33 C 255/2019 - 516

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 41 686 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 41 686 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 41 686 Kč od 20. 5. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 281 670 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 41 686 Kč s příslušenstvím a zaplacení smluvní pokuty po částečném zpětvzetí ve výši 120 917,56 Kč.

2. Rozsudkem ze dne 3. 2. 2023, č. j. 33 C 255/2019-311 ve znění opravných usnesení ze dne 28. 2. 2023, č. j. 33 C 255/2019-331, a ze dne 12. 6. 2023, č. j. 33 C 255/2019-355, soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 41 686 Kč s příslušenstvím (výrok I.), tedy v nároku na zaplacení doplatku ceny díla, zamítl žalobu o zaplacení částky 120 917,56 Kč (výrok II.), tedy v nároku na zaplacení smluvní pokuty a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok III.), když dospěl k závěru, že smlouva o dílo je neplatným právním úkonem, neboť žalovaná jednala v omylu, který se týkal skutečností pro uzavření smlouvy zásadních.

3. Odvolací soud rozsudkem ze dne 16. 10. 2023, č. j. 61 Co 99/2023-383, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II., ve výrocích I. a III. Rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, o tom, že smlouva o dílo je absolutně neplatná. Soudu prvního stupně ale vytkl nesprávné posouzení následku neplatnosti smlouvy o dílo. Plnění poskytnuté na základě neplatného právního jednání představuje plnění z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soudu prvního stupně zejména vytkl, že nezjišťoval, zda je zde možnost vzájemného vrácení plnění nebo zda se účastnice v režimu bezdůvodného obohacení mohou vypořádat jen finančně, a zda pořízením nového kotle podle neplatné smlouvy za dosud zaplacených 70 000 Kč žalované vzniklo či nevzniklo bezdůvodné obohacení, případně v jaké výši, kterou by tedy měla žalobkyni ještě doplatit. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně doplnit důkazní řízení ke zjištění, zda je možné vypořádání stran neplatné smlouvy vrácením věci žalobkyni dle § 2993 o. z., kdy v takovém případě by žaloba o zaplacení – vydání bezdůvodného obohacení nemohla být úspěšná, nebo zda v úvahu přichází peněžitá náhrada za bezdůvodné obohacení ze strany žalované vůči žalobkyni dle § 2999 o. z. a v jaké výši, přičemž bezdůvodným obohacením žalované by nebyla fakturovaná cena díla, ale jen skutečné obohacení vzniklé zabudováním nového kotle do nemovitosti žalované se zohledněním, že žalovaná zároveň pozbyla starší, ale s malými náklady opravitelný kotel. Rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu nabyl právní moci dne 14. 11. 2023.

4. Proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, podala žalobkyně dne 3. 1. 2024 dovolání. Usnesením ze dne 24. 4. 2024, č. j. 33 Cdo 581/2024-410, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 5. 2024.

5. Proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 24. 4. 2024, č. j. 33 Cdo 581/2024-410, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 10. 2023, č. j. 61 Co 99/2023-383 a rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 12. 2022, č. j. 33 C 255/2019-311, podala žalobkyně u Ústavního soudu Ústavní stížnost. Ústavní soud České republiky usnesením ze dne 4. 9. 2024, č. j. IV. ÚS 1810/24, Ústavní stížnost odmítl.

6. Po skutkové stránce soudu dospěl k závěru, že plněním z titulu neplatné smlouvy o dílo bylo smluvními stranami nabylo bezdůvodné obohacení. Neoprávněným majetkovým prospěchem žalobkyně je cena díla, která byla zaplacena (byť částečně, naproti tomu bezdůvodným obohacením žalované je matek (kotel), který jí byl dodán a namontován, resp. práce a dílo, které byla provedeny žalovanou jako zhotovitelem. Byla-li smlouva zrušena ex tunc, následuje vypořádání smluvních stran dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

7. Při jednání konaném dne 21. 11. 2024 se účastníci neshodli na tom, zda v režimu vypořádání bezdůvodného obohacení, je či není dodávka a montáž kotle do rodinného domu vratitelné plnění. Žalobkyně má za to, že vrácení nepřipadá v úvahu, neboť kotel byl zabudován do nemovitosti, stal se součástí nemovitosti, a proto přichází v úvahu pouze vypořádání bezdůvodného obohacení formou peněžité náhrady. Naproti tomu žalovaná má za to, že kotel nemůže s ohledem na nevyhovující odkouření v nemovitosti zůstat, kotel lze jednoduše odmontovat, aniž by došlo k jeho znehodnocení, jelikož není zabudován do nemovitosti – lze jej jednoduše nahradit jiným kotlem. Účastníci požádali soud o poskytnutí prostoru pro mimosoudní dohodu, které však nebylo dosaženo.

