28 C 33/2021 - 459

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. Bc. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno]02 [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 325 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zpětvzetí žalobkyně co do příslušenství pohledávky úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 1. 10. 2020 do zaplacení z částky 325 000 Kč není účinné.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 325 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 1. 10. 2020 do zaplacení z částky 325 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 286 025 Kč[Anonymizováno]k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána jí zaplatit částku 325 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 10. 2020 do zaplacení z titulu smluvní pokuty. Žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 28. 1. 2020 uzavřena Smlouva o službách realitní kanceláře ke zprostředkování příležitosti k převodu vlastnictví k nemovitosti (dále jen smlouva). Žalovaná nabízela prostřednictvím žalované k prodeji bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] včetně příslušného podílu na společných částech vymezené v budově č. [hodnota] stojící na pozemku par. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a včetně sklepní kóje č. [hodnota] a parkovacího stání č. [hodnota], vše nacházející se na adrese [adresa] v obci a k. ú. [adresa] za kupní cenu 6 500 000 Kč. Žalobkyně byla oprávněna dle smlouvy zahájit svou činnost ke dni 1. 3. 2020, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2021. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě při porušení smluvních povinností ve výši 325 000 Kč, poruší-li žalovaná některou z povinností uvedenou v bodě 7. 9 smlouvy.

2. Žalobkyně se žalobou domáhá nároku na smluvní pokutu, neboť žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že neuvedla správně, pravdivě a úplně údaje o prodávané nemovitosti. Žalovaná nepravdivě uvedla, že součástí nemovitosti je parkovací stání č. [hodnota], ačkoliv v době uzavření smlouvy nedisponovala oprávněním užívat jakékoliv parkovací stání v předmětném bytovém domě. Tato skutečnost vyšla najevo až po zveřejnění inzerátu, poněvadž pracovnice [Anonymizováno] [Anonymizováno]. r[Anonymizováno] [Anonymizováno]. paní [jméno FO] upozornila, že žalovaná vyměnila parkovací stání č. [hodnota] za parkovací stání č. [hodnota], a toto následně převedla kupní smlouvou na [jméno FO] za úplatu [částka]. Žalovaná dale neposkytla součinnost při prohlídce bytu, neboť nereagovala na SMS dne 20. 1. a [datum] k žádosti zájemce [Anonymizováno]. K prohlídce bytu zájemců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] byla vyzvána SMS dne 28. 2. a 18. [právnická osoba]. 4. a [datum] a telefonicky [datum]. Žalovaná však reagovala tak, že nemá zájem z důvodu covidové pandemie, svého zdravotního stavu a nechtěla umožnit prohlídku ani prostřednictvím videokonference. Žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty výzvou ze dne 3. 7. 2020 s úhradou do 30. 9. 2020, avšak ničeho nezaplatila. Žalobkyně se proto domáhá též úroku z prodlení v zákonné výši od[Anonymizováno][datum] do zaplacení.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť tvrzení žalobkyně považuje za nepravdivá. Smlouva o zprostředkování byla uzavřena dne 28. 1. 2020, avšak s účinností od 1. 3. 2020. Dne 16. 4. 2020 žalovaná žalobkyni sdělila, že již nemá zájem nemovitost prodat. V období od 1. 3. 2020 do 16. 4. 2020 žalovaná nemohla umožnit prohlídky bytu z důvodu možné nákazy virem Covid-19, přičemž jejíž ošetřující lékařkou jí bylo doporučeno izolovat se od ostatních a minimalizovat kontakty. Žalovaná popírá, že by poskytla nepravdivé informace, neboť v době uzavření zprostředkovatelské smlouvy disponovala právem parkovacího stání č. [hodnota], které bylo změněno za č. [hodnota]. Parkovací stání č. [hodnota] bylo přenecháno za úplatu do užívání [jméno FO]. Parkovací stání nebylo možno převést na jeho osobu bez převodu bytu. Tuto skutečnost žalovaná žalobkyni sdělila při sjednávání smlouvy dne 18. 10. 2019 v sídle žalobkyně, kde byla přítomna zástupkyně žalované, její zaměstnankyně [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [tituly za jménem] [jméno FO]. a byla ubezpečena, že prohlášení v bodě 1.1 odpovídají pouze Prohlášení vlastníka 4. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 27. 1. 2022, č. j. 28 C 33/2021-60 byla žalovaná výrokem I. zavázána k zaplacení částky 162 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 162 500 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení a výrokem II. byla žaloba zamítnuta co do částky 162 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 162 500 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení. Výrokem III. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [právnická osoba] odvolání žalobkyně i žalované bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa] ze dne 3. 8. 2022, č. j. [spisová značka] rozhodnuto, že odvolání žalobkyně do výroku I. rozsudku soudu I. stupně se odmítá a odvolání žalované proti výroku II. rozsudku soudu I. stupně se odmítá. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyní částku 162 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 162 500 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit žalobkyní náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 190 000 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

6. K dovolání žalované Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 16. 5. 2023, č. j. 33 Cdo 3717/2022-367, rozsudek Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně, zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně, pobočka ve [adresa] k dalšímu řízení. Dovolací soud ve svém odůvodnění uvedl, že to, zda rozhodnutí odvolacího soudu je či není správné, nelze poměřovat výhradami, které vychází z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo zprostředkovaně o námitky právní. Skutkový základ věci přezkumu v dovolacím řízení nepodléhá, je pro dovolací soud závazný. Výhradou k dokazování ani prosazováním vlastní skutkové verze, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně ujištěna o tom, že do smlouvy byly zapracovány veškeré připomínky její právní zástupkyně, a proto již nečetla obsah smlouvy, k níž připojila svůj podpis dovolatelka nenapadá právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, nýbrž mu vytýká, že právní posouzení založil na nesprávně zjištěné skutkovém stavu věci. Vychází-li kritika právního posouzení věcí z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérně uplatnění dovolacího důvodu, stejně tak ani způsob a výsledek hodnocení důkazů nelze zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. Uvedené platí také pro výhrady posuzování omluvitelnosti omylu, jimiž dovolatelka prosazuje, že mělo být rovněž přihlédnuto k chování žalobkyně, která se na jejím omylu podílela. Jak bylo odvolacím soudem prokázáno, právní zástupkyně žalované neměla k částí specifikující předmět zprostředkování. tj. vymezení bytové jednotky včetně parkovacího stání výhrady, přičemž právě v tomto bodě žalovaná uvedla nepravdivé informace, které vedly žalobkyni k uplatnění sankce smluvní pokuty. Dovolací soud neshledal důvod se odchylovat od posouzení, zda musí být omyl omluvitelný, aby se mohl jednající v omylu dovolávat neplatnosti. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod nereflektovat právní názor, že o omluvitelný omyl, kterým je pravidelně omyl jednající osoby týkající se skutkových okolností, nepochybně nejde, byl-li omyl jednající osoby zaviněn její nedbalostí při využití možností ověřit si skutečností rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu. Jinak řečeno, o omyl, který lze omluvit, nepůjde tehdy, měla-li jednající a omylu se posléze dovolávající osoba, možnost se takovému omylu vyhnout vlastní přiměřenou pečlivostí při seznání skutečností pro uskutečnění právního úkonu rozhodujících.

7. Dovolací soud přisvědčil dovolací námitce, že odvolací soud nerespektoval rozhodovací praxí dovolacího soudu reprezentovanou například rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, jestliže rezignoval na zjišťování naplnění podmínek uvedených § 1813 o. z., tedy řádně neposuzoval, zda ujednání o smluvní pokutě nezakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Smyslem § 1813 o.z. a § 1815 o.z. je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli a proti nepřiměřenému omezení jejich práv. Cílem není dosažení rovného postavení smluvních stran, pokud jde o práva a povinnosti; předpokladem je pouze významná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti; nepřezkoumává se vzájemný poměr plnění. Odvolací soud bez znalostí závěrů přijatých v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] se nezabýval přiměřeností smluvní pokuty a tím souvisejícím oprávněním soudu smluvní pokutu moderovat ve smyslu ustanovení § 2051 o.z. Přičemž jeho odůvodnění nezahrnuje závěr o tom, zda je ujednání o smluvní pokutě nezakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitelky.

8. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2023, č. j. [spisová značka], bylo odvolání žalobkyně do výroku I. rozsudku o odvolání žalované proti výroku II. rozsudku soudu I. stupně odmítnuto a rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém odůvodnění uvedl, že soud I. stupně posoudil správně Smlouvu o zprostředkování uzavřenou mezi účastníky dne 28. 1. 2020, s účinností od 1. 3. 2020 na dobu určitou do 31. 10. 2020, jako smluvní typ zprostředkovatelské smlouvy upravený v ustanovení § 2445 a násl. o.z. Odvolací soud se ve svém předchozím rozsudku ztotožnil se soudem I. stupně, že smlouva nebyla žalovanou podepsána pod nátlakem a netrpí tudíž absencí svobodné vůle žalované (§ 587 odstavec 1. o.z.), která by smlouvu činila neplatným právním jednáním. Jako nedůvodnou vyhodnotil soud I. stupně správně rovněž námitku žalované, že smlouva není neplatným právním jednáním z důvodu, že žalovaná byla při jejím uzavření uvedena ze strany žalobkyně v omyl. (§ 583, § 584 o.z.). Žalovaná smlouvu před jejím podpisem nečetla a předpokládala, respektive spoléhala na ujištění, že došlo k zapracování připomínek její právní zástupkyně ke smlouvě učiněných v říjnu 2019. Jednání žalované bylo nedůsledné a nelze je považovat za uvedení v omyl druhou stranou, což odvolacím soudem bylo s přihlédnutím k okolnostem sjednání smlouvy akceptováno.

9. Odvolací soud uzavřel, že manžel žalované se relativní neplatnosti smlouvy dovolal přípisem ze dne 14. 7. 2020, přičemž k porušení utvrzené smluvní povinnosti uvést správné, pravdivé a úplné údaje o prodávané nemovitosti mělo dojít při uzavírání smlouvy dne 28. 1. 2020 a k porušení utvrzené povinnosti poskytnout součinnost neumožnění prohlídek nemovitosti na jaře 2020, tudíž se vznesenou námitkou relativní neplatnosti nezabýval. Shodně se soudem I. stupně odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaná smluvní pokutu utvrzenou v povinnost uvést správné, pravdivé a úplné údaje ve smlouvě porušila. Neshledal opodstatněnou námitku žalované, že k prohlášení žalované ohledně parkovacího stání náležícího k nemovitosti se vztahovalo výhradně k prohlášení vlastníka bytového domu a že žalovaná na jednání dne 18. 10. 2019 sdělila, že parkovací stání je užíváno jinou osobou, jakožto ani námitku, že žalobkyně si byla před uzavřením smlouvy byla vědoma, že parkovací stání je užíváno osobou odlišnou od žalované a žalobkyně měla před uzavřením smlouvy o výměně parkovacího stání žalované č. 17 za parkovací stání č. 24 a následném převodu užívacího práva parkovacího stání č. 24 na třetí osobu vědomost, když takové zjištění nebylo možné na základě provedených důkazů, včetně svědeckých výpovědí zástupkyně žalované a její koncipientky, učinit. Opodstatněná nebyla ani námitka žalované ohledně nemožnosti převést parkovací stání na [jméno FO] bez převodu bytu, když rozhodným pro hodnocení, zda došlo k porušení utvrzené povinnosti, bylo, že oproti prohlášení učiněnému ve smlouvě žalovaná oprávnění k parkovacímu stání náležejícímu k její bytové jednotce, která by mohla spolu s bytovou jednotkou oprávněně převést na budoucího zájemce, neměla. Právo na zaplacení smluvní pokuty žalobkyní vzniklo v době uzavření smlouvy o zprostředkování, následným uplatněním námitky relativní neplatnosti smlouvy manželem žalované, nárok žalobkyně na smluvní pokutu nezanikl.

10. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že výše smluvní pokuty v částce 325 000 Kč, odvislá od výše provize sjednané jako 5 % z prodejní ceny bytové jednotky 6 500 000 Kč, odpovídala významu a hodnotě zajišťované povinnosti. Vzájemný poměr mezi sjednanou výší smluvní pokuty a hodnotou utvrzené povinnosti nebyl nepřiměřený. Dovolací soud přisvědčil námitce žalované, že odvolací soud rezignoval na zjišťování naplnění podmínek uvedených v § 1813 o.z. a řádně neposuzoval, zda ujednání o smluvní pokutě nezakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dovolací soud poukázal na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2011, kdy vnitrostátní soud má povinnost posoudit z úřední povinností zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. Považuje-li takovouto smluvní klauzuli za zneužívající, zdrží se jejího použití, vyjma případů, kdy s tím spotřebitel nesouhlasí. Jelikož právní posouzení uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty závisí rovněž na závěru, zda ujednání o smluvní pokutě nenaplňuje znaky nepřiměřeného ujednání ve smyslu § 1813 o.z. za použití postupu podávajícího se zejména ze stanovisko občanskoprávního obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013, přičemž náleží takové posouzení soudu z úřední povinností a v napadeném rozhodnutí soudu I. stupně příslušný závěr nebyl učiněn, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil.

11. Odvolací soud uložil soudu I. stupně v dalším řízení s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci vyhodnotit, zda smluvní ujednání o povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu nenaplňuje kritéria nepřiměřeného ujednání podle § 1813 o.z. Povede-li jeho právní posouzení k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě bylo sjednáno jako nepřiměřené v neprospěch žalované jako spotřebitele, k takovému ujednání by nebylo možno přihlížet a žalobkyně by nárok na zaplacení smluvní pokuty nebyl přiznán. Jestliže závěr soudu I. stupně vyzní tak, že nerovnováha práv a povinností v neprospěch žalované jako spotřebitelky nebyla dána nebo sice dána byla, ale nejednalo se o nerovnováhu významnou, posoudí nárok na zaplacení smluvní pokuty, a to v konsekvencích změny judikatury ohledně moderace smluvní pokuty, k níž v mezidobí přistoupil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. [spisová značka]. Soud I. stupně vyloží, jaký závěr učinil o funkci smluvní pokuty v daném případě a s přihlédnutím k její funkci zhodnotí rozhodné okolnosti daného případu. Vezme přitom v úvahu, že závěr o tom, že ze strany žalované k porušení povinnosti poskytnout žalobkyni součinnost při nabídce ke sjednání a uzavření zprostředkovávané smlouvy se zájemcem, zejména umožnit prohlídku se zájemcem nedošlo z důvodu vis major, nemůže obstát, jak odvolací soud uvedl ve svém odůvodnění. Promítne-li do svých úvah otázku škody vzniklé žalobkyní, odvolací soud poznamenává, že je důvodná námitka žalobkyně, že posouzením škody a její výše se soud I. stupně v rámci dokazování nezabýval.

12. Soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného provedeným dokazováním listinnými důkazy, svědeckými výpověďmi a účastnickými výpověďmi k prokázání sporných tvrzení mezi účastníky týkající se toho, zda žalovaná porušila smluvní ujednání a žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu.

13. Žalobkyně jako zprostředkovatel uzavřela s žalovanou jako klientkou Smlouvu o službách realitní kanceláře ke zprostředkování příležitosti k převodu vlastnictví k nemovitosti dle § 2445 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. Předmět zprostředkování a poskytnutí služeb byl sjednán v bode 1., v němž žalovaná prohlašuje, že je výlučným vlastníkem nemovitostí: jednotka č. [Anonymizováno]/10, způsob užití byt, vymezení podle zákona o vlastnictví bytu v budově č. p. [Anonymizováno] (víceúčelová stavba) v části obce [adresa], postavené na pozemku par. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a související spoluvlastnický podíl o velikostech [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na spoluvlastnických částech budovy č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], postavené na pozemku par. č. st. [Anonymizováno]/1 a související spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku par. č. st. [Anonymizováno][Anonymizováno]1 a nádvoří a na pozemku č. [hodnota], vše zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále předmětná nemovitost). Součástí nemovitostí je také sklepní kóje č. [hodnota], parkovací stání č. [hodnota] v přízemí domu č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dle prohlášení vlastníka. Žalovaná má vážný úmysl nemovitost převést, a za tímto účelem prověřuje zprostředkovatele k zajištění služeb ke zprostředkování převodu nemovitostí, a uzavřením této smlouvy projevuje zájem uzavřít se zájemcem zprostředkovatelskou smlouvu. Požadovaná cena za prodej nemovitostí zahrnující provizi zprostředkovatelem, a to včetně základního vybavení bytu a součásti a příslušenství byla sjednána [částka] (bod 2.). V bodě 3. byla sjednána provize zprostředkovatele 5 % z požadované ceny za prodej nemovitosti ve výši a k datu uzavření zprostředkované smlouvy. Doba trvání smlouvy byla sjednána na dobu určitou do 31. 10. 2021. Ujednána byla exkluzivita služeb zprostředkovatele, činnost zprostředkovatele a klienta s tím, že zprostředkovatel bude vyvíjet činnost směřující k prodeji od 1. 3. 2020.

