4 C 32/2016 - 532

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Pavlisovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zřízení nezbytné cesty - služebnosti chůze a cesty takto:

Výrok

I.

1. Zřizuje se služebnost právo chůze a právo cesty před pozemek parc. č. [hodnota] obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], který je ve vlastnictví žalované, a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. [hodnota] ze dne 11. 3. 2010 vypracovaným [tituly před jménem]. [jméno FO], který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, a to ve prospěch každého vlastníka pozemků: - pozemek parc. č. [hodnota] ostatní plocha, - pozemek parc. č. [hodnota] ostatní plocha, - pozemek parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, - pozemek parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, vše obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa], který je ve vlastnictví žalobkyně, a to pro přístup k budově čp. [číslo popisné] jež je součástí pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří.

2. Tato služebnost se zřizuje jako bezúplatná.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 122 479 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Berouně náhradu nákladů státu ve výši 7 742,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 2.2.2016 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo zřízena služebnost chůze a cesty přes pozemek parc.č. [hodnota] obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen pozemek parc.č. [hodnota] ve prospěch pozemků specifikovaných ve výroku I. bod 1 rozsudku. Tvrdila, že je právnickou osobou provozující provozování zakázkového truhlářství. Mimo jiné je vlastníkem shora specifikovaných pozemků, ve prospěch nichž má být zřízena nezbytná cesta. Tyto pozemky nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 1.3.2010 od žalované, ve které se žalovaná zavázala zajistit žalobkyni přístup k jejím nemovitým věcem, a to v podobě věcného břemene chůze a jízdy s tím, že uzavřou samostatnou smlouvu. I přes opakované výzvy smlouva uzavřena nebyla. Žalobkyně tak po právní stránce nemá zajištěný přístup k pozemkům ve svém vlastnictvím. Žalobkyně za účelem přístupu využívá průjezd přes pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalované. Přičemž se jedná o jediný možný přístup. Žalovaná opakovaně hrozila zamezením tohoto přístupu. Žalobkyně kupní smlouvu uzavřela s očekáváním zajištění přístupu k nemovitým věcem. Bez zajištění přístupu by smlouvu neuzavřela. Měla za to, že jsou splněny veškeré zákonné požadavky. Předmětné nemovitosti nejsou napojeny na veřejně přístupnou komunikaci. S ohledem na skutečnost, že přístup nebyl dosud žalovanou zřízen, ač se smluvně zavázala, navrhla zřízení služebnosti bezúplatně. Ve vyjádření ze dne 21.9.2020 dále tvrdila, že pozemek ve vlastnictví žalované parc.č. [hodnota] před rozdělením se napojoval na veřejně přístupnou komunikaci v místě, ve kterém sousedí s pozemkem parc.č. [hodnota], konkrétně v jeho části znázorněné v geometrickém plánu č. [hodnota], jež je přílohou kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene chůze a jízdy ze dne 9.4.2008 uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a žalovanou. Poukazovala, že na rozdělení (původního) pozemku parc.č. [hodnota], se podílela pouze žalovaná nikoliv vlastník sousedního pozemku, který pak nikdy souhlas s užíváním jeho pozemku nedal.

2. Žalovaná ve svém vyjádření doručeným Okresnímu soudu v Berouně dne 5.4.2016 vznesla námitku res iudicata. Domnívala se, že žalobkyně se v této žalobě opírá o stejná skutková tvrzení uváděná v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp.zn. 3 C 25/2011, kde se domáhal zřízená věcného břemene chůze a jízdy, o čemž bylo pravomocně rozhodnuto a kdy byla žaloba rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 5.9.2013, č.j. 3 C 25/2011-110 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13.5.2014, č.j. 31 Co 132/2014-226 zamítnuta. Ve vyjádření doručeném soudu dne 12.6.2017 pak žalovaná dále tvrdila, že žalovaná jednala se společností [právnická osoba] o vedení nezbytné cesty, žalobkyně se však odmítla jednání zúčastnit. žalobkyně měla možnost žalovanou vyzvat k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, což neučinila, proto žalovaná nemá žádnou povinnost k zajištění jejího přístupu k jejím nemovitostem. Žalobkyně se domáhá zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalované v trase, která je pro žalovanou zcela nepřijatelná, neboť zde plánuje provést stavební úpravy a svůj areál oplotit. I pokud by společnost [právnická osoba] nesouhlasila s vedením nezbytné cesty přes svůj pozemek, žalované v této trase spatřovala variantu méně zatěžující. Navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření žalovaná ze dne 12.9.2020 doručeným soudu dne 13.9.2020 pak žalovaná dále tvrdila, že žalovaná nemá žádnou povinnost uzavřít se žalobkyní smlouvu, na jejímž základě by žalobkyně byla oprávněna k přístupu ke svým nemovitostem využívat pozemek parc.č. [hodnota] ve vlastnictví žalované. Tvrdila, že podle územního souhlasu s dělením pozemku parc.č. [hodnota] vydaným městským úřadem [adresa] dne 18.3.2009, č.j. [číslo jednací] , na který výslovně odkazuje čl. I odst. 2 kupní smlouvy z 1.3.2010, je přístup na oddělenou část pozemku zajištěn v souladu s geometrickým plánem č. [hodnota], přes pozemky parc.č. [hodnota] a [hodnota] a nikoliv přes pozemek parc.č. [hodnota]. Domnívala se, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vyhovění žalobě.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

4. Z nahlížení do katastru nemovitostí, pozemku parc.č. [hodnota], pozemku parc.č. [hodnota] výpisu z katastru nemovitostí prokazující evidovaný stav k datu 14.5.2019, k datu 17.9.202020 LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], katastrální mapy soud zjistil, že žalovaná je mimo jiné vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota], pozemku parc.č [hodnota], [hodnota]. Existuje věcné břemeno chůze a jízdy zřízeného na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemen – bezúplatné s právními účinky vkladu práva ke dni 6.8.2004 oprávněných pozemků parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota] vůči povinnému pozemku parc.č. [hodnota].

5. Z nahlížení do katastru nemovitostí, výpisu z katastru nemovitostí prokazující evidovaný stav k datu 14.5.2019 LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], katastrální mapy, soud zjistil, že žalobkyně je mj. vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota] ostatní plocha, pozemku parc. č. [hodnota] ostatní plocha, pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří. Na základě smlouvy ze dne 22.6.2010 bylo ve prospěch pozemku parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve dne v noci, pěšky i vozem ve vztahu k povinným pozemkům parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota].

6. Z nahlížení do katastru nemovitostí pozemku parc.č. [hodnota], pozemku parc.č. [hodnota], pozemku parc.č. [hodnota], výpisu z katastru nemovitostí prokazující evidovaný stav k datu 19.9.2020 LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] je vlastníkem mj. pozemku parc.č. [hodnota], pozemku parc.č. [hodnota], pozemku parc.č. [hodnota]. Žalovaná má na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene- bezúplatné zřízeno věcné břemeno chůze a jídlo vyznačené geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 31.3.2008 a to vůči povinnému pozemku parc.č. [hodnota].

7. Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 1.3.2010 ve spojení s geometrickým plánem č. [hodnota], soud zjistil, že žalovaná jakožto prodávající prodala žalobkyni, jakožto kupující, pozemky parc.č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], a dále nově oddělenou pozemkovou parcelu parc.č. [hodnota], oddělenou z pozemku parc.č. [hodnota] ve vlastnictví žalované, bez přístupu k veřejně přístupné komunikaci, a zemědělské stavby umístěné na pozemku parc.č, [hodnota] a [hodnota] za stanovenou kupní cenu 2 725 000 Kč. V čl. V . 2 žalovaná prohlásila, že žalobkyni v souvislosti prodejem části pozemku parc.č. [hodnota] umožní využití přístupové cesty na hranici parc.č. [hodnota]. Přístup žalobkyně k pozemku parc.č. [hodnota] přes pozemek parc.č. [hodnota] bude obsahem samostatné smlouvy o věcném břemeni. Žalovaná odkazuje jednak na geometrický plán č. [hodnota] týkající se oddělení pozemku, který učinila nedílnou součástí smlouvy a jednak na územní souhlas s dělením pozemku vydaným Městským úřadem [adresa], pod č.j. [číslo jednací] ze dne 18.3.2009.

8. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 18.10.2010, sp.zn. [spisová značka], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že Městský úřad [adresa], stavební úřad vydal žalobkyni kolaudační souhlas k užívání stavby mj. zakázkového truhlářství na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně.

9. Z rozhodnutí ze dne 29.1.2009, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, Městský úřad [adresa], stavební úřad vydal žalované rozhodnutí o umístění stavby a dále stavební povolení., s tím, že stavba vnitroareálové komunikace bude mimo jiné umístěna na pozemcích [hodnota], oplocení bude mj. umístěno na témže pozemku.

10. Ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene soud zjistil, že dne 1.3.2010 byla mezi žalovanou jakožto povinnou z budoucího věcného břemene a žalobkyní jakožto stranou oprávněnou z budoucího věcného břemene uzavřena citovaná smlouva s tím, že se strany zavázaly k následnému zajištění přístupové cesty pro žalobkyni uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemen do 30.3.2010, kdy mělo být zřízeno věcné břemeno odpovídající právu chůze a jízdy, ve dne v noci, pěšky i vozem po pozemku parc.č. [hodnota], kdy součástí smlouvy byl zákres cesty o šířce 6 m, kdy žalovaná se zavázala v rozsahu zákresu vyhotovit geometrický plán.

11. Z leteckého snímku soud zjistil, že se jedná o průmyslový areál, který není oplocen.

12. Z listiny označené jako souhlas soud zjistil, že existuje listina datovaná dnem 18.3.2009, označená č.j. [číslo jednací], jíž měl být Městským úřadem [adresa], jakožto stavebním úřadem, vydán souhlas s dělením pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], dle vyznačení v situačním výkrese, který tvoří přílohu 1. S tím, že přístup na oddělenou část pozemku bude zajištěn v souladu s geometrickým plánem č. [hodnota] vypracovaným GK [jméno FO], ověřeným dne 24.2.2009 pod č. [hodnota], potvrzeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], dne 25.2.2009, č. [hodnota], kdy přístup je vyznačen přes pozemek parc.č. [hodnota] a [hodnota] na hranici k pozemku parc.č. [hodnota]. Na geometrickém plánu je umístěné razítko společnosti [právnická osoba]. s podpisem. Listina je uložena ve sbírce listin katastru nemovitostí.

13. Z návrhu na povolení vkladu, zúžení návrhu soud zjistil, že žalovaná s žalobkyní podaly dne 3.3.2010 v 10:03 hodin žádost o povolení vkladu k zápisu vlastnických práv ve prospěch žalobkyně. Žádost byla vedena pod sp.zn. v [spisová značka]. Dne 22.3.2010 požádaly o zúžení návrhu o stavby na pozemcích.

14. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu ze dne 25.3.2010, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl povolen vklad vlastnického práva k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně.

15. Z žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků datované dnem 2.2.2009 soud zjistil, že touto žádostí adresovanou Stavebnímu úřadu [adresa] se žalobkyně domáhala oddělení části pozemku. V seznamu dalších účastníků byla uvedena společnost [právnická osoba]. Na žádosti je podací razítko Městského úřadu [adresa] s datem 17.3.2009.

16. Z nahlížení do katastru LV č. [hodnota] ze dne 20.6.2017 soud zjistil, že společnost [jméno FO] byl vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota] a [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa].

17. Ze sdělení ze dne 6.9.2017 soud zjistil, že společnost [jméno FO], právní nástupce společnosti [právnická osoba]., vyslovil nesouhlas se zřízením služebnosti zatěžující nemovité věci v jejím vlastnictví.

18. Při místním šetření dne 6.11.2018 vyplynulo, že ze strany žalované byl žalobkyni zatarasen přístup přes její pozemek, kdy žalovaná se bránila tím, že na tomto pozemku pokládala nový povrch a po usednutí v horizontu cca 2 měsíců dojde k odstranění zátarasy.

19. Z přípisu žalované adresované [tituly před jménem] [jméno FO] dne 30.3.2011 vyplynulo, že žalovaná tímto dopisem sdělila žalobkyni, že se v kupní smlouvě o převodu nemovitostí ze dne 1.3.2010 zavázala zajistit žalobkyni přístup k pozemku parc.č. [hodnota] přes pozemek parc.č. [hodnota]. Příslib byl ze strany žalované dodržen a právo chůze a jízdy přes její pozemky bez jakéhokoliv omezení probíhá. Jako hlavní důvod, proč žalovaná nepotvrdila Smlouvu o zřízení věcného břemene, byla skutečnost, že hledá výhodnější řešení přístupu k nemovitostem žalobkyně.

20. Z usnesení o postoupení věci z důvodu nepříslušnosti ze dne 30.6.2011, sp.zn. [spisová značka], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo řízení o odstranění stavby posuvná vjezdová vrata na pozemku parc.č. [hodnota] a [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa] postoupeno Městskému úřadu [adresa], odboru technickému a dopravnímu, neboť dospěl k závěru, že tuto stavbu by měl povolovat speciální stavební úřad na úseku dopravy. Stavební úřad při místním šetření dne 7.6.2011 zjistil, že posuvná pojezdová vrata jsou umístěna na hranici s pozemkem parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Společnost [právnická osoba]. žádala o oplocení pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa].

21. Z územního souhlasu ze dne 27.8.2019, sp.zn. [spisová značka], č.j. [číslo jednací] ve spojení se situačním výkresem soud zjistil, že Městský úřad [adresa] jako stavební úřad vydal žadateli společnosti [právnická osoba]. územní souhlas s umístěním stavebního záměru pod názvem „oplocení“ umístěného na pozemcích parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota] v kat.úz. [adresa], obec [adresa], spočívajícího v novém oplocení části výrobního areálu včetně vybudování posuvných vrat na hranici s pozemkem parc.č. [hodnota]. Ze strany žalobkyně i žalované byl vysloven s navrhovaným stavebním záměrem.

22. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 5.9.2013, č.j. 3 C 25/2011-110 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13.5.2014, č.j. 31 Co 131/2014-226, 31 Co 132/2014-226, soud zjistil, že tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobkyně, kterou se domáhala, aby žalovaná byla povinna přijmout návrh žalobkyně na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně ve lhůtě stanovené smlouvou nevyzvala žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene týkajícího se přístupu k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně přes pozemek parc.č. [hodnota] ve vlastnictví žalované, závazek žalované takovou smlouvu uzavřít pak s ohledem na prekluzivní charakter smlouvy zanikl.

23. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne 5.10.2019 vypracovaného [jméno FO]. [jméno FO], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby inženýrské, dopravní, obytné, soud zjistil, že při příjezdu z jihu lze využít zapsaného břemene přes pozemek parc.č. [hodnota] a následně přes pozemek parc.č. [hodnota], kde by bylo nutné zřídit věcné břemeno, kdy pozemky jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. Při příjezdu od západu je možný příjezd přes pozemek parc.č. [hodnota].

24. Z doplňku znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne 31.5.2020 vypracovaného [jméno FO]. [jméno FO], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby inženýrské, dopravní, obytné, soud dále zjistil, při příjezdu z jihu lze využít zapsaného břemene přes pozemek parc.č. [hodnota] a následně přes pozemek parc.č. [hodnota], kde by bylo nutné zřídit věcné břemeno, kdy pozemky jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. Při příjezdu od západu je možný příjezd přes pozemek parc.č. [hodnota]. S tím, že mezi pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] bude nutné osadit vjezdová vrata.

25. Z výpovědi znalce dále zjistil, že oplocení, o kterém hovoří ve svém znaleckém posudku, je umístěno na rozhraní mezi pozemkem parc.č.[hodnota] a pozemkem parc.č. [hodnota]. Navrženou cestu znalec volil s ohledem na potřebu zajíždět nákladními vozy, aby tyto nemusely zatáčet, nebo co nejméně. Domníval se, že navržené trasy by nebylo třeba zpevňovat či jakkoliv upravovat. Při vypracování posudku vycházel z obecné specifikace vozidel dle kategorií dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, kdy uvažoval o tzv. těžších nákladních automobilech -N2 a N3. Při vypracování posudku vycházel ze závěrů zjištěných na místě samém a dále z minimálních požadavků pro pohyb vozidel minimálních poloměrů a minimální šířky.

26. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] vypracovaného [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem]. [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem] Ze dne 21.9.2020, znalci z oboru stavebnictví, odvětví dopravní stavby, soud zjistil, že vlastník pozemku parc.č. [hodnota] bude oproti ostatním vlastníkům dalších pozemků při řízení služebnosti stezky a cesty obtěžován nejméně. Tento přístup znalec shledal jako nejpřirozenější, neboť tento přístup byl zaveden od počátku a byl využíván.

27. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v [adresa], oddíl B, vložka [hodnota] soud zjistil, že v období roku 2007 až 2010 předsedou představenstva společnosti [právnická osoba]. [jméno FO], místopředsedou [jméno FO], v období od 17.2.2010 pak byl předsedou představenstva [jméno FO], místopředsedou [jméno FO].

28. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v [adresa], oddíl B, vložka [hodnota] soud zjistil, že v období roku 1993 až 2009 členem představenstva [právnická osoba]. mj. [jméno FO]. [jméno FO].

29. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v [adresa], oddíl B, vložka [hodnota] soud zjistil, že jednatelem společnosti [právnická osoba]. je od roku 1997 až 2018 [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kdy společnost zastupuje a jedná jednatel společnosti, každý samostatně ve všech věcech.

30. Ze smlouvy o prodeji majetku z konkurzní podstaty ze dne 22.5.2003 soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. jakožto kupující nabyl veškerý majetek úpadce [právnická osoba]., mj. nemovitosti zapsané na LV [hodnota] pro k.ú. [adresa].

31. Ze smlouvy o zřízení věcného břemen – úplatné ze dne 7.6.2010 soud zjistil, že touto smlouvou bylo zřízeno ve vztahu k žalobkyni, jakožto straně oprávněné z věcného břemene, věcné břemene odpovídající právu chůze a jízdy, ve dne i v noci, pěšky i vozem po pozemku parc.č. [hodnota] v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. [hodnota] ze dne 12.3.2010 ve prospěch pozemků parc.č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k.ú. [adresa].

32. Ze studie proveditelnosti, [právnická osoba]., [adresa] ze dne 3.8.2020 soud zjistil, že je plánována nová hala na pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa].

33. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 9.4.2008 ve spojení s geometrickým plánem č. [hodnota], geometrickým plánem č. [hodnota] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. jakožto prodávající prodala žalované pozemky oddělené z pozemku parc.č. [hodnota] a [hodnota] geometrickým plánem [hodnota], nově označeno jako pozemek parc.č. [hodnota] a další pozemky. Zároveň bylo sjednáno právo chůze a jízdy po části pozemku parc.č. [hodnota] pro žalovanou v rozsahu geometrického plánu č. [hodnota] ze dne 31.3.2008.

34. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15.6.2011 ve spojení s geometrickým plánem č. [hodnota] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. jakožto prodávající prodala žalované pozemek oddělený z pozemku parc.č. [hodnota] geometrickým plánem [hodnota], nově označeno jako pozemek parc.č. [hodnota]. Zároveň bylo mj. sjednáno právo chůze a jízdy po pozemku parc.č. [hodnota] a pozemku parc.č. [hodnota] ve prospěch pozemků parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] i ve prospěch v rozsahu geometrického plánu č. [hodnota] ze dne 18.4.2011.

35. Ze stanoviska společnosti [právnická osoba]. ve spojení s plnou mocí ze dne 27.4.2020 soud zjistil, že přístup k pozemkům ve vlastnictví žalobkyně probíhal v letech 2010 až 2017 jednak částečně po pozemku ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. a dále po pozemku parc.č. [hodnota], kdy došlo k přehrazení dosud užívané přístupové cesty ze strany žalované. V současné době sice probíhá přístup přes pozemek parc.č. [hodnota], avšak bez jakéhokoliv právního titulu. Ani právní předchůdce společnosti nikdy souhlas s veřejným užíváním předmětného pozemku neudělil, umožnil pouze přístup prostřednictvím smluvně zřízeného věcného břemene. Vyjádřil nesouhlas se zřízením nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].

36. Z výzvy ke zdržení se protiprávního jednání ze dne 21.9.2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. vyzvala žalovanou ke zdržení se neoprávněného užívání pozemku jmenované společnosti v rozsahu nad zřízené věcné břemeno dle geometrického plánu č. [hodnota].

37. Z výzvy ke zdržení se protiprávního jednání ze dne 21.9.2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. vyzvala žalobkyni ke zdržení se neoprávněného užívání pozemku jmenované společnosti v rozsahu nad zřízené věcné břemeno dle geometrického plánu č. [hodnota].

38. Z reakce žalované ze dne 25.9.2020 na výzvu společnosti [právnická osoba]. ve spojení s podacím lístkem a dodejkou, soud zjistil, že žalovaná shledala výzvu společnosti jako neoprávněnou. Poukázala, že část pozemku parc.č. [hodnota] se stala veřejně přístupnou účelovou komunikací.

39. Ze sdělení Městského úřadu [adresa], silničního a správního úřadu ze dne 21.8.2020, soud zjistil, že část pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], vyznačenou v připojené mapě, bezprostředně sousedící s pozemkem parc.č. [hodnota], není účelovou, veřejně přístupnou komunikací. Na části pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] je evidována účelová, veřejně přístupná komunikace. Na pozemku parc.č. [hodnota] v témže katastrálním území není evidována jako účelová, veřejně přístupná komunikace.

40. Ze sdělení Městského úřadu [adresa] ze dne 16.9.2020 soud zjistil, že městský úřad, jakožto stavební úřad sdělil, že nebyla dohledána žádná dokumentace týkající se dělení pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa].

41. Ze sdělení Městského úřadu [adresa], stavebního úřadu ze dne 4.3.2021 soud zjistil, že k dotazu soudu ohledně listiny datované dnem 18.3.2009 označené jako Souhlas městského úřadu [adresa], stavebního úřadu, označené č.j. [číslo jednací], městský úřad sdělil, že nebyla žádná dokumentace v archivu stavebního úřadu nalezena. Stavební úřade kromě fyzicky nenalezeného spisu, tento neeviduje ani elektronicky, tzv. v programu stavebního úřadu.

42. Z výpisu z programu VITA zaslaného Městským úřadem [adresa], stavebním úřadem pro žalovanou v průběhu roku 2009 soud zjistil, že bylo pro žalovanou stavebním úřadem vedeno 6 řízení, sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], žádné z řízení se netýkalo souhlasu s dělením pozemku.

43. Z čestného prohlášení [jméno FO] podepsané dne 14.4.2021 soud zjistil, že jmenovaná prohlásila, v období od 2007-3/2015 vykonávala funkci vedoucí Stavebního úřadu na Městském úřadu [adresa]. 18.3.2009pod č.j. [číslo jednací] vydala souhlas s dělením pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Žadatelem byla žalovaná. Originál této žádosti včetně všech příloh byl založen v archivu stavebního úřadu, v šanonu oddělení [adresa] r. 2009. veškeré žádosti na stavební úřadu byly vedeny jak v elektronickém podacím deníku (systém VITA), a rovněž v papírovém podacím deníku. Tento deník se musí archivovat, zde se uvádí, kdy byla žádost doručena na úřad, pod jakým č.j. je žádost vedena, kdo žádost podal, stručně co obsahuje, kdo žádost vyřizuje, a kdy a kým byla vyřízena.

44. Z čestného prohlášení [tituly před jménem]. [jméno FO] datovaného dnem 4.5.2021soud zjistil, že jako bývalý místopředseda představenstva společnosti [právnická osoba], si není vědom, že by za společnost připojil podpois na geometrický plán GP č. [hodnota], práva chůze a jízdy přes pozemek [hodnota] a [hodnota] ve prospěch vlastníka pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], ani jiným způsobem nevyjádřil souhlas s obsahem geometrického plánu, za společnost neuzavřel ústní ani písemnou smlouvu. Vlastníka pozemku parc.č. [hodnota], a to původně žalovanou, následně žalobkyni opakovaně upozorňoval na skutečnost, že neexistuje jakýkoliv právní titul k užívání pozemků společnosti na rámec v katastru nemovitostí zapsaných věcných břemen. Společnost [právnická osoba]. nebyla účastníkem řízení projednávajícího se dělení pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa].

45. Ze sdělení Městského úřadu [adresa], stavebního úřadu ze dne 8.6.2021 soud zjistil, že k dotazu soudu potvrdil, že [jméno FO] byla zaměstnancem městského úřadu [adresa], stavebního úřadu od 8/2007 až 3/2015. Stavební úřad nenalezl originál spisu, o němž se vyjádřila [jméno FO] se svém čestném prohlášení, ani podací deník z roku 2009, kdy byl souhlas vydán. Spis vedený pod č.j. stav. [číslo jednací] byl dohledán v systému VITA, kdy v tomto období nebyl spis veden elektronicky, ale spis tohoto čísla byl zadán s poznámkou, že byl vyřízen 18.3.2009, dokument však pod tímto číslem nebyl evidován. Z pošty- podacího deníku vyplynulo, že pod označením 280/2009 je uveden dokument označený jako „Vyjádření, akce [adresa] posílení NN a kabel NN, [jméno FO] od MěÚ [adresa] OŽP“.

46. Ze sdělení města [adresa] ze dne 26.5.2021 soud zjistil, že došlá pošta je úřadem zapsána elektronicky na podatelně a předána příslušnému referentovi. Referent vytvoří spis pomocí softwarové podpory VITA. Dokument je odeslán přes rozhraní DS nebo fyzicky poštou. Úřad provedl šetření celé záležitosti. Rozhodnutí označené sp.zn. [spisová značka] týkající se souhlasu s dělením pozemku nebylo dohledáno ve fyzickém spisovém archivu, a to ani v šanonu označeném paní [jméno FO] „dělení [adresa]“, nebylo dohledáno ani elektronickém systému. Za součinnosti softwarové podpory podacího deníku/příchozí pošta, bylo zjištěno, že pod č.k. [hodnota] je vedeno řízení týkající se „akce posílení vedené NN“, s jiným okruhem účastníků. Duplicita spisových značek je vyloučena. [právnická osoba] uzavřelo, že předložené rozhodnutí nebylo vydáno stavebním úřadem. Ačkoliv působení paní [jméno FO] shledával starosta města jako problematické, po odborné stránce jí nemohl nic vytknout. Materii stavebního řízení ovládala dobře. Shledával jako nepravděpodobné, že by předmětné rozhodnutí nebylo zaneseno do systému či nebylo archivováno. Poukázal, že v rozhodnutí je přístupová cesta k rozdělovanému pozemku vedena přes pozemek třetí osoby, tato třetí osoba však (dle rozdělovníku) nebyla ani účastníkem řízení.

47. Z výpovědi svědka [tituly před jménem]. [jméno FO] soud zjistil, že od roku 1967 byl předsedou JZD. V rámci konkurzního řízení majetek družstva získala společnost [právnická osoba], následně společnost [právnická osoba]. V minulosti tam byly dva kravíny, jeden následně získala žalobkyně, druhý žalovaná, teletník, silážní žlaby. Každý objekt měl přístupovou komunikaci tak, aby tam mohl jezdit traktor. Tyto komunikace byly používány dle potřeby. Nebyly tam žádné zábrany. Jednalo se o páteřní komunikace, které byly v podobě polních cest, které se postupně rozšiřovaly, zpevňovaly tak, aby tam mohly jezdit traktory a další automobily. Páteřní komunikace pak byly přístupné i obci a obyvatelstvu obce. Komunikace k objektům ve vlastnictví žalované mají asfaltový povrch. Společnost [právnická osoba] oplotila bývalé mechanizační středisko a halu. Občanům obce byla přístupná „páteřní komunikace spojující obec s ulicí Nádražní.

48. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že je manželkou jednatele žalobkyně. Zástupce žalované zařizoval při prodeji nemovitosti veškeré záležitosti, včetně zavkladování, v oboru podnikal. Důvěřovali mu. Dle domluvy jezdili přes areál žalované, a to do roku 2012, kdy se situace změnila, a kdy jí to začalo vadit. O přístupu jednali i s jinými sousedy, kteří byli proti. Poslední tři roky, ale musí využívat přístup přes pozemky jiných osob, neboť žalobkyně přístup přes její pozemek zatarasila. Do té doby přístup přes pozemky jiných osob nevyužívaly. Žalobkyně má zřízeno věcné břemeno, kdy bylo počítáno, že dále se bude jezdit přes pozemek ve vlastnictví žalované. Společnost [právnická osoba] pozemek ve svém vlastnictví oplotila, zatím způsobem, kterým nebrání průjezdu žalobkyně ke svým nemovitostem, oplocení však mělo být v jiných místech.

49. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je od roku 1995 či 1996 jednatelem společnosti [právnická osoba]. Společnost [právnická osoba] je vlastníkem budov v sousedství budov ve vlastnictví žalobkyně a žalované, pozemků parc č. [hodnota], [hodnota] a [hodnota], na níž stojí budova. Některé pozemky má společnost oploceny, některé nikoliv. V areálu vede přístupová cesta od [adresa] k budovám společnosti [právnická osoba], která pokračuje na hlavní cestu k nádraží, kterou užívají další osoby bez omezení. Povrch této cesty je asfaltový. Oplocení okolo budovy na pozemku [hodnota] je provizorní, které po opravě budovy bude zrušeno, společnost však plánuje oplocení na hranicích pozemků. Neměl povědomí, zda společnost [právnická osoba] dala v minulosti souhlas s užíváním pozemků.

50. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

51. Kupní smlouvou o převodu nemovitostí ze dne 1.3.2010 žalovaná jakožto prodávající prodala žalobkyni, jakožto kupující, pozemky parc.č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], a dále nově oddělenou pozemkovou parcelu parc.č. [hodnota], oddělenou z pozemku parc.č. [hodnota] ve vlastnictví žalované, bez přístupu k veřejně přístupné komunikaci. Žalovaná znemožňuje žalobkyni přístup k předmětným pozemkům přes pozemek parc.č [hodnota].

52. Dle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen NOZ) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

53. Dle § 1029 NOZ vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

54. Dle § 1032 odst. 1 NOZ soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

55. Dle § 1033 NOZ obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst.

2. Ztratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty.

56. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaný návrh na zřízení nezbytné cesty v podobě služebnosti stezky a cesty specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku je důvodný.

57. Soud se nejprve zabýval námitkou res iudicata žalované a dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná. Mezi účastníky není sporu o tom, že žaloba žalobkyně, kterou se domáhala, aby žalovaná byla povinna přijmout návrh žalobkyně na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, byla rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 5.9.2013, č.j. 3 C 25/2011-110 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13.5.2014, č.j. 31 Co 131/2014-226, 31 Co 132/2014-226, zamítnuta. Žalobkyně se uložení této povinnosti domáhala z titulu uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí (prokázáno citovanými rozsudky). Je sice pravdou, že cílem uzavření této smlouvy bylo zřízení věcného břemene jízdy a chůze přes pozemek [hodnota] ve vlastnictví žalované. Soud však má za to, že se tohoto zřízení domáhala z jiného titulu. Soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se žalobkyně domáhá zřízení nezbytné cesty z důvodu, že její pozemek není spojen s veřejnou komunikací, domáhá sice zřízení služebnosti stezky a cesty, avšak z jiného titulu a nejedná se tak o věc pravomocně rozhodnutou a proto věc projednal.

58. Co se týče užití právního předpisu, dospěl soud k závěru, že s ohledem na skutečnost, že nezbytná cesta je zřizovaná rozhodnutím soudu za účinnosti NOZ, bude soud postupovat právě dle NOz, a to přesto, že k dělení pozemku došlo v době za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a přechodná ustanovení NOZ nehovoří jinak.

59. Dále se soud zabýval tím, zda jsou splněny zákonné podmínky pro zřízení nezbytné cesty. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 1.3.2010 od žalované mimo jiné pozemek parc.č. [hodnota], a že tento vznikl na základě geometrického plánu GP č. [hodnota] oddělením z pozemku ve vlastnictví žalované parc.č. [hodnota]. Tímto oddělením pak nemovitosti nabyté žalobkyní předmětnou smlouvou ztratily přístup k veřejně přístupné komunikaci. Žalovaný si v době prodeje musel být vědom ztráty tohoto přístupu, když předmětnou smlouvou v čl. V.bod kupní smlouvy strany ujednaly příslib přístupu na pozemek ve vlastnictví žalobkyně právě přes pozemek žalované parc.č. [hodnota] a dále uzavření smlouvy o zřízení věcného břemen, k jejímuž uzavření však nedošlo (prokázáno kupní smlouvou ze dne 1.3.2010 ve spojení s geometrickým plánem GP [hodnota], rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 5.9.2013, č.j. 3 C 25/2011-110 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13.5.2014, č.j. 31 Co 131/2014-226, 31 Co 132/2014-226). Soud má za prokázané, že původní pozemek parc.č. [hodnota] pak byl v době prodeje a stále je „napojen“ na veřejně přístupnou komunikaci, [adresa], koridorem na pozemku parc.č. [hodnota] znázorněným v geometrickém plánu č. [hodnota] ze dne 31.3.2008 (GP č. [hodnota] ze dne 31.3.2008), jež tvoří nedílnou součást kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene chůze a jízdy ze dne 9.4.2008 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba]s., jehož využívání i pro žalobkyni pak deklarovala sama žalovaná v kupní smlouvě z 1.3.2010. přičemž následně byl samotnou žalobkyní uzavřena s vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota] dne 7.6.2010 uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene odpovídajícímu právu chůze a jízdy, v rozsahu vyznačeném v GP č. [hodnota] ze dne 12.3.2010, a to ve prospěch pozemků ve vlastní žalobkyně. Oddělením části pozemku od pozemku ve vlastnictví žalované, bez zřízení přístupu např. prostřednictvím zřízení věcného břemene chůze a jízdy, ztratil nově vzniklý pozemek ve vlastnictví žalobkyně přístup k veřejně přístupné komunikaci. Na oddělení pozemku se pak podílela pouze žalovaná, když žalobkyně nebyla účastníkem žádného správního řízení týkající se oddělení pozemku. Za situace, kdy žalovaná v kupní smlouvě učinila příslib přístupu na kupované pozemky přes pozemek ve vlastnictví žalované a budoucí uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, neměla zcela jistě důvod pochybovat, že jí žalovaná přestane přístup umožňovat, zejména za situace, kdy to byla žalovaná, resp. její jednatel, který zařizoval veškeré administrativní záležitosti týkající se prodeje, vyhotovování geometrických plánů apod. (prokázáno kupní smlouvou ze dne 1.3.2010, výpovědí svědkyně [jméno FO]). Dále má soud za prokázané, že přístup přes svůj pozemek, tj. pozemek parc.č. [hodnota] pak žalovaná žalobkyni deklarovala i poté, co nedošlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, jež měla být dle smlouvy o smlouvě budoucí uzavřena do 30.3.2010, a to dne 30.3.2011. Zároveň bylo v řízení prokázáno, a to jednak při místním šetření dne 6.11.2018, tak výslechy svědků [jméno FO] a svědkyně [jméno FO], že žalovaná žalobkyni umožňovala přístup přes pozemek v jejím vlastnictví minimálně až do roku 2017, kdy na nově vybudovaný asfaltový povrch položila zátarasy. Při místním šetření soudu uvedla, že po sesednutí betonu, budou tyto zátarasy opětovně odstraněny, k čemuž však nedošlo (výpověď svědka [jméno FO] a svědkyně [jméno FO]). Žalobkyně tak pro přístup ke své provozovně začala využívat přístup přes pozemek parc.č. [hodnota], ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. (svědecká výpověď svědka [jméno FO] a svědkyně [jméno FO]), přičemž tato společnost s přístupem přes tento svůj pozemek nesouhlasí (výzva z 21.9.2020), hodlá svůj pozemek oplotit, a to nejen provizorním způsobem jako dosud (výpověď svědka [jméno FO], územní souhlas ze dne 27.8.2019, sp.zn. [spisová značka], č.j. [číslo jednací] ve spojení se situačním výkresem), přičemž obě účastníce řízení byly účastníky i předmětného správního řízení, kde vyslovili souhlas s navrhovaným stavebním záměrem. Tvrzení žalované, že přístup k pozemkům žalobkyně má tato v současné době zajištěn právě přes pozemky ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. přes veřejně přístupnou komunikace, má soud za vyvrácené jednak výpovědí svědka [jméno FO] ve spojení s výpovědí svědkyně [jméno FO] a svědka [jméno FO], a jednak sdělením Městského úřadu [adresa] silničního a správního úřadu ze dne 21.8.2020, má sice soud za to, že přístupová cesta spojující ul [adresa] s ulicí [adresa] je využívána i obyvateli obce a je evidována jako účelová, veřejně přístupná komunikace, avšak část bezprostředně sousedící s pozemkem parc.č. [hodnota], a využívaná jako přístupová cesta k předmětným pozemkům není účelovou, veřejně přístupnou komunikací. Soud tak dospěl k závěru, že byly naplněny zákonné podmínky pro zřízení nezbytné cesty, kdy žalovaná je vlastníkem nemovitostí, které nemají přístup k veřejně přístupné komunikaci a nemůže tak své nemovitosti řádně užívat, přičemž nemovitosti žalobkyně jsou touto užívání k provozování podnikání, tj. zakázkového truhlářství ( kolaudační souhlas s užíváním stavby ze dne 18.10.2010, sp.zn. [spisová značka], č.j. [číslo jednací]).

60. Dále se soud zabýval otázkou, zda neexistují zákonné důvody dané v § 1032 odst. 1 NOZ, pro něž by soud neměl zřízení nezbytné cesty dovolit a dospěl k závěru, že nikoliv. Soud neshledal, že by zřízením nezbytné cesty přes pozemek žalované vznikla škoda, která by převýšila výhodu této cesty. Nemovitosti žalobkyně i žalované jsou umístěné v průmyslovém areálu (letecký snímek), který dříve sloužil bývalému JZD, k veškerým stavbám vedly přístupové cesty, které jsou zachovány dodnes. Tento areál byl jako celek koupen společností [právnická osoba]. a následně část pozemků odkoupena žalovanou (výpověď svědka [tituly před jménem]. [jméno FO], smlouva o prodeji majetku z konkurzní podstaty ze dne 22.5.2003). Právní nástupce [právnická osoba], prodala nejprve v roce 2008 žalované část oddělenou z pozemku parc.č. [hodnota] a [hodnota] geometrickým plánem [hodnota], nově označeno jako pozemek parc.č. [hodnota] a další pozemky, v roce 2011 pak společnost [právnická osoba]. prodala žalované pozemek oddělený z pozemku parc.č. [hodnota] geometrickým plánem [hodnota], nově označeno jako pozemek parc.č. [hodnota]. Zároveň bylo mj. sjednáno právo chůze a jízdy po pozemku parc.č. [hodnota] a pozemku parc.č. [hodnota] ve prospěch pozemků parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota], ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. v rozsahu geometrického plánu č. [hodnota] ze dne 18.4.2011 (kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 9.4.2008 ve spojení s geometrickým plánem č. [hodnota], kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 15.6.2011 ve spojení s geometrickým plánem č. [hodnota], výpis z katastru nemovitostí) Je tak zřejmé, že část pozemku [hodnota] je již v současné době zatížena věcným břemen pro třetí osobu, přičemž z navrhovaného rozsahu zřízené nezbytné cesty je zřejmé, že část břemene se s navrhovanou služebností kryjí. Zároveň soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo ani prokázáno, že si žalobkyně způsobila nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně. Je sice pravdou, že nebyla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene práva jízdy a chůze a to z důvodu, kdy žalovaná nebyla k uzavření smlouvy vyzvána v zákonné prekluzivní lhůtě, avšak v této skutečnosti soud nespatřuje hrubou nedbalost či úmysl. Jak již soud uvedl shora, žalovaná v kupní smlouvě deklarovala svůj příslib umožňovat přístup k prodávaným nemovitostem přes pozemek parc.č. [hodnota], tento úmysl následně deklarovala i později, kdy již lhůta k uzavření smlouvy uplynula. Žalobkyně žalované, resp. jejímu jednateli důvěřovala a smlouva o zřízení věcného břemene zabezpečující přístup k pozemku nebyl současně s kupní smlouvou uzavřena pouze proto, že nebyl hotový geometrický plán a následně z důvodu, kdy žalovaná začala hledat výhodnější řešení, z jejího pohledu (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO], přípis ze dne 30.3.2011). Naopak je zde nutno poukázat, že to byla žalovaná, která přislíbila umožnění přístupu v době, kdy pozemky prodávala, a měla by tak ctí pravidlo pacta sunt servanda, což však do dnešního dne neučinila a žalobkyni v přístupu přes svůj pozemek brání. Jelikož žalobkyně nemá žádný přístup ke svým nemovitostem z veřejně přístupné komunikace, nebylo ze strany soudu ani shledáno, že by žádala zřízení nezbytné cesty za účelem pohodlnějšího spojení.

61. S ohledem na skutečnost, že nemovitost obklopuje více pozemků, zabýval se otázkou, nejpřirozenějšího přístupu, tak vlastník takového pozemku byl co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Soudem jmenovaný znalec dospěl k závěru, že nejpřirozenější cestou je nezbytná cesta zřízená přes pozemky ve vlastnictví třetí osoby, a to přes pozemek parc.č. [hodnota], kdy přirozenost poměřoval z pohledu zatáček, aby cestu mohla využívat nákladní vozidla jedoucí do provozovny žalobkyně. Soud však má za to, že přirozenost nelze poměřovat pouze „zatáčkami“, ale i náklady na její zřízení, mírou obtěžování a i historickým kontextem celé záležitosti. Jak již soud opakovaně uváděl, žalovaná v předmětné kupní smlouvě přislíbila zajištění přístupu k prodávaným nemovitostem přes svůj pozemek parc.č. [hodnota], pozemek, ke kterému jsou zřízena věcná břemena chůze a jízdy ve prospěch žalované i žalobkyně v rozsahu, který spojuje pozemek parc.č. [hodnota] s veřejně přístupnou účelovou komunikací. Na tomto pozemku je pak již zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch 3. osoby v rozsahu, který se částečně kryje s rozsahem navrhované nezbytné cesty (viz odůvodnění odst. 59,60). Zároveň dospěl soud k závěru, že zřízení nezbytné cesty v rozsahu žalobkyní [jméno FO], jednalo by se o zatížení pozemku třetí osoby, která se na dělení pozemků, na rozdíl od žalované, nikterak nepodílela. K námitce žalované, že právní předchůdce žalované udělil souhlas se zřízením tzv. koridoru přes jeho pozemek v geometrickém plánu, který tvoří nedílnou součást rozhodnutí označeného č.j. [číslo jednací] ze dne 18.3.2009, soud uvádí, že pouhý podpis na geometrickém plánu nelze za situace, kdy ke zřízení věcného břemene (služebnosti) k nemovité věci je třeba písemné smlouvy, nelze vykládat, že byl vlastníkem dotčeného pozemku souhlas udělen. A to zejména za situace, kdy osoba, která měla souhlas udělit, se dne 4.5.2021 vyjádřila, že takový souhlas neudělila, ale zejména za situace, kdy tato dotčená osoba nebyla účastna správního řízení týkajícího se dělení pozemku, kdy je otázkou legálnost takového řízení, resp. rozhodnutí, ale i kdyby tuto otázku soud pominul, žalovaná si musela být již v době vydání takového rozhodnutí, pokud k tomuto došlo, že řízení nebylo řádně vedeno, když dotčená osoba nebyla osobou označenou jako dotčená osoba, přičemž z chování samotné žalované (jejího jednatele) při uzavírání smlouvy je zřejmé, že byla znalá správního řízení, když v roce 2009 byla účastna několika takovýchto řízení a sama v této oblasti podnikala (sdělení Městského úřadu [adresa], výpověď svědkyně [jméno FO]). Pokud žalovaná poukazovala na geometrický plán č. [hodnota], který tvořil nedílnou součást „souhlasu“ stavebního úřadu ze dne 18.3.2009, je nutno podotknout, že žalovaná v uzavřené kupní smlouvě žalobkyni sice seznámila s geometrickým plánem č. [hodnota], kterým byl oddělen pozemek parc.č. [hodnota] a který učinila nedílnou součást kupní smlouvy (kupní smlouva z 1.3.2010), v této smlouvě sice hovoří o souhlasu městského úřadu [adresa] s dělením pozemku, ale tento ani geometrický plán součást smlouvy neučinila a v řízení ani netvrdila, že by s tímto žalobkyně byla seznámena, neboť žalobkyně nebyla účastníkem tohoto řízení. Navíc v řízení vyšly najevo závažné pochybnosti o pravosti této listiny, když v archivu Městského úřadu [adresa], stavební úřad nebyla listina dohledána v listinné ani elektronické podobě, pod uvedenou sp.zn. je evidováno jiné řízení týkající se jiného okruhu účastníků, kdy je evidováno z roku 2009 několik jiných řízení týkajících se žalované a když „souhlas“ nesplňuje ani požadavky dané stavebním řízení týkající se okruhu účastníků stavebního řízení. (sdělení ze dne 16.9.2020, 4.3.2021, 8.6.2021 a ze dne 26.5.2021). S ohledem na tyto formální vady rozhodnutí soud neuvěřil čestnému prohlášení [jméno FO] ze dne 14.4.2021, která popsala způsob přidělování, zapisování došlých věcí shodně jako starosta obce.

62. Za této situace, kdy soud dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro zřízení nezbytné cesty a kdy zároveň má za to, že pozemek parc.č. [hodnota] ztratil spojení s veřejnou cestou protože byl žalovanou rozdělen, aniž by byl přístup zřízen a na dělení pozemku se podílela jen a pouze žalovaná, vyhověl výrokem I. bod 1. soud návrhu žalobkyně na zřízení nezbytné cesty v podobě služebnosti chůze a jízdy, a to v rozsahu jím navrhovaném, tedy v rozsahu, v jakém byl přístup ze strany žalobkyně fakticky využíván a povolil tuto nezbytnou cestu v souladu s § 1033 odst. 2 NOZ bezúplatně, když jakékoliv jiné řešení má soud za rozporné s dobrými mravy.

63. Nad rámec soud uvádí, že z důvodu procesní ekonomie zamítl návrh na provedení důkazu výpovědí svědka [jméno FO], jehož výpověď s ohledem na skutečnost, že byl v řízení vyslechnut [jméno FO], jednatel téže společnosti, který může za společnost jednat samostatně, shledal jako nadbytečnou. Jako nadbytečnou pak soud shledal i výpověď znalce [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], když v otázce zřízení nezbytné cesty soud dospěl k e shodným záběrů jako znalec, avšak na základě jiných důkazů, i výpověď svědka [tituly před jménem]. [jméno FO], neboť i v případě, že by geometrický plán č. [hodnota] byl tímto podepsán, pouhý podpis na geometrickém plánu není ujednáním zavazujícím se ke zřízení věcného břemene.

64. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 122 479 Kč (po zaokrouhlení). Náklady řízení žalobkyně ve výši jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 43750 Kč za celkem 17,5 úkonů právní služby po 2 500 Kč dle §7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, 3x sepis podání ve věci samé, účast na celkem 8 jednáních, z toho v jednom případě se jednalo o přípravné jednání, a tento úkon je počítán jako půl úkon dle § 11 odst. 2 písm. g a v jednom případě je tento úkon počítán dle § 11 odst. 1 písm. g) za každé dvě započaté hodiny – celkem tedy 2 úkony, 3 účast u místního šetření a 3 nahlížení do spisu), paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 18 úkonů právní služby po 300 Kč, celkem tedy 5 400 Kč, náhradou za promeškaný čas v celkové výši 2 800 kč za celkem 16 půlhodin na cestách strávených k 8 jednáním soudu a 12 půl hodin na cestách strávených na 3 místní šetření a 100 Kč dle vyhlášky § 14 vyhl. 177/1996 Sb. a náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejichž celková výše činí 5 139,84 Kč, a to jednak dle vyhlášky č. 385/2015 Sb. v částce 361,77 Kč za účast u jednání soudu dne 28.7.2016 (při ujetí 66 km na trase [adresa] a zpět) při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 3,8 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) ve výši 29,5 Kč, jednak dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. v částce 364,99 Kč za účast u jednání soudu dne 20.6.2017 (při ujetí 66 km na trase [adresa] a zpět) a v částce 663,62 Kč za účast na místním šetření dne 21.4.2017 (při ujetí 120 km na trase [adresa] a zpět) při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 3,9 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) ve výši 28,6 Kč, jednak dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. v částce 376,1 Kč za účast u jednání soudu dne 5.6.2018 (při ujetí 66 km na trase [adresa] a zpět) a v částce 683,83 Kč za účast na místním šetření dne 6.11.2018 (při ujetí 120 km na trase [adresa] a zpět) při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 4 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) ve výši 29,8 Kč, jednak dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. v částce 721,82 Kč za účast na místním šetření dne 16.7.2019 (při ujetí 120 km na trase [adresa] a zpět) při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 4,1 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) ve výši 33,6 Kč, jednak dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. v částce 396,83 Kč za účast u jednání soudu dne 17.6.2020 (při ujetí 66 km na trase [adresa] a zpět) při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 4,2 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) ve výši 31,8 Kč, jednak dle vyhlášky č. 589/2020 resp. 375/2021 Sb. v celkové částce 1 570,88 Kč (tj. 4x 392,72 Kč) za účast u jednání soudu dne 27.1.2021, 14.4.2021, 22.9.2021 a 22.10.2021 (při ujetí 66 km na trase [adresa] a zpět) při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 4,4 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) ve výši 27,2 Kč, a to vždy za použití osobního automobilu tov. zn. Mercedes Benz, reg.zn. [SPZ], s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 5,7 l/100 km (počítáno dle 3. údaje v TP) a dále náhradou za vynaložené náklady za zpracování znaleckého posudku ve výši 40 000Kč, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % DPH v celkové výši 20 388,88 Kč dle § 137 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokátka prokázala, že je plátcem DPH. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

65. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované, která byla ve věci 100 % neúspěšná, bylo výrokem III. tohoto rozsudku uloženo, aby státu nahradila náklady spojené se státem vyplacenou odměnou znalce v celkové výši 7 742,29 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.