškozený nebyl, stejně jako žalobkyně, naopak oproti žalobkyni u poškozeného byly zjištěny dopady do rodinného života, došlo k rozpadu rodiny, odcizení mezi manželi a rozvodu. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění [částka]. Dále soud provedl srovnání s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 7/2018, kde trestní řízení trvalo 2 roky a 8 měsíců, tedy výrazně kratší dobu než u žalobkyně, pro trestný čin zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 5 písm. c) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, hrozil trest shodně jako žalobkyni až na 10 let, poškozený nebyl stíhán vazebně stejně jako žalobkyně. Zásahy byly prokázány pouze do osobní sféry v podobě problémů se srdcem, poškozený prodělal operaci a nacházel se ve stresu. Rovněž byl prokázán zásah do cti a pověsti. Poškozenému bylo poskytnuto zadostiučinění v penězích [částka]. Závěrem soud provedl srovnání s věcí vedenou u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 29 C 262/2015 (u Městského soudu v Praze sp. zn. 72 Co 326/2016), kde trestní stíhání trvalo 222 dnů pro trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písmeno a) trestního zákoníku a trestného činu podle § 329 odst. 1 trestního zákoníku, hrozil trest 2 až 8 let, tedy menší než žalobkyni, stejně tak trestní řízení trvalo kratší dobu než u žalobkyně. Zásahy prokázány ani tvrzeny nebyly. Věc byla silně medializována. Poškozenému přiznáno zadostiučinění v penězích ve výši [částka]. 30) Za nepřiléhavou soud zhodnotil judikaturu předloženou žalobkyní. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 228/2013, kde byl odškodněn poškozený, který byl stíhán pro trestné činy porušování povinností při správě cizího majetku dle ust. 255 odst. 1 trestního zákoníku, zneužívání pravomoci veřejného činitele dle ust. § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle ust. § 125 odst. 1 trestního zákoníku a následně i podvodu dle ust. § 250 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, kde poškozenému hrozil trest odnětí svobody 3 roky, tedy výrazně kratší než u žalobkyně. Trestní stíhání trvalo cca. 3 roky. Oproti žalobkyni byly prokázány dopady do rodinného života, působení na psychiku žalobce (nespavost, podrážděnost, apatie) i problémy s nalezením zaměstnání. Poškozený vykonával veřejnou funkci starosty obce pro čtyři trestné činy, jež měly s výkonem této funkce souviset, nebyl stíhán vazebně ani nedošlo k jeho odsouzení. Zde bylo přiznáno odškodnění ve výši [částka]. Dále odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3271/20, kde byl poškozený stíhán pro trestný čin trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 2 písm. b) trestního zákona, trestný čin zneužívání pravomocí veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), písm. c) odst. 2 písm. a), písm. c) trestního zákona a pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákona spáchaného v jednočinném souběhu a ve spolupachatelství s dalšími dvěma osobami podle § 9 odst. 2 trestního zákona, za což mu hrozilo uložené stejného trestu jako žalobkyni. Poškozený byl zproštěn obžaloby pro skutek, který není trestným činem. Délka trestní řízení činila 4 roky a 9 měsíců. Oproti žalobkyni soud shledal výrazně závažnější dopady do života poškozeného, než které by byly tvrzeny či prokázány u žalobkyně. Z tohoto důvodu soud z této judikatury nevycházel. Konkrétně do soukromého, rodinného i pracovního života poškozeného. Poškozený odkládal založení rodiny, několik let musel pracovat na místě s nižším příjmem, byl vystaven psychickým i finančním problémům. Trestní věc byla silně medializována, téměř ve všech článcích byl poškozený označen jménem a vyobrazen na fotografii. Došlo k poklesu příjmů v důsledku trestního stíhání, byl pozastaven jeho profesní růst, došlo k narušení manželství poškozeného a poškozený byl ve špatném psychickém stavu. 31) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. 32) Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne [datum]). 33) Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená. 34) Celková délka posuzovaného řízení činila 10 let a 2 měsíce, konkrétně ode dne zahájení trestního stíhání žalobkyně dne [datum] do právní moci zprošťujícího rozsudku [datum]. 35) Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval dvakrát soud I. stupně a dvakrát odvolací soud. V přípravném řízení státní zástupce rozhodoval o stížnostech obviněných proti usnesení o zahájení tr. stíhání. Rovněž odvolací soud rozhodoval o stížnosti proti usnesení o vyloučení soudce. 