28 C 15/2021 - 465

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Žaloba ohledně vypořádání nemovitosti budovy [Anonymizováno], způsob využití rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný na [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání společného jmění manželů vypořádací podíl ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vypořádání společného jmění manželů. neboť od rozvodu manželství s právní mocí ke dni [datum] mezi nimi nedošlo k dohodě o vypořádání. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání rodinný dům č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], který je součástí společného jmění, poněvadž byl jako stavba vybudován až za trvání manželství. Žalobkyně navrhla přikázat nemovitost do výlučného vlastnictví žalovaného, který ji dosud užívá a zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši obvyklé ceny rodinného domu stanoveného částkou [částka]. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání vozidlo [jméno FO] [SPZ] rok výroby 2009, které žalovaný prodal dne [datum] za [částka], přičemž požaduje úhradu ve výši [částka] jako polovinu kupní ceny. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání společný závazek ze Smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] uzavřené s [právnická osoba]. za účelem výstavby rodinného domu, kterou po rozvodu manželství hradil výlučně žalovaný.

2. Žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby dne [datum] ke smírnému vyřešení věci.

3. Žalovaný nesouhlasil s vypořádáním předmětné nemovitosti, jelikož rodinný dům č. p. [Anonymizováno] nacházející se na jeho výlučném pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] není ve společném jmění manželů. Žalovaný jako objednatel uzavřel se zhotovitelem [tituly před jménem] [jméno FO] Smlouvu o dílo č. [hodnota] dne [datum], jejímž předmětem byla dodávka stavebních a montážních prací a konstrukcí rodinného domu. Žalovaný investoval do výstavby rodinného domu své výlučné prostředky, a to kupní cenu za převod družstevního bytu ve výši [částka] a úvěr na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřený s [právnická osoba]. Žalovaný je jako výlučný vlastník zapsán v katastru nemovitosti, jelikož rodinný dům se stal stavbou v právním slova smyslu již před uzavřením manželství. Žalovaný souhlasil s vypořádáním movitých věcí vozidla [jméno FO] [Anonymizováno] zaplacením poloviny kupní ceny [částka] žalobkyni. Žalovaný uhradil hypoteční úvěr na základě Smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] uzavřený s [právnická osoba] za účelem refinancování původního úvěru žalovaného ve výši [částka] a navrhl, aby žalobkyně byla zavázána zaplatit mu polovinu splátek úvěru.

4. Rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo přikázáno do výlučného vlastnictví žalovaného [adresa] a žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši [částka] do tří měsíců od právní moci rozsudku, přičemž o nákladech řízení bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [právnická osoba] odvolání žalobkyně a žalovaného byl usnesením odvolacího soudu [Anonymizováno] pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém odůvodnění shledal, že skutková zjištění svědčí o správném závěru soudu I. stupně, že v době uzavření manželství nebylo jednoznačně patrné dispoziční řešení 1. nadzemního podlaží rodinného domu. Soud I. stupně učinil tudíž správný závěr, že rodinný dům jako věc v právním slova smyslu před vznikem společného jmění manželů nevznikl.

6. Vznik rodinného domu jako věci za trvání manželství však nevylučuje, aby taková věc se nestala součástí společného jmění manželů, ale nacházela se výlučném vlastnictví jen některého z nich. Jelikož k výstavbě rodinného domu došlo před dnem [datum] vznik a režim vlastnického práva k němu se posoudí podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do [datum] (dále jen obč. zák.). Žalovaný v řízení tvrdil, že výstavba rodinného domu byla prováděna třetí osobou na základě smlouvy o dílo, kterou uzavřel se zhotovitelem před uzavřením manželství. Rodinný dům byl postaven na pozemku, který získal děděním a je v jeho výlučném vlastnictví a na financování stavby až do vzniku rodinného domu jako věci, ale i poté použil pouze své prostředky získané před vznikem společného jmění manželů na základě úvěrové smlouvy s [právnická osoba]. a z prodeje svého bytu s úmyslem, že vlastníkem rodinného domu bude on sám. Domáhal se tedy existence výjimky uvedené v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., že společného jmění manželů nepatří majetek nabytý za majetek náležející do výlučného vlastnictví. V daném případě, kdy rodinný dům jako věc vznikl za trvání manželství bylo na žalovaném, aby při procesním stanovisku, že rodinný dům je v jeho výlučném vlastnictví prokázal naplnění některé z výjimek z režimu společného jmění manželů. Soud I. stupně se posouzením věci z pohledu jaká byla vůle účastníků ve vztahu k vlastnickému režimu stavby rodinného domu nezabýval. Jeho právní posouzení, že rodinný dům tvořil součást společného jmění manželů, je nutno mít za předčasné.

