30 A 192/2016 - 41
Citované zákony (13)
- České národní rady o ochraně přírody a krajiny, 114/1992 Sb. — § 12
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 60 odst. 1 § 65 § 65 odst. 1 § 68 § 70 § 72 odst. 1 § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 78 odst. 7
- o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 183/2006 Sb. — § 119 odst. 2 § 122 odst. 1 § 122 odst. 4
Rubrum
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: KM Beta a.s. sídlem Dolní Valy 3739/4, Hodonín zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Kratochvílou sídlem Žižkova 791, Kyjov proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2016, č. j. JMK 128875/2016, sp. zn. S- JMK 92130/2016 OÚPSŘ takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti předchozímu prvostupňovému rozhodnutí Městského úřadu Bzenec, stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) ze dne 9. 5. 2016, č. j. 16/02739/STAV/STEJ a toto rozhodnutí bylo zároveň potvrzeno. Dne 21. 3. 2016 požádal žalobce o vydání kolaudačního souhlasu na stavbu „Bzenec – výrobna suchých mlatových směsí“ na pozemcích p. č. 5502, 5503, 5504, 5506, 5507, 5507/1, 5512 a 5570 (nyní na pozemcích p. č. 5507/5, 5504/6 a 5503/5) v k. ú. Bzenec (dále jen „stavba“). Při závěrečné kontrolní prohlídce dne 28. 4. 2016 bylo zjištěno, že kromě barevného provedení fasády byla stavba provedena podle schválené projektové dokumentace s drobnými odchylkami, které jsou zakresleny v projektové dokumentaci skutečného provedení stavby. Barevné řešení fasád bylo provedeno v rozporu s podmínkami závazného stanoviska Městského úřadu Kyjov, odboru životního prostředí (dále také „MěÚ Kyjov, odbor ŽP“) ze dne 2. 2. 2009, č. j. OŽP 4090/09/1201/2009-496. Podmínky tohoto stanoviska byly součástí architektonických podmínek územního rozhodnutí stavebního úřadu, vydaného dne 15. 4. 2009 pod č. j. 0900777/2500/STEJ/STU/002. Rozpor se závazným stanoviskem MěÚ Kyjov, odborem ŽP, spočívá ve skutečnosti, že barevnost fasády měla být realizována ve firemních barvách, jejich odstíny měly být voleny jako nevýrazné z důvodu nerušení okolního převážně lesního prostředí. Barevné provedení stavby mělo být realizováno podle vizualizace stavby – „IZO POHLEDY V TERÉNU“, poř. č. 8, v odstínech dvou modrých barev, žluté a sokl červený. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavba nebyla provedena v souladu s ust. § 119 odst. 2 stavebního zákona, proto prvostupňovým správním rozhodnutím zakázal užívání stavby postupem ve smyslu ust. § 122 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebních řádu (stavební zákona), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí dospěl ke stejným závěrům, jako prvostupňový správní orgán – stavební úřad.
II. Obsah žaloby
2. Ve včas podané žalobě žalobce namítal, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, neboť konkrétně neprokázal, že barevné zhotovení stavby v údajné barvě červené výrazně ovlivňuje krajinný ráz. Stavba vzhledem ke své velikosti bude vždy působit jako dominanta, ať již bude provedena v jakýchkoliv barvách. Žalobce dále namítal, že shora zmiňované závazné stanovisko ze dne 2. 2. 2009 je obsahově neurčité. Stavba byla řádně provedena podle stavebního povolení, a to včetně vyplnění požadavku tohoto stanoviska. Je nesporné, že stavba svými prostorovými parametry krajinný ráz výrazně ovlivňuje. Městský úřad Kyjov, odbor ŽP nebyl v rámci předchozích jednání schopen jednoznačně stanovit barevné parametry případného zhotovení povrchu opláštění stavby. Závazné stanovisko i celkový přístup tohoto správního orgánu byl jednoznačně fádní a neurčitý. Použité pojmy „tlumené barvy“, popř. „barvy firemní“ je právně neurčitý. Správní orgán tvrdí, že měly být použity firemní barvy žalobce, které jsou podle správního orgánu pouze žlutá a modrá, avšak dále se hovoří, že sokl má být proveden v barvě červené. Správní orgán se nevypořádal jednoznačně ani s barevností loga žalobce. Žalobce dále namítal, že barevné provedení stavby nemá žádný vliv na uvedení stavby do trvalého užívání. Sám správní orgán nemá jednoznačně ujasněnou otázku barevnosti povrchu opláštění stavby. Pokud by správní orgán znal parametry pro své stanovisko, nic mu nebránilo, aby žalobci sdělil barevné provedení, vč. sytosti jednotlivých barev.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě
3. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že je povinností stavebníka opatřit si k vydání kolaudačního souhlasu závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, vyžadovaná zvláštními právními předpisy a další zákonem požadované podklady. V dané věci žalobce k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu nepředložil žádné ze zákonem stanovených podkladů, a to ani po výzvě stavebního úřadu. Před konáním závěrečné kontrolní prohlídky stavební úřad obdržel od Městského úřadu Kyjov, odboru životního prostředí a územního plánování stanovisko ze dne 27. 4. 2016, s tím, že z hlediska ochrany přírody a krajiny uvedený orgán nesouhlasí s kolaudací předmětné stavby, neboť provedené barevné řešení je v rozporu se závazným stanoviskem ze dne 2. 2. 2009; MěÚ Kyjov, odbor ŽP považuje tuto situaci za nepřijatelnou. Další závazná stanoviska k užívání stavby předložily stavebnímu úřadu dotčené orgány (nikoliv žalobce) až v rámci konání závěrečné kontrolní prohlídky, příp. před jejím zahájením. V rámci kontrolní prohlídky bylo zjištěno, že kromě barevného provedení fasády je stavba zhotovena v souladu s projektovou dokumentací. Jelikož barevné řešení stavby bylo v rozporu s podmínkami závazného stanoviska MěÚ Kyjov, odboru ŽP ze dne 2. 2. 2009 a s podmínkou územního rozhodnutí ze dne 15. 4. 2009 (barevnost fasády měla být realizována ve firemních barvách, jejichž odstíny měly být nevýrazné z důvodu nerušení okolního, převážně lesního prostředí) a barevné provedení stavby bylo v rozporu s vizualizací stavby „IZO POHLEDY V TERÉNU“, která byla součástí uvedené dokumentace pro územní řízení, zakázal stavební úřad užívání předmětné stavby. Žalovaný ověřil, že firemními barvami žalobce v době vydání závazného stanoviska i dosud jsou modrá a žlutá, kombinaci modré a žluté barvy ostatně obsahuje dosud i logo obchodní firmy žalobce, u něhož převažuje barva modrá (jako podklad loga), barva žlutá (hlavní nápis „KM Beta“) a barva červená jako doplňující nápis vespod loga („nejen střecha na dlouhá léta“). Barevné provedení stavby mělo být realizováno podle vizualizace stavby – „IZO POHLEDY V TERÉNU“, přílohy č. 8 dokumentace pro územní řízení (dále také „DUR“) ověřené v územním řízení, což nebylo splněno.
4. Žalovaný doplnil, že žalobce má, poté co bude provedení barevnosti fasády uvedeno do souladu s podmínkami územního rozhodnutí, možnost oznámit tuto skutečnost stavebnímu úřadu, ten pak po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, je oprávněn vydat kolaudační souhlas.
5. Závazné stanovisko MěÚ Kyjov, odboru ŽP ze dne 2. 2. 2009 bylo vydáno na základě zpracované DUR, vč. vizualizace stavby – „IZO POHLEDY V TERÉNU“, přičemž takto navržený budoucí vzhled stavby, vč. její barevnosti, byl pro dotčený orgán na úseku ochrany přírody a krajiny akceptovatelný, proto v souhlasném stanovisku bylo uvedeno, že opláštění bude ve firemních barvách, jejichž odstíny budou voleny jako nevýrazné z důvodu nerušení okolního, převážně lesního prostředí. Situaci, kdy navrženou barevnost opláštění stavby obsahovala předložená DUR, nebylo povinností dotčeného orgánu stanovovat konkrétní budoucí barevnost stavby. Povinností žalobce pak bylo zrealizovat stavbu v souladu s ověřenou dokumentací stavby, jenž mj. obsahovala barevné řešení jejího opláštění. Žalobce byl opakovaně upozorňován jak dotčeným orgánem – MěÚ Kyjov, odbor ŽP, tak i stavebním úřadem, že podmínka závazného stanoviska územního rozhodnutí ohledně barevnosti opláštění nebyla splněna (žalobce byl vyzván již v r. 2011 k provedení nápravy). Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost.
IV. Obsah nařízeného jednání
6. V rámci nařízeného jednání před soudem setrvali účastníci řízení na svých shora vylíčených stanoviscích. Zástupce žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil. Zástupce žalovaného navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost.
V. Posouzení věci krajským soudem
7. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, 68 a 70 s.ř.s.).
8. Podle ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právní stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
9. Mezi účastníky řízení je sporu, zda byly dány podmínky pro to, aby stavební úřad mohl postupem ve smyslu ust. § 122 odst. 4 věta první stavebního zákona rozhodnout o zákazu užívání předmětné stavby.
10. Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 21. 3. 2016 požádal žalobce o vydání kolaudačního souhlasu na tuto stavbu, přičemž v rámci kontrolní prohlídky konané dne 28. 4. 2016 bylo zjištěno, že barevné provedení fasády je rozporné se schválenou projektovou dokumentací.
11. Podle ust. § 122 odst. 4 věta první stavebního zákona platí, že jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání, nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stavby, popř. budoucí uživatel stavby.
12. Podle ust. § 119 odst. 2 stavebního zákona platí, že stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popř. rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu; dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost, anebo životní prostředí.
13. Realizaci a užívání předmětné stavby stavební zákon podmiňuje souladem s územně plánovací dokumentací a dále vydáním několika aktů vzájemně řetězících, na sobě do určité míry závislých a navzájem se doplňujících. Poté, co byla stavba umístěna územním rozhodnutím (ze dne 15. 4. 2009, č. j. 0900777/2500/STEJ/STU/002), bylo pro ni vydáno stavební povolení (ze dne 20. 7. 2009, č. j. 0902925/2500/STEJ/STU/002), rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením (ze dne 2. 5. 2011, č. j. 11/02919/STAV/STEJ a ze dne 16. 8. 2012, č. j. 12/04619/STAV/TOMJ), došlo k vydání rozhodnutí o zkušebním provozu (dne 4. 11. 2011, č. j. 11/07289/STAV/STEJ), přičemž dále bylo stavebním úřadem celkem třikrát rozhodnuto o prodloužení zkušebního provozu (dne 17. 10. 2012, dne 7. 10. 2013 a dne 20. 10. 2014), dne 10. 11. 2015 stavební úřad zamítl čtvrtou žádost o prodloužení zkušebního provozu, následně žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 3. 2016, č. j. JMK 37579/2016 zamítl odvolání žalobce a Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 5. 2018, č. j. 30 A 77/2016 – 76 zamítl žalobu žalobce směřující proti posledně citovanému rozhodnutí žalovaného. Stavební úřad dále dne 14. 11. 2011 povolil žalobci předčasné užívání předmětné stavby, dne 19. 10. 2012 a 7. 10. 2013 došlo k rozhodnutí o prodloužení předčasného užívání stavby, přičemž stavební úřad rozhodnutím ze dne 11. 11. 2015 zamítl další žádost žalobce o prodloužení předčasného užívání stavby; toto rozhodnutí napadl žalobce odvoláním, jenž bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 3. 2016, č. j. JMK 41230/2016, přičemž žaloba žalobce proti tomuto rozhodnutí byla rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2018, č. j. 30 A 78/2016 – 67 zamítnuta.
14. Jak vyplývá ze shora citovaných ust. § 119 odst. 2 a § 122 odst. 1 a 4 stavebního zákona, platí, že stavebník pro vydání kolaudačního souhlasu opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy, přičemž stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístnění a dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popř. rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů a dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat životní prostředí. Je-li na stavbě zjištěn rozpor s podmínkami shora citovanými, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a je povinen rozhodnutím užívání stavby zakázat.
15. Z rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 15. 4. 2009, č. j. 0900777/2500/STEJ/STU/002, kterým bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění předmětné stavby mj. vyplývá, že samostatná budova mísírny, ve které budou sila, třídiče a míchačka, je vysoká v hřebeni 48,5 m, půdorysné rozměry má 15,1 x 25 m. Opláštění objektu bude z jednoduchého profilovaného plechu. Na tento objekt navazuje 70 m dlouhá expediční hala s technologií balení. Dalším objektem bude skládka písku o rozměrech 28 x 18,6 m, vrátnice o rozměrech 5,33 x 4 m, výšky 4,25 m. Podmínkou umístění stavby bylo mj., že výstavba bude provedena podle projektové dokumentace zpracované firmou ENVIRMINE s.r.o., všechny nové objekty (kromě vrátnice, která bude zděná) budou mít podobu ocelové haly opláštěné z tenkého profilovaného plechu ve firemních barvách, jejich odstíny budou voleny jako nevýrazné, z důvodu nerušení okolního, převážně lesního prostředí, přičemž bylo stanoveno, že tato podmínka bude splněna v termínu do kolaudace stavby.
16. Citovaná podmínka vycházela ze závazného stanoviska Městského úřadu Kyjov, odboru životního prostředí ze dne 2. 2. 2009, č. j. OŽP 4090/09/1201/2009 496, vydaného podle ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z odůvodnění tohoto stanoviska, že je zřejmé, že správní orgán na úseku ochrany životního prostředí při posuzování žádosti o vydání stanoviska vycházel mj. z projektové dokumentace pro územní řízení předložené žalobcem, přičemž z obsahu správního spisu dále vyplývá, že uvedená dokumentace obsahuje mj. i grafické provedení předmětné stavby graficky zasazené do leteckých snímků místa, kde je stavba umisťována, z čehož je patrná její přesná poloha, rozměry, tvar a barevné provedení (tzv. „IZO POHLEDY V TERÉNU“). Z tohoto podkladu mj. vyplývá barevné provedení stavby, a to ve dvou odstínech modré barvy, se žlutou částí ve vrchní vyšší budově a s úzkým červeným pruhem při zemi na soklu samostatné budovy mísírny a navazující expediční haly. Tyto „IZO POHLEDY V TERÉNU“ jsou součástí dokumentace ověřené stavebním úřadem v řízení o umístění předmětné stavby.
17. Otázka skutečného barevného provedení stavby byla správními orgány řešena opakovaně (rovněž tak krajským soudem ve shora poukazovaných řízeních týchž účastníků), přičemž ze správní dokumentace vyplývá, že svislé opláštění stavby linky na výrobu suchých mlatových směsí a navazující expediční haly je provedeno v jasně červené barvě (viz např. protokol ze dne 10. 2. 2011 o provedení kontrolní prohlídky a protokol ze závěrečné kontrolní prohlídky k vydání kolaudačního souhlasu konané dne 28. 4. 2016). Jak v rámci předmětného řízení, tak v řízeních týkajících se žádostí o povolení zkušebního provozu a povolení předčasného užívání stavby, vyjádřily správní orgány působící na úseku ochrany životního prostředí (Městský úřad Kyjov, odbor životního prostředí a územního plánování a odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje), že červené opláštění stavby je rozporné se stanoviskem OŽP Městského úřadu Kyjov ze dne 2. 2. 2009, č. j. OŽP 4090/09/1201/2009 496 i s rozhodnutím o umístění stavby. Žalobce byl opakovaně na nesplnění podmínky barevného provedení opláštění stavby upozorňován Městským úřadem Kyjov, odborem životního prostředí a územního plánování (viz např. již podnět ze dne 8. 12. 2010, č. dok. OŽP 47492/10/5083/2010 496, vyjádření ze dne 26. 10. 2011, č. j. OŽP/38989/11/281/2011). Městský úřad Kyjov, odbor životního prostředí ve stanovisku ze dne 27. 4. 2016, č. j. OŽPÚP 21118/16/385 nesouhlasil s tím, aby ve věci žádosti o vydání kolaudačního souhlasu bylo žalobci vyhověno, a to z toho důvodu, že barevné opláštění stavby barvou červená RAL 3020 je rozporné se závazným stanoviskem ze dne 2. 2. 2009, vydaným tímto orgánem pod č. j. OŽP 4090/09/1201/2009 496.
18. K uvedené věci se dále v rámci odvolacího řízení vyjádřil i odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tím, že se ztotožnil s posledně citovaným vyjádřením a dále k požadavku na potvrzení nebo změnu stanoviska orgánu životního prostředí Městského úřadu Kyjov OŽP 4090/09/1201/2009 496 ze dne 2. 2. 2009 uvedl, že tato záležitost byla odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje předložena k posouzení již 8. 8. 2011, kdy žalobce požádal o přezkoumání závazného stanoviska. Odbor životního prostředí tehdy neshledal rozpor tohoto závazného stanoviska s právními předpisy a přezkumné řízení nezahájil. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje dále uvedl, že barevné provedení fasády stavby je rozporné se schválenou projektovou dokumentací předloženou žalobcem v rámci řízení o umístění stavby, jejíž součástí jsou i „IZO POHLEDY V TERÉNU“, z nichž je patrno, v jakém barevném provedení má být povolená stavba vyhotovena.
19. Skutečné barevné provedení stavby posuzoval zdejší soud již v řízení vedeném pod sp. zn. 30 A 78/2016 (shora citováno, jednalo se o přezkum zákonnosti rozhodnutí vydaných v rámci řízení o povolení předčasného užívání předmětné stavby), přičemž v rozsudku ze dne 18. 7. 2018, č. j. 30 A 78/2016 – 67, dospěl k níže uvedeným závěrům, od nichž nemá s ohledem na nezměněné barevné provedení fasády a s ohledem na předvídatelnost rozhodnutí při totožném stavu důvod se odchylovat.
20. V závazném stanovisku ze dne 2. 2. 2009, č.j. OŽP 4090/09/1201/2009 496 dotčený orgán (MěÚ Kyjov, odbor ŽP) stanovil celkem šest podmínek. Podle podmínky 3. týkající se barevnosti stavby, měly všechny nové objekty mít podobu ocelové haly opláštěné z tenkého profilovaného plechu ve firemních barvách, jejichž odstíny budou voleny jako nevýrazné, z důvodu nerušení okolního, převážně lesního prostředí. Žalobce namítá, že mu nemůže jít k tíži nedostatečné vymezení podmínek. Jeho tvrzení však není přiléhavé. Dotčený orgán ve svém stanovisku reagoval na předloženou projektovou dokumentaci, podle níž byla stavba navržena ve dvou odstínech modré, se žlutým pruhem a červeným soklem (viz vizualizace stavby „IZO POHLEDY V TERÉNU“, pořadové č. 8 projektové dokumentace zpracované společností ENVIRMINE, s.r.o., založená ve správním spise). Stanovisko dotčeného orgánu nelze interpretovat izolovaně, ale v komplexu s celou projektovou dokumentací, jejíž součástí je i vizualizace stavby, tak jak byla navrhována. Ostatně i podle podmínky 1. závazného stanoviska měla být výstavba provedena v souladu s projektovou dokumentací. Nerespektoval-li žalobce projektovou dokumentaci a stavbu zhotovil v barvě červené, namísto v odstínech modré a žluté, nemůže se s úspěchem dovolávat nekonkrétnosti či nejasnosti vydaného stanoviska. Z podmínek 1. a 3. závazného stanoviska žalobci muselo být zřejmé, že dotčený orgán souhlasí s realizací stavby v tlumených odstínech modré a žluté barvy, jak vyplývalo z projektové dokumentace. Argumentace, že žalobce nemohl vědět, jaké barevné odstíny má zvolit, je účelová.
21. O tom svědčí i vývoj správního řízení ve věci povolení předčasného užívání stavby, v němž žalobce uváděl, že ani k opakovaným dotazům neobdržel relevantní odpověď, v jakém barevném provedení má být opláštění provedeno. Ze stanoviska Městského úřadu Kyjov, odboru životního prostředí ze dne 26. 10. 2011, č. j. OŽP 41765/11/5083/2010, kterým se dotčený orgán vyjadřoval k první žádosti žalobce o povolení předčasného užívání stavby, je zřejmé, že otázka barevného provedení opláštění stavby byla jednoznačná. Na straně 1 stanoviska dotčený orgán uvedl, že barevné provedení stavby mělo být v odstínech dvou modrých barev, žluté a sokl červený, jak vyplývalo z projektové dokumentace. Městský úřad dále oznámil, že opláštění objektu je provedeno z výrazného červeného profilovaného plechu a silně narušuje krajinný ráz pohledů vzdálených kilometrů od místa stavby. Stejné upřesnění podmínky je uvedeno i v prvém rozhodnutí o povolení prozatímního užívání ke zkušebnímu provozu ze dne 14. 11. 2011, č. j. 11/07289/STAV/STEJ, sp. zn. STAV/11/1235. I následně se žalobci dostalo přesného popisu barevnosti opláštění. Jak bylo shora již uvedeno, z obsahu správního spisu je zřejmé, že odbor životního prostředí Městského úřadu Kyjov žalobce opakovaně upozorňoval na nesplnění uvedené podmínky. Stejný závěr je pak uveden i ve stanovisku citovaného správního orgánu ze dne 27. 4. 2016, č. j. OŽPÚP 21118/16/385. Jak bylo rovněž shora uvedeno, citovaný správní orgán zaslal stavebnímu úřadu dne 8. 12. 2010 podnět týkající se nedodržení podmínek závazného stanoviska, v němž je uvedeno, že nedodržením podmínek barevnosti opláštění došlo k narušení krajinného rázu, místa i rozlehlého okolí.
22. Z uvedeného vyplývá, že ochrana krajinného rázu a s ní související barva opláštění stavby povolená dotčeným orgánem byla důležitou okolností při posuzování možného ohrožení životního prostředí jak v rámci řízení o předčasném užívání stavby, tak v rámci řízení o žádosti žalobce o vydání kolaudačního souhlasu. Z obsahu správního spisu jednoznačně vyplývá, že stavba se nachází převážně v lesním prostředí, ve vyhlášené ptačí oblasti Doubrava – Strážnické Pomoraví a další evropsky významné lokality se nacházejí v její blízkosti (viz závazné stanovisko odboru životního prostředí Městského úřadu Kyjov ze dne 2. 2. 2009, č. j. OŽP 4090/09/2009 496). K ochraně krajinného rázu podle ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vydal citovaný správní orgán závazné stanovisko s podmínkou č. 3. vztahující se k opláštění budov a jejich barevnému provedení. Prostřednictvím ochrany krajinného rázu „je poskytována ochrana přírodní, kulturní a estetické charakteristice určitého místa či oblasti. Koncepce ochrany krajinného rázu vychází z myšlenky, že krajina je tvořena prvky přírodními (živými i neživými) a kulturními (tj. výsledky lidské přítomnosti v krajině), které společně prošly určitým historickým vývojem a existují spolu na určitém územní ve vzájemné shodě a harmonickém uspořádání. Narušením této vzhledové harmonie pak může dojít k narušení přirozených, ustálených vztahů v daném území (VOMÁČKA V. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Praha: C.H.Beck, 2018, s. 125). Opláštění budov realizované v jiném barevném provedení než jaké bylo zamýšleno v projektové dokumentaci a následně schváleno v územním řízení, může vést k narušení krajinného rázu a tím i vztahů v území. Ze spisového materiálu vyplývá, že stavba se nachází v lesním prostředí a z tohoto důvodu mají být barvy voleny jako nevýrazné. Zmíněnému požadavku neodpovídá skutečné provedení opláštění v barvě červené. Podle odborného prohlášení Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 0089/BRN/2010 barevné řešení (červené) z hlediska ovlivnění krajiny už tak území vévodící stavbu v jejím dominantním postavení podporuje a zároveň jednoznačně rozšiřuje plochu dotčenou jejím působením, a to vč. území chráněných z hlediska krajinného rázu (přírodní park, chráněná krajinná oblast).
23. Schválená projektová dokumentace v rámci řízení o umístění stavby obsahovala zcela jiné barevné provedení, jak vyplývá z její části „IZO POHLEDY V TERÉNU“, přičemž pokud jde o otázku tzv. firemních barev, ty vyplývají právě z barevného provedení stavby ve schválené projektové dokumentaci a mj. jsou zcela zřetelné i v podáních žalobce, učiněných v rámci správního řízení na listinách, kde je v horní části vyobrazeno logo žalobce (hodnocení uvedené otázky je dále obsaženo v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, na které soud odkazuje). Otázka barevnosti loga byla žalovaným zcela dostatečným způsobem řešena (v rámci citace stanoviska odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje na str. 4, 5 a 7 žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného), přičemž závěry zde uvedené korespondují mj. i s barevným provedením loga v záhlaví listin žalobce adresovaných správnímu orgánu (viz např. odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu o zamítnutí prodloužení lhůty předčasného užívání stavby ze dne 4. 12. 2015).
24. Ze shora uvedeného hodnocení vyplývá, že podmínky stanovené v rámci rozhodnutí o umístění stavby byly dostatečně určitě stanoveny, žalobce je v části týkající se barevného provedení fasády stavby nedodržel, přičemž uvedený stav je rozporný jak s rozhodnutím o umístění stavby, tak se stanovisky shora citovaných orgánů působících na úseku ochrany životního prostředí.
25. Soud uzavírá, že při posuzování žádosti o vydání stavebního souhlasu byly zjištěny skutečnosti, na jejichž základě byl stavební úřad povinen postupem ve smyslu ust. § 122 odst. 4 věta první stavebního zákona vydat rozhodnutí, kterým užívání stavby zakázal. Žalobce jakožto stavebník má ve smyslu ust. § 122 odst. 4 věta třetí stavebního zákona možnost oznámit písemně odstranění nedostatku stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.
VI. Závěr a náklady řízení
26. Krajský soud na základě všech výše uvedených skutečností neshledal žalobu důvodnou, a proto ji postupem podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl postupem podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.