8. Žalovaná dále namítala, že zcela zásadní pro danou věc je, že kotel byl instalován a zprovozněn v rozporu s právními předpisy, když byl uveden do provozu bez kladné revize spalinové cesty. Dle žalované tedy z uvedeného důvodu není kotel schopen bezpečného provozu a bez dalších nemalých investic jej nelze provozovat jako zdroj tepla. Za současného stavu má kotel pro žalovanou v podstatě nulovou hodnotu.

9. Žalobkyně za účelem zjištění rozsahu bezdůvodného obohacení navrhla důkaz znaleckým posudkem.

10. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2991 o. z., a následujících. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strana, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydal, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2999 odst. 1, 2 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda přichází v úvahu vrácení vzájemného plnění. Strany podle § 2993 o. z. mají vůči sobě vzájemnou podmíněnou povinnost k vrácení plnění. Žalobkyně so domáhala vydání bezdůvodného obohacení uložením povinnosti žalované k peněžité náhradě. Žalovaná uplatnila námitku vzájemného plnění vrácením majetkového prospěchu in natura – vrácením dodaného a namontovaného kotle žalobkyni oproti vrácení zaplacené kupní ceny žalované. Podle § 506 odst. 1 o. z. je součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Při úvaze o tom, zda je dobře možné vydání toho, co bylo neoprávněně získáno, je třeba přihlížet ke všem důsledkům tohoto navrácení v předešlý stav, a to zejména z hlediska hospodárnosti, aby totiž k němu nedocházelo za cenu znehodnocení či dokonce zničení věcí, jež by jinak mohly sloužit svému účelu tam, kde jsou umístěny, a aby také nedocházelo k dalším nákladům, které by bylo třeba vynaložit na demontáž vrácené věci. V řízení bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy o dílo byl dne [datum] žalované dodán a namontován kondenzační kotel zn. Vitodens od výrobce [Anonymizováno], demontován původní kotel zn. Viadrus a provedeny související práce. Novým kotlem byl nahrazen původní kotel. Soud při úvaze o tom, zda je kotel samostatnou věcí, či jde o součást jiné věci, tedy zda je součástí nemovitosti jako věci hlavní vycházel z judikatury Nejvyššího soudu (např. 22 Cdo 3510/2007, 22 Cdo 248/200822 Cdo 1501/2020). Kotel jako zařízení sloužící k vytápění obytných místností je nezbytnou součástí obytných domů (vyhláška o technických požadavcích na výstavbu). Kondenzační kotel je napojen na zabudované rozvody plynu nebo elektřiny, v daném případě na rozvody plynu. Jeho odstranění z domu bez náhrady jiným zdrojem vytápění z hlediska dlouhodobého (celoročního) užívání znemožňuje užívání nemovitosti a znehodnocuje nemovitost – významně klesá její užitná hodnota i její cena. Zabudovaný kotel je v zásadě součástí věci. Vydání je vyloučeno vždy, když se předmět obohacení stal součástí jiné věci. Naturální restituce je také od počátku vyloučena tam, kde majetkový prospěch spočíval ve výkonech, resp. službách. Soud dospěl ve shodě s judikaturou k závěru, že kotel je součástí nemovitosti jako věci hlavní. Oddělení by znamenalo pro věc hlavní újmu na její hodnotě, přičemž může jít i o znehodnocení funkční. Oddělení kotle jakožto součásti věci byl pro věc hlavní znamenalo v porovnání se stavem před oddělením její součásti stav, kdy by sloužila svému účelu méně kvalitně. Žalovaná namítala, že kotel není schopen bezpečného provozu, neboť byl uveden do provozu bez kladné revize spalinové cesty. Dále uvedla, že žalovaná chce kotel demontovat a zásahy do své nemovitosti s tím spojené je připravena snést. Jak již uvedl odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 16. 10. 2023 (v odstavci 9) je nadbytečné zabývat se otázkou správného zřízení spalinové cesty, jak u původního, tak i u nově nainstalovaného kotle, neboť to nebylo obsahem smlouvy o dílo. Podle smlouvy o dílo bylo předmětem smlouvy: 1) technická výpomoc – objednávka nového kotle Viessmann 2) dodání nového kondenzačního kotle ve smluvní ceně 55 390 Kč bez DPH včetně regulace a venkovního čidla s magnetickou vložkou v ceně 4 000 Kč bez DPH 3) demontáž stávajícího plynového kotle Viadrus, montáž nového kotle na stejné místo a stejné trasy odkouření, napojení na stávající plyn, topení, nepřímo ohřívaný zásobník TV, elektro, kanalizační přípojku, ostatní materiál dle potřeby a dohody 4) uvedení do provozu, seřízení, seznámení s obsluhou, potvrzení záručního listu, vyhotovení výchozí revize nově dodaného plynového zařízení 5) případné další vícepráce dle oboustranné dohody Dále se ve smlouvě účastníci dohodli, že si žalovaná kladnou revizi spalinové cesty k nově dodanému spotřebiči zajistí sama. S ohledem na sjednaný předmět smlouvy o dílo soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování za účelem zjištění nákladů na legální a bezpečné provozování kotle dodaného žalobkyní v souvislosti s revizí spalinové cesty. Pro určení, zda-li je vydání dobře možné není určující subjektivní postoj dotčených osob, nýbrž objektivní kritérium. V tomto směru není právně významná námitka žalované, že kotel lze vyměnit (nahradit) jiným kotlem. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že možnost vrácení vzájemného plnění je vyloučena.

