50 A 54/2018 - 43

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: Nadace Tomistoma, IČO 260 93 414 sídlem Masarykovo nám. 261, Protivín zastoupen advokátem Mgr. Petrem Smejkalem sídlem Na Sadech 21, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I) E.ON Distribuce, a. s., sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice II) POLANSKÝCH, s. r. o. sídlem Mírová 146, Protivín zastoupen advokátem Mgr. Martinem Pixou sídlem Lannova 32/I, České Budějovice III) X bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2018, č.j. KUJCK 41976/2018, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2018 č.j. KUJCK 41976/2018, vydaným podle § 90 odst. 1 písm. c) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo částečně změněno rozhodnutí Městského úřadu Protivín, odboru výstavby, dopravy a životního prostředí ze dne 3. 11. 2017, č.j. 15/2016-1862/2016-13/ÚŘSP/Rozh/Ko, kterým bylo podle § 94a, § 79 a § 92 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „stavební zákon“) vydáno pro stavbu „stavební úpravy objektu bývalé mlékárny spojené se změnou užívání na pekárnu“ na pozemcích parc. č. 860, 863/1 a 866/2 v k. ú. Protivín územní rozhodnutí o umístění stavby a podle § 94a a § 115 stavebního zákona a vyhl. č. 503/2006 Sb. stavební povolení. Ke změně prvostupňového rozhodnutí došlo v jeho výrokové části, kde namísto části textu výrokové části I.: „Stavba bude obsahovat: Stavební úpravy, přístavba a nástavba stávajícího objektu bývalé mlékárny. Objekt bude nově vymezen jako pekárna.“, byl nově uveden text: „Stavba bude obsahovat: Přístavba a nástavba stávajícího objektu bývalé mlékárny. Objekt bude nově vymezen jako pekárna.“ Ve změnou nedotčených částech bylo společné prvostupňové rozhodnutí žalovaným potvrzeno.

2. Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce včasnou správní žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

3. Napadené rozhodnutí je dle žalobce nepřezkoumatelné, neboť se řádně nevypořádává s jeho námitkami uplatněnými v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. V této souvislosti žalobce konkrétně zmínil námitku týkající se nesprávného postupu správního orgánu, který vedl společné územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení. Tato námitka spočívala v tom, že vedení společného řízení důvodné nebylo, neboť podmínky v území nejsou s ohledem na řadu vedených soudních sporů a správních řízení jednoznačné, jak ukládá § 78 odst. 3 stavebního zákona. Správní orgány se však touto námitkou řádně nezabývaly, když se zabývaly pouze splněním podmínek § 94a stavebního zákona v tom smyslu, že pro dané území byl vydán územní plán, jenž není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Namítanou nejednoznačností situacev území se však správní orgány nezabývaly. Tato nejednoznačnost byla dána zejména z důvodu probíhajícího řízení před správním soudem, kde byla řešena otázka existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích parc. č. 866/1, 865 a 867 v k. ú. Protivín. Tato otázka již byla vyřešena krajským soudem, který existenci této komunikace potvrdil, následná kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta. Nejednoznačnost podmínek území je však stále dána dosud nepravomocně ukončeným řízením vedeným před krajským soudem, jehož předmětem je přezkum rozhodnutí o odstranění stavby oplocení. Žalobce k tomuto dále poukázal na odbornou literaturu, která pojem „jednoznačných podmínek v území“ označuje za neurčitý právní pojem, vyžadující náležité odůvodnění. Pouhý odkaz na existenci územního plánu, bez komplexního a detailního zkoumání i zejména dopravní a technické infrastruktury v území, a to s ohledem na očekáváné zvýšení provozu v místě, považuje žalobce za nedostatečný zatěžující napadené rozhodnutí vadou, pro kterou nemůže obstát. S ohledem na očekávané zatížení místní dopravní infrastruktury musí být dopravní situace v místě bez pochybností vyřešena, a to i s ohledem na skutečnost, že stále probíhá řízení o odstranění pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace. Z návrhu dotčených úprav je navíc zřejmé, že z dotčené komunikace je počítáno s příjezdem vozidel zásobování, který nelze za současné situace předpokládat. V projektové dokumentaci je uveden jako výjezd (sjezd) do areálu stávající sjezd (přes pozemek parc. č. 864/3 v k. ú. Protivín), tento sjezd se však desítky let nepoužívá a je zde zavedená praxe parkování vozidel. Znovu oživovat sjezd do areálu přes uvedený pozemek přitom není nutné, neboť přístup do něj je zajištěn třemi plně funkčními sjezdy. Žalobce snahu stavebníka označil za účelovou, stavebník se snaží přenést části dopravní obsluhy ke Krokodýlí ZOO na dvoumetrový pruh u budovy a pozemku parc. č. 878/2 v k. ú. Protivín (pozn. soudu žalobce měl zřejmě na mysli pozemek parc. č. 878/1 v k. ú. Protivín). Tímto stavebník obchází právní předpisy, neboť je zřejmé, že nově vzniklá obousměrná komunikace v obytné zóně musí mít šířku minimálně 8m. Poukázáno bylo též na otázku bezpečnosti provozu ve vztahu k možnosti průjezdu požárních vozů a vozidel záchranné služby. Napadené rozhodnutí tudíž nemůže z důvodu nevyřešené dopravní situace a možné legalizace protiprávního plotu obstát. Ve správním řízení tak nebyly splněny základní podmínky uložené stavebním zákonem při přezkumu záměru stavebníka před vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby a povolení stavby samotné.

