46 C 101/2023 - 304

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], [Datum narození žalobce] [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované] [Adresa žalované] pro zaplacení 1 920 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 820 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 820 000 od 17. 5. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 39 026 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 1 920 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobou zdůvodnil tím, že proti němu bylo zahájeno trestním stíháním na základě usnesení [adresa] ze dne 31. 10. 2013, čj. 1 [Anonymizováno] pro spáchání trestného činu ohrožení utajované informace dle § 106 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákona a trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) trestního zákona spáchaného ve formě návodu dle § 10 odst. 1 písm. b) trestního zákona. Žalobce byl dne 31. 1. 2013 zadržen. Ze zadržení byl propuštěn dne 1. 11. 2013. Žalobce proti rozhodnutí o zahájení trestního stíhání podal stížnost, která byla zamítnuta. Obžaloba byla podána až dne 14. 11. 2019 a byla dne 17. 12. 2019 vrácena dle § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu státnímu zástupci k došetření na základě předběžného projednání obžaloby. Stížnost státního zástupce byla odvolacím soudem zamítnuta. V pořadí druhá obžaloba byla podána dne 14. 9. 2020. Soud dne 9. 12. 2020 trestní stíhání zastavil dle § 188 odst. 1 písm. c) trestního řádu za použití § 172 odst. 1 písm. c) trestního řádu. Proti tomuto usnesení podal stížnost státní zástupce, přičemž odvolací soud usnesení zrušil. Soud I. stupně následně nařídil hlavní líčení. Žalobce byl obžaloby zproštěn rozsudkem ze dne 30. 11. 2021, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl žalobce stíhán. K odvolání státního zástupce rozhodoval ve věci odvolací [Anonymizováno], který odvolání jako nedůvodné zamítl. Žalobce se podáním ze dne 16. 11. 2022 obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. Dne 15. 5. 2023 byl vyrozuměn o výsledku předběžného projednání u žalované. Žalobci bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění z titulu nezákonného rozhodnutí ve výši 80 000 Kč z požadovaných 2 000 000 Kč. Žalobce se proto obrátil na soud se svou žalobou, kterou požaduje zaplacení rozdílu mezi požadovanou a žalovanou přiznanou částkou z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobené nezákonným rozhodnutím. Co se týká vzniklé nemajetkové újmy, žalobce vylíčil, že žalobce byl zadržen a obviněn pro shora uvedené skutky, za které mu hrozil trest v sazbě 3-10 let odnětí svobody. Trestní stíhání žalobce bylo specifické tím, že část spisu byla vedena v režimu utajení stupněm důvěrné. Díky tomu měl omezené možnosti se proti svému obvinění bránit. Obhajoba se nemohla řádně seznámit s usnesením o zahájení trestního stíhání a stížnost proti tomuto usnesení obhájce psal na stroji v režimové místnosti. Stejná situace panovala ohledně první podané obžaloby ze dne 14. 11. 2019, s níž se žalobce nemělo možnost detailně seznámit. Trestní stíhání trvalo 8 let a 7 měsíců. Co se týká zásahů do osobnosti žalobce, negativním důsledkem trestního stíhání byla rozsáhlá medializace trestního řízení. Žalobci si připadal jako oběť politicky motivované zpravodajské hry. Přes veškerou svou argumentaci a předložené důkazy byl stále obviňován z jednání, jichž se nedopustil. Medializaci své osoby v souvislosti s trestním řízením žalobce pociťoval jako velmi citelný zásah do své osobnostní a morální roviny, která měla potenciál jeho osobu veřejně skandalizovat, což se také stalo a žalobce byl nucen o to více okolnosti svého trestního stíhání svému okolí, blízkým či kolegům vysvětlovat. Negativní medializace započala již v průběhu přípravného řízení. Informace o okolnostech předmětné trestní věci žalobce měla k dispozici média již v roce 2012, ačkoliv byla část trestního spisu striktně utajovaná. K jejich zveřejnění došlo ještě v průběhu prověřování. Žalobce trestní stíhání vnímal jako nespravedlivé a nedůvodné, vedené za účelem jeho diskreditace. Žalobce zatěžovala i délka řízení. Vnímal neúměrnou snahu státního zastupitelství dosáhnout jeho odsouzení, o čemž svědčí opakované podání opravných prostředků. Věc navíc byla vrácena státnímu zástupci k došetření pro závažné procesní vady. Žalobce ztratil důvěru ve státní zastupitelství a policii. V průběhu trestního stíhání soustavně pociťoval křivdu a beznaděj. Trestním stíháním utrpěla jeho dobrá pověst, kdy jeho jméno jako [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bylo v médiích zmiňováno jako jméno osoby trestně stíhané po dobu téměř [Anonymizováno] let. Trestní stíhání se silně podepsalo i na jeho zdravotním stavu. Žalobce trpěl nesoustředěností, nenadálými změnami nálad, nespavostí, pociťoval silnou úzkost spojenou s nejistotou ohledně své budoucnosti, jakož i budoucnosti své rodiny a blízkých, následkem trestního stíhání trpěl i dlouhodobými problémy se zažíváním. Co se týče pracovně-ekonomické sféry, žalobcova profesní kariéra, kterou budoval po mnoho let, byla nezákonným rozhodnutím a následným trestním stíháním naprosto zdevastována. Práce v podnikatelské sféře vyžaduje profesionální jednání a vystupování, s čímž velmi úzce souvisí dobrá pověst, která však v případě žalobce byla vlivem medializace poškozena nenapravitelným způsobem. Současně došlo k nenapravitelnému poškození žalobcovy [Anonymizováno] kariéry, která v důsledku trestního stíhání byla nedobrovolně a úplně ukončena, neboť žalobce v důsledku trestního stíhání zcela ztratil důvěru [Anonymizováno]. Před zahájením trestního stíhání byl žalobce [Anonymizováno]. Žalobcova [Anonymizováno] kariéra byla v důsledku vedení trestního stíhání a jednostrannými mediálními útoky zničena, jednostrannými mediálními útoky byla osoba žalobce difamována, byl označován za nevěrohodného a obecně byla poškozována jeho dobrá pověst. Dopad na [Anonymizováno] kariéru lze prokázat [Anonymizováno], v nichž [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka] [Anonymizováno]. Tento propad by bez rozsáhlé medializace nenastal. Negativní pozornost médií se podepsala i na situaci po [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V případě, že by nebyl trestně stíhán, ucházel by se pravděpodobně o [Anonymizováno] [Anonymizováno] znovu a existovala by mnohem větší šance, že by [Anonymizováno]. Vzhledem k negativně vedené medializaci a [Anonymizováno] [Anonymizováno] jeho osoby se žalobce rozhodl ukončit svou [Anonymizováno], ačkoliv v ní dříve zaznamenal úspěch. V důsledku trestního stíhání žalobce byla poškozena také [Anonymizováno]. Došlo k postupnému poklesu jejích členů a ke [Anonymizováno], což vedlo k tomu k rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Okolnostmi, které nastaly na základě šíření informací o jeho trestním stíhání, byl žalobce prakticky donucen rezignovat [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť zahájením trestního stíhání žalobce byla narušena jeho důvěryhodnost. Trestním stíháním bylo narušeno i podnikání žalobce. Žalobce byl zakladatelem [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] která bylo později přejmenována na [právnická osoba]. I přes zproštění žalobce obžaloby, představuje skutečnost samotného trestního stíhání pro stávající[Anonymizováno]a případné budoucí klienty riziko z hlediska negativního mediálního ohlasu. Samo vedení trestního řízení pro trestný čin související s bezpečností utajovaných informací může u některých zájemců o služby žalobce jakožto akcionáře společnosti zabývající se bezpečnostními technologiemi a službami vzbuzovat pochybnosti o jeho odbornosti, důvěryhodnosti a celkové spolehlivosti. Zároveň došlo ke zvýšenému zájmu médií o podnikání žalobce, což projekty žalobce poškozovalo. Následkem trestního řízení a jeho medializace došlo ke značnému poklesu obchodních příležitostí žalobce, což měl vliv na jeho podnikání. V důsledku trestního stíhání také vymizel zájem o jím dlouhodobě pěstované záliby a koníčky, nebyl schopen řídit ani běžné pracovní procesy, působilo mu velké problémy jak jednání s ostatními lidmi, tak přímá konfrontace s novináři, kteří o jeho kauzu projevovali zájem.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce dne 16. 11. 2022 uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“) ve výši 2 000 000 Kč. Žalovaná žádost žalobce projednala dne 15. 5. 2023, konstatovala, že v řízení vedeném [Anonymizováno] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona a poskytla žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 80 000 Kč. Tato částka pak byla poukázána na žalobcem sdělené číslo účtu dne 19. 5. 2023. Co se týká medializace, žalovaný neshledala, že by došlo k jakémukoliv excesivnímu chování, a to s ohledem na to, že stíhání bylo vedeno v režimu utajení. Pouhá informace o tom, že vůči žadateli bylo zahájeno trestní stíhání, není porušením zásady neveřejnosti přípravného řízení, neveřejné informace orgány činné v trestním řízení nevynášely. Pokud jde o mediální zájem při soudní části trestního stíhání, zde byla uplatněna zásada veřejnosti, ovšem hlavní líčení byla zčásti neveřejná z důvodu stupně utajení. V jednací síni byla média přítomna zejména v souvislosti s vynesením rozsudku. Stát však za činnost médií neodpovídá. Pokud se jedná o morální sféru, tvrzenou ztrátu důvěry ve státní zastupitelství a policii, jedná se o subjektivní pocity, které nelze v rámci posuzování přiměřeného zadostiučinění zohledňovat. Dobrá pověst žalobce byla narušena dlouhodobě minimálně v důsledku předchozího trestního stíhání vedeného u [adresa], které bylo zahájeno 6. 9. 2011. K tomuto žalovaná odkázala na článek z 19. 4. 2012 s názvem: [jméno FO]. Žalovaná tak má za to, že pověst žalobce naříkaným trestním stíháním více utrpět nemohla. Pokud se jedná o tvrzené zhoršení zdravotního stavu a zásahů do pracovně-ekonomické sféry žalobce, má žalovaná za to, že na straně žalobce došlo k zásadnímu pochybení v tom směru, že některá žalobcem uváděná tvrzení jsou zkopírována z žádosti o odškodnění ze dne 10. 4. 2014, potažmo z žaloby ze dne 10. 10. 102014, které bylo vedeno zdejším soudem pod sp. zn. [Anonymizováno], v němž se žalobce domáhal odškodnění trestního stíhání vedeného u [adresa] zde došlo k promlčení nároku a žalobce tak svou žalobou usiluje o odškodnění za předcházející trestní stíhání. Žalovaná odkázala na tvrzené zdravotní problémy (zejména problémy se zažíváním, které předtím neměl), které již žalobce uváděl v předcházejícím uplatnění a žalobě z 10. 10. 2014 a sporuje tak příčinnou souvislost s naříkaným řízením. Totéž se týká tvrzení žalobce o zničené kariéře, k čemuž mělo dojít samotným vedením trestního stíhání a jednostrannými útoky ze strany medií, kterými byl zcela [Anonymizováno] Zde žalovaná poukázala, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [datum], tedy před zahájením trestního stíhání dne 1. 11. 2023, není zde tedy dána příčinná souvislost. V předchozí žalobě také byly zmíněny skutečnosti týkající se úpadku [Anonymizováno]. O neúčasti [Anonymizováno] bylo rozhodnuto už dne 3. 9. 2013, ani zde tak není dána příčinná souvislost s naříkaným trestním stíháním, když [Anonymizováno]. Zmínil-li žalobce rezignaci [Anonymizováno], jednalo se o dobrovolné rozhodnutí žalobce, který měl [Anonymizováno]. Zásah do sféry podnikání žalobce, která měla být zasažena medializací, pak nesouvisí s posuzovaným trestním stíháním, podobně jako změna názvu společnost [jméno FO], která název změnila už v roce 2012. S ohledem na uvedené považuje žalovaná přiznané zadostiučinění za odpovídající zjištěným skutečnostem.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Z podání nazvaného Uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 ze dne 16. 1. 2022 plyne, že se žalobce obrátil na žalovanou mimo jiné též se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy plynoucí z nezákonného trestního stíhání vedeného před [Anonymizováno], které bylo zahájeno dne 31. 10. 2013. Žalobce na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, respektive nezákonným trestním stíháním, požadoval zadostiučinění ve výši 2 000 000 Kč. Z přípisu žalované ze dne 16. 11. 2022 je patrné, že žádost žalobce byla žalované doručena dne 16. 11. 2022.