14. V bodě 7. smlouvy byla sjednána součinnost a povinnosti účastníků, kdy klient se zavazuje uvést v této smlouvě a při následné vzájemné komunikaci se zprostředkovatelem správné a pravdivé údaje, které se zavazuje při jejich změně aktualizovat. Klient se zavazuje poskytnou zprostředkovateli nezbytnou součinnost potřebnou ke sjednání uzavření zprostředkovatelské smlouvy se zájemcem, a je povinen účastnit se jednání se zájemcem a umožnit zprostředkovateli provádět prohlídku. V bodě 7. 9 klient prohlásil, že si je vědom toho, že zprostředkovatel vykonává svou činnost dle této smlouvy na své náklady a že provize mu náleží pouze tehdy, pokud opatří klientovi příležitost k uzavření zprostředkované smlouvy. Účastníci se v souvislosti s uvedeným dohodli, že klient zaplatí zprostředkovateli smluvní pokutu ve výši sjednané provize podle článku 3. této smlouvy, jestliže klient poruší tuto smlouvu tím, že neuzavře zprostředkovatelskou smlouvu podle článku 6. 1 se zájemcem, nebo uvede jakékoliv nepravdivé údaje v této smlouvě, nebo neposkytne zprostředkovateli součinnost podle článku odst. 7. 2 této smlouvy, nebo poruší ustanovení článku 5 odst. 5. 2 této smlouvy. Smluvní pokuta je splatná do deseti dnů ode dne doručení výzvy zprostředkovatele na adresu klienta (Smlouva o službách realitní kanceláře ze dne 28. 1. 2020).

15. K uzavření smlouvy předcházela revize smluvních dokumentů provedená zástupkyní žalobkyně s tím, že dne 17. 10. 2019 je [jméno FO] zasílána upravená smluvní dokumentace, v níž jsou částečně přijaty připomínky, avšak na některých podmínkách jako smluvní zajištění musí trvat (emailová komunikace mezi zástupkyní žalované a žalobkyní ze dne 16. 10. 2019 a 17. 10. 2019). Smlouva o službách realitní kanceláře byly připomínkována zástupkyní žalobkyně přímo v textu komentáři a úpravami, a to v označení žalobkyně, ve výše sjednané ceny za prodej nemovitosti, v procentuální výší provize, v účinnosti smlouvy od 1. 3. 2020, k povinnostem žalobkyně a žalovaného při uzavírání zprostředkovatelské smlouvy a ve výši provize nad sjednanou kupní cenu (revize smlouvy s připomínkami zástupkyně žalované). Mezi manželi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jako zapůjčiteli a žalovanou jako dlužitelem byla sjednána smlouva o půjčce dne 29. 1. 2020 na částku 300 000 Kč se zřízením zástavního práva k předmětným nemovitostem (Smlouva o zápůjčce ze dne 29. 1. 2020).

16. Žalovaná je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí na základě Kupní smlouvy o převedení vlastnictví nemovité věci uzavřené se [právnická osoba] dne [datum] za účasti vedlejšího účastníka zprostředkovatele [právnická osoba] Součástí předmětných nemovitostí vymezených v bodě I. je spoluvlastnický podíl na budově a pozemku a sklepní koje č. [hodnota] a parkovací stání č. [hodnota] v přízemí domu č. p. [Anonymizováno] dle prohlášení vlastníka. Kupní cena byla sjednána ve výši 5 308 491 Kč (Kupní smlouva ze dne 8. 9. 2014).V Dodatku č. [hodnota] ke kupní smlouvě o převedení vlastnictví nemovité věci ze dne 8. 9. 2019 se účastníci dohodli na změně smlouvy v tom, že k bytové jednotce náleží sklepní koje č. [hodnota] o podlahové ploše 5,68 m2 a garážové stání č. [hodnota] o podlahové ploše 16,56 m2, obojí situované v suterénních prostorách společných částech domu, s tím, že garážové stání č. [hodnota] a sklepní koje č. [hodnota] bude výhradně užíváno bytovou jednotkou č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. S ohledem na větší výměru parkovacího stání se mění dohodnutá kupní cena, která se zvyšuje o [částka] a doplatek je splatný do pěti dnů od podpisu dodatku, k čemuž došlo dne 24. 11. 2017. Tato změna nepodléhá vkladu do katastru nemovitostí z důvodu, že nedochází k žádné změně Prohlášení vlastníka ze dne 9. 7. 2007, kde je vymezena jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] a jí odpovídající id. podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z celku na společných částech domu stejného spoluvlastníka id. podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z celku k domem zastavěnému pozemku st. [Anonymizováno]/1 a k přilehlému pozemku par. č. [hodnota] ostatní plocha, vše zapsáno na LV č. [hodnota] v Katastru nemovitostí vedeného pro k. ú. [Anonymizováno] kraj, obec [adresa] (Dodatek č. [hodnota] ke kupní smlouvě ze dne [datum]).

17. Kupní smlouvou ze dne [datum] převedla [Jméno žalované] jako prodávající na [jméno FO] jako kupujícího garážové stání č. [hodnota] o podlahové ploše 16,56 m2 situované v suterénních prostorách společného části domu č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], které dispozičně náleží k bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Prodávající a kupující se dohodli, že garážové stání bude převedeno do výhradního užívání bytové [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k níž bude nadále dispozičně náležet, a to za sjednanou kupní cenu [částka] (Kupní smlouva ze dne [datum]). Prohlášení vlastníka budovy a vymezení jednotek učiněné ve smyslu § 4 zákona č. 72/1994 Sb. [právnická osoba] včetně podkladů pro prohlášení vlastníka obsahuje vymezení jednotlivých bytů, spoluvlastnických práv k pozemku s tím, že parkovací stání mimo byt se nezapočítává do plochy bytu a plocha bytu [Anonymizováno].[Anonymizováno] byt [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činí celkem [hodnota] m2 bez plochy parkovacího stání (Prohlášení vlastníka budovy, Podklady pro prohlášení vlastníka ve znění příloh, vše ze dne [datum]).