4. Žalovaný navrhl projednávanou žalobu pro její nedůvodnost zamítnout. Žalovaný setrval na závěru o jednoznačnosti podmínek v území, tato jednoznačnost je dána zejména existencí územního nebo regulačního plánu. Z tohoto důvodu byly splněny podmínky pro vedení společného řízení. Pro danou lokalitu platí územní plán města Protivín ze dne 28. 12. 2012, který stanoví, že dotčené pozemky p. č. 860, 863/1 a 866/2 v k. ú. Protivín jsou součástí funkční plochy – lehká průmyslová výroba, potravinová výroba a sklady. Stavba s využitím pekárna je v souladu s tímto funkčním využitím plochy a posuzovaný záměr není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Podmínky v území jsou jednoznačné, stavba je navržena, aby zůstalo zachováno existující připojení na dopravní a technickou infrastrukturu, situace se v území s ohledem na obměnu mlékárny na pekárnu ani nijak změnit nemůže. Na tomto závěru nic nemění ani probíhající soudní řízení. V případě veřejně přístupné účelové komunikace byla její existence před soudy prokázána, v případě neoprávněně umístěné pevné překážky na této komunikaci, o níž se vede řízení o odstranění, lze konstatovat, že tato je rovněž pro danou věc bez významu. Předmětem projednávané věci nebylo dopravní řešení v místě stavby ani provoz Krokodýlí ZOO, z tohoto důvodu nemůže obstát žalobní tvrzení o nevyřešené dopravní situaci a možné legalizaci protiprávního plotu. K dopravní infrastruktuře žalovaný poukázal na dokumentaci, která je součástí projektu, ze které plyne, že k napojení stavby na veřejnou komunikaci bude využit stávající přístup do areálu stavebníka, tedy přes pozemek p. č. 792/2, nikoliv přes pozemek p. č. 864/3. Možnou legalizaci protiprávního oplocení označil žalovaný za absurdní, neboť na veřejně přístupné účelové komunikaci nelze oprávněně zřídit stavbu, případně již existující stavbu legalizovat.

5. J.P., osoba zúčastněná na řízení, ve svém vyjádření ze dne 29. 6. 2018 sporuje toliko skutečnosti týkající se nepovolené stavby oplocení.

6. Spol. Polanských, s. r. o., osoba zúčastněná na řízení, ve vyjádření ze dne 27. 7. 2018 označila projednávanou žalobu za další obstrukci směřující k zabránění rekonstrukce budovy mlékárny. K namítané nedůvodnosti společného řízení osoba zúčastněná na řízení uvedla, že podmínky tohoto společného územního a stavebního řízení stanovené § 94a stavebního zákona splněny byly. Existence veřejně přístupné účelové komunikace byla správními orgány i správními soudy postavena na jisto. Stavební záměr žalobce je zcela v souladu s platným územním plánem města Protivín. Podmínky daného území jsou jednoznačné, dopravní obslužnost i technická infrastruktura zůstávají zachovány, vjezd k budově je plánován přes pozemek p. č. 797/2 v k.ú. Protivín, nikoliv přes žalobcem uváděný pozemek p. č. 866/1 v k.ú. Protivín. Provoz pekárny je ve vztahu k okolnímu území zejména v dopravních aspektech absolutně stejný. Stavba plotu není předmětem tohoto řízení, což potvrdily i dotčené orgány v projednávané věci. Předmětem řízení rovněž není parkování návštěvníků Krokodýlí ZOO.