7. V dalším řízení soud I. stupně provede zhodnocení konkrétních okolností případu a na jejich podkladě učiní závěr ke shora uvedeným skutečnostem. Za situace, kdyby z jeho posouzení vyplynulo, že vůle účastníků nesmiřovala k budování rodinného domu jako společného majetku, bude se zabývat tím, zda výstavba rodinného domu do okamžiku vzniku rodinného domu jako věci byla financována jen z výlučných prostředků žalovaného, jak jím bylo tvrzeno. Pokud by soud I. stupně dospěl k závěru, že rodinný dům spadá do zaniklého společného jmění manželů a uvažoval by opětovně o disparitě podílů, odůvodnění své úvahy konkrétními skutkovými okolnostmi, jež odklon od rovnosti podílu v daném případě odůvodňují.

8. Odvolací soud považoval za vhodné vyjádřit se k výhradám žalobkyně proti ocenění rodinného domu jež odvolací soud nesdílí. Okolnost, že účastníci jsou ve shodě, že dům má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného jako vlastníka pozemku není specifickou zvláštností, která by měla vést k odchýlení od soudní judikatury při ocenění nemovitosti stojící na cizím pozemku. I v poměrech řízení o vypořádání společného jmění manželů Nejvyšší soud odvodil, že je třeba k právní vadě rozdílného vlastnického režimu pozemku a stavby při ocenění nemovitostí přihlížet (rozhodnutí NS ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

9. Soud vycházel z učiněných závěrů o skutkovém stavu a rovněž ze závazného právního názoru odvolacího soudu týkající se posouzení, zda rodinný dům č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], náleží do společného jmění manželů.

10. Z rozsudku [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství [Jméno žalobkyně] a [Jméno žalovaného], uzavřené dne [datum] před [adresa], bylo rozvedeno s právní mocí dne [datum]. Jako příčina rozvratu manželství byla shledána špatná komunikace, citové odcizení, které vyústilo v odchod manželky ze společné domácnosti. Účastníci spolu od ledna [Anonymizováno] nežijí v rodinné domácnosti, mají nové partnery. Manželka nemá zájem setrvat v manželství za situace, kdy mezi manžely byla podána trestní oznámení, návrhy na vydání předběžného opatření. Z manželství se narodil dne [datum] [Anonymizováno], a dne [datum] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [adresa] č. j. [spisová značka]).

11. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], bylo zjištěno, že [Jméno žalovaného] je zapsán jako vlastník p. č. [Anonymizováno] jiná plocha, p. č. [hodnota] o výměře 341 m2 zahrada a p. č. [Anonymizováno] m2 zastavěná plocha a nádvoří, na nichž stojí rodinný dům č. p. [Anonymizováno]. Rodinný dům byl do katastru nemovitostí zapsán na základě [Anonymizováno] dne [datum] s právní mocí ke dni [datum].

