29 Co 154/2022-604

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň Mgr. Adély Kaftanové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: 1) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] 2) MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] obě zastoupeny advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 3) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce: [osobní údaje žalobce] o žalobě na nahrazení rozhodnutí [anonymizována dvě slova] dle části páté o. s. ř., k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v části, jíž bylo rozhodováno o restitučním nároku účastnice [jméno] [příjmení] na vydání id. [číslo] na pozemcích dle [anonymizováno] parc. [číslo] dle [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], mění tak, že se výrok I. rozhodnutí [anonymizována tři slova] – [anonymizována tři slova] pro [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ohledně [jméno] [příjmení] nahrazuje následovně: [jméno] [příjmení] není vlastnicí podílu [číslo] na pozemcích dle [anonymizováno] parc. [číslo] dle [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek].

II. Účastnice [jméno] [příjmení] je povinna zaplatit žalobci [příjmení] [anonymizováno] [obec] na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Účastnice [jméno] [příjmení] je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalobce městské části [obec a číslo] na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Rozsudek soudu I. stupně se v části, jíž bylo rozhodováno o restitučním nároku MUDr. [jméno] [příjmení] na vydání id. [číslo] na pozemcích dle [anonymizováno] parc. [číslo] dle [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (a v závislých výrocích III. a IV.), zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu„ s tím, že se určuje, že účastníci nejsou vlastníky, a to účastnice 1) ideálních [číslo] a účastnice 2) ideálních [číslo] vzhledem k celku pozemků dle katastru nemovitostí parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra] a parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra], v [katastrální uzemí], [územní celek], kdy tímto se má nahradit výrok I. rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]“ (výrok I.). Ve výrocích II., III. a IV. uložil žalobci povinnost zaplatit účastnici 1) na náhradě nákladů řízení částku [částka], účastnici 2) na náhradě nákladů řízení částku [částka] a účastníku 3) [právnická osoba] na náhradě nákladů řízení částku [částka].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o (včas podané) žalobě dle části páté o. s. ř. na nahrazení výroku I. rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jímž bylo podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] jako dědička [příjmení] [jméno] [příjmení], zemřelého [datum] a [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], je vlastnicí pozemků dle [anonymizováno] parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra] a dle [anonymizováno] parc. [číslo] ostatní plocha o výměře o [výměra] v [katastrální uzemí], [územní celek], a že MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je vlastníkem id. [číslo] stejných pozemků. Restituční nárok k uvedeným spoluvlastnickým podílům včas uplatnili MUDr. [jméno] [příjmení] (synovec původní vlastnice [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]) a Ing. [jméno] [příjmení] (synovec původního vlastníka JUC. [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum]). Pozemkový úřad shledal existenci uplatněných restitučních nároků Ing. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] z důvodu dle ust. § 6 odst. 1, písm. l) zákona o půdě. [příjmení] jiné uvedené podíly na nemovitostech přešly na stát v důsledku odmítnutí dědictví v tísni. Ze souvisejících restitučních spisů vyplynulo, že jednotliví spoluvlastníci zemědělského majetku„ Ladronka“ byli již od roku 1948 politicky pronásledováni, někteří ze spoluvlastníků a členů jejich rodin byli trestně stíháni a odsouzeni, nuceně vystěhováni, propuštěni ze zaměstnání, byli pod tlakem vymáhání finančních dávek a postihů za neuhrazené dluhy a přitom se svým majetkem nemohli disponovat. Jako příslušníci„ buržoazní“ třídy byli postupně zbavováni majetku. Protože Ing. [jméno] [příjmení] zemřel v průběhu řízení před pozemkovým úřadem (dne [datum]), nastoupily dle ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě do postavení oprávněné osoby namísto něho jeho dědičky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], po smrti [jméno] [příjmení] pak [jméno] [příjmení] (dědička [příjmení] [příjmení]).