7. Ze správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí doručenou prvostupňovému orgánu dne 9. 9. 2016 požádala spol. Polanských, s. r. o. (dále též „stavebník“) o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to pro stavební záměr „Stavební úpravy objektu bývalé mlékárny spojené se změnou účelu užívání na pekárnu na pozemku č. st. 860 v k. ú. Protivín.“ Uvedená stavba měla být umístěna na pozemky p. č. 860, 863/1 a 866/2 v k. ú. Protivín. Změna dokončené stavby byla navržena z důvodu změny užívání stavby. Součástí žádosti bylo souhlasné závazné stanovisko Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí. Z přiloženého sdělení Městského úřadu Písek, odboru výstavby a územního plánování se podává, že územní plán města Protivín nabyl účinnosti dne 12. 1. 2013, dotčené pozemky jsou součástí plochy výroby a skladování – lehká průmyslová výroba, potravinářská výroba a sklady s hlavním funkčním využitím stavby pro výrobu a skladování a pro přípustné využití mimo jiné jako obchody, sklady, služby a opravny.

8. Výzvou prvoinstančního orgánu ze dne 23. 9. 2016 byl stavebník vyzván k doplnění výše uvedené žádosti, a to mimo jiné o uvedení předložené projektové dokumentace do souladu s právním stavem, kdy oplocení zakreslené v projektové dokumentaci bylo označeno za nepovolené a v záměru o něm tudíž nemohlo být uvažováno jako o oplocení povoleném.

9. Obsahem spisu je dále vyjádření Městského úřadu Písek, odboru výstavby a územního plánování ze dne 10. 10. 2016, který kromě konstatování, že jeho původní vyjádření ke stavebnímu záměru zůstává v platnosti, dále k oplocení nacházejícímu se na pozemku p. č. 866/1 v k. ú. Protivín uvedl, že tento plot není předmětem projektu a jeho doplnění do projektové dokumentace nemá na obsah vyjádření tohoto dotčeného orgánu vliv. Uvedený pozemek je v platném územním plánu města Protivín zahrnut jako součást stávající plochy dopravní infrastruktury, kde umisťování oplocení není umožněno.

10. Stavebník v reakci na výzvu prvostupňového orgánu ve vztahu k neoprávněnému oplocení konstatoval, že vzhledem k tomu, že oplocení není předmětem žádosti, nemá požadavek správního orgánu oporu v zákoně. K výzvě pak bylo předloženo souhlasné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany a stanovisko Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje dopravního inspektorátu, ze kterého se mimo jiné podává, že pro obsluhu pekárny bude používán stávající sjezd do areálu zakreslený v projektové dokumentaci. V případě požadavku na změnu obsluhy pekárny jiným sjezdem je požadováno předložit novou projektovou dokumentaci. Dále se uvádí, že v případě změny umístění, či odstranění oplocení bude nutné vyřešit dopravní vztahy.

11. Oznámením prvostupňového orgánu ze dne 5. 12. 2016 bylo zahájeno společné územní a stavební řízení a účastníci byli dále pozváni k ústnímu jednání.

12. Ve spisu je dále založeno sdělení Městského úřadu Protivín, odboru výstavby, dopravy a ŽP ze dne 29. 12. 2016, v němž se tento správní orgán vyjadřuje k nepovolenému oplocení, které se nachází na pozemku p. č. 866/1 v k. ú. Protivín. Nejedná se o stávající plocení, ale o oplocení rozšířené, nelegálně vybudované dne 22. 7. 2014. Parcela č. 866/1 byla předběžným opatřením ze dne 14. 7. 2014 určena jako veřejně přístupná komunikace. Společnosti Polanských, s. r. o. bylo přikázáno zdržet se zásahů spočívajících v omezení veřejného přístupu a příjezdu na veřejnou přístupnou účelovou komunikaci na pozemcích p. č. 866/1, 865 a 867 v k. ú. Protivín. Toto rozhodnutí bylo v konečné fázi potvrzeno Nejvyšším správním soudem v rozhodnutí ze dne 8. 10. 2015 č.j. 3 As 227/2015 – 43. Oplocení brání řádnému příjezdu k nemovitostem č.p. 675, 261 a 244, objektu trafostanice a levobřežní komunikaci. Původní oplocení přiléhající k pozemku p. č. 863/1 v k. ú. Protivín na pozemek p. č. 866/1 nezasahovalo a nezasahovalo ani na pozemek p. č. 867 oboje v k. ú. Protivín.