36) Žalobkyně spolu s dalšími obžalovanými byla v posuzovaném řízení trestně stíhána pro více trestných činů se složitým skutkovým i právním základem. Obžalovaní byli stíháni v souvislosti se zadáním zakázky na čištění příkopů ve městě [adresa] za zhruba sedm milionů korun v roce 2010. Zjištění skutkového stavu si s ohledem na povahu trestného činu, počet obžalovaných a výši způsobené škody vyžádalo široké dokazování zahrnující listinné důkazy, výslechy mnoha svědků a znalecké zkoumání včetně prověrky na místě. Některé znalecké posudky předložili sami obžalovaní. V průběhu řízení byl dvakrát vyhotoven doplněk znaleckého posudku od znaleckého ústavu. V průběhu řízení bylo trestní stíhání rozšiřováno vůči dalším obviněným či vůči některým rušeno. Posuzované řízení bylo nepochybně řízením s vyšší mírou složitosti skutkové. S vyšší mírou složitosti skutkové souvisela i složitost procesní. Soud opakovaně rozhodoval o znalečném, o ustanovení obhájců, byla podána žádost o přezkum postupu policejního orgánu. Poškozenému městu byl ustanoven opatrovník, žalobkyně podala návrh na zastavení trestního stíhání. 37) Soud shledal v postupu orgánů činných v trestním řízení prodlevy, a to v souvislosti s vyhotovováním znaleckých posudků (opatření ze dne [datum], prodloužení lhůty dne [datum] a doručení znaleckého posudku [datum] a i opatření ze dne [datum], prodloužení lhůty a doručen znalecký posudek [datum]). Taktéž soud shledal prodlevy od [datum] (doručení znaleckého posudku) do nařízení hlavního líčení dne [datum], kdy v mezidobí došlo pouze ke dvěma význam na účastníky, zda souhlasí se čtením protokolů z dřívějších hlavních líčení. Taktéž byl dne [datum] znalecký posudek rozeslán a hlavní líčení bylo nařízeno až [datum], tj. více než po třech měsících. Taktéž soud shledal prodlevy u krajského soudu, kterému byl spis předložen dne [datum] a k rozhodnutí došlo [datum] a dále dne [datum] a k rozhodnutí došlo [datum]. V ostatním průběhu byl postup soudů a dalších OČTŘ plynulý a nebylo shledáno období nedůvodné nečinnosti. Zároveň nebylo možné, aby soud provedl všechny důkazy na jediném hlavním líčení, neboť řízení vyžadovalo velmi široké dokazování a zároveň obhajoba i státní zástupce doplňovali své návrhy na dokazování v průběhu řízení. 38) Soud neshledal podíl žalobkyně na délce řízení. 39) Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). V daném případě se jednalo o trestní řízení s osobou žalobkyně coby trestně stíhané. Tedy se jednalo o řízení, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka, a význam řízení tudíž byl pro žalobkyně zvýšený. 40) Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení byla s ohledem na shora uvedené závěry nepřiměřená. Sama délka řízení více než 10 let, přičemž šlo o trestní řízení, vypovídá o nepřiměřené délce řízení. Žalovaná tuto skutečnost ani nevyvracela. Nutno konstatovat, že na délce řízení se podílely soudy, neboť v řízení byla zjištěna období nekoncentrovaného postupu soudů. I uvedená „nečinnost“ soudu zapříčinila, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení, neboť řízení jako celek neodpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobkyně. 41) Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Újmu v tomto případě pak bylo na místě odškodnit v penězích, neboť soud neshledal podíl žalobkyně na délce řízení ve smyslu obstrukčního chování či zneužití práva. 42) Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až [částka] za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Vzhledem k tomu, že celková doba trvání řízení činila 10 let a 2 měsíce, tedy nebyla výrazně vysoká, soud stanovil základní částku nad spodní hranicí uvedeného intervalu – tedy [částka]. Za první 2 roky řízení přísluší žalobkyni polovina této částky (celkem [částka]), za každý další rok [částka] (tj. celkem [hodnota] x [částka]) a za 1 měsíc [částka] (tj. celkem [hodnota] x [částka]). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši [částka]. 43) Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 30 % za složitost věci (procesní, právní i skutková), zvýšením o 10 % pro vyšší význam předmětu řízení pro žalobkyně (žalobkyně byla trestně stíhána) a naopak snížením o 10 % pro postup soudu. Soud proto základní částku [částka] po zohlednění všech výše zmíněných kritérií snížil o 30 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši [částka]. Jelikož žalovaná vyplatila žalobkyni již [částka], soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni doplatek ve výši [částka]. 44) S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] a ve zbytku ji zamítl. 45) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ([částka] tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu) a žalovaná zcela úspěšná ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ([částka] tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu s tím, že žalovaná poskytla žalobkyni přiměřené zadostiučinění v šestiměsíční lhůtě dle § 15 odst. 1 OdpŠk). Úspěch účastníků je proto totožný a náhrada nákladů řízení nenáleží žádnému z nich. 46) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.