3. Pozemkový úřad neshledal žádnou překážku pro vydání žádaných spoluvlastnických podílů na předmětných pozemcích. Podle jeho zjištění jde o pozemky nezastavěné. Ve své úvaze zohlednil především skutečnost, že rozhodnutím [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byl dle zákona o půdě (pravomocně) vydán celkový podíl [číslo] na pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (proti tomuto rozhodnutí povinná osoba – [územní celek] nebrojila žalobou dle části páté o. s. ř.) a že následně, a to rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl (prostřednictvím řízení dle části páté o. s. ř.) v podílu [číslo] dle zákona o půdě pravomocně vydán i stejný spoluvlastnických podíl na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Uvedené (celkové) podíly na předmětných pozemcích byly vydány mimo jiné i MUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyně [jméno] [příjmení]). Městský soud v Praze ve výše zmíněném rozsudku konstatoval, že přechod vlastnictví k pozemkům na stát se formálně uskutečnil postupně v letech 1961 - 1965, přičemž [anonymizováno] parc. [číslo] byl zastaven stavbou školy v roce 1950. Dovodil, že [anonymizováno] parc. [číslo] byl zastaven před přechodem na stát, čímž je vyloučena aplikace zákona o půdě na rozhodování o žádosti o vydání pozemku parc. [číslo] což znamená, že v případě pozemku parc. [číslo] který bezprostředně souvisí se stavbou školy na pozemku parc. [číslo] není naplněno ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě ([anonymizováno] související se stavbou lze dle tohoto ustanovení vydat jen tehdy, jde-li o souvislost se stavbou postavenou po přechodu vlastnictví pozemku na stát).

4. Žaloba [územní celek] vychází z názoru, že tu je překážka pro vydání předmětných pozemků dle ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě (ve smyslu aktuální judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu), neboť pozemky jsou součástí tzv. veřejného statku. [anonymizováno] parc. [číslo] souvisí se stavbou školy na pozemku [číslo] je veřejná zeleň. Žalobce zdůraznil funkční využití pozemku ve smyslu platného územního plánu, pro které nelze do budoucna očekávat, že by oprávnění mohli pozemky volně užívat. Vydáním podílu na předmětných pozemcích by nebyl naplněn účel zákona o půdě. Žalobce v žalobě dále namítal, že není dána působnost zákona o půdě, neboť v době přechodu pozemků na stát byly pozemky již součástí městské zástavby a nebyly používány k zemědělským účelům (toto své stanovisko již v závěru v řízení před soudem I. stupně neopakoval).

5. Soud I. stupně předně konstatoval, že působnost zákona o půdě je v posuzovaném případě dána, a to dle ust. § 30 zákona (pozemky sloužily zemědělskému účelu v době přechodu vlastnictví na stát – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

6. Soud I. stupně se před vydáním rozsudku soustředil na řešení sporné otázky, zda vydání požadovaných spoluvlastnických podílů brání překážka zastavěnosti dle ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě. Zjistil, že ke dni [datum] byly oba pozemky nezastavěné, že [anonymizováno] parc. [číslo] je plochou přiléhající ke stavbě na pozemku parc. [číslo] (stavba školy), s plánem využití jako území„ všeobecně obytné“, a že [anonymizováno] parc. [číslo] je travnatou plochou osázenou stromy s plánem využití částečně jako„ veřejné vybavení“ a částečně jako„ parky, historické zahrady a hřbitovy“. Soud I. stupně připustil, že novější judikatura (viz nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]) udává jako překážku pro vydání pozemku restituentovi skutečnost, že pozemky jsou součástí veřejného statku, neboť v takovém případě vzniká tzv. holé vlastnictví, což je v kontraindikaci s účelem pozemkové restituce. V posuzovaném případě však (stejně jako pozemkový úřad) upřednostnil„ zájem na zachování právní jistoty“. Pokud byly mimo jiné právním předchůdcům účastnic 1) a 2) v minulosti podle zákona o půdě vydány spoluvlastnické podíly na týchž pozemcích (v roce [rok] a v roce [rok]), mají účastnice 1) a 2) legitimní očekávání, že jejich obdobný restituční nárok bude uspokojen stejně. Dle soudu I. stupně je vydáním nárokovaných spoluvlastnických podílů naplněn účel pozemkové restituce i za situace, že účastnice 1) a 2) nabudou toliko tzv. holé vlastnictví,„ což je okolnost jdoucí k tíži těmto účastnicím, které jsou si toho zjevně vědomy, a přesto o vydání požádaly“. Proto soud I. stupně dospěl k závěru, že správní orgán předmětným rozhodnutím rozhodl správně a žalobu podanou povinnou osobou - [územní celek] dle ust. § 250i o. s. ř. zamítl.

7. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení MUDr. [jméno] [příjmení] zemřel, jednal soud I. stupně namísto něho na základě pravomocného usnesení vydaného dle ust. § 107 odst. 2 o. s. ř. dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] s MUDr. [jméno] [příjmení] a na základě pravomocného usnesení vydaného dle ust. § 107a odst. 2 o. s. ř. dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] se společností [právnická osoba] Uvedená usnesení (která nebyla napadena odvoláním) byla vydána v situaci, kdy usnesením pozůstalostního soudu (ze dne [datum]) bylo potvrzeno nabytí dědictví po MUDr. [jméno] [příjmení] více dědicům (pozůstalé manželce [příjmení] [jméno] [příjmení], synovi JUDr. [jméno] [příjmení] a dceři MUDr. [jméno] [příjmení]), a to podle dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti. Dle dohody připadl spoluvlastnický podíl ve výši id. [číslo] na předmětných pozemcích pozůstalé dceři MUDr. [jméno] [příjmení]. Zbylá část pozemkovým úřadem vydaného spoluvlastnického podílu (rozdíl mezi [číslo] a [číslo]), o který jde v tomto řízení, v pozůstalostním řízení projednána nebyla. O vstupu společnosti [právnická osoba] do řízení (částečně namísto MUDr. [jméno] [příjmení]) rozhodl soud I. stupně proto, že MUDr. [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum] (za života) převedl na uvedenou společnost spoluvlastnický podíl k předmětným pozemkům o velikosti 237 [bankovní účet] (převodem vlastnictví dle soudu I. stupně nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva účastníka řízení, o něž v řízení jde).

8. Výroky o nákladech řízení vycházejí z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud I. stupně přiznal úspěšným účastníkům 1), 2) a 3) proti neúspěšnému žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení účastnice 1) a 2) sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, které soud I. stupně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. vypočetl ve výši [částka] (účastnice 1/ a 2/ byly zastoupeny stejnou advokátkou). Soud I. stupně proto přiznal každé z uvedených účastnic proti žalobci právo na polovinu uvedené částky. Náklady účastníka 3) představují rovněž náklady na zastoupení advokátem, které soud I. stupně vypočetl dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka].

9. Rozsudek soudu I. stupně napadl žalobce v celém rozsahu včasným odvoláním. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě bude vyhověno, případně aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud I. stupně dle žalobce chybně posoudil otázku překážky vydatelnosti předmětných pozemků ve smyslu aktuální judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] a ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Současně nepřihlédl k (právně významným) skutečnostem tvrzeným žalobcem, v důsledku čehož chybně (resp. neúplně) zjistil rozhodný skutkový stav. Soud I. stupně dle žalobce dostatečně neodůvodnil, z jakého důvodu se nezabýval jeho tvrzeními, příp. proč jsou tvrzení žalobce nepřiléhavá, pročež trpí rozsudek nedostatkem odůvodnění a je nepřezkoumatelný (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]).

10. Dle žalobce u pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] existuje překážka vydatelnosti, která spočívá ve veřejném užívání. Na pozemku se nachází vstup do přilehlé mateřské školy, vydáním pozemku zůstalo oprávněným osobám založeno jen tzv. holé vlastnictví a tyto nemohly realizovat svá vlastnická práva v širším smyslu. [anonymizováno] parc. [číslo] tvoří funkční celek s pozemkem parc. [číslo] jehož součástí je stavba mateřské školy, která je zde umístěna nejpozději od 70. let minulého století. Na pozemku je zahrada s dětským hřištěm. 11. [ulice] účastník na straně žalobce vyjádřil s odvoláním souhlas.

12. Účastnice 1) a 2) navrhly potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznily, že o funkční souvislosti pozemku parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] v [katastrální uzemí] již bylo jednou rozhodnuto soudem (při rozhodování o restitučním nároku mimo jiné právních předchůdců účastnic 1/ a 2/ v roce [rok]); bylo jednoznačně konstatováno, že v případě pozemku parc. [číslo] jde o [anonymizováno], u kterého není překážka vydání dle ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě. Funkční souvislost pozemku parc. [číslo] se stavbou na pozemku parc. [číslo] žalobce ostatně uplatňuje poprvé až v odvolacím řízení (v řízení před soudem I. stupně tato překážka převoditelnosti tvrzena nebyla).