12. Pokud nelze navrátit majetkový prospěch in natura, stanoví zákon povinnost k peněžité náhradě. Vzhledem k tomu, že předmět bezdůvodného obohacení nelze vydat, musí být poskytnuta peněžitá náhrada, jejíž výše musí odpovídat hodnotě obohacení v době, kdy bylo získáno. Peněžitá náhrada se poskytne ve výši obvyklé ceny. To neplatí, pokud se pro vyčíslení přednostně použije sjednaná úplata (§ 2999 odst. 2 o. z.).

13. Podle § 2999 odst. 2 věty první o. z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty.

14. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o dílo, na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala demontovat původní kotel, dodat a namontovat žalované nový kondenzační kotel a žalovaná se zavázala za dodávku a montáž zaplatit cenu díla. Dále bylo prokázáno, že nový kondenzační kotel byl žalované dodán, nainstalován a žalovaná jej má ve svém držení. Žalované byla vystavena faktura na celkovou cenu díla v částce 111 868 Kč. Na cenu díla žalovaná zaplatila zálohu v celkové výši 70 000 Kč. Nový kondenzační kotel byl žalované dodán za kupní cenu 63 700 Kč včetně DPH. Žalovaná částka 41 686 Kč představuje doplatek ceny dle smlouvy o dílo, tedy doplatek za práce a dílo, které byla zhotovitelem provedeny. Soudy obou stupňů uzavřely, že smlouva o dílo je neplatným právním úkonem pro omyl žalované.

15. V ustanovení § 2999 odst. 2 o. z. občanský zákoník nově stanoví, že v případech, kdy byla mezi stranami sjednána smlouva, která je neplatná nebo byla zrušena a bezdůvodné obohacení je třeba vypořádat prostřednictvím peněžité náhrady, určí se výše této náhrady nikoliv ve výši obvyklé ceny, ale právě ve výši úplaty, která byla sjednána ve smlouvě. Dle důvodové zprávy není v těchto případech rozumný důvod, aby ochuzený požadoval náhradu ve výši obvyklé ceny.

16. Žalobkyně se domáhala vypořádání bezdůvodného obohacení formou peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny a za tímto účelem navrhla důkaz znaleckým posudkem. S ohledem na ust. § 2999 odst. 2 o. z. soud návrh žalobkyně na doplnění dokazování znaleckým posudkem pro nadbytečnost zamítl.

17. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že podle § 2999 odst. 2 o. z. by žalobkyně měla nárok na náhradu ve výši sjednané úplaty, resp. rozdílu mezi výší sjednané úplaty a tím, co již byla žalovanou uhrazeno, tedy částky 41 686 Kč, když soud může přiznat pouze částku, ve které hodnota plnění přesahuje hodnotu protiplnění.

18. Soud však má za to, že nemůže bez dalšího přiznat peněžitou náhradu odpovídající ceně, kterou si účastníci ve smlouvě sjednali. V protihodnotě prospěchu, které měl obohacený od ochuzeného jeho plněním získat, a které by mu měl nahradit, je nezbytně nutné zohlednit i důvod tohoto plnění, a tím i určit skutečnou míru případného bezdůvodného obohacení.

19. Byť si strany sjednaly úplatu, může být peněžitá náhrada omezena nebo vyloučena podle § 2999 odst. 1 o. z. věty druhé, a to i pouze z části. Podle komentáře k citovanému ustanovení může být na základě § 2999 odst. 1 věty druhé vyloučeno nejen právo na náhradu ve výši ceny obvyklé ve smyslu § 2999 odst. 1 věty první, ale též nárok na náhradu ve výši sjednané úplaty podle § 2999 odst. 2 (obdobně Petrov in Hulmák a kol., 2014, s. 1959).