5. Ze stanoviska žalované ze dne 15. 5. 2023 plyne, že žalovaná konstatovala, že nezákonným rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce na základě usnesené [adresa], došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného čl. 8 odst. 2 Listiny základní práv a svobod, a za vydání tohoto rozhodnutí se žalovaná omluvila s tím, že písemná omluva bude zaslána do vlastních rukou žadatele. V souvislosti s požadavkem na přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě žalovaná shledala důvod k přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě v částce 80 000 Kč.

6. Z omluvy panu [Jméno žalobce] za nezákonné trestní stíhání ze dne 22. 5. 2013 je zřejmé, že žalovaná se žalobci omluvila za vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání ze [datum], a to v řízení vedeném nejprve u [adresa] a konečně u [Anonymizováno]. Podepsán je ředitel odboru odškodňování.

7. Z likvidační doložky ze dne 19. 5. 2023 je zřejmé, že žalovaná dne 22. 5. 2023 uhradila žalobci celkem na náhradu škody a nemajetkové újmy částku 948 931,71 Kč.

8. Ze spisu [Anonymizováno] byly provedeny následující listiny, z nichž byly zjištěny níže uvedené skutečnosti 9. Z protokolu o zadržení osoby podezřelé ze dne [datum] plyne, že žalobce byl [Anonymizováno] zadržen pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované skutečnosti dle § 106 odst.1, 2 písm. b) trestního zákona a trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158, odst. 1, 2 písmeno c) trestního zákona ve formě účastenství dle § 10 odst. 1, písm. b) trestního zákona, přičemž jsou dány důvody vazby dle § 67, písm. a), písm. b) a písm. c). K zadržení žalobce došlo 31. 10. 2013 ve 12:55 hodin po předchozím písemném souhlasu státního zástupce ze dne [datum].

10. Z příkazu k propuštění obviněného ze zadržení ze dne [datum] je zřejmé, že byl státním zástupcem [Anonymizováno] dán příkaz k neprodlenému propuštění žalobce ze zadržení na svobodu.

11. Ze stížnosti žalobce ze dne [datum] psané na psacím stroji (patrně v rámci režimových opatření), vyplývá, že směřuje proti usnesení [adresa], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, a to pro trestný čin ohrožení utajované informace dle ustanovení § 106 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákona, spáchaného v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle ustanovení § 158 odst. 1, písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákona.

12. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum] plyne, že stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla jako nedůvodná zamítnuta.

13. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] plyne, že věc byla vrácena státnímu zástupci dne § 188, odst. 1 písmeno e) tr. řádu k došetření.

14. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne 11. 3. 2020, č. j. [Anonymizováno], je zřejmé, že stížnost státního zástupce proti usnesení [Anonymizováno] ze dne 17. 12. 2019 byla dle § 148 odst. 1, písm. c) tr. řádu zamítnuta.

15. Z obžaloby státního zástupce [Anonymizováno] ze dne 14. 9. 2020, č. j. [Anonymizováno], je patrno, že žalobce byl spolu s jednou další osobou obžalován z trestného činu ohrožení utajované informace dle § 101 odst. 12 písm. b) trestního zákona v jednomčinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona spáchaného ve formě návodu dle § 10 odst.1 písm. b) trestního zákona.

16. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], vyplývá, že trestní stíhání žalobce i jeho spoluobviněného bylo dle § 188 odst. 1, písm. c) tr. řádu za použití § 172 odst. 1 písm. c) tr. řádu zastaveno, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchali obvinění.

17. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum]. č. j. [Anonymizováno] je patrné, že soud dle § 149 odst. 1, písm. b) tr. řádu usnesení ke stížnosti státního zástupce zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

18. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] plyne, že se žalobce spolu s jeho spoluobžalovaným zprošťují dle § 226 písm. a) tr. řádu obžaloby státního zástupce ze dne 18. 9. 2020, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž jsou obžalovaní stíháni.

19. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne 19. 5. 2022, čj. [Anonymizováno], je patrno, že odvolání státního zástupce proti rozsudku [Anonymizováno] dle § 256 tr. řádu zamítnuto.

20. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 12. 12. 2013 plyne, že jsou mu kladeny dotazy, na něž utajený svědek nechce odpovídat, jsou mu kladeny též dotazy na to, kolik osob je s ním v místnosti, na které odpověděl, že je přítomný dostatečný počet osob k zajištění jeho osobní bezpečnosti. K tomu, zda se jedná o osoby ve služebním poměru k Policii ČR, neodpověděl. Z tohoto pak žaloba dovozuje vměšování [jméno FO] do vyšetřování.

21. Co se týká skutečností zjištěných z listin z části spisu, které jsou vedené v režimu důvěrné potažmo vyhrazené, soud odkazuje na protokol z první části jednání, které se konalo dne 11. 11. 2024, jenž je veden v režimu důvěrné.