13. Dále účastnice poukázaly na to, že stav pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je od roku [rok], kdy bylo vydáno v pořadí první rozhodnutí [anonymizována dvě slova] o vydání (tehdy o vydání id. spoluvlastnického podílu na pozemku parc. [číslo]), stále stejný. [anonymizováno] parc. [číslo] byl a je volný a ve většině své plochy se nachází za oploceným pozemkem v okolí mateřské školy, jsou na něm dřeviny a je neudržovaný. I samotná stavba školy působí neudržovaně a dle přesvědčení účastnic není užívána. Škola byla postavena jako dočasná, jde o dřevěnou budovu. Na části pozemků parc. [číslo] se nachází vstup do budovy mateřské školy, tento vstup však není zpevněný, žalobce má do budovy ještě druhý vchod, a to přes [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který je v jeho vlastnictví, a hřiště umístěné na sousedním pozemku parc. [číslo] který je rovněž v jeho vlastnictví. Dle účastnic 1) a 2) předmětné pozemky nejsou užívány jako veřejné prostranství, nejsou součástí areálu a je možné je zemědělsky obhospodařovat. Při jednání odvolacího soudu pak dodaly, že územní plán [územní celek] není neměnný.

14. Soud I. stupně vzal správně v úvahu skutečnost, že již jednou bylo vyhověno účastnicím (resp. jejich právním předchůdcům) ohledně jiných spoluvlastnických podílů na stejných pozemcích. Dovodil správně legitimní očekávání účastnic a poskytl mu ochranu.

15. Účastnice poukazovaly rovněž na to, že žalobce respektoval po mnoho let názor, že [anonymizováno] parc. [číslo] je způsobilý k vydání. Choval se totiž jako spoluvlastník pozemku v podílu id. [číslo], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum]) nabyl vlastnické právo k podílu id. [číslo] od restituentů (do té doby užíval většinový spoluvlastnický podíl na základě uzavřené smlouvy s ostatními spoluvlastníky a za úplatu). Žalobci nikdy nebylo ze strany spoluvlastníků bráněno v užívání pozemku a není mu v užívání pozemku bráněno ani nyní. Také u pozemku parc. [číslo] žalobce uznal způsobilost k vydání. I k tomuto pozemku žalobce získal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastnické právo k podílu id. [číslo] od restituentů. Účastnice pokládají zahájení tohoto řízení ze strany žalobce za překvapivé a konané pouze proto, že žalobce v zákonné lhůtě neuplatnil své předkupní právo ke spoluvlastnickým podílům vydaným předmětným rozhodnutím [anonymizována dvě slova]. Své pochybení pak dle účastnic žalobce řeší tímto soudním sporem, ve kterém zcela účelově zpochybňuje vlastnické právo účastnic 1) a 2), ačkoliv svým předchozím jednáním již svůj právní názor ve věci vyslovil, tj. uznal vlastnické právo mimo jiné právních předchůdců účastnic 1) a 2) a spoluvlastnické právo ostatních restituentů k celkovému podílu [číslo] na předmětných pozemcích.

16. Účastník 3) vyjádřil souhlas se stanoviskem účastnic 1) a 2).

17. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. Podle ust. § 213 odst. 1 a 2 zopakoval důkaz žalobcem předloženými výkresy územního plánu sídelního útvaru [územní celek] a regulativy funkčního využití území platného územního plánu opatřenými ohledně předmětných pozemků dne [datum] z internetových stránek [webová adresa], dále provedl důkaz výkresem aktuálního platného územního plánu [územní celek] ohledně předmětných pozemků (opatřeným z internetových stránek [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [územní celek] [webová adresa] dne [datum]) a ortofotomapou předmětných pozemků opatřenou dne [datum] z internetových stránek [anonymizována dvě slova] zeměměřického a katastrálního [webová adresa]. Konečně k důkazu provedl fotografie opatřené pracovníky [anonymizována dvě slova] na místě samém v průběhu řízení před pozemkovým úřadem. Poté došel odvolací soud k závěru, že odvolání je důvodné.