13. Proti oznámenému zahájení společného územního a stavebního řízení byly žalobcem dne 3. 1. 2017 podány písemné námitky, v nichž je namítáno nesplnění podmínek pro vedení společného územního a stavebního řízení, dále je zpochybňována statika současné mlékárny, která je dle žalobce v havarijním stavu a hrozí uvolnění trosek budovy a ohrožení návštěvníků Krokodýlí ZOO, statické záležitosti by měl prověřit soudní znalec, když vyjádření ke statice objektu obsažené v projektové dokumentaci není dostatečné. Rovněž je podceněna otázka dopravní obslužnosti, v projektové dokumentaci uváděný stávající sjezd není do areálu Polanských využíván a je zde zavedená praxe parkování vozidel návštěvníků ZOO, toto parkování je nezbytné k zajištění provozu ZOO. Realizací stavby navíc může dojít k zásahu do stávajících správních řízení týkajících se veřejně přístupné komunikace, což by mohlo ohrozit dosavadní investice žalobce do Krokodýlí ZOO.

14. Dne 3. 1. 2017 proběhlo před prvostupňovým orgánem ústní jednání, během kterého bylo konstatováno písemné podání vyjádření účastníků, v průběhu tohoto řízení pak byla předána vyjádření spol. E.ON ČR, s. r. o., J.P. a spol. ČEVAK a. s.

15. Rozhodnutím ze dne 3. 11. 2017, č .j. výst. 15/2016-1862/2016-13/ÚŘSP/Rozh/Ko bylo dle § 94a, § 79 a § 92 odst. 1 stavebního zákona a dle § 13a vyhl. č. 503/2006 Sb. vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby pro stavbu “stavební úpravy objektu bývalé mlékárny spojené se změnou užívání na pekárnu na pozemcích p. č. 860, 863/1 a 866/2 v k. ú. Protivín“, pro umístění stavby byly stanoveny konkrétní 2 podmínky a současně byla dle § 94a odst. 5 a § 115 stavebního zákona a § 13a vyhl. č. 503/2006 Sb. uvedená stavba povolena, a to za splnění 25 konkrétních podmínek. Prvostupňový orgán stanovil rovněž další 4 konkrétní podmínky za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby v jejích fázích, a to zejména kontroly nosných konstrukcí. Ve vztahu k namítanému nesprávně vedenému společnému řízení správní orgán konstatoval, že byly naplněny podmínky § 94a stavebního zákona, přičemž povaha věci a závazné stanovisko dotčeného orgánu vedení společného řízení nevylučuje. Zmiňovaná vedená řízení se netýkají předmětné stavby. Statika objektu byla prověřena odborným projektantem, který za stavbu odpovídá. Samotná problematika je řešena v projektové dokumentaci ke společnému řízení. Dopravní obslužnost je řešena dostatečně v předložené společné dokumentaci. Žalobcem namítaný sjezd nebude užíván, což plyne rovněž z předložené dokumentace. Prvostupňový orgán v této souvislosti zmínil stanovisko dopravního inspektorátu týkající se dopravní obslužnosti, které je nedílnou součástí výrokové části rozhodnutí. O charakteru sousedící komunikace již bylo pravomocně rozhodnuto, jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Žalobcem zmíněná probíhající správní řízení se netýkají přímo předmětné stavby a z tohoto důvodu nemohou být překážkou vydání rozhodnutí v dané věci.

16. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 21. 11. 2017 odvolání, které je obsahově totožné s námitkami nyní projednávané žaloby.

17. V rámci odvolacího řízení žalovaný dále opatřil od jednotlivých vlastníků, provozovatelů či správců sítí technické infrastruktury aktuální vyjádření. S ohledem na tuto skutečnost byli účastníci řízení výzvou ze dne 23. 2. 2018 vyzváni k seznámení se s podklady pro rozhodnutí a k uplatnění práva vyjádřit se k nim.

