35 C 194/2021 - 805

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 376 483,23 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům částku 3 480 Kč, 2 850,28 Kč, 124 423 Kč, 39 962 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z těchto částek od 1. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobcům částku 2 330 Kč, 10 462,39 Kč, 39 323,47 Kč, 153 653,68 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z těchto částek od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 219 675 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení v částce 23 485 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení v částce 63 498 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu na koupi pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. a obec [adresa] (dále jen „nemovitost“). Žalobci na základě této smlouvy nabyly vlastnické právo k nemovitosti. Ta jim byla předána dne 6. 8. 2020. Předmětná nemovitost však vykazovala vady, když bylo nezbytné přečerpávat jímku čističky odpadních vod. Na základě této vady došlo ke zborcení předmětné jímky, propadu zámkové dlažby a zvětrání podloží. Na základě těchto zjištění si žalobci nechal zhotovit znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který zjistil, že problémy jsou rozsáhlejšího charakteru a identifikoval závady položení zámkové dlažby (chybné provedení jednotlivých vrstev), chybně provedená jímka čističky odpadních vod, chybné propojení čističky odpadních vod a jímky, nesprávně umístěný plot a odlepená dlažba v koupelně. Žalobci proto v souladu s posudkem vyčíslili uvedené vady částkami bez DPH, konkrétně za opravu dlažby částkou 241 805,81 Kč, za opravu jímky částkou 34 194,32 Kč, za opravu propojení částkou 5 026,50 Kč, za opravu plotu částkou 20 419,80 Kč a za opravu dlažby částku částkou 11 600,34 Kč. Žalobci proto požadovali slevu z kupní ceny ve výši cen těchto oprav navýšených o 15 % DPH a dále náklady uplatnění pohledávky 39 962 Kč jako cenu zmiňovaného znaleckého posudku.

2. V průběhu řízení vzali žalobci žalobu zpět ohledně sporného plotu a soud tuto část řízení usnesením ze dne 25. 10. 2023, č. j. 35 C 194/2021-474, zastavil.

3. Žalovaní navrhli úplné zamítnutí žaloby. Potvrdili vznik předmětné kupní smlouvy jakož i převzetí nemovitosti, avšak namítli, že se žalobci podrobně seznámili s jejím stavem, když předmětná nemovitost žádné vady nevykazovala. Pokud jde o jímku čističky odpadních vod, tak je nepochybné, že jímka se zbortila vlivem nesprávného užívání a vlivem pojezdu techniky v jejím okolí. V případě zámkové dlažby namítali, že ta již byla v poškozeném stavu a žalobci tento stav převzali. I kdyby však v daném stavu nebyla, tak předmětná dlažba je z podstatné části vedena jako pochozí a z části jako pojezdová pro osobní automobily. Žalobci stav dlažby způsobili zcela tím, že po dlažbě jezdili s těžkou technikou, a u pochozí dlažby též pomocí automobilů. U ostatních vad žalovaní zpochybňovali jejich existenci.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaní byli spoluvlastníky nemovitosti, přičemž každý vlastnil podíl o velikosti . Nemovitost byla postavena někdy v letech 2017-2019, kolaudována byla 22. 5. 2019 (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků a kolaudačním souhlasem). Dne 23. 6. 2020 žalobci převzali nemovitost na základě kupní smlouvy za celkovou cenu 7 485 000 Kč, přičemž se stali spoluvlastníky o velikostech podílů každý (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků, kupní smlouvou a protokolem o předání nemovitosti).

5. Fotografickou dokumentací bylo prokázáno, že došlo k podstatnému propadu (až destrukci) zámkové dlažby v okolí jímky, že došlo k odčerpávání vody z jímky a že došlo k úplnému zhroucení. Dále z provedených fotografií je zřejmý propad zámkové dlažby i v dalších místech, byť není tak významný. Nejpozději od května 2021 (fotografie předložené soudu většinou nejsou datovány, u některých však je možné identifikovat dobu pořízení na základě události, při které byly pořízeny, případně datem pořízení od třetího subjektu) po předmětné zámkové dlažbě pojíždějí osobní automobily a byl tam tažen člun.