18. Odvolací soud zjistil následující: [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], obklopuje (dřevěnou) budovu školy umístěnou na pozemku parc. [číslo] podle územního plánu platného jak v době vydání rozhodnutí [anonymizována dvě slova], tak v současnosti se [anonymizováno] nachází v ploše s funkčním využitím [anonymizováno] vybavení. Podle regulativů funkčního využití území platného územního plánu [anonymizováno] jsou plochy sloužící pro umístění zařízení a areálu veškerého veřejného vybavení města, tj. zejména pro školství a vzdělávání, pro zdravotnictví a sociální péči, veřejnou správu města, záchranný bezpečnostní systém a pro zabezpečení budoucích potřeb veřejného vybavení všeho druhu. Při umísťování veřejného vybavení na plochy [anonymizováno] musí být přednostně zohledněny základní potřeby obytných celků z oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče s přihlédnutím k optimální dostupnosti zařízení. Funkce související s vymezeným funkčním využitím a pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí nelze umístit v převažujícím podílu celkové kapacity. [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], je zarostlý (zřejmě neudržovanou) zelení – stromy. V malé části (přiléhající k budově na pozemku parc. [číslo]) se nachází v ploše s funkčním využitím [anonymizováno] – veřejné vybavení (a nacházel v době vydání rozhodnutí [anonymizována dvě slova]). V dominantní části se [anonymizováno] nachází (a v době vydání rozhodnutí [anonymizována dvě slova] nacházel) v ploše s funkčním využitím ZP – parky, historické zahrady a hřbitovy. Podle regulativů funkčního využití území platného územního plánu ZP představuje záměrně založené architektonicky ztvárněné plochy zeleně. Žádná část předmětných pozemků se nenachází v ploše s plánem využití jako území všeobecně obytné. Vyčleněné plochy„ veřejné vybavení“ a„ parky, historické zahrady a hřbitovy“, jejichž součástí jsou předmětné pozemky, je umístěna uvnitř městské zástavby. Severně od plochy se nachází rušná komunikace. [příjmení] na pozemku parc. [číslo] tvoří součást přirozeného zeleného pásu chránícího jižně položenou zástavbu tvořenou obytnými domy a občanskou vybaveností.

19. Soud I. stupně v posuzovaném případě chybně důsledně nerespektoval závěry aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího a Ústavního soudu (viz zejména nálezy Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], z dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] a ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]). Byť dřívější judikatura preferovala naturální restituci odňatých pozemků, aktuální rozhodovací praxe se přiklání k hledání rozumné proporce mezi omezením restitučního nároku na vydání původních pozemků a prosazením konkrétního veřejného zájmu. Primárního účelu zákona o půdě, jímž je zmírnění následků majetkových křivd, nelze dosáhnout vydáním pozemků trvale užívaných veřejností, jejichž individuální využití oprávněnou osobou by bylo značně omezené či zcela nemožné – uvedené je typické právě v případě veřejné zeleně a různých druhů obslužných komunikací. Takový stav by byl v rozporu s účelem restitucí, proto lze dle současné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu pod výluku z restituce ve smyslu § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě podřadit i – v zákoně přímo neuvedenou – situaci, kdy by oprávněná osoba naturální restitucí získala vyprázdněné vlastnické právo z důvodu převažujícího veřejného zájmu, který by v praxi realizaci žádné ze složek vlastnického práva neumožňoval (viz rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], z něhož je v tomto odstavci citováno, a v něm zmíněná rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] a v něm citovaná rozhodnutí). V nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] bylo řečeno, že v restitučním řízení podle zákona o půdě je třeba zohlednit aktuální užívání pozemku vyplývající např. z územního plánu dané lokality a zvážit, nakolik je tato aktuální povaha nevratná. Nevratná změna účelu užívání pozemků kategorie„ veřejná zeleň v intravilánu obce“ brání jejich vydání restituentovi.

