45 C 136/2024 - 71

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce B], narozený [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce C] všichni zastoupeni advokátem Ing. Mgr. Bc. Petrem Molnárem sídlem Vrchlického 678/19, 500 02 Hradec Králové proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Jméno žalované] pro zaplacení 2x 59 062 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce a), b) a c) domáhají na žalované zaplacení částky 87.975,- Kč, každému, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce a) a b) domáhají na žalované zaplacení částky 59.062,- Kč, každému, se zamítá.

III. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, co do prvního z uplatněných nároků částku 1 200,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, co do prvního z uplatněných nároků částku 1 200,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce c) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, týkajících se prvního nároku z uplatněných nároků částku 1 200,- Kč , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, týkajících se druhého z uplatněných nároků částku 1 200,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, týkajících se druhého z uplatněných nároků částku 1 200,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci č. 1, č. 2, č. 3 se domáhali na žalované zaplacení každý 87 975 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení, vedeného před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. 10 C 116/2011. Žalobci č. 1 a 2 se domáhali na žalované zaplacení každý 59 062 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení, vedeného před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. 5 C 192/2013. Pokud jde o řízení, vedené před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. 10 C 116/2011, všichni tři žalobci jej zahájili žalobou podanou dne 7.7.2011, kterou se domáhali vydání bezdůvodného obohacení každému z poškozených ve výši 40 000,- Kč s příslušenstvím, které mělo vzniknout tehdejšímu žalovanému [Jméno žalobce B] staršímu (nar. [datum]) výhradním užíváním rodinného domu č. p. [Anonymizováno] stojícího na pozemku st. p. č. [hodnota], a k pozemkům p. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „předmětné nemovitosti“), jehož však byli rovněž žalobci podílovými spoluvlastníky s výší podílu 1/6 k celku. Žalobci stručně shrnuli průběh řízení, v jehož průběhu bylo souběžně z důvodu úmrtí původního žalovaného vedeno i dědické řízení Okresním soudem v Semilech pod sp. zn.: 25 D 194/2014 a doplnili, že svůj nárok uplatnili u žalované, která jej vypořádala stanoviskem ze dne 16. 8. 2024, v němž uznala nepřiměřenou délku daného řízení a přistoupila rovněž k peněžitému zadostiučinění, nicméně ke snížení původně stanovené základní částky ve výši 195.500 Kč (za trvání soudního řízení po dobu 12 let a 6 měsíců) a tuto ponížila o 45% a přiznala každému ze žalobců částku 107.525 Kč. Dle žalobců však žalovaná nesprávně vyhodnotila jednotlivá kritéria a k ponížení základní částky vůbec neměla přistupovat. Žalobci se proto domáhali rozdílu mezi základní částkou a žalovanou vyplacenou částkou a zaplacení náhrady nákladů řízení. Pokud jde o řízení, vedené před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. 5 C 192/2013, které první a druhý žalobce zahájili dne 10. 12. 2013, jednalo se o řízení, v němž se tito domáhali vydání bezdůvodného obohacení na osobách, které shora uvedenou nemovitost nadále užívali, přičemž první i druhý žalobce v nemovitosti vlastnil ideální 1/6 podíl. Žalobci stručně shrnuli průběh i tohoto řízení a doplnili, že svůj nárok na zadostiučinění nepřiměřené délky řízení uplatnili u žalované, která jej dne 21.08.2024 vypořádala a žalobci č. 1 a 2 poskytla zadostiučinění ve výši 72.188,- Kč. K uvedené částce přitom došla ponížením základní částky ve výši 131.250 Kč (za trvání soudního řízení po dobu 9 let a 9 měsíců) o 45%. Protože žalobci s tímto ponížením nesouhlasili, domáhali se na žalované zaplacení rozdílu mezi stanovenou základní částkou a poskytnutým zadostiučiněním a zaplacení náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná neuznala žalobou tvrzený nárok, přičemž učinila nesporným, že u ní všichni žalobci přípisem, doručeným žalované dne 20.2.2024, uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 217.187,50 Kč za nemajetkovou újmu, způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 10 C 116/2011. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že řízení vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 10 C 116/2011 probíhalo po dobu 12 let a 6 měsíců na dvou stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně vydal platební rozkaz a ve věci rozhodl jednou rozsudkem, odvolací soud rozhodl ve věci také jednou. Provedeným šetřením nebyly v řízení shledány výrazné prodlevy, soudy činily úkony v přiměřených lhůtách. Místy však lze řízení označit jako nekoncentrované. Na délku řízení pak mělo výrazný vliv přerušení řízení kvůli probíhajícímu řízení o pozůstalosti po původním žalovaném, když řízení bylo přerušeno po dobu 4 let a 6 měsíců od 18.2.2015 do 22.8.2019. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 195.500,- Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 17.000,- Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 8.500,- Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci o 20%, s ohledem na podíl žalobců na délce řízení o 10% a z důvodu sdílené újmy žalobců o 15%. Celkově tak základní částka byla snížena o 45%. Posuzované řízení lze hodnotit jako složitější. Jednalo se o žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný měl nad rámec svého vlastnického podílu užívat nemovitost, jejímiž spoluvlastníky byli i žalobci. Soud zadal vypracování znaleckého posudku k určení obvyklé ceny za užívání nemovitosti, byl vypracován i revizní znalecký posudek. Řízení bylo po smrti žalovaného zastaveno, když řízení o pozůstalosti skončilo nejprve zastavením, nebylo tak právního nástupce žalovaného. Až na základě doprojednání dědictví bylo možné rozhodnout o procesním nástupnictví na straně žalovaného. Soud se pak zabýval námitkou započtení, námitkou rozporu nároku s dobrými mravy, řešeno bylo zrušení účinků výhrady soupisu, která byla učiněna v řízení o pozůstalosti. Žalobci se na délce řízení částečně podíleli. Jednání konané v únoru 2012 bylo odročeno za účelem mimosoudních jednání, přičemž bylo žádáno o další odročení jednání z dubna 2012. Na jednání konaném v červnu 2012 požádali účastníci o přerušení řízení podle § 110 o.s.ř., toto přerušení řízení trvalo zhruba 5 měsíců. Žalobci opakovaně žádali o odročení jednání. Nezaplatili zálohu na znalecký posudek a po urgenci soudu požádali o osvobození od soudních poplatků, přičemž jejich žádosti nebylo soudem vyhověno. Soud je také opakovaně urgoval o některá vyjádření. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní a současně zohlednila i tzv. sdílenou újmu, tedy skutečnost, že v řízení vystupovali žalobci společně na straně žalující. Žalovaná označila zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci ve výši 107.525,- Kč za zcela přiměřené a dostačující, přičemž uzavřela, že žalobci požadovaná výše náhrady nemajetkové újmy není přiměřená. Pokud jde o nárok žalobců č. 1) a 2) z nepřiměřené délky řízení, vedeného u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 5 C 192/2013, žalovaná učinila nespornou skutečnost, že první dva žalobci u ní přípisem, doručeným žalované dne 25.2.2024, uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslili ve výši 164.062,50 Kč pro každého. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená a poskytla prvnímu a druhému žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 72.188,- Kč pro každého. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že řízení vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 5 C 192/2013 probíhalo po dobu 9 let a 9 měsíců opakovaně na dvou stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu ČR. Soud prvního stupně rozhodl ve věci třikrát, odvolací soud také třikrát. Ústavní soud pak odmítl jak ústavní stížnost žalovaných, tak ústavní stížnost žalobců. Průběh řízení lze hodnotit jako místy nekoncentrovaný, k výrazným průtahům v řízení nedošlo. K prodloužení řízení přispělo rušení rozhodnutí soudu prvního stupně. Žalovaná při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédla ke všem okolnostem případu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. a dospěla k základní částce 131.250,- Kč (tzn. 15.000,- Kč za rok trvání řízení, první dva roky v poloviční výši). Základní částku pak snížila o celkem 45% (složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy – 25%, podíl žalobců na délce řízení -5 %, sdílená újma -15 %). Předmětem řízení byla žaloba o vydání bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout žalovaným užíváním nemovitosti nad rámec jejich vlastnických podílů. Posuzována byla otázka užívání nemovitostí žalovanými, možný rozpor nároku žalobců s dobrými mravy. Ke stanovení výše bezdůvodného obohacení soud nechal vypracovat znalecký posudek a následně ještě revizní znalecký posudek. Žalovaní pak uplatnili námitku započtení, zkoumána byla otázka možného promlčení nároku na započtení. Soud rozhodoval o žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků. Žalobci opakovaně žádali o odročení jednání, řízení bylo na dobu cca 8 měsíců přerušeno na návrh účastníků podle § 110 o.s.ř. Žalobci v řízení vystupovali žalobci společně na straně žalující, jedná se tedy o tzv. sdílenou újmu. Žalovaná považuje zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci za zcela přiměřené a dostačující, přičemž i v tomto případě žalovaná poukázala na nepřiměřenost požadavku žalobců. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporným jednak uplatnění nároků jednotlivých žalobců na náhradu imateriální újmy, způsobené nepřiměřenou délkou řízení a nesprávným úředním postupem v řízeních vedených u Okresního soudu v Semilech pod sp.zn. 10 C 116/2011, sp.zn. 25 D 194/2014 a sp.zn. 5 C 192/2013, jednak stanoviska žalované k jednotlivým nárokům.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č.j. 5 C 192/2013 – 134 ze dne 14.9.2017 byla žaloba, kterou se žalobci domáhali proti žalovaným společně a nerozdílně zaplacení částky 48.000,- Kč s příslušenstvím ve prospěch žalobkyně a) a částky 24.000,- Kč s příslušenstvím ve prospěch žalobce b), zamítnuta, ve výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení žalovaných ve vztahu k žalobkyni a), ve výroku III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení žalovaných ve vztahu k žalobci b).

5. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 26 Co 351/2017 – 190 ze dne 26.4.2018 byl rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 14.9.2017 čj. 5 C 192/2013 – 134 zrušen a vrácen k dalšímu řízení nalézacímu soudu.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č.j. 5 C 192/2013 – 233 ze dne 15.3.2019 byla žaloba žalobců, kterou se domáhali proti žalovaným zaplacení částky 48.000,- Kč s příslušenstvím ve prospěch žalobkyně a) a částky 24.000,- Kč s příslušenstvím ve prospěch žalobce b), zamítnuta, dále bylo rozhodnuto ve výroku II. o náhradě nákladů řízení obou žalovaných, ve vztahu k žalobkyni a), ve výroku III. o náhradě nákladů řízení obou žalovaných ve vztahu k žalobci b) a dále ve výroku IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu, v poměru 1/3 – žalobce a 2/3 – žalobkyně tak, že tuto mají uhradit žalobce v poměru 1/3 a žalobkyně v poměru 2/3.

7. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 26 Co 182/2019 – 289 ze dne 12.12.2019 byl rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 15.3.2019, čj. 5 C 192/2013 – 233 zrušen a věc vrácena nalézacímu soudu k opětovnému rozhodnutí.

8. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ve věci 5 C 192/2013 ze dne 2.11.2021 bylo rozhodnuto, ve výroku I. o povinnosti žalovaných společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) částku 26.743,- Kč s příslušenstvím. Ve výroku II. žalobci b) částku 13.371,50 Kč s příslušenstvím. Ve výroku III. bylo rozhodnuto o částečném zamítnutí žaloby, kterou se žalobkyně a) dožadovala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 21.257,- Kč s příslušenstvím. Ve výroku IV. byla žaloba částečně zamítnuta co do části, kterou se žalobce b) dožadoval po žalovaných zaplacení částky 10.628,50 Kč s příslušenstvím. Ve výroku V. bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve výroku VI. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobců ad a) a b) společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení a ve výroku VII. o povinnosti žalovaných, rovněž společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení.

9. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 26 Co 112/2022 – 464 ze dne 20.9.2022, kterým byl rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne 2.11.2021 čj. 5 C 192/2013 – 407, ve výrocích I., II., III. a IV. potvrzen. Ve výroku V., VI. a VII. změněn co do nákladů řízení. Dále bylo ve výroku III. rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu k žalobkyni a) a ve výroku IV. o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu k žalobci b).

10. Usnesením Ústavního soudu ze dne 5.9.2023, čj. IV. ÚS 3525/22 byla ústavní stížnost současných žalobců, žalobkyně a) a žalobce b) proti rozhodnutím ve věci 5 C 192/2013 odmítnuta.

11. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č.j. 10 C 116/2011 – 402 ze dne 22.11.2022 bylo rozhodnuto o povinnosti žalované [jméno FO] zaplatit každému z žalobců částku 17.113,80 Kč s příslušenstvím, dále byla žaloba v části, ve které se každý z žalobců domáhal zaplacení úroku z prodlení nad rámec již přiznaných, zamítnuta, dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, celkových nákladů řízení a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu. Usnesením Okresního soudu v Semilech č.j. 10 C 116/2011 – 414 ze dne 27.1.2023 byl rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 22.11.2022, čj. 10 C 116/2011 – 402 opraven ve výroku II. co do zamítnutého úroku z prodlení a dále, co do náhrady nákladů řízení.

12. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 19 Co 130/2023 – 450 ze dne 21.11.2023 byl rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 22.11.2022 čj. 10 C 116/2011 – 402 ve znění opravného usnesení ze dne 27.1.2023 čj. 10 C 116/2011- 414 ve výrocích I. a IV. potvrzen, ve výroku III. změněn co do náhrady nákladů řízení a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

13. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 19 Co 130/2023 – 455, ze 14.12.2023 byl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21.11.2023 čj. 19 Co 130/2023 – 450 opraven co do výroku II. o náhradě nákladů řízení.

14. Ze spisu sp.zn. 5 C 192/2013 Okresního soudu v Semilech soud zjistil následující skutečnosti: Dne 10.12.2013 byla ve věci podána žaloba o vydání bezdůvodného obohacení, kterou se [jméno FO] a [Jméno žalobce B] domáhali na žalovaných, [jméno FO] a [jméno FO] vydání bezdůvodného obohacení z důvodu užívání nemovitosti, rodinného domu čp. [Anonymizováno] v [adresa]. Dne 27.1.2014 reagoval soud na současnou žádost žalobců o osvobození od soudních poplatků a zaslal jim formuláře k vyplnění. Dne 6.2.2014 reagovali žalobci na výzvu soudu a předložili vyplněné a potvrzené prohlášení o osobních a majetkových poměrech. Soud poté 11.4.2014 vyžádal výpisy z katastru nemovitostí, týkající se tamních žalobců. A rovněž, listinný důkaz od [Jméno žalobce B], ohledně výše invalidního důchodu jeho manželky. Dne 7.7.2011, ve věci 10 C 116/2011. Žalobci tedy předložili, resp. předložili další listiny, které se týkají věci, vedené pod sp.zn. 10 C 116/2011. Dne 28.4.2014 zaslal druhý žalobce požadované listiny, a rovněž 2.5.2014 byly soudu zaslány listiny, týkající se katastru nemovitostí. Dne 20.8.2014 soud rozhodl o zamítnutí žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků. Žalobci poté 12.9.2014 reagovali a požádali o zaslání výzvy k úhradě soudních poplatků. Soud poté žalobcům 18.9.2014 výzvu k zaplacení soudního poplatku zaslal. Žalobkyně zaslala soudní poplatek 29.9.2014, ovšem nikoli ve výši 2.400,- Kč a 1.200,- Kč, ale 3.600,- Kč, tedy celkovou částku. Dále byl stejnopis žaloby 30.9.2014 zaslán oběma žalovaným k vyjádření k žalobě. Soud poté 12.12.2014 nařídil ve věci ústní jednání na 16.1.2015 a předvolal účastníky. Rovněž požádal o zapůjčení spisu ve věci 10 C 91/2012 a 10 C 116/2011, k jednání. Žalobci požádali 17.12.2014 o odročení jednání s ohledem na kolizi s jiným jednáním, u Okresního soudu v Pardubicích. 19.12.2014 soud žádosti žalobců vyhověl a jednání odročil na 23.2.2015 a předvolal rovněž účastníky. Do spisu bylo dále založeno usnesení ve věci 10 C 116/2011 o zastavení řízení a na něj navazující rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, neboť spis 10 C 116/2011, nebylo možné zapůjčit. Dne 23.2.2015 se ve věci konalo ústní jednání, kdy bylo provedeno dokazování, byl vyslechnut žalovaný, rovněž žalovaná a jednání poté bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění tvrzení a důkazů ze strany žalovaných a rovněž ze strany žalobců, bylo navrhováno, aby byl vyžádán a proveden k důkazu spis 10 C 116/2011. Protokol byl poté účastníkům rozeslán 3.3.2015. Dne 23.3.2015 se ve věci vyjádřili žalovaní a předložili podklady. Vyjádření žalovaných bylo rozesláno ostatním účastníkům 10.4.2015. Soud poté nařídil 28.7.2015 ve věci ústní jednání na 5.10.2015, předvolal účastníky a rovněž navržené svědky. Konkrétně navrhovaného svědka, [Jméno žalobce B]. 3.8.2015 soud založil do spisu záznam, že spis 10 C 116/2011 je od 21.11.2014 na krajském soudu a dosud se nevrátil. Dne 14.8.2015 požádala notářka v Turnově, [tituly před jménem] [právnická osoba] o zapůjčení spisu 5 C 192/2013, ve věci dědictví po [Jméno žalobce B], narozeném v roce [Anonymizováno]. Dne 26.8.2015 byl spis zapůjčen notářce s žádostí o opětovné vrácení v krátké lhůtě, za účelem nařízení jednání. Dne 5.10.2015 se ve věci konalo další ústní jednání, byl vyslechnut žalobce, rovněž žalobkyně. Bylo provedeno další dokazování, rovněž výslech svědka a jednání poté bylo odročeno na 2.12.2015 za účelem pokračování v dokazování. Do spisu byl rovněž založen záznam z 1.12.2015, že oba požadované spisy, 10 C 91/2012 a 10 C 116/2011, jsou dosud tedy u Krajského soudu v Hradci Králové, u kterého bylo jednání z 2.12.2015, odvoláno. S ohledem na to rovněž soud v této věci jednání nařízené na 2.12.2015 odročil na 29.2.2016 za účelem vyžádání spisů k důkazu, a to 1.12.2015. Dne 15.2.2016 byl do spisu rovněž založen záznam, že oba požadované spisy jsou nadále u Krajského soudu v Hradci Králové. Dne 26.2.2016 bylo jednání odročeno na 18.4.2016 z důvodu nevrácených spisů, navržených k důkazu. Dne 29.2.2016 požádal právní zástupce tamních žalobců o odročení nařízeného jednání z důvodu náhlé pracovní neschopnosti, a to faxem. Následně rovněž písemně předložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Do spisu bylo dále založeno rovněž rozhodnutí ve věci 10 C 116/2011, o zastavení řízení. A dále bylo jednání 18.4.2016 odročeno na 1.6.2016 z důvodu absence spisu 10 C 116/2011. Dle úředního záznamu z 1.6.2016 sdělil telefonicky právní zástupce žalobců, že je na cestě k jednání soudu v Semilech ve věci 5 C 192/2013, avšak bude mít zpoždění, zhruba 20 minut. Začátek jednání poté byl tedy v důsledku toho, přesunut na pozdější termín, o 20 minut. Dne 1.6.2016 se ve věci konalo další ústní jednání, byly provedeny důkazy listinami, založenými do spisu 10 C 91/2012 a další a poté bylo jednání odročeno na 27.7.2016 za účelem zajištění spisu 10 C 116/2011. Část spisu, resp. rozhodnutí ve věci 10 C 116/2011, bylo následně do spisu založeno. Nicméně soud žádal 2.6.2016 Krajský soud v Hradci Králové o zapůjčení spisu Okresního soudu v Semilech 10 C 116/2011, případně o sdělení, v jakém termínu by bylo možné jej zapůjčit. Do spisu dále byl založen protokol o jednání ze dne 27.7.2016, podle kterého právní zástupce žalovaných soudu sdělil, že probíhá jednání mezi účastníky na chodbě soudu a požádal o to, aby soud zatím nezahajoval jednání s tím, že výsledky jednání během několika minut soudu sdělí. Právní zástupci účastníků následně vstoupili do jednací síně, v 9:55 hod. a shodně uvedli, že navrhují soudu, aby řízení podle § 110 o.s.ř. přerušil s tím, že v současné době probíhají mezi účastníky jednání, která se týkají prodeje sporných nemovitých věcí a v souvislosti s tím bude řešena i otázka, která je předmětem tohoto řízení a dalšího řízení, vedeného před Okresním soudem v Semilech. Soud poté řízení podle § 110 o.s.ř., přerušil. Rozhodnutí o přerušení řízení nabylo právní moci 1.2.2017. Spis 10 C 116/2011 a spis 10 C 91/2012, poté byly vráceny Krajskému soudu v [adresa] a Okresnímu soudu v [adresa] [jméno FO], který ukončil činnost ke dni 30.11.2016. Jednalo se o zástupce žalovaných. Česká advokátní komora na to reagovala 18.1.2017 a sdělila, že nástupce ustanoven nebyl. Dne 9.2.2017 založil soud do spisu pokyn, o vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí o přerušení řízení s tím, že byl spis následně založen na lhůtu. Dne 20.2.2017 podal právní zástupce žalobců návrh na pokračování v řízení s tím, že dosud nedošlo k prodeji sporných nemovitostí a nezbývá mu, než tedy pokračovat v řízení. Dne 22.3.2017 soud rozhodl o pokračování v řízení a současně vyzval účastníky, aby sdělili, zda se vzdávají práva na odvolání proti uvedenému rozhodnutí. Dne 11.4.2017 byl spis založen na lhůtu právní moci uvedeného rozhodnutí s tím, že dosud mu nebylo sděleno ze strany účastníků jejich stanovisko ohledně odvolání proti uvedenému rozhodnutí. Dne 9.5.2017 soud nařídil ústní jednání na 12.6.2017 a předvolal účastníky. Dne 25.5.2017 požádal právní zástupce žalobců o odročení ústního jednání z důvodu kolize a následně rovněž avizoval termín, kdy čerpá dovolenou, kdy tedy žádá, aby se nenařizovalo v měsíci, resp. koncem měsíce června a začátkem července, v první polovině. Soud poté 26.5.2017 ústní jednání, původně nařízené na 12.6.2017 odročil na 17.7.2017 a předvolal účastníky. Dne 4.7.2017 musel soud, z důvodu neodkladného vazebního jednání ve věci, v trestní věci, jednání odročit. Toto odročil na 6.9.2017. Do spisu bylo založeno sdělení Policie ČR z 12.1.2015, podle kterého [Jméno žalobce B], narozen [Anonymizováno], nebyl účastníkem dopravní nehody v roce 2011, ani v roce 2012, na okrese Semily. V případě zranění osob, je místně a věcně příslušný dopravní inspektorát Semily. Proto v případě zranění, má být podána žádost, u tohoto útvaru. Dne 6.9.2017 se ve věci konalo ústní jednání, přičemž byl zamítnut návrh na ustanovení znalce a zadání znaleckého posudku za účelem stanovení výše bezdůvodného obohacení, navržený ze strany zástupce žalobců. Bylo skončeno dokazování, byly předneseny závěrečné řeči a jednání za účelem vyhlášení rozsudku bylo odročeno na 14.9.2017. Dne 8.9.2017 založil do spisu právní zástupce žalovaných vyčíslení náhrady nákladů řízení a plnou moc. Dne 14.9.2017 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) částku 48 tis. Kč s příslušenstvím a žalobci b) částku 24 tis. Kč s příslušenstvím zamítnuta. Rozhodnutí bylo následně založeno, jako na č.l. 134, a rozesláno účastníkům 13.10.2017. Dne 30.10.2017 se žalobci odvolali proti uvedenému rozsudku, a to blanketně. Soud vyzval žalobce 2.11.2017 k doplnění blanketního odvolání. 7.11.2017 požádal o zaslání odvolání zástupce žalovaných. Odvolání žalobců bylo následně založeno do spisu 13.11.2017. A znovu, 14.11.2017. A rozesláno, účastníkům. Nejprve byli 16.11.2017 žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Odvolání bylo zasláno rovněž právnímu zástupci druhých účastníků, na straně žalovaných. Žalobci složili soudní poplatek za odvolání 22.11.2017. Dne 30.11.2017 se k odvolání žalobců vyjádřili žalovaní. Spis byl poté 20.12.2017 předložen Krajskému soudu v Hradci Králové. Krajský soud nařídil 7.2.2018 ústní jednání na 13.3.2018 a předvolal účastníky. Do spisu rovněž bylo založeno usnesení o rozhodnutí v dědickém řízení po [jméno FO], ve věci 18 D 837/2006. Dne 13.3.2018 se před Krajským soudem v Hradci Králové konalo ústní jednání, při kterém byli žalobci, resp. byli účastníci poučeni. [právnická osoba] bylo jednání odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty žalobcům k doplnění rozhodných tvrzení a označen důkazů s tím, že tyto chyběly. Dne 2.4.2018 doplnili žalobci skutková tvrzení a označili důkazy, přičemž k tomuto byli vyzváni ve lhůtě 20 dnů, od jednání, konaného 13.3.2018. Svá tvrzení doplnili 2.4.2018 a předložili podklady. Žalovaný požádal o zaslání písemného podání žalobců 3.4.2018. Stejnopis vyjádření žalobců byl zaslán 16.4.2018 právnímu zástupci žalovaného a poté bylo rozhodnuto bez účasti účastníků 26.4.2018 o zrušení rozsudku soudu I. stupně a vrácení k dalšímu řízení rozhodnutí č.j. 26 Co 351/2017 – 190. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům 18.6.2018 a poté byl spis rovnou předložen soudci k nařízení dalšího jednání. Ten 25.6.2018 nařídil ve věci nové ústní jednání na 11.9.2018, předvolal účastníky a navrhované svědky, čtyři svědky. Do spisu byly dále založeny další podklady, ze strany právního zástupce žalovaných. Dne 11.9.2018 se ve věci konalo ústní jednání, při kterém byl vyslechnut svědek [tituly před jménem] [jméno FO], dále svědek [tituly před jménem] [jméno FO] a dále bylo jednání za účelem dalšího dokazování odročeno na 19.11.2018. Soud poté předvolal svědka [Jméno žalobce B], který se k jednání pro zdravotní indispozici nedostavil, na uvedené jednání a dalšího navrhovaného svědka, [tituly před jménem] [jméno FO]. Tomuto se nepodařilo doručit předvolání, proto soud opakoval doručení předvolání na další možné adresy, svědkovi [jméno FO]. Do spisu bylo dále založeno vyúčtování znalce [jméno FO] za účast při jednání. [právnická osoba] omluva z jednání a žádost o odročení právního zástupce žalobců s tím, že mezi vánočními svátky a v prvním týdnu měsíce ledna, čerpá dovolenou a žádá, aby nebylo nařizováno. Rovněž navrhoval odročení ústního jednání, z 19.11.2018, z důvodu zdravotního stavu [Jméno žalobce B]. Soud poté 16.11.2018 ústní jednání, původně nařízené na 19.11.2018 odročil na 16.1.2019 a předvolal svědky [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalobce B]. Dále 22.11.2018 rozhodl soud o přiznání náhrady nákladů svědkovi, znalci [jméno FO], jako svědečného. Svědečné bylo následně svědkovi vyplaceno. Do spisu rovněž byla založena korespondence mezi oběma právními zástupci obou účastníků. Dne 16.1.2019 se ve věci konalo další ústní jednání, byl vyslechnut svědek, [tituly před jménem] [jméno FO], který byl za účelem výpovědi zproštěn mlčenlivosti. Dále svědek, [Jméno žalobce B], narozen [Anonymizováno]. [právnická osoba] bylo jednání za účelem dalšího dokazování odročeno na 5.3.2019. Dne 22.2.2019 založil právní zástupce žalobců do spisu vyjádření žalobců. Dne 5.3.2019 se konalo ve věci další ústní jednání s tím, že k mimosoudnímu jednání mezi stranami, nedošlo. Dále bylo provedeno dokazování, to bylo ukončeno. Byly předneseny závěrečné řeči a jednání bylo odročeno na 15.3.2019 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 7.3.2019 založil do spisu druhou specifikaci nákladů řízení právní zástupce žalovaných. Dne 15.3.2019 poté soud ve věci vyhlásil rozsudek, kterým žalobu opět zamítl a dále rozhodl o náhradách nákladů řízení jednotlivých účastníků, i státu. Rozsudek byl do spisu založen v prodloužené lhůtě, 10.5.2019 a rozeslán účastníkům, jako na č.l.

233. Proti rozsudku podali žalobci odvolání, a to 28.5.2019. Soud jejich odvolání rozeslal protistranám 31.5.2019 s výzvou k vyjádření. Žalobci své odvolání 31.5.2019 doplnili a předložili další podklady. Žalovaní se k odvolání žalobců 5.6.2019 vyjádřili a spis byl poté 25.6.2019 předložen Krajskému soudu v Hradci Králové k rozhodnutí o odvolání. Krajský soud nařídil 23.9.2019 ústní jednání na 12.11.2019 a předvolal účastníky. Do spisu, resp. ke spisu byl rovněž přiložen spis 10 C 91/2012. Právní zástupce žalovaných požádal 16.10.2019 o odročení jednání, konaného před odvolacím soudem 12.11.2019 z důvodu kolize s jiným jednáním. Soud poté 18.10.2019 jednání odročil na 26.11.2019. Doplněné odvolání žalobců, bylo následně zasláno účastníkům z druhé strany, 22.11.2019. Do spisu rovněž byly založeny podklady, týkající se energií, v dané věci, resp. vynaložených v nemovitosti. Dne 26.11.2019 se před odvolacím soudem konalo další ústní jednání, bylo provedeno dokazování a účastníkům bylo sděleno, že nadále soud odvolací setrvává na závěru, že v souzené věci je rozhodné, zda byli žalovaní vyzváni k předání klíčů, resp. zda jim byla známa skutečnost, že žalobci nemají do předmětu spoluvlastnictví přístup s tím, že v případě, že by měli žalovaní nemovitost pod svým uzamčením a nebyla jim známa skutečnost, že žalobci nemají do nemovitosti přístup, byl by nárok uplatněný v tomto řízení, v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k dnes označené judikatuře Nejvyššího soudu, která není odvolacímu soudu detailně známa, se odvolací jednání odročuje za účelem seznámení se s judikaturou Nejvyššího soudu. Konstatováno bylo zároveň, že ze strany žalobců nebylo tvrzeno, že k vydání klíčů byl písemně vyzván také žalovaný č.

1. Odvolací jednání poté bylo odročeno na 12.12.2019. Žalovaní se poté 29.11.2019 ve věci vyjádřili. Jejich vyjádření bylo zasláno 11.12.2019 zástupci žalobců. Dne 12.12.2019 se ve věci konalo před Krajský soudem v Hradci Králové odvolací jednání, kdy po provedeném dokazování byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Písemné vyhotovení rozhodnutí, jako na č.l. 289, bylo do spisu založeno 13.1.2020 a následně po vrácení spisu Okresnímu soudu v Semilech 28.1.2020 bylo založeno již s rozhodnutím, které nabylo právní moci, neboť toto rozhodnutí rozeslal sám Krajský soud v Hradci Králové. Do spisu byl dále založen úřední záznam, podle kterého v důsledku operativního výkonu u soudkyně, která věc rozhodovala, byla od 26.3.2020 odhadována její pracovní neschopnost na dobu 6 týdnů, a sice do 11.5.2020. Soud poté ve věci ustanovil 25.5.2020 znalce z oboru ekonomika k provedení posudku v dané věci a současně vyzval žalobkyni k zaplacení zálohy na náklady posudku, ve výši 3 tis. Kč. Podle záznamu o složení ze dne 29.5.2020, byla záloha na znalecký posudek zaplacena ze strany jedné z účastnic. Dalším účastníkem, 1.6.2020. Spis byl poté zaslán 18.6.2020 znalci k vypracování znaleckého posudku. Dne 18.5.2020 znalec vrátil znalecký posudek, včetně spisu společně s vyúčtováním, podle kterého celkové nájemné za rozhodné období činilo 28.317,79 Kč. Jestliže byl znalec dotázán na bezdůvodné obohacení, které mělo vzniknout na straně žalovaných od 10.12.2011 do 10.12.2013, toto znalec stanovil částkou 59.931,85 Kč. Znalecký posudek byl rozeslán účastníkům s výzvou k vyjádření 26.8.2020. Právní zástupce tehdejších žalobců požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, čemuž bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 30.9.2020. Současně bylo 11.9.2020 nařízeno další ústní jednání, na 13.10.2020. Rovněž žalovaní požádali o prodloužení lhůty k vyjádření, čemuž bylo rovněž vyhověno a lhůta byla prodloužena žalovaným do 21.9.2020. Žalobci následně podali žádost o odročení jednání z důvodu kolize s jinými jednáními. Žalovaní vyjádřili své stanovisko 21.9.2020, k vyúčtování znalce a posudku. Dne 24.9.2020 soud vyhověl žádosti žalobců a jednání odročil na 10.11.2020 a předvolal účastníky. Žalobci se vyjádřili ke znaleckému posudku podáním ze dne 5.10.2020 a předložili další podklady. Soud vyjádření žalobců zaslal žalovaným, a naopak vyjádření žalovaných zaslal žalobcům, 14.10.2020 a k jednání na 10.11.2020 předvolal znalce. Ústní jednání poté bylo 27.10.2020 odročeno na 8.12.2020, a to z důvodu, blíže neurčeného. Pravděpodobně, kolize v jednání. Dne 18.11.2020 přiznal soud znalečné. Dne 8.12.2020 se ve věci konalo ústní jednání, byl vyslechnut znalec, přičemž konstatoval, že není schopen dále znalecký posudek doplnit, protože pro něj udělal, již maximum. Dále bylo provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na 3.2.2021, a to s ohledem na nepoužitelnost stávajícího znaleckého posudku a potřebu ustanovit pro vypracování revizního znaleckého posudku jiného znalce, či ústav. Dne 16.12.2020 předložil zástupce žalovaných do spisu další podklady a rovněž znalecký posudek, vypracovaný v jiném řízení. Dne 2.2.2021 soud do spisu založil záznam, že s ohledem na pandemii Covid 19, zaneprázdněnost znalců, zimní období a ztížení šetření a dále s ohledem na změnu právní úpravy znalecké činnosti od 1.1.2021, se do 2.2.2021 nepodařilo ustanovit znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí mimo okres Semily, Jičín a Trutnov. Dne 3.2.2021 proběhlo ústního jednání, kdy soud konstatoval, resp. soud uvedl, že se jednání nekonalo a bylo odročeno na neurčito. Protokol byl poté zaslán účastníkům 3.2.2021. Soud poté ve věci ustanovil znalce, 3.2.2021, z okresu Brandýs nad Labem. Soud poté vyplatil 22.2.2021 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] znalečné a spis byl zaslán znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] 3.3.2021. Znalec do spisu založil žádost o výmaz ze seznamu znalců a to s ohledem na svůj důchodový věk. Zástupce žalovaných žádal opakovaně o zaslání protokolu z jednání ze dne 8.12.2020, a to 22.3.2021. 7.5.2021 soud žádal o sdělení, v jakém stadiu se nachází zpracování znaleckého posudku s tím, že lhůta pro jeho vypracování už uplynula. Na základě následné komunikace se znalkyní, 20.5.2021, byla lhůta prodloužena o 10 dnů. Následně 30.6.2021 opět soud žádal o sdělení znalkyně, kdy bude vypracován znalecký posudek. Ten byl vypracován a do spisu založen společně s vyúčtováním 26.7.2021 a rozeslán účastníkům 28.7.2021. Poté bylo nařízeno jednání na 19.10.2021 a současně byli předvoláni všichni účastníci. Ve věci se poté konalo ústní jednání 19.10.2021 a v návaznosti na něj, předložila znalkyně rovněž znalečné za účast při jednání, a sice 20.10.2021. Protokol z jednání byl dopsán až později, 1.11.2021, a rozeslán účastníkům. Dne 25.11.2021 bylo rozhodnuto o přiznání znalečného znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO], jednak za znalecký posudek, jednak za účast při jednání. Ještě při ústním jednání, bylo po provedeném dokazování jednání odročeno na 2.11.2021 za účelem vyhlášení rozsudku. Právní zástupci účastníků následně předložili do spisu vyúčtování svých nákladů. Dne 2.11.2021 byl vyhlášen ve věci rozsudek, kterým bylo uloženo žalovaným č. 1 a 2, společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni pod písmenem a) částku 26.743,- Kč a žalobci b) částku 13.371,50 Kč. Obojí s příslušenstvím. Lhůta k napsání rozsudku byla následně prodloužena do 7.1.2022. Soud ve věci vyplatil znalečné znalci. Lhůta byla poté ještě 7.1.2022 prodloužena do 20.1.2022. Rozsudek byl sepsán a rozeslán účastníkům 10.1.2022. Proti rozsudku se odvolali žalobci, blanketně, 21.1.2022. Rovněž žalovaní se proti rozsudku odvolali, a to rovněž blanketně. Soud vyzval žalobce i žalované 17.2.2022 k opravě, resp. k doplnění jejich odvolání. Žalobci odvolání doplnili 1.3.2022. Žalovaní, rovněž 1.3.2022. Soud 17.3.2022 vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání a odvolání žalobců rozeslal zástupci žalovaných, 16.3.2022. Žalovaní soudní poplatek za odvolání zaplatili 22.3.2022. Spis byl poté 26.4.2022 předložen Krajskému soudu v [adresa], který 13.5.2022 nařídil ve věci jednání na 21.6.2022 a předvolal účastníky s tím, že současně uložil žalovaným povinnost uvést, kdy přesně zaplatili daň z nemovitosti, kterou započetli na pohledávku žalobců, a předložili k tomuto důkazy. Současně 8.6.2022 právní zástupce žalovaných byl informován a žádán odvolacím soudem, aby dal žalovaným na vědomí termín jednání a zajistil jejich účast, neboť se nepodařilo doručit žalovaným předvolání. Dne 10.6.2022 požádal právní zástupce žalobců o odročení jednání z důvodu plánované nepřítomnosti v sídle kanceláře a kolize jednání s jinými věcmi. Rovněž také letní dovolené, tedy 13.6.2022. Do spisu bylo dále založeno sdělení žalovaných ohledně daně z nemovitostí. Rovněž tedy žádost o odročení jednání z důvodu kolize. Soud poté 14.6.2022 jednání odročil na 20.9.2022 a opětovně vyzval žalované, aby doplnili svá tvrzení, týkající se platby daně, kdy přesně k tomuto došlo, neboť z jejich vyjádření, tento údaj není zřejmý. Dne 21.6.2022 soud založil do spisu záznam, podle kterého viděl soud doplnění žalovaných, ohledně platby daní z nemovitosti. Současně do spisu založil 28.9.2022 žalovaný žádost, zda má přivést žalované k jednání, neboť toto mu není z předvolání zřejmé. Soud 8.9.2022 právnímu zástupci žalovaných sdělil, že na účasti jeho klientů trvá. Poté se ve věci konalo odvolací jednání 20.9.2022, při kterém byl přímo již vytištěný výrok rozsudku, předán ve vytištěné podobě oběma zástupcům účastníků. Právní zástupci účastníků poté do spisu založili vyčíslení svých nákladů. Písemné vyhotovení rozsudku z 20.9.2022, bylo rozesláno účastníkům 19.10.2022, včetně vráceného spisu a nabylo právní moci, co do výroku I. – IV. 26.10.2022. Rozsudkem byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Semilech ve výrocích I., II., III. a IV. Ve výrocích V., VI. a VII., tedy ve výrocích o náhradě nákladů řízení, byl změněn co do jednotlivých částek. Do spisu byl poté založen záznam o složení částky na náklady civilního řízení, dle již pravomocného rozsudku odvolacího soudu, a sice ze 4.11.2022 a dále z 9.11.2022, ze strany obou účastníků. Dále byla ze strany žalovaných podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud 18.7.2023 odmítl pod č.j. III. ÚS 3384/22. Do spisu rovněž byla založena rozhodnutí o ústavní stížnosti žalobců, ze dne 5.9.2023, pod č.j. IV. ÚS 3525/22, kterou byla ústavní stížnost odmítnuta.

15. Ze spisu sp.zn. 10 C 116/2011 Okresního soudu v Semilech bylo zjištěno následující: Dne 7.7.2011 byla ve věci podána žaloba, kterou se [jméno FO], [Jméno žalobce B], ročník [Anonymizováno] a [Jméno žalobce B] (ročník [Anonymizováno]) domáhali vydání bezdůvodného obohacení proti [Jméno žalobce B] (ročník [Anonymizováno]) každý ve výši 40 tis. Kč. Dne 25.7.2011 soud vyzval všechny tři žalobce, aby zaplatili soudní poplatek za žalobu. Soudní poplatek byl následně 1.8.2011 zaplacen, v kolcích. Soud poté vydal platební rozkaz 4.8.2011, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobcům požadovanou částku s příslušenstvím. Žalovaný 19.8.2011 podal proti platebnímu rozkazu odpor, blanketní. Následně 31.8.2011 přiložil i plnou moc, která nebyla nedopatřením přiložena. Dne 14.9.2011 se žalovaný vyjádřil k žalobě. Vyjádření žalovaného bylo zasláno žalobcům 12.12.2011. Současně byli předvoláni účastníci na jednání, konané 9.12.2011. Rovněž bylo vyžádáno stanovisko [právnická osoba] v [adresa], u přestupkové komise, o projednávání přestupků, plynoucích z jednání žalovaného vůči [jméno FO], případně vůči žalobcům. [právnická osoba] [adresa].12.2011 odpověděl na žádost o součinnost. Jeho odpověď byla zaslána účastníkům 16.12.2011. Dne 23.1.2012 se ve věci vyjádřili žalobci. Na základě jejich vyjádření, oslovil soud 24.1.2012 Okresní archiv v Semilech, o zapůjčení spisu [právnická osoba] v [adresa] ohledně přestupkového řízení, vůči žalovanému. Následně bylo sděleno, že spis zapůjčit nelze, neboť byl již skartován, když byl uzavřen rozhodnutím ze 4.2.1994. Okresní soud v [adresa] poté požádal Okresní státní archiv Semily o zapůjčení předmětného spisu, resp. do spisu byla založena, rovněž žádost o zapůjčení spisu. Dne 30.1.2012 sdělil soud žalobcům, že přestupkový spis již nelze získat, neboť byl skartován. Dne 9.2.2012 sdělil právní zástupce žalobců, že se k jednání, nařízenému na 9:00 hod. dostaví o cca 10 – 15 minut později z důvodu dopravní situace. Dne 9.2.2012 se ve věci konalo ústní jednání, přičemž účastníci požádali o poskytnutí alespoň dvouměsíční lhůty k mimosoudnímu jednáním. Soud tomuto vyhověl a jednání odročil bez přednesu žaloby na 10.4.2012. Dne 3.4.2012 požádal právní zástupce žalobců o odročení jednání z důvodu potřeby dalšího času k mimosoudním jednáním. Soud 4.4.2012 sdělil právnímu zástupci žalovaného, že zástupce žalobců žádal o odročení jednání za účelem prodloužení doby k mimosoudnímu řešení věci, o 30 dnů. Dle jeho tvrzení, s odročením jednání má i žalovaný souhlasit. Soud proto žádal o potvrzení tohoto souhlasu. Dne 4. dubna 2012 obdržel soud souhlas protistrany, proto 4.4.2012 jednání ze dne 10.4.2012 odročil na 24.5.2012 a informoval účastníky, že nedostaví-li se k jednání pouze s odkazem na nezbytnost další lhůty pro mimosoudní řešení věci, tak pak by zmíněné jednání nebylo již odročováno, nýbrž by soud řízení, přerušil. Dne 17.4.2012 požádal právní zástupce žalobců opětovně o odročení jednání z důvodu své nepřítomnosti v republice s tím, že klientka trvá na zastoupení jeho osobou a nepřipouští substituci. Dne 24.4.2012 soud jednání odročil, na 21.6.2012. Dne 21.6.2012 se ve věci konalo ústní jednání, při kterém účastníci shodně navrhli, aby řízení bylo přerušeno. Soud proto účastníkům vyhověl a jednání podle § 110 o.s.ř., přerušil. Dne 3.10.2012 požádal právní zástupce žalobců o pokračování v řízení s tím, že se strany mimosoudně nedohodly. Soud poté nařídil 27.11.2012 ústní jednání na 26.2.2013 a předvolal účastníky. Dne 7.12.2012 požádal právní zástupce žalobců o odročení ústního jednání, nařízeného na 26.2.2013, z důvodu jarních prázdnin. Soud poté zástupci žalobců vyhověl 18.12.2012 a jednání odročil na 21.3.2013 z důvodu čerpání dovolené zástupcem žalobců. Dne 18.3.2013 informoval právní zástupce žalovaného, že tento je trvale upoután na lůžko, je po mozkové příhodě a není schopen činit žádné právní úkony. Dcera žalovaného se zavázala, že dodá o jeho stavu lékařskou zprávu. Proto zástupce žalovaného žádal o odročení jednání, neboť komunikace se žalovaným není možná. Dne 20.3.2013 soud informoval účastníky o odročení jednání na neurčito z důvodu zdravotního stavu žalovaného. Následně vyzval právního zástupce žalovaného o předložení lékařské zprávy (potvrzení) ohledně stavu žalovaného, z níž by bylo zřejmé, zda je u žalovaného přítomna duševní porucha, či zda jeho zdravotní stav mu brání, po nikoliv jen přechodnou dobu, se účastnit řízení, nebo se srozumitelně vyjadřovat s tím, že pokud by zpráva vyznívala v závěr o nemožnosti žalovaného v řízení takto vystupovat, požádal zároveň soud o sdělení jména a doručovací adresy dcery žalovaného, případně o zajištění jejího stanoviska, zda je ochotna být opatrovníkem žalovaného, pro toto řízení. Dne 30.4.2013 urgoval soud o odpověď právního zástupce žalovaného. Odpověď obdržel 22.5.2013 s tím, že dcera žalovaného souhlasí s výkonem opatrovníka v soudním řízení a soudu rovněž byla zaslána lékařská zpráva, resp. přímo e-mail praktické lékařky, tehdejšího žalovaného s tím, že tento opakovaně prodělal [Anonymizováno], z níž poslední proběhla v listopadu. V posledních 2-3 letech došlo k progresi celkového stavu i komplikaci chronických onemocnění. Dne 9.7.2013 soud ustanovil žalovanému opatrovníka, jeho dceru, [jméno FO]. A současně nařídil ústní jednání na 29.10.2013 a předvolal účastníky. Dne 29.10.2013 se konalo ve věci ústní jednání s tím, že právní zástupce žalobců se dostavil k jednání opět se zpožděním a to z důvodu, kdy na cestě byla autonehoda. Dne 29.10.2013 se ve věci tedy konalo další jednání, při kterém zástupce žalobců trval na podané žalobě, byť avizoval, že by stále zde byl prostor pro mimosoudní řešení věci s tím, že před jednáním se zástupci účastníků shodli, aby soud zadal znalecký posudek na ocenění užívání předmětné nemovitosti po dobu, uvedenou v žalobě. V rámci časového prostoru, pro tento znalecký úkon, by účastníci dále jednali o možnosti mimosoudního řešení. Zástupce žalobců poté doplnil, že po předmětnou dobu užíval žalovaný nemovitost, a tak dále. Účastníci se ve věci vyjádřili a soud poté poskytl žalobcům lhůtu k upřesnění důkazních návrhů v podobě svědeckých výpovědí a označení konkrétních svědků a za tímto účelem odročil jednání na neurčito. Rovněž za účelem, zadání znaleckého posudku. Dne 8.11. 2013 byl ve věci zadán znalecký posudek a byl ustanoven znalec [jméno FO]. Dne 9.1.2014 soud založil záznam, že dosud nebyla složena záloha na znalce, uložená žalobcům ke složení. Dle pokynu soudce byla zaslána opětovná výzva k zaplacení zálohy za znalecký posudek s tím, že lhůta k jeho úhradě již uplynula a soud do dnešního dne neeviduje její platbu. Žalobci poté požádali 9.1.2014 o osvobození od soudních poplatků a záloh, bez jakýchkoli podkladů. Soud 20.1.2014 vyzval žalobce k doložení jejich majetkových poměrů. Dne 7.2.2014 žalobci předložili své majetkové poměry, resp. své prohlášení. Soud poté žádost žalobců o osvobození od soudních poplatků zamítl, 24.2.2014 s tím, že žalobci o osvobození požádali v průběhu řízení, když netvrdili ani neprokazovali, že by oproti jeho počátku, došlo k nějakým zásadním změnám v jejich poměrech, pro které by na rozdíl od doby zahájení řízení, bylo namístě podané žádosti o osvobození vyhovět. Žalobci poté uhradili zálohu na znalecký posudek 10.3.2014. Dne 11.3.2014 informoval právní zástupce žalovaného, že žalovaný 19.2.2014 zemřel. Dne 2.6.2014 urgoval soud odpověď na svou žádost, zda žalobci trvají na žalobě, jestliže žalovaný zemřel, kterou zaslal účastníkům 9.4.2014 krátce po sdělení o úmrtí žalovaného. Současně požádal soudní komisařku [tituly před jménem] [jméno FO] o podání zprávy o stavu dědického řízení ve věci 25 D 194/2014, zejména zda již byl zjištěn okruh dědiců. Dne 30.5.2014 informoval právní zástupce žalobců, že na žalobě žalobci nadále trvají, i přes úmrtí žalovaného, když podle jejich mínění by měli na místo žalovaného nastoupit právní nástupci, zjištěni v rámci dědického řízení. Dne 11.6.2014 informovala notářka, že univerzálním dědicem byla určena dcera zemřelého, [jméno FO]. Naopak byl vyděděn syn [Jméno žalobce B] s tím, že důsledky vydědění vztáhl i na potomky pozůstalého syna. Vzhledem k zastavení řízení, nebyl pozůstalý syn uvědomován o svém dědickém právu, pozůstalá dcera uznala závěť za pravou a platnou. Řízení o pozůstalosti, má být zastaveno pro nepatrnost majetku a tento bude vydán pozůstalé dceři. Soud požádal 26.6.2014 notářku o konečné rozhodnutí v dědické věci poté, kdy nabyde právní moci. Následně soud 27.6.2014 obdržel usnesení z 11.6.2014, podle kterého bylo dědické řízení zastaveno pro nepatrnou hodnotu majetku, který byl vydán pozůstalé dceři. Dne 31.7.2014 vyzval soud zástupce žalobců, aby s ohledem na výsledek dědického řízení sdělili, zda tedy trvají na žalobě s tím, že současně byli informováni o vypořádání dědictví. Následně soud 10.9.2014, když neobdržel žádnou odpověď, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobci se proti rozhodnutí 24.9.2014 blanketně odvolali. K výzvě soudu, aby žalobci doplnili své odvolání, 9.10.2014 žalobci odvolání doplnili. Dne 31.10.2014 vyžádal soud u notářky stejnopis (fotokopii) návrhu žalobců na doprojednání dědictví po zůstaviteli. Dne 31.10.2014 zaslala notářka požadovanou listinu, podle které žalobci 16.9.2014 podali návrh na dodatečné projednání dědictví, konkrétně movitého majetku, inventáře nemovitosti a vkladních knížek. Navrhovatelem dodatečného projednání dědictví, byla [jméno FO] (pozn. Soudu – nyní [jméno FO]). Spis byl poté 25.11.2014 předložen Krajskému soudu v Hradci Králové s odvoláním žalobců. Odvolací soud 15.1.2015 požádal notářku o zaslání opisu usnesení Okresního soudu v Semilech o zahájení řízení o dodatečném projednání pozůstalosti a současně sdělení, v jakém stadiu se řízení nachází. Nato obdržel 19.1.2015 informaci, že 6.1.2015 byla dědička, pozůstalá dcera [jméno FO] poučena o svém dědickém právu a o možnosti odmítnout dědictví. Lhůta měla skončit 6.2.2015. V případě, že dědička dědictví neodmítne, očekává ukončení řízení zhruba do 4 měsíců, kvůli výzvě věřitelům. Pokud odmítne, nelze termín ukončení určit, dědictví pak zřejmě bude nabývat stát. Dne 21.1.2015 rovněž zaslala notářka usnesení o zahájení řízení o pozůstalosti ze dne 16.9.2014. Odvolací soud poté odvolací řízení přerušil 4.2.2015 do doby vypořádání dodatečného projednání dědictví po žalovaném, když žalobci uváděli, že není pravdivé tvrzení, že by neměl žádný majetek. Navrhli, aby proto soud původní rozhodnutí zrušil a aby dále pokračoval s právním nástupcem žalovaného. Dne 26.2.2015 notářka informovala, že dědické řízení nebude v dohledné době ukončeno, jelikož závětní dědici dědictví odmítli a soud bude zjišťovat dědice 3 a 6 dědické třídy. Dne 12.5.2015 byl do spisu založen záznam, z komunikace s notářkou, telefonickou. S tím, že dosud se nepodařilo kontaktovat dědice a posun v řízení lze očekávat zhruba do dvou měsíců. Notářka 30.6.2015 informovala Krajský soud v [adresa], resp. požádala Krajský soud v [adresa], zda je z obsahu spisu jakkoliv patrno, že by pozůstalá dcera [jméno FO], popřípadě její syn [jméno FO], jakkoliv nakládali s účtem zůstavitele u [Anonymizováno] s jinými účty zůstavitele. Pokud ano, požádala o zapůjčení spisu s tím, že uvedenou skutečnost potřebuje, aby zjistila, zda se pozůstalá dcera nebo pozůstalý vnuk chovali jako dědici a nemohou tudíž dědictví odmítnout. Dne 1.7.2015 byl zaslán spis notářce. Následně jej soud 23.9.2015 žádal k vrácení zpět. Notářka telefonicky sdělila 25.11.2015, že dědické řízení ve věci dědictví dosud není skončeno. Lze učinit výhled na skončení věci kolem 6 měsíců. Soud se průběžně dotazoval notářky 18.5.2016 na další postup v řízení. Obdržel odpověď 27.5.2016, že pozůstalá vnučka [jméno FO] podala na Policii ČR podání ohledně odcizení peněz z účtu zůstavitele, notář čeká na výsledek šetření, který by mohl vnést nové poznatky do stanovení okruhu dědiců. Dále požádal 1.6.2016 Okresní soud v Semilech Krajský soud v Hradci Králové o zapůjčení spisu Okresního soudu v Semilech 10 C 116/2011 k věci 5 C 192/2013, k ústnímu jednání. Spis byl následně zaslán 8.6.2016. Dále byl dotazován notář ve dnech 15.8.2016 a 22.11.2016, na stav řízení a odpověděl 24.11.2016 s tím, že bylo vydáno usnesení o vyšetření dědického práva 13.7.2016, ale pozůstalá dcera se proti tomuto usnesení odvolala. Nelze tak určit, kdy bude skončeno dědické řízení. Opět další dotaz na stav dědického řízení byl opakován 5.4.2017. Následovala odpověď 12.4.2017, že pozůstalostní řízení není ukončeno, ve věci bylo podáno odvolání a lze předpokládat, že proti dalšímu usnesení bude opět podáno odvolání. Soud opakoval další dotaz 25.10.2017. Obdržel 31.10.2017 zprávu, že nelze určit termín skončení. Dne 6.8.2018 opět opakoval soud dotaz, opět obdržel sdělení od notářky, 23.8.2018, že pozůstalé dceři Věře [jméno FO] nesvědčí výhrada soupisu, proto již nemůže požádat o likvidaci pozůstalosti. Tato aktuálně podala odvolání proti usnesení o obvyklé ceně a termín ukončení řízení, tak nelze odhadnout. Soud poté znovu požadoval zprávu, o sdělení stavu řízení. Dne 29.1.2019 požádala notářka opět o zapůjčení přílohového spisu s tím, že pokud záleží pokračování v odvolacím řízení na zjištění právního nástupce zemřelého [Jméno žalobce B], sděluje že pozůstalá dcera [jméno FO] dědictví neodmítla a podle názoru soudního komisaře, nemůže navrhnout likvidaci pozůstalosti, jelikož jí nesvědčí výhrada soupisu. Spis bylo poté 25.3.2019 zapůjčen notářce. Poté 10.4.2019 požádal právní zástupce žalobců o pokračování v řízení s tím, že v dědickém řízení bylo pravomocně rozhodnuto, že soud bude nadále jednat s paní [jméno FO], jako s jedinou dědičkou zůstavitele. Notářka 15.5.2019 vrátila spis. Soud jí žádal 5.8.2019 o sdělení, zda je věc již pravomocně skončena. Nato odpověděla notářka 7.8.2019 a zaslala rozhodnutí, podle kterého bylo potvrzeno nabytí dědictví sestávajícího z konkrétního majetku, původního žalovaného, [jméno FO], jako jedinému závětnímu dědici, který uplatnil výhradu soupisu. Celková výše majetku zůstavitele byla určena částkou 140.667,- Kč. Odvolací soud poté rozhodl o pokračování v řízení, 12.8.2019 a poté usnesení Okresního soudu v [adresa] č.j. 10 C 116/2011 – 100, tedy usnesení o zastavení řízení, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 1.10.2019 požádal soud notářku o krátkodobé zapůjčení dědického spisu. Ten byl následně zapůjčen a obratem vrácen. Dne 12.11.2019 byla do spisu založena žádost o nahlédnutí do spisu, vedeného pod sp.zn. 25 D 194/2014 a nová plná moc žalobkyně a). Dne 6.1.2020 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení na straně žalované s [jméno FO], když rozhodnutí o dodatečném projednání dědictví, nabylo právní moci 7.1.2019. Dne 15.1.2020 sdělil právní zástupce žalobců, že i nadále zastupuje všechny žalobce, když nemá povědomí o tom, že by byla ze strany žalobců vypovězena plná moc k zastupování. Jednalo se tak na žádost soudu, ze 7.1.2020. Dne 16.1.2020 předložil plnou moc právní zástupce nové žalované. Dne 9.3.2020 soud zaslal usnesení, jako na č.l. 71, právním zástupcům účastníků. Jednalo se o usnesení, o výzvě k zaplacení zálohy, resp. o ustanovení znalce a výzvě k zaplacení zálohy na vypracování znaleckého posudku. Současně tedy měla být zaplacena záloha. Žalovaná se 18.5.2020 proti návrhu bránila námitkou započtení, proti oběma účastníkům. Obrana žalované byla zaslána účastníkům 20.5.2020. Dne 2.7.2020 byl spis založen na lhůtu, pro vypracování znaleckého posudku. Žalobci požádali 30.7.2020 o zrušení účinků výhrady soupisu učiněné v dědickém řízení a vyjádřili se k obraně žalované obsahující námitku započtení. Rovněž předložili protokol z jednání před policií, o podaném vysvětlení. Podání žalobců bylo zasláno účastníkům 3.9.2020. Současně byl vyzván znalec k předložení posudku. Znalec 16.10.2020 po druhé urgenci telefonické předložil vyúčtování znaleckého posudku a znalecký posudek, ze kterého vyplynulo, že obvyklá cena za užívání nemovitosti, jako celku v období od 7.7.2009 do 7.7.2011 představuje částku 59.932,- Kč. Soud rozeslal znalecký posudek 22.10.2020 účastníkům s výzvou, aby se vyjádřili ke znaleckému posudku. Dále 30.11.2020 přiznal znalci znalečné. To bylo následně 12.1.2021 vyplaceno. Soud nařídil ústní jednání na 30.3.2021 a současně předvolal svědky i znalce k ústnímu jednání. Dále rovněž vyžádal u [Anonymizováno] zprávu, kdo byl majitelem účtu, blíže specifikovaného, vedeného u této společnosti. A zda na tomto účtu, byly vloženy konkrétní částky. Odpověď na součinnost, resp. následně odpověděla tedy banka, 19.1.2021 s tím, že na předmětný účet byly složeny dvě částky po 55.834,- Kč od [Jméno žalobce B], nar. [Anonymizováno], a [jméno FO]. Dále bylo do spisu založeno vyjádření ke znaleckému posudku, ze strany žalobců, 29.1.2021 s vyjádřením, s odborným vyjádřením [právnická osoba]. Žalobci se následně ve věci vyjádřili s tím, že na výslechu znalce netrvají, navrhují konkrétní označené svědky, výslech žalobce a další důkazy. Rovněž připojení spisů, 10 C 91/2012, 5 C 192/2013, 25 D 194/2014 Okresního soudu v Semilech. Žalovaný se ve věci vyjádřil 1.2.2021. Poté požádali žalobci 3.2.2021 o odročení ústního jednání, a to z důvodu zahraniční rodinné dovolené, která má trvat až do 4.4.2021. Soud poté žalobcům vyhověl a jednání 4.2.2021 odročil na 20.4.2021. Dále soud vyžádal na základě žádosti o dožádání výslech svědků u Okresního soudu v Mladé Boleslavi, zaslal vyjádření účastníků protistranám a rovněž účastníky informoval o potřebě jejich výslechu. Dne 9.2.2021 požádal dožádaný soud v Mladé Boleslavi o zajištění adresy [jméno FO], [jméno FO], a jejich předvolání. Jejich výslech a nařídil za tímto účelem výslech, 2.3.2021, na 2.3.2021 a předvolal zástupce. Dne 22.2.2021 požádala telefonicky o změnu termínu výslechu [právnická osoba] s tím, že dochází na [Anonymizováno]. Termín byl následně změněn na jinou hodinu, ve stejný den. Dne 2.3.2021 dožádaný soud ve věci provedl výslechy navržených svědků, a poté spis vrátil, resp. věc vrátil ke spisové značce společně s protokolem z jednání a vyřízením dožádání. Dne 18.3.2021 sdělila pracovnice advokátní kanceláře, [tituly před jménem] [jméno FO], tedy právního zástupce žalobců, telefonicky, zda byla předvolána k jednání také svědkyně [jméno FO]. Po následném zjištění, že omylem k předvolání této svědkyně nedošlo, byla tato svědkyně 18.3.2021 předvolána na ústní jednání 20.4.2021. Dne 18.3.2021 se konalo před dožádaným soudem v Trutnově, Okresním soudem v Trutnově, se konal výslech [jméno FO] a soud byl informován o tomto úkonu. Soud zaslal 1.4.2021 protokol z dožádaného jednání, účastníkům. Dne 4.2.2021 byly do spisu založeny další podklady, včetně podkladů, týkajících se ústního jednání před Okresním soudem v Trutnově. Rovněž protokol Okresního soudu v Trutnově, byl rozeslán účastníkům. Poté se 19.4.2021 telefonicky omluvila svědkyně [Anonymizováno] z důvodu potřeby odvézt svého otce k lékařskému vyšetření, což měla následně doložit. Dne 20.4.2021 se ve věci konalo ústní jednání, byl vyslechnut současný žalobce b), znalec, rovněž byla vyslechnuta svědkyně [jméno FO]. Byly provedeny další důkazy a poté bylo jednání za účelem dalšího dokazování odročeno na neurčito a současně byla účastníkům poskytnuta lhůta k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, ve vztahu, předestřeným právně významným skutečnostem, při jednání, a to 20 dnů. Svědkyně [Anonymizováno] následně 28.4.2021 svou žádost o omluvu z účasti, doložila. Následně se ve věci vyjádřili žalobci 10.5.2021 a navrhli další důkazy. Dne 10.5.2021 rovněž žalovaná se ve věci vyjádřila a navrhla další důkazy. Do spisu je založen úřední záznam, že znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byla v obdobné věci, 5 C 192/2013 již ustanovena, kdy měla ohodnotit období užívání předmětné nemovitosti od 10.12.2011 do 10.12.2013. Soudem byla v tomto směru zkontaktována a sdělila, že získání srovnatelných údajů o nájmech (alespoň v nabídkách) je složité pro období před rokem 2014, tím spíše před rokem 2011, kdy pro závěry o obvyklé ceně bude zjevně nutné pracovat s koeficienty úpravy cen zjištěných z pozdějšího období. Následně tedy bylo domluveno vypracování znaleckého posudku, resp. z tohoto důvodu žádala o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku, ve věci 5 C. Odborné vyjádření, založené do spisu, na č.l. 237 a 238 bylo následně rozesláno účastníkům s žádostí o vyjádření. Dne 20.5.2021 se rovněž ve věci vyjádřila jednatelka společnosti [právnická osoba], tedy osoby, která podala ve věci odborné vyjádření. Soud poté ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO] 16.6.2021 znalcem v dané věci. Současně uložil žalobcům, aby zaplatili každý, zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 3 tis. Kč. Žalobci následně 23.6.2021 zálohu na znalecký posudek uhradili. Okresní soud v [adresa] následně 28.6.2021 zaslal spis znalkyni a současně jí požádal o konání místního šetření. Dne 20.9.2021 byl do spisu založen záznam, že znalkyně měla zdravotní problémy, nyní ale již opět pracuje na znaleckém posudku a předloží ho soudu ve lhůtě 14 dní. Dne 16.9.2021 požádala o zapůjčení spisu, notářka. 13.10.2021 bylo sděleno notářce, že spis jí zapůjčit prozatím nelze, protože byl předložen ke znaleckému posudku a znalkyně byla vyzvána k jeho vydání. Dne 14.10.2021 předložila znalkyně vyúčtování znaleckého posudku a znalecký posudek, který určil cenu užívání předmětné nemovitosti za období od 7.7.2009 do 7.7.2011 ve výši celkem 102.683,- Kč. Znalecký posudek byl účastníkům rozeslán 20.10.2021 s výzvou k vyjádření. Notářce byl spis, následně zapůjčen s žádostí o vrácení spisu obratem. Právní zástupce žalovaného poté požádal o prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku, z důvodu technických důvodů, majících souvislost s jeho kanceláří. Soud zástupci žalované lhůtu prodloužil 5.11.2021 do 8.11.2021. Následně obdržel 8.11.2021 se slovy díků za prodloužení lhůty, vyjádření žalované. Dále bylo vyhotoveno 15.11.2021 usnesení o přiznání znalečného znalkyni. Účastníci byli dotázáni 18.11.2021 na možný termín konání jednání, 14. a 21.12.2021, příp. 11.1.2022 s tím, že právní zástupce žalobců potvrdil poslední z termínů. Proto soud na tento termín, na 11.1.2022 nařídil ústní jednání, předvolal účastníky, znalce, svědkyni Lukešovou a rovněž požádal o zapůjčení dědického spisu a o sdělení od ČSSZ, o výši vypláceného starobního důchodu žalované a dále o fotokopii celého spisu 5 C 192/2013. Fotokopie spisu, resp. protokolu z jednání z 23.2.2015 ve věci 5 C, byla do spisu založena. Následně soud obdržel sdělení [právnická osoba] o výši důchodu žalované 8.12.2021. Žalovaná poté podala návrh na přerušení řízení s tím, že v dědickém řízení byl podán návrh, resp. žalovaná podala návrh na obnovu pozůstalostního řízení, 28.6.2021 a navrhla tak přerušení, do pravomocného skončení dědického řízení, resp. řízení o návrhu na obnovu řízení, dědického, a sice 8.12.2021. Soud poté vyplatil 10.12.2021 znalečné. Poté návrh na přerušení, zaslal zástupci žalobců, 16.12.2021. Zástupce žalobců 21.12.2021 požádal o prodloužení lhůty k vyjádření s tím, že v současné době totiž čerpá do konce roku 2021 plánovanou dovolenou a o návrhu na přerušení řízení je možné uskutečnit poradu až v prvním pracovním týdnu měsíce ledna 2022. Soud žádosti zástupce žalobců vyhověl, 3.1.2022 s tím, že tuto lhůtu prodloužil do 7.1.2022. Dne10.1.2022 soud jednání, konané 11.1.2022 odročil za účelem pravomocného rozhodnutí o návrhu žalované na přerušení řízení. Nechal vyhotovit kopie návrhu na obnovu pozůstalosti z dědického řízení, a další podklady. Dne 6.1.2022 se vyjádřil právní zástupce žalobců, že řízení by mělo pokračovat, bez přerušení, neboť návrh žalované je ryze účelový, resp. vyjádření bylo doručeno 7.1.2022. Dne 2.2.2022 požádal soud notářku o zapůjčení spisu, resp. konkrétních rozhodnutí. Notářka 14.2.2022 vrátila dědický spis. Poté bylo rozhodnuto o návrhu na přerušení řízení, tento byl zamítnut usnesením ze 4.7.2022, neboť přílohové spisy, resp. spisy notářky ve věcech 26 D 694/2021 a 25 D 194/2014, nebyly zapůjčeny. Soud poté 7.7.2022 ve věci nařídil ústní jednání na 30.8.2022 a předvolal účastníky, včetně svědkyně. Rovněž vyžádal přílohové spisy z dědického řízení, alespoň jeden z nich, ten původní. Dne 11.7.2022 požádal o odročení jednání zástupce žalované. Z důvodu dovolené soudkyně, během 7.7. – 20.7.2022 bylo jednání dne 21.7.2022 odročeno na 6.9.2022. Dne 3.8.2022 požádal o odročení jednání, z dlouhodobě naplánované zahraniční dovolené, právní zástupce žalobců. Soud žalobcům vyhověl a 5.8.2022 jednání odročil na 4.10.2022. Dne 4.10.2022 se ve věci konalo ústní jednání, byl provedeno další dokazování, byla vyslechnuta žalobkyně a), svědkyně [Anonymizováno]. Poté bylo žalované uloženo, aby předložila lékařské potvrzení, že se nemohla jednání účastnit, když tato se k jednání nedostavila. S ohledem na to tedy bylo jednání odročeno na 3.11.2022 s tím, že právní zástupce žalobců byl vyzván, aby části spisu 25 D 194/2014, kterými má být provedeno dokazování, byly označeny alespoň 5 dnů před nařízeným jednáním. Dne 11.10.2022 se omluvila z účasti na jednání žalovaná a předložila doklad o zhoršení zdravotního stavu. Žalobci 31.10.2022 označili čísla listů dědického spisu, která mají být provedena při dalším jednání a předložili některé, z podkladů. Dne 3.11.2022 se ve věci konalo ústní jednání, při kterém byla vyslechnuta žalovaná, byly provedeny další důkazy a jednání za účelem vyhlášení rozsudku bylo odročeno na 22.11.2022, rovněž k předložení závěrečných písemných řečí. Dne 15.11.2022 předložila závěrečný návrh žalovaná. Dne 16.11.2022 předložili závěrečný návrh žalobci, včetně vyúčtování nákladů řízení. Dne 22.11.2022 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalované uloženo zaplatit každému ze žalobců 17.113,80 Kč s příslušenstvím. Dále byla žaloba v části, kterou se každý ze žalobců domáhal na žalované zaplacení částky 17.113,80 Kč s příslušenstvím, zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků a náhradě nákladů řízení státu. Rozsudek byl v prodloužené lhůty vypracován do 27.1.2023, konkrétně byl rozeslán 27.1.2023. Následně bylo vydáno usnesení ze dne 27.1.2023, jímž byl rozsudek opraven, co do výroku II., týkající se vyčíslení úroku z prodlení a co do výše nákladů řízení. Dne 9.2.2023 požádal Krajský soud v [adresa] o zapůjčení spisu dědického a rovněž spisu 10 C 116/2011 k věci, blíže neurčené, nicméně vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp.zn. 17 Co 25/2023. Soud spis zapůjčil s žádostí o vrácení do 10 dnů. Spis byl následně vrácen 27.2.2023. Do spisu bylo dále založeno odvolání žalované z 13.2.2023. Soud poté 3.3.2023 vyzval žalovanou k zaplacení soudního poplatku, za odvolání. Soud rovněž informoval Krajský soud v Hradci Králové k věci, ke které byl spis zapůjčován, že proti rozsudku bylo podáno odvolání. Žalovaná uhradila soudní poplatek za odvolání 23.3.2023. Soud poté provedl rekapitulaci s tím, že žalovaná zaplatila soudní poplatek celkem dvakrát, neboť jedna z plateb, nebyla správně zaúčtována. Soud poté rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši 6 tis. Kč, a to 30.3.2023, neboť toto bylo uhrazeno, bez výzvy soudu a to poté, co soud provedl šetření, zda pošta přijala platbu od žalované ve výši 6 tis. Kč. Současně soud žádal o sdělení, proč jej pošta soudu nevrátila, nebo nevydala. Na základě oznámení o výsledku reklamačního řízení bylo zjištěno, že poukázaná peněžitá částka byla vrácena zpět bankou, z důvodu neexistujícího čísla účtu příjemce a vyplacena zpět příjemci 23.3.2023. Dne 5.6.2023 bylo odvolání žalované zasláno na vědomí zástupci žalobců. Vyjádření žalobců bylo zasláno soudu 21.6.2023 a spis byl poté 27.6.2023 předložen Krajskému soudu v Hradci Králové. Krajský soud 18.9.2023 nařídil ve věci ústní jednání na 10.10.2023 a předvolal účastníky. Následně, 22.9.2023 byla do spisu zaslána žádost o odročení jednání, ze strany právního zástupce žalobců, z důvodu kolize s jiným jednáním s tím, že současně byl soud informován o řadě termínů, kdy je rovněž kolize s jiným jednáním. Termíny byly, až do 7.12.2023. Soud poté jednání odročil na 21.11.2023, kdy se jednání konalo, následně byl rozsudek ve výrocích I. a IV. potvrzen. Ve výroku III. byl změněn co do výše náhrady nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobcům. Výrokem III. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem. Rozsudek byl vyhotoven v prodloužené lhůtě a rozeslán účastníkům spolu s opravným usnesením ze dne 14.12.2023, kdy byla opravována výše nákladů řízení, které je povinna žalovaná zaplatit žalobkyni a). Rozsudek byl společně s opravným usnesením rozeslán 15.1.2024, kdy nabyl právní moci 17.1.2024, stejně jako výrok I., IV. rozsudku Okresního soudu v Semilech, jako na č.l. 402 a opravného usnesení jako na č.l. 414 s tím, že výrok II. nabyl právní moci 18.2.2023. Poté byla provedena již jen post agenda.

16. Ze spisu sp.zn. 25 D 194/2014, Okresního soudu v Semilech soud zjistil následující: Do spisu byl založen úmrtní list [Jméno žalobce B], z 5.3.2014, kdy tento zemřel [datum]. 11. března 2014 soud zahájil řízení o pozůstalosti, pod sp.zn. 25 D 194/2014 – 3 a pověřil soudním komisařem notáře [tituly před jménem] [jméno FO], sídlem [adresa]. Dne 14.3.2014 byl založen protokol o zjištění stavu a obsahu závěti, podle kterého byla ve sbírce závětí notářky pod č. Z 157, založena listina, jednalo se o vlastnoruční závěť, ve které nebyly prováděny opravy, nebylo v ní mazáno, nebyla zpozorována žádná jiná závada. Závěť byla vypracována 19.2.1997. Tato byla, jako alografní závěť v kopii založena do spisu. Soudní komisař ve věci zjistil, 18.3.2014, resp. požádal notářku [tituly před jménem] [jméno FO], o prohlášení závěti zůstavitele, která má být založena pod č. Z 227. Do spisu dále byl založen 20.3.2014 protokol o zjištění stavu a obsahu závěti, kdy bylo zjištěno, že pozdější závěť z 24.11.2008 byla vypracována pořizovatelem [Jméno žalobce B] a notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], jako notářský zápis NZ 80/2008. Tento byl rovněž založen do spisu. Součástí závěti rovněž byla listina o vydědění, podle které zůstavitel vydědil svého syna [Jméno žalobce B], neboť o něj trvale neprojevoval opravdový zájem, který by projevovat měl. Uráží jej, přehlíží a izoluje jej od ostatních příbuzných a štve je proti němu. Ve vlastním domě jej fyzicky napadl a od té doby je zůstavitel nemocný. Toto se tedy mělo vztahovat i na potomky syna zůstavitele. Ověřená kopie prohlášené závěti zůstavitele z 24.11.2008, poté byla zaslána, notářce a notářka předvolala jednotlivé potenciální dědice, k projednání závěti. Dne 24.3.2014 se telefonicky omluvila pozůstalá dcera [jméno FO], z důvodu nemoci s tím, že se nemůže dostavit k projednání pozůstalosti dne 25.3.2014. Opakovaně proto byla pozvána, resp. dědici byli pozváni, na 10.6.2014. Dne 30.5.2014 žádal soud o sdělení, resp. o podání zprávy o stavu dědického řízení. Dále se, 6.6.2014 vyjádřil ve věci [Jméno žalobce B], jako syn zůstavitele a nepominutelný dědic. Dne 10.6.2014 se ve věci konalo předběžné šetření, kdy byli vyslechnuti [Anonymizováno] děti, [Jméno žalobce B] a [jméno FO], kteří souhlasili s tím, aby řízení o pozůstalosti bylo zastaveno pro majetek, nepatrné hodnoty. Dne 11.6.2014 informoval notář Okresní soud v [adresa], že řízení o pozůstalosti bude zastaveno pro nepatrnost majetku a tento majetek bude vydán pozůstalé dceři [jméno FO]. Pokud jde o právní nástupce, zůstavitel zanechal závěť, sepsanou formou notářského zápisu u notářky [tituly před jménem] [jméno FO], v niž univerzálním dědicem určil pozůstalou dceru [jméno FO] a vydědil syna [Jméno žalobce B]. Důsledky vydědění vztáhl i na potomky pozůstalého syna. Vzhledem k zastavení řízení nebyl pozůstalý syn uvědomován o svém dědickém právu, pozůstalá dcera uznala závěť za pravou a platnou. Dne 11.6.2014 bylo řízení o pozůstalosti zůstavitele zastaveno, z důvodu zanechání majetku nepatrné hodnoty a tento byl vydán pozůstalé dceři, která rovněž se postarala o pohřeb. Věc poté byla 16.6.2014 s doložkou právní moci, ukončena. Ve spise je založen úřední záznam, kdy dne 3.9.2014 se dostavila [jméno FO], která nahlížela do spisu, za pozůstalého syna. Dne 16.9.2014 podala [jméno FO] návrh na dodatečné projednání dědictví s tím, že v dědictví je rovněž další majetek, včetně hotovosti na účtech, které blíže nespecifikovala, resp. uvedla, že došlo k převodům hotovosti. Dne 18.9.2014 podali všichni současní žalobci přihlášku pohledávky do dědického řízení a navrhli, aby paní [jméno FO], resp. že by neměla nakládat do doby ukončení dané záležitosti, s majetkem z pozůstalosti. Současně zaslali soudu žalobu o vydání bezdůvodného obohacení, z 1.7.2011, kterou se domáhali na [Jméno žalobce B] vydání spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech. Dne 16.9.2014 bylo zahájeno řízení o pozůstalosti s tím, že Okresní soud v [adresa] pověřil soudním komisařem k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti vedeném pod sp.zn. 25 D 194/2014, blíže neurčeného notáře. Dále byla 22.9.2014 založena žádost ohledně produktů, týkajících se majetku zůstavitele. Dne 22.9.2014 požádal notář o součinnost [právnická osoba], ohledně majetku zůstavitele. Rovněž také [právnická osoba] Bank, a.s., [právnická osoba]. a další. Na základě žádosti o součinnost poté 23.9.2014 odpověděla [právnická osoba] Bank, 7.10.2014 [právnická osoba], 6.10.2014 [právnická osoba]. Dne 13.10.2014 opět žádal notář o součinnost [právnická osoba]. Následně obdržel 16.10.2014 odpověď o [právnická osoba] Bank, 27.10.2014 odpověď od [právnická osoba]. Do spisu dále bylo založeno usnesení v dědickém řízení po [jméno FO], ze dne 14.2.2011, ve věci 18 D 837/2006 – 421 a potvrzení o nabytí pozůstalosti pozůstalým manželem, [Jméno žalobce B], z 18.2.2011. Notář poté sepsal, jednotlivá aktiva. 30.10.2014 poté vyrozuměl pozůstalé dědice o projednání dědictví Okresním soudem v Semilech, na 18.11.2014, kdy bude provedeno veřejné zjištění stavu a obsahu pořízení pro případ úmrtí zůstavitele [Jméno žalobce B]. Dne 29.10.2014 informoval soudní komisař, resp. požádal o zapůjčení originálu prohlášené závěti SZ 157, sepsané dne 19.2.1997 (včetně obalu, pokud jej soud má). Dne 30.10.2014 byla požadovaná listina notáři zaslána. Dne 31.10.2014 informoval notář Okresní soud v [adresa] o doprojednání dědictví po zůstaviteli a kopii návrhu (žalobců) s tím, že notáři došlo e-mailem 18.11.2014 potvrzení vydané na žádost paní [jméno FO], ohledně pohledávky a nákladů řízení, požadovaných za zemřelým [Jméno žalobce B], ve věci 10 C 116/2011. Protože se jedna z předvolaných možných dědiců z jednání omluvila, 2.12.2014 byl předvolán [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalobce B] k jednání s tím, že současně byli vyzváni k předložení řádné plné moci. Krajský soud v Hradci Králové požádal o krátkodobé zapůjčení spisu 25 D 194/2014, a to žádostí ze 3.12.2014, čemuž notář nevyhověl s tím, že 16.12.2014 bude zahájeno dodatečné projednání pozůstalosti a spis se nachází u notáře. Dne 6.1.2015 se konalo řízení o pozůstalosti po [Jméno žalobce B], za přítomnosti [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že rovněž byla čtena závěť soudním komisařem a dále bylo pozůstalému synovi prostřednictvím jeho zástupce dáno poučení o možnosti účastníků popřít pravost závěti, pokud mají zato, že podpis na závěti není podpisem zůstavitele a o možnosti namítnout neplatnost této závěti i z jiných důvodů, a dalších právech. Účastníci poté prohlásili, že poučení porozuměli, nežádají ke svému vyjádření poskytnutí lhůty. Uznávají pořízení pro případ smrti zůstavitele za pravé. Dne 30.10.2014 byli vyrozuměni [jméno FO] a [Jméno žalobce B] o konaném jednání 18.11.2014. Dne 13.1.2015 požádal notář [právnická osoba]. o zaslání výpisu o pohybu na účtu, blíže specifikovaného. Nato obdržel 8.1.2015 e-mail [jméno FO], podle kterého nemůže odmítnout dědictví, pokud povolaný dědic v průběhu od smrti zůstavitele do odmítnutí dědictví činil takové kroky, které by mohly být považovány za projev, že dědictví odmítnou nechce, resp. [jméno FO] takto nemůže odmítnout dědictví. Dne 15.1.2015 požádal opět Krajský soud v [adresa] o zapůjčení dědického spisu. Následně bylo Krajskému soudu v [adresa] sděleno, že dne 6.1.2015 byla dědička, pozůstalá dcera [jméno FO] poučena o svém dědickém právu a o možnosti odmítnout dědictví. Pokud dědička dědictví neodmítne, lze očekávat ukončení řízení zhruba do 4 měsíců. [jméno FO] poté 28.1.2015 notáři sdělila, že dědictví odmítá a sděluje, že jejím jediným synem je [jméno FO], který rovněž dědictví odmítá. Žádá současně, aby jí bylo nepatrné dědictví vydáno, jako vypravitelky pohřbu, které spočívá ve výši 29 tis. Kč, uložených na účtech, které zůstavitel nezrušil a částky nevyzvedl. Náklady vypravitelky pohřbu na pohřeb samý a zhotovení pomníku představují částku okolo 20 tis. Kč. Dále uváděla, že u žádné z věcí nejde o starožitnosti, ale skutečně o bezcenný starý nábytek. Věci, které zmiňuje jako vlastní, zapůjčila svému otci pro usnadnění jeho života. Dne 6.1.2015 se konalo jednání v řízení o pozůstalosti, za účasti [tituly před jménem] [jméno FO] a pozůstalé dcery [jméno FO], k zodpovězení konkrétních otázek, vznesených [jméno FO]. Dne 26.2.2015 soudní komisař požádal Krajský soud v [adresa], resp. informoval soud v [adresa], že dědické řízení nebude v dohledné době ukončeno, jelikož závětní dědici dědictví odmítli a soud bude zjišťovat dědice 3. a 6. dědické třídy. Na základě toho, rovněž oslovil [Jméno žalobce B] o sdělení data narození, bydliště a jakýchkoliv údajů o dalších sourozencích zůstavitele. Dále požádal 6.5.2015 [právnická osoba]. o další součinnost. Nato získal odpověď 1.6.2015, od ČSOB. 30.6.2015 informoval notář Krajský soud v [adresa], resp. požádal, zda je z obsahu spisu jakkoliv patrno, že by pozůstalá dcera [jméno FO], popřípadě její syn [jméno FO], jakkoliv nakládali s účtem zůstavitele u ČSOB, případně s jinými účty zůstavitele. Dne 30.6.2015 opět žádal notář o součinnost [právnická osoba]. Odpověď obdržel 15.7.2015. Dne 6.8.2015 požádal o vrácení spisu 21 Co 486/2014 (sp.zn. OS v [adresa] 10C 116/2011) Krajský soud v [adresa], kdy spis byl zapůjčen dne 3.7.2015 notáři. Dne 14.8.2015 požádal notář Okresní soud v [adresa] o zapůjčení spisu 5C 192/2013. Dne 14.8.2015 požádal soudní komisař o součinnost [právnická osoba]. Ve spise je založen protokol o jednání ve věci 5C 192/2013, ze dne 23.2.2015. Dále je do spisu založena část spisu 10 C 116/2011, kdy tato byla do spisu zkopírována. ČSOB odpověděla 18.9.2015 na žádost o součinnost a zaslala další podklady. Dne 15.1.2016 požádal notář o součinnost a vyhledání možné dědičky, [jméno FO]. Dne 15.1.2016 požádala notářka o zapůjčení dědického spisu po panu [Jméno žalobce B], zemř. 1956, který je založen do archivu Okresního soudu v [adresa]. Dále byla do spisu založena e-mailová komunikace notářky, se soudem, podle které je zapotřebí zahájit dodatečné dědické řízení po [jméno FO] a v této konkrétní věci vyhledat v rejstříku dědických řízení [jméno FO], zemř. v roce 1968, a spis zapůjčit. Dne 15.1.2016 byla informována Notářská komora v Hradci Králové o postoupení stížnosti k vyřízení, paní [jméno FO] na postup [tituly před jménem] [právnická osoba], notářky v dané věci, kdy stížnost, resp. věc byla zaslána [jméno FO] 13.1.2016, e-mailem, společně s podklady. Notářka se ve věci vyjádřila 19.1.2016. Do spisu dále byly založeny informace, týkající se [jméno FO], jako matky zemřelého. Soudní komisařka poté požádala o zaslání dědických spisů po [jméno FO] a [Jméno žalobce B], založených v archivu Obvodního soudu pro Prahu 6. Policie ČR 18.3.2016 požádala o součinnost notáře ve věci neoprávněného čerpání finančních prostředků, kdy bylo do spisu založeno oznámení paní [jméno FO]. Notář nabídl 22.3.2016 policii součinnost a možnost ofotit potřebné části spisu v kanceláři. Do spisu byl dále založen dědický spis Státního notářství pro [adresa], a to 4.4.2016. Dále 4.4.2016 informoval notář policii, resp. zaslal sken odpovědi [Anonymizováno] ohledně zůstatku účtu k datu úmrtí a sken odpovědi [Anonymizováno] ohledně výběru z účtu s tím, že podrobný výpis je založen ve spise. Dále také 10.5.2016 informoval notář policii, resp. požádal o sdělení, zda se povedlo nebo povede najít osobu, která peníze z účtu zůstavitele vybrala, jelikož to je pro danou věc zásadní informace. Dne 18.5.2016 požádal Krajský soud v [adresa] o sdělení, zda je skončeno dědické řízení po [Jméno žalobce B] (25 D 194/2014) a pokud ne, kdy lze skončení očekávat. Nato odpověděl notář 27.5.2016. Dne 28.6.2016 informovala Policie ČR notáře o provedených úkonech v dědickém řízení po [Jméno žalobce B] s tím, že byla oznamovatelka trestného činu paní [jméno FO] telefonicky vyrozuměna o tom, že byl spisový materiál postoupen na útvar Policie ČR Semily. Dále bylo sděleno, že k výběrům z účtu zemřelého, který jako jediný měl dispoziční právo k účtu, došlo v blíže specifikovaných dnech. V této souvislosti vypovídali i ostatní účastníci. Dne 13.7.2016 rozhodl Okresní soud v Semilech, prostřednictvím soudní komisařky, notářky, že nadále bude jednat s pozůstalou dcerou [jméno FO], jako s dědičkou ze závěti. Proti uvedenému rozhodnutí podala [jméno FO] 25.7.2016, odvolání. Dne 10.8.2016 byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Následně požádala 16.8.2016 o osvobození od placení soudních poplatků. Dne 12.8.2016 informovala [jméno FO] o svých majetkových poměrech a následně tyto doložila 4.10.2016, společně s podklady. Dne 14.10.2016 zaslala Policie ČR žádost o doložení faktury za pohřeb a služby s tím spojené k osobě zemřelého [Jméno žalobce B], a další informace. Nato odpověděla notářka 18.10.2016. Dne 24.10.2016 rozhodl soud, prostřednictvím notářky, o přiznání částečného osvobození od soudních poplatků, a to v rozsahu 90 %, [jméno FO]. Následně byl zaplacen soudní poplatek ve výši 200,- Kč, přímo u notářky, a to 9.11.2016. Dne 21.11.2016 žádal Krajský soud v Hradci Králové o sdělení, zda je skončeno dědické řízení. Nato odpověděla notářka 24.11.2016. Spis byl poté předložen Krajskému soudu v [adresa].12.2016 k rozhodnutí o odvolání. Krajský soud 19.1.2017 předvolal účastníky na 20.2.2017, kdy ve věci jednal a následně tedy věc zrušil, resp. rozhodnutí zrušil a vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, a to 28.2,2017. Ještě předtím, 1.12.2016 vrátil soudní komisař spisy po [jméno FO] a [jméno FO] Obvodnímu soudu pro [adresa]. Dne 30.3.2017 byla předvolána [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba] k projednání pozůstalosti, na 4.5.2017. Dne 5.4.2017 se dotázal Krajský soud v [adresa], kdy lze očekávat konec řízení. Nato odpověděl notář 12.4.2017. Dne 4.5.2017 bylo ve věci projednáno, byla projednána pozůstalost, kdy bylo projednáno mimo jiné, výběry z účtu, které realizovala paní [jméno FO] z účtu [Anonymizováno]. Do spisu byla založena plná moc, generální plná moc, vypracovaná formou notářského zápisu NZ 79/2008, kdy byla pověřena zůstavitelem k přebírání pošty, nakládání s účtem u [Anonymizováno]s. – Poštovní spořitelna, jednání s úřady, před soudy a podobně. Rovněž byly založeny jednotlivé výběry a výpisy. Dne 10.8.2017 rozhodl soud, že bude s [jméno FO] nadále jednat, jako s dědičkou ze závěti. Proti uvedenému rozhodnutí se [jméno FO] 6.9.2017 odvolala a současně požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků. Dne 19.9.2017 soud [jméno FO] osvobození přiznal v rozsahu 90 % a vyzval ji k zaplacení soudního poplatku. Ten byl uhrazen 3.10.2017. Dne 18.10.2017 byl spis předložen Krajskému soudu v [adresa], který 26.10.2017 nařídil ve věci ústní jednání na 20.11.2017. Uvedeného dne soud ve věci jednal a následně usnesení okresního soudu potvrdil 22.11.2017. Notář poté 12.1.2018 požádal právního zástupce pozůstalé dcery k předložení soupisu jednotlivých listin, týkajících se majetku, resp. podkladů, k tomuto. Dne 19.2.2018 opět notář žádal o dodání soupisu movitého majetku, který zůstavitel vlastnil. Dne 16.2.2018 odpověděl právní zástupce dcery a požadované předložil. Rovněž vyjádření, k vlastnictví movitého majetku a podklady, týkající se podání vysvětlení u policie a soupis jednotlivých věcí, obsažených v předmětné nemovitosti, ze strany pozůstalé dcery. [tituly před jménem] [jméno FO] následně 19.2.2018 požádal o poskytnutí lhůty k předložení jednotlivých podkladů dalších, do 8.3.2018. Notář pořídil další předběžný soupis, resp. sepsal zatím jenom, seznam majetku a dále rozhodl o poučení pozůstalé dcery, o možnosti odmítnout dědictví 5.4.2018. Dne 10.4.2018 informoval notář advokáta pozůstalé dcery, resp. vyzval o doložení data vložení peněz a hodnoty jednotlivého majetku. Nato odpověděl [tituly před jménem] [adresa].5.2018 a předložil další listiny. Dne 18.5.2018 opět žádal notář právního zástupce dcery, o další podklady. Nato odpověděla [jméno FO] 6.6.2018. Dne 19.6.2018 odpověděla [jméno FO], kdy reagovala na e-mail notářky, zda dostala zprávu od notářky s tím, že se vyjádřila k předmětu dědictví. Dne 31.7.2018 rozhodl notář o obvyklé ceně majetku zůstavitele, výši zůstavitelových dluhů i výši předlužení pozůstalosti. Dále potvrdil nabytí dědictví, sestávajícího z konkrétních věcí, jedinému dědici ze závěti - pozůstalé dceři Věře [jméno FO] a odměně notáře. Rozhodnutí však nenabylo právní moci, když proti němu bylo podáno ze strany [jméno FO] odvolání, a to 14.8.2018. Dne 21.8.2018 notářka žádala advokáta [jméno FO] o sdělení, zda u paní [jméno FO] stále trvají důvody vedoucí k částečnému osvobození od soudního poplatku. Nato odpověděl advokát 22.8.2018. Notář dále informoval Krajský soud v [adresa] o trvání daného řízení, a to 23.8.2018. Dále notářka dne 23.8.2018 vyzvala zástupce, aby si paní [jméno FO] požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků s tím, že obratem očekává odpověď. Nato odpověděl 27.8.2018 advokát, se žádostí o osvobození od soudních poplatků. Následně bylo [jméno FO] 3.9.2018 přiznáno osvobození od soudních poplatků ve výši 90% a byla vyzvána k zaplacení 200,- Kč soudního poplatku. Dne 13.9.2018 informoval advokát o zaplacení částky 3.501,- Kč na účet soudu, kdy se jednalo o částku dle výroku III. rozhodnutí s klientka nepochopila, že tam uvedená povinnost není její povinností, a žádal o vrácení částky. Do spisu dále byl založen záznam o složení částky 200,- Kč 17.9.2018. Dne 13.11.2018 byl Krajskému soudu v [adresa] předložen spis s odvoláním, proti rozhodnutí notáře. Krajský soud v [adresa].12.2018 rozhodnutí zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Notář 14.1.2019 předvolal účastníky na 1.2.2019, k projednání dědictví. Dále notář 21.1.2019 obdržel sdělení, že věc 10 C 116/2011 je skončena, byť dosud nepravomocně, když v současnosti se spis nachází, již od 1.8.2016, u krajského soudu. Soudní notářka poté žádala o zapůjčení spisu 10 C 116/2011 Krajský soud v [adresa]. Krajský soud telefonicky sdělil, že věc je momentálně u něj v řešení a během jednoho až dvou měsíců, by mělo být zřejmé, jakým způsobem bude věc vyřešena. Následně bude spis zapůjčen. Spis poté byl zapůjčen 1.4.2019. Dne 5.4.2019 předvolala soudní komisařka advokáta pozůstalé dcery, na den 15.4.2019. Téhož dne se konalo ve věci dané pozůstalostní řízení a následně bylo vydáno usnesení 21.5.2019, kterým byla určena cena majetku zůstavitele. Rovněž byl určen jediný dědic ze závěti, pozůstalá dcera [jméno FO], která ovšem uplatnila výhradu soupisu a bylo jí potvrzeno nabytí dědictví. Rozhodnutí nabylo právní moci 7.6.2019. Okresní soud v [adresa] poté následně žádal, o zapůjčení spisu. Tímto byl spis ukončen.

17. Dle lékařské zprávy Fakultní nemocnice Hradec Králové ze dne 5.1.2024 byl žalobce c) od července 2013 [Anonymizováno] léčen pro [Anonymizováno], od té doby je pravidelně sledován a kontrolován.

18. Z lékařské zprávy žalobkyně a) ze dne 29.3.2022 vyplývá, že utrpěla [Anonymizováno]. žalobkyni bylo v prosinci 2021 diagnostikováno [podezřelý výraz].

19. Z lékařské zprávy žalobkyně a) ze dne 7.1.2022 vyplývá, že od roku 2002 je léčena na [Anonymizováno], trpěla [podezřelý výraz].

20. Jako nadbytečné soud neprováděl důkazy rozpisy jednotlivých úkonů z řízení ve věci vedené Okresním soudem v Semilech pod sp.zn. 10 C 116/2011 a sp.zn. 5 C 192/2013 a před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp.zn. 19 Co 130/2023, z aplikace infoSoud, neboť průběh celého řízení byl zjištěn z obsahu v řízení provedeného spisu. Jako pro věc irelevantní soud neprováděl důkaz zprávou Fakultní nemocnice Hradec Králové ze 3.1.2025, která se týká současného zdravotního stavu žalobce c) v době, kdy již řízení bylo skončeno. Soud rovněž neprováděl důkaz výpisem jednotlivých úhrad u [Anonymizováno] ve prospěch [jméno FO], když z tohoto výpisu by bylo možné zjistit zdravotní stav žalobkyně a) nepřímo prostřednictvím znaleckého posudku a v řízení byl proveden důkaz, který je pro posouzení zdravotního stavu žalobkyně a) v době protrahovaných řízení vhodnější.

21. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

23. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

24. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

25. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

26. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

27. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

29. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

30. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

31. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

32. Pokud jde o řízení u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 10 C 116/2011, po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 7.7.2011 do 17.1.2024, kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy celkem 12 let a 6 měsíců. Předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40 000,- Kč s příslušenstvím za užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobců. V řízení se nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Věc byla v období od 18.2.2015 do 22.8.2019 (tzn. 4 roky a 6 měsíců), kdy nabylo právní moci rozhodnutí o vypořádání dědictví ve věci vedené pod sp.zn. 25 D 194/2014 u Okresního soudu v Semilech, přerušena. Dědické řízení samotné bylo poměrně složité, když v něm musela být posouzena platnost dvou závětí zůstavitele, byla posuzována i listina o vydědění, řízení bylo nejprve zastaveno pro nepatrný majetek, následně na základě návrhu na doprojednání dědictví bylo znovu otevřeno a opakovaně v něm byla vydána rozhodnutí o nabytí dědictví jedinou dědičkou (druhý ze zákonných dědiců byl vyděděn) a jejím odvoláním. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Z důvodu prvotních výsledků dědického řízení bylo řízení zastaveno a rozhodoval o procesním nástupnictví na straně žalovaného. Soud musel nechat vypracovat znalecký posudek, dále se pak zabýval námitkou započtení, námitkou rozporu nároku s dobrými mravy, řešeno bylo zrušení účinků výhrady soupisu, která byla učiněna v řízení o pozůstalosti, což se rovněž negativně projevilo na délce řízení. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy, kromě řady procesních rozhodnutí rozhodoval nalézací soud meritorně dvakrát, rovněž soud odvolací. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Co se týče chování žalobců tito se svým procesním chováním částečně podíleli na celkové době řízení, neboť podávali blanketní odvolání do jednotlivých rozhodnutí a soud je musel vždy vyzývat k doplnění odvolání. Rovněž museli být vyzváni k zaplacení zálohy na znalecký posudek, soud je musel urgovat, poté požádali o osvobození od soudních poplatků a soud se tak musel zabývat naplněním podmínek pro tento úkon soudu. Žalobci požádali účastníci o přerušení řízení z důvodu mimosoudních jednání, což se opět negativně projevilo na délce řízení. Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Současně nelze přehlédnout, že předmětem řízení byla relativně nízká částka a tato se postupně snižovala, kdy na počátku řízení každý ze žalobců požadoval zaplacení 40 000,- Kč s příslušenstvím, v konečném rozhodnutí se již jednalo o částku 17.113,80 Kč s příslušenstvím. V této souvislosti nelze než poukázat na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 30 Cdo 3412/2011, podle kterého by výše peněžitého zadostiučinění v zásadě neměla převyšovat částku, o jakou v řízení šlo. Soud vzal v potaz i zdravotní stav žalobkyně a) a žalobce c), kteří trpěli zdravotními obtížemi (žalobkyně a) neurologickými obtížemi, žalobce c) adenokarcinomem prostaty) po větší část řízení trpěli zdravotními obtížemi. Význam řízení pro žalobce a) a c) po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně snížený, pro žalobce b) jako velmi snížený.

33. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení sp.zn. 10 C 116/2011 došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 12 let a 6 měsíců trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení, byť posuzované řízení trvalo nad 10 let. Soud vyšel ze základní částky s ohledem na objektivně snížený význam daného řízení pro oba účastníky vyšší základní částky 15 000 Kč (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 174 375,- Kč. Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 10% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o 15 % z důvodu chování žalobců v průběhu řízení a nakonec o 10 % z důvodu sdílené újmy. Institut sdílené nemajetkové újmy je možné použít tam, kde vystupuje více poškozených, přičemž jejich újma je do určité míry - jako procesní stranou – sdílena. Větší počet účastníků řízení je pak okolností, která zmírňuje utrpěnou újmu, a tím pádem i snižuje výši zadostiučinění pro každého jednotlivce. Základní částku v případě žalobce b) soud z důvodu objektivního významu dané věci, není důvod moderovat danou částku, neboť v daném řízení byla vyžadována částka, relativně nízká, ale peněžitého zadostiučinění. nakonec soud navýšil o 5 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobkyni a) a žalobce c), o 10% z důvodu velmi sníženého významu pro žalobce b). Celkem tedy soud základní částku ponížil v případě žalobkyně a) a žalobce c) o 55% (tzn. 95 906,- Kč), oběma by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 78.469,- Kč. V případě žalobce b) snížil soud základní částku o 60% (tzn. 104 625,- Kč) a žalobci b) by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 69 750,- Kč. Jelikož žalovaný ještě před podáním žaloby mimosoudně všem třem žalobcům uhradil částku ve výši 107.525,- Kč, hradil tak částku vyšší, než by jim z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobu ve výroku ad. I., zamítl.

34. Pokud jde o řízení sp.zn. 5 C 192/2013, kterého se účastnila žalobkyně a) a žalobce b), po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 10.12.2013 do 5.9.2023, kdy byla odmítnuta ústavní stížnost žalobců, tedy celkem 9 let a 8 měsíců. Předmětem řízení bylo rovněž vypořádání bezdůvodného obohacení ve výši 48 000,-Kč a 24 000,- Kč s příslušenstvím. V řízení se nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Věc byla v období od 27.7.2016 do 22.3.2017 přerušeno na návrh účastníků a probíhající mimosoudní jednání. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Soud musel nechat vypracovat dva znalecké posudky, dále se pak zabýval námitkou započtení, námitkou rozporu nároku s dobrými mravy, prováděl řadu důkazů, což se rovněž negativně projevilo na délce řízení. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy a soudem Ústavním, kromě řady procesních rozhodnutí rozhodoval nalézací soud meritorně třikrát, rovněž soud odvolací. Soud Ústavní pak rozhodoval ve věci dvakrát. I v tomto případě platí, že využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, avšak ani žalované, když tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Co se týče chování žalobců, tito obdobně jako v předešlém případě se na délce řízení částečně podíleli, když žádali o osvobození od soudních poplatků, opakovaně žádali o odročení jednání, podávali ve věci blanketní opravné prostředky a museli být soudem vždy vyzváni k jejich doplnění. Tento procesní postup žalobců rovněž přispěl k celkové době řízení. I v tomto případě co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Soud vzal v potaz i zdravotní stav žalobkyně a), která trpěla zdravotními obtížemi (neurologickými obtížemi) po větší část řízení. Současně nelze přehlédnout, že předmětem řízení byla relativně nízká částka a tato se postupně snižovala, kdy na počátku řízení každý ze žalobců požadoval zaplacení 48 000,- Kč s příslušenstvím (žalobkyni a)) a 24 000,- Kč s příslušenstvím (žalobci b)), v konečném rozhodnutí se již jednalo o částky 26.743,- Kč s příslušenstvím a 13.371,50 Kč s příslušenstvím. Jak již bylo uvedeno shora, nemělo by zásadně peněžité zadostiučinění převyšovat částku, která byla předmětem posuzovaného řízení. Význam řízení pro žalobkyni a) po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně snížený, pro žalobce b) jako velmi snížený.

35. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 9 let a 8 měsíců trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 131.875,- Kč. Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 10% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o 15 % z důvodu chování žalobců v průběhu řízení a nakonec o 10 % z důvodu sdílené újmy. I v tomto případě platí, že větší počet účastníků řízení zmírňuje utrpěnou újmu, a tím pádem i snižuje výši zadostiučinění pro každého jednotlivce. Základní částku v případě žalobce b) soud z důvodu objektivního významu dané věci, není důvod moderovat danou částku, neboť v daném řízení byla vyžadována částka, relativně nízká, ale peněžitého zadostiučinění. nakonec soud navýšil o 5 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobkyni a) a žalobce c), o 10% z důvodu velmi sníženého významu pro žalobce b). Celkem tedy soud základní částku ponížil v případě žalobkyně a) o 55% (tzn. 72 531,- Kč), přičemž žalobkyni a) by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 59.344,- Kč. V případě žalobce b) snížil soud základní částku o 60% a žalobci b) (tzn. 79 125,- Kč) by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 52 750,- Kč. Jelikož žalovaný ještě před podáním žaloby mimosoudně oběma žalobcům uhradil částku ve výši 72.188,- Kč Kč, hradil tak částku vyšší, než by jim z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobu ve výroku ad. I., zamítl.

36. Pokud jde o výroky ad. III – VII., vzhledem k tomu, že žalobci požadovali (byť jednou žalobou) každý svůj samostatný nárok (tzn. žalobkyně a) a žalobce b) dva nároky z nepřiměřené délky obou řízení, žalobce c) jeden nárok z jednoho řízení), soud rozhodl o náhradě nákladů řízení rovněž tak, jako by každý z účastníků uplatnil své nároky samostatnou žalobou a ve všech případech pak rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání ve dnech 4. 2. 2025, 4. 3. 2025, 3. 4. 2025 a těchto se rovněž zúčastnila, měla by nárok na náhradu 7 úkonů po 300,- Kč. Žalovaná při ústním jednání výslovně požadovala pouze 4 úkony, proto jí soud ve vztahu ke každému ze žalobců a jednomu každému nároku přiznal náhradu nákladů dle jejích požadavků, tzn. za 4 úkony po 300,- Kč.

Poučení