18. Následně bylo dne 28. 3. 2018 pod č.j. KUJCK 41976/2018 vydáno napadené rozhodnutí, kterým bylo částečně změněno a ve zbytku potvrzeno prvostupňové rozhodnutí (v podrobnostech viz bod 1 tohoto rozhodnutí). Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve konstatoval důvody, pro které přistoupil ke změně výroku I. prvostupňového rozhodnutí. S ohledem na charakter stavebních prací v podobě změny stavby bývalé mlékárny, kterými jsou přístavba, nástavba i stavební úpravy, byl změněn výrok I. tak, že se jedná o rozhodnutí o umístění stavby a nástavby pro stavbu označenou „stavební úpravy objektu bývalé mlékárny spojené se změnou užívání na pekárnu“. O stavební úpravě prvostupňový orgán rozhodl nadbytečně, neboť stavební úpravy rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují. Žalovaný dále konstatoval naplnění podmínek pro vedení společného územního a stavebního řízení, neboť v daném případě jsou podmínky v území jednoznačné, zejména z toho důvodu, že pro dané území byl vydán územní plán města Protivín a posuzovaný záměr není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. K napojení předmětné stavby na dopravní infrastrukturu bylo uvedeno, že stavba byla navržena tak, aby zůstalo zachováno existující připojení na inženýrské sítě i veřejnou komunikaci. K napojení na veřejnou komunikaci je a bude využíván stávající přístup do areálu stavebníka, tedy přístup přes pozemek p. č. 792/2, nikoliv přes pozemek p. č. 864/3 oboje v k. ú. Protivín. Předmětem tohoto rozhodnutí pak není žalobcem uváděné zavedené parkování pro návštěvníky Krokodýlí ZOO ani řešení dopravní obsluhy na komunikaci vedoucí k budově Krokodýlí ZOO. Ohledně dopravního řešení bylo odkázáno na stanovisko dopravního inspektorátu. Probíhající soudní řízení nemají na jednoznačnost podmínek území vliv. V této souvislosti žalovaný konstatoval, že již existuje pravomocné soudní rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace. V současné době je veden spor o odstranění stavby oplocení na pozemcích p. č. 866/1, 866/2 a 867 v k. ú. Protivín. Toto probíhající řízení nepodmiňuje a nijak nesouvisí s rozhodnutím o předmětné žádosti. Uvedené probíhající řízení nepředstavuje důvod pro konstatování, že podmínky v území týkající se předmětné stavby nejsou jednoznačné. K požadavku žalobce na prověření statiky objektu bývalé mlékárny žalovaný uvedl, že přestože podkladem pro vydání rozhodnutí v dané věci není znalecký posudek hodnotící statický stav určité konstrukce, je z předložené projektové dokumentace zřejmé, že projektant stavby provedl vlastní hodnocení stavu stavby, na základě čehož přistoupil k navržení řešení plánované stavby, přičemž vzal v potaz akruální stav této stavby. Předmětem daného řízení nebylo řešení konkrétních závad stavby bývalé mlékárny, které by stavební úřad opravňovalo požadovat posouzení statiky aktuálního stavu stavby. Stavebník je dle § 152 odst. 3 stavebního zákona povinen ohlašovat stavebnímu úřadu jednotlivé fáze stavby a ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě neprodleně po jejich zjištění.

19. Součástí správního spisu je též projektová dokumentace ke stavbě „STAVEBNÍ ÚPRAVY OBJEKTU BÝVALÉ MLÉKÁRNY SPOJENÉ SE ZMĚNOU UŽÍVÁNÍ NA PEKÁRNU“ vyhotovená spol. A. W. F. Projekt, s. r. o., Ing. S.N.. Z obsahu této projektové dokumentace se podává, že projekt bude umístěn na pozemcích p. č. 860, 863/1 a 866/2 v k. ú. Protivín. Pozemky se nacházejí v zastavěném území města Protivín v území vymezeném pro lehkou průmyslovou výrobu, potravinářskou výrobu, sklady. Záměr stavebníka je v souladu s územním plánem města. Pozemky jsou dopravně napojeny stávajícím vjezdem do areálu napojením na silnici Mírovou. Napojení na komunikaci a inženýrské sítě zůstává stávající. Přístup k pozemku stavebníka je stávajícím vjezdem do areálu, po stávajících zpevněných plochách, kde se nachází parkovací plochy pro osobní automobily a zpevněné plochy bez chodníků. Předmětem projektu je mimo jiné demontáž stávající poškozené konstrukce zastřešení včetně části nadstřešního zdiva, které bylo stejně jako konstrukce zastřešení v minulosti poškozeno požárem.

20. Ze souhrnné technické zprávy zpracované výše označenou společností se podává, že byla provedena celková prohlídka objektu, objekt je staticky stabilní, nevykazuje žádné známky nadměrných deformací či porušení, kromě posledního podlaží poškozeného požárem. V rámci navržených stavebních úprav budou prováděny bourací práce a podchycování konstrukcí.

21. Obsahem dokumentace je dále studie označená jako Doprava uvnitř areálu, ze které se mimo jiné podává, že areál je připojen stávajícím vjezdem na komunikaci III/1404 ulice Mírové. Pro zásobování objektu a distribuci výrobků budou využity stávající zpevněné plochy v areálu, které jsou ve vlastnictví stavebníka.