20. Soud po zvážení všech konkrétních skutkových okolností dané věci, dospěl k závěru, že žalobkyni nelze právo na peněžitou náhradu v rozsahu doplatku sjednané ceny o dílo přiznat. Žalovaná na základě neplatné smlouvy nabyla nový kondenzační kotel za kupní cenu 63 700 Kč, žalobkyni uhradila celkem částku 70 000 Kč, přičemž ale pozbyla sice straší, ale s malými náklady opravitelný kotel. Žalovaná částka 41 686 Kč představující bezdůvodné obohacení ve výši sjednané úplaty (resp. doplatku ceny díla) je pak již cenou práce včetně ceny za další materiál, který byl při montáži nového kotle použit. Námitku žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni peněžitou náhradu toho, co spočívalo ve výkonech a dodání materiálu, soud neshledal důvodnou. Soud posuzoval slučitelnost právní normy se smyslem normy působící neplatnost smlouvy. Soud se ztotožňuje s argumentací žalované, že žádný další materiál by nemusel být dodáván, pokud by žalovaná nebyla při uzavírání smlouvy uvedena žalobkyní v omyl. Jelikož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, má soud za to, že přiznání peněžité náhrady spočívající v doplatku sjednané ceny díla, by bylo nejen v rozporu se smyslem normy působící neplatnost smlouvy pro uvedení žalované jako spotřebitele v omyl, ale i v rozporu s dobrými mravy. Nad rámec uvedeného soudu uvádí, že rovněž není vyloučeno, aby byla právu z bezdůvodného obohacení odepřena právní ochrana podle § 8 o. z., podle kterého zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, neboť také uplatnění požadavku na vydání peněžité náhrady může být za daných okolností kvalifikováno jako zneužití práva, resp. jednání v rozporu s dobrými mravy.

21. Soud neshledal důvody, pro které by měl ustoupit od pravidla o náhradě ve výši úplaty a vrátit se k základnímu kritériu ceny obvyklé. V ust. § 2999 odst. 2 o. z. je uvedeno, že od uvedeného pravidla je třeba ustoupit, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

22. V dané věci však důvod neplatnosti smlouvy spočíval v jednání žalované v omylu zapříčiněném žalobkyní, nikoli ve výši úplaty.

23. S ohledem na výše uvedené soud nárok žalobkyně na zaplacení částky 41 686 Kč s příslušenstvím představující vypořádání bezdůvodného obohacení peněžitou zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 281 670 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 191 345,24 Kč sestávající z částky 8 780 Kč za 4 úkony právní služby, tj. za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 28. 5. 2019, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 12. 2019, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 6. 2020 a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 8. 2020, odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 162 603,56 Kč sestávající z částky 7 620 Kč za 26,5 úkonů právní služby, tj. za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 9. 2020, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 9. 2020, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 10. 2020, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 11. 2020, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 11. 2020, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 12. 2020, 2 x za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 6. 2021 s tím, že jednání přesáhlo 2 hodiny, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 6. 2021, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 6. 2021, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 9. 2021, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 9. 2021, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 10. 2021, 2 x za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 10. 2021 s tím, že jednání přesáhlo 2 hodiny, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 10. 2021, 2 x za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 4. 2022 s tím, že jednání přesáhlo 2 hodiny, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 5. 2022, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 10. 2022, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 11. 2022, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 12. 2022, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 4. 2023, za účast na jednání soudu (jednání u odvolacího soudu ) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 10. 2023, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 10. 2023, z částky 3 810 Kč za účast na jednání soudu (vyhlášení rozsudku) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 10. 2023, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k dovolání ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 2. 2024 a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 41 686 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za 3 úkony právní služby, tj. za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 11. 2024, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 10. 2025 a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 10. 2025 včetně devětadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., úhrady za znalecký posudek 17 049 Kč a cestovní náhrada v celkové výši 9 631 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 6. 2020 náhrada 409 Kč za 33 ujetých km v částce 209 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 8. 2020 náhrada 409 Kč za 33 ujetých km v částce 209 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 9. 2020 náhrada 409 Kč za 33 ujetých km v částce 209 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 11. 2020 náhrada 409 Kč za 33 ujetých km v částce 209 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 6. 2021 náhrada 407 Kč za 33 ujetých km v částce 207 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 6. 2021 náhrada 407 Kč za 33 ujetých km v částce 207 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 9. 2021 náhrada 407 Kč za 33 ujetých km v částce 207 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 10. 2021 náhrada 407 Kč za 33 ujetých km v částce 207 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 4. 2022 náhrada 437 Kč za 33 ujetých km v částce 237 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 5. 2022 náhrada 453 Kč za 33 ujetých km v částce 253 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 10. 2022 náhrada 453 Kč za 33 ujetých km v částce 253 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 12. 2022 náhrada 453 Kč za 33 ujetých km v částce 253 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 10. 2023 náhrada 1 770 Kč za 147 ujetých km v částce 1 170 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 10. 2023 náhrada 1 770 Kč za 147 ujetých km v částce 1 170 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 11. 2024 náhrada 469 Kč za 33 ujetých km v částce 269 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 10. 2025 náhrada 562 Kč za 32 ujetých km v částce 262 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t.

Poučení