6. Dne 4. 5. 2017 rozhodl vodoprávní úřad města [adresa] k povolení nakládání s odpadními vodami formou rozstřiku po zeleni, když ten nebude prováděn v době dlouhodobých dešťů a zámrazu. Dne 17. 5. 2017 pak úřad své rozhodnutí opravil a umožnil stavbu domovní čistírny odpadních vod (prokázáno těmito usneseními).

7. Dne 29. 10. 2020 uplatnili žalobci předmětné vady a vyzvali žalované k uhrazení slevy (prokázáno touto výzvou včetně dodejek) a následně žalované opětovně vyzvali k uhrazení slevy předžalobní výzvou (prokázáno touto výzvou včetně dodejek).

8. Žalobci uhradili za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] částku 39 691,63 Kč (prokázáno fakturou).

9. Soud ve věci vyslechl svědkyni [jméno FO], realitní makléřku, která popřela, že by v době předání dům obsahoval nějaké větší vady. Byla na místě v okamžiku předání. Pokud jde o zámkovou dlažbu, tak ta byla v době předání zcela v pořádku, jenom na konci u vstupu do zahrady se hýbaly nějaké prvky dlažby. Žalovaný to vysvětloval tím, že se tam kopala nějaká jímka a asi to jen blbě zasypali. Pokud jde o jímku, tak ta již v té době byla mírně promáčklá, to se obecně vědělo. Později jí volali žalobci, že tam je všude voda, takže se na místo podívala a skutečně tam voda vytékala tam a zpět. Pokud jde o koupelnu, tak tam se toliko hýbaly 2 kachličky. Jiný problém nezaregistrovala.

10. Soud dále vyslechl [právnická osoba], dělníka, který umisťoval jímku na pozemek. Dělal to s dalším člověkem a žalovaným 1. Vybagrovala se díra, do ní se umístila jímka a dělaly se zednické práce a drenáž. Jímku umisťovali přesně dle návodu, ale napojení dělal žalovaný 1. Pokud jde o betonování, tak obetonovávali 2 jímky, u jedné to byl toliko rantlík, u druhé maximálně 50 čísel. Rozhodně neumisťovali beton až nahoru. Pokud jde o zámkovou dlažbu, tak tu umisťovali před jímkou, přičemž ji dělali tak, že umístili hrubý štěrk, ten zhutnili, následně jemný štěrk, který zarovnali, následně umístili kostky. Nakonec vše ještě jednou zhutnili. Po nějaké době byl žalovaným 1 kontaktován ohledně těchto sporů. Byl se proto na místě podívat. Zámková dlažba byla propadnutá. To dle jeho názoru způsobilo jílovité podloží, když se voda vracela ze zahrady a podemlela jímku i dlažbu. Pokud jde o propad dlažby, tak to muselo způsobit něco těžšího než jen osobní automobil. Svědek při tom vycházel ze svých zkušeností.

11. Jeho výpověď není nikterak v rozporu se záznamy stavebního deníku.

12. Po odborné stránce bylo provedeno vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vsakování srážkových vod v obci [adresa], kde bylo zjištěno, že v lokalitě se nenachází zásobárna podzemní vody. Ta se nachází v hloubce cca 8 m pod povrchem terénu, ale nelze vyloučit freatické zvodně v hloubce 2-3 m pod povrchem terénu. Proto se doporučuje odbourávání odpadních vod zasakováním do podloží prostřednictvím štěrkopískového či pískového plošného vsakovacího prvku, jehož dno by nemělo být pod 1,5 m pod povrchem terénu.

13. Ve věci byly provedeny 3 znalecké posudky, a to znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a revizní posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO].

14. Pokud jde o propadlou zámkovou dlažbu, tak k jejímu propadu (dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO]) došlo zcela nepochybné z tohoto důvodu, že při její výstavbě nebyly dodrženy stavební postupy výrobce, když výška jednotlivých podkladních vrstev neodpovídala výšce doporučené výrobcem. Tento nedostatek pak způsobil propad zámkové dlažby. Obecně nebyl schopen zcela vyloučit, že k části propadu mohlo dojít i vlivem pojezdu automobilů, nicméně některé propady byly v místech, kam běžně kolo automobilu nemůže zajet. Primárním důvodem propadu zámkové dlažby tak byly nedostatečné podkladní vrstvy.

15. Žalovaní proti tomuto závěru předložili stanovisko prodejce zámkové dlažby, který po sdělení naměřených hodnot podkladních vrstev sdělil, že tyto vrstvy hodnotí jako dostatečné. Znalec k tomu uvedl, že jde jen o stanovisko prodejce, nikoliv výrobce.

