4 C 69/2019- 527

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr Danou Smitkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] správce konkursní podstaty dlužníka [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupeno advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o zaplacení 18 261 187 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit do konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] částku ve výši 18 261 187 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 261 187 Kč ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

III. Žalovaný je povinen nahradit náklady České republice Okresnímu soudu Praha-západ ve výši [částka] na účet zdejšího soudu do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši [částka] na účet Okresního soudu Praha-západ do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění opravy žaloby ze dne [datum] týkající se výše příslušenství, domáhal na žalovaném zaplacení částky 21, 116 000 Kč s příslušenstvím do konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] Nárok odůvodnil tak, že usnesením [příjmení] v [obec] sp. zn. [spisová značka] byl prohlášen konkurs na majetek úpadce [právnická osoba] a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [titul] [celé jméno žalobce] ustanoven správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] Do soupisu konkursní podstaty úpadce byly zahrnuty dne [datum] ve znění aktualizace soupisu ze dne [datum] nemovité věci- a) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 5 –ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo] a parc. [číslo] parc. [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; b) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. 907 (s 5 –ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, [anonymizováno] jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; c) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 12-ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo] a parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; d) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. 909 (s 12-ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; e) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s [anonymizováno] -ti byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; f) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st [anonymizováno] (s [anonymizováno] byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; g) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizována čtyři slova] byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; h) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s [anonymizováno] -ti byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě. Žalovaný užívá výše uvedené Obytné domy a pozemky bez jakéhokoliv právního důvodu. V minulosti měl žalovaný uzavřenu s úpadem nájemní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a Dohody ze dne [datum]. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 30.5.2003 pod sp. zn. 28 Cm 20/2002, který nabyl právní moci dne [datum], byla nájemní smlouva, jakož i dodatek a Dohoda k ní uzavřené shledány jako neúčinné právní úkony. Za užívání předmětných obytných domů a pozemků žalovaný do konkursní podstaty nic dlouhodobě nehradí. Je-li do konkurzní podstaty sepsán majetek, který užívá třetí osoba, tj. žalovaný bez právního důvodu, vzniká žalovanému na úkor konkurzní podstaty majetkový prospěch (bezdůvodné obohacení). Žalovanému bylo uloženo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2018, č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 obytné domy vyklidit. Žalobce vyčíslil bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] na základě znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], kdy hodnota ročního bezdůvodného obohacení za všechny obytné domy a pozemky za období roku 2016 činila částku [částka], za rok 2017 částku [částka] a za rok 2018 částku [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě této částky předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě 15ti dnů. Žalovaný převzal výzvu dne [datum]. Žalovaný reagoval přípisem ze dne [datum] odmítavě a žalobci ničeho neuhradil. Žalobce požaduje od [datum] zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Bránil se tím, že podáním dané žaloby dochází ze strany žalobce k výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Již v rámci řízení o vyklizení obecné soudy opětovně konstatovaly, že žalobě na vyklizení nelze vyhovět z důvodu, že podání žaloby o vyklizení je důsledkem výkonu práva, které je v rozporu s dobrými mravy, soudy braly v úvahu specifické okolnosti případu a jeho historický vývoj, zohlednily např. to, že členové žalovaného, kteří předmětné nemovitosti užívají, jsou věřiteli poškozenými předchozí protiprávní činností dlužníka, ze svých vlastních finančních prostředků v dobré víře a se souhlasem předchozího správce konkursní podstaty předmětné nemovitosti dostavěli, spravovali a zacházeli s nimi jako s vlastními. I když otázka dobrých mravů v řízení o vyklizení bytu byla posuzována dle §3 odst.1.zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ke stejným závěrům lze dospět i dle platné právní úpravy obsažené v § 2 odst. 3., § 8 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.). Pokud lze za výkon práva v rozporu s dobrými mravy považovat snahu o vyklizení předmětných nemovitostí, tak bez pochyby je výkon práva v rozporu s dobrými mravy i uplatnění této pohledávky. Žalovaný poukázal na to, že nikdy nebyl ze strany žalobce či předchozího správce konkursní podstaty konfrontován s tím, že by za užívání předmětných nemovitostí měl hradit do konkursní podstaty jakékoliv plnění. Tento postup byl žalobcem zvolen s úmyslem poškodit žalovaného, případně jeho členy, jedná se o nemravný a bezohledný postup, kdy takovému jednání by neměla být přiznána ochrana. O tom svědčí ta skutečnost, že ačkoliv byly předmětné nemovitosti zahrnuty do konkursní podstaty v roce 2002 a žaloba na jejich vyloučení pravomocně zamítnuta v roce 2008, žalobce nikdy dříve vydání bezdůvodného obohacení za jejich užívání nepožadoval. Žalobce si chce danou žalobou vytvořit lepší pozici pro případné další jednání o vyřešení celé současné situace.

3. K výzvě soudu doplnil žalovaný námitku výkonu práva v rozporu s dobrými mravy tak, že podání žaloby považuje za zjevné zneužití práva dle § 8 o.z. Vyhověním žaloby by došlo ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, což je zakázáno v § 2 odst. 3. o.z. Žalovaný opětovně poukázal na historické souvislosti, kdy družstevníci dostavěli se souhlasem předchozího správce konkursní podstaty a až po devíti letech od zahájení dostavby žalovaným bylo pravomocně rozhodnuto, že předmětné nemovitosti jsou součástí konkursní podstaty. Žalovaný dále uvedl, že povaha řízení o vyklizení nemovitostí a o zaplacení bezdůvodného obohacení je zcela odlišná, a to i s ohledem na možnou aplikaci korektivu dobrých mravů. Již Nejvyšší soud uvedl ve svém odůvodnění, že na základě § 3 odst.1.obč. zák. nelze prostřednictvím argumentu, že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy, konstituovat právo, které jinak z pozitivní úpravy nevyplývá, nýbrž lze jen omezit stávající právo. V tomto řízení pak žalovaný nechce předmětnou námitkou dosáhnout jakéhosi vzniku nového práva, ale jeví se mu nemravné, aby za popsané situace za užívání předmětných nemovitostí žalobci vydával bezdůvodné obohacení. Argumentace Nejvyššího soudu uvedená k námitce výkonu práva v rozporu s dobrými mravy v řízení o vyklizení bytu není použitelná pro dané řízení.

4. Žalovaný dále namítal, že není v daném sporu pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný předmětné nemovitosti neužívá, nemá je fyzicky ve svém držení, ani z užívání předmětných nemovitostí svými členy ničeho netěží. Žalovaný od svých družstevníků inkasuje pouze takové prostředky, které jsou následně používány k úhradě společných nákladů družstevníků na udržování a opravy, tedy jako jakási provozní a zprostředkovatelská společnost, aniž by z toho sám měl jakýkoliv majetkový prospěch. Žalovaný uzavřel s družstevníky nájemní smlouvy v roce 2003, které byly následně prohlášeny za absolutně neplatné. Z jejich obsahu je zřejmé, že bylo sjednáno pouze symbolické nájemné k zajišťování údržby nemovitých věcí a jejich správy, většina družstevníků hradí žalovanému tyto platby dále. Žalovaný však nevymáhá platby po družstevních, které platby nehradí. Žalovaný namítl, že ve vztahu k předmětným nemovitostem není v pozici detentora. Žalovaný rovněž nesouhlasil s výší bezdůvodného obohacení vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], kdy znalec vyšel z neúplných informací a nezohlednil řadu relevantních skutečností.

5. Při jednání dne [datum] vznesl žalovaný námitku promlčení doplněnou písemným podáním ze dne [datum]. Tuto námitku upřesnil tak, že žaloba byla podána dne [datum], s ohledem na běh promlčecích lhůt dle §629, 619 a 621 o.z. je nárok promlčen za období od [datum] do [datum]. Žalovaná vzala žalobu za dané období zpět co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] a v tomto rozsahu soud řízení usnesením č.j. 4 C 69/2019- 483 ze dne 14.12.2021 částečně zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka 18 261 187 Kč s přísl. Soud nepřipustil rozšíření žaloby o vydání bezdůvodného obohacení za rok 2019 ve výši [částka], neboť důkazní řízení k této částce by prodloužilo řízení.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 3.11. 1998 č.j. 89 K 118/97- 181 byl prohlášen konkurs na majetek úpadce [právnická osoba] a současně byl správcem konkursní podstaty ustanoven [titul]. [jméno] [příjmení]. Usnesením téhož soudu č.j. 89 K 118/97-689 ze dne 20.1.2000 byl ustanoven správcem konkursní podstaty úpadce [titul]. [celé jméno žalobce] dosavadní správce [titul]. [jméno] [příjmení] byl soudem odvolán (zjištěno z usnesení [příjmení] v [obec] č.j. 89 K 118/97-689 ze dne 20.1.2000).

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v soupisu konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] jsou zapsány tyto Obytné domy a pozemky: pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 5 –ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo] a parc. [číslo] parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek; pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 5 –ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek; pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s [anonymizováno] byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo] a parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek; pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s [anonymizováno] byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek; pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. 910 (s 10 -ti byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek; pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st 903 (s 4-mi byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek; pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 6 -ti byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek; pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 6 -ti byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků).

9. Do soupisu konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] ze dne [datum] byl původním správcem konkursní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení] zapsán hmotný investiční majetek pozemek p. [číslo] – ovocný sad, zapsaný na [list vlastnictví] vedený pro kat. území [obec] a rozestavěné stavby bytových domů na budoucích st. parc. [číslo] (zjištěno ze soupisu konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] pořízeného ze spisu sp. zn. 89 K 118/97 ze dne 14.9.1999).

10. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 58 Cm 49/2003-244 ze dne 6.9.2007 byly z konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] vyloučeny nemovitosti – rodinné domy čp [číslo], [číslo] na st. parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [obec] (nejsou předmětem daného řízení), ve výroku II byla žaloba [příjmení] [jméno] o vyloučení nemovitostí zapsaných v konkursní podstatě úpadce [právnická osoba] na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [číslo] na st. parc. [číslo] zamítnuta. Výrok II rozsudku nebyl napaden odvoláním a nabyl právní moci dne [datum] (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 58 Cm 49/2003-244, rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 13 Cmo 523/2007-270).

11. V katastru nemovitostí je na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, kat. území [obec], jako vlastník bytových domů [adresa] [číslo] na st. parc. [číslo] zapsáno [název žalované] (žalovaný). Na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, kat. území [obec], je jako vlastník pozemků parc. č. st. [číslo], na nichž stojí stavby [číslo] zapsán úpadce [právnická osoba] (zjištěno z výpisu z Katastru nemovitostí [list vlastnictví] k [datum] a [list vlastnictví] k [datum] vedeném pro k.ú. [obec]).

12. Geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] byly z pozemku parc. [číslo] odděleny pozemky parc. [číslo] druh pozemku zahrada v k.ú. [obec], obec Horoměřice. Geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] byly z pozemku parc. [číslo] odděleny pozemky parc. [číslo] druh pozemku zahrada v k.ú. [obec], obec Horoměřice. Geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] byly z pozemku parc. [číslo] odděleny pozemky parc. [číslo] druh pozemku zahrada v k.ú. [obec], obec Horoměřice. Z těchto geometrických plánů a ortofotomapy lokality je zřejmé, že tyto zahrady tvoří funkční celek s příslušným bytovým domem tak, jak je popsáno u skutkových zjištění pod odst. 8. rozsudku (zjištěno z citovaných geometrických plánů, ortofotomapy).

13. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28 Cm 20/2002-20 ze dne 30.5.2002, který nabyl právní moci dne [datum], soud určil, že nájemní smlouva uzavřená dne [datum] mezi úpadcem [právnická osoba] a žalovaným [příjmení] [jméno], jakož i dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] a dohoda k nájemní smlouvě ze dne [datum], jsou neúčinnými právními úkony. [jméno] smlouvou ve znění zmíněného dodatku a dohody pronajal úpadce žalovanému mimo jiné nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. území [obec] (zjištěno z rozsudku MS v [obec] č.j. 28 Cm 20/2002-20).

14. Žalovaný [název žalované] jako pronajímatel uzavřelo smlouvu o nájmu bytu dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 1+1 v objektu čp [číslo] na pozemku [parcelní číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] [jméno] nájmu byl byt o velikosti 2+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] – předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] dne [datum] předmětem nájmu byl byt o velikosti 2+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], s nájemcem [jméno] [příjmení] dne [datum] předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], s nájemkyní [jméno] [příjmení] dne [datum] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 2+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem Ing. [jméno] [příjmení] předmětem nájmu byl byt o velikosti 1+1 v objektu čp [číslo] na [parcelní číslo] v [obec], dne [datum], s nájemcem [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [jméno] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem [jméno] [příjmení] předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemcem Ing. [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 1+1 v objektu čp [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní MUDr. [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec], dne [datum] s nájemkyní [jméno] [příjmení] - předmětem nájmu byl byt o velikosti 3+1 v objektu čp [číslo] na p. [číslo] v [obec] Nájemní smlouvy byly uzavírány na dobu neurčitou. U nájemních smluv, jejichž předmětem byl byt o velikosti 1+1, bylo dle čl. IV. sjednáno nájemné ve výši 187 Kč a dle článku V. zálohy na služby ve výši 388 Kč, u bytů o velikosti 2+1 bylo dle článku IV. sjednán nájemné ve výši 277 Kč a dle článku V. zálohová platba za služby částkou 606 Kč měsíčně, u bytu o velikosti 3+1 byla dle článku IV. sjednána výše nájemného za byt částkou 512 Kč měsíčně a dle článku V. zálohy na služby částkou 653 Kč měsíčně (zjištěno z citovaných nájemních smluv).

15. Z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uhradila na účet žalovaného za rok 2018 každý měsíc 1365 Kč, [jméno] [příjmení] každý měsíc částku 1083 Kč, [jméno] [příjmení] každý měsíc částku 975 Kč.

16. Klienti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] s Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřeli v roce 1998 dohodu se žalovaným [příjmení] [jméno], na základě kterých převedli na žalovaného členství v [právnická osoba] (zjištěno z dohody o převodu členství ze dne [datum], [datum], [datum]).

17. Žalovaný adresoval dne [datum] bývalému správci KP [titul]. [příjmení] finanční nabídku na odkup pozemků, které jsou k tomuto datu v majetku úpadce [právnická osoba] a staveb na nich umístěných za částku [částka]. V tabulce, která je přílohou. 1 této nabídky, je vyčíslena hodnota částky investovaná úpadcem do výstavby inženýrských sítí ve výši [částka], ze strany žalovaného 0 Kč (zjištěno z nabídky [příjmení] [jméno] ze dne [datum]). [titul] [příjmení] nechal dne [datum] zpracovat tržní odhad –stanovení ceny obvyklé staveb a pozemků dle [list vlastnictví] v k.ú. a obec Horoměřice za účelem zajištění podkladů pro prodej v souvislosti s vyhlášením konkursu, jedním z podkladů na str. 5 je darovací smlouva mezi úpadcem a [právnická osoba] týkající se předmětu plynárenské rozvodné zařízení (zjištěno z odhadu vypracovaného C.E.S. dne [datum]) 18. [příjmení] [jméno] postoupilo dne [datum] na [právnická osoba] s.r.o. část pohledávky svých členů-fyzických osob, za úpadcem [právnická osoba], ve výši 12.390 000 Kč [právnická osoba] na základě této smlouvy vstoupila jako věřitel namísto dosavadního věřitele [příjmení] [jméno] do konkursního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 89 K 118/97 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a souhlasu se vstupem do řízení ze dne [datum])

19. Žalobce podal vůči žalovanému dne [datum] Městskému soudu v Praze žalobu na vyklizení nemovitostí-objektů bydlení a rozestavěných staveb na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec]. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 51 Cm 97/2001-560 ze dne 8.1.2015 soud žalobu na vyklizení nemovitostí-bytových domů [adresa] [číslo] na parc. č. st. [číslo], zapsaných na [list vlastnictví], pro kat. území [obec], zamítl. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 11 Cmo 7/2015-624 ze dne 4.6. 2015, byl rozsudek soudu 1.stupně potvrzen, rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Nároku žalobce nebylo vyhověno z důvodů uvedených v §3 odst.1.obč. zák. ve znění do [datum], tedy institutu dobrých mravů se zřetelem ke všem výjimečným okolnostem případu. Odvolací soud zdůraznil, že bytové domy by nebyly dostavěny bez významného finančního přispění vedlejších účastníků, kteří do výstavby podle žalovaného vložili přes [částka], a to za souhlasu bývalého správce konkursní podstaty a věřitelského výboru (zjištěno z citovaných rozhodnutí).

20. K dovolání žalobce Nejvyšší soud České republiky rozsudkem č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 ze dne 27.6.2018 rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 11 Cmo 7/2015-624 změnil v potvrzujícím výroku o věci samé tak, že rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 51 Cm 97/2001-560 ze dne 8.1.2015 změnil ve výroku o věci samé tak, že žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí vyklidit a vyklizené předat žalobci – bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] bytový dům č.p [číslo], postavený na st. parcele [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro kat. území a obec Horoměřice, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (zjištěno z rozsudku NS ČR č.j. 29 Cdo 4470/2015-682).

21. V odůvodnění rozsudku č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 ze dne 27.6.2018 Nejvyšší soud zrekapituloval průběh daného řízení ve vazbě na konkursní řízení. Nejvyšší soud uvedl, že mezi účastníky není sporné vlastnictví ke stavebním parcelám a spor o vlastnictví bytových domů vedený mezi týmiž účastníky skončil pravomocně v říjnu 2008 zamítnutím vylučovací žaloby ohledně předmětných nemovitostí, neboť jejich vlastníkem je úpadce. Od října 2008 tak není žádných pochyb o tom, že příslušnost bytových domů ke konkursní podstatě úpadce již nelze účinně zpochybnit a správce KP má nejen právo, ale je povinen bytové domy co nejvýhodněji zpeněžit tak, aby naplnil cíl konkursu. Nejvyšší soud zdůraznil ustálený judikaturní závěr, že však i v průběhu sporu o vyloučení věci ze soupisu majetku KP je správce KP oprávněn věc držet, užívat a požívat (bez zřetele k tomu, zda je vlastníkem). Pro účely aplikace §3 odst.1. obč. zák., resp. §2 odst.3.o.z. nelze tu skutečnost, že řízení o vylučovací žalobě skončilo pravomocně až v říjnu 2008 hodnotit ve prospěch žalovaného. Naopak tím, že žalovaný v rozporu se zákazem tehdy již vyjádřeným v §18 odst. 3 ZKV po téměř 2 letech od podání této žaloby a po několika letech, co nastaly účinky soupisu bytových domů do KP úpadce, disponoval s bytovými domy bez souhlasu správce KP (tak, že v období od ledna až července 2003 uzavíral s vedl. účastníky nájemní smlouvy k bytům nacházejícím se v bytových domech), postupoval nejen v rozporu s jasným zněním ZKV, ale i s tehdy již exitující judikaturou Nejvyššího soudu. Dovolací soud odchylně od soudů nižších stupňů vyhodnotil pro účely aplikace §3 odst.1. obč. zák., resp. §2 odst.3.o.z. skutečnost, že po určitou dobu neměl žalovaný uspořádané vnitřní poměry, neměl osobu oprávněnou za něj jednat, tedy vyhodnotil tuto skutečnost k tíži žalovaného. Ke korektivu dobrých mravů soud uvedl, že nesdílí přesvědčení o tom, že cílem žaloby o vyklizení bytových domů není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou a že by požadavek žalobce na vyklizení byl v rozporu s ustálenými dobrými mravy veden přímým úmyslem způsobit žalovanému újmu. Nejde ani o zjevné zneužití práva.

22. Ústavní soud ČR usnesením sp. zn. III. ÚS 2799/18 ze dne [datum] ústavní stížnost stěžovatele [příjmení] [jméno] (v daném řízení žalovaného) podanou proti rozsudku NS ČR č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 ze dne 27.6.2018 odmítl. Ústavní soud uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu svým právním hodnocením nikterak nevybočuje ze standardů ustálené judikatury. Nejvyšší soud se podrobně zabýval i případným rozporem výkonu práva vedlejšího účastníka řízení (v daném řízení žalobce) s dobrými mravy z pohledu §3 odst.1. obč. zák., resp. §2 odst.3.o.z. Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod žalovaného (zjištěno z citovaného usnesení Ústavního soudu ČR).

23. U Okresního soudu Praha-západ probíhalo pod sp. zn. 5 C 2161/2004 řízení o určení neexistence věcného břemene a bydlení, řízení bylo zahájeno žalobou správce konkursní podstaty úpadce [titul] [celé jméno žalobce] dne 1.11.2004, rozsudkem č.j. 5 C 2161/2004-259 ze dne 30.9.2013, bylo určeno, že neexistuje věcné břemeno bydlení a užívání uzavřené mezi žalovaným [příjmení] [jméno] (jako vlastník) a jednotlivými fyzickými osobami na základě smluv o zřízení věcného břemene bydlení a užívání. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 31 Co 40/2014-285 ze dne 8.4.2014, který nabyl právní moci dne [datum], byl rozsudek soudu prvého stupně potvrzen. Z kopií smluv předložených v tomto řízení soud zjistil, že smlouvou o zřízení věcného břemene bydlení a užívání uzavřenou s [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo věcné břemeno dle článku III. zřízeno za úplatu ve výši 358 679 Kč, která měla být zaplacena na účet vlastníka vedený u [příjmení] [jméno] na specifikovaný účet této smlouvy, ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcní břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu 1 Kč, ze smlouvy se [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši xanon [číslo], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši 1 Kč, ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka], ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši 668 300 Kč, ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši 82 920 Kč, ze smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši [částka]. Dle čl. III citovaných smluv bylo stanoveno, že úplata za zřízení věcného břemene bude zaplacena na účet vlastníka [příjmení] [jméno].

24. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 2132/2004 soud zjistil, že návrhem ze dne [datum] bylo zahájeno řízení ve věci žalobce proti žalovaným [příjmení] [jméno] a dalším fyzickým osobám, kdy rozsudkem soudu prvého stupně č.j. 9 C 2132/2004-258 ze dne 22.1.2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze, č.j. 19 Co 164/2015-293 ze dne 15.10.2015, který nabyl právní moci dne [datum], bylo určeno, že jednotlivé byty vždy specifikované dle uzavřené smlouvy s žalovaným [příjmení] [jméno], nejsou zatíženy věcným břemenem bydlení a užívání na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, z výroku vyplývá, že tyto smlouvy byly uzavírány v říjnu roku 2002.

25. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 6 C 374/2014 soud zjistil, že žalobou ze dne [datum] se žalobkyně [jméno] [příjmení] domáhala na žalovaném [jméno] [příjmení] zaplacení částky [částka] s přísl. Nárok odůvodnila v žalobě tak, že uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o podnájmu bytu č. H2-A2 na adrese [adresa]. Z dalších listinných důkazů založených v tomto spise soud zjistil, že [příjmení] [jméno] udělilo písemný souhlas s uzavřením podnájemní smlouvy na byt 2+1 č.H2A2 v objektu [adresa] na pozemku p. [číslo] v obci [obec] dne [datum]. Správce KP sdělil soudu dne [datum], že předmětný dům [adresa] byl zahrnut do konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 19 Co 417/2017-192 ze dne 8.3.2018 byl rozsudek soud 1. stupně změněn tak, že žaloba byla co do částky [částka] zamítnuta, v částce 2400 Kč žalobu potvrdil. Nárok na podnájemné soud zamítl z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o nájmu dle § 39 obč. zák. ve znění účinném do 31.12.2013 a následné podnájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyni vznikl nárok pouze za nájem movitých věcí ve výši [částka].

26. Okresní úřad [okres] vydal dne [datum] rozhodnutí pro [příjmení] [jméno] k trvalému užívání vodohospodářského díla dešťová kanalizace včetně suchého poldru pro areál bytových domů„ [ulice]“ (zjištěno z rozhodnutí OÚ [okres] ze dne [datum]). [ulice] úřad [obec] vydal dne [datum] kolaudační rozhodnutí pro [příjmení] [jméno] k užívání stavby komunikace a VO umístěných na pozemcích st. p. [číslo] kat. území [obec], dále dne [datum] vydal pro žalovaného stavební povolení k realizaci stavby-protihlukové stěny na pozemku [číslo] v kat. [obec] (zjištěno z rozhodnutí Stavebního úřadu [obec] ze dne [datum], stavebního povolení ze dne [datum]). Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo ve znění dodatků [číslo] dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] se společností [právnická osoba], předmětem smlouvy bylo dokončení inženýrských sítí v lokalitě domů„ [ulice]“ [obec] - komunikace, vstupy do objektů, veřejné osvětlení (zjištěno ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo]). Žalovaný [příjmení] [jméno] uzavřel se [právnická osoba] smlouvy o úhradě podílu účelně vynaložených nákladů na připojení a na zajištění požadovaného příkonu elektřiny pro nová odběrná místa v [obec], [ulice], jednalo se o smlouvu ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] (zjištěno z citovaných smluv). [příjmení] [jméno] uzavřelo dne [datum] smlouvy o dílo s Ing. [jméno] [příjmení] o provedení výkopů, pokládky kabelů, montáž trasových a domovních rozvodů TKR pro domy v lokalitě [obec], žalovanému byla vystaveny faktura za realizaci předmětu tohoto díla (zjištěno ze smluv o dílo ze dne [datum], faktury [číslo]). Dne [datum] uzavřel žalovaný smlouvu o dílo se [právnická osoba] spol. s r.o. o vybudování telefonní přípojky RD [obec] [ulice a číslo], faktura za provedení předmětu díla byla vystavena [příjmení] [jméno] (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne [datum] a faktury [číslo] ze dne [datum]). Smlouvou o dílo ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] dne [datum] byl sjednán předmět díla provedení ochranného plotu v lokalitě výstavby bytů [obec], [právnická osoba] vyfakturovala [příjmení] [jméno] předmět díla fakturou ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne [datum] a faktury [číslo] ze dne [datum]).

27. Ze znaleckého posudku vypracovaného zpracovatelem [právnická osoba] [číslo] [tel. číslo] dne [datum] soud zjistil, že znalecký posudek byl vypracován na základě žádosti žalobce za účelem vyčíslení bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí zapsaných na LV [číslo] k.ú. [obec]. Ve znaleckém posudku jsou uvedeny jednotlivé metody, které se používají při vyčíslení bezdůvodného obohacení a jaká metoda byla zvolena pro tento konkrétní případ. Znalecký posudek obsahuje popis konkrétních bytových jednotek (plocha a stavebně technický stav), které se nacházejí v bytových domech a za něž bylo stanoveno měsíční obvyklé nájemné. Konkrétně se jedná o celkový počet 60 bytových jednotek, a to v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [číslo] bytových jednotek (2x1+1, 2x2+1, 2x3+1), v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] -6 bytových jednotek (2x1+1, 2x2+1, 2x3+1), v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. 903- 4 bytové jednotky (4x3+1), v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] 5 bytových jednotek (5x1+1), v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] 5 bytových jednotek (5x1+1), v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] 12 bytových jednotek (6x2+1, 6x3+1), v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] 12 bytových jednotek (3x2+1, 9x3+1), v bytovém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] 10 bytových jednotek (2x6+2, 8x3+1). Obvyklé nájemné u každé bytové jednotky bylo stanoveno jako násobek užitné plochy, průměrné měsíční jednotkové ceny a příslušných koeficientů K1-K7 zohledňujících např. vybavení, lokalitu, situování, velikost jednotky, dále je v nich zohledněno užívání pozemků (zahrad), které náleží k jednotlivým bytovým domům jako funkčnímu celku, tyto pozemky jsou u každého bytového domu řádně popsány. Obvyklé nájemné za rok 2016 bylo vyčísleno částkou 6 698 294 Kč (obvyklé měsíční nájemné 558 191x12), obvyklé nájemné za rok 2017 bylo vyčísleno částkou 7 033 209 Kč (obvyklé měsíční nájemné 586 101x12), obvyklé nájemné za rok 2018 bylo vyčísleno částkou [částka] (obvyklé měsíční nájemné 615 406x12). Odlišnost částek za jednotlivé roky je dána na základě každoročního nárůstu cen, když jako výchozí hodnota byla stanovena hodnota ke konci roku 2018 a od této následně odvozena cena nájemného pro rok 2016 a 2017. Bezdůvodné obohacení za soubor nemovitého majetku bytových domů vč. pozemků bylo vyčísleno za rok 2016 ve výši [anonymizováno] 294 Kč, za rok 2017 ve výši [částka] a za rok 2018 ve výši 7. [částka], tedy v celkové výši [částka].

28. Po omezení předmětu žalovaného období, t.j. od [datum] do [datum] činí obvyklé nájemné částku [částka]. Tato částka byla vyčíslena tak, že celková částka za rok 2016 ve výši 6 698 294 Kč byla snížena o částku za období od [datum] do [datum] včetně, tedy za 156 dnů. V tomto období byla vypočtena částka poměrovým výpočtem na 156 dní ([číslo], [číslo] roku x roční hodnota 6 [anonymizováno] 294) ve výši [částka]. Po odečtení této částky od roční hodnoty za rok 2016 byla vyčíslena celková částka za rok 2016 ve výši 3 843 481 Kč. Po této změně činí celková výše obvyklého nájemného za období [datum] [datum] částku 18. [částka] (zjištěno z výpočtů znalecké kanceláře ze dne [datum]).

29. Z výpovědi zástupce znalecké kanceláře Ing. [jméno] [jméno] soud zjistil, že bezdůvodné obohacení za bytové domy bylo vyčísleno jako obvyklé nájemné. V daném případě byla použita metoda přímého porovnání, neboť byty i bytové domy se v dané lokalitě běžně pronajímají. U pozemku byla použita metoda odvození, neboť pozemky se zde obyčejně nepronajímají. Pronajmutí příslušné bytové jednotky i se zahradou bylo ve znaleckém posudku zohledněno jako benefit vyjádřený příslušným koeficientem, který se odvíjí od průměrné hodnoty nájemného v dané lokalitě za 1m2 užitné plochy. Násobení příslušnými koeficienty podle stupně vybavení stanovilo výslednou částku obvyklého nájemného za danou jednotku za kalendářní měsíc. Stanovení odlišných částek za kalendářní roky zohlednilo všeobecnou růstovou hladinu, v předmětných letech 2016 2018 byl stanoven meziroční nárůst cen nájemného 5%. Přesná metodika vyčíslení bezdůvodného obohacení vyplývá z písemného znaleckého posudku, jedná se o obecnou metodiku dle uznávané literatury a zákona o oceňování majetku. Konkrétní použitou metodiku musí vyhodnotit zpracovatel posudku s ohledem na veškeré faktory, které mají vliv na stanovení výše obvyklého nájemného. Případné odlišné vlastnictví inženýrských sítí a infrastruktury, (konkrétně plynovody, kanalizace, elektrické rozvody, silnice, chodníky, pouliční osvětlení), od vlastníka bytu či bytového domu nemá vliv na výši obvyklého nájemného. Podstatné je, že tam tyto sítě jsou a že mohou být užívány, vlastnictví k těmto sítím se nezohledňuje. [ulice] nájmu by mělo vliv to, že tam tyto sítě nejsou vybudovány, v tomto případě by však nemovitosti nešlo pronajmout, neboť by nemohly sloužit svému účelu, nebyly by obyvatelné a nedaly by se porovnat s jinými nemovitostmi.

30. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] doručenou dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení do konkursní podstaty ve výši 21, 116.000 Kč za užívání bytových domů [adresa] [číslo] vč. stav. pozemků, na nichž stojí a zahrádek, které přísluší k jednotlivým bytům v těchto obytných domech (funkční celky) za období od [datum] do [datum], a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] s dodejkou).

31. Žalovaný sdělil žalobci přípisem prostřednictvím právního zástupce ze dne [datum], že pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení neuznává, neboť ji považuje za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, jedná se o postup poškozující žalovaného, případně jeho členy. Dále nesouhlasil s výší požadovaného bezdůvodného obohacení vyčísleného dle znaleckého posudku, kdy znalec vycházel z neúplných informací, použil nevhodnou metodologii (zjištěno z odpovědi žalovaného ze dne [datum] s dodejkou s datem doručení dne [datum])

32. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že úpadce [právnická osoba] je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV [číslo] v k.ú. [obec] – pozemků č.st. [číslo] a bytových domů čp [číslo] postavených na těchto pozemcích včetně souvisejících pozemků, které tvoří s obytným domem vždy funkční celek. Předmětné nemovitosti byly zapsány do soupisu konkursní podstaty úpadce dne [datum] dle aktualizace ze dne [datum]. Žalovaný a jeho členové družstevnící napadali správnost tohoto postupu, když namítali, že vlastníkem bytových domů je žalovaný, nikoliv úpadce. Řízení o vylučovací žalobě skončilo pravomocně dne [datum], kdy byla určena příslušnost bytových domů, které jsou předmětem tohoto řízení, do soupisu konkursní podstaty úpadce. Rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 ze dne 27.6.2018, který nabyl právní moci dne [datum], byl s konečnou platností vyřešen spor mezi žalovaným a správcem KP týkající se vyklizení obytných domů. Dle rozsudku Nejvyššího soudu byl žalovaný [příjmení] [jméno] povinen vyklidit a vyklizené předat žalobci nemovitosti do 1 měsíce od právní moci rozsudku, tj. do [datum]. Žalovaný nepopíral tu skutečnost, že v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu neučinil ve vztahu k žalobci žádný (ani formální) krok týkající se předání předmětných nemovitostí. Předmětné nemovitosti užívají fyzické osoby- družstevníci, kteří své právo odvozovali od nájemních smluv uzavíraných v roce 2003 anebo smluv o zřízení věcného břemene v roce 2002. I přes určení neplatnosti těchto smluv pro rozpor se zákonem byly předmětné bytové jednotky užívány dle takto založených vztahů, případně i v některých obdobích přenechány dalším osobám, kteří těmito bytovými jednotkami disponovali na základě neplatných nájemních smluv. Tato skutečnost byla prokázána výpisem z účtu žalovaného, na který za žalované období roku 2016 2018 přicházely měsíční platby ve výši dle smluv o nájmu uzavřených v roce 2003, konkrétně od 3 osob, žalovaný však nepopíral i další platby.

33. Spornou byla mezi účastníky výše bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný namítal, že znalecký ústav nezohlednil při vyčíslení obvyklého nájemného vlastnictví liniových staveb, které jsou ve vlastnictví žalovaného, nikoliv úpadce. Žalovaný předložil v řízení řadu listinných důkazů vztahujících se k období roku 1998 [číslo]. Z výše uvedených skutkových zjištění vyplývá, že Okresní úřad [okres], či stavební úřad [obec] vydával rozhodnutí pro stavebníka [příjmení] [jméno], žalovaný uzavíral svým jménem dohody o dílo, dle nichž dokončoval potřebnou infrastrukturu pro užívání bytových domů v obci [obec]. Z listinných důkazů předložených žalobcem bylo zjištěno, že inženýrské sítě byly již budovány úpadcem, což vyplývá ze samotného ohodnocení inženýrských sítí provedeného žalovaným. Na základě všech těchto provedených listinných důkazů je nepochybné, že část inženýrských sítí byla budována úpadcem, žalovaný pak dokončoval některé stavby pro zajištění celkové infrastruktury lokality. Soud však nehodnotil podrobně jednotlivá skutková zjištění učiněná z těchto listinných důkazů, neboť otázka případného odlišného vlastnictví inženýrských sítí a liniových staveb od vlastnictví staveb, které jsou předmětem tohoto řízení, není relevantní pro vyčíslení obvyklého nájemného. Žalobce předložil za účelem doložení svého nároku znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] dne [datum] obsahující doložku dle § 127 a) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Znalecký posudek má všechny zákonem požadované náležitosti, je zřejmá použitá metodologie pro vyčíslení bezdůvodného obohacení za soubor nemovitostí. Závěry znaleckého posudku obhájil zástupce znaleckého ústavu přesvědčivě v rámci výpovědi před soudem, řádně odůvodnil použitou metodu a koeficienty, které byly zohledněny při výpočtu obvyklého nájemného za užívání bytů a pozemků v dané lokalitě. Velmi podstatné je to, že zcela přesvědčivě obhájil závěry znaleckého posudku v návaznosti na námitky žalovaného (vlastnictví inženýrských sítí-liniových staveb), kdy jak je výše u skutkových zjištění uvedeno, otázka případného odlišného vlastnictví inženýrských staveb a liniových staveb nemá vliv na výpočet obvyklého nájemného, pokud tam tyto stavby jsou a mohou být využívány. Soud tedy po splnění náležitostí dle § 127 a) o.s.ř. shledal vypracovaný posudek jako věrohodný důkaz a vyšel z jeho závěrů, jako kdyby se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Z tohoto důvodu soud zamítl pro nadbytečnost a neúčelnost návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku.

34. Soud dále zamítl návrhy žalovaného na doplnění dokazování výslechem svědků-bývalého statutárního zástupce žalovaného [jméno] [příjmení], výslech současného jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] a bývalého správce KP [titul]. [jméno] [příjmení], jakož i dalších družstevníků k výkonu práva žalobce v rozporu s dobrými mravy, neboť stavěli se souhlasem bývalého správce KP. Soud považuje tyto důkazní návrhy za nadbytečné, neboť k průběhu konkursního řízení, postupu žalovaného i družstevníků se vyjádřil podrobně Nejvyšší soud v rozhodnutí č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 ze dne 27.6.2018. Za nadbytečné považuje soud provádět důkazy svědeckými výpověďmi k užívání bytů, neboť v řízení bylo prokázáno, že byty užívají fyzické osoby-družstevníci, na základě listin, které byly soudem prováděny k důkazu, i přes jejich neplatnost konstatovanou v soudních řízeních, listiny založily faktický stav, který v předmětném období trval. Soud zamítl i důkazy k prokazování vlastnictví inženýrských sítí a dalších liniových staveb, neboť jak soud uvádí výše, otázka případného odlišného vlastnictví těchto staveb nemá význam pro vyčíslení bezdůvodného obohacení, pokud jsou tyto služby řádně poskytovány, jak bylo v daném případě.

35. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení:

36. Dle ust. § 2991 odst. 1. o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Dle § 2 odst. 3. o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

38. Dle ust. § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

39. S ohledem na skutková zjištění dospěl soud k závěru, že předmětné nemovitosti jsou v užívání žalovaného, a to již na základě nájemní smlouvy uzavřené s úpadcem dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dohody ze dne [datum]. Žalovaný pak přenechal jednotlivé byty do užívání svým členům dle nájemních smluv uzavíraných v období leden až červenec 2003 a uzavíráním smluv o zřízení věcných břemen bydlení. I přes výše uvedená rozhodnutí soudů, která vyslovila neúčinnost nájemní smlouvy uzavřené s úpadcem, neplatnost smluv, které zakládaly právo užívat jednotlivé byty, zůstal zachován tento faktický stav v období, které je předmětem této žaloby a i následně. K faktické změně nedošlo ani po rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], který shledal pasivní legitimaci žalovaného k vyklizení nemovitostí a jejich předání žalobci. Žalovaný i přes výsledky soudních řízení, které dospěly k závěru, že žalovanému nesvědčí žádný právní titul pro užívání nemovitostí, které jsou předmětem daného řízení, disponoval s těmito nemovitostmi jako se svým vlastnictvím. Žalovaný tak, aniž by mu svědčil platný právní titul, učinil tyto pozemky, na nichž jsou umístěny bytové domy, jakož i další pozemky (zahrady) které tvoří funkční celek s jednotlivými obytnými domy, přístupné pro sebe a své členy a realizoval své právní a faktické panství nad věcí na úkor žalobce. V souladu s ustálenou judikaturou je tak dána pasivní legitimace žalovaného, když není rozhodné, zda předmětné nemovitosti užíval sám žalovaný či prostřednictvím svých členů.

40. Dle konstantní judikatury bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kde bez platného právního titulu dosáhl postavení detentora na úkor vlastníka věci, např. tím, že ji učinil přístupnou pro sebe a svou potřebu bez ohledu na to, jak ji využíval. Není relevantní ani to, jaké částky byly ze strany třetích osob na účet žalovaného hrazeny. Soud se dále ztotožňuje s argumentací žalobce, že pasivní legitimace žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení je dána již tím, že byl uznán povinným v řízení o vyklizení bytu k vyklizení a předání obytných domů a pozemků, na nichž jsou obytné domy umístěny, tuto povinnost však v období, které je předmětem žaloby, nesplnil. Pokud žalovaný namítal, že listinné důkazy (nájemní smlouvy a smlouvy o zřízené věcného břemene) neprokazují poměry po roce 2008 a panství žalovaného nad věcí, tak tuto námitku neshledal soud důvodnou, neboť jak již uvedl výše, založil faktický stav v nemovitostech, který trval i v žalovaném období.

41. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný je pasivně legitimován v řízení o vydání bezdůvodného obohacení, proto se dále se zabýval výší bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení se dle ustálené judikatury stanoví jako obvyklé nájemné v daném čase a místě. Zde soud odkazuje na závěry u skutkových zjištění týkajících se znaleckého posudku, který soud považuje za věrohodný důkaz pro vyčíslení žalované částky a uvádí z jakého důvodu nebyly námitky žalovaného považovány soudem za důvodné. Výše bezdůvodného obohacení byla za žalované období, tj. [datum] [datum] vyčíslena za celý soubor nemovitých věcí ve výši [částka]. Pro úplnost soud dodává, že tato částka je tvořena součtem částek za rok 2017 ve výši [částka], za rok 2018 ve výši [částka] a za poměrnou část roku 2016 ([datum] [datum]) ve výši [částka], což je nižší částka, než ve výpočtu znaleckým ústavem částkou [částka].

42. I když ve smyslu hmotněprávní normy ust. § 2991 o.z. byly splněny podmínky pro vydání bezdůvodného obohacení, soud se zabýval námitkou vznesenou žalovaným, kdy přiznání práva v tomto řízení by bylo v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst.3.o.z.) a zdůrazňoval, že ze strany žalobce se jedná o šikanózní výkon práva. Ve smyslu judikaturně ustálených závěrů k výkladů ust. § 2 odst. 3. o.z., dříve § 3 odst.1.odst.1 obč. zák.) dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jež jsou sídleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, ale které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu. Korektiv dobrých mravů má být použít výjimečně, při aplikaci tohoto zákonného ustanovení musí soud vycházet z důkladných skutkových zjištění. Soud musí posuzovat jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje ten, kdo má povinnost vydat bezdůvodné obohacení, tak důvody toho, kdo se domáhá vydání bezdůvodného obohacení a výkon práva mu má být odepřen.

43. Na základě ustanovení § 2. odst. 3. o.z. nelze prostřednictvím argumentu, že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy konstituovat právo, které jinak z pozitivní úpravy nevyplývá, nýbrž lze jen omezit stávající právo. Zde se soud ztotožňuje s argumentací žalovaného, že v řízení o vyklizení nemovitostí byly argumenty pro aplikaci zák. ustanovení jiné než v daném řízení, neboť za situace, že žalovanému nesvědčil žádný platný titul pro užívání nemovitostí, nebylo možné omezit žádné stávající právo, které žalovanému nesvědčilo. V tomto řízení by se dalo při odůvodněnosti argumentu, pro něž nemá být přiznáno právo žalobci pro rozpor s dobrými mravy, omezit existující právo na vydání z bezdůvodného obohacení.

44. Soud se však neztotožňuje s důvody žalovaného, které dle jeho názoru odůvodňují korektiv dobrých mravů použít. Podstatná část argumentace žalovaného se vztahovala k průběhu konkursního řízení a souhlasu bývalého správce KP, který udělil souhlas k dostavění nemovitostí, a členové družstva investovali do výstavby své finanční prostředky. V této souvislosti soud odkazuje na hodnocení průběhu konkursního řízení a jednání žalovaného Nejvyšším soudem ČR v rozsudku č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 ze dne 27.6.2018, který sice vyvozoval závěry pro aplikaci ust. § 1 odst. 3 obč. zák. § 2 odst.3.o.z. pro řízení o vyklizení bytu, tyto závěry však mají vliv na hodnocení jednání žalovaného v tomto řízení. Nejvyšší soud zdůraznil, že již v průběhu sporu o vyloučení věci ze soupisu majetku z konkursní podstaty úpadce je správce oprávněn věc držet, užívat a požívat její plody a užitky, a to bez zřetele k tomu, zda je úpadce vlastníkem věci (viz R 27/2003). Nejvyšší soud dále odkázal na bohatou judikaturu upravující dispozice třetích osob bez souhlasu správce, které jsou v rozporu se ZKV a absolutně neplatné, jakož i povinnost třetí osoby po výzvě správce KP vydat věc zapsanou do soupisu KP úpadce bez zřetele k tomu, že probíhá řízení o žalobě, kterou se třetí osoba domáhá vyloučení uvedených věcí ze soupisu KP. Nejvyšší soud hodnotí odlišně od soudů, které rozhodovaly v řízení o vyklizení nemovitostí jednání žalovaného ve vazbě až na pravomocné ukončení řízení o vylučovací žalobě (říjen 2008), neboť vyhodnocuje protizákonný postup žalovaného (rozpor s § 18 ZKV), který disponoval s bytovými domy sepsanými již v soupisu konkursní podstatě, když uzavíral nájemní smlouvy v období leden –červenec 2003. K tíži žalovaného na rozdíl od předchozích soudních rozhodnutí hodnotí vnitřní organizační nespořádanost žalovaného. Nejvyšší soud dále zmiňuje konec období, kdy původní správce KP udělil souhlas žalovanému do výstavby, že toto období bylo ukončenou výzvou konkursního soudu ze dne [datum]. Lze tedy shrnout, že Nejvyšší soud vyhodnotil jednání žalovaného tak, že již od [datum] postupoval v rozporu se ZKV, platnou judikaturou, nerespektoval účinky soupisu KP a nakládal protiprávně s majetkem sepsaným do soupisu KP.

45. Zdejší soud tedy nespatřuje v postupu správce KP, který podal tuto žalobu, postup, který by byl v rozporu s dobrými mravy a dokonce šikanózní vůči žalovanému. Naopak žalobce vyčkal zcela na ukončení sporu v rámci mimořádného opravného prostředku, i když byl oprávněn požadovat plnění ve prospěch KP již od sepsání nemovitých věcí do soupisu. Je nutno uvést též to, že i Městský soud v Praze a následně Vrchní soud v Praze v řízení sp zn. 51 Cm 97/2001 žalobu na vyklizení zamítly, a to s odkazem na korektiv dobrých mravů, nikoliv z důvodu existence platného užívacího titulu. Žalovaný si tedy musel být vědom toho, že nelze užívat nemovitosti bez právního důvodu a žádnou částku neplatit. Lze souhlasit s žalobcem v tom, že ta skutečnost, že žalobce nevymáhal již dříve plnění ve prospěch konkursní podstaty úpadce za užívání souboru předmětných nemovitostí, je ve prospěch žalovaného, nikoliv jako výkon práv v rozporu s dobrými mravy. Nedůvodná je i námitka, že žalobce se touto žalobou snaží vylepšit postavení při zpeněžování majetku v rámci konkursu, neboť žalobce jakožto správce konkursní podstaty úpadce musí postupovat dle transparentních pravidel daných zákonnou úpravou za souhlasu věřitelského výboru a souhlasu konkursního soudu. Postup žalobce se tak jeví soudu jako zcela legitimní s ohledem na výsledek řízení o vyklizení bytu a konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu, když žalovaný předmětné nemovitosti nevyklidil, ani neprojevil vůli zaplatit nějakou částku. Naopak je povinností správce konkursní podstaty vymáhat částky ve prospěch konkursní podstaty úpadce tak, aby došlo k co nejširšímu rozsahu upokojení poškozených věřitelů, kdy jak je obecně známo, družstevníci žalovaného nejsou jedinými poškozenými věřiteli úpadce [právnická osoba] Lze tedy uzavřít, že podání této žaloby není uplatněním práva s úmyslem poškodit žalovaného, ale zcela legitimní uplatnění zákonného nároku v rámci plnění zákonných povinností správce konkursní podstaty.

46. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že se jedná o zcela legitimní nárok daný zákonem, s ohledem na historické souvislosti a i dnešní poměry nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, ani žádné zneužití práva. V kontextu rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze již hodnotit postup a jednání žalovaného, který dlouhodobě nerespektuje výzvy konkursního správce k předání nemovitostí za jednání, které by šlo s ohledem na uplatněný nárok regulovat korektivem dobrých mravů. Výše částky je značně vysoká, což je však dáno rozsáhlým soborem nemovitostí, které jsou užívány bez právního titulu a placení jakékoliv částky. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu (po částečném zpětvzetí) vyhověl a uznal žalovaného povinným zaplatit částku požadovanou žalobcem ve prospěch konkursní podstaty úpadce.

47. Soud přiznal žalobci úroky z prodlení dle § 1968 o.z., neboť žalovaný je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], doručené [datum], tj. od [datum]. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s § 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb.

48. Dle § 160 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku, soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejich výši a podmínky splatnosti určí. Soud v souladu s tímto ustanovením zohlednil výši přiznané částky a namísto obecné třídenní lhůty stanovil povinnost žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku.

49. O nákladech řízení žalobce rozhodl soud dle úspěchu ve věci dle § 142 odst.1.o.s.ř. Soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náklady tvořené odměnou za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif). Náklady řízení jsou tvořeny náklady za tyto úkony právní služby-příprava a převzetí zastoupení, písemná replika žalobce ze dne [datum], vyjádření k doplněným tvrzením žalovaného ze dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], dne [datum] (2 úkony, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny), dne [datum]. Za tyto úkony právní služby soud přiznal odměnu ve výši 51 620 Kč za 1 úkon, když vycházel z tarifní hodnoty 18 261 187 Kč (§ 7 bod.7 advokátního tarifu). Za účast při jednání dne [datum] náleží žalobci mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny dle §11 odst.2. písm.f) advokátního tarifu, tj. ve výši 25 810 Kč. Dále žalobci náleží 8 režijních paušálů á 300 Kč dle §13 odst. 3. citované vyhlášky. Celková výše nákladů činí částku 441 170 Kč.

50. Výrok o nákladech státu je odůvodněn ust. § 148 odst.1.o.s.ř. Náklady státu jsou tvořeny částkou 1971 Kč, která byla vyplacena soudem jako znalečné za výslech zástupce znaleckého ústavu při jednání dne [datum], když znalecký posudek byl použit ve smyslu § 127a) o.s.ř.

51. Poněvadž žalobce byl v řízení osvobozen od placení soudního poplatku dle § 11 odst.2. písm.n) zák. č. 549/1991 Sb. O soudních poplatcích, dle výsledku sporu přešla poplatková povinnost na žalovaného (§ 2 odst.3.cit. zák.) Výše poplatku činí 913 060 Kč a byla stanovena dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků.

Poučení