35 C 171/2018-63

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení [částka] k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vůči žalované nároku na zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti vyklidit část pozemku o výměře [anonymizováno] m před objektem [adresa] na [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ předmětný pozemek“), který žalobce pronajal žalované za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku (dále jen„ předmětný prodejní stánek“) na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] včetně dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ předmětná nájemní smlouva“).

2. Žaloba je založena na tvrzení, že po žalobcově výpovědi předmětné nájemní smlouvy ze dne [datum] a uplynutí měsíční výpovědní doby, počínající běžet nejpozději dnem [datum], skončilo právo nájmu k předmětnému pozemku nejpozději dnem [datum], přičemž k vyklizení a protokolárnímu předání předmětného pozemku žalovanou nedošlo a žalovaná tak užívává předmětný pozemek bez právního důvodu. [příjmení] [částka] představuje smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] (dále jen„ předmětné období“) na základě [anonymizována čtyři slova] předmětné nájemní smlouvy, v němž se žalovaná zavázala k placení částky [částka] denně do doby protokolárního předání předmětného pozemku. Ani po písemných výzvách k plnění ze dne [datum] a [datum] žalovaná žalobci na smluvní pokutě ničeho nezaplatila.

3. Na jednání před soudem dne [datum] žalobce aktuálně doplnil, že žalovaná vyklidila a odevzdala předmětný pozemek v dubnu 2020 a na smluvní pokutě za předmětné období mu dosud ničeho nezaplatila.

4. Žalobce předložil k důkazu informaci o pozemku z katastru nemovitostí ze dne [datum] (viz příloha„ K“), nařízení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] [anonymizováno] [obec] (viz příloha„ B“), [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo] ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] (viz příloha„ C“), předmětnou nájemní smlouvu (viz příloha„ A“), výpověď ze dne [datum] včetně doručenky (viz příloha„ D“), dopis ze dne [datum] včetně dodejky (viz příloha„ E“), výzvy k vyklizení ze dne [datum] včetně dodejek (viz příloha„ F“), výzvu k plnění ze dne [datum] včetně doručenky (viz příloha„ I“), předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum] (viz příloha„ J“) a dále rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2016, č. j. 12 Co 323/2014-146, jímž byl přezkoumán rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 5. 2014, č. j. 70 C 143/2014-42, ve věci [jméno] [příjmení], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, č. j. 33 Cdo 3428/2016-218, jímž bylo odmítnuto dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2016, č. j. 12 Co 323/2014-146, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2691/17, jímž byla odmítnuta ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, č. j. 33 Cdo 3428/2016-218, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2017, č. j. 26 Cdo 2739/2017-237, jímž bylo odmítnuto dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2016, č. j. 69 Co 278/2016-145, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2017, č. j. 69 Co 278/2016-153, ve věci [jméno] [příjmení], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, č. j. 26 Cdo 3638/2017-374, jímž bylo odmítnuto dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2017, č. j. 53 Co 270/2016-310, ve věci [jméno] [příjmení], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, č. j. 26 Cdo 6035/2017-289, jímž bylo odmítnuto dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, č. j. 29 Co 99/2017-226, ve věci [jméno] [příjmení], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, č. j. 26 Cdo 306/2017-270, jímž byl přezkoumán rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 1. 2016, č. j. 21 C 186/2013-90, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2016, č. j. 28 Co 158/2016-183, ve věci [jméno] [příjmení] a též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 26 Cdo 5186/2017-241, ve věci [jméno] [příjmení] (viz přílohy„ G“ a„ H“). Taktéž navrhl provedení dokazování výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení].

5. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala uzavření předmětné nájemní smlouvy s ujednáním o smluvní pokutě v částce [částka] denně do doby protokolárního předání předmětného pozemku žalobci. Proti žalobě brojila tvrzením, že jí nebyla doručena výpověď z nájmu předmětného pozemku, a tudíž neměla důvod předmětný pozemek vyklidit a žalobci předat a žalobci pak ani nemohlo vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty za předmětné období. Namítla též nepřiměřenost výše žalobcem požadovaných nákladů řízení s poukazem na to, že je statutárním městem s vlastním odborným právním oddělením a nemusí užívat služeb advokátní kanceláře.