12. Ze Smlouvy o převodu družstevního bytu uzavřené mezi žalovaným jako předávajícím a [tituly před jménem] [jméno FO] jako nabyvatelem, bylo zjištěno, že dne [datum] byla převedena členská práva užívat družstevní byt ve vlastnictví bytového družstva [Anonymizováno] Budovatel pod číslem [hodnota] ve [adresa], o velikost 1+3 za vzájemné majetkové vypořádání ve výši [částka]. Z výpisu ze sporožirového účtu [Anonymizováno] a.s. vedeného na jméno žalovaného bylo zjištěno, že tato částka byla připsána na jeho účet [datum] a Smlouva o převodu členských práv a povinností s [právnická osoba] byla uzavřena [datum].

13. Ze Smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným jako objednatelem a [tituly před jménem] [jméno FO] jako zhotovitelem na dodávku stavebních a montážních prací a rekonstrukci na akci RD pana [jméno FO], [adresa], podle projektové dokumentace pro provedení stavby zpracované [tituly před jménem] [jméno FO], která je nedílnou součástí smlouvy. Záloha na dílo byla sjednána ve výši [částka] a cena díla [částka], což odpovídá krycímu listu rozpočtu a položkovému rozpočtu. [právnická osoba] [adresa] vydal dne 17. 5 2005 stavební povolení č. 13/2005, z jehož odůvodnění vyplývá, že dne [datum] stavební úřad oznámil zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy. Dne [datum] je vyhotoven geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO], vyznačení budovy v katastru a za katastrální úřad ji schválila dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž pozemek pod stavbou má p. č. [Anonymizováno] Žádost Katastrálnímu úřadu pro Zlínský kraj byla žalovaným podána dne [datum] na provedení změny do katastru nemovitostí. Z příjmového pokladního dokladu a výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že částka [částka] byla poukázána [tituly před jménem] [jméno FO] jako záloha svatebních prací dne [datum].

14. Ze Smlouvy o úvěru uzavřené mezi [Anonymizováno] a.s. a žalovaným č. [hodnota] dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši [částka] na výstavbu budovy rodinného domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] [adresa]. Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti byla podepsána dne [datum]. Výpisy z účtu a platby z úvěrového účtu dokládají, že ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo ve prospěch Smlouvy o dílo č. [hodnota], uzavřené s [tituly před jménem] [jméno FO] na akci [Anonymizováno] pana [jméno FO] [adresa], vyplaceno [částka] od [datum] do [datum], a to za provedené práce bylo účtováno [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] částka [částka] za zemní práce, základovou desku, podlahovou izolaci, dne [datum] částka [částka] za svislé a stavební konstrukce 1.NP, obvodové stěny a příčky, dne [datum] částka [částka] za vodorovné konstrukce (strop), dne [datum] částka [částka] za tesařské konstrukce – krov, dne [datum] částka [částka] jako zálohová faktura, dne [datum] odečet zálohy za tesařské konstrukce, dne [datum] odečet zálohy za svislé konstrukce 2.NP, dne [datum] odečet zálohy za tesařské a truhlářské konstrukce, okna, dveře.

15. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že postavil pro žalovaného a jeho sousedy manžely [jméno FO] dům. Bližší okolnosti si nevzpomíná, stavba nebyla nijak problémová. Ve faktuře [datum] fakturoval svislé a kompletní konstrukce Porotherm, šírka 24 a 30, což znamená, že by byly vnitřní příčky nebo obvod garáže. Porotherm šířka 24 je vnitřní zdivo a 30 by mohly být obvodové garáže 16. Žalovaný k prokázání svých tvrzení, že nemovitost rodinný dům č.p. [Anonymizováno] byl postaven z jeho výlučných prostředků a nespadá do společného jmění manželů, doložil po poučení soudu v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu listinné důkazy, z nichž byl zjištěn tento skutkový stav: Žalovaný se dotazuje [Anonymizováno] a.s., zda by mu mohl být poskytnut úvěr na koupi nemovitosti ve výši 1,8 milionů Kč (email ze dne [datum]). Žalovaný podal dne [datum] žádost o přeložku za účelem demolice rodinného domu a výstavby nového rodinného domu, k čemuž se [právnická osoba]. dne [datum] vyjádřila kladně a [Anonymizováno] [datum] se vyjádřil k existenci podzemního vedení telekomunikačních sítí. (Žádost o přeložku z [datum]). Žalovaný požádal o demolici a cenovou nabídku [jméno FO], přičemž položkový na demoliční práce byl [částka] s provedením odstranění stavby dne [datum] s dokončením do [datum] (smlouva o dílo). [právnická osoba] dne [datum] vydal Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby na pozemku p.č. [hodnota], rodinný dům č.p. [Anonymizováno] [adresa] a Rozhodnutím č. [datum] povolil odstranění (Rozhodnutí [jméno FO]).