16. Proti závěru [tituly před jménem] [jméno FO] se ostře ohradil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který zpochybnil měření znalce [tituly před jménem] [jméno FO], když nebylo zřejmé, zda se měření k původnímu posudku provádělo kalibrovaným měřidlem, způsoby, které jsou lege artis. I kdyby pak podkladní vrstvy nebyly zcela v souladu s doporučeními výrobce, byly dle znalce lege artis, neboť byly v souladu s technickými normami, podle kterých staví Ministerstvo dopravy dopravní komunikace. Postup podle technických norem při tom znalec považoval za postup řádný, který je technologicky lepší než doporučený postup výrobce. Pokud jde o propady, tak ty mohly být způsobeny jinými příčinami, zejména pojezdem automobilů, odstraněním obrubníků a manipulací s dlažbou.

17. Jeho závěrům odpovídaly též předložené technické normy Ministerstva dopravy TP 170 a TP 192.

18. Soud v tomto směru nechal vypracovat revizní posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který ve věci zámkové dlažby uzavřel, že primární příčiny propadu předmětné dlažby mohly být tři, a to nedostatečné hutnění pláně, nedostatečné hutnění jednotlivých vrstev a pojezd automobilů a těžké techniky, přičemž hlavní důvod již dnes není možné zjistit. Pokud pak šlo o propad zámkové dlažby v okolí jímky, jeví se jako nejpravděpodobnější důvod nedostatečné hutnění, když obecně v blízkosti takové jímky je velmi problematické hutnit.

19. Soud se u takového závěru zaměřil na otázku, zda žalobci nezpůsobili pojezdem automobilů a těžké techniky destrukci zámkové dlažby (a to zejména té pochozí), přičemž v tomto směru poučil žalované, aby toto své tvrzení dle § 118a o. s. ř. prokázali. Soud v tomto směru provedl dokazování fotografiemi inkriminovaného pozemku, které byly pořízeny neznámo kdy, které byly provedeny u místního šetření a které byly pořízeny z leteckého pohledu a jsou evidovány na serverech mapy.cz a google maps. Z nich je nepochybné, že po podání žaloby žalobci po zámkové dlažbě pojížděli a parkovali na ní (nejstarší fotografie je z května 2021). Jestli tak činili v době, kdy se na zámkové dlažbě problémy vyskytly, nebylo možné z fotografií prokázat. Nic na tom nemění výpověď svědka [jméno FO], který byl přesvědčen, že propady musela způsobit těžká technika, neboť on není znalcem v oboru a pojíždění vozy nebo těžkou technikou neviděl (jednalo se tak pouze o jeho domněnku).

20. Soud tak uzavřel, že pojíždění automobilů a těžké techniky v době projevu propadu zámkové dlažby nebylo prokázáno. Soud s ohledem na znění revizního posudku, ale tím pádem i v souladu se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřel, že příčiny propadu zámkové dlažby jsou výlučně v nesprávném provedení dlažby.

21. Pokud jde o provedení samonosné jímky znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že ta byla provedena v rozporu s dokumentací, když byla provedena v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu, nebyla celá obetonována, ač měla být obetonována v celé výšce. Tento chybný způsobe provedení pak měl vliv na destrukci celé jímky a na její zborcení dovnitř, a to vlivem tlaku podzemních vod na stěnu jímky. Znalec Beták pak prakticky vyloučil variantu, že předmětnou destrukci mohl způsobit pojezd automobilů v blízkosti jímky.

22. Pokud jde o správnost postupu při obetonování jímky jen v základu, předložili žalovaní vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který poukazoval na chyby měření znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a na to, že předmětná jímka nemá být celá obetonována, důležitá je však pro správné fungování drenážní vrstva.

23. S názorem [tituly před jménem] [jméno FO] nesouhlasil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že předmětná jímka rozhodně neměla být obetonována v celém jejím rozsahu Destrukci jímky mohl způsobit pojezd automobilů nebo těžké techniky v jejím okolí ve spojení s tlakem vody způsobeným vsakováním do spár.

24. Soud i k této otázce nařídil revizní znalecký posudek, který uzavřel, že předmětná samonosná jímka nebyla v celém rozsahu obetonována, což ale ani neměla být. Předmětná jímky se umisťuje za přítomnosti drenážní roury do obetonovaného základu a následně se obsypává štěrkopískem. Z provedeného dokazování nelze jednoznačně zjistit, zda celý postup byl proveden správně a dnes již to není objektivně možné zjistit, neboť minimálně vrstva štěrkopísku musela být vyplavena. Bylo by možné sice zjistit, zda ve spodní části byla umístěna drenáž, ale toto zjištění samo o sobě by nepostačovalo k zodpovězení otázky, co způsobilo propad jímky. Tento propad mohlo způsobit velké množství faktorů, počínaje vadným provedením samotné jímky (vada výrobku), vadným umístěním jímky (vada provedení), přes tlaky vody v podloží až po nesprávné užívání jímky. V daném případě jednoznačně nelze uzavřít, co způsobilo propad jímky.

25. Soud v reakci na tyto závěry poučil žalobce, aby prokázal, že předmětná jímka byla nesprávně provedena. K tomu bylo navrženo provedení hydrogeologického posudku. Soud však konstatuje, že hydrogeologický posudek není schopen zodpovědět, zda byla užita nesprávná jímka. I s ohledem na stav dokazování jde o postup nehospodárný, neboť ceny takovýchto posudků podstatně převyšují náklady opravy, přičemž provedené dokazování umožňuje velké množství různých alternativ, které způsobily propad jímky.

26. Soud tak uzavřel, že z provedeného dokazování se nedá zjistit, co způsobilo propad jímky, přičemž některé alternativy mohou představovat vadu koupené nemovitosti, avšak jiné nikoliv. Soud tak uzavřel, že v tomto rozsahu žalobce neunesl břemeno důkazní.

27. Soud se následně zabýval vadami propojení čističky odpadní vod a jímky a vadou obložení koupelny. Obě tyto vady definoval a popsal znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž proti těmto závěrům nebyly předloženy žádné relevantní důkazy. K problematice se nevyjadřoval ani [tituly před jménem] [jméno FO] a tedy ani revizní posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud tak uzavřel, že tyto závady se na nemovitosti vyskytovaly.

28. Soud poté, co uzavřel, že v době předání se na nemovitosti nacházely závady spočívající ve vadně provedené zámkové dlažbě, vadném propojení potrubí mezi čističkou odpadních vod a jímkou a odlepené dlažby v koupelně se zabýval náklady nutnými na jejich odstranění v době, kdy došlo k předání díla a výzvě k odstranění vad, neboť v tomto období předávali žalovaní předmět koupě žalobcům. Případná následná degradace těchto závad, stejně jako změna potřebných nákladů k odstranění vad již jde na vrub žalobců.

29. Soud tak ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce v oboru ekonomika – ceny a odhady zjistil, že náklady na odstranění vady spočívající v opravě vadného propojení činí bez DPH částku 3 000 Kč – 5 000 Kč, přičemž v daném případě by se blížily částce 3 000 Kč. Soud proto vyšel z této částky. Pokud jde o opravu dlaždic, stanovil znalec tuto opravu na částku 2 478,50 Kč bez DPH a pokud jde o opravu zámkové dlažby stanovil znalec 2 částky, a to částku 328 446,67 Kč (jako částku opravy celé zámkové dlažby) a částku 108 192,93 Kč (jako opravu části zámkové dlažby). Soud pak tyto částky navýšil o 15 % DPH.

30. Soud se následně zabýval nutným rozsahem opravy, přičemž vyšel z vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který uzavřel, že pokud budeme hodnotit dlažbu aktuální situací, bude nezbytné vyměnit celou dlažbu, neboť je i vlivem povětrnostních podmínek v takovém stavu, že je nutné ji vyměnit. Částečná oprava není možná, a to i z estetických důvodů, když vlivem přirozených vlivů dochází u zámkové dlažby ke kompletní degradaci minimálně odstínů barev (opravované části by zjevně byly vidět). Pokud jde o období let 2020-2021 pak znalec uzavřel, že nebyla potřebná kompletní výměna ploch, přičemž nebyl schopen bezpečně přesně vyjádřit rozsah nutných oprav. Tento rozsah proto stanovil kvalifikovaným odhadem na základě měření na místě samém a stanovením nutného rozsahu k výměně dotčených ploch (i když například došlo k poškození některých ploch jen v menším rozsahu, bylo by nezbytné opravit plochu větší, aby bylo možné provést např. hutnění). Na základě těchto změřených ploch a jeho odborného odhadu stanovil rozsah plochy, kterou tehdy bylo nutné opravit a na základě toho stanovil částku 108 192,93 Kč bez DPH.

31. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost.

32. Soud tak po skutkové stránce uzavřel, že žalobci od žalovaných koupili a dne 6. 8. 2020 převzali nemovitost za částku převyšující 7 000 000 Kč, přičemž v době předání se na nemovitosti vyskytovaly zjevné vady, a to uvolněná zámková dlažba v místě hranice dlažby se zahradou a 2 uvolněné kachličky v koupelně. Předmětná nemovitost však vykazovala závažné vady spočívající v chybně provedené zámkové dlažbě (zejména v okolí jímky), vadně provedenému propojení čističky odpadních vod a jímky a ve opadávajícím obložení v koupelně. Žalobci tyto vady nemovitosti vytknuly v září 2020 a uplatnili vůči žalovaným slevu z kupní ceny v žalované výši, přičemž náklady nutné na opravu v době předání předmětu koupě včetně DPH soud stanovil na částky 124 423 Kč (oprava zámkové dlažby), 3 480 Kč (oprava propojení) a 2 850,28 Kč (oprava dlažby a obložení). Žalobci dále museli vynaložit na zjištění těchto vad částku 39 962 Kč.

33. Po právní stránce soud uzavřel, že účastníci uzavřeli smlouvu o koupi nemovité věci dle § 2128 a násl. o. z.

34. Podle § 2131 o. z., v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

35. Podle § 2099 odst. 1 o. z., věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

36. Podle § 2095 odst. 1 o. z., prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

37. Podle § 2100 odst. 1 o. z., právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

38. Podle § 2112 odst. 1 o. z., neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

39. Podle § 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

40. Předmětem žaloby jsou nároky žalobců jako kupujících z vadného plnění. Plnění je obecně vadné, pokud nenaplňuje obsah smlouvy, případně její účel a nebyl-li sjednán účel, pak účel obvyklý. V daném případě je nepochybným účelem prodej domu určeného k bydlení, jehož součástí je zámková dlažba před vstupem, čistička odpadních vod s jímkou. Účelem tak je řádné užívání těchto částí.

41. Soud uzavřel, že pokud jde o zámkovou dlažbu, propojení čističky odpadních vod a obložení koupelny, tak ty nenaplňovaly účel, pro který byly na domě vyhotoveny. [adresa] tohoto neplnění pak byla způsobena v provedení stavby (v případě zámkové dlažby pak zejména hutnění). Pokud žalovaní namítali, že žalobci převzali nemovitost bez jakýchkoliv připomínek, je třeba uzavřít, že předmětné vady se v době předání neprojevovaly. Odpovídá to jak předávacímu protokolu, tak výpovědi realitní makléřky. Šlo tak o vady skryté, které žalobci vůči žalovaným uplatnili asi měsíc po předání nemovitosti, přičemž si pro tyto účely nechali vyhotovit znalecký posudek. Předmětné vady proto uplatnili včas a provedli volbu způsobu odstranění vad podle § 2107 odst. 1 o. z. slevou z kupní ceny.

42. Soud při vyhodnocení výše slevy vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž vycházel z cenové hladiny nutných oprav v době, kdy došlo k vytknutí vad, neboť kdyby žalobci předmětné vady odstranili v této době, byly by náklady jejich odstranění menší než v současnosti. Žalovaní při tom nenesou odpovědnost za stav nemovitosti po přechodu odpovědnosti a ani za progresi vad, která vznikla vlivem běhu času.

43. Při stanovení rozsahu opravy zámkové dlažby pak soud vyšel z výpočtu nutné opravy učiněnou znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], když ten přesvědčivě odůvodnil tento svůj výpočet, když dovodil, že v době předání nebylo nezbytně nutné odstranit celou zámkovou dlažbu. Soud opětovně bral v úvahu, že běh času a degradace zámkové dlažby vlivem povětrnostních podmínek nejde k tíži žalovaných.