6. Soud provedl dokazování všemi předloženými listinami (viz obálka„ přílohy žalobce“), jakož i rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 3. 2019, č. j. 28 C 99/2017-64, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č. j. 15 Co 371/2019-91, a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 9. 2020, č. j. 11 C 15/2018-10, které si sám opatřil (viz obálka„ přílohy soudu“), přičemž dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Z informace o pozemku z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha (ostatní komunikace), o výměře [anonymizována dvě slova] m v katastrálním území Nové Město, obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, jehož součástí je předmětný pozemek.

8. Z předmětné nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní, a to včetně dodatku [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Týkala se nájmu předmětného pozemku za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku na dobu neurčitou s účinností od [datum] (čl. I. a II.). Pro případ, že při skončení nájmu žalovaná nevyklidí předmětný pozemek ve stanovené lhůtě, v ní bylo ujednáno, že žalovaná zaplatí žalobci smluvní pokutu ve výši [částka] denně, a to až do předání předmětného pozemku ([anonymizována čtyři slova]). Dále v ní bylo ujednáno oprávnění obou účastníků vypovědět ji bez udání důvodu, jakož i jednoměsíční výpovědní lhůta počínající běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi s tím, že výpověď bude doručována tomuto účastníku do vlastních rukou na adresu uvedenou v předmětné nájemní smlouvě nebo na jinou oznámenou adresu, přičemž nezvedne-li si ji do vlastních rukou do patnácti kalendářních dnů od jejího uložení na poště, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se o doručení nedozvěděl ([anonymizováno] 4, [anonymizována tři slova] 1 ve znění dodatku [číslo] [anonymizována dvě slova] ve znění dodatku [číslo]). Žalovaná v ní byla označena jako fyzická osoba - podnikatelka, podnikající pod obchodním jménem [celé jméno žalované] M+J, bytem na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo] a místem podnikání na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo].

9. Z výpovědi ze dne [datum] včetně doručenky a záznamu o pokusu doručení soud zjistil, že žalobce s poukazem na usnesení [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo] ze dne [datum] vypověděl předmětnou nájemní smlouvu a zároveň vyzval žalovanou k protokolárnímu předání předmětného pozemku nejpozději první pracovní den následující po posledním dnu běhu výpovědní doby. Výpověď byla žalované doručována na adresu [ulice a číslo] v [obec a číslo] prostřednictvím pošty„ na doručenku“ a vrácena zpět dne [datum] s poznámkou„ adresát neznámý“. Dne [datum] zaměstnanci žalobkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] provedli neúspěšný pokus o doručení výpovědi v místě provozovny žalované na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], kdy jim bylo převzetí výpovědi odmítnuto a pouze zanechali její stejnopis na provozovně. Záznam je opatřen podpisem [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

10. Z dopisu ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobce, prostřednictvím advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sdělil žalované, že jí v příloze zasílá výpověď ze dne [datum] na adresu [ulice a číslo] v [obec a číslo], která byla nově zjištěna doručujícími osobami při předchozím doručování v místě její provozovny. Dopis byl žalované doručován prostřednictvím pošty„ na dodejku do vlastních rukou“ na adresu [ulice a číslo] v [obec a číslo], kdy dne [datum] byl uložen na poště a připraven k vyzvednutí, protože žalovaná nebyla zastižena a dne [datum] byl vložen do žalovanou užívané schránky, protože si jej žalovaná nevyzvedla.

11. Z dvou (totožných) výzev k vyklizení ze dne [datum] včetně dvou dodejek soud zjistil, že žalobce, prostřednictvím advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyzval žalovanou k neprodlenému vyklizení a předání předmětného pozemku s poukazem na to, že předmětná nájemní smlouva byla vypovězena, výpovědní lhůta uplynula nejpozději dnem [datum], kdy zaniklo její oprávnění užívat předmětný pozemek a od tohoto data užívá předmětný pozemek bez právního důvodu, tedy neoprávněně. Výzvy byly žalované doručovány prostřednictvím pošty„ na dodejku do vlastních rukou“ na adresy [adresa], protože žalovaná nebyla zastižena a dne [datum] byly vloženy do žalovanou užívané schránky, protože si je žalovaná nevyzvedla.

12. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 3. 2019, č. j. 28 C 99/2017-64, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č. j. 15 Co 371/2019-91, soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost vyklidit předmětný pozemek a vyklizený žalobci předat do 30 dnů od právní moci s odůvodněním, že po výpovědi ze dne [datum] ze strany žalobce, která byla nejpozději žalované doručena patnáctého dne po uložení na poště ([datum]), tj. dne [datum] (na adresu [ulice a číslo] v [obec a číslo]), skončil nájem předmětného pozemku uplynutím jednoměsíční výpovědní doby počínající dnem [datum], žalovaná užívá předmětný pozemek bez právního důvodu a požadavek žalobce na vyklizení předmětného pozemku je tudíž opodstatněný. Podkladem pro tento závěr bylo dokazování svědeckými výpověďmi zaměstnanců žalobkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (kteří dne [datum] provedli pokus o doručení výpovědi z nájmu předmětného pozemku ze žalované v místě její provozovny na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], kde jim však osobou pověřenou žalovanou bylo převzetí výpovědi odmítnuto a doporučeno, aby žalované doručovali na adresu [ulice a číslo] v [obec a číslo]) a listinami (zejména předmětnou nájemní smlouvou, výpovědí ze dne [datum] včetně záznamu ze dne [datum] o neúspěšném pokusu o doručení podepsaného [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a doručenky ohledně doručování na adresu [ulice a číslo] v [obec a číslo] s údajem, že dne [datum] byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí, protože žalovaná nebyla zastižena a dne [datum] byla vložen do žalovanou užívané schránky, protože si ji žalovaná nevyzvedla).

13. Z připojené doložky právní moci soud zjistil, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 3. 2019, č. j. 28 C 99/2017-64, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č. j. 15 Co 371/2019-91, nabyl právní moci dne [datum] (dále též„ řízení vedené pod sp. zn. 28 C 99/2017“).

14. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 9. 2020, č. j. 11 C 15/2018-106, soud zjistil, že řízení, v němž se žalobce domáhal vůči žalované nároku na zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti vyklidit předmětný pozemek za období od [datum] do [datum], tedy za dobu bezprostředně předcházející předmětnému období, bylo zastaveno z důvodu úplného zpětvzetí žaloby pro zaplacení částky [částka] žalovanou dne [datum].

15. Z připojené doložky právní moci soud zjistil, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 9. 2020, č. j. 11 C 15/2018-106, nabylo právní moci dne [datum] (dále též„ řízení vedené pod sp. zn. 11 C 15/2018“).

16. Z výzvy k plnění dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty za předmětné období ve smyslu čl. VI odst. 1 písm. b/ předmětné smlouvy z důvodu nevyklizení předmětného pozemku, a to nejpozději do [datum].

17. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobce, prostřednictvím advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyzval žalovanou k neprodlenému zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty za předmětné období ve smyslu čl. [anonymizováno 5 slov] smlouvy z důvodu nevyklizení předmětného pozemku s upozorněním, že nestane-li se tak, bude věc řešena cestou soudního řízení. Výzva byla doručována prostřednictvím pošty na adresu [ulice a číslo] v [obec a číslo], kde si ji žalovaná osobně převzala dne [datum].

18. Zjištěný skutkový stav shledal soud dostatečným pro rozhodnutí o věci.

19. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci.

20. Z důvodu nadbytečnosti soud další dokazování (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] - bývalé zaměstnankyně žalobce, která dne [datum] spolu s kolegou [jméno] [příjmení] učinila pokus o doručení výpovědi z nájmu předmětného pozemku žalované v její provozovně na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo]) neprováděl, neboť by nemohlo přinést po skutkové stránce ničeho nového (otázka doručení výpovědi z nájmu předmětného pozemku žalované byla vyřešena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 3. 2019, č. j. 28 C 99/2017-64, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č. j. 15 Co 371/2019-91, který nabyl právní moci dne [datum], přičemž v tomto případě v této otázce nebyl zjištěn skutkový stav věci odlišně) a navíc žalobce v průběhu řízení od provedení tohoto důkazu upustil (viz č. l. 60).

21. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ zákon č. 89/2012 Sb.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ zákon č. 40/1964 Sb.“).

22. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Podle ustanovení § 3073 zákona č. 89/2012 Sb. práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

24. Podle ustanovení § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

25. Podle ustanovení § 544 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

26. Podle ustanovení § 544 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

27. Podle ustanovení § 545 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení.

28. Podle ustanovení § 545 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když to je mezi účastníky dohodnuto.

29. Podle ustanovení § 545 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

30. Podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

31. Soud je toho názoru, že ve smyslu přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (§ 3028 odst. 3, § 3073) je třeba na smluvní pokutu ujednanou v předmětné smlouvě aplikovat dříve platný občanský zákoník, tj. zákon č. 40/1964 Sb., protože jde o zajišťovací právní závazek, který se řídí právní úpravou platnou v době jeho sjednání, tj. před 1. 1. 2014.