22. Žalobce při svém výslechu uvedl, že byl stíhán [Anonymizováno] let, pro žalobce trestní stíhání začalo už více než rok před sdělením obvinění, a to [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], který v [Anonymizováno] [Anonymizováno] popsal, čeho se měl žalobce dopustit. Trestní stíhání byla [Anonymizováno], jejíž součástí byla [jméno FO]. Cílem bylo vyřadit žalobce z boje. Už jednou zažil, že se něco napsalo v [Anonymizováno] a následně začaly konat OČTŘ a končí to omluvou za neoprávněné trestní stíhání. Žalobce byl v roce [Anonymizováno] měl debatovat o [Anonymizováno], byl demonstrativně zadržen v době oběda před [Anonymizováno], následně mu bylo sděleno obvinění s tím, že věc bude probíhat v utajeném režimu. Žalobce tak nemohl nic říci [Anonymizováno] ani rodinným příslušníkům, strávil skoro [Anonymizováno] dny v cele předběžného zadržení. Při odchodu ze zadržení již na něj čekal [Anonymizováno]. Musel [Anonymizováno] [Anonymizováno], aby stranu nezatěžoval a stáhl se z [Anonymizováno]. S ohledem na charakter obvinění žalobce a povinnost mlčenlivosti ohledně skutečností týkajících se trestního stíhání se nemohl vrátit k oboru [Anonymizováno], v němž před svým [Anonymizováno], ač patřil mezi špičku v republice. [Anonymizováno] se s ním báli potkat, i přes letité přátelství. Žalobce jím vlastněnou [Anonymizováno] před odchodem z [Anonymizováno] prodal bratrovi. Ve výběrových řízeních na manažerské pozice se z reputačních důvodů úspěšně účastnit nemohl, [Anonymizováno] dělat nemohl, v [Anonymizováno] také ne. Strávil x let učením se jiného oboru, dnes podniká v oblasti železnice, nicméně „rekvalifikace“ trvala cca 5-6 let. Má za to, že pracoval pro stát, dělal prospěšné věci a narazil na odpor zákulisních struktur, které byly silnější. K dotazům soudu uvedl, že byl zadržen [Anonymizováno] policisty v civilu, byla mu nasazena pouta, posazen do policejní dodávky a v koloně cca tří policejních aut odvezen k výslechu na [Anonymizováno]. Žalobce trpěl [Anonymizováno], policisté s ním po prvotním výslechu jeli na [adresa], zpět na výslech a teprve pak do [Anonymizováno]. Žalobce má za to, že v místě zadržení byli novináři a zastávky taktéž absolvoval za jejich účasti. Při propuštění z [Anonymizováno] byly před budovou přítomny kamery. Žalobce však s nimi omezil kontakt na minimum. Žalobce ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] veřejné po dehonestacích žalobce, se dostali [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Členové [Anonymizováno] [jméno FO], nicméně jako [Anonymizováno]. Žalobce na [Anonymizováno]. Po svém odchodu z [Anonymizováno] nedělal nic. Měl finanční rezervu po prodeji své firmy, ze které mohl zajistit své žití na několik let. Kdyby chtěl, mohl jít manuálně pracovat, ale to nemusel a nechtěl dělat práci, která neodpovídá jeho vzdělání, praxi a životu. Navíc duševně nebyl ve stavu se pustit do podnikání. Žalobce je [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] se rozvinulo v letech 2013-2015, má [Anonymizováno]. Měl nařízen klidový režim bez stresu. O tom, zda navštěvoval odborníka z řad psychologů či psychiatrů žalobce mluvit nechtěl. V [Anonymizováno] mu bránilo to, že nemohl vysvětlit, proč je trestně stíhán, což bylo v [Anonymizováno] nevýhodou. Důvod, proč [Anonymizováno] [jméno FO], který o žalobci systematicky psal a vycházel z nedůvěryhodných zdrojů. Od roku [Anonymizováno] žalobce podniká v oblasti oprav nákladních železničních vagonů. Co se týká vztahů v rodině, žalobce s ohledem na utajený režim případu nemohl ani rodinným příslušníkům vysvětlit, proč je stíhán. Vazby v rodině byly nenávratně poškozeny s bratrem, kterému před vstupem do [Anonymizováno] prodal svou firmu. Stíhání bylo spojeno s tím, že žalobce vedl [Anonymizováno] a před vstupem do [Anonymizováno] měl spáchat stíhaný skutek, což bratrovo následně podnikání poškozovalo. Manželka jako [Anonymizováno] chápala [Anonymizováno]. Trestní stíhání žalobce připravilo o řadu kamarádů, kterým nechtěl ubližovat tím, že by byly s žalobcem fotografováni. Žalobce byl před naříkaným stíhání stíhán pro [podezřelý výraz]. Kauza také započala [Anonymizováno], následovalo trestní oznámení [Anonymizováno], nicméně u soudu se ukázalo, že se jednalo o půjčky. Žalobce uvedl, že prvé trestní stíhání mu neublížilo tak, jako v pořadí druhé trestní stíhání, neboť si na něj mohla veřejnost udělat názor. Nemá za to, že by mu prvé trestní stíhání [Anonymizováno] uškodilo, neboť se ještě za [Anonymizováno] měl možnost očistit. Při druhém trestním stíhání mu uškodilo, že je nemohl žádným způsobem komentovat. Pozitivní energii z pozitivního výsledku prvého trestního stíhání tak nebylo možné konzumovat. O svém dalším uplatnění začal žalobce uvažovat cca od roku [Anonymizováno], je workoholik, velmi jej frustrovalo, že se nemůže uplatnit a je izolován od světa, který chce ovlivňovat a tvořit. Ze zálib se věnoval jízdě na koni a má za to, že pod dohledem [jméno FO]. Vyhýbal se společným aktivitám s rodinou, aby je nevystavoval pohledům okolí. K dotazům svého zástupce žalobce uvedl, že s bratrem a matkou obývají stejný dům na [adresa], matka nedobře snášela žalobcovu dehonestaci a nemožnost vysvětlit sousedkám o co jde. Od sdělení obvinění do podání obžaloby uplynulo cca [Anonymizováno]. Vyslechnut byl při zadržení a následně jako obviněný a poté až před soudem. Zadržen byl, protože mu hrozila vazba. Ke svému zdravotnímu stavu po sdělení obvinění uvedl, že ve stresu je [Anonymizováno], vyhýbal se lidem. Cca od roku [Anonymizováno] se snažil setkat s některými významnými [Anonymizováno] a snažil se zjistit, zda je vhodné, aby pro takové společnosti pracoval. Co se týká pracovní historie, žalobce uvedl, že podnikal cca od [Anonymizováno] let, založil [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde jsem začal dělat [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno], v [Anonymizováno] letech šel na [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Od spolku, přes živnostenské [právnická osoba]., nakonec vznikla [Anonymizováno] Žalobce tak 20 let jsem nedělal nic než [Anonymizováno], [Anonymizováno] nedostudoval a šel studovat [Anonymizováno]. Pokud jde o [Anonymizováno], [jméno FO] a [jméno FO] na něj apelovali, aby trestní stíhání vysvětlil, když se stal na počátku roku [Anonymizováno] a namísto pozitivní vlny po zproštění obžaloby v prvém trestním stíhání, zatížil stranu druhým trestním stíháním.