44. Pokud žalovaní namítali, že hodnota opravy mohla být stanovena na částku nižší, a to při užití použitelných prvků stávající dlažby, soud tuto námitku neakceptoval, neboť není možné požadovat po žalobcích, aby při opravě dlažby umisťovali na svůj pozemek již jednou užitý materiál, který z principu musí mít životnost menší než stejný materiál, který je nový.

45. Soud následně takto zjištěné náklady poměřil skutečností, že představovaly náklady opravy nemovitosti, která by tím byla zcela opravena, a dále výší kupní ceny a uzavřel, že takto stanovená sleva není nepřiměřeně vysoká a ani není důvod ji jakkoliv navyšovat. Soud proto žalobcům přiznal dle § 2107 odst. 1 o. z. takto stanovenou slevu za jednotlivé vady citované v odstavci 41.

46. Soud následně zamítl žalobu ohledně žalobního žádání za jednotlivé vady převyšující takto stanovenou slevu.

47. Podle § 513 o. z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

48. Soud se u těchto položek následně zabýval příslušenstvím, a to náklady uplatnění pohledávky ve výši ceny znaleckého posudku. Vzhledem k tomu, že žalobci nemohli rozsah vad zjistit jinak než předmětným znaleckých posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], soud jim tuto částku přiznal jako příslušenství pohledávky.

49. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

50. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

51. Vzhledem k tomu, že se žalovaní neuhradili přiznanou slevu ve lhůtě, ve které byli žalobci vyzváni, dostali se do prodlení. Soud proto žalobcům přiznal též zákonný úrok z prodlení z přiznaných částek ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak úrok z prodlení zamítl.

52. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.

53. Soud se nakonec zabýval slevou za vadu představující propadlou jímku. Tato vada byla vyjádřena ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] jako vada právního charakteru, která znemožňuje užívání nemovitosti. Tato námitka však s ohledem na udělený kolaudační souhlas není případná, neboť kolaudační souhlas umožňuje užívání nemovitosti.

54. Soud se dále zabýval tím, že předmětnou jímku není možné užívat, neboť ta se zcela propadla do sebe. K této destrukci došlo až po předání nemovitosti žalobcům, a to i přes to, že v době předání byla ohnutá (což vyplývá z výpovědi realitní makléřky a fakticky tvrzení žalobců). Soud se proto zabýval důvody tohoto propadu. Z provedeného dokazování je nepochybné, že těchto důvodů může být velké množství, přičemž nelze stanovit primární příčinu a ani to, že propad jímky způsobily výlučně důvody, které představují vadu předmětné jímky. Soud tak uzavřel, že nebylo prokázáno, že by ke dni předání nemovitosti byla jímka vadná.

55. Soud za této situace zcela zamítl žalobu ohledně požadované slevy za vadně provedenou jímku, a to včetně příslušenství.

56. O nákladech řízení rozhodoval soud za užití § 146 odst. 2, 142 odst. 3 a 142 odst. 2 o. s. ř.

57. Soud se nejprve zabýval částí, u níž žalobci nebyli úspěšní do základu a je třeba žalobu v tomto rozsudku brát za nedůvodnou (žalobci by z těchto částek měli uhradit náhradu nákladů řízení). Soud tak konstatuje, že řízení o zaplacení částky 23 482,77 Kč (nároky z vady nesprávně umístěného plotu) bylo zastaveno pro zpětvzetí žalobců, kteří tak mají nahradit náklady řízení dle § 146 odst. 2 o. s. ř., a v částce 39 323,47 Kč (nárok z vadné jímky) byla žaloba zamítnuta, neboť nebyl dán základ této žaloby.

58. Naopak žalobci byli zcela úspěšní v částce 39 962 Kč (náhrada za znalecký posudek) a dále byli úspěšní v částkách 124 423 Kč (oprava zámkové dlažby), 3 480 Kč (oprava propojení) a 2 850,28 Kč (oprava dlažby a obložení), přičemž jejich úspěch zcela závisel na výsledcích znaleckého zkoumání. Žalobcům proto náleží náhrada nákladů řízení z těchto částek dle § 142 odst. 3 o. s. ř.

59. Soud nakonec takto stanovené částky sečetl (vznikla částka 233 521,52 Kč) a vymezil dle § 142 odst. 2 o. s. ř. míru úspěchu žalobců v hodnotě [hodnota] % a míru úspěchu žalovaných v hodnotě [hodnota] % a přiznal proto žalobcům 46 % náhrady nákladů řízení (rozdíl mezi 73 a 27).

60. Při stanovení výše nákladů řízení vycházel soud z nákladů řízení, které vznikly do 25. 10. 2023, kdy došlo k částečnému zastavení řízení. Výši nákladů za toto období stanovil v částce 355 225,48 Kč.

61. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 999 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 233 521,52 Kč sestávající z částky 7 408 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 7 408 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 4. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 6. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 7. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 9. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 10. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 11. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 5. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 11. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 11. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 1. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 29 632 Kč (2 x 14 816 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 1. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 37 040 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 29 632 Kč (2 x 14 816 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 4. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 37 040 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 5. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 14 816 Kč (2 x 7 408 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 6. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 272 088 Kč ve výši 57 138,48 Kč a dále zálohy na náklady spojené s provedením důkazu ze dne 21. 12. 2021 dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 3 000 Kč a zálohy na náklady spojené s provedením důkazu ze dne 6. 1. 2022 dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 3 000 Kč.

62. Náhradu za další úkony soud nepřiznal pro nadbytečnost.

63. Dále soud stanovil náklady řízení žalobců za období od 26. 10. 2023 do 31. 12. 2024, kdy došlo ke změně advokátního tarifu. Výši nákladů za toto období stanovil v částce v částce 104 012,72 Kč.

64. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 210 038,75 Kč sestávající z částky 14 688 Kč (2 x 7 344 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 11. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 360 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 29 376 Kč (4 x 7 344 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 6. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 36 720 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 14 688 Kč (2 x 7 344 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 11. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 360 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 69 432 Kč ve výši 14 580,72 Kč a dále zálohy na náklady spojené s provedením důkazu ze dne 21. 11. 2023 dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 20 000 Kč.

65. Nakonec soud stanovil náklady řízení žalobců za období od 1. 1. 2025 do vyhlášení rozsudku. Výši nákladů řízení za toto období stanovil soud ve výši 18 316,98 Kč.

66. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 210 038,75 Kč sestávající z tarifní hodnoty ve výši 210 038,75 Kč sestávající z částky 14 688 Kč (2 x 7 344 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 1. 2025 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 360 Kč podle § 12 odst. 4 a. t včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 138 Kč ve výši 3 178,98 Kč.

67. Soud žalobcům nepřiznal náklady řízení za písemný závěrečný návrh, neb mohl být učiněn na jednání.

68. Celkové náklady žalobců tak činí součet částek 355 225,48 Kč, 104 012,72 Kč a 18 316,98 Kč, tedy částku 477 555,18 Kč. Soud proto žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení v částce 219 675 Kč (46 % z celkové výše nákladů řízení).

69. Ve věci vznikly náklady státu, a to náklady znaleckého zkoumání, kdy znalci [tituly před jménem] [jméno FO] byla přiznána odměna v částce 23 709 Kč usnesením ze dne 3. 5. 2022, č. j. [spisová značka], ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2022, č. j. [spisová značka], přičemž částka 6 000 Kč byla hrazena ze záloh, odměna v částce 5 066,30 Kč usnesením ze dne 27. 5. 2022, č. j. [spisová značka], odměna v částce 12 548,18 Kč usnesením ze dne 1. 11. 2022, č. j. [spisová značka], odměna v částce 12 063,30 Kč usnesením ze dne 21. 2. 2023, č. j. [spisová značka], znalci [tituly před jménem] [jméno FO] odměna v částce 6 000 Kč usnesením ze dne 17. 7. 2023, č. j. [spisová značka], a znalci [tituly před jménem] [jméno FO] odměna v částce 43 359 Kč usnesením ze dne 16. 5. 2024, č. j. [spisová značka], přičemž částka 20 000 Kč byla hrazena ze záloh, odměna v částce 6 501 Kč usnesením ze dne 18. 6. 2024, č. j. [spisová značka], a odměna v částce 3 735 Kč usnesením ze dne 5. 12. 2024, č. j. [spisová značka]. Celková výše nákladů státu činí částku 86 982,40 Kč.

70. Tyto náklady řízení soud uložil uhradit účastníkům dle § 148 o. s. ř. v poměru jejich neúspěchů. Žalobcům tak uložil uhradit po zaokrouhlení částku 23 485 Kč a žalovaným částku 63 498 Kč.

71. Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.

Poučení