18. Soud se nejprve zabýval tvrzením, zda došlo k porušení dohodnuté smluvní povinnosti týkající se povinnosti žalované uvést správné, pravdivé a úplné informace. Žalovaná uvedla, že v říjnu 2019 si přizvala [tituly před jménem] [jméno FO] a její matku [tituly před jménem] [jméno FO] k jednání v sídle žalobkyně, poněvadž veškerá ujednání ve smlouvě byla proti ní, proto smlouvu přepracovaly. [jméno FO] na této schůzce řekla, že nemá parkování v tomto domě, ale má parkovací místo přes cestu v parkovacím domě, u čehož byly obě doktorky [jméno FO]. V lednu 2020 měla další jednání s [jméno FO], vyzval ji k podpisu smlouvy, což učinili na náměstí v jejich realitní kanceláři. Potvrdil ji, že vše, co navrhla [tituly před jménem] [jméno FO], je ve smlouvě zapracované, proto to ani nekontrolovala. Je pravdou, že původní parkovací místo č. [hodnota] vyměnila u paní [jméno FO], připlatila [částka], a protože manžel nechtěl ničeho přispět, prodala toto místo v roce 2017 panu [jméno FO]. [jméno FO] jí nabídla, že si může předplatit místo na rok dopředu v parkovacím domě asi [částka], což v lednu 2020 udělala. Tuto skutečnost sdělila [jméno FO], i když byl u nich na prohlídce v domě. To, že je, ve smlouvě parkovací místo uvedeno, si nevšimla (účastnická výpověď žalované). [jméno FO] potvrdil, že jejich realitní kancelář zprostředkovala koupi bytu žalované a součástí příslušenství bylo parkovací stání č. [hodnota] a sklepní koje č. [hodnota]. Žalovaná projevila zájem o prodej tohoto bytu, a při informační schůzce dne [datum] byly odsouhlaseny změny smlouvy navrhované její zástupkyní. V listopadu 2019 byl v bytě osobně společně se zájemcem [tituly před jménem] [jméno FO], kterému žalovaná ukazovala sklepní kóji i garážové stání. Po celou dobu nezaznělo ze strany žalované, že by došlo ke změně ohledně parkovacího stání, nic v tomto směru nebylo ani zástupkyní žalované připomínkováno. O skutečnosti, že parkovací stání není součástí bytu, se dozvěděl až [datum], neboť ho oslovila paní [jméno FO] ze [právnická osoba] (svědecká výpověď [jméno FO]). [tituly před jménem] [jméno FO] se osobně účastnila schůzky [datum] v sídle žalobkyně, kde bylo přijato pár změn revidované smlouvy, došlo ke změně kupní ceny, požadovaná byla změna účinnosti smlouvy, k předmětu prodeje nepřišly žádné připomínky. Smlouva se uzavírala před účinností realitního zákona, proto neosahovala možnost výpovědi (svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]).

19. Zástupkyně žalované [Jméno advokátky] uvedla, že v textu zprostředkovatelské smlouvy jsou vyznačené její revize. Do specifikace prodávané nemovitosti nezasahovala, neměla před schůzkou [datum] od žalované informaci, že parkovací stání převedla na třetí osobu, toto pravděpodobně zaznělo až na předmětné schůzce, kde žalovaná uvedla, že má k dispozici parkovací stání naproti v parkovacím domě. Tímto způsobem došlo ke zjištění, že parkovací stání č. [hodnota] bylo prodáno třetí osobě. [jméno FO] a jeho otce toto nebylo žádným překvapením, žalovaná již [jméno FO] toto řekla v průběhu jeho návštěvy v bytě při nabídce nemovitosti k prodeji. Zástupkyně upozornila, že je vhodné, aby to bylo zapracováno do smlouvy (svědecká výpověď [Jméno advokátky]). [tituly před jménem] [jméno FO], která byla jako zaměstnankyně zástupkyně žalované přítomna na schůzce v říjnu 2019 v sídle [právnická osoba], se domnívá, že se zde řešilo i parkovací stání. Žalovaná tam řekla, že parkovací stání, co měla, změnila za jiné, které následně prodala a zajistila si parkovací stání naproti v parkovacím domě. Žalovaná řekla, že o tom již s [jméno FO] jednali (svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]).

20. Svědkyně [jméno FO], která poskytuje služby [Anonymizováno] s. r. o. jako zaměstnanec [Anonymizováno] [právnická osoba]., v květnu nebo červnu 2020 objevila na [Anonymizováno] k prodeji byt žalované, kde bylo uvedeno i parkovací stání. Upozornila žalobkyni, že parkovací stání není součástí bytu. Když si žalovaná kupovala byt v roce 2014, vybrala si stání č. [hodnota], avšak neuvědomila si, že s větším autem tam bude obtížné parkovat. Proto se dohodli na výměně za parkovací stání č. [hodnota], které bylo volné. Asi listopadu 2017 se na ni žalovaná obrátila kvůli finančním problémům a žádala prodej jejího garážové stání č. [hodnota]. Na nabídku reagoval [jméno FO] Záměna parkovacího místa č. [hodnota] za parkovací místo č. [hodnota] se řešili až uzavření kupní smlouva s [jméno FO] dne [datum]. K žádné změně v katastru nemovitost nedošlo, protože parkovací stání nepodléhá vkladu. [jméno FO] nechal žalovanou užívat parkovací stání č. [hodnota] do února 2018. Od února 2018 do února 2020 měla umožněno zdarma užívání parkovacího stání č. [hodnota], neboť toto parkovací místo patřilo k volným bytům ve vlastnictví [právnická osoba] Od února 2020, kdy parkovací stání č. [hodnota] musela uvolnit, si žalovaná pronajala parkovací místo v parkovacím domě u autobusového nádraží, které stojí [částka] bez DPH za rok. Pokud by žalovaná byt prodala, nový majitel nemá nárok na parkovací stání, neboť své parkovací místo prodala (svědecká výpověď [jméno FO]).

21. Z emailové komunikace mezi svědkyní [jméno FO] a zástupcem žalobkyně bylo zjištěno, že [jméno FO] popisuje shodně záměnu garážového stání č. [hodnota] za garážové stání č. [hodnota] žalovanou, což bylo vyřešeno následně dodatkem č. [hodnota] smlouvy, a po té prodej garážového stání č. [hodnota] žalovanou panu [jméno FO] s tím, že žalovaná zadarmo užívala parkovací stání č. [hodnota] do února 2020 (email ze dne [datum]). 22. [jméno FO], syn žalované, uvedl, že do jara 2020 mu nebylo známo ničeho o prodeji bytu jeho matkou. Byl přítomen schůzky s [jméno FO] asi v lednu 2020 v jejich bytě, kde mu s matkou říkali, že parkují naproti v parkovacím domě. Byl seznámen také v únoru 2020 s panem [jméno FO]. V roce 2017 své parkovací stání postoupili panu [jméno FO], a od té doby si pronajímali parkovací stání v parkovacím domě u nádraží. V době covidu k nim docházela paní [jméno FO], která suplovala jeho práci a vypomáhala matce (svědecká výpověď [jméno FO]). 23. [jméno FO] při jednání žalované se [jméno FO] nikdy nebyla, po vyhlášení lockdownu se se žalovanou nestýkala, mluvily spolu jen telefonicky, viděly se osobně až během léta 2020. (svědecká výpověď [jméno FO]). 24. [tituly před jménem] [jméno FO] měl zájem o koupi předmětného bytu, avšak v květnu 2020 se od pana [jméno FO] dozvěděl, že majitelka prodala parkovací místo (svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho čestné prohlášení). 25. [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] byl v bytě v listopadu 2019 jako zájemce o koupi, žalovaná mu ukázala stání v garáži, které bylo malé, byly to dvě čáry na zemi. Tato schůzka se uskutečnila společně s [jméno FO], na žádnou další schůzku v únoru 2020 si nevzpomíná. O byt neměl zájem, protože cena byla poměrně vysoká, výhled z pokoje byl do zdi a parkovací místo malé, jelikož má [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalovaná mu neukazovala další parkovací místo v parkovacím domě, to by si pamatoval. Žalovaná učinila nesporným, že svědkovi parkovací místo v podzemních garážích vymezené dvěma čarami ukazovala (svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem]). 26. [tituly před jménem] [jméno FO] byl přítomen schůzce v říjnu 2019 v sídle jejich společnosti, celou dobu měl za to, že žalovaná prodává byt i s garážovým stáním. Byla to pro něho strategická věc, jinak by nebyl ochoten uzavřít smlouvu o půjčce vázanou na prodej tohoto bytu (účastnická výpověď).

27. Ze Smlouvy o nájmu parkovací plochy č. 00/2-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zjištěno, že parkoviště [Anonymizováno] a[Anonymizováno] [Anonymizováno] jako pronajímatel a [Jméno žalované] jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o pronájmu jednoho parkovacího stání v podzemním podlaží objektu hromadného parkování za účelem parkování osobních automobilů na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné ve výši [částka] bez DPH (Smlouva o nájmu parkovací plochy ze dne [datum], potvrzení o předávání a převzetí magnetické karty). Z dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě o nájmu parkovací plochy uzavřené mezi stejnými účastníky bylo zjištěno, že nájem se sjednává na dobu určitou od [datum] do [datum] za stejných podmínek (dodatek č. [hodnota] ze dne [datum], faktura ze dne [datum], výpis z účtu ze dne [datum] [jméno FO] na částku [částka]).

28. Žalobkyně doložila inzerci bytu včetně garážového stání za 7 500 000 Kč. Z rozsáhlé písemné komunikace mezi zástupci účastníků bylo zjištěno, že žalovaná měla zájem na ukončení zprostředkovatelské smlouvy a prodeje nemovitosti ke dni 16. 4. 2020, nicméně žalobkyně trvala na platnosti smlouvy do 31. 10. 2021. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke zhoršení vztahů, v důsledku čehož byla podáno trestní oznámení a podněty na [právnická osoba]. Soud nicméně z těchto důkazů neshledal žádná podstatná zjištění pro rozhodnutí v této věci, stejně jako z dalších provedených důkazů.

29. Soud v této části dokazování učinil skutkový závěr, že žalovaná neposkytla žalobkyni při uzavírání Smlouvy o službách realitní kanceláře ke zprostředkování příležitosti k převodu vlastnictví k nemovitosti dne 28. 1. 2020 úplné a pravdivé informace, týkající se parkovacího stání náležejícího k předmětné nemovitosti. Ačkoliv v procesní obraně v rámci koncentrace řízení žalovaná tvrdila, že při schůzce v sídle žalobkyně dne 18. 10. 2019 uvedla, že parkovací stání č. 17 bylo vyměněno za parkovací stání č. [hodnota], které bylo přenecháno za úplatu k užívání [jméno FO], z provedených důkazů má soud za prokázané, že se tak nestalo. Smlouva o službách realitní kanceláře byla připomínkovaná zástupkyní žalované, nikoliv však v části vymezení předmětu zprostředkování a poskytování služeb. Nelze přistoupit na obranu žalované, že nemohlo dojít k převodu vlastnického práva k parkovacímu stání na třetí osobu, ani že předmět smlouvy se vztahoval k obsahu prohlášení vlastníka, dle něhož k nemovitostí náleží parkovací stání č.

17. Žalovaná si byla vědoma skutečnosti, že parkovací stání č. 17 neužívá od roku 2014, kdy bylo za souhlasu pověřené osoby [Anonymizováno] s. r. o. [jméno FO] změněno na parkovací stání č. [hodnota] kvůli velikosti užívaného vozidla. Právně byla tato věc dána do souladu až v roce 2017, kdy došlo k uzavření Dodatku č. [hodnota] kupní smlouvy o převedení vlastnické nemovitosti dne 24. 11. 2017 a doplatku kupní ceny ve výši 27 846 Kč. Následně žalovaná kupní smlouvou dne 27. 11. 2017 převedla toto garážové stání č. [hodnota] na [jméno FO] za kupní cenu 250 000 Kč, poukázanou téhož dne na její účet. Do února 2020 bylo umožněno žalované bezplatně užívat parkovací stání č. [hodnota]. Toto parkovací stání žalovaná pak v listopadu 2019 při prohlídce jako součást bytu ukázala [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná nemohla při schůzce dne 18. 10. 2019 prezentovat jako možnost parkování v parkovacím domě Gahurova u autobusového nádraží, když toto místo měla řádně pronajato až od [datum]. V souladu s tvrzením žalobkyně je pak výpověď [jméno FO], která sama upozornila žalobkyni na nepravdivou nabídku v inzerci o prodeji bytu žalované společně s parkovacím místem. Stalo se tak v květnu 2020, což odpovídá jak svědecké výpovědi [jméno FO], tak výpovědi zájemce o koupi bytu [tituly před jménem] [jméno FO], který se v tu dobu od žalobce tuto informaci dozvěděl. Naopak v rozporu s tvrzením žalované je výpověď syna [jméno FO], jenž uváděl, že již od roku 2017 měli k dispozici parkovací stání v protějším parkovacím domě a na tuto skutečnost upozorňoval [jméno FO] v únoru 2020, ačkoliv tento byl na prohlídce bytu v listopadu 2019. V rozporu je pak i svědecká výpověď [jméno FO], která sama uvedla, že po dobu lockdownu s žalovanou nebyla v žádném osobním kontaktu, jak tvrdil syn [jméno FO], tudíž nebyla ani osobně při žádné prohlídce bytu, jak tvrdila žalovaná. Soud v tomto směru uzavřel, že informace poskytnuté žalovanou žalobkyni ohledně předmětu zprostředkování za účelem vyhledání zájemce a uzavření kupní smlouvy byla nepravdivá. Informace týkající se parkovacího stání lze považovat za zásadní a rozhodná pro stanovení kupní ceny a rovněž pro vyhledávání budoucího kupujícího.

30. Soud provedl dokazování týkající se tvrzení žalobkyně o porušení povinností žalované poskytnout součinnost při nabídce ke sjednání a uzavření zprostředkovávané smlouvy se zájemcem, zejména umožnit prohlídku se zájemcem. Soudu je z úřední činnosti známo, že pandemie Covid-19 jako epidemie virové nemoci Covid-19 způsobená koronavirem SAR-CoV-2 se na území České republiky projevila dne 1. 3. 2020, kdy byly potvrzeny první tři případy. První opatření proti epidemii přijal stát dne 3. 3. 2020 a dne 10. 3. 2020 bylo po jednání vlády oznámeno, že ode dne 11. 3. budou uzavřeny školy a dne 12. 3. 2020 byl vyhlášen nouzový stav s řadou omezení pro občany a podniky, včetně zákazu vstupu občanům z rizikových zemí a ode dne 14. 3. 2020 byla zavřena restaurační zařízení a ostatní provozovny mimo těch nejdůležitějších. Ode dne 16. 3. 2020 byly až na výjimky uzavřeny všechny hranice. Dne 22. 3. 2020 bylo oznámeno první úmrtí pacienta, první vlna pandemie vyvrcholila v Česku kolem 12. 4. 2020. V počátcích pandemie nebyla k dispozici žádná ochrana úst, dýchacích cest, masky ani respirátory a ani dezinfekční prostředky. Stejně tak nebylo možno se nechat veřejností testovat antigenními ani PCR testy, poněvadž nebyla pro veřejnost k dispozici, jelikož především byly zajišťována bezpečnost a bezinfekčnost zdravotnického personálu a zdravotnických zařízení.

31. Žalovaná v této souvislosti doložila [Anonymizováno] [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno], což bylo koneckonců podmětem i k prodeji předmětného bytu. Ze[Anonymizováno]souhrnné zprávy z vyšetření [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba]. bylo dne 28. 4. 2020 zjištěno, že žalovaná v souvislosti s probíhající [Anonymizováno] [Anonymizováno] patří k nejvíce ohroženým skupinám pacientů v rámci pandemie covid-19, z tohoto důvodu jí bylo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] i [Anonymizováno] [Anonymizováno] doporučeno od 1. 3. 2020 se zdržovat výhradně v bytě, nevycházet ven, zajistit si nákup druhou osobou, omezit se na nezbytné minimum sociálních kontaktů, [Anonymizováno] [podezřelý výraz] stavu vždy nejprve konzultovat telefonicky. Toto opatření trvalo po celou dobu pandemie covid-19. Žalovaná učinila nesporným telefonní hovor [adresa]. 3. 2020, SMS zprávy rozporovala.

32. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že neměl zájem o videokonferenci, jelikož na základě ní, nelze byt koupit. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] potvrdil, že již v listopadu 2019 sdělil, že nemá o byt zájem. Jiné znemožnění či neumožnění prohlídek žalovanou nebylo žalobkyní prokázáno. Žalovaná navíc 16. 4. 2020 sdělila, že nemá o prodej bytu zájem. Soud v tomto dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná neporušila povinnost poskytnout součinnost z důvodu vis maior pandemie, zvláštní právní skutečnost, spočívající v mimořádné, nepředvídatelné a nezaviněné události, která zachvátila i Českou republiku. V březnu 2020 nebyl znám rozsah a důsledky onemocnění, a především nebyly známy žádné objektivně zjištěné možnosti přenosu nákazy a léčení onemocnění. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] i [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

33. Soud v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu a odvolacího soudu poučil účastníky k posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 1813 o.z. za použití stanoviska občanskoprávního obchodního kolegia NS ČR ze dne 11. 12. 2013 Cpjn 200/2013 a rozsudku NS ČR ze dne 20. 6. 2013 sp. zn. 33 Cdo 1201/2022.

34. Účelem § 1813 o.z. je stanovit obecným způsobem kritéria pro posuzování nepřiměřeného charakteru smluvních podmínek a zároveň určit, jaké části smlouvy nemohou být posuzovány z hlediska přiměřenosti. Systém ochrany spotřebitele před zneužívajícími klauzulemi vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což vede k tomu, že přistupuje na podmínky předem vyhotovené prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (viz rozhodnutí SDEU sp.zn. C–618/10 Banco Espaňol de Credito 39, C–472/11 Banif [jméno FO] 19). Ustanovení odpovídá čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13, přičemž odůvodnění směrnice uvádí, že je třeba zohlednit vyjednávací sílu smluvních stran.

35. Soud po doplnění tvrzení žalobkyní i žalovanou učinil závěr, že ujednání o smluvní pokutě v čl. 7.9 ve spojení s článkem 7.2 zprostředkovatelské smlouvy nenaplňuje zneužívající klauzuli ve smyslu § 1813 o.z. Zprostředkovatelská smlouva založila na straně jedné závazek žalobkyně spočívající ve Zprostředkovatelská smlouva a ujednání o smluvní pokutě nezakládají rozpor s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch žalované jako zprostředkovatele. zprostředkování prodeje a činností k tomuto zprostředkování směřující od nafocení bytu po prezentaci a inzerci přes komunikaci se zájemci, přípravu soudních dokumentů a uzavírání kupní smlouvy. Za tuto činnost měla žalobkyni vzniknout nárok na provizi okamžikem uzavření zprostředkovatelské smlouvy mezi žalovanou a třetí osobou. Recipročně tomu byl ve zprostředkovatelské smlouvy založen závazek žalované k této činnosti žalobkyně poskytnout veškerou součinnost a uvést pravdivé prohlášení a údaje ve smlouvě. Tato povinnost byla utvrzena smluvní pokutou ve výši sjednané provize. Žalobkyni mělo vzniknout právo na provizi až uzavřením zprostředkovatelské smlouvy a žalobkyně byla tudíž vázána na realizaci obchodu a na součinnost žalované k jeho realizaci, což bylo právě utvrzeno smluvní pokutou ve výše provize. Porušení této smluvní povinností je zcela adekvátně sankcionováno smluvní pokutou ve výši sjednané provize, která by žalobkyní připadla, pokud by žalobkyně nesplnila smluvní povinnost a zmařila připravovaný prodej. V daném případě však má soud za prokázané, že toto ustanovení nemohlo být ustanovením zneužívajícím ani překvapujícím žalovanou, neboť žalovaná předem konzultovala obsah zprostředkovatelské smlouvy se svojí právní zástupkyní a tato mohla ovlivnit její obsah připomínkami, které byly vzneseny na společné schůzce. Zástupkyně žalobkyně tuto část smlouvy týkající se smluvní pokuty nikterak nepřipomínkovala, ani co do obsahu ujednání, ani co do sjednané výše.

36. Soud poté, co uzavřel, že smluvní pokuta sjednaná v článku 7.9 ve spojení s článkem 7.2 zprostředkovatelské smlouvy nenaplňuje kritéria pro posuzování nepřiměřeného charakteru smluvních podmínek, tzv. zneužívající klauzuli pokračoval posuzování věci dle závazného názoru odvolacího a dovolacího soudu.

37. Účastníci byli poučeni ve smyslu rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/2022, že povinností věřitele, tedy žalobkyně ze smluvní pokuty, je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena žalovanou jako dlužníka tíží břemeno tvrzení a důkazní ohledně objasnění okolností, z níž lze usuzovat na nepřiměřenost smluvní pokuty a okolnosti týkající se výše škody a případného zavinění. Žalobkyně byla vyzvána, nechť uvede, jakou funkci pro ni měla smluvní pokuta, zda paušalizační či sankční, případně dílem každou z nich.

38. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že je přesvědčena, že sjednaná smluvní pokuta je, zejména s ohledem na její funkci převážně paušalizační, přiměřenou vzhledem k zájmu žalobkyně, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinností a měly být smluvní pokutou chráněny. Smluvní pokuta přitom odpovídá sjednané provizi ve výši 5 % ceny inzerované nemovitosti, došlo-li by k realizaci obchodu, jenž byl v důsledku porušení smluvních povinností žalované zmařen. Smluvní pokuta tak plně koresponduje s výší ušlého zisku žalobkyně, kterého by se jí při pravidelném obvyklém běhu události dostalo, splnila-li by žalovaná řádně všechny smluvní povinnosti, zejména správně, pravdivě a úplně uvést údaje a poskytnout nezbytnou součinnost. Splnění vymezených povinností přitom představuje nezbytný předpoklad pro náležitý výkon zprostředkovatelské činnosti žalobkyně, jakož i pro samotnou realizaci obchodu, což je dosažení smyslu a účelu smlouvy.

39. Žalovaná ve svém vyjádření vycházela z toho, že ujednání o smluvní pokutě považuje nadále v rozporu s § 1813 a § 1814 občanského zákoníku, protože sjednaná smluvní pokuta za každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti bez toho, zda dojde či nedojde k uzavření kupní smlouvy, považuje za nepřiměřené, neboť žalovaná by v postavení spotřebitele byla povinna při porušení všech tří smluvních povinností hradit 975 000 Kč a nad to 21 % DPH. Z toho je zjevné, že smluvní pokuta sjednaná v č. [hodnota] smlouvy má ryze sankční charakter a vůči žalované v postavení spotřebitele představuje zjevně nepřiměřenou sankci, protože může nastat situace, kdy žalovaná bude nucena uhradit částku ve výši odpovídající sjednané provizi opakovaně dle počtu porušených povinností a následně v souvislosti s možným uzavřením zprostředkovatelské smlouvy. Žalobkyně naopak dle smlouvy není povinna nikdy hradit smluvní pokutu a v případě porušení smluvních povinností dle smlouvy jí žádná povinnost uhradit smluvní pokutu nevzniká. Absence jakýchkoliv zprošťujících důvodů k povinnosti hradit smluvní pokutu v případě neposkytnutí součinnosti dokládá zcela nepochybně, že smluvní pokuta je par excellence ze strany žalobkyně v postavení podnikatele jednostranně zacílená a jde k tíži spotřebitele. Doložka je ostatně značně nesrozumitelná, neboť není zřejmé, zda je spotřebitel povinen za každé nesprávně uvedený údaj platit smluvní pokutu zprostředkovateli nebo je povinen zaplatit jednorázovou smluvní pokutu ve výši sjednané provize za všechny nesprávné údaje bez ohledu na jejich počet. Závěr o sankční charakteru sjednané smluvní pokuty podporuje i její samotný obsah dle čl. 7.9 smlouvy, dle kterého ujednání dle tohoto odstavce není dotčeno právo zprostředkovatele na náhradu škody. V tomto případě se jedná o vyloučení dispozičního pravidla dle § 2050 o.z., dle kterého má věřitel právo na náhradu škody vzniklé porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou.

40. K otázce moderace smluvní pokuty poukázala žalovaná na to, že právě u sankční smluvní pokuty lze zohlednit otázku zavinění, neboť sankce může plnit svůj efekt jen tehdy, lze-li jednajícímu vytknout, že si nepočíná tak, jak počínat mohl a měl. Žalovaná v souladu s textem bodu 1.1 smlouvy popsala nemovitost dle prohlášení vlastníka. I v případě shledání porušení této smluvní povinnosti ze strany žalované je nutno upozornit, že se jednalo o porušení nedbalostní a nikoliv úmyslné. Žalobkyně v postavení zprostředkovatele si byla vědoma skutečnosti, že žalovaná parkovací stání neužívá a předmětné parkovací stání přenechala k užívání třetí osobě. Tyto veškeré skutečnosti byly žalobkyní před uzavřením smlouvy známy. Věc parkovacího místa je okolnost, kterou si měl zprostředkovatel řádně a pečlivě ověřit, a nikoliv pouze bez dalšího převzít do smlouvy specifikované nemovitosti včetně prohlášení o parkovacím stání dle kupní smlouvy. Je zde evidentní spoluzavinění žalobkyně, která v postavení odborníka a podnikatele v dané oblasti ničeho neučinila. Od [datum] do [datum] byla realizována ze strany žalobkyně pouze nafocení předmětné nemovitosti a její inzerce vynaložené náklady žalobkyně, tj. eventuální výše majetkové škody žalobkyně tedy i rozhodně neodpovídají smluvní pokutě za žalované výši. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz], [Anonymizováno] [Anonymizováno] s mimořádnou situací spočívající v epidemii Covid 2019 na území České republiky nebyla objektivně schopna poskytnout součinnost, která žalobkyně po ní požadovala. Žalovaná v postavení spotřebitele jednala nesporně v obhajitelném zájmu za účelem ochrany svého zdraví a sankci sankcionovat někoho za ochranu zdraví je v právním státě jen stěží akceptovatelné. Žalobkyně navíc sdělila, že již nemá zájem nemovitost prodat asi 1,5 měsíce po účinnosti smlouvy. Žalobkyně však nemovitost dále nabízela potencionálním zájemcům k prodeji, čímž se dopustila podvodného jednání, kterou nutila realizovat prohlídky se zájemci, přestože neměla zájem záměr nemovitost prodat. Navíc veškeré zájemce uváděla v omyl a nemovitost inzerovala společně s garážovým stáním. Uplatňování smluvní pokuty ze strany žalobkyně byla v soudním řízení pouze účelová snaha dosáhnout úhrady provize dle zprostředkovatelské smlouvy.

41. Soud shledal nezbytným provedení důkazu opakovaným účastnickým výslechem osob, které sjednávali zprostředkovatelskou smlouvu, což byl za žalobkyní [jméno FO] a žalovaná. [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že smluvní pokuta je ve smlouvě formulována jako univerzální a formulace sjednané pokuty je všude stejná. Výše smluvní pokuty je shodná jako výše sjednané provize. Smluvní pokuta odpovídá vždy výši provize. Za každé porušení, případně za víc porušení, je jedna smluvní pokuta. Smluvní pokutu při uzavírání smlouvy vnímal jako paušalizovanou, která by měla pokrýt ušlý zisk ve výše provize. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že tímto není dotčeno právo zprostředkovatele náhradu škody, je to pro případ, že by kupující po žalobkyni požadoval nějaký nárok škody. O koupi předmětné nemovitosti měl několik vážných zájemců, například pana [jméno FO], který kdyby byla umožněna prohlídka, nemovitost koupí. Žalobkyně se neměla možnost dozvědět o neexistenci parkovacího místa, jelikož nemá přístup do žádných registrů. Má přístup jen do katastru nemovitostí, ze kterého si ověří označení nemovitosti, avšak zde není zaevidováno garážové stání a není ani vázáno na výši spoluvlastnického podílu. V tomto případě byl informován až třetí osobou paní [jméno FO]. Žalobkyně provedla veškerou činnost, která je nezbytná v zajištění prodeje, a to nafocení objektu, přípravu prezentace, propagace na serverech, inzerce v realitních novinách, prezentace na vývěskách. Měla několik vážných zájemců o koupi, u níž evidovala telefonní čísla i email.

42. Svědek ke své výpovědi doložil emailovou komunikaci s vážnými zájemci, kterými byli [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a paní [jméno FO]. Další 16 zájemců se informovalo na nemovitost, uvedli telefonního čísla a čekali na možný termín prohlídky. Svědek doložil smlouvy a faktury k jednotlivým položkám týkající se nákladů kanceláře, nákladů na pojištění, nákladů na služby spojené s provozem kanceláře, inzercí a propagace, školení a vzdělávání zaměstnanců, obchodníků i vedení, kdy nelze spočítat přesné vyčíslit náklady na daný případ. Do nákladů je nutné započíst jak činnost obchodních zástupců, kteří jsou odměňováni procentuálně z uzavřených obchodů, tak náklady, které hradí realitní kancelář na dopravu, zařízení a propagaci. Nelze ani obecně uvést, jaká je hodinová odměna nebo jaké jsou náklady na jeden prodej. U obchodních společností je nutno taky zahrnout ušlou příležitost, jelikož ne každý obchod je úspěšný a náklady se musí promítnout do ostatních případů.

43. Žalovaná ve své doplňující účastnické výpovědi uvedla, že smluvní pokutu vnímala tak, že za každé porušení bude navýšena, a to se nelíbilo její zástupkyní. [jméno FO] dvakrát nafotil byt a pak byl se zájemcem panem Draganem, kterému ukazovalo, že garážové místo je naproti v parkovacím domě. Smlouvu dostala v kanceláři žalobkyně, kde se sešly i s jejíma zástupkyněma, které vznesly výhrady vůči smlouvě. Týkalo se to smluvní pokuty, její výše 350 000 Kč vyplývalo z toho, že celá smlouva je proti ní. Všechno nechala na svých zástupkyních, aby to dělali odborníci. Věřila při podpisu smlouvy, že všechny jejich připomínky smlouvy jsou zapracované.

44. Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžním.

45. Jde-li o smlouvu o spotřebitelském úvěru, nelze posuzovat práva a povinnosti z této smlouvy odděleně od použitých zajišťovacích prostředků (dohody o srážkách ze mzdy, smluvní pokuty a vystavené zajišťovací směnky); i zajištění spotřebitelské smlouvy podléhá režimu ochrany spotřebitele podle odst. § 561 obč. zák. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012)

46. Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Není-li zřejmé, jakým způsobem a za jakých okolností porušení smluvní povinnosti nastalo a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, nelze zodpovědět otázku, zda nárok ze smluvní pokuty je in concreto nepřiměřený. Moderace přitom může být užita jen tam, kde o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy je soudní zásah do pohledávky věřitele ospravedlnitelný. Z obsahové téměř shodného znění § 2051 ObčZ s § 301 ObchZ nelze dovozovat, že moderace smluvní pokuty má být i v současném občanském zákoníku pojímána stejným způsobem, jak tomu bylo doposud, tj. v judikatuře k § 301 ObchZ. (Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegie Nejvyššího soudu České republiky z 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022) .

47. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud především uzavřel, že žalovaná neprokázala neplatnost Smlouva o službách realitní kanceláře ke zprostředkování příležitosti k převodu vlastnictví k nemovitosti ze dne 28. 1. 2020 z důvodu, že by byla podepsána pod nátlakem (§ 587 o. z.) a žalovaná byla uvedena v omyl (§ 583 o. z.). Z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaná podepsala smlouvu na základě telefonního kontaktu se zástupcem žalobkyně [jméno FO] v sídle společnosti žalobkyně ve [adresa] (nikoliv u notáře), učinila tak dobrovolně po dohodě, když forma nátlaku či výhrůžek nebyla ani tvrzena. Jako osoba plně svéprávná odpovídá také za obsah smlouvy, který podepisuje a má se za to, že je bdělá svých práv a jedná s běžnou péčí a opatrností (§ 4 o. z.). Žalovaná potvrdila, že si smlouvu nečetla a předpokládala pouze, že došlo k zapracování námitek její zástupkyně. Takové jednání nelze považovat za uvedení v omyl druhou stranou, bylo způsobeno nedůsledností a nepozorností žalované. Navíc je třeba dodat, že v řízené prokázané námitky zástupkyně žalované se netýkaly předmětné nemovitosti a žalovanou nebyla vznesena ani relativní námitka neplatnosti smlouvy. Soud se nezabýval platností Smlouvy o službách realitní kanceláře ke zprostředkování příležitosti k převodu vlastnictví k nemovitosti ze dne 28. 1. 2020 jako celku, jelikož i v případě její neplatnosti z důvodu nemožnosti ukončení smluvního vztahu by vycházel z toho, že ujednání o smluvní pokutě lze považovat za ujednání platná (§ 576 o. z.). Soud se stejně tak nezabýval právním kritériem vymezení a převodu parkovacího místa v předmětné nemovitosti, ale koncentroval se na žalobní tvrzení týkající se porušení smluvních povinností žalovanou při sjednávání smlouvy a jejich důsledkem ve sjednané smluvní pokutě (§ 2048 o. z.).

48. Soud v souladu se závěrem odvolacího i dovolacího soudu shledal, že k porušení utvrzené smluvní povinnosti, sjednané v souladu s § 2048 o. z., uvést správné, pravdivé a úplné údaje o prodávané nemovitosti došlo již při uzavírání smlouvy dne 28. 1. 2020. Námitka žalované, že se tak stalo zaviněním žalobkyně bylo vyvráceno prokázáním, že zástupkyně žalované neměla k částí specifikující předmět zprostředkován vymezení bytové jednotky včetně parkovacího stání výhrady, přičemž právě v tomto bodě žalovaná uvedla nepravdivé informace, které vedly žalobkyni k uplatnění sankce smluvní pokuty. Právo na zaplacení smluvní pokuty žalobkyní vzniklo v době uzavření smlouvy o zprostředkování, aniž by se soud musel zabývat dalším porušením v důsledku tvrzeného neposkytnutí součinnosti žalovanou při umožnění prohlídky předmětné nemovitosti.

49. Při právním hodnocení ujednání o smluvní pokutě soud učinil následující závěr: Soud vzal zřetel na všechny okolnosti tohoto případu a zohlednil skutečné okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, ale také okolnosti, které byly dány při porušení smluvní pokuty, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ s odkazem na rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve věci sp.zn. 31 Cdo 2273/2022. Ačkoliv každá smluvní pokuta zastává funkci preventivní, což má vytvářet tlak na splnění zajištěné smluvní povinnosti, dospěl soud k závěru, že posuzovaná funkce smluvní pokuty dle nového výkladu Nejvyššího soudu je především funkce paušalizační. Soud k tomuto závěru dospěl za využití interpretačních pravidel § 555 a násl. o.z. a z doplněných tvrzení a důkazů k tomu učiněných.

50. Po zhodnocení účelu a funkce smluvní pokuty přistoupil ke zkoumání přiměřenosti či nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, tedy konkrétní výši uplatněné pohledávky podle všech uvedených hledisek. Zohlednil všechny okolnosti konkrétního případu dospěl k závěru, že se nepodařilo objasnit konkrétní výši škody způsobené porušení smluvní povinnosti. Paušalizační smluvní pokuta má za účel vyhnout se případným sporům o náhradu vzniklé škody a usnadní jejich vymožení a věřitel není povinen tvrdit a prokazovat splnění předpokladů nároku na náhradu škody. Za porušení smluvní pokutou utvrzené smluvní povinnosti odpovídá dlužník objektivně bez ohledu na jeho případné zavinění. Absence předpokladu vzniku nároku na náhradu škody nemá za následek absenci předpokladů pro existenci nároku na smluvní pokutu a není třeba, aby případná výše škody byla přesně vyčíslena, neboť v řízení, jehož předmětem je nárok na smluvní pokutu, se nemůže stát složitým a dlouhým sporem o výši vzniklé škody.

51. Soud shledal, že částka, kterou má žalovaná žalobkyni zaplatit, je spravedlivá v posouzení k míře, jakou byly dotčeny zájmy žalobkyně, konkrétní porušení smluvní povinnosti a jaké byly dopady porušení smluvní povinnosti. Soud byl v dané věci skutkově svázán názorem odvolacího soudu a nezabýval se již posouzením rozsahu porušení smluvních povinností, vycházejíce z toho, že žalobkyně při podpisu zprostředkovatelské smlouvy porušila svou smluvní povinnost uvést správně údaje týkající se prodávané nemovitosti, tedy již při uzavření zprostředkovatelské smlouvy došlo ke splnění všech předpokladů pro uplatnění nároku na smluvní pokutu. Výše smluvní pokuty korespondovala s výší provize, kterou by získala žalobkyně v případě realizovaného prodeje. Skutečná výše vzniklé škody se nepodařila v řízení prokázat, neboť činnost realitní kanceláře v sobě zahrnuje úhradu společných nákladů vytvářejících vhodné podmínky pro prodej od činnosti makléřů až pro nájem realitních prostor či placení inzerce. Žalobkyně v řízení prokázala, že měla vážné zájemce na prodej nemovitosti, který by se býval realizoval, kdyby žalobkyně neporušila svoji smluvní povinnost Soud tudíž uzavřel, že dle citované judikatury nelze nárok na smluvní pokutu snížit 52. Žalobkyně vzala žalobu výslovně zpět co do nároku na příslušenství pohledávky 325 000 Kč, a to úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 10. 2020 do zaplacení. Soud výrokem I. rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí s odkazem na § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., neboť nelze vzít zpět návrh po rozhodnutí dovolacího soudu.

53. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo nesporné, že žalovaná uhradila po právní moci odvolacího rozsudku žalobkyní částku 380 957,22 Kč, což zahrnuje jistinu ve výši 325 000 Kč a úroky z prodlení od 1. 10. 2020 do 1. 11. 2022. Žalovaná nad to zaplatila částku 190 000 Kč na nákladech řízení zástupci žalobkyně, která jí byla následně dne 21. 7. 2023 vrácena.

54. Soud proto v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2773 a s nálezem Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 40/18 rozhodl o zamítnutí žalobního nároku žalobkyně výrokem II. Poskytla-li žalovaná žalobkyni požadované plnění na základě pravomocného rozsudku odvolacího soudu, který byl později zrušen dovolacím soudem, je soud povinen v řízení pokračovat ve věci meditorně rozhodnout. Zjistí-li soud, že splněná povinnost podle hmotného práva skutečně existovala, tedy že žalobkyně uplatněný nárok náležel, měla tedy právní titul pro jeho přijetí, pak žalobu zamítne, neboť zaplacením splnila žalovaná svou povinnost a nárok již uspokojila. Žaloba v takovém případě byla podána důvodně a žalobkyně se přijetím plnění bezdůvodně neobohatila.

55. Z uvedeného pak vychází i výrok o náhradě nákladů řízení, neboť úspěšná žalobkyně má v souladu s § 142 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů, které ji vznikly uplatněním svého práva u soudu.

56. Náklady řízení spočívají na úhradě soudního poplatku ve výši 16 250 Kč a nákladech právního zastoupení ve výši 9 620 Kč za úkon dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177 /1996 Sb., advokátní tarif. Žalobkyni náleží náhrada mimosmluvní odměny za úkony převzetí a příprava zastoupení, dne 3. 7. 2020 předžalobní výzva, dne 15. 2. 2021 podání žaloby, dne 14. 7. 2021 replika k vyjádření žalované, dne 15. 7. 2021 účast na jednání, dne 7. 9. 2021 účast na jednání v rozsahu převyšující dvě hodiny, dne 12. 10. 2021 účast na jednání převyšující dvě hodiny, dne 7. 12. 2021 účast na jednání, dne 27. 1. 2022 účast na jednání, celkem 105 820 Kč.

57. V odvolacím řízení žalobkyně uhradila soudní poplatek 8 125 Kč, a v odvolacím řízení náleží odměna advokáta za sepis odvolání předmětu sporu 162 500 Kč ve výši úkonu 7 620 Kč dne 9. 5. 2022, vyjádření k odvolání žalované a účast u jednání dne 27. 7. 2022 ve výši 9 620 Kč, celkem 26 860 Kč.

58. Za řízení u dovolacího soudu náleží žalobkyni odměna za další poradu s klientem přesahující hodinu dne 2. 2. 2023 a vyjádření k dovolání žalované dne 15. 2. 2023, celkem 19 240 Kč.

59. Za opakované jednání před soudem prvého stupně úkon účast na jednání dne 12. 12. 2023, dne 11. 1. 2024 další porada s klientem přesahující jednu hodinu, dne 15. 1. 2023 písemné podání ve věci samé vyjádření ke smluvní pokutě, dne 1. 2. 2024 účast na jednání, dne 27. 2. 2024 účast na jednání a dne 7. 5. 2024 účast na jednání, celkem 57 720 Kč.

60. Ke všem uvedeným úkonům pak náleží nárok na náhradu hotových výdajů § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 22 úkonů právní služby po 300 Kč, celkem 6 600 Kč. Podle § 137 odst. 1 o.s.ř. náleží z přiznané odměny 216 240 Kč daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 45 410 Kč. Soud neshledal účelný úkon písemné podání ze dne 7.12.2023, neboť nebyl soudem žádán a bylo ho možno učinit při jednání 12.12.2023.

61. Náklady řízení před soudem prvého stupně, soudem odvolacím a soudem dovolacím činí celkem částku 286 025 Kč, kterou byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení