41 A 18/2024 – 101

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Martiny Kotouček Mikoláškové a Richarda Galise ve věci navrhovatele: V. K. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D. sídlem Malostranské náměstí 5/28, 110 00 Praha 1 proti odpůrkyni: obec Dobřejovice sídlem Na Návsi 26, 251 01 Dobřejovice zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Michalem Bouškou sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice za účasti: Arcibiskupství pražské, IČO 00445100 sídlem Hradčanské náměstí 56/16, 118 00 Praha 1 zastoupené advokátem Mgr. Pavlem Fárou sídlem Na příkopě 988/31, 110 00 Praha 1 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy Změna č. 5 územního plánu obce Dobřejovice č. 1/2024/OOP vydaného usnesením Zastupitelstva obce Dobřejovice ze dne 18. 4. 2024, č. 2024/18/06, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel je povinen nahradit odpůrkyni náklady řízení ve výši 15 536,40 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. et Mgr. Michala Boušky, advokáta.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Obsah podání účastníků a osoby zúčastněné na řízení 1. Navrhovatel se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodaným do datové schránky soudu dne 8. 7. 2024 domáhal zrušení části opatření obecné povahy Změna č. 5 územního plánu obce Dobřejovice č. 1/2024/OOP vydaného usnesením Zastupitelstva obce Dobřejovice ze dne 18. 4. 2024, č. 2024/18/06 (dále jen „napadené OOP“), v rozsahu, ve kterém vymezuje plochu Z5–6 jako plochu bydlení venkovského (BV) na pozemcích p. č. XA, XB a XC v k. ú. X (dále též „dotčené pozemky“, všechny dále uváděné pozemky se nachází v tomto katastrálním území).

2. Navrhovatel uvedl, že vlastní pozemky p. č. st. XD (jehož součástí je rodinný dům č. p. XE) a p. č. XF (dále též „pozemky navrhovatele“), které se nachází přes ulici od pozemku p. č. XA. Ten měl podle dosavadního znění územního plánu sloužit jako zeleň a plnit především rekreační funkci. Napadené OOP v lokalitě Z5–6 vymezuje plochy bydlení venkovského (BV – stav) a plochy dopravní silniční (DS – stav), převádí zbývající části zastavitelné plochy do zastavěného území s funkčním využitím BV – stav, a v důsledku těchto změn mění dosavadní využití pozemku p. č. XA ZP – zeleň – parky a parkově upravené plochy na venkovské bydlení, s čímž navrhovatel nesouhlasí. Cítí se dotčen tím, že pozemek p. č. XA má nově sloužit k bydlení a nikoli jako park a hřiště pro děti. Z pozemku p. č. XA byly odděleny pozemky p. č. XB a p. č. XC určené pro výstavbu rodinných domů. Vymezení plochy BV na dotčených pozemcích dle navrhovatele znamená ztrátu významné rekreační a estetické hodnoty a místa pro sociální interakci obyvatel. Zeleň přispívá ke zlepšení mikroklimatu a biodiverzity, snižuje prašnost a hluk. Její ztráta by mohla mít negativní dopad na zdraví a pohodu bydlení vlastníků sousedních nemovitostí. Plochy zeleně pomáhají zadržovat dešťovou vodu, chrání půdu před erozí a slouží jako ochranné pásmo před hlukem a znečištěním.

3. Navrhovatel namítl, že napadené OOP porušuje priority vymezené Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (dále též „ZÚR“), které kladou důraz na vyvážený vztah mezi ekonomickým růstem, sociální soudržností obyvatel a ochranou životního prostředí. Mezi hlavní priority ZÚR patří ochrana životního prostředí v urbanizovaných oblastech. Cílem je zlepšit kvalitu života obyvatel a udržitelnost rozvoje Středočeského kraje. Napadené OOP tyto priority porušuje, neboť na úkor obyvatel obce do blízkosti ploch bydlení umisťuje plochy, které mají sloužit namísto zeleně k dalšímu bydlení.

4. Navrhovatel dále namítl, že napadené OOP porušuje zásadu proporcionality a § 18 odst. 1 až 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), neboť upřednostňuje zájem vlastníka pozemku p. č. XA, osoby zúčastněné na řízení, na umožnění zástavby na úkor veřejného zájmu na ochraně životního prostředí a estetické kvality území. Napadené OOP se dotýká zejména obyvatel obce, kteří žijí v blízkosti plánované nové zástavby.

5. Odpůrkyně navrhla, aby byl návrh jako nedůvodný zamítnut. Zdůraznila, že navrhovatel v procesu pořizování napadeného OOP neuplatnil námitky ani připomínky. Byť tím není automaticky omezena možnost navrhnout soudní přezkum napadeného OOP, je tím omezen okruh možných návrhových námitek na nedostatek pravomoci či příslušnosti odpůrkyně nebo porušení kogentních předpisů chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. K tomu odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Námitkami směřujícími do proporcionality přijatého řešení se soud nemůže věcně zabývat, neboť navrhovatel byl v procesu přijímání napadeného OOP pasivní. Dle judikatury není možné po soudu požadovat, aby vážil důležité veřejné zájmy, pokud tuto úvahu neprovedl z důvodu pasivity navrhovatele správní orgán, neboť by to bylo v rozporu se zásadou dělby moci, právem na samosprávu a ochranou právní jistoty těch účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali v průběhu přípravy napadeného OOP. Jelikož byl navrhovatel pasivní, nemohla odpůrkyně na jeho výhrady reagovat.

6. K námitkám navrhovatele odpůrkyně uvedla, že odkaz na § 18 stavebního zákona, který upravuje obecné cíle územního plánování, nemůže založit závažný důvod pro zrušení napadeného OOP. Územně plánovací dokumentace není neměnná a vlastník nemá zaručeno, že regulativy zůstanou shodné. Podle odpůrkyně se nejednalo o zásadní změnu. V lokalitě s rodinnými domy došlo toliko k přesunu nikoli rozsáhlých pozemků z ploch zeleně do ploch venkovského bydlení. Námitka nesouladu se ZÚR byla zcela nekonkrétní, vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování i s nadřazenou územně plánovací dokumentací je součástí odůvodnění napadeného OOP. Nadřízený orgán územního plánování nesoulad se ZÚR neshledal. K námitce nepřiměřenosti odpůrkyně dodala, že zájem navrhovatele o určitou podobu plochy je shodně jako v případě osoby zúčastněné na řízení primárně jeho soukromým zájmem. Je to přitom vlastník pozemku, kdo určuje, jak bude pozemek skutečně využíván. Případný nesouhlas osoby zúčastněné na řízení se zřízením navrhovatelem preferovaného hřiště či parku by znamenal nemožnost takového využití. Pozemek by zůstal ležet ladem, což není v zájmu odpůrkyně. Odpůrkyně přisvědčila legitimnímu zájmu, aby bylo možné danou lokalitu systematicky zastavět. Nově vymezené plochy venkovského bydlení přímo navazují na stávající zástavbu a vyplňují původně v ploše BV zahrnutou proluku. Zástavba bude usměrňována regulačním plánem, který byl pro lokalitu již vydán a který akcentuje přiměřenost stavebního využití pozemků a rozumné uspořádání výstavby.

7. Navrhovatel v replice na vyjádření odpůrkyně setrval na své argumentaci. K nepodání námitek doplnil, že je aktivní fotbalista a je pracovně zcela vytížen, a nelze proto po něm spravedlivě požadovat, aby sledoval veškeré dění v obci a jednání místního zastupitelstva. Jeho profesionální závazky spojené s aktivní sportovní kariérou mu výrazně omezují možnost účastnit se veřejných jednání a sledovat aktuální vývoj týkající se územního plánování v obci. Navzdory svým povinnostem se snažil být informován o zásadních změnách v obci, a dozvěděl se tak o přijaté změně územního plánu a podal návrh na její zrušení. Ani případná pasivita navrhovatele v době přijímání změny územního plánu automaticky neznamená, že se nemůže domáhat přezkumu změny územního plánu, pokud se domnívá, že výrazně zasahuje do jeho práv, jako je tomu v nyní projednávaném případě. Navrhovatel dodal, že pozemek p. č. XF koupil za cenu 5 979 869 Kč s ujištěním prodávající OPTREAL, spol. s r.o. (dále též „prodávající“), že bude sousedit s plochou určenou pro parky a parkově upravené plochy na pozemku p. č. XA, který zůstane nezastavěný. Tento předpoklad byl pro něj rozhodující, neboť je zásadní pro hodnotu zakoupeného pozemku i kvalitu a atraktivitu lokality. Změna územního plánu snižuje kvalitu životního prostředí a znehodnocuje jeho investici. Navrhovatel při koupi pozemku vycházel v dobré víře z ujištění prodávající a neměl důvod si „hlídat“, zda nemá dojít ke změně územního plánu. Často se také setkával se starostou obce, který ho o projednávání změny neinformoval, ač se jednalo o informaci pro navrhovatele zásadní.

8. Dále uvedl, že zastavěním parkové plochy dojde k eliminaci jediného zeleného prvku v zástavbě a tzv. přezastavěnosti (overbuildingu) území. Opět obecně poukázal na význam parkových ploch a zopakoval, že zastavění parkové plochy bude mít důsledky pro kvalitu života obyvatel v obci. Doplnil, že zastavění této plochy je nelogické, neboť oficiálním důvodem změny územního plánu bylo vypuštění zastavitelné plochy Z1 u Průhonického parku. Ke změně územního plánu došlo krátce po ukončení prodejů pozemků a byla nezvykle rychle dokončena ve zkráceném postupu. Navrhovatel nesleduje pouze svůj osobní zájem. Na věci mu osobně záleží, neboť v místě bydlí s rodinou, jeho zájem však sdílí i sousedé, kteří byli rovněž uvedeni v omyl ujištěním prodávající, že sousedící pozemek zůstane parkem. Přeměna na zastavěné území bude mít negativní dopad na místní komunitu a sníží dostupnost důležitého veřejného prostoru. Osoba zúčastněná na řízení sleduje čistě svůj obchodní zájem. Závěrem poznamenal, že územní plán stanovil s ohledem na kontext plánované okolní zeleně požadavek průhledného plotu kolem jeho rodinného domu. Výstavba nových domů tento původní kontext mění a přináší otázku ochrany soukromí, neboť obyvatelé nových domů by měli přímý výhled na jeho pozemek, což by znamenalo významné narušení soukromí.

9. Osoba zúčastněná na řízení se ve svém vyjádření ztotožnila s vyjádřením odpůrkyně ohledně nemožnosti přezkumu proporcionality přijatého řešení s ohledem na pasivitu navrhovatele v průběhu pořizování napadeného OOP a navrhla návrh zamítnout. Poukázala na to, že veřejnost byla informována o termínu konání veřejného projednání návrhu napadeného OOP i o právu uplatnit námitky a připomínky veřejnou vyhláškou zveřejněnou dne 27. 11. 2023. Veřejné projednání se konalo dne 28. 12. 2023, lhůta pro uplatnění námitek uplynula dne 4. 1. 2024. Navrhovatel však nepodal námitky ani připomínky a veřejného projednání se neúčastnil. Tvrzená pracovní vytíženost nemůže být pro účely daného řízení s ohledem na judikaturu relevantní, neboť se nejedná o objektivní důvod bránící navrhovateli ve výkonu práv. Navrhovateli nic nebránilo, aby se s návrhem OOP, dostupným i dálkovým přístupem, seznámil a řádně a včas proti němu brojil, případně i za pomoci právního zástupce. Pasivita navrhovatele byla důsledkem jeho dobrovolné rezignace na výkon práv a též v souladu se základním právním principem vigilantibus iura scripta sunt musí jít k jeho tíži. Namítaná nepřiměřenost napadeného OOP tedy nemůže být pro nedůvodnou pasivitu navrhovatele předmětem soudního přezkumu.

10. Osoba zúčastněná na řízení navíc považuje námitku nepřiměřenosti za neopodstatněnou. Poukazuje na to, že navrhovatel nijak neprokazuje svá tvrzení o údajném omezení funkcí řešeného území a jeho tvrzení jsou v rozporu se stanovisky dotčených orgánů. Výstavba dvou rodinných domů dle regulačního plánu ve znění změny č. 2, který s účinností od 11. 5. 2024 upravuje funkční řešení dané plochy, má probíhat pouze na pozemcích p. č. XB a XC, tedy na menší části původního pozemku p. č. XA, na jehož zbylé části o celkové rozloze 3 430 m2 má být zachována zeleň a vybudován park s dětským hřištěm. Původní záměr využití pozemku p. č. XA tedy zůstal zachován, pouze se zmenšil rozsah, v němž má být park realizován. Tvrzení o ztrátě rekreačního a estetického prostoru, ekologické funkce zeleně a sociální funkce parku není pravdivé. Hlavní využití plochy BV umožňuje umístění parků. Přibližně 200 m od pozemků navrhovatele je na pozemcích p. č. XG a XH umístěn park srovnatelné velikosti jako plánovaný park na pozemku p. č. XA. V zastavěné rezidenční čtvrti, v níž se nachází pozemky navrhovatele, v obci s přibližně 1 500 obyvateli, tedy budou v souladu s regulačním plánem a územním plánem dva parky, v docházkové vzdálenosti od nemovitostí navrhovatele leží Průhonický park a v okolí se nachází řada dalších přírodních ploch k rekreaci.

11. Osoba zúčastněná na řízení připomíná, že jakožto vlastník pozemků p. č. XA, XB a XC je oprávněna s nimi nakládat v mezích právního řádu dle své vůle. Využití celé plochy jako veřejného parku považuje s ohledem na výše uvedené za neúčelné. Plocha v rozsahu nově vzniklého pozemku p. č. XA je pro plnění funkce veřejného parku plně dostačující. Finální řešení dle napadeného OOP představuje vyvážený kompromis mezi soukromým zájmem vlastníka a případným zájmem veřejnosti na vytvoření veřejného parku. Dále osoba zúčastněná na řízení poukázala na judikaturu, podle níž je k přezkumu proporcionality územního plánu třeba přistupovat zdrženlivě. Ke zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn soud přistoupit jen pro takové zásahy, které jsou zjevnými excesy a extrémními zásahy do ústavních práv jednotlivce. Takový zásah napadené OOP zjevně nepředstavuje. Za nedůvodné považuje osoba zúčastněná na řízení vzhledem k výše uvedenému též námitky rozporu s cíli územního plánování a prioritami ZÚR. Navrhovatel ani neupřesnil, jak konkrétně má napadené OOP porušovat prioritu spočívající v ochraně životního prostředí v urbanizovaných oblastech a v čem má přesně spočívat rozpor s § 18 odst. 1 až 3 stavebního zákona. K takto obecnému tvrzení není možné vznést konkrétní argumentaci. Svá obecná tvrzení navíc navrhovatel ničím neprokazuje. Dle osoby zúčastněné na řízení není dán žádný důvod pro zrušení napadeného OOP.

12. Navrhovatel v replice na vyjádření osoby zúčastněné na řízení zopakoval svou argumentaci uvedenou v replice na vyjádření odpůrkyně. Zdůraznil, že je aktivní fotbalista a sportovní komentátor a jeho pracovní povinnosti mu neumožňují pravidelně sledovat dění v obci. Podle názoru navrhovatele by se osoba zúčastněná na řízení měla věnovat duchovní a sociální péči, nikoli podnikání. Navrhovatel má za to, že by soud měl v kontextu širšího veřejného prospěchu zohlednit nejen právní stránku věci, ale také společenské a ekologické dopady, které by vyplývaly z možnosti zastavění parkové plochy, a zájem občanů na jejím zachování, který výrazně převyšuje čistě obchodní motivaci osoby zúčastněné na řízení.

13. Soud poskytl účastníkům a osobě zúčastněné na řízení prostor, aby se s ohledem na okamžik zahájení řízení vyjádřili také k otázce možné aplikace § 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“).

14. Podle názoru navrhovatele by nemělo být uvedené ustanovení užito s ohledem na přechodné ustanovení § 323 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021, které stanoví, že činnosti při pořizování územně plánovací dokumentace ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Navrhovatel současně namítl, že harmonogram změny územního plánu vyvolává otázky o transparentnosti celého procesu, neboť veřejné projednání se konalo v době mezi Vánocemi a Novým rokem, kdy má většina obyvatel dovolenou, případně se věnuje rodinným záležitostem a svátečním aktivitám, přičemž krátká lhůta pro podání námitek končila v prvním lednovém týdnu, kdy se lidé vrací z dovolených a obnovují pracovní aktivity. Veřejnost tak byla omezena v možnosti efektivně využít práva podávat připomínky. Dle stěžovatele jde o obdobně absurdní situaci jako konat krajské volby v povodněmi zasažených obcích. Navrhovatel současně předložil prohlášení podepsané vlastníky sousedních pozemků, kteří nesouhlasí se změnou územního plánu a s výstavbou na dotčených pozemcích. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že by měl být návrh s ohledem na § 307 odst. 2 stavebního zákona z roku 2021 jako nepřípustný odmítnut podle § 46 odst. 1 s. ř. s.

15. Při jednání soudu dne 27. 9. 2024 účastníci i osoba zúčastněná na řízení setrvali na svých procesních stanoviscích.

16. Navrhovatel zdůraznil, že se změnou nesouhlasí i další obyvatelé, jejichž stanovisko předložil. Změna, v jejímž důsledku má podstatná část parkové plochy sloužit k bydlení, je v neprospěch občanů obce. Navrhovatel a jeho sousedé mají zájem, aby se nedívali na další zástavbu, ale na park. Dále navrhovatel namítl nevhodné načasování veřejného projednání, které proběhlo mezi svátky, a krátkou lhůtu pro podání námitek do 4. 1. 2024, neboť většina lidí se v té době věnuje jiným aktivitám. Změna územního plánu je dle navrhovatele nezákonná a proběhla nezákonným způsobem, neboť proběhla v době, kdy většina lidí trávila čas s dětmi či v zahraničí a nemohla se procesu účastnit.

17. Odpůrkyně poukázala na to, že námitky uplatněné v návrhu směřují proti vhodnosti zvoleného řešení, tedy jeho proporcionalitě, kterou však přezkoumávat nelze, neboť navrhovatel nepodal proti změně námitky. Podle názoru odpůrkyně je třeba sledovat úřední desku a včas hájit svá práva. Upozornila, že se neměnila regulace pozemků navrhovatele, ale sousedních pozemků, a nejedná se o nikterak excesivní změnu. Odpůrkyně k ní přistoupila, neboť byla ubírána výměra v jiné zastavitelné ploše. Poukazuje na to, že kromě územního plánu reguluje lokalitu regulační plán, který s parkem nadále počítá, a plochy zeleně jsou v místě zastoupeny nadstandardně. Námitky proti procesu pořizování považuje odpůrkyně za opožděné a nedůvodné. Zkrácený postup byl standardním postupem dle stavebního zákona a navrhovatel jím nebyl nijak zkrácen na právu podat námitky. Také sousedé navrhovatele se mohli v procesu pořizování vyjádřit, případně podat vlastní návrh. Priority ZÚR, jichž se dovolává navrhovatel, jsou velmi obecné, navíc v tomto případě nejde s ohledem na zastoupení ploch zeleně o silně urbanizované území. Z priorit nelze dovodit nemožnost převést relativně omezenou výměru do plochy s funkčním využitím BV. Nedojde–li k odmítnutí návrhu, měl by být jako nedůvodný zamítnut.

18. Osoba zúčastněná na řízení odkázala na své vyjádření k návrhu. Návrh považuje za zcela nedůvodný. Doplnila, že argumenty navrhovatele k motivům osoby zúčastněné na řízení jsou pro tuto věc irelevantní a nevhodné.

19. Soud při jednání shrnul podstatný obsah spisové dokumentace, k nahlédnutí byly dány též hlavní výkresy z původního územního plánu z roku 2010 a z jeho úplného znění před vydáním napadeného OOP, tedy ve znění změny č. 4, dále byly k důkazu provedeny výpisy z katastru nemovitostí týkající se nemovitostí navrhovatele a dotčených pozemků, náhled na katastrální mapu na podkladu ortofotomapy, část ZÚR, na kterou poukázal navrhovatel, a hlavní výkres – regulace regulačního plánu ve znění změny č.

2. Zjištění z obsahu správního spisu a provedeného dokazování 20. Navrhovatel je vlastníkem pozemků p. č. st. XD a p. č. XF na základě kupní smlouvy ze dne 10. 3. 2020 (výpis z katastru nemovitostí LV č. XI), osoba zúčastněná na řízení je vlastníkem pozemků p. č. XA, XB a p. č. XC na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání věci ze dne 23. 7. 2015 (výpis z katastru nemovitostí LV č. XJ).

21. V územním plánu odpůrkyně, který nabyl účinnosti dne 24. 12. 2010, byly pozemky navrhovatele i dotčené pozemky zařazeny do zastavitelné plochy Z7 (Nad Pražskou cestou) s funkčním využitím BV, bydlení v rodinných domech venkovské (hlavní výkres územního plánu z roku 2010). Před vydáním napadeného OOP byly v územním plánu odpůrkyně ve znění změny č. 4 v této lokalitě části původní plochy Z7 nadále vymezeny jako zastavitelné plochy s funkčním využitím BV, na části byla vymezena plocha s funkčním využitím BV (stav), v níž se nacházely též pozemky navrhovatele, dotčené pozemky (tehdy jediný pozemek p. č. XA) a pozemky p. č. XH a XG byly zařazeny do plochy s funkčním využitím ZV – zeleň na veřejných prostranstvích (hlavní výkres úplného znění územního plánu po vydání změny č. 4).

22. Dne 9. 3. 2023 schválilo zastupitelstvo odpůrkyně pořízení změny č. 5 územního plánu z vlastního podnětu zkráceným postupem podle § 44 písm. a) a § 55a odst. 1 stavebního zákona. Změna byla iniciována NÁRODNÍM INSTITUTEM ZDRAVÍ, a.s., důvodem bylo vypuštění zastavitelné plochy Z1 u Průhonického parku. Starostovi obce bylo uloženo předložit na následujícím zasedání návrh obsahu změny č. 5 územního plánu spolu se stanoviskem Krajského úřadu Středočeského kraje podle § 55a odst. 2 písm. d) a e) stavebního zákona. Zastupitelstvo současně schválilo uzavření smlouvy na pořízení a zpracování změny č. 5 územního plánu, úplného znění po jejím vydání s provedením konverze na jednotný standard se společností PRISVICH, s.r.o., oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti podle § 24 stavebního zákona.

23. Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán ochrany přírody a orgán posuzování vlivů na životní prostředí ve stanovisku ze dne 9. 5. 2023 k navrženému obsahu změny č. 5 sdělil, že lze vyloučit negativní vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast a nepožaduje zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

24. Dne 8. 6. 2023 zastupitelstvo odpůrkyně usnesením č. 2023/09/04 schválilo s odkazem na § 55a stavebního zákona, který upravuje zkrácený postup pořizování územního plánu, obsah změny č. 5 územního plánu, která tvořila přílohu usnesení, s požadavkem na pořízení změny územního plánu s prvky regulačního plánu. Důvodem pro pořízení změny dle Obsahu změny č. 5 územního plánu Dobřejovic bylo zajistit podmínky pro realizaci výstavby rodinných domů na zastavitelné ploše Z2, která měla být rozšířena a měly být vypuštěny zastavitelné plochy Z1, Z3, Z4 a Z8. Současně měla být provedena revize plochy Z7 (v rámci změny jde o lokalitu Z5–6, v níž se nachází dotčené pozemky) s odkazem na regulační plán Nad Pražskou cestou vydaný dne 13. 6. 2012, ve znění pozdějších změn. Obsah změny č. 5 požadoval prověřit navrácení vymezení zastavitelné plochy Z7 s využitím jako plocha bydlení (BV – návrh) s podmínkou vydání regulačního plánu do stavu územního plánu ke dni jeho vydání s tím, že bude aktualizováno podle § 58 stavebního zákona zastavěné území a plocha vymezena jako stabilizovaná plocha venkovského bydlení v rodinných domech (BV – stav) s odkazem na regulační plán Nad Pražskou cestou. Součástí obsahu změny č. 5 bylo též splnění povinnosti zpracování územního plánu v jednotném standardu.

25. Pořizovatel oznámil veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce odpůrkyně dne 27. 11. 2023 zahájení řízení o pořízení změny územního plánu č. 5 s prvky regulačního plánu ve zkráceném postupu podle § 55b stavebního zákona s poučením, že návrh napadeného OOP bude od 28. 11. 2023 do 4. 1. 2024 k nahlédnutí na Obecním úřadu Dobřejovice a na internetových stránkách odpůrkyně. Veřejné projednání proběhne 28. 12. 2023 s výkladem projektanta. Veřejná vyhláška obsahovala poučení, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit připomínky a vlastníci dotčených pozemků a staveb mohou uplatnit proti návrhu napadeného OOP námitky s tím, že k později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Ve správním spisu je založen snímek obrazovky dokládající vyvěšení veřejné vyhlášky na elektronické úřední desce odpůrkyně spolu se zveřejněním návrhu napadeného OOP na internetových stránkách odpůrkyně dne 27. 11. 2023.

26. Dotčené pozemky, které byly dle územního plánu odpůrkyně ve znění změny č. 4 zařazeny do plochy ZV (technickou částí napadeného OOP bylo změněno označení ploch ZV na ZP – zeleň – parky a parkově upravené plochy), byly v návrhu s odkazem na obsah změny č. 5 shodně jako v napadeném OOP zařazeny do zastavěného území do plochy s funkčním využitím BV – stav.

27. Součástí spisové dokumentace je souhlasné stanovisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ze dne 28. 11. 2023, souhlasné stanovisko Krajské hygienické stanice Středočeského kraje ze dne 27. 11. 2023, koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 20. 12. 2023 (později doplněno změnou ze dne 8. 2. 2024), stanovisko Městského úřadu v Říčanech, Odboru životního prostředí, ze dne 18. 12. 2023, stanovisko Ministerstva dopravy ze dne 19. 12. 2023, stanovisko Ministerstva obrany ze dne 12. 12. 2023, stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 23. 11. 2023, stanovisko Ministerstva vnitra ze dne 21. 12. 2023, souhlasné stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území hlavního města Prahy a kraje Středočeského ze dne 28. 11. 2023, vyjádření Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje ze dne 12. 12. 2022, vyjádření Pražské plynárenské distribuce, a. s., ze dne 3. 1. 2024 a vyjádření Ředitelství silnic a dálnic ČR, s.p., ze dne 12. 12. 2023. Žádný z uvedených podkladů neobsahuje negativní vyjádření ve vztahu k lokalitě Z5–6.

28. Dne 28. 12. 2023 proběhlo veřejné projednání návrhu napadeného OOP, jehož se navrhovatel neúčastnil. Součástí dokumentace nejsou žádné navrhovatelovy námitky ani připomínky, ani námitky či připomínky jiných vlastníků pozemků ke změně Z5–6.

29. Dne 19. 1. 2024 odpůrkyně zaslala Krajskému úřadu Středočeského kraje vyjádření k jeho připomínkám k návrhu napadeného OOP, které se netýkaly lokality Z5–6. Krajský úřad Středočeského kraje ve stanovisku ze dne 18. 3. 2024 sdělil, že posoudil návrh napadeného OOP z hlediska zajištění koordinace využívání území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, a neshledal žádné rozpory. Dne 5. 4. 2024 odpůrkyně zaslala pokyny pro nepodstatnou úpravu návrhu napadeného OOP, které se netýkají funkčního využití navrhovatelem vymezených pozemků.

30. Dne 18. 4. 2024 zastupitelstvo odpůrkyně usnesením č. 2024/18/06 schválilo vydání napadeného OOP, které bylo včetně úplného znění územního plánu dne 19. 4. 2024 oznámeno veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce odpůrkyně.

31. Dotčené pozemky byly dle územního plánu odpůrkyně ve znění změny č. 4 zařazeny do plochy ZV – zeleň na veřejných prostranstvích obklopené plochou dopravní infrastruktury a na ni navazujícím zastavěným územím s funkčním využitím BV – stav a zastavitelnou návrhovou plochou BV. Napadeným OOP byly dotčené pozemky (obdobně jako pozemky p. č. XH a XG dříve s funkčním využitím ZV) zařazeny do plochy s funkčním využitím BV – stav, stejně jako zbývající části zastavitelné plochy Z7, které byly ve znění změny č. 4 součástí návrhové plochy BV, celá lokalita je součástí zastavěného území. Jde o součást plochy RP.1, v níž bylo rozhodování o změnách v území podmíněno regulačním plánem Nad Pražskou cestou. Vymezení ploch zeleně, které obklopují lokalitu Nad Pražskou cestou, v níž se nachází dotčené pozemky, zůstalo nezměněno. Na lokalitu navazuje plocha K.2 s funkčním využitím ZP (návrh) o rozloze 3,7 ha, na kterou dále navazuje plocha K.1 se shodným funkčním využitím (0,477 ha), plochy zeleně ochranné a izolační (zčásti stav, zčásti návrh, včetně plochy K.13) a plochy krajinné zeleně ZK (návrhová plocha K.12), přes komunikaci jihozápadním směrem se nachází plocha K.4 (3,014 ha) s funkčním využitím LU, lesní všeobecné, na niž dále navazuje plocha krajinné zeleně ZK s rybníkem S.. Napadené OOP uvádí, že se nemění celková urbanistická koncepce, dochází k vypuštění několika zastavitelných ploch a jejich navrácení do původního stavu (AP – pole a trvalé travní porosty), systém sídelní zeleně není významně dotčen. Nadále jsou v návaznosti na lokalitu bydlení Nad Pražskou cestou vymezeny rozsáhlé parkové plochy, přičemž v rámci samotné lokality je zeleň řešena regulačním plánem. Součástí odůvodnění je vyhodnocení souladu se ZÚR a souladu s cíli a úkoly územního plánování.

32. Podle textové části územního plánu Dobřejovic ve znění napadeného OOP představují hlavní využití plochy bydlení venkovského (BV) pozemky staveb pro bydlení v souborech rodinných domů; rodinné domy; oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou a veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest, dětských hřišť a ploch veřejné zeleně. Dále je stanoveno přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. V podmínkách prostorového uspořádání je mimo jiné stanovena minimální výměra stavebních parcel 1 000 m2 pro samostatný rodinný dům a 1 600 m2 pro rodinný dvojdům, maximální koeficient zastavění 25 % plochy pozemku a koeficient zeleně minimálně 60 % plochy pozemku, směrem do volné krajiny bude součástí pozemků izolační zeleň, likvidace dešťových vod ze střech rodinných domů bude prováděna přímo na jednotlivých pozemcích.

33. Hlavním využitím plochy zeleně – parky a parkově upravené plochy (ZP) jsou veřejně přístupné plochy, skupiny a pásy zeleně a stromořadí s akcentem na okrasnou funkci, sloužící k oddechu obyvatel a návštěvníků a výrazně ovlivňující kvalitu veřejných prostor a prostranství; parky; veřejné sady; pietní místa; aleje, stromořadí, stromové a keřové porosty; pěší plochy a stezky s lavičkami; veřejné osvětlení a drobné vodní plochy a retence. Jako přípustné využití jsou stanoveny mimo jiné trvalé travní porosty, dětská hřiště a nekrytá neoplocená sportovní zařízení bez vybavenosti. Nepřípustné jsou nadzemní stavby mimo staveb pro provoz a údržbu přípustných funkcí na plochách ZP a liniových staveb inženýrských sítí.

34. V textové části ZÚR ve znění po vydání 1., 2., 3., 6., 7., 10., 11. a 8. aktualizace v kapitole 1 „STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ“ jsou stanoveny mimo jiné následující priority: 35. (04a) Podporovat stabilizaci a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí, zejména v silně urbanizovaných oblastech. Vytvářet územní podmínky pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů. Plochy pro umístění chráněných staveb nevymezovat v území, ve kterém lze v budoucnu důvodně předpokládat překročení platných hygienických limitů v důsledku umístění a realizace staveb dopravní, případně technické infrastruktury nadmístního významu. 36. (04b) Vytvářet územní podmínky pro výsadbu zeleně, přednostně ve vysoce urbanizovaných oblastech (zelené pásy) a v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší nebo vysokou intenzitou zemědělského využití.

37. V úplném znění regulačního plánu Dobřejovice – Nad Pražskou cestou po změně č. 2 účinném od 11. 5. 2024 se na pozemku p. č. XA předpokládá náměstí a park s dětským hřištěm (Park 2), pozemky p. č. XB a p. č. XC jsou vymezeny jako parcely pro venkovské bydlení v rodinných domech, dále se v lokalitě nachází Park 1 (na pozemcích p. č. XG a XH). Posouzení návrhu soudem 38. Soud ověřil, že návrh byl podán včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.; napadené OOP nabylo účinnosti dne 4. 5. 2024 a návrh byl podán dne 8. 7. 2023), je po obsahové stránce bez vad (§ 101b odst. 2 s. ř. s.) a byl podán osobou k tomu oprávněnou (§ 101a odst. 1 s. ř. s.).

39. Navrhovatel vlastní pozemky p. č. st. XD a p. č. XF. Zrušení napadeného OOP se domáhá v rozsahu, ve kterém vymezuje plochu bydlení venkovského (BV) namísto dosavadní plochy zeleně na dotčených pozemcích ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, které přes komunikaci sousedí s pozemky navrhovatele. Aktivní návrhová legitimace navrhovatele je dána, neboť lze považovat za myslitelné tvrzení o dotčení jeho vlastnického práva tím, že napadené OOP umožní zastavění sousedních pozemků rodinnými domy, což negativně ovlivní životní prostředí a sníží hodnotu jeho pozemků, a bude zasaženo též soukromí pohledovými imisemi.

40. Mezi účastníky není sporu, že navrhovatel byl v procesu přijímání územního plánu pasivní a neuplatnil žádné námitky ani připomínky.

41. Navrhovatel současně v řízení před soudem neuvedl žádné objektivní vážné důvody, které by mu bránily námitky proti návrhu napadeného OOP uplatnit.

42. Za důvod, který by mohl ospravedlnit skutečnost, že navrhovatel se procesu přijetí napadeného OOP neúčastnil, nelze považovat běžné pracovní vytížení spojené s určitou profesí, v tomto případě tvrzenou činností aktivního fotbalisty a komentátora fotbalových zápasů. I po aktivním fotbalistovi lze požadovat, aby sledoval úřední desku v obci, v níž vlastní nemovitost, jejíž obsah se zveřejňuje též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přinejmenším s využitím elektronické úřední desky se mohl navrhovatel s připravovanou změnou územního plánu seznámit. Navrhovatel tak mohl při přiměřené péči o svá práva uplatnit námitky proti změně územního plánu spočívající ve změně funkčního využití dotčených pozemků (vymezení plochy BV), pokud s ní jakožto vlastník sousedních pozemků nesouhlasil. Navrhovatel navíc ani nijak blíže neupřesnil, jaké konkrétní pracovní povinnosti mu v době od listopadu 2023 do začátku ledna 2024 měly bránit ve sledování úřední desky a uplatnění námitek a neoznačil k tomu žádné důkazní návrhy. Ani případné ujištění prodávajícího, že pozemek nacházející se naproti přes komunikaci nebude zastavěn, nemohlo založit legitimní očekávání navrhovatele, že se územní plán v tomto směru nezmění, a omluvit jeho pasivitu v procesu pořizování změny územního plánu. Pokud navrhovatel považoval budoucí způsob využití okolních pozemků za zásadní, bylo v jeho zájmu, aby územní plánování v obci sledoval v souladu s klasickou římskoprávní zásadou, že právo náleží bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). Ostatně navrhovatel sám uváděl, že (přes tvrzené pracovní vytížení) se v době pořizování napadeného OOP často setkával se starostou odpůrkyně. Tím spíše není zřejmé, co mu bránilo seznámit se s obsahem úřední desky a návrhem napadeného OOP a důvody nesouhlasu s navrženým řešením uplatnit. To, zda starosta odpůrkyně navrhovatele při osobních setkáních informoval o pořizování územního plánu, není relevantní z hlediska možnosti uplatnit námitky proti návrhu územního plánu.

43. Navrhovatel netvrdil, že by proces pořizování napadeného OOP byl zatížen vadou, která by mu bránila uplatnit námitky proti návrhu napadeného OOP. Pro úplnost soud dodává, že taková vada neplyne ani z předložené spisové dokumentace.

44. Z výše shrnutého obsahu spisové dokumentace vyplývá, že zastupitelstvo odpůrkyně rozhodlo s odkazem na § 55a stavebního zákona o pořízení změny č. 5 územního plánu zkráceným postupem a schválilo obsah změny č. 5 územního plánu s prvky regulačního plánu, podle něhož mělo být prověřeno navrácení způsobu využití zastavitelné plochy Z7 jako plochy bydlení s podmínkou vydání regulačního plánu dle stavu územního plánu ke dni jeho vydání. Pořizovatel veřejnost v souladu s § 55b odst. 2 a § 52 odst. 1 a 2 stavebního zákona informoval veřejnou vyhláškou zveřejněnou i na elektronické úřední desce o návrhu napadeného OOP a konání veřejného projednání a poučil vlastníky pozemků a staveb o právu uplatnit námitky proti návrhu napadeného OOP, který dotčené pozemky zařadil do plochy BV. Navrhovatel tedy měl možnost uplatnit námitky směřující proti změně vymezení funkčního využití sousedních pozemků.

45. Ke zmínce navrhovatele, že není zřejmé, zda byly splněny podmínky pro pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, lze dodat, že navrhovatel netvrdil žádné konkrétní zákonné podmínky, které podle něj neměly být dodrženy, ani vliv jejich případného nesplnění na možnost uplatnit námitky. Zastupitelstvo již při rozhodnutí o pořízení změny a jejím obsahu v souladu s § 55a stavebního zákona jasně vyjádřilo vůli pořídit změnu zkráceným postupem, tedy vynechat fáze zadání a společného jednání. Pro ochranu práv vlastníka pozemku je navíc stěžejní možnost účasti na veřejném projednání a podání námitek proti návrhu územního plánu, kterou navrhovatel měl (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2024, č. j. 7 As 5/2024–38).

46. K argumentaci navrhovatele, že veřejné projednání se konalo v nevhodné době, kdy většina lidí tráví čas s dětmi či v zahraničí, je třeba uvést, že stavební zákon nijak neomezuje měsíce či dny v roce, v nichž lze konat veřejné projednání o návrhu (změny) územního plánu, nadto ke zveřejnění návrhu na úřední desce došlo již na konci listopadu 2023. Jak bylo výše uvedeno, navrhovatel ani konkrétně netvrdil, co přesně mu mělo bránit se s návrhem napadeného OOP seznámit a uplatnit proti němu námitky. Soudu není zřejmé, jakou dobu by navrhovatel považoval za vhodnou, jestliže podle jeho názoru nelze požadovat po obyvatelích obce sledování úřední desky a případné uplatnění námitek v době pracovního vytížení ani v době dovolených či kolem svátků.

47. Lze tedy uzavřít, že navrhovatel neuplatnil námitky v procesu pořizování napadeného OOP, ač tak mohl učinit.

48. Vzhledem k tomu, že soudní řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy bylo zahájeno dne 8. 7. 2024 (§ 32 s. ř. s.), musel se soud zabývat přípustností návrhu s ohledem na § 307 odst. 2 stavebního zákona z roku 2021.

49. Stavební zákon z roku 2021 v § 307 odst. 2 stanoví, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je také nepřípustný, obsahuje–li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde–li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.

50. Podle přechodného ustanovení § 328 stavebního zákona z roku 2021, řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

51. Stavební zákon z roku 2021 nabyl dle § 335 účinnosti 1. 1. 2024 (na základě novely provedené zákonem č. 152/2023 Sb., původně měl nabýt účinnosti 1. 7. 2023). Zákonem č. 195/2022 Sb. do něj bylo vloženo ustanovení § 334a, které v odst. 2 stanoví, že ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období, tj. od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024 (viz § 334a odst. 1), postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního rozhodnutí a závazného stanoviska orgánu územního plánování, která se nevydávají pro účely povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, stavby s ní související a stavby tvořící s ní soubor staveb. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 (tedy přechodných ustanovení k územnímu plánování obsažených v § 316 až § 328) se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. 7. 2024.

52. Ze systematiky stavebního zákona z roku 2021 vyplývá, že rozlišuje činnosti před správními orgány a následný soudní přezkum. Přechodné ustanovení § 323 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021, na které poukazuje navrhovatel, se týká pouze pořizování územně plánovací dokumentace, nikoli zvláštních procesních pravidel pro soudní přezkum v § 305 až 310 stavebního zákona z roku 2021. Pro soudní řízení § 328 stavebního zákona z roku 2021 stanoví, že řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Citované ustanovení je zařazeno do dílu 2 přechodných ustanovení, jenž obsahuje přechodná ustanovení k územnímu plánování. Z toho vyplývá, že má dopadat na soudní řízení o návrzích na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, jejichž předmětem je přezkum opatření obecné povahy vydaných podle právní úpravy obsažené v části třetí stavebního zákona z roku 2006, která upravovala územní plánování a obsahovala obdobné instituty jako část třetí stavebního zákona z roku 2021, tedy i na územní plány a jejich změny podle stavebního zákona z roku 2006 (které se dle § 321 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021 považují za územní plány podle stavebního zákona z roku 2021). Shodné přechodné ustanovení (§ 326) obsahoval již vládní návrh zákona (sněmovní tisk 1008/0). K tomu důvodová zpráva uvádí, že jelikož nový stavební zákon obsahuje nově speciální ustanovení upravující soudní přezkum územně plánovací dokumentace, navrhuje se standardní přechodné ustanovení k řízením zahájeným před účinností tohoto zákona. V souladu s jazykovým vyjádřením přechodného ustanovení § 328, jeho systematickým výkladem i záměrem zákonodárce vyjádřeným v důvodové zprávě lze dospět k závěru, že byla výslovně vyloučena aplikace nových procesních norem upravujících soudní přezkum pro dříve započatá řízení o návrzích na zrušení územně plánovací dokumentace. V soudních řízeních o návrhu na zrušení územně plánovací dokumentace nově zahájených po nabytí účinnosti stavebního zákona z roku 2021 by se však již měla uplatnit nová procesní pravidla, byť činnosti při pořizování napadeného opatření obecné povahy či jeho části budou přezkoumávány podle stavebního zákona z roku 2006. Pro volbu rozhodné právní úpravy pro soudní přezkum je tedy podstatné, kdy bylo zahájeno řízení před soudem.

53. Výše uvedený výklad přechodných ustanovení by nasvědčoval tomu, že § 307 odst. 2 stavebního zákona z roku 2021 by se měl uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených po 1. 7. 2024.

54. Uvedené ustanovení upravuje nový důvod nepřípustnosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Z jeho znění i smyslu, který je vyjádřen též v důvodové zprávě (důsledné prosazení zásady koncentrace, subsidiarity soudního přezkumu a hospodárnosti) je patrné, že má dojít k překonání dosavadní judikatury, podle níž nepodání námitek nezbavovalo navrhovatele práva podat návrh k soudu, ale pouze omezovalo rozsah věcného přezkumu a mohlo vést k závěru o nedostatku aktivní věcné legitimace. Jedná se o zvláštní úpravu k soudnímu řádu správnímu, a tedy o zvláštní důvod pro odmítnutí návrhu pro nepřípustnost dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. V nynější věci by to znamenalo, že by soud musel návrh odmítnout, neboť navrhovatel své návrhové body neuplatnil prostřednictvím námitek v řízení o napadeném OOP, ač tak učinit mohl (viz výše).

55. Soud posuzoval, zda by užití § 307 odst. 2 stavebního zákona z roku 2021 i na skutečnosti nastalé v minulosti (neuplatnění důvodů v řízení o vydání opatření obecné povahy vedeného podle předchozí právní úpravy) představovalo pravou, nebo nepravou retroaktivitu. Zatímco v případě retroaktivity pravé platí zásada obecné nepřípustnosti, ze které existují striktně omezené výjimky přípustnosti, u retroaktivity nepravé platí zásada obecné přípustnosti, ze které existují výjimky její nepřípustnosti. K obecným východiskům pro posouzení povahy zpětné účinnosti soud odkazuje na body 131 až 138 nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 30/23. Dle soudu by se v tomto případě jednalo o tzv. nepravou retroaktivitu. Nejedná se o stav v minulosti již uzavřený, nové právo do budoucna od své účinnosti s právní skutečností nastalou v minulosti (nepodání námitek v procesu pořizování změny územního plánu) nově spojilo omezení práva na soudní přezkum vydaného opatření obecné povahy Soudní přezkum návrhů na zrušení (části) opatření obecné povahy podaných před účinností stavebního zákona z roku 2021 není novou úpravou dotčen.

56. Zákonodárce zakotvením nového důvodu nepřípustnosti návrhu, kterým omezil právo na přístup k soudu, sledoval legitimní cíl, a totiž důsledné promítnutí zásady koncentrace uplatňování námitek a připomínek na úrovni veřejné správy, která na ně může adekvátně reagovat, a tím i subsidiarity správního soudnictví (§ 5 s. ř. s.). Nepřípustnost důvodů, které nebyly uplatněny v procesu pořizování opatření obecné povahy, ač být uplatněny mohly, představuje adekvátní prostředek, který je způsobilý uvedeného cíle efektivně dosáhnout. Soud nicméně dospěl k závěru, že je třeba zvolit takový výklad § 307 odst. 2 stavebního zákona z roku 2021, který nebude s nepodáním námitek za účinnosti předchozí právní úpravy spojovat důsledek takto zásadního omezení práva na přístup k soudu, který vlastníci pozemků a staveb nemohli či nemuseli očekávat v době, kdy mohli uplatnit námitky při pořizování územně plánovací dokumentace.

57. V tomto směru soud zohlednil, že stavební zákon z roku 2021 nezakotvil konkrétní ustanovení, které by takto výrazné omezení práva na přístup k soudu výslovně spojovalo s nečinností, k níž došlo před účinností nové úpravy při pořizování územně plánovací dokumentace v řízení dle předchozí úpravy, přičemž ani z důvodové zprávy neplyne, že by zákonodárce skutečně takovýto důsledek zamýšlel. Dále bylo třeba vzít v úvahu, že veřejné projednání se mohlo konat v době, kdy stavební zákon z roku 2021 nebyl ani platnou součástí právního řádu (ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 29. 7. 2021). Proces pořizování územně plánovací dokumentace může trvat i několik let, veřejná projednání se mohou opakovat, přičemž námitky lze uplatnit jen v rozsahu projednávaných úprav návrhu, a zejména v případě incidenčního přezkumu mohou návrhy směřovat proti starší územně plánovací dokumentaci. Ačkoli jde o promítnutí obecného principu subsidiarity správního soudnictví vyjádřeného v § 5 s. ř. s. a přestože již v minulosti byl rozsah věcného přezkumu významně ovlivněn tím, zda vlastník uplatnil námitky při projednávání návrhu územně plánovací dokumentace, vlastníci nemovitostí mohli vzhledem k ustálené judikatuře předvídat, že nebudou mít právo u soudu uplatnit důvody, které nebyly vzneseny v procesu pořizování územního plánu, ač být mohly, byť by se jednalo o podstatné porušení kogentních ustanovení či výjimečně intenzivní zásah do vlastnického práva. I pokud by ovšem veřejné projednání probíhalo již v době platnosti stavebního zákona z roku 2021, jako tomu bylo v projednávaném případě, dle názoru soudu nelze po vlastnících nemovitostí rozumně očekávat, aby byli již v průběhu legisvakanční lhůty obeznámeni s novou úpravou stavebního zákona z roku 2021, jejíž účinnost byla odkládána a která byla průběžně novelizována (byť se novelizace nedotkla podmínek soudního přezkumu v § 307 odst. 2 ani přechodného ustanovení § 328), a své jednání v zájmu zachování práva na přístup k soudu přizpůsobili podmínkám stavebního zákona z roku 2021 před nabytím jeho účinnosti. Jak uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 420/09, pravidlo neznalost právního předpisu neomlouvá předpokládá, že se daný právní předpis stal platným a účinným. Byť v nyní projednávaném případě měl navrhovatel ještě určitý časový prostor podat návrh na zrušení napadeného OOP před účinností stavebního zákona z roku 2021, nemusí tomu tak být vždy.

58. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že je třeba § 307 odst. 2 stavebního zákona z roku 2021 vyložit ve prospěch zachování práva na soudní přezkum tak, že opatřením obecné povahy ve smyslu tohoto ustanovení je míněno pouze opatření obecné povahy vydané až podle tohoto zákona, a nepřípustnost návrhu je spojena jen s neuplatněním důvodů, které mohly být uplatněny v řízení o vydání opatření obecné povahy vedeném již podle stavebního zákona z roku 2021. Tento výklad ve spojení s § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 znamená, že podmínka omezující přístup k soudní ochraně zakotvená v § 307 odst. 2 stavebního zákona se uplatní v případech, kdy bylo veřejné nebo opakované veřejné projednání, při němž mohly být důvody uplatněny, zahájeno za účinnosti stavebního zákona z roku 2021, a navrhovatel si tedy měl být s ohledem na zásadu, že neznalost zákona neomlouvá, vědom důsledků spojených s případnou pasivitou. Tomu by měl případně přizpůsobit míru pozornosti, kterou bude věnovat úřední desce a formulaci případných připomínek.

59. Jelikož v tomto případě proběhl celý proces pořizování napadeného OOP podle předchozí právní úpravy, soud nepřistoupil k odmítnutí návrhu pro nepřípustnost, byť se návrh opíral jen o důvody, které navrhovatel neuplatnil v procesu pořizování změny územního plánu, ač tak učinit mohl.

60. Soud návrh projednal v mezích uplatněných návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.) vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl ke dni vydání napadeného OOP (§ 101b odst. 3 s. ř. s.).

61. Skutečnost, že navrhovatel neuplatnil bez objektivních důvodů námitky či připomínky ve fázích přípravy napadeného OOP, sice nezbavuje navrhovatele práva podat návrh na jeho zrušení, podstatně však ovlivňuje rozsah věcného přezkumu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010–116, č. 2215/2011 Sb. NSS). Judikatura se ustálila na názoru, že proporcionalita přijatého řešení nemůže být předmětem soudního přezkumu, nemohl–li ji pro nedůvodnou pasivitu navrhovatele posoudit odpůrce v průběhu pořizování daného opatření obecné povahy (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015–53, a v něm odkazovaná rozhodnutí). Výjimkou je pouze situace, kdy zásah do vlastnického práva musel být pořizovateli v době přípravy územního plánu zcela zjevný a jednalo se o zásah dosahující značné intenzity blížící se vyvlastnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2016, č. j. 10 As 183/2016–35). O takový případ se však ani dle tvrzení navrhovatele obsažených v návrhu v nyní posuzované věci nejedná. Tvrzené snížení kvality životního prostředí a narušení soukromí v důsledku umožnění zastavění sousedních pozemků rodinnými domy, respektive namítaná eliminace veřejného prostoru jakožto místa pro rekreaci, sportovní aktivity, společné setkávání a estetického prvku, nepředstavují takový zásah, který by se svou intenzitou blížil vyvlastnění pozemků navrhovatele. Při nedůvodné pasivitě navrhovatele by bylo možné přistoupit ke zrušení napadeného OOP pouze ze závažných důvodů spočívajících v porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2011, č. j. 1 Ao 2/2010–185, č. 2397/2011 Sb. NSS, či ze dne 13. 5. 2013, č. j. 6 Aos 3/2013–29).

62. Soud zdůrazňuje, že návrhové body byly formulovány velice obecně, což do značné míry předurčilo obsah rozsudku. Soudní přezkum opatření obecné povahy je ovládán zásadou dispoziční, a bylo proto na navrhovateli, aby vylíčil, v čem považuje napadené OOP za nezákonné nebo neproporcionální. Soudu nepřísluší, aby za navrhovatele domýšlel důvody pro zrušení napadeného OOP, neboť tím by přebíral roli jeho advokáta (srov. obdobně rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Na obecně uplatněné návrhové body proto soud mohl reagovat pouze v odpovídající míře obecnosti.

63. K procesní pasivitě navrhovatele v procesu předcházejícím přijetí (změny) územně plánovací dokumentace se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu již ve výše uvedeném usnesení č. j. 1 Ao 2/2010–116. Konstatoval, že procesní pasivita navrhovatele ve fázích správního řízení předcházejícího přijetí opatření obecné povahy může být způsobena faktory subjektivními i objektivními. Její význam pro úspěšnost žaloby posoudí soud s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu, a to při zkoumání procesního postupu správního orgánu, při hodnocení případného rozporu opatření obecné povahy s právními předpisy, jakož i při hodnocení přiměřenosti zásahu do práv a povinností navrhovatele. Přitom je povinen vzít v úvahu práva a povinnosti těch, jimž by zrušení opatření obecné povahy podle návrhu způsobilo újmu na jejich vlastních právech. Podle rozšířeného senátu návrh na zrušení opatření obecné povahy nemůže být náhražkou opomenutí či liknavosti navrhovatele, neboť věcné spory o využití území zásadně mají být vypořádány v řízení před správními orgány a s využitím příslušného instrumentária správního procesu. Soud proto při návrhu mířícímu proti „nesprávnosti“ přijatého řešení koriguje principiálně toliko ta pochybení, která znemožnila účastníkům procesu takových instrumentů využít. […] pokud účastník, brojící proti procesním vadám při přijímání opatření obecné povahy, proti věcné správnosti přijatého řešení, anebo proti neproporčním důsledkům, které plynou z opatření obecné povahy (třetí až pátý problémový okruh algoritmu), mohl při přiměřené péči o svá práva podat věcné námitky či připomínky proti správnosti připravovaného řešení a bez objektivních důvodů tak neučinil, nemůže Nejvyšší správní soud bez závažných důvodů porušit právní jistotu dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územního plánu a nyní tento územní plán respektují. Usnesení rozšířeného senátu navázalo na tzv. pětikrokový algoritmus přezkumu opatření obecné povahy, který se po novele § 101d odst. 1 s. ř. s. účinné od 1. 1. 2012 použije pouze omezeně s ohledem na vázanost soudu důvody návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Závěry rozšířeného senátu se však nadále uplatní, přičemž soud v rámci jednotlivých tvrzených důvodů návrhu posoudí vliv pasivity navrhovatele v procesu projednávání opatření obecné povahy.

64. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011–43, v případě přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy (podle § 101a a násl. s. ř. s.) z hlediska jeho proporcionality není možné po soudu požadovat, aby provedl odbornou úvahu ve směru vážení důležitých veřejných zájmů či veřejného zájmu na jedné straně a ochrany vlastnictví navrhovatelů na straně druhé, pokud tuto úvahu před ním neprovedl z důvodu zaviněné pasivity navrhovatelů příslušný správní orgán. Takovýto postup by byl rozporný s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územně plánovací dokumentace.

65. Soud již výše vyložil, že v tomto případě neshledal žádné okolnosti, které by navrhovateli objektivně bránily námitky uplatnit a byly způsobilé omluvit jeho pasivitu v procesu pořizování napadeného OOP. Nepodáním námitek bez objektivních důvodů se tak navrhovatel sám zbavil možnosti, aby byly vypořádány jeho námitky směřující proti proporcionalitě napadené části OOP příslušným správním orgánem a aby poté o zákonnosti takovéhoto vypořádání rozhodl soud (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2013, č. j. 6 Aos 3/2013–29, či ze dne 25. 11. 2015, č. j. 6 As 176/2015–31). Nejedná se přitom o výjimečný případ zcela zjevného zásahu do vlastnického práva navrhovatele dosahující intenzity blížící se vyvlastnění, v němž Nejvyšší správní soud dovodil možnost se námitkou nepřiměřenosti zabývat i přes pasivitu navrhovatele (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2016, č. j. 10 As 183/2016–35).

66. Právě proti proporcionalitě však směřují ve své podstatě námitky navrhovatele.

67. Pokud jde o rozpor se ZÚR, navrhovatel namítl pouze obecně rozpor s prioritami územního plánování kraje, a to s požadavky ochrany životního prostředí v urbanizovaných oblastech, udržitelnosti rozvoje a zlepšování kvality života obyvatel, k čemuž při jednání soudu poukázal na priority uvedené ve výše citovaných bodech 04a a 04b kapitoly 1 ZÚR.

68. Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje vymezené v kapitole 1 ZÚR představují obecný rámec, jež mají upřesnit jednotlivé obce ve svých územně plánovacích dokumentacích. Je třeba zdůraznit, že rozhodování o rozvoji spravovaného území je základním právem obce a jde o výkon práva na územní samosprávu zaručeného v čl. 8, čl. 100 odst. 1, čl. 101 odst. 1 a čl. 104 odst. 2 ve spojení s čl. 101 odst. 4 Ústavy České republiky (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. III. ÚS 709/19, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2012, č. j. 6 Ao 8/2011–74, bod30). Jak vyložil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007–73, č. 1462/2008 Sb. NSS, v procesu územního plánování jde o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob a ve své podstatě nebude volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu, v níž je vůle politické jednotky, která o něm rozhoduje, tedy ve své podstatě obce rozhodující svými orgány, omezena, a to nikoli nevýznamně, požadavkem nevybočení z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. Uvnitř těchto mantinelů však zůstává vcelku široký prostor pro autonomní rozhodování příslušné politické jednotky. V rámci procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování právem předvídané proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2024, č. j. 4 As 81/2023–36, bod 14 a v něm uvedenou judikaturu). To, že obec při vymezení funkčního využití určité plochy rozhodne o upřednostnění některých zájmů před jinými, tedy samo o sobě nemůže znamenat rozpor s prioritami ZÚR a nezákonnost zvoleného řešení. Obec musí při vážení jednotlivých soukromých i veřejných zájmů postupovat v souladu s principem proporcionality, tou se však v posuzované věci soud nemůže z důvodu pasivity navrhovatele v procesu přípravy napadeného OOP věcně zabývat.

69. Na okraj soud dodává, že navrhovatel ani konkrétně netvrdil a neoznačil důkazy k prokázání, že by lokalita venkovského bydlení Nad Pražskou cestou převážně obklopená plochami zeleně, při stanovených regulativech minimální výměry stavebních parcel, koeficientu zastavěnosti (maximálně 25 %) a zeleně (minimálně 60 %), byla vysoce urbanizovanou oblastí, oblastí s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší nebo zatížena hlukem a emisemi z dopravy či výrobních provozů, pro jejichž snížení by byla nezbytná plocha zeleně (resp. stávající travní plocha) na dotčených pozemcích, která představuje pouze jednu z mnoha částí sídelní zeleně na území odpůrkyně. Zahrnutí pozemků, na nichž byly územním plánem odpůrkyně ve znění č. 4 vymezeny samostatné plochy veřejné zeleně, do plochy venkovského bydlení, navíc neznamená eliminaci zeleně v lokalitě Nad Pražskou cestou. Mezi hlavní využití v ploše venkovského bydlení patří i veřejná prostranství, veřejná zeleň a dětská hřiště, přičemž územní plán nadále předpokládá veřejnou zeleň v rámci lokality Nad Pražskou cestou s tím, že ponechává konkrétní řešení regulačnímu plánu.

70. Také ve vztahu k námitce porušení § 18 odst. 1 až 3 stavebního zákona a zásady proporcionality je třeba zopakovat, že namítaným porušením zásady proporcionality se nemohl soud věcně zabývat, neboť navrhovatel v procesu pořizování napadeného OOP neuplatnil námitky, které by byla odpůrkyně povinna vypořádat. Na tom nemůže nic změnit ani to, že navrhovatel v souvislosti s namítaným upřednostněním práv osoby zúčastněné na řízení jakožto vlastníka dotčených pozemků poukázal na ustanovení § 18 odst. 1 až 3 stavebního zákona, která vymezují cíle územního plánování.

71. Podle § 18 odst. 1 stavebního zákona cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

72. Podle § 18 odst. 2 stavebního zákona územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

73. Podle§ 18 odst. 3 stavebního zákona orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.

74. Z citovaných ustanovení vyplývá, že se nejedná o právní úpravu, která by odpůrkyni při pořizování napadeného OOP předepisovala konkrétní výsledek, jenž musí být bez dalšího dosažen. Cíle územního plánování jsou stanoveny obecně, aby měly územní samosprávné celky dostatečnou volnost pro realizaci svého práva na samosprávu prostřednictvím nástrojů územního plánování. Z cílů územního plánování neplyne požadavek na konkrétní funkční využití jednotlivých pozemků. Ustanovení § 18 stavebního zákona samo o sobě nevylučuje možnost změny funkčního využití dotčených pozemků na bydlení venkovské BV, mezi jejichž hlavní využití náleží veřejná prostranství, veřejná zeleň a dětská hřiště, a ponechání konkrétního řešení veřejné zeleně v lokalitě Nad Pražskou cestou regulačnímu plánu.

75. Lze tedy shrnout, že byť navrhovatel namítl rozpor s prioritami ZÚR a § 18 odst. 1 a 3 stavebního zákona, požadavky vymezené v prioritách i obecné cíle a úkoly územního plánování představují pouze obecný rámec, který ponechává značnou volnost odpůrkyni, aby v rámci práva na samosprávu prostřednictvím nástrojů územního plánování stanovila, jak se má její území vyvíjet. Jak bylo výše uvedeno, v rámci procesu územního plánování dochází k vážení řady soukromých i veřejných zájmů, přičemž výsledkem musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování zásady proporcionality. Proporcionalitou zvoleného řešení se ovšem soud nemohl zabývat. Soud připomíná, že vlastníci pozemků nemají veřejné subjektivní právo na to, aby územní plán pro sousední pozemky zachoval určitý způsob využití, který jim vyhovuje.

76. Navrhovatel v návrhových bodech, jimiž je soud vázán, nenamítl porušení konkrétních ustanovení na ochranu složek životního prostředí, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy, pro které by soud mohl i bez uplatněných námitek na úkor vlastnických práv a právní jistoty osoby zúčastněné na řízení přistoupit ke zrušení napadeného OOP.

77. Toliko na okraj soud k poukazu navrhovatele na hlavní poslání osoby zúčastněné na řízení poznamenává, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu (čl. 11 Listiny základních práv a svobod), přičemž majetková základna má církvím umožnit svobodné a nezávislé postavení (srov. zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). Poslání osoby zúčastněné na řízení není důvodem, pro který by nemělo být při vážení konkurujících zájmů zohledněno omezení jejího vlastnického práva regulativy územního plánu, nebo pro který by měl soud odhlédnout od pasivity navrhovatele a přistoupit k přezkumu proporcionality.

78. K argumentaci navrhovatele v replice na vyjádření osoby zúčastněné na řízení, v níž namítl, že není zřejmé, zda byly splněny zákonné podmínky pro změnu územního plánu tzv. zkráceným postupem, soud uvádí, že jde o natolik obecné tvrzení, které nemůže představovat řádný návrhový bod, neboť není zřejmé, o splnění jakých konkrétních zákonných podmínek pro změnu územního plánu zkráceným postupem a z jakého důvodu měl navrhovatel pochybnost. Návrh podaný dne 8. 7. 2024 nadto obsahoval všechny formální náležitosti, a dle § 101b odst. 2 s. ř. s. již tedy nebylo možné v dalším řízení návrh rozšiřovat o nové návrhové body. Soud se proto ke zkrácenému postupu vyjádřil pouze v souvislosti s hodnocením důsledků pasivity navrhovatele v procesu pořizování územního plánu, obdobně jako k nevhodné době pro veřejné projednání a uplatnění námitek. Také námitky navrhovatele, že dotčené pozemky nejsou prolukou, za kterou je označila odpůrkyně, a že výhled z nových rodinných domů na navrhovatelův dům a pozemek přes průhledný plot bude narušovat jeho soukromí, byly vzneseny až po koncentraci v replice na vyjádření odpůrkyně. Otázka, zda se jedná o proluku, není pro posouzení návrhu v mezích včas uplatněných návrhových bodů významná. Toliko na okraj lze poznamenat, že možný vznik pohledových imisí, i pokud by byl uplatněn již v návrhu, by mohl být relevantní pouze v případě, že by se soud mohl zabývat otázkou proporcionality, navíc požadavek průhledného plotu z regulativů územního plánu neplyne (navrhovatel patrně zaměňuje územní a regulační plán), přičemž i průhledný plot lze doplnit zelení, která může případným pohledovým imisím bránit.

79. Z hlediska hodnocení zákonnosti napadeného OOP není relevantní, že se změnou funkčního využití a výstavbou rodinných domů na dotčených pozemcích nesouhlasí kromě navrhovatele též další vlastníci pozemků v dané lokalitě, kteří stejně jako navrhovatel preferují výhled do zeleně. Lze poznamenat, že pokud vlastníci dalších pozemků s řešením dle napadeného OOP nesouhlasili, měli stejně jako navrhovatel možnost uplatnit námitky proti návrhu napadeného OOP, což však nikdo z vlastníků pozemků v dané lokalitě neučinil.

80. Soud neprováděl dokazování napadeným OOP, úplným zněním územního plánu a veřejnými vyhláškami odpůrkyně ze dne 23. 11. 2024 a 19. 4. 2024, neboť jsou součástí předloženého správního spisu, z něhož soud vychází, přičemž jeho obsah není předmětem dokazování (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Důkaz výtiskem internetových stránek odpůrkyně a obsahem internetových stránek (elektronické úřední desky) navržený osobou zúčastněnou na řízení soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť zveřejnění vyhlášky dne 27. 11. 2023 včetně návrhu napadeného OOP na elektronické desce bylo zachyceno na výtisku založeném ve správním spise a nebylo zpochybněno. Pro nadbytečnost nebyl proveden ani důkaz předloženými informacemi o pozemcích navrhovatele p. č. XF a st. XD a seznamem nemovitostí na LV č. XJ ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, neboť vlastnické právo navrhovatele k uvedeným pozemkům i vlastnické právo osoby zúčastněné na řízení k pozemkům, jichž se návrh týkal, bylo dostatečně potvrzeno příslušnými výpisy z listu vlastnictví a nebylo o něm sporu. Soud též neprovedl dokazování navrhovatelem předloženými marketingovými materiály a inzerátem společnosti OPTREAL, spol. s r.o., neboť pro posouzení věci nebylo rozhodné, jak jsou či byly touto společností inzerovány k prodeji pozemky navrhovatele a osoby zúčastněné na řízení. Soud nepřistoupil ani k výslechu starosty odpůrkyně, neboť pro danou věc není významné, zda se s ním navrhovatel v době přípravy napadeného OOP setkal a zda starosta navrhovatele při takovém setkání informoval o pořizování napadeného OOP. Pro rozhodnutí též nebylo třeba výslechem starosty odpůrkyně blíže objasňovat důvody, které vedly k iniciování změny č. 5 zkráceným postupem. Vzhledem k tomu, že se soud věcně nezabýval proporcionalitou změny funkčního využití na pozemcích osoby zúčastněné na řízení, nepovažoval za rozhodné, jaká je vzdálenost pozemků navrhovatele od dalších parkových ploch (parku na pozemcích p. č. XG a XH v dané lokalitě a Průhonického parku), a proto nebyl proveden důkaz výtisky z mapového portálu s vyznačenými trasami a vzdálenostmi od pozemku navrhovatele k dalším parkům, které předložila osoba zúčastněná na řízení. Situace v lokalitě z hlediska zeleně byla nadto patrná též z katastrální mapy na podkladu ortofotomapy a hlavního výkresu územního plánu ve znění napadeného OOP. Soud neprovedl důkaz společným prohlášením navrhovatele a vlastníků či spoluvlastníků dalších pozemků v dané lokalitě (p. č. XK, p. č. XL, p. č. XM, p. č. XN a p. č. XO) s vyjádřením nesouhlasu s napadeným OOP a zastavěním dotčených pozemků a informacemi o jejich vlastnickém právu, neboť jejich postoj k napadenému OOP není relevantní pro rozhodnutí soudu. Závěr a náklady řízení 81. Soud neshledal žádný z návrhových bodů důvodným a současně nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti, a proto návrh na zrušení části napadeného OOP jako nedůvodný zamítl podle § 101d odst. 2 věty druhé s. ř. s.

82. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrkyně měla ve věci úspěch a je malou obcí, která nemá úřad územního plánování, a proto u ní nelze předpokládat dostatečné personální zázemí pro obhajobu změny územního plánu v řízení před soudem. Odpůrkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení vynaložených na zastoupení advokátem. Advokátu náleží odměna za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k podanému návrhu a účast na jednání soudu) ve výši 3 100 Kč za úkon, tedy 9 300 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], k níž je třeba přičíst paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za úkon, tedy 900 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). K tomu přistupuje náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve výši 2 040 Kč za cestu k jednání soudu na trase Pardubice – Praha a zpět v celkové délce 256 km osobním automobilem s kombinovanou spotřebou 6,2 l/100 km při ceně benzínu 38,20 Kč za 1 litr dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb. a sazbě základní náhrady 5,60 Kč za 1 km dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., a dále náhrada za čas strávený cestou za šest započatých půlhodin ve výši celkem 600 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu. Jelikož zástupce odpůrkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení též částka odpovídající sazbě daně ve výši 21 % vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad, tedy z částky 12 840 Kč, ve výši 2 696,40 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 536,40 Kč je navrhovatel povinen uhradit k rukám zástupce odpůrkyně ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 s. ř. s.).

83. O náhradě nákladů osoby zúčastněné na řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud neuložil žádnou povinnost, s jejímž plněním by jí mohly náklady vzniknout, a soud neshledal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které by měla být náhrada přiznána. Nedůvodnost návrhu na zrušení části napadeného OOP nepředstavuje zvláštní okolnost, pro kterou by měla být osobě zúčastněné na řízení náhrada nákladů výjimečně přiznána.

Poučení

Obsah podání účastníků a osoby zúčastněné na řízení Zjištění z obsahu správního spisu a provedeného dokazování Posouzení návrhu soudem Závěr a náklady řízení