17. Žalovaný ve své výpovědí uvedl, že v roce 2002 zdědil nemovitost po tetě [jméno FO]. Se sestrou a jejím budoucím manželem se dohodli, že dům zbourají a postaví dva domy. Vyjednával demolici, jednali se švagrem s [tituly před jménem] [jméno FO] a požádal [Anonymizováno], a.s. o úvěr. Chtěl mít svou nemovitost, protože potřeboval pracovnu pro podnikání a dílnu a skladovací prostory. V té době byl zaměstnán jako elektrotechnik u společnosti ZGS Membrány, s.r.o. s výdělkem [částka] měsíčně čistého a pracoval jako OSVČ obor elektrotechnik a výpočetní technika, kde si vydělal [částka] ročně. Peníze si spořil na bydlení. S žalobkyní se poznal o prázdninách 2004. Demolice proběhla někdy v listopadu v prosinci 2004. S žalobkyní bydleli v bytě. Žalobkyně byla v té době studentka [adresa] víkendy. V té době již zpracovával návrh domu [tituly před jménem] [jméno FO] a se švagrem Janem Vaškovičem chodili na schůzky. Mezi ním a žalobkyní byla ústní dohoda, že budou bydlet společně po boku. Stavěl si dům s tím, že bude v jeho vlastnictví, protože vše zařizoval, o vše se staral a vše zaplatil. Stavěl na vlastní pěst, na svoji odpovědnost. Žalobkyně mu nevěřila, že by stavbu utáhl. Všechny našetřené peníze vložil do stavby. [Anonymizováno], a.s. ve výši [částka] vyplácen přímo [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka]. Do doby poskytnutí hypotečního úvěru hradil všechny výdaje za demolici, přeložku elektrického vedení, zálohovou fakturu [částka] ze svých prostředků. Z prodeje bytu [datum], kdy kupní cena byla [částka], zaplatil zálohové práce [částka] a něco půjčil sestře na stavbu domu. Ke dni svatby [datum] měl na svém účtu [částka] z [částka]. Jelikož hypoteční úvěr měl být vybrán v určitém termínu, platil všechno z něho.

18. Žalovaný doložil, že zálohu na materiál dne [datum] vybral z hotovostí v účtu vedený na jeho jméno u [Anonymizováno], a. s. [Anonymizováno].ú. [č. účtu] jako zálohu smlouvy o dílo [tituly před jménem] [jméno FO] (výpis z účtu 12/2004). Demolici uhradil [částka] ze svého účtu dne [datum] (výpis z účtu u [Anonymizováno], a. s.). Žalovaný měl k dispozici na účtu již dříve, než prodal byt, zůstatek [částka] (výpis z účtu z [Anonymizováno], a.s.). Žalovaný hradil přeložky venkovního vedení ve výši [částka] dne [datum] (faktura a výpis účtu z 11/2004). Žalovaný uhradil projekční práce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] dne [datum] (faktura a příjmový pokladní doklad). Žalovaný uhradil posudek za zpracování hypotéky [částka] dne [datum] (faktura a příjmový pokladní doklad dne [datum]). Žalovaný zaplatil [tituly před jménem] [jméno FO] za zpracování plynu, vodovodu a radonu částku [částka] dne [datum] v hotovosti (příjmový pokladní doklad ze dne [datum]). Druhá část projekčních prací byla uhrazena ve výši [částka] [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] (faktura a příjmový pokladní doklad z [datum]). Na základě převodu družstevního bytu byla vyplacena žalovanému částka [částka], která byla připsána na účet dne [datum] (Smlouva o převodu a výpis z účtu u [Anonymizováno]. z [Anonymizováno][Anonymizováno] uhradil zálohu smlouvy o dílo ve výši [částka] dne [datum] (faktura a příjmový pokladní doklad z [datum]).

19. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že se žalovaným bydleli v nájemním bytě na [Anonymizováno]. Na Vánoce 2004 požádal o ruku a v červnu 2005 byla svatba. Měsíc po svatbě otěhotněla a mezitím se začal stavět dům. Se žalovaným řešili, jak dům bude vypadat, prosazovala velký dětský pokoj. Scházeli se s projektantem a z jejího pohledu vnímala, že staví společný dům. Nikdy se o tom se žalovaným nebavili. Bylo jí jedno, jestli bude zapsána v katastru nemovitostí. Nepřemýšlela o tom, měla za to, že vytváří něco společného. Podílela se i na demolici starého domu, kdy společně vyklízeli věci a upravovali pozemek. Nepamatuje si, že by někdy žalovaný výslovně řekl, že se jedná o jeho dům. Vždycky měla za to, že se jdou dívat na dům, který společně staví a brala taky, že se jedná o jejich společný úvěr. O finance se staral žalovaný, který navrhl následně refinancování úvěru. Před svatbou nešli na stavbu domu z její strany žádné peníze, možná nějaké malé. Svatební dary měl na starosti žalovaný, byly ve výši asi [Anonymizováno]-[částka].

20. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], sestry žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný chtěl nejprve rekonstruovat dům po tetě, poté se rozhodl pro stavbu a nabídl jim společný projekt. Již v roce 2003 měli finální představu o projektu dvojdomku. Žalovaný v době, kdy se rozhodl stavět dům, ještě neznal svoji budoucí ženu. Stavěl svůj dům, i když se rozhodl pro svatbu a pro rodinu. Předpokládalo se, že tam budou bydlet, ale nikdy nezaznělo, že by manželé stavěli dům společně.

21. Ze svědecké výpovědi [Anonymizováno], švagra žalovaného, bylo zjištěno, že v roce 2003 se rozhodli postavit se žalovaným dva rodinné domy. Dostal kontakt na [tituly před jménem] [jméno FO] a od roku 2003 se spolu se žalovaným scházely nad samotným projektem. Svědek s manželkou stavěli společně. Žalovaný stavěl dům sám, bral si hypotéku, prodal byt, vše sám s [tituly před jménem] [jméno FO] vyřizoval. Finální smlouva o dílo byla uzavřena až v roce 2005, jelikož došlo ke změně 1.NP, a proto byla smlouva přepracována. Celou hrubou stavbu stavěla firma.

22. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že za situace, kdy se žalobkyně se žalovaným vzali, měla za to, že staví společný dům, protože chtějí bydlet spolu. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], otce žalobkyně, bylo zjištěno, že pomáhal účastníkům vyčistit zahradu při demolici starého domu a následně v novém domě dělal regály, dveře, jídelní stůl, chatku na nářadí, domeček [právnická osoba]. Byl přesvědčen, že jde o jejich společný dům, jinak by tam nezištně nedělal hromadu věcí. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], sestry žalobkyně, bylo zjištěno, že v období, kdy se plánovala svatba a plánovaly se děti, se připravoval projekt domu. Žalobkyně se výrazně angažovala, když tam stal starý dům, který pomáhala vyklízet. Mluvilo se o tom, že budou bydlet v domě, který postaví.

23. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné podstatné okolnosti pro rozhodnutí ve věci.

24. Podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

25. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále obč. zák.) ve znění účinném do [datum], společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

26. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán pak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

27. Podle § 708 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

28. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkami zde uvedenými.

29. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

30. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum] před [adresa] Za tímto účelem zadal vypracování projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO], za což zaplatil [datum] zálohové stavební práce a [datum] částku [částka] za projekční práce č. [hodnota]. Žalovaný dne [datum] podepsal Smlouvu o dílo na zhotovení rodinného domu s [tituly před jménem] [jméno FO] a dne [datum] uhradil zálohové práce ve výši [částka], přičemž hradil předtím již přeložky elektrického vedení, plyn, vodovod a posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný dne [datum] podepsal smlouvu o převodu práv k družstevnímu bytu, za což dne [datum] získal částku [částka]. Dne 26. 4 2005 pak uzavřel Smlouvu o hypotečním úvěru s [právnická osoba]. a disponoval částkou od [datum] ve výši [částka]. [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtoval částku [částka] dne [datum] zední práce, základovou desku a podlahové izolace a dne [datum] částkou [částka] svislé a stavební konstrukce prvního nadzemního podlaží. Z fotografií žalobkyní vyhovených dne [datum] ze stavby rodinného domu, z nichž je nepochybné, že v tu dobu byly částečně postaveny některé z obvodových zdí v šesti až devíti řadách Porothermu se dvěma náznaky oken a dveří bez toho, aniž by byly postaveny všechny obvodové zdi a příčky, ze svědeckých výpovědí manželů [jméno FO], z Dohlídky č. [hodnota] a 2 činěné pro [právnická osoba]., soud učinil závěr, že nemovitost jako věc v právním slova smyslu vznikla až po uzavření manželství účastníků.

31. Soud při opětovném právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel ze závazného právního názoru vyjádřeného odvolacím soudem pod bodem 26. odůvodnění. Odvolací soud má za to, že žalovaný měl již před uzavřením manželství k dispozici prostředky z úvěru sjednaného s [právnická osoba]. a dále z prodeje bytu ve svém výlučném vlastnictví. Jednalo se o jeho výlučné prostředky, přičemž povaha výlučných finančních prostředků získaných z úvěru se následným splácením úvěru, společných prostředky účastníků či refinancováním sjednaného úvěru nemění. Žalovaný v řízení prokázal, že náklady spojené s demolicí domu získaného dědictvím, stejně tak jako náklady spojené s překlady elektrického telekomunikačního vedení hradil z výlučných prostředků. Žalovaný doložil, že hrubá stavba domu byla financována z úvěru u [Anonymizováno], a.s. sjednaného dne [datum] Kč od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Soud tedy v tomto směru vázán závazným názorem odvolacího soudu uzavřel, že žalovaný měl výlučné prostředky, které použil na výstavbu rodinného domu č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. a to do doby vzniku stavby v právním slova smyslu. Soud tudíž považoval za výlučné prostředky žalovaného i úvěr získaný na základě uzavřené Smlouvy o úvěru dne [datum] u [právnická osoba]., přičemž je nesporné a prokazatelné, že tyto finanční prostředky byly vyplaceny v celé výši až po vzniku společného jmění manželů, přestože dosavadní judikatura Nejvyššího soudu drží konstantní názor, že závazek přijatý jedním z manželů je jeho dluhem výlučným (a to ať již před uzavření manželství či v jeho průběhu) a finanční prostředky na základě závazku vyplacené spadají vždy společným jmění manželů a společné jsou i věci za ně pořízené (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

32. Žalovaný tudíž prokázal v souladu s § 3028 o.z. ve spojení s § 143 odst. 1 písmeno a) obč. zák., že předmětný společný dům nepatří do společného jmění manželů, ale jedná se o transformaci prostředků za majetek náležející do výlučného vlastnictví žalovaného, tudíž je v jeho výlučném vlastnictví.

