43 C 119/2022 - 260

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupena [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [Jméno advokáta] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozena [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované B], narozen [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] oba zastoupeni [Jméno žalované C], advokátem sídlem [Anonymizováno] o odstranění nesouladu zápisu v katastru nemovitostí takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], všechny zapsány na listu vlastnictví [Anonymizováno], obec a katastrální území [adresa], v katastru nemovitostí, jehož státní správu vykonává Katastrální úřad [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je žalovaná 1).

II. Určuje se, že pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], všechny zapsány na listu vlastnictví [Anonymizováno], obec a katastrální území [adresa], v katastru nemovitostí, jehož státní správu vykonává Katastrální úřad [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], nejsou zatíženy věcným břemenem užívání – doživotní bydlení v domě č.p. [Anonymizováno] a užívání nemovitostí v plném rozsahu, ve prospěch oprávněné žalované 1).

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 35 483 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala odstranění nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem podle § 985 občanského zákoníku a vydání rozsudku, kterým soud určí, že vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], a dále pozemku parc. č. [Anonymizováno], to vše v katastrálním území a obci [adresa] je žalovaná 1), , v katastru nemovitostí, jehož státní správu vykonává Katastrální úřad [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], je žalovaná 1), dále soud určí, že věcné břemeno užívání – doživotní bydlení v domě č.p. [Anonymizováno] a užívání nemovitostí v plném rozsahu ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], a dále pozemku parc. č. [Anonymizováno], to vše v katastrálním území a obci [adresa], zřízené ve prospěch žalované 1), je neplatné.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 21. 2. 2023, ve znění doplnění žaloby ze dne 27. 2. 2023, navrhli, aby soud žalobu zamítl.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 2. 3. 2023, kdy však nebylo zahájeno jednání ve věci samé s ohledem na společnou žádost stran o poskytnutí prostoru k mimosoudnímu řešení věci, jednání bylo proto odročeno na 9. 5. 2023.

4. U jednání soud předně provedl důkaz listinami: lustrace CEO č. l. 7-8, výpis OR č. l. 9, výstup z IR č. l. 22-23, dále připojený spis 34 C 282/2018, z něj do spisu založeny: rozsudek č. j. 34 C 282/2018-276 na č. l. 24, č. l. 148, rozsudek KS čj. 13 Co 28/2020-373 na č. l. 32, rozsudek NS č. j. 21 Cdo1014/2021-433 na č. l. 44, usnesení KS č. j. 13 Co 28/2020-454 na č. l. 54-60, č. l. 114, rozsudek č.j. 34 C 282/2018 525 na č. l. 61-75, rozsudek č. j. 13 Co 179/2022-581 na č. l. 76-82, dále výpis z KN č. l. 84-85, č. l. 129, č. l. 136 k 13. 11. 2020, návrh na vklad do KN č. l. 86, darovací smlouva č. l. 87-89, č. l. 120, smlouva o postoupení pohledávky č. l. 98-100, č. l. 109, č. l. 131, exekuční příkaz č. l. 101, usnesení PO č.j. 29 Nc 2001/2020-14 na č. l. 102-104, námitka relativní neplatnosti č. l. 123, návrh na zápis poznámky do KN č. l. 130, smlouva o úvěru č. l. 137, ztráta výhody splátek č. l. 143, zástavní smlouva č. l. 145, usnesení 24 C 130/2020-140 na č. l. 156, rozsudek 72 Icm 820/2019, 13 VSOL 313/2022-317 na č. l. 157, lustrace ISAS, ISIR č. l. 167, dále byl k návrhu PZ žalobkyně založen do spisu a proveden důkaz informací o řízení u KN, datum přijetí 30. 10. 2020, provedení záznamu 25. 11. 2020 – záznam u poznámky o podaném dovolání, jak zapsáno poznámkou na č. l. 129 + k tomuto návrh na zápis poznámkou č. l. 130.

5. Žalobkyně s odkazem na písemné vyhotovení žaloby uvedla, že celá věc se odvíjí od roku 2017, kdy [Jméno žalované B], ročník [Anonymizováno], uzavřel smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobkyně, následně prostředky z tohoto úvěru byly poskytnuty žalované 1) k vyplacení dluhu na nemovitostech. Současně žalovaná 1) paní [jméno FO] smluvně zřídila zástavní právo ve prospěch právního předchůdce žalobkyně, kdy součástí zástavní smlouvy byla i vedlejší ujednání, zákaz zcizení a dalšího zatížení jako věcná práva podle § 1761 OZ. Následně však byl veden spor o neexistenci zástavního práva, věc 34 C 282/2018, kdy prvotně nalézací soud žalobu zamítl, ale odvolací soud rozhodnutí změnil. Právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu odpadl poklad pro zástavní právo i vedlejší ujednání o zákazu zcizení a dalšího zatížení, však NS ČR následně rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a v další linii sporu již bylo zástavní právo včetně vedlejších ujednání potvrzeno, tedy žaloba byla zamítnuta.

6. Žalobkyně si byla vědoma rizik spojených s pravomocných rozhodnutí odvolacího soudu, proto iniciovala záznam poznámky o podaném dovolaní do KN, toto bylo provedeno 25. 11. 2020, nicméně několik měsíců poté dne 25. 2. 2021 byla podepsána darovací smlouva, kterou žalovaná 1) veškeré nemovitosti s výjimkou dvou dílčích pozemků, což však nemá na posouzení věcí vliv převedla na žalovaného 2) [jméno FO], ročník [Anonymizováno], současně bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání ve prospěch žalované 1). Poté, co v důsledku zvratu v řízení u NS ČR bylo určeno, že zástavní právo spolu se zákazem zcizení a dalšího zatížení nebylo nikdy zrušeno, obrátila se žalobkyně na žalované s výzvou k odstranění rozporu rovněž s námitkou relativní neplatnosti darovací smlouvy, s výzvou k náprav stavu v [jméno FO], v tom smyslu, aby jako vlastník nemovitosti byla zapsána původní vlastník žalovaná 1), a to bez zatížení vyjma zástavního práva ve prospěch žalobkyně.

7. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že mají za to, že žalobu je třeba zamítnout hned ze tří důvodů: 1) Absence aktivní legitimace žalobce, neboť smlouva o postoupení pohledávky byla uzavírána dne 19. 11. 2018 a předmětný nárok, tj. nárok na jistinu úvěru podle spotřebitelské smlouvy o úvěru uzavřené mezi [jméno FO], roč. [Anonymizováno], a právním předchůdcem žalobkyně nebyla do smlouvy o postoupení pohledávky zahrnuta. 2) Žalovaní se zásadně neztotožňují s argumentací žalobce, že v projednávané věci není třeba prokazovat naléhavý právní zájem, neboť dle žalovaných se jedná o určovací žalobu a i podle 33 Cdo 1734/2013 je nutno v žalobách tohoto druhu vždy prokazovat NPZ. To vše při vědomí, že žalobkyni – bez ohledu na zpochybňovanou aktivní procesní legitimaci – nadále svědčí věcná práva vůči předmětným nemovitostem a žalobkyně tak má nadále legální možnost realizovat tato věcná práva rovněž navrhovat zrušení služebnosti a tohoto se domáhat. 3) Dle žalovaných ochrana dobrověrného nabyvatele, neboť v době převodu na základě darovací smlouvy nebyla evidována žádná omezení k dispozici s nemovitostmi, žalovaný 2) nebyl povinen realizovat tzv. investigativní činnost a je chráněn, co by dobrověrný nabyvatel dle judikatury II ÚS. 165/11, I. ÚS 3061/11, III. ÚS 1594/16, nebo shrnující III. ÚS 3644/19, pokud tedy žalobkyně míní zpochybňovat dobrou víru žalovaného 2) v tomto směru na ni přechází důkazní povinnosti k prokázání vázanosti žalované 1) vůči třetím osobám, což by mělo být na překážku převodu.

8. Následně bylo jednání odročeno na 27. 6. 2023, žalovaní podáním ze dne 12. 5. 2023 a žalobkyně podáním ze dne 24. 5. 2023 doplnili svá tvrzení a učinili důkazní návrhy v iintencích poučení soudem a v koncentrační lhůtě soudem stanovené, na podání žalobkyně žalovaní reagovali replikou ze dne 20. 6. 2023.

9. U odročeného jednání byl slyšen svědek [Jméno žalované B], narozen [datum], který po poučení uvedl, že je bývalým manželem žalované 1) a otcem žalovaného 2). Vypověděl, že před lety byla uzavřena úvěrová smlouva se společností [Anonymizováno], tu uzavřel on, následně zástavní smlouva, kterou uzavřela paní [jméno FO]. To celé bylo za účelem vyřešit situaci, kdy paní [jméno FO] přepsala domu na bývalého manžela [Anonymizováno]. Celý vývoj byl stresující pro syna [jméno FO] r.[Anonymizováno], který v důsledku spouštěče stresem onemocněl Crohnovou chorobou, museli mu vzít část střeva. Onemocněl ještě před úvěrovou smlouvou. Záměrem celé transakce bylo zachovat nemovitost pro nemocného syna, jako dědice. Následně vznikla možnost převést nemovitost darovací smlouvou, tato byla uzavřena, a bylo vše v pořádku, to dovozuje z toho, že na KN nebyl žádný problém, byla tam 20 dní plomba, obecně je známo, že KN slovíčkaří, pokud převod bez problémů zapsal, vnímá to tak, že byl v pořádku. Ten úvěr jako takový dál splácí, během několika měsíců mi bude končit oddlužení.

10. Možnost uzavřít darovací smlouvu spočívala v tom, že po rozhodnutí soudu bylo vymazáno zástavní právo, syn to s ním konzultoval, on s tím souhlasil. O soudním řízení věděl pouze z doslechu, určující bylo, že to zástavní právo už tam není, dohodlo se, že nemovitost bude převedena na syna. [jméno FO] to dál nějak nezkoumali, pokud je tázán na dovolací řízení, pak konkrétně o tom, že je vedeno takové řízení, nevěděl. S právníkem to tehdy neřešili, spoléhal se na přezkum KÚ. Pro uzavření darovací smlouvy byl jediný prostý důvod, a to obava z dalšího nepředloženého jednání paní [jméno FO], která už dříve převedla domu na svého tehdejšího muže, byla obava, aby si třeba zase někoho nenašla a něco na něj nepřevedla. Ta debata o darovací smlouvě byla v rodině vedena v návaznosti na rozsudek od soudu, řešilo se, že převodu by už nic nebránilo. Darovací smlouva byla pak uzavřena s odstupem více měsíců. Pokud je tázán, proč byl důležitý jeho souhlas s uzavřením darovací smlouvy, je to proto, že ten dům v podstatě postavil a synovi [jméno FO] r. [Anonymizováno] je asi nejblíž, syn s ním řeší své věci, on je takový jeho mediátor.

11. Svědek dále uvedl, že s paní [jméno FO] jsme byli manželé od roku [Anonymizováno], v době uzavírání smlouvy o úvěru už byli rozvedení, souhlasil s tím, aby smlouva byla psaná na něj, protože poskytovatel podmiňoval, aby ta smlouva byla na IČO, a on IČO měl, proto se smlouva napsala na něj. Pokud je tázán na vzájemný vztah paní [jméno FO] a [jméno FO] r. [Anonymizováno], pak syn řádně pracuje, vydělává, spíš ona tak, jak kdy, byla opakovaně vedena na ÚP, myslí, že ji syn hodně podporoval a možná podporuje dosud. Syn pracuje, jak mu umožňuje onemocnění, má pouze základní vzdělání, vykonává práci referenta, nemůže vykonávat žádnou těžkou, fyzickou práci. Je limitován prahem stresové zátěže a také tělesnou konstitucí, onemocněl ještě v době nezletilosti a trpěl růstovou retardací, má také přísnou dietu.

12. K námitce žalobce svědek uvedl, že určitě nebyli fyzicky na KÚ, dívali se na veřejně dostupné údaje, a pokud ví, nějaké zápisy o soudních jednání v KN byly, ale to nebrali v potaz, protože určující je zástavní právo, nebo zákaz převodu, jinak je to na ověření KÚ, a pokud KN smlouvu zapsal, brali to tak, že je to v pořádku, jak už uváděl. K námitce žalobce bylo dále zaprotokolováno tvrzení svědka, že to byl zájem syna, aby měl dům, protože věděl, že domu patří někomu jinému, s tím, že to jako rodina řešili a pokusili se to jako rodina zafinancovat.

13. Svědek dále uvedl, že darovací smlouvu nepřipravoval nikdo, žádný profesionál, byla stažena z internetu jako vzor. Myslí, že ji stáhl syn, paní [jméno FO] mu to dala za úkol, protože se lépe orientuje v těchto věcech. Dům postavil a byl zkolaudován ještě snad 10 let před tím, než se projevilo onemocnění syna. Následné úpravy kvůli onemocnění se neprováděly. Pokud ví, paní [jméno FO] dům zvelebovala, činí tak dosud. Dům není bezbariérový. Věcné břemeno doživotního užívání se zřizovalo po dohodě, aby byl klid, a hlavně, aby nebyly spory s potencionální snachou, tedy budoucí ženou syna. Pokud byla úvěrová smlouva uzavírána v červnu 2017, pak syn byl ještě nezletilý a o situaci neměl povědomí žádné, byly to věci dospělých a on ho do toho nezasvěcoval, ani k tomu nebyl důvod. Pokud je tázán, pak určitě tehdy syn nevěděl, že hrozí dražba, že otec si bere úvěr. Potom v mezidobí do uzavření darovací smlouvy si srovnal, že matka je majitelka domu a že otec splácí, aby dům zůstal, o detailech a jeho insolvenci neví syn dosud. [jméno FO] s panem [Anonymizováno] se znali přes to, že pan [jméno FO] tehdy učil hudbě jejich dceru, nějak se do sebe zakoukali, byla to pak tajná svatba a ani neví, kdy požádala o rozvod. S [Anonymizováno] byli sezdaní cca 1 rok, a bylo to asi 3 roky před úvěrovou smlouvu. V době uzavírání darovací smlouvy a zřejmě i nadále musí mít paní [jméno FO] další závazky, její pracovní morálka nefunguje, měla vždy závazky, a on myslí, že má stále popůjčováno, aby bylo možné hradit inkaso, výživu, dietu syna. Po odstěhování a v důsledku rozvodu se do domu již nikdy nevrátil, ten rozvod nebyl v dobrém, chodí tam pouze na návštěvy kvůli synovi a na pozvání, jinak ale nemá klíče, nemá tam žádné věci. Po rozvodu si přepsal TP. [jméno FO] se synem v tom domě nepřetržitě dál bydlí.

14. Soud dále provedl listinné důkazy rozsudkem 13 Co 28/2020-373, [incidenční spisová značka] a připojeným spisem 8 C 343/2022, následně bylo jednání odročeno na 25. 7. 2023 za účelem přednesení závěrečný řečí a vyhlášení rozsudku.

15. Ve věci bylo původně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 25. 7. 2023, čj. 43 C 119/2022-225, přičemž usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2023, čj. 37 Co 205/2023-245, bylo rozhodnuto, že se rozsudek čj. 43 C 119/2022-225 ruší a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

16. V bodech 9 a 10 odůvodnění zrušujícího usnesení odvolací soud vyslovil právní názor, který je pro nalézací soud závazný podle § 226 odst. 1 o.s.ř., a sice že žalobce se domáhá vyřešení otázky platnosti darovací smlouvy, jakožto otázky předběžné, a poté rozhodnutí o vlastnictví nemovitostí a věcném břemeni. Soud je při svém rozhodování vázán skutkovým vymezením žaloby a z něho vycházejícím žalobním petitem. Z odůvodnění napadeného rozsudku však jasně vyplývá, že 1. soud se zabýval výlučně odporovatelností ve smyslu § 590 odst. 1 písm. c) o.z., což jasně vyplývá z odstavce 32 a násl. odůvodnění prvostupňového rozsudku. Posuzoval tedy jinou otázku, než byla ta, na které byla postavena žaloba i výroková část rozsudku a jedná se o zřejmý rozpor mezi výrokem rozsudku a jeho odůvodnění.

17. Nalézací soud proto po zrušení rozsudku a vrácení věci nařídil jednání na 19. 3. 2024, kdy u tohoto jednání bylo vycházeno ze skutkového stavu zjištěného v dosavadním průběhu řízení, účastníci neuplatnili žádné další důkazní návrhy, o věci bylo následně rozhodnuto znovu, přičemž bylo důsledně vycházeno ze závazného právního názoru odvolacího soudu.

18. Podle § 985 občanského zákoníku není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

19. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

20. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 586 občanského zákoníku je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

22. Na podkladě provedeného dokazování, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím závěrům.

23. Soud předně konstatuje, že projednávaná věc úzce souvisí a navazuje na věc projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 282/2018, o určení neexistence zástavního práva, mezi žalovanou 1) v nyní projednávané věci, tam coby žalobkyní, a žalobkyní v nyní projednávané věci, tam coby žalovanou.

24. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 9. 10. 2019, čj. 34 C 282/2018-276, bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že nemovité věci, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], [adresa], obec [adresa], část obce [adresa], katastrální území [adresa], nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalované, a to zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky existující, tj. peněžité pohledávky ve výši 1.850.000 Kč dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 22. 6. 2017; budoucí určená druhem a dobou vzniku, veškeré peněžité pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a ze zástavní smlouvy č. [hodnota] v celkové maximální výši 5.550.000 Kč, které mohou vzniknout do 22. 6. 2030, a dále, že tyto nemovité věci nejsou zatíženy zákazem zcizení a zatížení, tedy, že žalobkyně není oprávněna zástavu zcizit (převést na jiného) bez předchozího písemného souhlasu žalované, když zákaz zcizení zástavy se sjednává jako právo věcné s účinky vůči žalobkyni i všem dalším vlastníkům zástavy, a že se jí zakazuje po dobu trvání zástavního práva smlouvy č. [hodnota] zřídit k zástavě smlouvy č. [hodnota] jiné zástavní právo, než je zástavní právo zřizované smlouvou č. [hodnota], a to po dobu trvání zástavního práva, se zamítá.

25. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2020, čj. 13 Co 28/2020-373, který nabyl právní moci dne 8. 9. 2020, k odvolání žalobkyně (v nyní projednávané věci žalované 1) proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 9. 10. 2019, č. j. 34 C 282/2018-276, byl rozsudek čj. 276 změněn tak, že se určuje, že nemovité věci, a to pozemek p.č. [Anonymizováno], pozemek p.č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek p.č. [Anonymizováno], pozemek p.č. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno], všechny nacházející se v katastrálním území [adresa], nejsou zatíženy: a) zástavním právem zřízeným zástavní smlouvou č. [hodnota] ze dne 27. 7. 2017 k zajištění: - existující peněžité pohledávky ve výši 1 850 000 Kč ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 22. 6. 2017, - budoucích peněžitých pohledávek určených druhem a dobou vzniku ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 22. 6. 2017 a ze zástavní smlouvy č. [hodnota] ze dne 27. 7. 2017, v celkové maximální výši 5 550 000 Kč, které mohou vzniknout do 22. 6. 2030, b) zákazem zcizení, tedy, že zástavce není oprávněn zástavu zcizit (převést na jiného) bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele, když zákaz zcizení zástavy se sjednává jako právo věcné s účinky vůči zástavci i všem dalším vlastníkům zástavy, c) zákazem zatížení, tedy, že se zástavci zakazuje po dobu trvání zástavního práva dle zástavní smlouvy č. [hodnota] ze dne 27. 7. 2017 zřídit k zástavě jiné zástavní právo, než je toto zástavní právo, a to po dobu trvání zástavního práva.

26. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 21 Cdo 1014/2021-433, který nabyl právní moci dne 4. 1. 2022, byl rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 373 zrušen a věc byla vrácena Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

27. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2022, čj. 13 Co 28/2020-454, byl rozsudek Okresního soudu Brno-venkov čj. 276 zrušen a věc byla vrácena Okresnímu soudu Brno-venkov k dalšímu řízení.

28. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 6. 6. 2022, čj. 34 C 282/2018-525, bylo ve věci rozhodnuto tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že nemovité věci, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. 512, pozemek parc. č. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], pozemek parc. č. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vše u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], [adresa], obec [adresa], část obce [adresa], katastrální území [adresa], nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalované, a to zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky existující, tj. peněžité pohledávky ve výši 1.850.000 Kč dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 22. 6. 2017; budoucí určená druhem a dobou vzniku, veškeré peněžité pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a ze zástavní smlouvy č. [hodnota] v celkové maximální výši 5.550.000 Kč, které mohou vzniknout do 22. 6. 2030, a dále, že tyto nemovité věci nejsou zatíženy zákazem zcizení a zatížení, tedy, že žalobkyně není oprávněna zástavu zcizit (převést na jiného) bez předchozího písemného souhlasu žalované, když zákaz zcizení zástavy se sjednává jako právo věcné s účinky vůči žalobkyni i všem dalším vlastníkům zástavy, a že se jí zakazuje po dobu trvání zástavního práva smlouvy č. [hodnota] zřídit k zástavě smlouvy č. [hodnota] jiné zástavní právo, než je zástavní právo zřizované smlouvou č. [hodnota], a to po dobu trvání zástavního práva, se zamítá.

29. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2022, čj. 13 Co 179/2022-581, k odvolání k odvolání žalobkyně (v nyní projednávané věci žalované 1) byl rozsudek Okresního soudu Brno-venkov čj. 525 potvrzen.

30. Dále soud vyšel z následujících skutkových zjištění: 31. [jméno FO], narozen [datum], coby úvěrovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]. coby úvěrujícím byla dne 22. 6. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], s úvěrovým rámcem 1 850 000 Kč. K zajištění dluhu že smlouvy o úvěru byla následně mezi žalovanou 1) coby zástavcem a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]. coby zástavním věřitelem byla dne 27. 7. 2017 uzavřena zástavní smlouva č. [hodnota], kterou byly zatíženy zástavním právem mj. nemovitosti, které jsou předmětem řízení v projednávané věci.

32. O existenci zástavního práva, navazujícího zákazu zcizení a zatížení nemovitostí bylo vedeno řízení sp. zn. 34 C 282/2018. V mezidobí – poté, co rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. 373, který nabyl právní moci dne 8. 9. 2020, bylo pravomocně určeno, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem zřízeným zástavní smlouvou č. [hodnota] ze dne 27. 7. 2017, nejsou zatíženy zákazem zcizení, ani zákazem zatížení, a předtím, než rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 21 Cdo 1014/2021-433, který nabyl právní moci dne 4. 1. 2022, byl pravomocně rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 373 zrušen, byla mezi žalovanou 1) coby dárcem a žalovaným 2) [jméno FO], narozen [Datum narození žalované B], kdy podle čl. III smlouvy byly nemovitosti, které jsou předmětem řízení v nyní projednávané věci, žalovanou 1) darovány žalovanému 2), současně podle čl. IV. žalovaný 2) zřídil žalované 1) věcné břemeno doživotního bydlení v domě a užívání dalších nemovitostí v plném rozsahu.

33. Žalobkyně se v nyní projednávané věci domáhala, aby vzhledem k uzavření darovací smlouvy v mezidobí, než byl rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 373 zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu čj. 433, je vyloučeno, aby se žalovaný 2) stal nabyvatelem nemovitostí, bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí je nadále žalovaná 1), současně aby bylo určena neplatnost zřízení věcného břemene, resp. aby bylo určeno, že nemovitosti nejsou zatíženy věcným břemenem doživotního užívání, jak zřízeno darovací smlouvou.

34. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

35. Soud předně k obraně žalovaných dospěl k závěru, že žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku svědčí aktivní procesní legitimace, neboť pohledávku ze smlouvy o úvěru, zajištěnou zástavní smlouvou, právní předchůdce žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 11. 2018, ve znění dodatku ze dne 19. 6. 2020, podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni.

36. Soud dále též dospěl k jednoznačnému závěru, že na straně žalobkyně je dán naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, neboť předmětem řízení je vlastnictví nemovitosti, resp. zatížení nemovitosti věcným břemenem, přičemž právní postavení žalobkyně je zjevně odlišné při vlastnictví nemovitostí žalovanou 1) oproti vlastnictví žalovaného 2), za současného zatížení nemovitostí věcným břemenem doživotního užívání žalovanou 1). Je zcela nepoměrný právní stav nemovitostí zatížených věcným břemenem doživotního užívání oproti právnímu stavu bez takového zatížení, bez ohledu na trvající zatížení nemovitostí zástavním právem ve prospěch, zákaz zcizení a zatížení (čl. 84).

37. Následně soud obrátil pozornost k jádru věci, a sice posouzení předběžné otázky neplatnosti darovací smlouvy, uzavřené dne 25. 2. 2021 mezi žalovanou 1) coby dárcem a žalovaným 2) [jméno FO], narozen [Datum narození žalované B], coby obdarovaným, přičemž dospěl k nevyhnutelnému závěru, že tato smlouva je neplatná, neboť se v případě darovací smlouvy podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku jedná o právní jednání, které odporuje zákonu, současně se příčí dobrým mravům ve smyslu § 1 odst. 2 část za středníkem občanského zákoníku, rovněž § 547 občanského zákoníku, podle něhož právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

38. Jedná se přitom o neplatnost relativní podle § 586 občanského zákoníku, kdy k tomuto závěru soud dospívá k ochraně zájmu žalobkyně, která námitku relativní neplatnosti darovací smlouvy opakovaně vznesla, a to jednak písemně vůči žalovaným písemností ze dne 20. 4. 2022, jak založena na čl. 123, čl. 126, která byla žalobkyní řádně doručena žalovaným, jak prokázáno listinami na čl. 124-125, čl. 127-128 spisu. Následně byla námitka relativní neplatnosti uplatněna a podrobně odůvodněna v řízení v projednávané věci.

39. Soud k argumentaci žalobkyně v závěrečném návrhu u jednání dne 19. 3. 2024 pro úplnost dodává, že v projednávané věci byly beze zbytku naplněny podmínky relativní neplatnosti darovací smlouvy ze dne 25. 2. 2021, současně se dle soudu nejedná o neplatnost absolutní podle § 588 věty první občanského zákoníku, tedy o takové důvody neplatnosti právního jednání, k nimž by soud přihlédl i bez návrhu z důvodu, že právní jednání se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

40. Soud dále v návaznosti na argumentaci žalobkyně dospěl k závěru, že na projednávanou věc nelze aplikovat § 1761 občanského zákoníku, upravující zákaz zatížení nebo zcizení věci, neboť tento může pojmově působit toliko mezi smluvními stranami, po předem stanovenou, určitou a přiměřenou dobu a v zájmu strany, který je hodný právní ochrany. V projednávané věci se však nejedná o smluvní vztah, neboť žalovaný 2) nebyl a není v žádném smluvním vztahu s žalobkyní, a to ani obligačním, ani věcněprávním.

41. V té souvislosti byl soud povolán vypořádat se s obranou žalovaných, a sice že žalovanému 2) [jméno FO], ročník [Anonymizováno], coby synovi žalované 1) a současně nabyvateli nemovitých věcí podle darovací smlouvy v době uzavření darovací smlouvy ke dni 25. 2. 2021 svědčila dobrá víra týkající se okolnosti spočívající ve vedení řízení, které se týká zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení nemovitostí. Soud dospěl k závěru, že žalovaný 2) nemohl být v tomto smyslu dobrověrným nabyvatelem nemovitostí.

42. K této otázce bylo provedeno podrobné dokazování listinnou dokumentací, kdy bylo mj. prokázáno, že žalobkyně brojila proti darování námitkou relativní neplatnosti ze dne 20. 4. 2022, odeslanou žalobkyní dne 21. 4. 2022 a doručenou dne 24. 4. 2022 (čl. 123-125), zejména pak též svědeckou výpovědí [jméno FO], ročník [Anonymizováno], prokázáno, že smlouva o úvěru, následně též zástavní smlouva byly uzavírány za situace, a následná soudní řízení vedena za osobní a rodinné konstelace, kdy žalovaný 2) coby zprvu nezletilý, následně již ke dni 3. 12. 2017 zletilý syn žalované 1) velmi negativně, a to i co do zhoršení zdravotního stavu, nesl ohrožení rodinného zázemí spočívající v tom, že jeho matka v minulosti převedla podíl na domě na svého tehdejšího manžela pana [Anonymizováno].

43. Toto bylo rodinnými příslušníky vnímáno jako nepředložené jednání, byla obava, aby žalovaná 1) opakovaně neučinila obdobné nepředložené jednání. Poté, co se tak podařilo zajistit (opětovné nabytí) vlastnictví nemovitostí žalovanou 1), přičemž právě za tím účelem byla uzavírána smlouva o úvěru a zástavní smlouva, právě za tím účelem vznikl dluh, který je příčinou vedení řízení projednávané věci, vypovídal svědek k jednoznačné a cílené snaze převést nemovitosti na žalovaného 2), a tím je zabezpečit proti případnému převodu na osobu jinou.

44. Co se týká povědomí žalovaného 2) o probíhajícím soudním řízení, k tomu bylo prokázáno, že poté, co bylo žalobkyní podáno dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně čj. 373, který nabyl právní moci dne 8. 9. 2020, následně došlo k výmazu zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení dne 11. 11. 2020, s právními účinky k 13. 10. 2020 (čl. 113), byl žalobkyní dne 30. 10. 2010 podán návrh na zápis poznámky do katastru nemovitostí, jak založen na čl. 130 spisu, přičemž z výpisu z katastru nemovitostí na čl. 129 se podává, že zápis byl proveden dne 25. 11. 2020. Takto bylo žalobkyní postupováno právě z důvodu obezřetnosti týkající se případného převodu nemovitostí na třetí osobu a pro případ, že by bylo jejímu dovolání vyhověno, což se následně rozsudkem Nejvyššího soudu čj. 433, který nabyl právní moci dne 4. 1. 2022, stalo.

45. Mimoto žalobkyně usilovala o to, aby zabránila případnému převodu, též návrhem na předběžné opatření, o kterém bylo usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 3. 11. 2020, čj. 29 Nc 2001/2020-14, které nabylo právní moci dne 28. 11. 2020, rozhodnuto tak, že se zamítá se návrh žalobkyně, aby žalované 1) (v nyní projednávané věci) byla uložena povinnost zdržet se podání návrhu na výmaz zástavního práva smluvního a zákazu zcizení a zatížení zapsaného Katastrálním úřadem [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] č. j. [č. účtu] a jeho realizace, respektive uložení povinnosti tento návrh již podaný vzít zpět, dále uložení povinnosti nezcizovat ani jinak nenakládat s nemovitostmi: - pozemkem parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, - pozemkem parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], bydlení v části obce [adresa], která stojí na pozemku parc. č. [Anonymizováno], - pozemkem parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, - pozemkem parc. č. [Anonymizováno] orná půda, - pozemkem parc. č. [Anonymizováno], lesní pozemek, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].

46. Bylo prokázáno listinnou dokumentací, zejména pak svědeckou výpovědí, že před uzavřením darovací smlouvy dne 25. 2. 2021 se žalovaný 2) aktivně zajímal o okolnosti uzavření smlouvy, sám též dle výpovědi svědka – otce [jméno FO], ročník [Anonymizováno], připravil návrh smlouvy na základě vzoru, který žalovaný 2) získal na internetu. Byly ověřovány před uzavřením smlouvy darovací žalovaným 2) spolu s jeho otcem též zápisy v katastru nemovitostí, jak výslovně svědek uvedl.

47. I pokud svědek v té souvislosti hovořil o tom, že se spoléhalo na ověření podmínek pro zápis ze strany katastrálního úřadu a dále se podrobněji o obsah katastru nezajímali, má soud za to, že žalovaný 2) dlouhodobě velmi negativně nesl zátěž spojenou se zpochybněním rodinného zázemí v důsledku ohrožení vlastnictví nemovitostí ze strany jeho matky žalované 1), kdy tato okolnost se měla významně podílet na zhoršení zdravotního stavu žalovaného 2), kdy bylo prokázáno, že žalovaný 2) po nabytí zletilosti postupně převzal zodpovědnost za potřeby rodiny, kdy začal vypomáhat a nadále konstantně vypomáhá i své matce žalované 1).

48. Za dané situace soud dospívá k závěru, že žalovaný 2) nemohl být v dobré víře, neboť byl obeznámen, přinejmenším mu muselo být známo, že je vedeno řízení s vlivem na oprávnění k převodu nemovitostí. Zvláště pokud bylo prokázáno i to, že žalovaný 2) se aktivně zajímal o stav katastru nemovitostí v době před uzavřením darovací smlouvy a podáním návrhu na vklad práv podle této smlouvy do katastru nemovitostí, přičemž navíc v té době byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka o podaném dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2020, čj. 13 Co 28/2020-373.

49. V téže době bylo navíc žalované 1), která sdílí bydliště s žalovaným 2) dne 12. 11. 2020 doručeno usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 3. 11. 2020, čj. 29 Nc 2001/2020-14, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, jak uvedeno výše.

50. Výrokem I. bylo proto žalobě v celém rozsahu vyhověno.

51. Žalobkyně byla v řízení před nalézacím soudem úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva.

52. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady soudního poplatku ve výši 5000 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b) a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 7 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, žaloba čl. 2, doplnění žaloby v koncentrační lhůtě dle výzvy soudu čl. 182, závěrečný návrh zpracovaný v písemné podobě čl. 218, dále 3x účast u jednání soudu, dále 1x účast u jednání soudu po zrušení původního rozsudku soudem odvolacím, tedy 8x 3100 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tedy celkem 27 200 Kč. Dále přísluší náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 28x započatá půlhodina za cestu k soudu a zpět, tj. 28x 100 Kč, celkem 2800 Kč, dále cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., za 6x 210 km cesty ze sídla advokáta v [adresa] k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 4,1 litrů nafty motorové na 100 km tedy celkem 1260 x 5,20 Kč + 12,60 x 4,1 x 44,10 Kč, dále za cestu k jednání po zrušení původního rozsudku soudem odvolacím, za použití částek podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. náleží 420 x 5,60 Kč + 4,2 x 4,1 x 38,70. Tedy náleží 5000 + 27 200 Kč + 2800 Kč + 6552 Kč + 2278 Kč + 2352 Kč + 666 Kč = 46 848 Kč, bez navýšení o 21 % sazby DPH, neboť advokát nedoložil, že je plátcem.

53. Oproti tomu v řízení před odvolacím soudem byli úspěšná žalovaní, mají proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložili k uplatnění svého práva, přičemž podle § 224 odst. 3 o.s.ř. po zrušení původního rozhodnutí a vrácení věci soud prvního stupně rozhoduje v novém rozhodnutí i o nákladech odvolacího řízení.

54. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady soudního poplatku ve výši 5000 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b) a podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, za použití § 12 odst. 4 advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby, spočívající v podaném odvolání, tedy 2 x 2480 Kč (3100 Kč po ponížení o 20 %), podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tedy celkem 5260 Kč, s navýšení o 21 % sazby DPH, neboť advokát doložil, že je plátcem daně, po zaokrouhlení podle § 146 odst. 1 daňového řádu, tedy náleží 6365 + 5000 = 11 365 Kč.

55. O částku náhrady nákladů řízení odvolacího se ponižuje nárok žalobců, žalobcům tedy na náhradě nákladů řízení náleží 46 848 – 11 365 = 35 483 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinni společně a nerozdílně zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

56. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, když soud shledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovaným společně a nerozdílně ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení, tak aby měli žalovaní reálně možnost dluh včas uhradit.

Poučení