22. Z výkresu situace dopravního řešení, z celkového situačního výkresu, z katastrálního situačního výkresu i ze zákresu do katastrální mapy vyplývá, že vjezd do areálu bude zajištěn přes pozemek p. č. 797/2 a 795/2 v k. ú. Protivín.

23. Krajský soud dále z vlastní činnosti zjistil, že pod sp. zn. 50 A 63/2017 byla projednávána žaloba spol. Polanských s. r. o., která směřovala proti rozhodnutí žalovaného, jímž byla deklarována existence veřejně přístupné účelové komunikace, nacházející se na pozemku p. č. 866/1, který je ve vlastnictví spol. Polanských s. r. o. Žaloba proti uvedenému rozhodnutí žalovaného byla zamítnuta a existence veřejně přístupné účelové komunikace byla tímto potvrzena. Kasační stížnost spol. Polanských s. r. o. proti rozhodnutí krajského soudu byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta, a to rozhodnutím vydaným dne 24. 5. 2018 pod sp. zn. 7 As 70/2018.

24. Krajský soud evidoval pod sp. zn. 51 A 20/2017 rovněž další žalobu spol. Polanských s. r. o., a to proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo žalobci nařízeno odstranit stavbu oplocení na pozemcích p. č. 866/1, 866/2 a 867 v k. ú. Protivín, která byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření či jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem. Uvedená žaloba byla krajským soudem zamítnuta. Toto rozhodnutí soudu však bylo zrušeno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2018 sp. zn. 9 As 349/2018. Nejvyšší správní soud vytkl rozhodnutí krajského soudu nepřezkoumatelnost týkající se nedostatečných zjištění ohledně existence rozhodnutí o námitce podjatosti, krajský soud se rovněž nedostatečně vypořádal s tzv. systémovou podjatostí a dále s otázkou existence překážky litispendence.

25. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). O věci rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.

26. Žaloba není důvodná.

27. Předmětem přezkumu v nyní projednávané věci je rozhodnutí žalovaného, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bylo podle § 94a, § 79 a § 92 odst. 1 stavebního zákona vydáno pro stavbu „stavební úpravy objektu bývalé mlékárny spojené se změnou užívání na pekárnu“ na pozemcích parc. č. 860, 863/1 a 866/2 v k. ú. Protivín územní rozhodnutí o umístění stavby a podle § 94a a § 115 stavebního zákona a vyhl. č. 503/2006 Sb. stavební povolení.

28. Žalobou je zejména namítáno nesplnění podmínek § 94a stavebního zákona pro vedení společného územního rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení. Nesplnění podmínek pro uvedené společné řízení žalobce spatřuje zejména v nejednoznačnosti podmínek území. Tyto nejednoznačné podmínky jsou dány zejména existující veřejně prospěšnou účelovou komunikací a dále dosud neukončeným řízením o odstranění nepovoleného oplocení zhotoveného stavebníkem. Z těchto důvodů dosud není vyřešena dopravní infrastruktura v daném místě. Projektová dokumentace udává plánovaný sjezd do areálu přes pozemek p. č. 864/3 v k. ú. Protivín, tento sjezd se však již několik let neužívá a je zde zavedená praxe parkování vozidel návštěvníků ZOO. Z důvodu nevyřešené dopravní situace a možné legalizace protiprávního plotu proto napadené rozhodnutí nemůže obstát.

29. Podle § 94a odst. 1 stavebního zákona platí, že pokud žadatel podá žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení a připojí společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení. Společná dokumentace musí splňovat požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení se přiměřeně použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádosti o stavební povolení. Pokud povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí.

30. Odborná literatura k podmínkám vedení společného územního rozhodnutí a stavebního povolení uvádí: “Podmínky provedení společného řízení jsou uvedeny v § 78 odst. 3 StavZ: je to na prvním místě platná územně plánovací dokumentace. Pokud by se mělo jednat o záměr v území bez platné územně plánovací dokumentace (územní nebo regulační plán), muselo by být splněno to, že podmínky v území jsou jednoznačné (neurčitý právní pojem). Společné řízení dále nesmí být vyloučeno stanoviskem dotčeného orgánu nebo povahou záměru. Pokud by tyto podmínky splněny nebyly, byl by stavební úřad povinen po podání společné žádosti usnesením vyloučit stavební řízení k samostatnému projednání a zároveň jej přerušit do právní moci územního rozhodnutí.” (ROZTOČIL, Aleš. § 94a. In: POTĚŠIL, Lukáš, ROZTOČIL, Aleš, HRŮŠOVÁ, Klára, LACHMANN, Martin. Stavební zákon – komentář 5. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016)

31. Podle § 78 odst. 3 stavebního zákona může vést stavební úřad společné územní a stavební řízení podle § 94a, pokud jsou podmínky v území jednoznačné, zejména, je-li pro území vydán územní či regulační plán.