20. Otázkou, zda skutečnost, že jiné spoluvlastnické podíly na stejných pozemcích byly v minulosti dle zákona o půdě vydány, znamená, že výše uvedené„ nové“ právní názory vyslovené Ústavním soudem nelze v restitučním řízení dle zákona o půdě použít s poukazem na legitimní očekávání restituentů, se Městský soud v Praze ve skutkově téměř totožném řízení dle části páté (o uplatněném restitučním nároku ke stejným pozemkům parc. [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]) již zabýval, přičemž upřednostnil aktuální rozhodovací praxi. Stalo se tak v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací]. Dovolání proti tomuto rozsudku bylo odmítnuto Nejvyšším soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a ústavní stížnost proti rozsudku byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] Nejvyšší soud i Ústavní soud položily důraz na tzv. incidentní retrospektivu nových právních názorů, tedy potřebu aplikace nových judikatorních závěrů na všechna probíhající řízení, jakož i na případy budoucí. Výjimečné nepoužití nově se prosadivších judikatorních názorů může být odůvodněno pouze v konkrétních specifických situacích, v nichž existuje intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání a důvěry adresátů právních norem ve stabilitu právního řádu. Ve věci vedené před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], která je obdobná s případem řešeným v tomto řízení (žadatelé ve věci sp. zn. [spisová značka] uplatnili u [anonymizována dvě slova] nárok na vydání každý [číslo] pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]; pozemkový úřad jejich uplatněný nárok uspokojil určením, že jsou vlastníky nárokovaných pozemků; rozhodnutí bylo vydáno stejným pozemkovým úřadem tentýž den jako rozhodnutí [anonymizována dvě slova] v této věci, tj. [datum], a bylo odůvodněno zcela shodně; soud I. stupně shodně jako soud I. stupně v této věci žalobu povinné osoby - [územní celek] zamítl s odkazem na legitimní očekávání žadatelů), dovolací soud konstatoval, že o výjimečný případ, kdy by bylo na místě ke změně rozhodovací praxe nepřihlédnout, nejde, neboť (nová) rozhodovací praxe byla ustálena již několik let před zahájením řízení u soudu I. stupně a před rozhodnutím správního orgánu. Ústavní soud pak shrnul, že právní postavení účastníků probíhajících či budoucích řízení (a tedy i řízení, v němž bylo rozhodováno o právech stěžovatelů – účastníků řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]) může být s ohledem na přijetí nového právního názoru ve srovnání s předchozími ukončenými řízeními odlišné, což je ovšem odůvodněno a vyváženo zájmem na důsledném reflektování nově formulovaného a ústavně konformního judikatorního závěru.

21. Stejně jako v totožném případě řešeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] odvolací soud na základě výše uvedených zjištění o možném využití pozemků dle dlouhodobě neměnného územního plánu a o faktickém stavu pozemků (s přihlédnutím k jejich umístění uvnitř městské zástavby) dospěl k závěru, že uvedené pozemky jsou dotčeny veřejným užíváním, což brání jejich vydání ve smyslu ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě. Vydáním pozemků by vzniklo pouze tzv. holé vlastnictví, což není účelem restitučních předpisů. Jen při změně územního plánu [územní celek], kterou lze v dané lokalitě stěží očekávat, by se pozemky mohly stát skutečným předmětem výkonu všech vlastnických oprávnění. Odvolací soud pro úplnost podotýká, že ani z chování restituentů, kteří získali ideální spoluvlastnický podíl na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok], potažmo rozhodnutí Městského soudu v Praze z roku [rok], nijak neplyne, že by výkon všech složek vlastnického práva restituentů k předmětným pozemkům byl reálně možný (tj. zejména, že by byl možný výkon oprávnění věc užívat, požívat její plody a nepřetržitě ji držet). [jméno] účastnice 1) a 2) ve vyjádření k odvolání uvedly, že restituenti své podíly na pozemcích prodali [anonymizována dvě slova] [obec], tj. instituci veřejné moci, když vůči ní předtím uplatňovali majetkové požadavky z titulu podílového spoluvlastnictví (viz bod 38. odůvodnění nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]).

22. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v části, jíž bylo rozhodováno o restitučním nároku účastnice [jméno] [příjmení] na vydání id. [číslo] na předmětných pozemcích, změnil tak, že (vyhovující) výrok I. rozhodnutí [anonymizována tři slova] – [anonymizována tři slova] pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ohledně [jméno] [příjmení] nahradil tak, že [jméno] [příjmení] není vlastnicí podílu [číslo] na předmětných pozemcích. O restitučním nároku [jméno] [příjmení] (na náhradu za pozemky nevydané) dle zákona o půdě odvolací soud nepochybuje, neboť tento nárok (uznaný v rozhodnutí [anonymizována dvě slova]) zjevně plyne ze skutkových závěrů správního orgánu.

23. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně, rozhodoval dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. nejen o nákladech odvolacího řízení, ale i o nákladech řízení před soudem I. stupně. Výroky o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a účastnicí 1) (výroky II. a III. tohoto rozsudku) vycházejí z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 245 o. s. ř. Odvolací soud uložil neúspěšné účastnici 1) zaplatit žalobci a vedlejšímu účastníkovi na jeho straně účelně vynaložené náklady tohoto řízení.

24. Za účelně vynaložené náklady [územní celek] je třeba pokládat pouze hotové výdaje nezastoupeného účastníka. Odvolací soud zohledňuje pevně ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu (viz např. nálezy ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] a ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]) a Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]) v otázce posuzování účelnosti statutárními městy a jejich městskými částmi vynaložených nákladů na advokátní zastoupení v řízení. Z této judikatury plyne, že u statutárních měst a jejich městských částí lze předpokládat dostatečné materiální a personální vybavení a zabezpečení k tomu, aby tato byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Předpoklad dostatečného materiálního a personálního vybavení žalobce k vedení tohoto sporu bez pomoci advokáta je bezpochyby uplatnitelný a vyvrácen nebyl. Odvolací soud nadto připomíná, že spor mezi žalobcem a účastnicí 1) byl toliko o to, zda nárokované pozemky jsou způsobilé k vydání ve smyslu ust. § 11 zákona o půdě (a související judikatury).

25. Účelně vynaložené náklady řízení, na jejichž náhradu má žalobce právo, tedy odpovídají částce [částka], která představuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši [částka], zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši [částka], 18 x paušální náhradu hotových výdajů po [částka] dle ust. § 151 odst. 3 a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkony: žaloba, návrh ze dne [datum] (na vydání předběžného opatření a na odklad vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu), návrh ze dne [datum] (další návrh na vydání předběžného opatření), odvolání proti usnesení soudu I. stupně ze dne [datum], odvolání proti usnesení soudu I. stupně ze dne [datum], odvolání proti usnesení soudu I. stupně ze dne [datum], návrh na vydání opravného usnesení ze dne [datum], odvolání proti usnesení soudu I. stupně ze dne [datum], procesní návrh ze dne [datum], účast na jednání soudu I. stupně dne [datum] a příprava účasti na toto jednání, účast na jednání soudu I. stupně dne [datum] a příprava účasti na toto jednání, účast na jednání soudu I. stupně dne [datum] a příprava účasti na toto jednání, odvolání proti rozsudku, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a příprava účasti na toto jednání).

26. Účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu má vedlejší účastník na straně žalobce právo, odpovídají částce [částka], která představuje 8x paušální náhradu hotových výdajů po [částka] dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkony: oznámení o vstupu do řízení ze dne [datum], účast na jednání soudu I. stupně dne [datum] a příprava účasti na toto jednání, účast na jednání soudu I. stupně dne [datum] a příprava účasti na toto jednání, vyjádření k odvolání proti rozsudku, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a příprava účasti na toto jednání).

27. V části, v níž bylo rozhodováno o restitučním nároku MUDr. [jméno] [příjmení] na vydání id. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 219a odst. 1, písm. c) o. s. ř. zrušil a věc v tomto rozsahu dle ust. § 221 odst. 1, písm. a) o. s. ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

28. Soud I. stupně totiž v řízení dle části páté o. s. ř. nejednal po úmrtí MUDr. [jméno] [příjmení] (ve vztahu k jím uplatněnému restitučnímu nároku) s okruhem účastníků, který vymezuje ust. § 250a odst. 1 o. s. ř.

29. Účastníky řízení dle části páté o. s. ř. jsou žalobce a ti, kdo (dle zákona) byli účastníky v řízení před správním orgánem (příp. ti, kdo převzali rozhodné právo nebo povinnost, o něž v řízení před správním orgánem šlo). Podle ust. § 9 odst. 8 zákona o půdě účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u [anonymizována dvě slova] a povinná osoba. Nárok zemřelé oprávněné osoby na vydání nemovitosti podle zákona o půdě přechází v případě, kdy oprávněná osoba zemřela po vydání rozhodnutí podle ust. § 9 odst. 2 nebo 4 zákona o půdě, na toho dědice zemřelé osoby, který nabyl rozhodnou majetkovou hodnotu (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 36, k výkladu některých dalších ustanovení zákona č. 229/1991 Sb. a jejich aplikaci v praxi soudů, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Žádný právní předpis však neupravuje přechod restitučního nároku (např. pro účely řízení dle části páté o. s. ř., kde je restituční nárok opětovně projednáván) převodem vlastnictví k (pozemkovým úřadem) pravomocně vydané nemovitosti z oprávněné osoby na osobu třetí.

30. V tomto řízení soud I. stupně na základě pravomocných rozhodnutí o procesním nástupnictví dle ust. § 107 a § 107a o. s. ř. (jimiž byl dle ust. § 170 odst. 1 o. s. ř. vázán) pokračoval na místě MUDr. [jméno] [příjmení] s MUDr. [jméno] [příjmení], která na základě pozůstalostním soudem schválené dědické dohody po MUDr. [jméno] [příjmení] zdědila podíl [číslo] na předmětných pozemcích, a se společností [právnická osoba], která od MUDr. [jméno] [příjmení] za jeho života koupila část jeho vydaného spoluvlastnického podílu. Uvedená společnost však není účastníkem řízení ve smyslu ust. § 250a odst. 1 o. s. ř., jak vyplývá ze shora uvedeného, a bude třeba, aby s ní soud I. stupně přestal jednat bez dalšího. Ve vztahu k uplatněnému restitučnímu nároku v rozsahu rozdílu mezi [číslo] nárokovaných pozemků a [číslo] nárokovaných pozemků tedy soud I. stupně nejednal s osobami, které restituční nárok v uvedeném rozsahu zdědily (resp. potenciálně zdědily). Na restituční nárok v uvedeném rozsahu (resp. na spoluvlastnický podíl na pozemcích ve výši rozdílu mezi [číslo] a [číslo]) dědická dohoda schválená pozůstalostním soudem (logicky) nepamatovala, a v úvahu přicházejícími dědici restitučního nároku (v uvedeném rozsahu) jsou tedy všichni tři zákonní dědici [příjmení] [jméno] [příjmení], tj. manželka [příjmení] [jméno] [příjmení], syn JUDr. [jméno] [příjmení] a dcera MUDr. [jméno] [příjmení].

31. Pochybení soudu I. stupně při určení procesních nástupců MUDr. [jméno] [příjmení] (ve vztahu k rozdílu mezi [číslo] a [číslo] nárokovaných pozemků) bylo napravitelné postupem dle ust. § 250a odst. 2 o. s. ř., podle kterého jakmile soud (v řízení dle části páté o. s. ř.) zjistí, že se řízení neúčastní někdo, kdo je podle odstavce 1 jeho účastníkem, přibere jej usnesením do řízení; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Protože tak soud I. stupně neučinil, postupoval odvolací soud dle ust. § 219a odst. 1, písm. c) o. s. ř., tj. zrušil rozsudek soudu I. stupně v části týkající se restitučního nároku MUDr. [jméno] [příjmení] proto, že za účastníka nebyl přibrán ten, kdo účastníkem být měl.

32. Soud I. stupně tedy v dalším řízení ve vztahu k rozhodné části restitučního nároku MUDr. [jméno] [příjmení] do řízení přibere všechny tři dědice zemřelé oprávněné osoby (usnesením dle ust. § 250a odst. 2 o. s. ř.) a se všemi nástupci oprávněné osoby restituční nárok této oprávněné osoby znovu projedná a rozhodne o něm. V novém rozhodnutí rozhodne soud I. stupně i o nákladech tohoto odvolacího řízení (ve vztahu mezi žalobcem, vedlejším účastníkem na jeho straně a všemi nástupci MUDr. [jméno] [příjmení]).

Poučení