23. Z výslechu [jméno FO], bratra žalobce, vyplynulo, že mezi sourozenci již z minulosti nebyly vztahy úplně dobré z důvodu odlišného života. Žalobce se pohyboval ve [Anonymizováno], svědek v komerčním. Trestní stíhání zasáhlo do dobré pověsti jejich rodiny. Dlouhodobé trestní stíhání žalobce mělo nepříjemný dopad na svědka, jeho rodinu a jeho blízké, jeho firmu, která musela dokladovat, že nemá s žalobcem nic společného, nespolupracuje s ním. Žalobce společnost vybudoval, následně jí opustil, což patrně mělo vliv na jeho psychiku, do toho trestním stíháním významně utrpěla jeho reputace a dobrá pověst, neboť lidé nerozlišují rozdíl mezi obviněním a odsouzením. Období velmi těžce prožívala i matka žalobce, informace o případu nebyly dostupné a situace vytvářela prostor pro fabulace, zvláště s ohledem na zapojení [podezřelý výraz]. Od matky svědek ví, že trestní stíhání i s ohledem na jeho délku bylo pro žalobce psychicky náročné, sám na něm viděl vyčerpání. S bratrem se stýká, ale nejsou si blízcí. Příležitost si popovídat však mají. Jejich světy se rozdělily, když žalobce prodal svou společnost svědkovi a odešel [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Svědek začal trestní stíhání žalobce vnímat již ten den, kdy byl zadržen a umístěn do cely předběžného zadržení. Žalobce nebyl ve stavu mu popsat, o co jde. Věc se okamžitě dostala do médií, sám byl pod tlakem obchodních partnerů věc vysvětlit, neboť se týkala i jeho firmy, ač v ní žalobce již nepůsobil. Před domem, kde bydlí jak svědek, tak žalobce byli monitorováni (patrně policí či [Anonymizováno]) a pod tlakem byli všichni. Toto trvalo od zahájení trestního stíhání do cca roku [Anonymizováno]. [adresa] se žalobce po zahájení trestního stíhání zabýval svědek neuměl zařadit, není si jist kdy žalobce začal podnikat, ve firmě svědka ovšem nepůsobil. V současně době má žalobce firmu na opravu vagonů železnice, co dělal předtím svědek neví. Zejména počátky trestního stíhání prožívala i matka žalobce, která měla informace v podstatě jen z médií a sama byla médii dotazována. Manželka žalobce také neměla dostatek informací a nevěděla, co se děje. Působila ve veřejném prostoru, takže se jí situace významně dotýkala. Svědek má za to, že naříkané trestní stíhání bylo zásadnější, kdy prvé stíhání se týkalo politických aktivit žalobce, ale naříkané trestní stíhání bylo provázeno demonstrativním zadržením, týkalo se i firmy svědka (bývalé firmy žalobce), a to v kombinaci s tajnými službami, což na sebe navázalo různé vymyšlené příběhy. [Anonymizováno] žalobce s jeho bratrem podnikatelsky odcizilo. Ekonomicky, společensky a eticky pro svědka bylo náročné podnikat a mít politicky činného bratra, ztratil i některé zákazníky. Trestní stíhání a jeho délka vedle poškození jména celé rodiny také zamezila žalobci v podnikání a práci v jakémkoliv jiné sektoru v pozicích adekvátních jeho vzdělání znalostem a zkušenostem, tedy na pozicích [Anonymizováno] v nadnárodních podnicích. Společnost svědka se také zaobírá [Anonymizováno]. Jedná se o mezinárodní společnost působící ve [Anonymizováno]. Svědek nebyl žalobcem osloven, aby jej zaměstnal. Žalobcův zdravotní stav se začal po propuštění z cely předběžného zadržení zhoršovat. Svědek měl pocit, že hovoří s jiným člověkem, bavili se o návštěvách lékaře, psychický stav se na něm odrážel, trpěl [Anonymizováno], s kterým předtím problém neměl, [Anonymizováno]. Dříve jezdil na kole, na koni. Teď už na kole nejezdí. K dotazům zástupce žalobce svědek uvedl, že trestní stíhání se odrazilo i v podnikání svědka, který se musel hájit, že s žalobcem nemá nic společného, bylo mu naznačeno, aby se neúčastnil výběrových řízení vypisovaných státním sektorem. Od doby, kdy žalobce odešel ze společnosti cesty bratrů dostaly velký šrám, a to jak z důvodu odlišných povah, tak nemožnosti kombinovat [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] trestní stíhání, druhé trestní stíhání vše svědkovi jen komplikuje život. Svědek má za to, že žalobce by od roku [Anonymizováno] kolem[Anonymizováno][částka]. Před dvěma lety by dosahoval příjmu až [částka]. Svědkovi je známo, že s žalobcem někteří kamarádi přerušili kontakt už při zahájení trestního stíhání. Nebyli schopni se vyrovnat s historií žalobce, nejen [Anonymizováno], ale i konkrétně s trestním stíháním spojeným s [podezřelý výraz], o němž měli informace primárně z médií. Tito lidé měli obavy s ohledem na svá zaměstnání a případné [Anonymizováno]. V [Anonymizováno] se nálepka trestního stíhání s žalobcem nese dodnes.

24. Svědek [jméno FO], bývalý kolega žalobce z [Anonymizováno], v rámci svého výslechu uvedl, že se v minulosti opakovaně konaly pokusy o [Anonymizováno] a obchodní zničení žalobce, kdy naříkané trestní stíhání bylo pokusem nejúspěšnějším. Prvé trestní stíhání se velmi snadno vysvětlovalo jako nesmysl. Naříkané trestní stíhání bylo zahájeno poledním zadržením žalobce, závazkem mlčenlivosti, aby se nemohl obhájit a vzbuzením mediálního humbuku, kdy o zproštění obžaloby se již média nezajímala. Když svědek žalobce poznal, byl žalobce mladý, energický, nadšený. Poté, co byl obviněn a nemohl se bránit, byl vyčerpaná troska, působil jako štvaná zvěř. Všude byly novináři, kteří žádali vysvětlení, které jim žalobce nemohl poskytnout, svědek však žalobci věřil. Bylo vyloučeno, aby žalobce šel do [Anonymizováno], byl psychicky na dně. Po žalobcově obvinění se s žalobcem viděl asi dvakrát. Jednou v hospodě a jednou v kanceláři. Při setkáních byl žalobce dotazován, zda se něčeho dopustil, kdy žalobce sdělil, že nikoliv, ale že o podrobnostech musí mlčet. Další setkání neměla smysl, ale bylo jasné, že se jedná o likvidaci [Anonymizováno]. Naříkané trestní stíhání se odrazilo v [Anonymizováno]. Když šli do [Anonymizováno] Ve [Anonymizováno] po zatčení [Jméno žalobce], tak stranu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Po [Anonymizováno] se svědek dál [Anonymizováno] nevěnoval, měl za to, že [Anonymizováno] je naříkaným trestním stíháním zničena a že to nemá cenu. Svědek žalobce vídá občas, jak sám uvedl jednou za šest let, co žalobce dělal během trestního stíhání svědek nevěděl. Je mu známo, že podniká v železnicích, protože využil své znalosti z [Anonymizováno] nicméně podnikání nastartoval až s časovým odstupem. Po zahájení trestního stíhání [Anonymizováno], ostatně bylo to součástí etického kodexu strany, bylo to nutné pro pokus o [Anonymizováno], ovšem ten byl marný. V roce [Anonymizováno] si [Anonymizováno] stála velmi dobře, lidé se na shromáždění prvnímu trestnímu stíhání vysmívali, stranu se podařilo očistit, trajektorie byla vzestupná, [Anonymizováno] volbách získali [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), zatčením žalobce však bylo vše zmařeno. První trestní stíhání straně ubralo [Anonymizováno], nicméně toto bylo lze snadno vysvětlit, žalobce [Anonymizováno].

25. Z výslechu [jméno FO], [Anonymizováno] žalobce a přítelkyně žalobce vyplynulo, že naříkané trestní stíhání bylo vedeno v utajeném režimu, a proto k němu žalobce nemohl sdělit žádné skutečnosti, žalobce žil po dobu [Anonymizováno] let v nevědomosti, jak trestní stíhání skončí, což se dle svědkyně podepsalo na žalobci i jeho rodině. Byla přítomna situaci, kdy žalobce pro [Anonymizováno] nemohl jíst, byl roztěkaný, nevnímal, byl myšlenkami jinde. Svědkyně byla v letech [Anonymizováno]. Žalobce se s ní nechtěl původně ani vídat, aby jí nevystavil problémům. Svědkyně věřila, že se žalobce ničeho nedopustil, byť jí ke svému stíhání žalobce nemohl nic sdělit, ale je jí známo, že se od něj lidé odvraceli. Svědkyně pak po rozchodu s [jméno FO] vstoupila v [Anonymizováno]. Po skončení [Anonymizováno] [Anonymizováno] se svědkyně vrátila zpět na [Anonymizováno] a vídala žalobce zřídka. Osobní věci s žalobcem neřešila. Po odchodu z politiky žalobce nepracoval, byl na tom psychicky špatně, na nohy ho následně postavilo narození dcery a politické ambice opustil. V současné době má žalobce společnost [Anonymizováno]. K dotazům zástupce žalobce svědkyně uvedla, že [Anonymizováno], v této oblasti byl vztah k žalobci nabourán už kauzou s [Anonymizováno] [adresa], která také [Anonymizováno] Vůči stíhání v této kauze však bylo možné se bránit, ale proti naříkanému trestnímu stíhání z důvodu utajení nikoliv. Po volbách do poslanecké sněmovny od něj dal ruce pryč i [jméno FO], se kterým vedli společnou kampaň a chtěl se od žalobce odříznout. Zde však měl vliv i samotný výsledek voleb. Po [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy začalo naříkané trestní stíhání žalobce už další [Anonymizováno] neměl. Žalobce původně neměl ani ambice být [Anonymizováno], stal se jím, aby se zabránilo novinářským kachnám, že stojí v pozadí celé strany. [jméno FO] zanikla, když založili [Anonymizováno], [Anonymizováno].

26. Z výpovědi svědka [jméno FO], [Anonymizováno] soud zjistil, že naříkané trestní stíhání byl definitivním [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to z důvodu pro které bylo vedeno – úniky informací z [jméno FO], což bylo velmi závažné a informace proběhly všemi médii. Svědek měl za to, že politická strana po prvním stíhání žalobce procházela fází stabilizace [Anonymizováno]. Zatčení a medializace však vedlo k nezvratné [Anonymizováno]. Po [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce byl zpočátku také ve [Anonymizováno] po zahájení naříkaného trestního stíhání byla jeho pozice neudržitelná. Žalobce má v současné době společnost, která se zabývá opravou železničních vagonů, svědek pak pro jeho společnost zajišťuje IT záležitosti. O tom, co žalobce dělal před založením [Anonymizováno] není nic známo. K dotazům zástupce žalobce svědek uvedl, že v době [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), [podezřelý výraz]

27. Svědek [jméno FO], [Anonymizováno], vypověděl, že byl [Anonymizováno]. Je mu známo, že vůči žalobci bylo vedeno trestní řízení v utajeném režimu, o tom, že by vůči žalobci bylo vedeno i jiné trestní stíhání svědek nevěděl. V době naříkaného trestního stíhání žalobce vídal cca jednou za dva roky při svých cestách do [Anonymizováno], svědka zajímala žalobcova rodina, neboť [Anonymizováno] žalobce je stejně stará jako svědkův [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Slíbil [jméno FO], že pokud nebudou [Anonymizováno]. O trestním stíhání svědek s žalobcem nehovořil, o zproštění žalobce se dozvěděl z médií. Při návštěvách však žalobce působil zakřiknutější, o osobních problémech nehovořil. Bližší vztahy s žalobcem neměl. Co žalobce v průběhu trestního stíhání dělal, kde pracoval či v čem podnikal svědek nevěděl, nezajímal se o to. Svědek dále uvedl, že žalobce musel opustit společnost [jméno FO] kvůli mediálnímu tlaku. Mediální kampaň vůči [Anonymizováno]. K dotazu zástupce žalované svědek uvedl, že [Anonymizováno] nemohly v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť byly mediálně zničeny i mezi [Anonymizováno]. [jméno FO]

28. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Anonymizováno].[Anonymizováno] s názvem [Jméno žalobce]

29. Ze článku ze dne [datum] zveřejněného na [Jméno žalobce]

30. Z článku ze dne [datum] zveřejněném na serveru [Jméno žalobce]

31. Z článku ze dne [datum] zveřejněném na serveru [Jméno žalobce].

32. Z článku ze dne [datum] zveřejněném na serveru [Jméno žalobce]

33. V článku ze dne [datum] zveřejněného [Jméno žalobce].

34. Z článku ze dne [datum] s názvem ze serveru [Jméno žalobce]

35. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Jméno žalobce].

36. V článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Jméno žalobce]

37. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Jméno žalobce]

38. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na [jméno FO].

39. Z článku ze dne [datum] zveřejněném na serveru [Jméno žalobce].

40. Z článku ze dne [datum] zveřejněného [Jméno žalobce] [jméno FO].

41. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na [Jméno žalobce].

42. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Jméno žalobce].

43. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na [jméno FO]

44. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Jméno žalobce].

45. V článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Jméno žalobce]

46. Z článku ze dne [datum] zveřejněném na serveru [jméno FO].

47. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [jméno FO].

48. Z článku ze dne [datum] zveřejněného na serveru [Jméno žalobce].

49. Z úplného výpisu společnosti [právnická osoba]. plyne, že byla zapsána do obchodního rejstříku [datum] a jejím statutárním ředitel byl od [datum] do [datum] žalobce. Předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

50. Z žaloby o náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82 /1998 Sb., ze dne 10. 10. 2014, o níž bylo následně vedeno řízení před zdejším soudem pod sp. zn. [Anonymizováno] plyne, že se jí žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, resp. trestním stíháním, vedeným před [adresa]. Ve své žalobě žalobce uváděl, že [Anonymizováno] žalobce byla postupem orgánů činných v rámci celého trestního řízení v podstatě zničena, neboť samotným vedením trestního stíhání a mediálními útoky na jeho osobu byl zcela znevěrohodněn v očích [Anonymizováno], kdy se tato skutečnost výrazně projevila i v [Anonymizováno]. Trestní stíhání nemělo příznivý dopad pouze na žalobce, ale rovněž na [Anonymizováno], [podezřelý výraz]. [Anonymizováno]. Celé trestní stíhání a především průběh řízení před soudem měly dopad i na psychiku žalobce, jeho manželky i celé rodiny. A to s ohledem na skutečnost, že nebylo možné přesně odhadnout, kdy dojde ke konci trestního řízení, které začalo již v roce 2011, avšak o mimořádných prostředcích bylo rozhodnuto teprve na začátku roku 2014. Toto trestní stíhání s ohledem na rozsah a závažnost celé trestní věci způsobilo poškození cti, dobrého jména a pověsti, nevratného poškození [Anonymizováno] a profesního života, narušení rodinného života a zdraví žalobce. Z uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., ze dne [datum] je patrno, že se tímto žalobce obrátil na žalovanou s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy z trestního stíhání vedeného [Anonymizováno] [adresa]. Zde uváděl, že žalobcova [podezřelý výraz] I v budoucnu je pro něj prakticky vyloučeno, že by se znovu úspěšně ucházel o [Anonymizováno] i přesto, že se nikdy žádného trestného činu nedopustil. [podezřelý výraz] [Anonymizováno] důsledku trestního stíhání zůstal i další žadatelův profesní život do budoucna vážně ohrožen, neboť přestože byl zproštěn obžaloby, představuje pro případné zájemce o jeho služby riziko z hlediska negativního mediálního ohlasu. Trestní stíhání a jeho průběh měly dopad i na psychiku žalobce, jeho manželky i celé jeho rodiny. S ohledem na skutečnost, že nebylo možné přesně odhadnout, kdy dojde ke konci trestního řízení v důsledku stresu, který žalobci způsobilo celé trestní stíhání, především mediálně sledované hlavní líčení, trpěl dlouhodobými problémy se spánkem a zažíváním.

51. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Listinné důkazy nebyly stranami rozporovány. Co se týče výpovědi žalobce, vzal soud v potaz osobní zájem žalobce na pro něj příznivém výsledku řízení. Výpověď žalobce byla v několika ohledech nesouladná. Jak sám žalobce uvedl, je absolventem [Anonymizováno], lze od něj tudíž předpokládat alespoň elementární orientaci v trestním řízení, nota bene v situaci, kdy proti němu již byla dvě trestní stíhání vedena. Jeho tvrzení, že počátek řízení spatřuje v [Anonymizováno], které však vyšly více než rok před zahájením trestního stíhání, lze s ohledem na uvedené považovat za účelovou snahu spojit naříkané trestní stíhání s [Anonymizováno]. [Anonymizováno] Soud tak snahu žalobce „posunout“ počátek trestního stíhání před [Anonymizováno] [Anonymizováno] a spojit tak neúspěch [podezřelý výraz], považuje za účelovou. Naříkané trestní stíhání nebylo příčinou neúspěchu [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejímž byl žalobce [Anonymizováno], ve [Anonymizováno]. Účelovost tvrzení má ostatně oporu i v samotné žalobě žalobce, kterou se domáhal nemajetkové újmy za trestní stíhání vedené od roku [adresa]. V této žalobě naopak zcela jednoznačně žalobce [Anonymizováno] spojuje právě s tímto prvým proti sobě vedeným trestním stíháním. Za účelové lze také považovat, že by naříkané trestní stíhání poškodilo žalobce méně, než trestní stíhání prvé. I toto je ostatně z žaloby na náhradu nemajetkové újmy za prvé nezákonné trestní stíhání, které proběhlo v době trvání [Anonymizováno]. V rozporu s tvrzeními uvedenými v žalobě ohledně [Anonymizováno] žalobce v rámci výslechu uvedl, že byl naopak spavý. Co se týká výslechu bratra žalobce, i zde je namístě brát zřetel na zájem svědka žalobci výpovědí neuškodit, nicméně výpověď nelze hodnotit [právnická osoba] za nepravdivou. Svědek zmiňoval problémy v podnikání, kterých se trestní stíhání týkalo, neboť společnost, kterou od žalobce odkoupil měla být tím, kdo utajované informace získal. Ovšem v době, kdy společnost koupil měla mít 3 500 zaměstnanců a dnes má 8 500, je tak otázkou, jak vážné tyto problémy vůbec mohly být, když společnost, kterou žalobce bratrovi odprodal takto expandovala a už v roce [Anonymizováno] změnila název v souvislosti s expanzí do zahraničí. Ostatně problémy s propojením žalobce se společností byly dány již před zahájením trestního stíhání, kdy žalobce byl s touto společností spojován a tato usilovala o odloučení od žalobce i změnou své firmy před zahájením trestního stíhání. V nesouladu s tím, co vypověděl žalobce bylo i hodnocení [Anonymizováno]. Shodně žalobce i jeho bratr vypověděli k provozovaným volnočasovým aktivitám, sledování a nesnadnou pozici při sebeobhajobě při vedení řízení v utajeném režimu nebo o omezení kontaktu se známými, zejména z oblasti [Anonymizováno]. Výpověď svědka [jméno FO], byla dramatická, avšak ne příliš vypovídající. Svědek spíše než o tom, co vnímal svými smysly, svou výpověď vyplnil svými domněnkami. Soud neuvěřil sdělení, že prvé trestní stíhání nezasáhlo žalobce a [Anonymizováno] tak, jako naříkané trestní stíhání. Svědkovo stanovisko, že se prvé trestní stíhání dobře vysvětlovalo, je v rozporu s tím, jak byl žalobce i celá [Anonymizováno] k nimž došlo ještě před zahájením naříkaného trestního stíhání. Svědek neuváděl pravdu, když uvedl, že o zproštění žalobce média nereferovala, ačkoliv jinak bylo trestní stíhání konáno za mediálního humbuku. Za účelové je namístě považovat též srovnání osoby žalobce v době, kdy se poznali a momentu, kdy proti němu bylo vzneseno obvinění v naříkané věci, kdy zcela opomíjí, co se událo v mezidobí (prvotní nadšení, [Anonymizováno], [Anonymizováno], zájem médií, kontroverze ohledně v [Anonymizováno], prodej společnosti bratrovi, [Anonymizováno], [Anonymizováno], negativní reference médii, prvé trestní stíhání, [Anonymizováno] nutnost rozhodnout se, čím se dále zabývat apod.). Je tak nasnadě, že se od okamžiku, kdy svědek žalobce poznal až do okamžiku kdy jej viděl po zahájení naříkaného trestního stíhání stala spousta věcí, a to soud bere v potaz pouze to, co je obecně známo nebo co vyšlo v rámci dokazování najevo, zajisté život žalobce provázely další události, které se na něm podepsaly. Ač svědek zasvěceně vypovídal o tom, jak se trestní stíhání na žalobci podepsalo, připustil, že se s žalobcem potkává jednou za 6 let a v podstatě o tom, co žalobce od voleb v roce 2013 dělá, má povědomost velmi obecnou. Z tohoto je zřejmé, že nedostatek povědomí o skutečných zásazích do života žalobce svědek nahradil svými domněnkami. Výpověď svědkyně [jméno FO] soud považuje za pravdivou, uvěřil, že žalobce byl roztěkaný, měl problémy s [Anonymizováno] či problémy s [Anonymizováno]. Ve shodě s dalšími výpověďmi byla i skutečnost, že žalobce omezil styky s okolím, aby osoby kolem sebe nevystavil problémům a zbytečně na ně neupozorňoval. Za pravdivé a realitě odpovídající bylo i vylíčení nabourání [Anonymizováno] [adresa]. Taktéž výpověď svědka [jméno FO] byla v zásadě pravdivá. Svědek nekladl důraz na naříkané trestní stíhání žalobce, ale bral v potaz i další skutečnosti, které měly vliv na [Anonymizováno] Výslech svědka [jméno FO] soud považoval za pravdivý, byť je třeba připustit, že se jednalo o osobu vyššího věku, nicméně svědek taktéž nepodřazoval veškerý [Anonymizováno] naříkanému trestnímu stíhání, ale i dalším skutečnostem, když uvedl, že ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], protože byly de facto zlikvidovány, a to zejména ze strany médií a článků novinářů [jméno FO] a [Anonymizováno]. Co se týkalo vlivu trestního stíhání na žalobce, zde svědek nebyl s to uvést ničeho, neboť o trestním stíhání s žalobcem nehovořil, žalobce mu o svých problémech nic neřekl, pouze působil zakřiknutěji, blízké vztahy spolu neměli. Pokud jde o důkaz výslechem utajovaného svědka [Anonymizováno] či dalších důkazů z utajované části trestního spisu, soud na rozdíl od žalobce z důkazů nedovodil, že by [jméno FO] do vyšetřování zasahovala, nicméně lze připustit, že o trestním stíhání věděla, což však není až tak překvapivé, souviselo-li trestní stíhání s vynášením informací z [jméno FO].

52. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, pro trestný čin ohrožení utajované informace dle ustanovení § 106 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákona, spáchaného v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle ustanovení § 158 odst. 1, písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákona, a to v utajeném režimu. Žalobce byl zadržen a strávil noc na cele předběžného zadržení. Po zahájení trestního stíhání byly proti žalobci nasazeny operativně pátrací prostředky. Proti žalobci byla po více než šesti letech podána obžaloba, kterou soud vrátil státnímu zástupci k došetření. Po téměř sedmi letech po zahájení trestního stíhání byla proti žalobci podána nová obžaloba pro spáchání trestného činu ohrožení utajované informace dle § 106 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona spáchaného ve formě návodu dle § 10 odst.1 písm. b) trestního zákona a po trojím hlavním líčení byl obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že by se stal skutek, pro nějž byl žalobce a jeho spoluobžalovaný stíhán, odvolání státního zástupce proti rozsudku bylo odvolacím soudem zamítnuto. Trestní stíhání bylo medializováno. Žalobce po pravomocném zproštění obžaloby uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím u žalované, která shledala nárok žalobce částečně důvodným, zaslala žalobci písemnou omluvu a poskytla zadostiučinění v částce 80 000 Kč.

53. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

54. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je poté, co bylo ze strany žalované plněno částkou [částka] a písemnou omluvou ministerstva spravedlnosti zaslanou žalobci, částečně důvodná.

55. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usneseními o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobkyně nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

56. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je nezpochybnitelný. Žalobce byl, jak je zřejmé z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán pro trestné činy ohrožení utajované informace dle § 106 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákona v souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1, písm. a), odst. 2, písm. c) trestního zákona. Obžalován byl pro trestný čin ohrožení utajované informace dle § 106 odst. 1 a 2 písm. b) tr. zákona spáchaného v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1, písm. a) trestního zákona, a byl obžaloby pravomocně zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že by se skutek stal.

57. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012 a dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání, a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). V rozsudku ze dne 16. 9. 2015, sp.zn. 30 Cdo 1747/2014, pak Nejvyšší soud konstatoval: „v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha odvolacího soudu, že „sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 58. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, je třeba vycházet z následujících kritérií významných z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním na a) délku trestního stíhání, b) povahu trestní věci, c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

59. Trestní stíhání žalobce trvalo od [datum], kdy byl zadržen a bylo mu sděleno obvinění, až do zamítnutí odvolání proti zprošťujícímu rozsudku odvolacím soudem, tj. do [datum]. Celkem trestní řízení trvalo 8 let a 6 měsíců.

60. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl stíhán pro trestné činy ohrožení utajované informace dle § 106 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákona v souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1, písm. a), odst. 2, písm. c) trestního zákona, resp. pro trestný čin ohrožení utajované informace dle § 106 odst. 1 a 2 písm. b) tr. zákona spáchaného v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1, písm. a) trestního zákona. Žalobce byl ohrožen trestní sazbou 3 až 10 let, resp. 2 až 8 let. Jednalo se o trestný proti republice a trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných, které lze s ohledem na postavení žalobce jako politika (bývalého politika) a bývalého podnikatele v oblasti soukromých bezpečnostních služeb považovat za činy, které jsou spojeny se zvýšenou mírou společenského odsouzení, nikoliv však mírou vysokou, s jakou jsou spojeny např. trestné činy proti životu a zdraví.

61. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že omluva, jíž se žalobci od žalované dostalo spolu s finančním odškodnění ve výši 80 000 Kč, se soudu s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem trestního stíhání nejeví jako dostačující. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08).

62. Soud má za to, že v případě žalobce je již namístě poskytnout nad rámec již poskytnutého finanční satisfakci ve výši 100 000 Kč. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění frustrace trestním stíháním vytrpěné se žalobci stejně dostat nemůže – úplné odčinění (reparace) negativních prožitků, jež žalobci trestní stíhání přineslo, totiž není již z povahy věci možné, a to ani poskytnutím omluvy a částky vyšší než 180 000 Kč, která byla žalobci žalovanou a soudem přiznána.

63. Soud vzal v potaz, že řízení bylo proti žalobci vedeno v režimu utajení stupněm důvěrné, což ztěžovalo obhajobu žalobce. Obhajoba byla ztížena též tím, že v řízení vystupovali dva utajení svědkové, což sebou neslo ztížené ověření důvěryhodnosti těchto svědků. S ohledem na režimová opatření se žalobce mohl obvinění hůře bránit nejen v rámci samotné obhajoby, ale též vůči svým blízkým a svému okolí. Domněnkám žalobce, že by snad mělo [jméno FO] zasahovat do vyšetřování, však na základě provedeného dokazování nelze přisvědčit. Je obecně známou skutečností, že žalobce [Anonymizováno] S ohledem na své [Anonymizováno] je tak nasnadě, že o žalobce byl zájem médií zvýšený, a to nejen v souvislosti s trestním stíháním, ale obecně. To je ostatně patrno i z článků provedených k důkazu. Žalobce sice křivdu za to, že se o něm média zmiňovala, přičítal naříkanému trestnímu stíhání, ale nebylo tomu tak vždy. Články týkající se jeho [Anonymizováno] či článek o tom, kdo je [Anonymizováno] nevznikly v souvislosti s naříkaným trestním stíháním, ale z důvodu, že je žalobce v důsledku svého [Anonymizováno] zájem o žalobce tak zdaleka neplyne jen z naříkaného trestního řízení a [Anonymizováno] [jméno FO] druhou stranu je namístě uvést, že trestní stíhání bylo provázeno zájmem médií. K tomu však docházelo nikoliv kontinuálně, ale v souvislosti s určitými významnými mezníky trestního stíhání. Poměrně široce bylo referováno o propuštění žalobce ze zadržení. Ačkoliv v článcích je uváděno, že se oficiální místa odmítají vyjadřovat a trestnímu stíhání cokoliv sdělovat, lze přičíst k tíži orgánům činným v trestním řízení, že k únikům informací do médií docházelo již v přípravném řízení, čímž byla porušena zásada neveřejnosti přípravného řízení. V opačném případě by médiím již [datum] (tedy týden po zadržení žalobce) nebylo známo nejen to, že je žalobce obviněn, ale též to, že se má jednat o kauzu předání odposlechů [jméno FO] nebo že zde vystupuje utajený svědek, navíc s odkazem na „zdroje blízké vyšetřování“. [jméno FO] druhou stranu ovšem odposlechy, kterých se mělo mimo jiné obvinění týkat, byly zveřejněny v tisku již více než rok před zahájením trestního stíhání. Ve zbytku nelze medializaci přičítat státu, ať už v jakémkoliv rozsahu. Jak výše uvedeno, média nereferovala zdaleka jen o trestním stíhání žalobce, ale zvýšený zájem médií o žalobce vyplýval z jeho [Anonymizováno] v minulosti, o trestním stíháním bylo dále referováno v zásadě toliko ve spojení s hlavními milníky trestního řízení – vrácení věci odvolacím soudem po zastavení řízení, hlavní líčení, bylo však též referováno o zproštění žalobce obžaloby, a to poměrně podrobně s uvedením argumentů soudu.

64. Pokud žalobce citelný zásah do své osobnostní a morální sféry pociťoval úkorně, z valné části toto nelze přičíst žalované. Tvrdil-li žalobce že okolnosti trestní věci měla média k dispozici již v roce [Anonymizováno], dochází zde z jeho strany k záměně příčiny a následku, kdy to naopak byli novináři, kdo svou investigativní činností přišli k inkriminovaným odposlechům, a teprve následně se tímto začala zabývat policie. Spojení mediálních výstupů v roce [Anonymizováno] s naříkaným trestním stíháním tak není opodstatněné. Bez dalšího je namístě uvést, že trestním stíháním bylo zasaženo do cti a dobré pověsti žalobce a pocit nespravedlnosti a nedůvodnosti trestního stíhání s ohledem na jeho výsledek byl oprávněný. Tyto pocity byly umocněny i délkou trestního stíhání, kdy obžaloba byla podána až po více než[Anonymizováno][Anonymizováno] letech a trestní stíhání jako celek trvalo přes [Anonymizováno],[Anonymizováno] roku. Pokud má žalobce za to, že snaha státního zastupitelství dosáhnout jeho odsouzení vyplývá z toho, že byly opakovaně podávány opravné prostředky, považuje soud tento argument za absurdní. Státní zástupce zastupuje obžalobu v řízení před soudem a je jeho právem uplatňovat opravné prostředky stejně jako obžalovaný. Navíc ne všechny opravné prostředky státního zástupce byly neúspěšné, podobně jako ne všechny žalobcovy opravné prostředky nebyly úspěšné.

65. Co se týká zásahů do zdravotního stavu, bylo tvrzeno, že měl žalobce vlivem trestního stíhání problémy se [Anonymizováno], které předtím neměl. Toto však tvrdil již v žalobě na odškodnění prvého trestního stíhání. Je tak zřejmé, že [Anonymizováno] nebyly pro žalobce ničím novým. Dokonce, jak sám vypověděl po zadržení, byl odvezen namísto domů na [adresa] pro lék na [Anonymizováno]. Je tak zřejmé, že [Anonymizováno] trpěl již v minulosti a jejich příčina tedy nespočívá v naříkaném řízení, byť lze připustit, že naříkané trestní stíhání se určitým způsobem vlivem stresu na zažívacích potížích dílčím způsobem podílelo[Anonymizováno]

66. Tvrdil-li žalobce, že byl [Anonymizováno] ohledně své budoucnosti, zajisté nejen trestní stíhání bylo jejich příčinou. Zde je třeba trestní stíhání zasadit do souvislostí. Žalobce od útlého mládí podnikal, vybudoval [Anonymizováno], vstoupil do [Anonymizováno], hned po [Anonymizováno]. Podnikání se vzdal a společnost odprodal bratrovi. Doba jeho [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla poměrně turbulentní, sám žalobce byl kontroverzně vnímanou osobou, [Anonymizováno] jak shora naznačeno – [Anonymizováno], [Anonymizováno] které vyústily k prvé trestní stíhání, [Anonymizováno], [Anonymizováno], jak vypověděl svědek [jméno FO] v podstatě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], avšak pro žalobce [Anonymizováno] a následně zahájení naříkaného trestní stíhání. Je tedy zjevné, že zahájení trestního stíhání spadá do stejného bodu jako [Anonymizováno], který své podnikání i soukromí položil na oltář [Anonymizováno]. Po neúspěchu tak stál v podstatě na startovní čáře, ve [Anonymizováno] již nebyl, podnikání také neměl a o jeho osobu byl enormní mediální zájem. V této situaci je zajisté náročné oprostit se od minulých neúspěchů a zvážit, kudy se dále ubírat, a to i bez trestního stíhání. Trestní stíhání tak soud s ohledem na časovou souslednost považuje toliko za jeden z prvků ovlivňujících žalobcův psychický stav.

67. Co se týče pracovně-ekonomické sféry, nelze naříkané trestní stíhání považovat za devastaci jeho kariéry. Ostatně tvrzení, že jeho kariéra byla zdevastována trestním stíháním, uváděl už ve své předchozí žalobě, kterou se domáhal odškodnění za prvé trestní řízení. Zde uváděl, že v důsledku trestního stíhání zůstal jeho profesní život do budoucna vážně ohrožen, neboť i přes zproštění obžaloby představuje pro případné zájemce o jeho služby riziko z hlediska negativního mediálního ohlasu. V žalobě v této věci uváděl totéž a dále, že v důsledku naříkaného trestního stíhání spojeného s [podezřelý výraz] nemohl pracovat v [Anonymizováno], protože pro osoby z této oblasti byl rizikem, že přijdou o [Anonymizováno]. Na soud tato tvrzení působí tak, že žalobce tvrzenou devastaci pracovně-ekonomické sféry účelově argumentačně upravuje tak, aby odpovídala tomu trestnímu stíhání, které zrovna požadoval odškodnit. Soud tak nemá pochyb o tom, že osoby z oblasti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s žalobcem přerušili vazby, ovšem o devastaci kariéry žalobce nemůže být řeč. Žalobce byl statutárním ředitelem [právnická osoba]. od [datum] a následně začal působit ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], k čemuž, jak uvedl svědek [jméno FO] využil své znalosti z působení na [Anonymizováno]. Kariéra žalobce tak nebyla zdevastována, naopak žalobce po rozkoukání se z [Anonymizováno] znovuobnovil, a to ještě v době trvání trestního stíhání.

68. Žalobci lze dále přisvědčit, že práce v podnikatelské sféře vyžaduje profesionální jednání a vystupování, s čímž velmi úzce souvisí dobrá pověst. Byla-li však pověst žalobce nenapravitelně poškozena vlivem medializace, nelze tuto skutečnost přičítat žalobci.

69. Tvrzení, že by naříkané trestní stíhání vedlo k nenapravitelnému poškození žalobcovy [Anonymizováno], taktéž nelze přisvědčit. Žalobce sice v souvislosti s obviněním v naříkané věci [Anonymizováno], nicméně z výslechu svědkyně vyplynulo, že [Anonymizováno] být nechtěl a stal se jím jen proto, aby média nepsala o tom, že je jejím faktickým lídrem on. Každopádně [Anonymizováno] složil právě s ohledem na zahájení naříkaného trestního stíhání, což deklaroval v médiích v dané době. [Anonymizováno], nicméně tato nemohla souviset s naříkaným trestním stíháním, které bylo [Anonymizováno]. Je tak zřejmé, že [podezřelý výraz]. Navíc zničení své [Anonymizováno]

70. Tvrdil-li žalobce, že vymizel jeho zájem o pěstované záliby, bylo výslechem potvrzeno, že již nejezdí na kole, jízdě na koni však nadále hoví.

71. S ohledem na shora uvedené lze shrnout, že trestním stíháním trvajícím [Anonymizováno] roku, po které byl žalobce ohrožen trestní sazbou 2-8 resp. 3-10 let odnětí svobody, kdy trestní stíhání pro skutek, který byl žalobci kladen za vinu docházelo s ohledem na jeho společenské postavení k vyšší míře společenského odsouzení, došlo k zásahům do cti, dobré pověsti žalobce a důstojnosti žalobce, která byla umocněna medializací. Ještě v době přípravného řízení docházelo k únikům informací ze spisu do médií. Obhajoba žalobce byla s ohledem na režim utajení důvěrné taktéž ztížena, podobně jako možnost žalobce se před okolím obhájit. Žalobce byl zadržen, přičemž na cele předběžného zadržení strávil noc, následně na něj byly nasazeny operativně pátrací prostředky, trestní stíhání se podílelo též na zažívacích obtížích žalobce a na jeho psychice. Zásahy do [Anonymizováno] i pracovně-ekonomické sféry nelze dávat do souvislostí s trestním stíháním, vyjma [Anonymizováno]. Zásahy do rodinného života byly okrajové, když se projevily toliko ve vztahu s bratrem, se kterým však neměl žalobce dobré vztahy už v minulosti.

72. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že samotné konstatování nezákonnosti trestního stíhání, zadostiučinění ve výši 180 000 Kč a písemná omluva ministerstva spravedlnosti zaslaná žalobci, jichž se žalobkyni od žalované a tímto rozhodnutím soudu dostalo, se s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem trestního stíhání jeví jako dostačující. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. O případ, v němž by obecná slušnost přiznání finanční satisfakce jistě nevelela, ve věci žalobce nejde. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění frustrace trestním stíháním vytrpěné se žalobci stejně dostat nemůže – úplné odčinění (reparace) negativních prožitků, jež žalobci trestní stíhání přineslo, totiž není již z povahy věci možné, a to jistě ani poskytnutím vyšší částky, než kterou žalovaná poskytla a soud o 100 000 Kč navýšil. Takto přiznané zadostiučinění je dostačující s ohledem na prokázané zásahy do osobních sfér žalobce. Ve zbylé požadované částce ve výši 1 820 000 Kč s příslušenstvím proto soud žalobu výrokem II. zamítl.

73. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobkyně. Zde soud provedl srovnání s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci 26 C 101/2021 ve znění rozhodnutí Městského soudu v Praze 28 Co 410/2022, rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci 10 C 89/2021 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 309/2022, rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci sp. zn. 29 C 207/2017 ve znění rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 16/2022.

74. V prvém případě byl poškozený stíhán ze zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4, písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 220, odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit v rámci výkonu své funkce [Anonymizováno]. Žalobce byl ohrožen trestní sazbou 2–8 let, žalovaná mu vyplatila celkem částku 172 000 Kč. Trestní stíhání trvalo 7 let a 2 měsíce, byl po dlouhá léta [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Trestní stíhání mělo vliv na ukončení jeho [Anonymizováno]. Soud pak dospěl k závěru, že byla zasaženého osobnostní sféra, došlo k závažným následkům v politické sféře a přiznal zadostiučinění ve výši 550 000 Kč. Shodnými znaky s případem žalobce je stíhání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy však k trestné činnosti ve srovnávaném případě na rozdíl od žalobce mělo dojít v souvislosti s [Anonymizováno] [Anonymizováno], co se týká délky trestního řízení a sazby, v případě žalobce bylo řízení o málo delší a sazba byla po změně kvalifikace přísnější. Rozdílem je však skutečnost, že zatímco ve srovnávaném případě byl žalobce v době zahájení i průběhu řízení [Anonymizováno], byť v [Anonymizováno], u žalobce se jednalo o [Anonymizováno], který již [Anonymizováno], k [Anonymizováno], k zásahům do osobní sféry ano.

75. V druhém případě se jedná taktéž o spoluobviněnou osoby, která byla stíhána ve stejné věci jako shora uvedený poškozený. Trestní stíhání zasáhlo do psychického stavu poškozené, která trpěla nespavostí, úzkostnými stavy, úzkostí, depresemi, byla psychiatricky léčena. K tomu se přidružily další zdravotní komplikace. Trestní řízení bylo rozsáhle medializováno, poškozená byla zmiňována jménem i obrazem, došlo k rozsáhlé manipulaci s přepisy protokolů v jednotlivých hlavních líčení v neprospěch obžalovaných. Rodina poškozenou podporovala, v profesní sféře byla nucena omezit svoji aktivitu ekonomky společnosti, kterou od devadesátých let vedla, došlo k zásahům ve sféře cti, důstojnosti a osobního života poškozené, úkorně vnímala způsob vedení trestního řízení a zásahy do jejího osobního života, byla negativně vnímána veřejností, omezila své volnočasové aktivity, kontrolovala v rámci trestního stíhání soulad písemného vyhotovení protokolu se zvukovými záznamy, trestní stíhání se negativně promítlo v její [Anonymizováno] Soud také přihlédl k nestandardním doručení usnesení o zahájení trestního stíhání při [Anonymizováno] časové souvislosti mezi zahájením trestního stíhání a [Anonymizováno] a poskytl zadostiučinění ve výši 500 000 Kč. Shodnými znaky s případem žalobce je stíhání [Anonymizováno], kdy však k trestné činnosti ve srovnávaném případě na rozdíl od žalobce mělo dojít v souvislosti s [Anonymizováno] co se týká délky trestního řízení a sazby, v případě žalobce bylo řízení o málo delší a sazba byla po změně kvalifikace přísnější. U obou také došlo k zásahu do psychického stavu, kdy však v případě žalobce došlo k zásahu již předchozím trestním stíháním. Žalobce také nebyl psychiatricky léčen na rozdíl od poškozené. V obou případech docházelo k rozsáhlé medializaci případu, avšak v případě žalobce nedošlo k významným procesním excesům na straně orgánů činných v trestním řízení, jako tomu bylo v případě srovnávaném. V obou případech docházelo k podpoře ze strany rodiny, k zásahu do cti, důstojnosti a osobního života a omezení volnočasových aktivit. Co se týká [podezřelý výraz].

76. Ve třetím případě byl poškozený stíhán pro trestný čin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražby dle § 256 odst. 1, odst. 2, písm. a) odst. 3 trestního zákoníku v souběhu trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby na § 329 odst. 1, písmeno a) tr. zákoníku spáchané ve spolupachatelství. Poškozenému pak bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši 1 021 250 Kč. U poškozeného došlo k zásahu do práva na osobní, profesní, rodinný a společenský život, došlo k poškození jeho cti a dobré pověsti nejen v očích veřejnosti v místě bydliště, ale i jako [Anonymizováno]. Délka trestního stíhání trvala 7 let a 3 měsíce. Trestného činu se měl poškozený dopustit ve [Anonymizováno] [adresa]. Trestní stíhání mělo vliv na jeho [Anonymizováno]. Možnost [Anonymizováno] byla zmařena [Anonymizováno] Poškozený byl po dlouhou dobu významným [Anonymizováno]. Shodnými znaky s případem žalobce je stíhání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy však k trestné činnosti ve srovnávaném případě na rozdíl od žalobce mělo dojít v souvislosti s [Anonymizováno] [Anonymizováno] co se týká délky trestního řízení a sazby, v případě žalobce bylo řízení o málo delší a sazba byla po změně kvalifikace přísnější. V obou případech také došlo k zásahu do osobního života, co se týká zásahů do profesního života, k těmto u žalobce nedošlo, zásahy do rodinné sféry byly okrajové. V obou případech došlo k zásahu do cti a dobré pověsti. Co se týká srovnávaného případu, zde byla významně vzata v potaz skutečnost, že žalobce byl [podezřelý výraz]. Naproti tomu žalobce v době zahájení trestního stíhání byl [Anonymizováno], který ve [podezřelý výraz]

77. S přihlédnutím k případům odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce a zásahům do osobnostních sfér žalobce soud dospěl k závěru, že částka zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši žalovanou poskytnuté částky 180 000 Kč a písemná omluva žalované zaslaná žalobci je dostatečná a odpovídá prokázaným zásahům do osobní sféry žalobce. Soud si je vědom, že se pro případ žalobce těžko hledá srovnání, zvláště s ohledem na charakter obvinění, stupeň utajení i předchozí politické působení žalobce a předchozí trestní stíhání, které v rovině mimořádných opravných prostředků ještě běželo v době, kdy bylo naříkané trestní stíhání zahájeno. Srovnáním zásahů do sfér žalobce a zásahů ve shora uvedených případech považuje soud poskytnuté zadostiučinění za adekvátní, neboť zásahy byly oproti srovnávaným případům v případě žalobce významně nižší.

78. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce má tedy nárok na plnou náhradu vzniklých nákladů ve výši 39 026 Kč. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 9 úkonů právní služby (spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby, replice ze dne 1. 11. 2023, účasti při jednání dne 21. 2. 2024, 17. 7. 2024, trojnásobku za jednání konané dne 11. 11. 2024 a 20. 12. 2024) ve výši 3 100 Kč za úkon (z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky), 9x paušální náhrada hotových výdajů advokáta á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky. spolu s 21% DPH v částce 6 4263 Kč. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Za doplnění žaloby soud odměnu nepřiznal, neboť skutečnosti zde uvedené měly být již součástí samotné žaloby.

Poučení