32. Vzhledem k tomu, že zákon č. 40/1964 Sb. nepřipouštěl u smluvní pokuty moderaci, soud při posuzování otázky platnosti ujednání předmětné nájemní smlouvy o smluvní pokutě vycházel z ustanovení § 544 a § 545 zákona č. 40/1964 Sb. a ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb.

33. Soud má na zřeteli, že ve skutkově a právně obdobných případech (kde vystupoval žalobce v postavení žalobce a [jméno] [příjmení] v postavení žalovaného, který po skončení nájmu nevyklidil prostor na [anonymizována dvě slova] v [obec] pronajatý za účelem umístění prodejního stánku) se judikatura soudu odvolacího (sp. zn. 12 Co 323/2014, sp. zn. 53 Co 270/2016, sp. zn. 69 Co 278/2016, sp. zn. 29 Co 99/2017) a soudu dovolacího (sp. zn. 33 Cdo 3428/2016, sp. zn. 26 Cdo 3638/2017, sp. zn. 26 Cdo 2739/2017, sp. zn. 26 Cdo 2739/2017, sp. zn. 26 Cdo 6035/2017) ustálila v názoru, že ujednání o výši smluvní pokuty [částka] denně za porušení povinnosti vyklidit prostor na [anonymizováno] náměstí v [obec] není neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Způsob zajištění splnění povinnosti vyklidit ve veřejném zájmu prostory [příjmení] náměstí v [obec] coby centrálního pražského náměstí se vyznačuje jedinečností a nelze ho poměřovat přiměřeností zajištění vyklizení komerčních nebytových prostor. Nájemce musel být s výší denní sazby smluvní pokuty při jejím sjednávání srozuměn. Věděl, že odpovídá potřebě zajistit včasné vyklizení vysoce exponovaného prostoru, který je jako předmět pronájmu za účelem podnikatelské činnosti velmi lukrativním místem. Výše ujednané smluvní pokuty je tudíž přiměřená. Ústavní soud (sp. zn. I. ÚS 2691/17) shledal, že tuto otázku dovolací soud (sp. zn. 33 Cdo 3428/2016) vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou.

34. Soud má v tomto případě za prokázané, že po skončení nájemního vztahu na základě žalobcovy výpovědi předmětné nájemní smlouvy žalovaná užívala v předmětném období předmětný pozemek bez právního důvodu, přičemž povinnost jej vyklidit a vyklizený předat žalobci byla žalované uložena pravomocným rozsudkem (viz body 12. a 13. tohoto rozsudku). Pro případ, že při skončení nájmu žalovaná nevyklidí předmětný pozemek ve stanovené lhůtě, bylo v předmětné smlouvě ujednáno, že žalovaná zaplatí žalobci smluvní pokutu ve výši [částka] denně, a to až do předání předmětného pozemku (viz bod 8. tohoto rozsudku).

35. Soud v tomto případě neshledává žádný důvod odchýlit se od judikatury prezentované ve skutkově a právně obdobných případech (viz bod 33. tohoto rozsudku) a v souladu s ní uzavírá, že ujednání předmětné nájemní smlouvy o výši smluvní pokuty (čl. VI. odst. 1 písm. b/) není neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Naopak je přiměřené okolnostem, kdy je třeba zohlednit jak jedinečnost předmětného pozemku coby součásti centrálního pražského náměstí ([příjmení] náměstí v [obec]), které nelze poměřovat přiměřeností zajištění vyklizení komerčních nebytových prostor (vysoce exponovaný prostor, velmi lukrativní místo pro podnikatelskou činnost), tak vědomost žalované o jedinečnosti předmětného pozemku a smyslu smluvní pokuty zajistit jeho včasné vyklizení po skončení nájemního vztahu. Žalovaná uzavírala předmětnou nájemní smlouvu jako podnikatelka (viz bod 8. tohoto rozsudku), což svědčí pro závěr, že nebyla ve slabším postavení vůči žalobci, že projevila svoji svobodnou vůli uzavřít předmětnou nájemní smlouvu včetně ujednání o smluvní pokutě a že byla srozuměna s rizikem plynoucím z případného porušení povinnosti vyklidit předmětný pozemek při skončení nájmu, tedy rizikem placení smluvní pokuty ve výši [částka] denně, a to bez ohledu na důvod, pro který byla v této výši ujednána. Skutečnost, že žalovaná předmětný pozemek okupovala tři roky (od dubna [rok] do dubna [rok]), nasvědčuje jak tomu, že ujednaná smluvní pokuta pro ni nebyla očividně dostatečnou pobídkou, tak tomu, že i přes riziko placení ujednané smluvní pokuty bylo pro ni lukrativnější po skončení nájmu předmětný pozemek nadále užívat.