33. Soud vázán názorem odvolacího soudu se zabýval i vůlí žalovaného a žalobkyně, zda nesměřovala nabýt rodinný dům do společného majetku, ačkoliv má za to, že judikáty uváděné odvolacím soudem nejsou přiléhavé, neboť se týkají nabytí věcí koupí, případně se týkají podílového spoluvlastnictví. Projev vůle je základním a nezbytným předpokladem vzniku podílového spoluvlastnictví, avšak pro vznik společného jmění manželů je dán zákonný režim dle § 705 o.z., přičemž vůle tu není rozhodující. Projevená vůle nemůže změnit vlastnictví věci vzniklé na základě smlouvy o dílo, kde rozhodující je osoba objednatele jako budoucího vlastníka, (ten by následně mohl projevit vůli převést své vlastnictví zákonným způsobem pro převod nemovité věci). Zcela jiná situace by nastala, pokud by rodinný dům byl stavěn svépomocí, nikoliv prostřednictvím třetí osoby zhotovitele, pak by nesporně rodinný dům náležel do společného jmění manželů, byť by byla jeho stavba financována výlučně z prostředků jednoho z manželů.

34. Žalovaný jako objednatel ze smlouvy o dílo je výlučným vlastníkem věci na základě této smlouvy vzniklé, pokud bylo v řízení prokázáno, že veškeré finanční prostředky byly jeho výlučnými finančními prostředky. Nicméně provedeným dokazováním, svědeckými výpověďmi matky, otce a sestry žalobkyně i sestry a švagra žalovaného bylo učiněno nesporným, že žalovaný v době, kdy žalobkyni ještě neznal, měl záměr postavit si svůj vlastní dům a již v roce 2003 byla zřejmá projektová dokumentace společné stavby domu spolu se sestrou žalovaného. Svůj úmysl nezměnil ani poté, co požádal žalobkyni o ruku a došlo ke svatbě a založení rodiny. Žalovaný vylučuje a z žádných jiných důkazů to nelze prokázat, že by jeho vůle byla postavit rodinný dům ve společném jmění manželů.

35. Soud proto uzavřel, že vůle účastníků nesměřovala k budování rodinného domu jako společného majetku, výstavba rodinného domu do okamžiku vzniku rodinného domu jako věci byla financována jen z výlučných prostředků žalovaného, a tudíž výrokem I. zamítl žalobu na vypořádání nemovitosti budova č.p. [Anonymizováno], způsob využití rodinný dům, stojící na pozemku parc.č. [adresa] tím prokázal, že rodinný dům do společného jmění manželů nenáleží.

36. Mezi účastníky bylo nesporné, že pohledávka ze Smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] u [právnická osoba]. náleží do společného jmění manželů a že žalovaný uhradil refinancovaný úvěr u [právnická osoba] po zániku společného jmění manželů ve výši [částka] ze svých výlučných prostředků. Žalobkyně je povinna podílet se rovným dílem na úhradě společné pohledávky částkou [částka].

37. Mezi účastníky nebylo sporné, že osobní automobile [jméno FO] [SPZ] náleží do společného jmění manželů a že dne [datum] žalovaný převedl vlastnictví k předmětnému osobnímu automobilu na [jméno FO] za kupní cenu [částka], a tudíž je povinen zaplatit žalobkyni polovinu získané kupní ceny ve výši [částka].

38. Odečtem těchto dvou položek při rovném podílů obou účastníků dospěl k soud k výši vypořádacího podílu [částka]. Jelikož osobní automobil byl převeden na třetí osobu, nebyl žádnému z účastníků přikazován. Společný pohledávka z úvěru byla uhrazena, tudíž rovněž nebylo rozhodováno o jejím přikázání.

39. Žalobkyně byla výrokem II. zavázána zaplatit žalovanému na vypořádání společného jmění manželů vypořádací podíl částku ve výši [částka] v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

40. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud ze Stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, vztahujícího se I na vypořádání společného jmění manželů, v něž se uvádí, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

41. Soudu proto výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, neboť neshledal žádné zvláštní důvody pro prolomení zásady dané Stanoviskem pléna Ústavního soudu.

Poučení