4 C 62/2022-123

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 270 577 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 270 577 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 270 577 Kč ve výši 11,75 % ročně od 4. 2. 2022 zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 93 152,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10.12.2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 270 577 Kč z titulu náhrady škody. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný se vůči žalobkyni dopustil trestného činu, když se úmyslně neoprávněně obohatil ukončením pojistných smluv žalobkyně u společnosti [právnická osoba] („ [anonymizováno]“) a převedením odkupného na bankovní účet své přítelkyně. Žalobkyni byla jednáním žalovaného způsobena majetková škoda v celkové výši 784 250 Kč. Žalovaný škodu způsobil tak, že dne 4.9.2014 bez vědomí žalobkyně vyplnil a odeslat žádosti o ukončení jejích pojistných smluv [číslo] vedených u [právnická osoba], přičemž na všech žádostech uvedl pro výplatu odkupného bankovní účet své přítelkyně, na které bylo [právnická osoba] vyplaceno odkupné v celkové výši 513 673 Kč. Žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši 784 250 Kč způsobené trestnou činností žalovaného v rámci trestního řízení, ke kterému se řádně připojila se svým nárokem jako poškozená, přičemž rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18.12.2018, č.j. 2 T 245/2016-1667 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11.6.2016, č.j. 44 To 197/2019, který nabyl právní moci dne 24.6.2019, byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 513 673 Kč a se zbylým nárokem byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Částka 270 577 Kč představuje odkupné, které si ponechala pojišťovna [anonymizováno]. Pokud by žalovaný podvodně neukončil pojistné smlouvy, zhodnocovaly by se prostředky, které na jejich základě žalobkyně uložila u pojišťovny a po skončení trvání pojistných smluv by je inkasovala žalobkyně, a to včetně zhodnocení. V době ukončení pojistných smluv byl stav běžného pojistného na pojistné smlouvě č. [částka], na pojistné smlouvě č. [částka], na pojistné smlouvě č. [částka] a na pojistné smlouvě č. [částka], celkem tedy 1 284 182 Kč. V důsledku jednání žalovaného tak žalobkyně přišla nejméně o 1 284 182 Kč, přičemž po ukončení smluv bylo přítelkyni žalovaného vyplaceno 513 673 Kč, kdy náhrady této škody se žalobkyně domohla v rámci exekuce na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku. V této věci pak žádá náhradu zbylé části nároku.

2. Žalovaný neuznal uplatněný nárok ani zčásti a navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že byl uznán vinným, mimo jiné, za trestný čin podvodu vůči žalované, za což nesl a dosud nese odpovědnost. Žalobkyně uplatňovala v rámci trestního řízení nejprve nárok na náhradu škody ve výši 1 284 812 Kč, a to při podání vysvětlení dne 4.2.2015, který později, dopisem ze dne 12.2.2017, snížila na částku 784 250 Kč. Trestními rozsudky bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 513 673 Kč, což splnil, byť až v rámci exekuce. S ohledem na to, že i soudy rozhodující v trestním řízení vycházely z toho, že žalobkyně chtěla v lednu roku 2015, tedy 4 měsíce po jednání žalovaného, požádat o výplatu části pojistky a že tedy částku 784 250 Kč, kterou si chtěla vybrat, musela žalobkyně nakonec sehnat jiným způsobem, má žalovaný za to, že rozdíl na odbytném mezi zářím 2014, kdy jednal žalovaný, a lednem 2015, kdy chtěla obdobným způsobem jednat žalobkyně, by nečinil částku 270 577 Kč, ale naopak částku blížící se nule. Z opatrnosti rovněž žalovaný namítá promlčení uplatněného nároku, a to následně i ve vztahu k příslušenství, o které žalobkyně rozšířila nárok při jednání soudu dne 1.9.2022.

3. Žalobkyně ve své replice uvedla, že předmětné pojistné smlouvy fungovaly spíše jako investiční produkt, neboť pojistná částka pro případ smrti byla na každé z nich ve výši 15 000 Kč, jejich cílem bylo zhodnocení finančních prostředků žalobkyně. Žalobkyně však měla možnost část vložených peněz v průběhu trvání pojistných smluv vybrat, aniž by byly pojistné smlouvy ukončeny. Tomu odpovídá tzv. běžný a mimořádný účet pojistného. Pojistné smlouvy byly uzavřeny na 20 let a jejich ukončení před 9. výročím byl v důsledku poplatkové politiky pojišťovny hrubě nevýhodné. Žalobkyně neměla v úmyslu smlouvy zrušit a nechat si vyplatit odkupné. V lednu 2015 pouze potřebovala peníze a uvažovala o výběru z mimořádných účtů svých smluv. Když se přišla do pojišťovny informovat, zda je takový výběr možný, bylo jí pojišťovnou sděleno, že její pojistné smlouvy byly zrušeny s výplatou odkupného, a to žalovaným. Žalobkyně tedy nikdy neměla v úmyslu ukončit pojistné smlouvy s výplatou odkupného do doby, kdy by platila nesmyslně vysoké poplatky a připravila by se tak o podstatnou část výnosů a potenciálně i vkladu. Takové předčasné zrušení pojistných smluv nedávalo ekonomický smysl. Pokud jde o výši škody, ke dni zrušení smluv ze strany žalovaného činila kapitálová hodnota pojištění 1 284 182 Kč, přičemž šlo o minimální hodnotu, kterou by si žalobkyně mohla po uplynutí 9 let od uzavření smluv bez sankce vybrat. Reálná hodnota investice by velmi pravděpodobně byla ještě mnohem vyšší v důsledku dalšího zhodnocování peněz.

4. Při jednání dne 1.9.2022 žalobkyně rozšířila žalobu o zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 4.2.2022 do zaplacení. Soud při jednání tuto změnu žaloby připustil.

5. Soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že na konci roku 2014 a začátku ledna 2015 potřebovala žalobkyně prostředky na rekonstrukci domu v [obec], proto kontaktovala pana [příjmení] s tím, zda je možné ještě učinit mimořádný výběr z mimořádného účtu pojištění u [anonymizováno]. Poté se žalobkyně dostavila na pobočku [anonymizováno] v [anonymizováno], kde předložila občanský průkaz, pracovnice [anonymizováno] jí však sdělila, že smlouvy jsou již ukončeny a ukázala žalobkyni jednu smlouvu spolu s žádostí o ukončení, kdy její podpis měl být ověřen poštou na [obec a číslo]. Šlo o zjevné falzum. Pracovnice [anonymizováno] poté vytiskla žalobkyni kopie všech žádostí o zrušení pojistných smluv a s tím poté šla žalobkyně podat trestní oznámení na policii, kde uvedla, že vzniklá škoda je asi 1 200 000 Kč. Dále soud z tohoto výslechu zjistil, že tehdy v lednu 2015 měla vizi, že dům v [obec] opraví a nechtěla čekat, až peníze vydělá, a tak kontaktovala pana [příjmení], který jí řekl, ať se dotáže na stav mimořádných účtů, zda je ještě možné něco vybrat, neboť již v minulosti takto žalobkyně postupovala. Žalobkyně měla ještě byt v [obec], tedy další potenciální zdroj financí, navíc vydělávala a rekonstrukce mohla počkat. Žalobkyně uvedla, že rekonstrukce rozhodně nestála za to, aby zrušila smlouvy s odkupním poplatkem ve výši 60 %. Dále z tohoto výslechu soud zjistil, že čestné prohlášení ze dne 20.1.2015 psala žalobkyně přímo na pobočce v [anonymizováno].

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je příbuzným žalobkyně (jeho manželka je neteří žalobkyně) a žalovaný je jeho kamarád z dětství. Do roku 2012 byl finančním poradcem [anonymizováno], žalobkyně s ním však konzultovala finanční věci i v následných letech, neboť byl členem rodiny. V lednu 2015 jej žalobkyně kontaktovala s tím, že potřebuje nějaké peníze a dotazovala se jej, zda je možné vybrat nějaké peníze z pojistných smluv. Svědek již v té době finančního poradce [anonymizováno] nedělal, nevěděl tedy, zda je ještě možné výběr z pojistných smluv učinit, proto žalobkyni poslal na pobočku [anonymizováno], kde jí sdělí, jaký je zůstatek, kolik je ještě možné vybrat, což následně žalobkyně učinila. Následně žalobkyně svědka kontaktovala přímo z pobočky [anonymizováno] s tím, že smlouvy jsou zrušeny a sdělila mu další nesrovnalosti, například číslo občanského průkazu, změnu doručovací adresy a rovněž mu sdělila, kdo je podepsán na žádost o zrušení smluv. K charakteru produktu svědek uvedl, že [anonymizováno] garantoval zhodnocení a nemělo by se tak stát, že by žalobkyně přišla o naspořené prostředky. Produkt byl nastaven tak, že na něm bylo řádné pojistné a mimořádné pojistné, přičemž z mimořádného pojistného bylo možné činit výběry bez sankcí. O zrušení smluv nepadlo ze strany žalobkyně ani slovo, produkt byl záměrně nastaven tak, aby zahrnoval možnost výběru, a to z mimořádných účtů. Svědkovi je známo, že v průběhu trvání smluv prováděla žalobkyně výběry z mimořádných účtů. Dle svědka byl důvodem návštěvy žalobkyně na pobočce v [anonymizováno] dotaz, zda je ještě možné z mimořádných účtů vybrat nějaké prostředky. Svědek pojistné smlouvy znal, avšak nevěděl, zda se dotaz na stav mimořádných účtů činí písemně, žalobkyně již v minulosti při prvním výběru z mimořádných účtů na pobočce [anonymizováno] byla, byla to nejjednodušší možnost, kdy i při této první návštěvě jí byl sdělen stav mimořádných účtů. Proto jí svědek rovněž v lednu 2015 poslal na pobočku, aby se opětovně zeptala na stav mimořádných účtů a zda je ještě možné něco vybrat.

8. Z návrhu pojistníka na uzavření pojistné smlouvy [anonymizována tři slova] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne 4.4.2011 [číslo] dále shodné smlouvy ze dne 4.4.2011 [číslo] shodné smlouvy ze dne 14.6.2011 [číslo] soud zjistil, že pojistná částka činila 15 000 Kč a roční pojistné činilo 312 000 Kč.

9. Z Všeobecných pojistných podmínek životního pojištění [právnická osoba] ze dne 1.1.2010 soud zjistil, že dle čl. 13 těchto podmínek má pojistník právo kdykoliv během trvání pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel sdělí výši odkupného ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka.

10. Ze zvláštních pojistných podmínek základního životního pojištění, Univerzální životní pojištění, [právnická osoba] ze dne 1.1.2010, soud zjistil, že podle čl. 10 má pojistník právo na mimořádné výběry během trvání pojištění. Mimořádné výběry mohou být vyplaceny pojistitelem výlučně na základě písemné žádosti pojistníka ve formě požadované pojistitelem a doručené do hlavní kanceláře pojistitele. Mimořádný výběr se uskuteční nejdříve z účtu mimořádného pojistného, je-li takový, a v případě nulové hodnoty účtu mimořádného pojistného i z účtu běžného/jednorázového pojistného.

11. Z tabulky variabilních složek – univerzální životní pojištění soud zjistil, že dle bodu IV. Poplatky za zrušení pojištění s výplatou odkupného v daném roce pojistné doby nebo mimořádného výběru z účtu běžného jednorázového pojistného ve 4. roce činí 60 %, v 9. roce 10 % a v 10. roce 0 %. Mimořádné výběry nebo převody prostředků z účtu mimořádného pojistného jsou bez poplatku.

12. Z žádostí o ukončení pojistné smlouvy ze dne 2.6.2014 soud zjistil, že žalovaný jako zprostředkovatel uvedeného dne podal žádost o zrušení pojistné smlouvy [číslo] na jméno žalobkyně u [právnická osoba], přičemž dopisem [právnická osoba] ze dne 25.7.2014 bylo ohledně všech žádostí zvlášť sděleno, že v žádosti nebyla připojena identifikace pojistníka. Uvedený dopis [právnická osoba] byl adresován žalobkyni na změněnou adresu [adresa].

13. Z žádostí o ukončení pojistné smlouvy ze dne 4.9.2014 soud zjistil, že žalovaný jako zprostředkovatel uvedeného dne podal žádost o zrušení pojistné smlouvy [číslo] na jméno žalobkyně u [právnická osoba], a to s připojenou identifikací žalobkyně. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že této žádosti bylo vyhověno a odkupné bylo vyplaceno ve prospěch bankovního účtu [jméno] [příjmení], tehdejší přítelkyně žalovaného.

14. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 11.9.2014 adresovaného [celé jméno žalobkyně] na adresu [adresa], soud zjistil, že tímto dopisem [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] oznámila, že bylo vyhověno její žádosti o ukončení pojistné smlouvy [číslo] s výplatou odkupného, čímž pojištění žalobkyně zaniklo a zároveň byla ukončena platnost uvedené pojistné smlouvy. V tomto dopise byla uvedena struktura odkupného: 321 029 Kč odkupní hodnota účtu běžného pojistného, - 192 617 Kč činil odkupní poplatek a k výplatě zbývalo 128 412 Kč.

15. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 11.9.2014 adresovaného [celé jméno žalobkyně] na adresu [adresa], soud zjistil, že tímto dopisem [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] oznámila, že bylo vyhověno její žádosti o ukončení pojistné smlouvy [číslo] s výplatou odkupného, čímž pojištění žalobkyně zaniklo a zároveň byla ukončena platnost uvedené pojistné smlouvy. V tomto dopise byla uvedena struktura odkupného: 321 053 Kč odkupní hodnota účtu běžného pojistného, - 192 632 Kč činil odkupní poplatek a k výplatě zbývalo 128 421 Kč.

16. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 11.9.2014 adresovaného [celé jméno žalobkyně] na adresu [adresa], soud zjistil, že tímto dopisem [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] oznámila, že bylo vyhověno její žádosti o ukončení pojistné smlouvy [číslo] s výplatou odkupného, čímž pojištění žalobkyně zaniklo a zároveň byla ukončena platnost uvedené pojistné smlouvy. V tomto dopise byla uvedena struktura odkupného: 321 050 Kč odkupní hodnota účtu běžného pojistného, - 192 630 Kč činil odkupní poplatek a k výplatě zbývalo 128 420 Kč.

17. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 11.9.2014 adresovaného [celé jméno žalobkyně] na adresu [adresa], soud zjistil, že tímto dopisem [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] oznámila, že bylo vyhověno její žádosti o ukončení pojistné smlouvy [číslo] s výplatou odkupného, čímž pojištění žalobkyně zaniklo a zároveň byla ukončena platnost uvedené pojistné smlouvy. V tomto dopise byla uvedena struktura odkupného: 321 050 Kč odkupní hodnota účtu běžného pojistného, - 192 630 Kč činil odkupní poplatek a k výplatě zbývalo 128 420 Kč.

18. Z čestného prohlášení žalobkyně doručené pojišťovně [anonymizováno] dne 20.1.2015 soud zjistil, že žalobkyně čestně prohlásila, že nikdy nežádala o ukončení pojistných smluv [číslo] peníze jí nebyly vyplaceny a nikdy nebydlela a neměla adresu na [anonymizována dvě slova], [obec a číslo]. Současně požádala o zaslání duplikátů všech dokumentů, které se ukončení smluv týkají včetně vyúčtování výplaty finančních prostředků.

19. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného Policii České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality – [anonymizováno] oddělení, ze dne 16.2.2015 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s jmenovanou pojišťovnou čtyři pojistné smlouvy investičního životního pojištění, uzavření všech pojistných smluv bylo zprostředkováno pojišťovacím agentem, společností [právnická osoba], resp. podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem [anonymizováno], panem [jméno] [příjmení]. Roční pojistné na každé ze smluv bylo 312 000 Kč. Dne 14.7.2011 byly pojišťovně ke všem pojistným smlouvám doručeny žádosti žalobkyně o vklad mimořádného pojistného ve výši 2 187 650 Kč. Žádostmi ze dne 29.3.2012, 2.4.2012 a 2.4.2012 požádala žalobkyně o mimořádné výběry z pojistné smlouvy [číslo] to ve výši 2 000 000 Kč. Těmto žádostem nebylo vyhověno, neboť účet uvedený pro výplatu nebyl uveden na pojistných smlouvách a pojišťovna tak vyzvala žalobkyni k doložení vlastnictví uvedeného bankovního účtu. Následně [jméno] [příjmení] žádosti o mimořádné výběry zrušil s tím, že budou sepsány nové včetně dokladu o majiteli účtu. Dne 22.4.2012 požádala žalobkyně o vklad mimořádného pojistného ve výši 312 500 Kč na účet běžného pojistného, a to ke všem pojistným smlouvám. Na základě této žádosti byl u každé ze smluv proveden výběr z mimořádného vkladu ve jmenované výši a tato částka byla použita na úhradu běžného pojistného za období 22.7.2012 – 22.7.2013. Žádostmi ze dne 22.4.2012 požádala žalobkyně opět o mimořádné výběry z pojistných smluv, a to ve výši 1 820 000 Kč u pojistné smlouvy [číslo] ve výši 1 770 000 Kč u pojistné smlouvy [číslo]. Těmto žádostem bylo vyhověno, přičemž v případě pojistných smluv [číslo] šlo o výběry z mimořádného vkladu v maximální výši. Dne 25.6.2014 byly pojišťovně doručeny návrhy na ukončení všech pojistných smluv, a to na základě žádosti ze dne 2.6.2014, přičemž totožnost žalobkyně ověřil žalovaný. Dne 23.7.2014 byla pojišťovně doručena žádost o provedení změny doručovací adresy na [anonymizována dvě slova]. S ohledem na chybějící identifikaci pojistníka byla žalobkyně, již však na nově uvedenou adresu, vyzvána k doplnění identifikace. Dne 11.9.2014 byly pojišťovně doručeny nové žádosti o ukončení pojistných smluv, a to datované dne 4.9.2014, přičemž tyto žádosti již obsahovaly připojenou identifikaci pojistníka – žalobkyně a na základě těchto žádostí došlo k výplatě odkupného, v částkách 128 421 Kč, 128 412 Kč, 128 420 Kč a 128 420 Kč, celkem 513 673 Kč. Pojišťovacím zprostředkovatelem, který provedl identifikaci žalobkyně na žádostech o ukončení pojistných smluv, byl žalovaný. Dne 20.1.2015 bylo pojišťovně doručeno čestné prohlášení žalobkyně, že nikdy nežádala o ukončení pojistných smluv, že jí odkupné nebylo vyplaceno a že nikdy nebydlela na adrese [adresa]. Občanský průkaz, dle kterého měl být ověřen její podpis jí byl odcizen nebo byl ztracen a je evidován v databázi neplatných dokladů.

20. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 31.3.2022 soud zjistil, že s ohledem na investiční charakter pojištění nelze vyčíslit kapitálovou hodnotu do budoucna. U všech uvedených pojistných smluv na jméno žalobkyně byly sjednány ještě mimořádné účty a jejich hodnota vyplacena klientce v roce 2012 až na pojistnou smlouvu [číslo] u které byla vyplacena zbývající částka 12 414 Kč v roce 2015. Odkupní poplatek u zrušení pojištění s výplatou odkupného činil 4. rok 60 %. V lednu 2015 by tento odkupní poplatek činil rovněž 60 %. Mimořádný výběr v lednu 2015 by bylo možné provést na základě žádosti klientky. Na účtu běžného pojistného po provedení mimořádného výběru musí zůstat hodnota účtu ve výši 12 000 Kč O tuto hodnotu a odkupní poplatek by byla snížena hodnota mimořádného výběru z běžného účtu pojistných smluv. Z toho vyplývá, že částku 784250 Kč by nebylo možné vybrat.

21. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22.10.2021, č.j. 22 C 248/2018 – 129, soud zjistil, že žalobou ze dne 8.11.2018 se žalobkyně domáhala po [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a společnosti [právnická osoba] zaplacení částky 770 509 Kč (pozn. původně byla žalobou uplatněna částka 1 713 673 Kč, kdy částka 1 200 000 Kč představuje zůstatek na majetkovém účtu žalobkyně a částka 513 673 Kč byla neoprávněně vyplacena žalovanému jako odkupné, přičemž v průběhu řízení vzala žalobkyni žalobu částečně zpět tak, že předmětem řízení byla nadále částka 770 509 Kč) s příslušenstvím z titulu náhrady škody ze skutkově shodných důvodů jako v této věci s tím, že porušení právní povinnosti na straně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [právnická osoba] žalobkyně spatřovala v porušení povinností stanovených AML zákony a u [právnická osoba] [anonymizováno] rovněž z důvodu porušení ustanovení zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích. Společnost [anonymizováno] vznesla námitku promlčení uplatněného nároku a rovněž zpochybnila výši škody, jak jí vyčíslila žalobkyně, neboť částky jsou požadovány duplicitně. Společnost [anonymizováno] ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyně by měla nárok uplatňovat po panu [celé jméno žalovaného], který se dopustil excesu z jednání, kterým ho [právnická osoba] jako svého zprostředkovatele pověřila. Obdobně jako [právnická osoba] zpochybnila výši uplatňovaného nároku součtem částek 1 200 000 Kč a 513 673, neboť za běžného běhu události lze nárokovat pouze jednu z těchto částek. Obvodní soud pro Prahu 1 výrokem I. žalobu zamítl vůči [právnická osoba] s odůvodněním, že nárok je promlčen. Výrokem II. uložil [právnická osoba] [anonymizováno] povinnost zaplatit žalobkyni částku 770 509 Kč s příslušenstvím. K odvolání [právnická osoba] [anonymizováno] byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 změněn rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. 62 Co 205/2022, a to, mimo jiné, ve výroku II. tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 770 509 Kč s příslušenstvím vůči [anonymizována dvě slova], se zamítá, a to rovněž pro důvodně vznesenou námitku promlčení.

22. Z úředního záznamu ze dne 4.2.2015 o podaném vysvětlení soud zjistil, že jmenovaného dne se žalobkyně dostavil na Policii České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality – [anonymizováno]. Oddělení, s tím, že po poučení dle § 43 odst. 3 tr.ř. se žalobkyně jako poškozená připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 1 284 812 Kč a současně navrhla, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu s tím, že v podaném vysvětlení žalobkyně uvedla, že na žádostech o ukončení jejích pojistných smluv je uvedeno jméno získatele spol. [anonymizováno], a to [celé jméno žalovaného] rovněž, že podpis na žádostech se dle jejích informací od pana [příjmení] nápadně podobá podpisu pana [celé jméno žalovaného]. Dále tohoto úředního záznamu soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že začátkem tohoto roku potřebovala ze smluv vybrat nějaké prostředky, proto dne 20.1.2015 navštívila osobně sídlo [právnická osoba] se sídlem [obec a číslo], kde zjistila, že 11.9.2014 byla podána žádost o ukončení všech čtyř pojistných smluv a všechny prostředky byly vyplaceny na tam uvedený účet.

23. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 12.2.2017 adresovaného Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soud zjistil, že tímto dopisem se žalobkyně připojila k trestnímu stíhání se svým nárokem na náhradu škody ve výši 784 250 Kč vůči obžalovanému [celé jméno žalovaného].

24. Z protokolu o hlavním líčení Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci sp.zn. 2T 245/2016 na č.l. 1465 a následující spisu soud zjistil, že při hlavním líčení žalobkyně jako poškozená k dotazu předsedy senátu uvedla, že škoda, která jí vznikla, činí více než 1 200 000 Kč, část byla vyplacena na účet, který žalobkyně nezná a zároveň vypovězením smluv došlo k penalizaci předčasného vypovězení v částce více než 600 000 Kč. To, že došlo k vypovězení smluv, zjistila žalobkyně náhodně svoji osobní schůzkou na pobočce pojišťovny [anonymizována tři slova], kde si podávala žádost o výplatu části pojistky. Při této příležitosti bylo žalobkyni sděleno, že pojistky již nemá, neboť je vypověděla. V této souvislosti žalobkyně zjistila, že smlouvy byly vypovězeny obžalovaným [celé jméno žalovaného], kterého žalobkyně nezná. Dále uvedla, že částka 784 250 Kč je přesně vypočtená částka, kterou musela žalobkyně sehnat jiným způsobem k tomu, aby peníze, které chtěla vybrat v pojišťovně, získala. Při svém výslechu pak žalobkyně jako poškozená vypověděla, že v době, kdy zjistila, co se stalo s jejími smlouvami, potřebovala finance a pan [příjmení] jí řekl, že má 4 pojistky, ať tedy zajde do pojišťovny a zde může část prostředků vybrat. Žalobkyně přišla osobně do pojišťovny, předložila čísla smluv a pracovnice jí sdělila, že smlouvy jsou vypovězeny, ukázala žalobkyni scan žádosti, na které byl podepsán žalovaný.

25. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18.12.2018, čj. 2T 245/2016-1667, soud zjistil obžalovaný [celé jméno žalovaného] byl, mimo jiné, uznán vinným, že dne 4.9.2014 se neoprávněné obohatil na [obec a číslo], [ulice a číslo] tím, že bez vědomí pojištěné [celé jméno žalobkyně] vyplnil a odeslal žádosti o ukončení jejích pojistných smluv vedených u [právnická osoba], přičemž na všech těchto žádostech uvedl pro výplatu odkupného bankovní účet [jméno] [příjmení], čímž spáchal zločin pojistného podvodu a dále, že způsobil žalobkyni škodu ve výši 513 673 Kč s tím, že žalovanému bylo uloženo, aby zaplatil [celé jméno žalobkyně] na náhradě škody částku 513 673 Kč a se zbytkem byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z bodu 111 odůvodnění tohoto rozsudku soud zjistil, že svědek [jméno] [příjmení] v rámci hlavního líčení vypověděl, že v lednu roku 2015 paní [celé jméno žalobkyně] chtěla nějaké peníze vybrat, ale ukázalo se, že smlouvy byly ukončeny.

26. Z rozsudku Městského soud v Praze ze dne 11.6.2019, č.j. 44 To 197/2019, soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 513 673 Kč a se zbytkem svého nároku byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

27. Z předžalobní upomínky ze dne 28.2.2022 žalobkyně adresované žalovanému soud zjistil, že tímto dopisem vyzvala žalobkyně k zaplacení náhrady škody ve výši 270 577 Kč ve lhůtě 2 dnů od doručení výzvy.

28. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a paní [příjmení] [příjmení] jako kupující dne 3.8.2015 soud zjistil, že na základě této kupní smlouvy prodala žalobkyni kupující byt v [obec] za kupní cenu 820 000 Kč.

29. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

30. Právní zástupce žalovaného navrhoval provést další důkazy, a to svědecký výslech pracovnice [anonymizováno], která dne 20.1.2015 řešila s žalobkyní na pobočce [anonymizována dvě slova] záležitost ohledně ukončení pojistných smluv, dále výslech tehdejšího ředitele [anonymizováno], dále zvukový záznam z hlavního líčení, na kterém žalobkyně jako poškozená vypovídala ve věci trestního stíhání žalovaného a dále interní předpisy [anonymizováno] týkající se postupu klientského centra a konečně vyjádření [právnická osoba] k žalobě ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp.zn. 22 C 248/2018. Soud všechny výše uvedené důkazní návrhy zamítl. Pokud jde o navrhovaný důkaz svědeckým výslechem tehdejšího ředitele [příjmení] [jméno] [příjmení], který by měl vypovídat o tom, co se mohlo v souladu s interními předpisy pojišťovny odehrát na pobočce v lednu 2015, dále vyjádřením [právnická osoba] k žalobě vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 sp.zn. 22 C 248/2018 a vnitřními předpisy [anonymizováno] týkajícími se postupu klientského centra, má soud za to, že jde o důkazy, které nejsou s to ani ověřit, ani vyvrátit úmysl žalobkyně ukončit pojistné smlouvy s výplatou odkupného. Pokud jde o důkazní návrhy – zvukový záznam z hlavního líčení, ve kterém byla žalobkyně vyslýchána jako poškozená a na kterém se připojovala se svým nárokem k trestnímu řízení jako poškozená, shledal je soud nadbytečnými, neboť z protokolu o hlavního líčení, který byl k důkazu proveden, vyplývá veškerý obsah tohoto hlavního líčení. Rovněž pak soud shledal již nadbytečným provádět svědecký výslech tehdejší pracovnice klientského centra [právnická osoba], která dne 20.1.2015 řešila záležitost na pobočce [anonymizována dvě slova] s žalobkyní, neboť žalovaným namítaný úmysl žalobkyně vypovědět předmětné smlouvy v lednu 2015, přičemž právě za tímto účelem se žalobkyně měla dostavit na pobočku [anonymizována dvě slova], byl bez důvodných pochybností vyvrácen provedenými důkazy. Z výše uvedených důvodů tak soud uvedené důkazní návrhy zamítl.

31. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

32. Žalobkyně uzavřela v roce 2011 s pojišťovnou [anonymizováno] čtyři pojistné smlouvy investičního životního pojištění s ročním pojistným ve výši 312 000 Kč na každé z nich. Pro každou ze smluv byl vedle účtu běžného pojistného zřízen ještě účet mimořádného pojistného. Dne 14.7.2011 byly pojišťovně ke všem pojistným smlouvám doručeny žádosti žalobkyně o vklad mimořádného pojistného ve výši 2 187 650 Kč. V roce 2012 žalobkyně provedla dva výběry z těchto mimořádných účtů, nejprve ve výši 312 500 Kč, přičemž tento výběr byl použit na úhradu běžného pojistného, a následně ve výši 1 820 000 Kč v případě tří pojistných smluv a 1 770 000 Kč v případě čtvrté pojistné smlouvy tak, že v případě tří pojistných smluv šlo o maximální výběr z mimořádného účtu. Zůstatek na mimořádném účtu ve výši 12 400 Kč na pojistné smlouvě [číslo] byl vyplacen žalobkyni v roce 2015. [příjmení] z mimořádných účtů nepodléhaly poplatku. Na základě žádostí ze dne 4.9.2014 podaných žalovaným jménem žalobkyně, kdy předtím v červenci 2014 žalovaný oznámil pojišťovně [anonymizováno] změnu doručovací adresy žalobkyně [adresa], došlo k ukončení všech čtyř pojistných smluv vedených na jméno žalobkyně, a to s výplatou odkupného tak, že ve prospěch účtu uvedených na žádostech bylo vyplaceno 513 673 Kč. Celková hodnota běžného pojistného na všech čtyřech pojistných smlouvách činila 1 284 182 Kč, zbývající částku 784 250 Kč si ponechala pojišťovna [anonymizováno] jako tzv. odkupní poplatek za předčasné ukončení smluv. Žalobkyně se o ukončení smluv dozvěděla tak, že se dostavila v lednu 2015 na pobočku [anonymizováno] v ulici [anonymizována dvě slova] na [obec a číslo], kde se chtěla informovat na možnosti výběru peněz z pojistných smluv, neboť v té době potřebovala finanční hotovost a již v minulosti prováděla ze smluv výběry, a to z mimořádných účtů. Na pobočce jí bylo sděleno, že smlouvy byly zrušeny a předloženy jí byly rovněž kopie žádostí o ukončení pojistných smluv podepsaných žalovaným. Žalobkyně sepsala téhož dne (20.1.2015) na pobočce čestné prohlášení o tom, že výše pojistné smlouvy nikdy nezrušila, na adrese [adresa]. Následně svůj nárok snížila na částku 784 250 Kč. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18.12.2018, čj. 2T 245/2016-1667, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11.6.2019, č.j. 44 To 197/2019, byl žalovaný, mimo jiné, uznán vinným, že dne 4.9.2014 se neoprávněné obohatil na [obec a číslo], [ulice a číslo] tím, že bez vědomí pojištěné [celé jméno žalobkyně] vyplnil a odeslal žádosti o ukončení jejích pojistných smluv vedených u [právnická osoba], přičemž na všech těchto žádostech uvedl pro výplatu odkupného bankovní účet [jméno] [příjmení], čímž spáchal zločin pojistného podvodu a dále, že způsobil žalobkyni škodu ve výši 513 673 Kč s tím, že žalovanému bylo uloženo, aby zaplatil [celé jméno žalobkyně] na náhradě škody částku 513 673 Kč a se zbytkem byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně se žalobou ze dne 8.11.2018 podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhala na společnostech [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] zaplacení částky 770 509 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody ze skutkově shodných důvodů jako v této věci s tím, že porušení právní povinnosti na straně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [právnická osoba] žalobkyně spatřovala v porušení povinností stanovených AML zákony a u [právnická osoba] [anonymizováno] rovněž z důvodu porušení ustanovení zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22.10.2021, č.j. 22 C 248/2018 – 129, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. 62 Co 205/2022, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta z důvodu promlčení předmětného nároku.

33. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

34. Podle ust. § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

35. Podle ust. § 619 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

36. Podle ust. § 620 odst. 1 občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

37. Podle ust. § 629 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

38. Podle ust. § 648 občanského zákoníku, uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

39. Podle ust. § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

40. Podle ust. § 2915 občanského zákoníku, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

41. Soud se předně zabýval námitkou promlčení žalobního nároku vznesenou žalovaným. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně získala povědomí o škodě a o osobě povinné k její náhradě nejdříve 20.1.2015, kdy se při návštěvě pobočky [anonymizováno] dozvěděla, že její pojistné smlouvy byly zrušeny a že osobou uvedenou na žádostech o ukončení smluv je žalovaný. Tohoto dne tak mohlo být právo na náhradu škody uplatněno poprvé a promlčecí lhůta počala běžet ve smyslu ust. § 619 občanského zákoníku. Dne 4.2.2015 žalobkyně uplatnila právo na Policii ČR tak, že se připojila se svým nárokem na náhradu škody ve výši 1 200 000 Kč k trestnímu řízení a v trestním řízení řádně pokračovala až do jeho pravomocného ukončení. Tím došlo ve smyslu ust. § 648 občanského zákoníku ke stavení promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta pokračovala plynout po pravomocném ukončení trestního řízení, tedy dnem 25.6.2019. Pokud tak žaloba v této věci byla podána 10.12.2021, byla podána před uplynutím tříleté promlčecí lhůty a tedy včas. Oproti tomu nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení byl uplatněn až při jednání dne 1.9.2022 a navíc příslušenství nebylo uplatněno ani v rámci trestního řízení. V rozsahu příslušenství tak soud shledal námitku promlčení vznesenou žalovaným důvodnou, a proto výrokem II. žalobu zamítl ohledně zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 4.2.2022 do zaplacení.

42. Soud se tak následně zabýval důvodností uplatněného nároku na zaplacení částky 270 577 Kč. V dané věci bylo prokázáno a nebylo ani sporným, že žalobkyně jako pojistník uzavřela se [právnická osoba] jako pojistitelem čtyři pojistné smlouvy, jejichž předmětem bylo investiční životní pojištění. Roční pojistné na každé ze smluv činilo 312 000 Kč, přičemž ke každému účtu bylo sjednáno ještě tzv. mimořádné pojištění, na které bylo možné finanční prostředky vkládat a rovněž z těchto mimořádných účtů následně provádět bezplatné výběry. Pokud jde o účty běžného pojistného, ty bylo možné zrušit bez sankce až v 10. roce po uzavření pojistných smluv. Ve 4. roce po uzavření smluv bylo spojeno ukončení těchto smluv s odkupním poplatkem ve výši 60 %. V dané věci nebylo ani sporu o tom, že žalovaný v září 2014 podvodně ukončil všechny výše uvedené pojistné smlouvy a nechal si vyplatit pojistné v celkové výši 513 670 Kč ani skutečnost, že za toto jednání byl pravomocně odsouzen a v odsuzujícím rozsudku mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jmenovanou částku. Rovněž bylo mezi účastníky nesporným, že ke dni zrušení uvedených smluv činila hodnota účtů běžného pojistného na všech čtyřech pojistných smlouvách celkově 1 284 182 Kč. Obrannou námitkou žalovaného bylo tvrzení, že žalobkyně měla v úmyslu sama pojistné smlouvy ukončit v lednu 2015, kdy by byl v souladu s pojistnými podmínkami odkupní poplatek rovněž 60 % a žádná další škoda nad rámec již uhrazených 513 670 Kč tak žalobkyni nevznikla. Soud obranné tvrzení žalovaného po provedeném dokazování neshledal důvodným. Žalobkyně sice při hlavním líčení uvedla, že o ukončení smluv se dozvěděla tak, že se v lednu 2015 dostavila na pobočku pojišťovny, kde si podávala žádost o výplatu části pojistky a při té příležitosti jí bylo sděleno, že smlouvy již byly ukončeny, dle soudu však nelze z této výpovědi dovodit, že žalobkyně měla v úmyslu ukončit pojistné smlouvy v lednu 2015 s výplatou odkupného a s odkupním poplatkem ve výši 60 %. Úmysl ukončit pojistné smlouvy nevyplynul ani ze spisu pojišťovny [anonymizováno], naopak z čestného prohlášení sepsaného žalobkyní bezprostředně po zjištění, že smlouvy byly ukončeny, jasně vyplynulo, že žalobkyně žádost o ukončení pojistných smluv nepodala. Soud uvěřil žalobkyni, že se na pobočku přišla informovat na stav svých účtů a na případnou možnost vybrat ještě nějaké peníze z mimořádných účtů, což bylo bez sankce a žalobkyně výběry z mimořádných účtů již v minulosti provedla, a to v jednom případě rovněž na pobočce [anonymizováno] v [anonymizováno], jak vyplynulo ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] a účastnického výslechu žalobkyně. Naprosto nelogickým a ekonomicky iracionálním se pak v kontextu osoby žalobkyně, která vlastnila byt v [obec], který byl volný a jehož prodejem si mohla opatřit zdroj financí, což v srpnu 2015 rovněž učinila a která navíc v té době vydělávala nadprůměrně, jeví žalovaným tvrzený úmysl žalobkyně ukončit smlouvy a dobrovolně ponechat pojišťovně sankční poplatek ve výši přesahující 770 000 Kč. Na uvedeném závěru pak nemůže nic změnit ani skutečnost, že prostředky na mimořádných účtech v lednu 2015 již žalobkyně prakticky neměla, neboť žalobkyně provedla v minulosti (2011 a 2012) na mimořádné účty několik vkladů a rovněž několik výběrů a v lednu 2015 jí tak nemuselo být zřejmé, že mimořádné účty již byly zcela vybrány až na jeden účet, na kterém zbývalo 12 000 Kč. Návštěvu pobočky pojišťovny, ve které měla žalobkyně uloženo poměrně velké množství peněz, s dotazem na možnosti výběru, tak soud hodnotí jako jednání logické, nikterak nevybočující z racionálního chování, navíc šlo v případě žalobkyně o opakovanou návštěvu, a to za účelem výběru z mimořádného účtu. Soud shledal věrohodnou výpověď svědka [příjmení], který uvedl, že žalobkyně nikdy neměla v úmyslu ukončit smlouvy, dokud se na ukončení vztahovala vysoká sankce a zcela záměrně pak byl pojistný produkt nastaven tak, že vedle běžného pojištění byly zřízeny i mimořádné účty, ze kterých bylo možno vybírat prostředky bez sankčního poplatku. Soud tak má po zhodnocení všech důkazů samostatně a v jejich vzájemné souvislosti za to, že obranná námitka žalovaného o úmyslu žalobkyně vypovědět pojistné smlouvy s výplatou odkupného, byla přímo vyvrácena. Pokud jde o výši škody, nelze s ohledem na investiční charakter pojištění, zjistit kapitálovou hodnotu pojištění do budoucna, ze svědeckého výslechu [jméno] [příjmení] však soud zjistil, že výnosy byly pojišťovnou garantovány a nemohlo tak dojít k významnému znehodnocení prostředků žalobkyně. Proto soud má za to, že uplatněná částka 270 577 Kč (nad rámec již uhrazené částky) by na pojistných smlouvách byla s pravděpodobností blížící se jistotě, pokud by nedošlo k jednání žalovaného. Příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody na straně žalobkyně je rovněž dána, neboť pokud by nedošlo k neoprávněnému podání žádostí o ukončení pojistných smluv ze strany žalovaného, pojistné smlouvy by byly nadále v platnosti a neuplatnil by se tak odkupní poplatek ve výši 60 %. Žalobkyně rovněž podala žaloby v obdobné věci na [právnická osoba] a [anonymizováno], přičemž tyto žaloby byly pravomocně zamítnuty z důvodu promlčení. V dané věci, i kdyby byla dána odpovědnost rovněž na straně [právnická osoba] a [anonymizováno], jednalo by se ve smyslu ust. § 2915 odst. 1 občanského zákoníku o solidární odpovědnost, kdy se poškozená může domáhat celého nároku po kterémkoli škůdci. Pokud se tak žalobkyně domáhá v tomto řízení náhrady škody pouze po žalovaném, přičemž se po ostatních škůdcích již dříve svého nároku nedomohla, je žaloba důvodná, a ze všech výše uvedených důvodů jí tak soud s odkazem na ust. § 2910 občanského zákoníku v rozsahu jistiny vyhověl (výrok I.).

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši žalobkyně, která měla ve věci úspěch částečný, avšak měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části (pouze v rozsahu příslušenství z žalované částky požadované od 4.2.2022 do zaplacení). Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 824 Kč a náklady jejího právního zastoupení. Ty soud přiznal podle ust. § 7 bodu 6 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to odměnu za celkem 7 úkonů právní služby po 9 420 Kč (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis repliky ze dne 30.5.2022, účast při ústním jednání dne 2.6.2022, dne 1.9.2022 a dne 3.11.2022), celkem ve výši 65 940 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné v paušální výši 300 Kč za jeden úkon v souladu s ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to na sedm výše uvedených úkonů právní služby, celkem ve výši 2100 Kč. Odměnu a náhradu hotových výdajů soud povýšil o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce je plátcem této daně (celkem ve výši 14 289 Kč). Celkově tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí přiznaných 93 152,40 Kč.

Poučení