36. Soud nemůže přisvědčit obraně žalované co do věci samé. K doručení výpovědi z nájmu předmětného pozemku žalované, jak bylo vyřešeno v řízení vedeném pod sp. zn. 28 C 99/2017, přičemž v tomto případě v této otázce nebyl zjištěn skutkový stav věci odlišně (viz bod 10. tohoto rozsudku), došlo nejpozději dne [datum]. Povědomost o povinnosti vyklidit a vyklizený předat žalobci předmětný pozemek získala žalovaná právě v řízení vedeném pod sp. zn. 28 C 99/2017, které pravomocně skončilo dne [datum] (viz bod 13. tohoto rozsudku). Z jednání žalované, která v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 15/2018 zaplatila dne 14. 9. 2020 žalobci částku [částka] z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti vyklidit předmětný pozemek za dobu bezprostředně předcházející předmětnému období (viz bod 14. tohoto rozsudku), lze pak usuzovat na to, že si je vědoma užívání předmětného pozemku bez právního důvodu od [datum] a též placení smluvní pokuty od [datum] ve smyslu předmětné nájemní smlouvy.

37. Soud tak činí závěr, že žalobce má ve smyslu ustanovení § 544 zákona č. 40/1964 Sb. vůči žalované právo na zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti vyklidit předmětný pozemek za předmětné období, tj. 153 dnů (10 000 x 153). Splatnost této částky nastala na základě výzvy k plnění ze dne [datum] (viz bod 16. tohoto rozsudku). Žalovanou přitom nebylo tvrzeno (a ani prokazováno), že by žalobci na smluvní pokutě za předmětné období cokoli zaplatila.

38. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.).

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a náleží mu náhrada nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). S vědomím judikatury Ústavního soudu (srov. nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2984/09), Nejvyššího soudu (srov. usnesení ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013), jakož i Městského soudu v Praze (srov. rozsudky ze dne 9. 11. 2016, č. j. 69 Co 278/2016-145, ze dne 23. 1. 2017, č. j. 53 Co 270/2016-310, a ze dne 8. 7. 2020, č. j. 18 Co 168/2020-81), má soud za to, že žalobce je statutárním městem a lze u něj presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Navíc je soudu známo, že v tomto případě jde o jednu z řady typových žalob o zaplacení smluvní pokuty, jimiž žalobce směřuje jak vůči žalované (sp. zn. 11 C 15/2018 a sp. zn. 21 C 40/2018 Obvodního soudu pro Prahu 1), tak vůči ostatním nájemcům, jimž pronajal místa na [anonymizována dvě slova] v [obec] za účelem umístění prodejního stánku (sp. zn. 21 C 186/2013, sp. zn. 23 C 149/2013, sp. zn. 27 C 328/2013, sp. zn. 65 C 246/2013 Obvodního soudu pro Prahu 1 a sp. zn. 70 C 143/2014 Obvodního soudu pro Prahu 4 proti [jméno] [příjmení], nebo sp. zn. 27 C 154/2019 a sp. zn. 65 C 55/2020 Obvodního soudu pro Prahu 1 proti [jméno] [příjmení]). Náklady na právní zastoupení advokátem soud nepovažuje za účelně vynaložené, a proto jejich náhradu žalobci v tomto případě odepřel. Obranu žalované co do nákladů řízení soud tudíž shledal opodstatněnou. Výrok o místu plnění (k rukám advokáta) má oporu v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

40. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).

41. Pro úplnost soud dodává, že dne [datum] věc projednal a rozhodl o ní ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti řádně předvolaného zástupce žalované.