32. Komentář k § 78 odst. 3 stavebního zákona uvádí, že: „Stavební zákon výslovně umožňuje při splnění určitých podmínek spojit územní (tj. řízení o žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby) a stavební řízení. Základní podmínkou pro uplatnění takového postupu je, že se jedná o záměr, který podléhá územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Podmínkou vyjádřenou přímo v § 78 odst. 3 StavZ je dále a) to, že se jedná o území, pro něž byl vydán územní nebo regulační plán nebo b) jinak je zřejmé, že „podmínky v území jsou jednoznačné“. To, že podmínky v území jsou jednoznačné, je neurčitý právní pojem, který musí aplikující správní orgán vyložit s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Lze si např. představit, že jednoznačnost podmínek v území může být dána např. tam, kde je zvláštním opatřením obecné povahy vymezeno zastavěné území obce (§ 59 až 60 StavZ). Okolnosti, které mohou spojení územního a stavebního řízení vyloučit, jsou uvedeny v § 140 odst. 1 SpŘ: spojit řízení nelze, pokud tomu brání povaha věci, účel řízení nebo ochrana práv účastníků.” (ROZTOČIL, Aleš. § 78. In: POTĚŠIL, Lukáš, ROZTOČIL, Aleš, HRŮŠOVÁ, Klára, LACHMANN, Martin. Stavební zákon – komentář 5. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016)

33. Z uvedeného vyplývá, že stěžejní podmínkou pro vedení společného územního a stavebního řízení je existence platného územního či regulačního plánu. Jednoznačnost podmínek území je dána tehdy, pokud jsou tyto podmínky upraveny platným a účinným územním nebo regulačním plánem.

34. Tato podmínka byla v projednávané věci splněna, když pro dotčené území byl dne 28. 12. 2012 vydán územní plán města Protivín, účinný od 12. 1. 2013, který stanoví, že dotčené pozemky p. č. 860, 863/1 a 866/2 v k. ú. Protivín jsou součástí funkční plochy – lehká průmyslová výroba, potravinová výroba a sklady. Stavební záměr v projednávané věci splňuje podmínky územního plánu.

35. Jak vyplývá z citované odborné literatury - pouze v případě, kdy by se jednalo o záměr bez platné územně plánovací dokumentace, muselo by být splněno, že podmínky v území jsou jednoznačné. V posuzované věci se jedná o záměr s platnou územně plánovací dokumentací, a sice o záměr s platným a účinným územním plánem, jehož účelové vymezení je pro dotčené pozemky naplněno. Z tohoto důvodu nebylo nutné blíže zkoumat, zda jsou podmínky v území jednoznačné, správní orgán tedy nebyl povinen přistoupit k výkladu neurčitého pojmu „jednoznačné podmínky“, neboť jednoznačnost těchto podmínek byla dána územním plánem. Povaha věci ani závazné stanovisko dotčeného orgánu pak toto společné řízení v daném případě nevylučuje.

36. Nemožnost spojit územní a stavební řízení shledává žalobce v tom, že bylo vedeno řízení o existenci veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku p. č. 866/1 v k. ú. Protivín a dále v tom, že dosud je před správními soudy vedeno řízení o odstranění nepovoleného oplocení na pozemku p. č. 866/1 v k. ú. Protivín.

37. Skutečnost, že ve věci probíhalo řízení o existenci veřejně přístupné účelové komunikace, nemá na dotčený záměr vliv, neboť na základě rozhodnutí správních soudů (rozhodnutí krajského soudu ze dne 19. 1. 2018 sp. zn. 50 A 63/2017 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2018 sp. zn. 7 As 70/2018) bylo postaveno na jisto, že komunikace nacházející se na pozemku stavebníka p. č. 866/1 je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Žádné nejasnosti či nejednoznačnost v této souvislosti tudíž konstatovat nelze. I pokud by však toto řízení dosud skončeno nebylo, je nutno dospět k závěru, že na jednoznačnost podmínek v daném území by tato skutečnost neměla vliv, neboť tyto podmínky jsou jednoznačně stanoveny územním plánem. Pozemek p. č. 866/1 v k. ú. Protivín, na kterém se komunikace nachází, navíc není pozemkem dotčeným stavebním záměrem.

38. Obdobné závěry pak lze učinit i v případě žalobou namítaného a dosud neskončeného řízení o odstranění stavby nepovoleného plotu nacházejícího se na pozemku p. č. 866/1 v k. ú. Protivín. Ani toto dosud neukončené řízení nijak nebrání vedení společného územního a stavebního řízení, neboť nemá žádný vliv na jednoznačnost podmínek území, která je dána územním plánem. Z vyjádření Městského úřadu Písek, odboru výstavby a územního plánování, coby dotčeného orgánu, ze dne 10. 10. 2016, navíc vyplývá, že oplocení nacházející se na pozemku p. č. 866/1 v k. ú. Protivín není předmětem projektu a jeho doplnění do projektové dokumentace nemá na obsah vyjádření tohoto dotčeného orgánu vliv. Z uvedeného je zřejmé, že nepovolené oplocení není předmětem společného řízení, když ani jeho umístění (pozemek p. č. 866/1 v k. ú. Protivín) nijak nekoresponduje s pozemky dotčenými stavebním záměrem.

39. V projednávané věci dospěl soud k závěru o jednoznačnosti podmínek pro umístění, provedení a užívání stavby. K jednoznačnosti podmínek týkajících se napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, lze poukázat na projektovou dokumentaci, ze které vyplývá, že stavba bude napojena na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Objekt areálu je zcela napojen na stávající technickou infrastrukturu bez nutnosti nové výstavby či změny. Rovněž napojení na dopravní infrastrukturu zůstává beze změny. Vjezd do areálu spol. Polanských s. r. o. bude zajištěn přes pozemek p. č. 797/2 a přes pozemek p. č. 795/2 v k. ú. Protivín, jak vyplývá z celkového situačního výkresu, katastrálního situačního výkresu, ze zákresu do katastrální mapy i z nákresu situace dopravního řešení. Vjezd tudíž nebude veden přes pozemek p. č. 864/3 ani přes pozemek p. č. 866/1 v k. ú. Protivín (kde se mimo jiné nachází stavba nepovoleného plotu), jak se nesprávně domnívá žalobce. Nebude tudíž „oživován“ žádný původní sjezd přes pozemek p. č. 864/3 v k. ú. Protivín a dotčena nebude ani stávající praxe parkování vozidel, jak se obává žalobce. Lze tedy konstatovat, že i podmínky dopravní a technické infrastruktury jsou jednoznačné.

40. K možné legalizaci nepovoleného plotu proto v rámci společného řízení územního a stavebního nemůže dojít, neboť toto oplocení není jeho předmětem. Jedná se o zcela samostatné řízení, jehož předmětem je odstranění tohoto oplocení, které nijak nesouvisí s nyní projednávaným stavebním záměrem ani s jeho podmínkami. Konkrétními námitkami obsaženými pod bodem VI. žaloby, které sporují stavbu nepovoleného plotu, se soud s ohledem na to, že se míjí předmětem tohoto řízení, nezabýval.

41. V projednávané věci soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že vedení společného řízení územního a stavebního bylo možné, neboť tomu nebránila povaha věci, účel tohoto řízení ani ochrana práv účastníků. Jednoznačnost podmínek je dána především charakterem území, jehož podmínky jsou vymezeny platným a účinným územním plánem města Protivín, jednoznačnost území je pak dána taktéž napojením na příslušnou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, která oproti původní stavbě mlékárny zůstala zcela zachována.

42. Se shora uvedeným odůvodněním krajského soudu koresponduje odůvodnění žalovaného rozhodnutí, které zejména na str. 7 a 8 uvádí důvody, pro které lze konstatovat naplnění podmínek vedení společného územního a stavebního řízení. Žalovaný ve shodě s krajským soudem dospěl k závěru, že podmínky daného území jsou jednoznačně dány územním plánem města Protivín. Řešeno je též napojení stavby na technickou a dopravní infrastrukturu. Žalovaný se pak vypořádal i s namítaným souběžně probíhajícím řízením o existenci veřejně přístupné účelové komunikace a s řízením o odstranění nepovoleného oplocení. Napadené rozhodnutí se proto řádně a úplně vypořádalo se všemi žalobcem uplatněnými námitkami týkajícími se jednoznačnosti podmínek daného území, proto jej krajský soud neshledal nepřezkoumatelným.

43. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení