50 Af 5/2017 - 85

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. v právní věci žalobce KARDIOCENTRUM VYSOČINA CZA a.s., sídlem v Hluboké nad Vltavou, Čsl. Armády 26, zastoupeného JUDr. Jaroslavou Krybusovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Hroznová 470/13, proti žalovanému Ministerstvu financí, sídlem v Praze 1, Letenská 15, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 27. 1. 2017, č.j. MF- 8609/2015/1203, takto:

Výrok

Rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 27. 1. 2017, č. j. MF-8609/2015/1203 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 30. 3. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2017 č. j. MF- 8609/2015/1203, jímž bylo změněno rozhodnutí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad tak, že povinnost zaplatit odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 50.429.655 Kč byla změněna tak, že žalobci bylo na této povinnosti uloženo uhradit odvod ve výši 12.607.414 Kč. Žalovaný rozčlenil odvolání žalobce do dvanácti bodů, proto nebyly učiněny předmětem žaloby body, v nichž žalovaný odvolání žalobce vyhověl, což přiřadil k bodům 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10 a 11 napadeného rozhodnutí. Nebyly akceptovány námitky uvedené v bodech 1 a 2, částečná akceptace odvolacích námitek se stala ohledně bodů 9 a 11. Zásadním pochybením, které bylo žalovaným shledáno a pro které byla ukládána korekce ve výši 25 % z ceny dotace, je skutečnost, že zvýšením ceny díla v průběhu realizace došlo k popření výběrového řízení. K tomu pak došlo okolnostmi nikoli nepředvídatelnými. Napadeným rozhodnutím bylo postupováno v rozporu se zásadou in dubio pro libertate. Poukazuje se na judikaturu Nejvyššího správního soudu a zdůrazňuje se, že je na poskytovateli dotace vymezit požadavky, na nichž pro účely poskytnutí dotace trvá. Stalo- li se tak nekonkrétně, nemohou být nejasnosti ve stanovených podmínkách kladeny k tíži příjemce dotace. Pokud ten se pohyboval v legálním prostoru, nelze mu takové jednání přičítat k tíži. V této věci výklad smlouvy o poskytnutí dotace a dalších dokumentů svědčí o tom, že byl užit výklad v neprospěch žalobce. Uložení odvodu odůvodněním porušení Příručky pro žadatele ROP NUTS II Jihozápad, pro příjemce, ROP NUTS III Jihozápad a metodických pokynů poskytovatele dotace je nesprávné, protože tyto dokumenty se nestaly součástí smlouvy o poskytnutí dotace. To se dovozuje z názoru, že taková smlouva je veřejnoprávní smlouvou sui generis, kdy předpokládá se subsidiární užití předpisů soukromého práva. Podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy jsou závazná ujednání ve smlouvě, uvedené dokumenty je nutno kvalifikovat jako jiné obchodní podmínky. Závaznost dokumentů je dovozována pouze z jejich veřejnosti a možné znalosti. Dokumenty ke smlouvě přiloženy nebyly a nebylo prokázáno, že by žalobci byli v okamžiku podpisu smlouvy známy. Povinnost řídit se těmito dokumenty nebyla v žádném obecně závazném předpisu stanovena. Nebylo prokázáno, že dokumenty byly v okamžiku podpisu smlouvy skutečně veřejně přístupné. V té souvislosti žalobce poukazuje na své zjištění o poslední změně příručky pro příjemce ROP NUTS II Jihozápad z roku 2011. Nebylo proto postaveno najisto, že v době podpisu smlouvy byly dokumenty veřejně přístupné. Namítá se neurčitost smluvního ujednání v článku XIII odst. 1, neboť z něj nelze dovodit, které dokumenty měly mít smluvní strany v úmyslu učinit součástí smlouvy. Důvodem pro uložení korekce ve výši 25 % byla okolnost, že došlo k popření výběrového řízení navýšením ceny díla způsobené nikoli nepředvídatelnými změnami. V rámci realizace projektu nemuselo být zadáno zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách, protože dotace nepřesahovala 50 % projektu. Výběrové řízení probíhalo půl roku před podpisem dotační smlouvy. I samotný žalovaný se řídí tím, že znalost pravidel příjemce dotace nabývá až podpisem smlouvy o dotaci. Pochybení uskutečněná před podpisem smlouvy nelze popisovat jako postup v rozporu se smlouvou. Příjemce dotace přijímá své povinnosti až podpisem takové smlouvy. V realizovaném výběrovém řízení žalovaný žádné problémy neshledal. Problematický se jeví dodatek č. 1 ze dne 14. 8. 2009 ke smlouvě z 5. 1. 2009, v důsledku čehož došlo k navýšení ceny díla. Navýšení ceny bylo provázáno na změnu díla jako takového, kdy došlo ke zvýšení náročnosti díla, přičemž toto prodražení žalobce hradil ze 100 % sám, protože schválený rozsah dotace nebylo možno navýšit. Byla-li v březnu 2008 nejlevnější nabídkou nabídka vítězného uchazeče HOCHTIEF CZ., zůstala by tato nejlevnější i v rámci uzavírání dodatku ke smlouvě, protože by se úměrně navýšily také nabídky dalších dražších uchazečů. Argumentace žalovaného je pouhou hrou čísel bez reálného zohlednění toho, že se navyšoval rozsah díla. K popření výsledku výběrového řízení proto nedošlo. Dodatek č. 1 byl uzavřen po odsouhlasování v rozsahu projektu změny stavby po technické stránce a žádný jiný z účastníků veřejné soutěže by takovou nabídku nebyl schopen dát. Poukazuje se na posouzení rozdílů mezi dokumentací pro stavební povolení a změny stavby před dokončením z 27. 11. 2009, kdy tato písemnost byla poskytovateli dotace předložena. To potvrzuje navýšení objemu realizovaných prací, a tudíž je seznatelný důvod navýšení ceny. Z toho důvodu nemohlo dojít k popření soutěže. Poukazuje se na expertní posudek PRO INREA CZ, který dospívá k odlišným závěrům znalce Ing. P. Ten přitom hodnotil otázky, které mu nepřísluší. Žalovaný ze znaleckého posudku v oboru stavebnictví přejímá závěry, které v takovém posudku nemají být řešeny. Znalec nemůže řešit běh událostí ve vztahu k hlášení či obecné povinnosti příjemce dotace, ale musí se věnovat výhradně otázkám stavebním. Posudek nereflektuje další významné skutečnosti, ani rozdíly mezi dokumentací pro stavební povolení a změny stavby. Pokazuje se na to, že k uzavření dodatku č. 1 došlo po ukončení první etapy projektu a ta je právě v tomto řízení řešena. Odkazuje se na názor Nejvyššího správního soudu o udělovaných korekcích, kdy bylo vyjádřeno, že je nezbytné vážit celkové naplnění účelu projektu, aby korekce nebyla nepřiměřená v situaci, kdy účel projektu je naplněn. Žalobce vybudoval pětihvězdičkové ubytovací zařízení, tak jak se zavázal, došlo k naplnění závazných indikátorů, zařízení slouží dodnes, náklady vynaložené žalobcem výrazně převyšují původně předpokládané výdaje, dotace zůstala ve stejné výši a hodnota stavby minimálně odpovídá vynaloženým nákladům. Závažnost porušení rozpočtové kázně ve smyslu judikatury zkoumáno nebylo. Zdůvodnění napadeného rozhodnutí o výši udělené korekce z celé zakázky nelze přezkoumat, protože jednak vychází z výše korekcí po roce 2013, jednak absentuje zohlednění závažnosti porušení rozpočtové kázně. Zpochybňuje se částka, ze které by měla být korekce vypočtena. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Argumenty žalobce byly v napadeném rozhodnutí vypořádány a je zřejmé, jakými úvahami se žalovaný při svém rozhodování řídil. Rozhodnutí není v rozporu se zásadou in dubio pro libertate. Žalobce se smlouvou o dotaci zavázal řídit příručkou pro žadatele ROP NUTS II Jihozápad a metodickými pokyny poskytovatele. Uvádí se informace, že dokumenty jsou veřejně přístupné. Žalobce se před uzavřením smlouvy měl možnost s dokumenty seznámit. V době podání žádosti byla platná příručka pro žadatele ROP NUTS II 3.

1. V daném případě smlouva o dotaci nabyla platnosti a účinnosti okamžikem podpisu zástupci obou smluvních stran. Žalobce prohlásil, že s obsahem smlouvy se seznámil. Je prokázáno, že měl možnost se seznámit se i s dokumenty uvedenými v článku XII dost. 1 smlouvy o dotaci. Z porovnání nabídek odmítnutých uchazečů má žalovaný za prokázané, že navýšením ceny díla v průběhu realizace žalobce popřel výsledek výběrového řízení. To se dokládá výpočtem. Znalec z oboru stavebnictví shledal změny úpravy spodní části stavby a změny ve smyslu zvýšení úrovně zařízení pětihvězdičkového hotelu. Tato změna se promítla do úpravy vnitřní dispozice a došlo ke zvýšení rozpočtových nákladů stavby. Znalec za příčiny změn považuje z menší části chyby v projektové dokumentaci, z větší části jako důsledky dodatečných instrukcí ohledně korekce vnitřní dispozice. Tyto vady hodnotí tak, že je nelze označit za nepředvídatelné změny. Žalovaný má z rozhodnutí správce daně prvního stupně za prokázané, že správce daně při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně vycházel ze zprávy o auditu, ve které byl porovnán rozpočet k smlouvě o dílo z 5. 1. 2009 a rozpočet k dodatku č. 1 z 14. 8. 2009. Učinil zjištění, že nový rozpočet má jiné členění než původní a obsahuje jiné položky. Rozdíly mezi těmito položkami následně vypořádal. Přitom vzal v úvahu údaje uvedené ve stavebním deníku. V rozhodnutí správce daně ani ve zprávě o auditu nejsou nesoutěžené položky a položky, které údajně nebyly realizovány, konkretizovány. Žalovaný má ze znaleckého posudku Ing. P. za prokázané, že projekt byl od samého počátku realizován podle změny stavby před dokončením a fyzická realizace hlubinného založení probíhala podle dispozice objektů zpracované v prováděcí projektové dokumentaci ke změně stavby. Nedělo se tak podle dokumentace, na základě které byla sjednána smlouva o dotaci. První etapa byla fakturována podle smluv o dílo z 8. 8. 2008 a 5. 1. 2009, kdy bylo postupováno podle stavební změny. Připouští se, že odlišné stavby se mohou v dílčích soupisech prací zcela shodovat. Znalec nesouhlasí s tím, že příčiny změny stavby byly nepředvídatelné, za důvody označuje z menší části chyby v projektové dokumentaci a z větší části jsou spatřovány v důsledcích dodatečných instrukcí ohledně korekce vnitřní dispozice a důsledky upřesnění požadavků stavební připravenosti. Žalovaný se znaleckého posudku nezjistil, jakými položkami byly soutěžené položky nahrazeny jinými a v jakých částkách nebyly realizovány. Navýšení ceny o dílo nebyly vyvolány nepředvídatelnými změnami. Nabídkové ceny všech tří uchazečů by splňovaly cenu díla podle dodatku č.

1. Navýšením ceny díla v průběhu realizace žalobce popřel výsledek výběrové řízení. Popřením výsledků výběrového řízení došlo k porušení podmínky podle článku 6 odst. 2 smlouvy o dotaci a článku XII odst. 1 téže smlouvy. Tím byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí dotace, což znamená porušení rozpočtové kázně. Dotace byla poskytnuta ex post, při správním uvážení o výsledku odvodu za porušení rozpočtové kázně byla zohledněna závažnost konkrétního porušení podmínek poskytnutí dotace, závažnost pochybení příjemce dotace, v jaké fázi realizace smlouvy k pochybení došlo a dopad tohoto pochybení. Povinnost odvodu odpovídající výši celé dotace hodnotil žalovaný tak, že neodpovídá závažnosti porušení rozpočtové kázně. Bylo zjištěno nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, kdy podstatná změna prvků zakázky představuje cenu. Sazba finanční opravy činí 25 % a byla stanovena z výše poskytnuté dotace. Ze spisů finančních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti. Smlouva o poskytnuté dotace mezi Regionální radou Regionu soudržnosti Jihozápad a žalobcem byla uzavřena dne 4. 9. 2008. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí finanční podpory ve formě účelové dotace v rámci regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad z rozpočtu Regionální rady Regionu soudržnosti Jihozápad na realizaci konkrétně označeného projektu. Dodatek k této smlouvě uzavřený mezi prve uvedenými smluvními účastníky nabyl účinnosti 6. 4. 2009. Důvodem uzavření tohoto dodatku byla změna harmonogramu projektu a rozpočtu, přičemž ten je přílohou dodatku. Dotace se poskytuje ve výši 49 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Zadávací dokumentace veřejné zakázky na daný projekt je datována dne 4. 2. 2008. Dne 3. 3. 2008 bylo oznámeno rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky společnosti HOCHTIEF CZ a.s. Důvodem vítězství uvedené společnosti v zadávacím řízení byla nejnižší cenová nabídka. Mezi žalobcem a vítězem zadávacího řízení byla uzavřena smlouva o dílo. Žádost o dotaci byla uplatněna dne 14. 3. 2008. Poskytnutí dotace bylo v roce 2013 podrobeno auditu. Závady byly shledány v porušení pravidel pro výběrové řízení, kterého se účastnili tři dodavatelé, přičemž hodnotícím kritériem byla nabídková cena. Při auditu výběrového řízení byla shledána nedostatečně zpracovaná zadávací dokumentace, která obsahovala komplety bez bližší specifikace. Proto uchazeči nemohli zpracovat srovnatelné nabídky. Uchazeči byli vyloučení z výběrového řízení neoprávněně, protože nelze jednoznačně konstatovat, že se jedná o nepřiměřeně vysoké ceny. Nebyla dodržena zásada transparentnosti při uzavírání smlouvy o dílo, která byla uzavřena bez dohody o ceně s tím, že ta bude stanovena po vyhotovení prováděcí projektové dokumentace k ocenění položek pod bodem 3.

2. Stavební práce byly realizovány bez odpovídající veřejné soutěže, došlo ke změně stavby před jejím dokončením, v důsledku čehož dodatkem ke smlouvě o dílo byla zvýšena cena zakázky. Tím žalobce zapříčinil popření soutěže ve výběrovém řízení, což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Uvádí se částka představující nezpůsobilý výdaj. Byla hodnocena změna stavby, kdy bylo vycházeno též ze stavebních deníků a bylo zjištěno, že tyto změny nastaly již v průběhu první etapy. Soupisy provedených prací účetním dokladům neodpovídají věcně ani rozsahem realizovanému plnění. Popisují se zjištění k jednotlivým stavebním konstrukcím, ze kterých se dovozuje nesoulad mezi účetními doklady a realizovaným plněním, což má ze následek hodnocení výdajů jako nezpůsobilých. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad dal posoudit provedené stavební práce ve vztahu k žádosti o dotaci znalci v oboru stavebnictví Ing. A. P. Posudek byl podán dne 20. 2. 2014. Porovnáním konkrétních výkresů a fotodokumentace znalec shledal, že fyzická realizace hlubinného založení probíhala podle dokumentace objektů zpracované v prováděcí projektové dokumentaci ke změně stavby před dokončením. Na tu byl uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě. Nebylo postupováno podle dokumentace, na základě které byla uzavřena smlouva o dotaci. Otázku pod bodem 2 znalec označil za nevhodně formulovanou, kterou na základě poskytnutých dokladů nemohl zodpovědět. Otázka se vztahovala k fakturaci první a druhé etapy projektu. Znalec dále uvedl, že výběrové řízení bylo realizováno před uzavřením smlouvy o dílo na základě dokumentace ve stupni pro stavební povolení. Znalec vyjádřil domněnku, že postupným uzavřením dvou smluv o dílo ze dne 8. 8. 2008 a ze dne 5. 1. 2009 byl popřen smysl předchozího výběrového řízení, jehož jediným kritériem byla nejnižší nabídková cena. Znalec usoudil, že změnová dokumentace existovala dříve, než tvrdí žalobce a doporučil tuto okolnost prověřit u příslušného správního orgánu. Ohlášené změny stavby spočívaly v úpravě spodní části stavby včetně zajištění opěrné zdi, protože při provádění zemních prací byly zjištěny odlišné základové poměry. Další změny směřovaly ke zvýšení úrovně pětihvězdičkového hotelu v zájmu dodržení potřebné kategorizace zařízení. Uvedené změny zvýšily rozpočtové náklady stavby. Stavební změny žalobce klasifikoval jako nepředvídatelné, s čímž znalec vyslovil nesouhlas a jako příčinu této změny označil chyby v projektové dokumentaci a dodatečných instrukcí o korekci vnitřní dispozice a důsledky upřesnění požadavků připravenosti stavby a uvažovaného provozního režimu užívání objektu. K takovým korekcím dochází běžně a jde-li o dotaci, bylo by třeba mít zpracovanou dokumentaci ve stupni pro provádění stavby. V závěru posudku se uvádí, že rozsáhlé změny sjednané dodatkem č. 1 nejsou důsledkem nepředvídaných okolností, jedná se o změny, které vyplynuly z chyb projektové dokumentace, absence dokumentace pro provádění stavby. Žalobce podcenil skutečnost, že realizace je spolufinancována v rámci dotačního programu a dodatečná změna řešení může jít plně k tíži stavebníka. Zhotoviteli díla bylo umožněno změnit sjednané cenové podmínky. Znalcem označené objekty byly od počátku realizovány se změnami zpracovanými v dokumentaci pro provádění stavby. Zrušením prvotní smlouvy o dílo a jejím nahrazením byl zcela popřen smysl a účel realizovaného výběrového řízení a porušeny zásady zadávání veřejných zakázek. Dne 4. 11. 2014 byl vydán platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši odpovídající poskytnuté dotaci. Bylo tak učiněno s úsudkem o tom, že byla porušena základní pravidla pro výběrové řízení a nesplněny podmínky způsobilosti výdajů k proplacení z dotace. Výběrové řízení bylo realizováno mimo režim zákona o veřejných zakázkách, kritériem byla nejnižší cena a při porovnání vítězné nabídky nelze jednoznačně konstatovat, že další dvě byly nepřiměřeně vysoké. Porušení zásady transparentnosti spočívá v tom, že cena za realizované dílo musí obsahovat kompletní podrobný položkový rozpočet. Realizace stavebních prací se uskutečnila bez odpovídající veřejné soutěže. K nesplněným podmínkám způsobilého výdaje je poukazováno na to, že některé soutěžené položky byly nahrazeny položkami nesoutěženými. Bylo shledáno, že žalobce nepostupoval v souladu se smlouvou a při stanovení výše odvodu bylo vycházeno z částky proplacených výdajů, které nebyly shledány způsobilé. Odvod v podstatě odpovídá výše dotace (bez 26 haléřů). V odvolacím řízení žalobce projevil nesouhlas se závazností konkrétních dokumentů pro poskytování dotací, namítl nesprávnou výši korekce dotace, poukázal na věcné nesprávnosti prvostupňového rozhodnutí, ohradil se proti přejímání zjištění auditu. V průběhu řízení byl žalovanému předložen znalecký posudek znaleckého ústavu A- Consult plus spol. s r.o., podle znaleckého posudku byly požadavky obsažené v žádosti o poskytnutí dotace průběžně plněny. Změny projektu vzniklé při realizaci byly průběžně oznamovány poskytovateli. Fakturace v rámci realizace investice probíhala řádně, vícepráce (změna zakládání a opěrná zeď v první etapě) nebyly zhotoviteli uhrazeny, a proto ani nebyly čerpány finanční prostředky z dotace. Dále byla zhodnocena způsobilost výdajů a vypočítávají se komplikace, které způsobily realizaci první etapy. Uvádí se sesutí části opěrné zdi na hranici pozemku, změna technologie založení stavby, posunutí schodiště pro tyto důvody a změna v dispozici se zřetelem ke změnám podmínek certifikace jednotné klasifikace ubytovacích zařízení. Uzavírá se, že předmět díla byl řádně a včas dokončen a předán žalobci. Průběh stavby, monitoring provedených stavebních prací a fakturace probíhaly obvyklým způsobem. Ke změně zakládání stavby se odkazuje na stanovisko statika, je obsaženo vyjádření k rozpočtu pilot, přičemž jejich hodnota není zahrnuta do způsobilých výdajů projektu. Stanovisko statika stavebních konstrukcí Ing. J. J., CSc., je v příloze ke znaleckého posudku připojeno. Ve stanovisku je objekt stručně charakterizován, poukazuje se na geologické poměry v místě stavby, přípravu území, projektové řešení stavby, postup při výkopových pracích pažení stavební jámy a sanaci opěrné zdi, způsob pilotového založení. Uvádí se, že stavba probíhala v místě se složitými základovými poměry komplikovanými přítomností stavební suti z demolice původních objektů. Po zbourání původní stavby došlo k havárii opěrné zdi a sesutí části svahu do budoucí stavební jámy. K dalšímu porušení téže opěrné zdi došlo v průběhu prací na zajištění výkopu stavební jámy. Projektovaná úroveň dna jámy vyplynula z umístění stavby do terénu a ze základových poměrů. Realizační dokumentace vycházela z dokumentace ke stavebnímu povolení a podkladů pro horní stavbu, obsahovala projekt zajištění stavební jámy a projekt hlubinného založení objektu, které by bez předchozího zajištění stavební jámy nebylo možné realizovat. V projektu pro stavební povolení byla uvedena nutnost stavební jámu pažit, řešení bylo ponecháno do realizačního stupně dokumentace. Stejně tomu bylo u pilotového založení objektu. Realizace zakládání probíhala podle dvou částí projektu, kdy musela být řešena stabilita obvodu stavební jámy, oprava narušené opěrné zdi a hlubinné založení stavby. Uzavírá se, že stavba probíhala obvyklým způsobem, po vydání stavebního povolení byl projekt zakládání stavby v realizační fázi svěřen dodavateli speciálního zakládání. Pro realizaci pilotového založení bylo nutné provést sanaci porušené opěrné zdi a pažením zajistit stavební jámu. Práce proběhly v souladu s realizační dokumentací. V odvolacím řízení byl dále proveden důkaz stavebním povolením z 11. 7. 2005, které bylo prodlouženo rozhodnutím z 8. 2. 2007. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 17. 6. 2010 bylo povoleno užívání stavby relaxační a regenerační centrum v Hluboké nad Vltavou. Při kolaudaci byly shledány nepodstatné odchylky skutečného provedení stavby od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a ty jsou v projektové dokumentaci vyznačeny. Nevyžadují řízení o změně stavby. Napadeným rozhodnutím bylo odvolacím námitkám částečně vyhověno. Žalovaný však neshledal, že v řízení bylo postupováno v rozporu se zásadou in dubio pro libertate, kdy žalovaný se neztotožnil s argumentací žalobce odkazem na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nebylo přisvědčeno námitce žalobce o tom, že pro něj nebyly závazné dokumenty o poskytování dotací, protože těmi se zavázal podle článku XII odst. 1 smlouvy řídit. Jako nedůvodná byla označena námitka vztahující se k veřejné soutěži, jestliže dodatkem č. 1 ke smlouvě z 5. 1. 2009 došlo k navýšení ceny díla oproti nabídkové ceně vítězného uchazeče. Porovnáním ceny všech tří uchazečů bylo uzavřeno, že žalobce nemůže dovozovat, že odmítnutí uchazeči by nebyli schopni dát výhodnější nabídku. Žalovaný vycházel ze znaleckého posudku Ing. A. P. a vyjadřuje názor, že navýšení ceny díla nebylo vyvoláno nepředvídatelnými změnami. Tím žalobce popřel výsledek výběrového řízení. Odkazuje se na ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 250/2000 Sb., v novelizovaném znění, přičemž výše odvodů se stanoví v částce odpovídající neoprávněně použitým nebo zadrženým finančním prostředkům. Při rozhodování byla zohledněna závažnost konkrétního porušení podmínek dotace a dopad tohoto pochybení. Byla shledána podstatná změna prvků zakázky spočívající ve změně ceny. Pro ten případ je předpisy Evropské unie stanoven odvod ve výši 25 % a právě odvod v této výši byl stanoven se zřetelem k výši poskytnuté dotace. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o povinnosti zaplatit odvod za porušení rozpočtové kázně. To bylo shledáno v opravě ceny první etapy dané zakázky, která se oproti původní ceně zvýšila. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek dodržena nebyla, přičemž pochybení spočívá právě ve zvýšení ceny. Pro tento důvod byla aplikována sazba finanční opravy ve výši 25 %. Prvním žalobním bodem je namítáno, že při rozhodování o odvodu došlo k popření zásady in dubio pro libertate. To žalobce spatřuje v nesprávném výkladu smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace a dalších dokumentů v neprospěch žalobce. V žalobě není především konkretizováno, které ze smluvních podmínek byly takto nesprávně žalovaným vyloženy. Povinnosti příjemce dotace jsou konkretizovány v článku VI a obsahují celkem 21 bodů. Tyto povinnosti zahrnují například zadávání zakázek, plnění oznamovací povinnosti, oznamování zamýšlených změn v průběhu realizace projektu. Porušení smluvních podmínek pak obsahuje článek IX smlouvy. V bodě 4 tohoto článku se uvádí, co rozumí se porušením rozpočtové kázně. Vedle tam tří vyjmenovaných důvodů představujících porušením rozpočtové kázně se připouští, že je jím i jiné jednání příjemce, jestliže poskytovatel usoudí, že porušení povinností příjemcem je zásadního významu. Vedle toho je tu ustanovení pod bodem 7, které se vztahuje k nesrovnalostem představujícím porušení smluvních podmínek, které není podřaditelné porušení rozpočtové kázně podle § 22 zákona o územních rozpočtech. Jsou-li povinnosti příjemce dotace a porušení smluvních podmínek ve smlouvě poměrně rozsáhle formulovány, pak je třeba přisvědčit žalovanému, že odvolací námitka vztahující se k výkladu smlouvy a dalších dokumentů není dostatečně konkretizována, a proto postačovalo vypořádat se s touto námitkou rovněž v obecné poloze. Vedle prve uvedených povinností příjemce o porušení smlouvy je ve smlouvě vymezen předmět a účel, vymezují se jednotlivé ukazatele, odkazuje se na podmínky poskytnutí veřejné podpory podle evropských předpisů. Stanoví se výše dotace, přehled financování způsobilých výdajů projektu, platební podmínky. Nelze proto přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že požadavky pro žalobce byly vymezeny nedostatečně konkrétně. Porušení smluvních podmínek bylo shledáno v nerespektování požadavku podle článku IV bod 2 o výběrovém řízení. Je-li taková podmínka ve smlouvě obsažena, pak nelze tvrdit, že takový požadavek nebyl ve smlouvě dostatečně zřetelně uveden. Jinou věcí je, zda porušení takové povinnosti bylo spisovou dokumentací doloženo, čímž se bude soud zabývat na jiném místě ve vztahu k příslušnému žalobnímu bodu. Lze poznamenat, že vady napadeného rozhodnutí byly shledány ve skutkových a právních zjištěních, nikoli v porušení zásady in dubio pro libertate. Napadené rozhodnutí vychází ze zjištění, že žalobce porušil dvě smluvní ujednání, jednak povinnost o způsobu provádění výběrového řízení, jednak právě pro porušení požadavků kladených na výběrové řízení postupoval v rozporu s dokumenty vyjmenovanými v závěrečných ustanoveních. Žalovaný odvolací námitku o závaznosti dokumentace vyjmenované v článku XIII odst. 1 smlouvy vypořádal vysvětlením, v jakých okolnostech spatřuje, že žalobce měl možnost seznámit se s touto dokumentací v okamžiku uzavření smlouvy. Ve smlouvě se na dokumenty k poskytování dotací odkazuje nejen v článku XII odst. 1, ale též na jiných místech smlouvy, například v článku I bod 3, který je z hlediska financování projektu nepochybně velmi významný. Lze tudíž předpokládat, že subjekt uzavírající takovou smlouvu se s předpisy, které se k poskytnutí dotace vztahují, důkladně obeznámí. Bylo tudíž na žalobci, aby se s podmínkami upravenými touto dokumentací seznámil. Nutno poznamenat, že při rozporu mezi toto dokumentací a smlouvou má smlouva přednost. To vyplývá právě z článku XII odst. 1 poslední věta smlouvy. K argumentaci žalovaného článkem XII odst. 12 soud poznamenává, že se tu neuvádí, že příjemce prohlašuje, že se řádně seznámil se smlouvou a jejími přílohami, z toho neplyne, že těmito přílohami by měla být právě ona dokumentace. Ta ke smlouvě připojena nebyla, a proto na ni nelze odkazovat. Jediné, co zcela konkrétně smlouva jako součást předpokládá, je rozpočet v tištěné podobě (článek XII bod 11). Porušení smluvních povinností je však spatřováno nejen v článku XII odst. 1, ale též v článku VI bod 2. Rozhodnutí tudíž nestojí výlučně na tom, zda došlo k porušení dokumentů podle článku XII bod 1. V prve uvedeném článku o povinnostech příjemce dotace je odkaz nejen na příručku pro příjemce, ale též na vnitrostátní předpisy o veřejných zakázkách. Minimálně takové předpisy bylo nezbytné respektovat. Žalobci lze přisvědčit, že odvolací námitka vztahující se ke kvalifikaci těchto dokumentů nebyla v úplnosti žalovaným vypořádána. Zcela opodstatněný je žalobní bod o tom, je-li prokázáno, zda došlo k popření výběrového řízení, což má souvislost s tím, pro jaké důvody došlo ke zvýšení ceny zakázky. Jak již bylo uvedeno, napadené rozhodnutí se mimo jiné opírá o porušení povinnosti podle článku VI bod 2 smlouvy, podle kterého se žalobce zavázal řídit se podmínkami podle zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době podpisu smlouvy. Finanční orgány obou stupňů doslovně převzaly úsudek znalce z oboru stavebnictví, který se zabýval stavbou samou a vedle toho vyjádřil právě uvedený názor o popření výběrového řízení. K tomu je zapotřebí především uvést, že hodnocení výběrového řízení znalci z oboru stavebnictví vůbec nepřísluší. Jestliže finanční orgány převzaly tento názor, pak již jen z toho důvodu nemůže napadené rozhodnutí obstát. Mezi účastníky není sporné a ani ze spisové dokumentace nevyplývá, že by se ona první etapa projektu nerealizovala. Došlo ke změně ceny zakázky, která se zvýšila, což mělo souvislost se změnou zakládání dané stavby, některé práce (např. některé inženýrské sítě), byly ze smlouvy vypuštěny. Z hlediska dodržení smluvních podmínek o dotaci bylo proto zapotřebí zabývat se tím, zda zvýšené náklady, které žalobce zaplatil sám ze svých prostředků, nikoli z dotace, bylo možno předvídat či nikoli. Podle názoru znalce z oboru stavebnictví se jednalo o výdaje předvídatelné, přičemž tento názor znalec opírá především o vady projektové dokumentace. Ze spisu a především z dokumentace stavebního úřadu je zcela zjevné, že byla vyhotovena projektová dokumentace pro stavební povolení, ta se stala součástí stavebního povolení a bylo zjevně podle této dokumentace postupováno, jestliže v kolaudačním rozhodnutím se uvádí, že oproti původní projektové dokumentaci byly shledány změny takového charakteru, že postačovalo jejich vyznačení v této dokumentaci a nebylo zapotřebí provádět řízení o změně stavby před jejím dokončením. Předpokládá-li stavební zákon a prováděcí předpisy k němu, pořídit dokumentaci pro stavební povolení a následně dokumentaci pro provedení stavby, pak žalobce nemohl postupovat v rozporu s těmito předpisy a pořídit nepostačující dokumentaci. Ze spisové dokumentace je patrné, že ve změně v zakládání stavby došlo v důsledku zřícení opěrných zdí do základové jámy. Daný objekt totiž předpokládal demolici původních staveb nacházejících se v daném prostoru, pro zřícení opěrných zdí byl prováděn další hydrogeologický průzkum a způsob založení stavby oproti stavu předpokládanému byl značně odlišný a nákladnější. Právě se zřetelem k tomu, co vyjádřil o základových poměrech statik, se zjištění uvedené ve znaleckém posudku z oboru stavebnictví o možnosti předpokládat problém v základových poměrech nejeví tak jednoznačně. Znalecký posudek předcházel statickému posouzení a v tomto ohledu nebyl posudek nikterak doplňován a statické posouzení nebylo ani předmětem hodnocení důkazů. Žalovaný vedle prve uvedených písemností nehodnotil ani znalecký posudek znaleckého ústavu Consult plus s řadou příloh, poskytovateli dotace měl být předložen přehled změn stavby před dokončením autorizovaného inženýra Ing. J. Právě pro rozpory mezi těmito podklady a znaleckým posudkem z oboru stavebnictví bylo nutno s těmito dalšími důkazními prostředky se vypořádat. Změna v ceně neznamená porušení smluvních podmínek tehdy, jde-li o nepředvídatelné změny projektu. Vychází-li znalec při svém úsudku o tom, že nešlo o nepředvídatelné změny na základě zhodnocení projektové dokumentace, kdy postrádá projektovou dokumentaci pro provádění stavby v okamžiku uzavírání smlouvy o dotaci, pak tento úsudek je zpochybňován tím, co skutečně se událo, když oproti původním předpokladům sesuly se dvě opěrné zdi do základové jámy a bylo zapotřebí uvažovat o jiném způsobu a rozsahu umístění pilot a bylo nezbytné vypracování nového hydrogeologického posudku. Druhým důvodem pro navýšení ceny byly instrukce o některých změnách stavby, což uvádí se v závěru znaleckého posudku z oboru stavebnictví. V řízení bylo vycházeno a zůstalo nezpochybněno, že tyto změny se uskutečnily v zájmu zřízení ubytovacího zařízení odpovídající pětihvězdičkovému hotelu. Stavební povolení je datováno v roce 2007 a jemu předcházela projektová dokumentace pro stavební povolení. Stavba zařízení byla dokončena a kolaudována v roce 2010. Původní klasifikace ubytovacích zařízení platila pro roky 2006 – 2009, asociace hotelů a restaurací vydala novou jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení pro roky 2010 – 2012. Jestliže žalobce sledoval vybudování pětihvězdičkového hotelového zařízení, pak pro účely takové kvalifikace bylo nezbytné, aby stavba odpovídala kritériím pro takové zařízení. Ke změně požadavků na daný typ zařízení došlo v průběhu stavby, přičemž tuto změnu požadavků na standard ubytovacího zařízení nemohl žalobce předvídat. Se změnou kritérií předepsaných pro pětihvězdičkové ubytovací zařízení znalec neuvažoval a tato okolnost zůstala v průběhu řízení nepovšimnuta. Za situace, kdy řada důkazů při hodnocení okolností vedoucích ke změně stavby a následnému navýšení ceny zakázky zůstala nezhodnocena, nelze vycházet ze závěru znaleckého posudku z oboru stavebnictví, že k takové změně nevedly nepředvídatelné okolnosti. Naopak úsudek znalce o tom, že změny bylo možno předvídat pro vady v projektové dokumentaci, považuje soud za nesprávný, protože právní předpisy umožňují rozlišit mezi projektovou dokumentací pro stavební povolení a projektovou dokumentací pro provádění stavby, nadto se poskytovatel dotace s žalobcem předloženou projektovou dokumentací zcela spokojil, stavba byla následně kolaudována tak, že nebylo zapotřebí rozhodovat o změně stavby před jejím dokončením a je tu ještě skutečnost, že při zakládání stavby došlo ke zhroucení opěrných zdí do základové jámy, což vedlo ke zjištění, že zakládání stavby musí být provedeno jinak a dráže. Soud proto shrnuje, že pro důvody uvedené v napadeném rozhodnutí není prokázáno, že ke změně stavby nedošlo pro nepředvídatelné okolnosti. Na žalovaném v dalším řízení bude, aby se znovu zabýval shromážděnými podklady, případně je dále doplnil a zhodnotil nezbytnost změny zakládání stavby a nově stanovené požadavky na hotelové zařízení daného standardu, následně vyhodnotil, zda tyto okolnosti mohl žalobce předvídat či nikoli a jaký měly tyto změny dopad do navýšení ceny zakázky. To má význam pro úsudek o tom, zda žalobce porušil povinnosti, k nimž se smluvně zavázal a znamená-li takové porušení smlouvy porušení rozpočtové kázně ve smyslu článku IX bod 4. Poznamenává se, že vedle porušení rozpočtové kázně smlouva uvažuje ještě s nesrovnalostmi představujícími porušení smluvních podmínek. Žalobci je zapotřebí přisvědčit, že na znalci z oboru stavebnictví je hodnotit výlučně otázky podřaditelné tomuto oboru. Není na něm zabývat se jinými otázkami, které pod stavebnictví nejsou podřaditelné. Hodnocení výběrového řízení znalec z oboru stavebnictví podřadil znaleckému úkolu č. 3, uvedení dalších relevantních poznatků a závěrů, jež vyplynou z posouzení věci a jež by mohly být pro řešení dané záležitosti významné. Právě tomuto bodu znalec podřadil úsudek, že zrušením prvotní smlouvy o dílo a nahrazením verzí bez dohody o ceně díla byl zcela popřen smysl a účel realizovaného výběrového řízení a porušeny zásady zadávání veřejných zakázek. Znalec Ing. P. byl jmenován znalcem v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné. Není znalcem v oboru veřejných zakázek, a proto mu řešení takové otázky nepříslušelo. Proto nebylo možno takto vyjádřený úsudek znalce doslovně převzít do rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Nadto znalec hodnotil uzavřené smlouvy a změnu ceny, plnění smluvních podmínek souvisejících s oznámením změn. I v tomto ohledu překročil svou odbornost, nadto bylo zapotřebí vzít v úvahu, že se tu jedná o první etapu daného projektu, kdy jako mezní datum dokončení této etapy v dodatku č. 1 ze dne 6. 4. 2009 je datováno do 31. 3. 2009/28. 4. 2009. Z toho, co bylo uvedeno, soud uzavřel, že při úsudku o tom, zda došlo k porušení výběrového řízení, nebylo možno vycházet z hodnocení znalce z oboru stavebnictví, protože jím uvedený úsudek o vadě výběrového řízení je mimo znalcovu odbornost. V souzené věci ze spisové dokumentace plyne, že dotace i ve své první etapě byla využita k účelu, pro který byla poskytnuta. Ostatně o tom, že bylo zřízeno právě takové zařízení, které bylo povoleno podle předpisů stavebního práva a na to přidělena dotace, potvrzuje kolaudační rozhodnutí. Účel poskytnuté dotace byl proto splněn. Jedná se tudíž o to, zda žalobce se dopustil porušení rozpočtové kázně jiným způsobem ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 a 5 zák. č. 250/2000 Sb., v novelizovaném znění a článku IX bod 4 Smlouvy o poskytnutí dotace. Skutek, který má porušení rozpočtové kázně zakládat, je spatřován ve vadném provedení výběrového řízení. To však spisovou dokumentací prokázáno není, jestliže bylo vycházeno výlučně z úsudku znalce z oboru stavebnictví, kdy znalecký posudek je jediným důkazem, kde se uvádí, že výběrové řízení bylo provedeno vadně. Spis rovněž neposkytuje podklad pro úsudek učiněný znalcem, že změny při zakládání stavby bylo možno objektivně shledat včas, v podstatě již ve fázi vyhotovení projektové dokumentace ať již projektové dokumentace pro stavební povolení či pro provádění stavby. Ze spisu je zřejmé, že k navýšení ceny zakázky vedla nezbytnost jiného způsobu založení stavby a stavební úpravy související s požadavkem vyhovět podmínkám stanoveným nově pro daný standard ubytovacího zařízení. Jestliže by se takové změny ukázaly jako nezbytné, vyvolávající zvýšení ceny zakázky, pak v důsledku toho, by musela narůst cena zakázky dalších dvou účastníků veřejné soutěže. S tím však vůbec nebylo v průběhu řízení uvažováno a byly porovnávány ceny zakázky nabízené třemi uchazeči, přičemž cena vítěze soutěže byla zvýšena právě o náklady související se změnou zakládání stavby, kdežto s takovým zvýšením ceny u dalších dvou soutěžitelů nebylo vůbec uvažováno. Přitom je zřejmé, pokud by se prokázalo, že důvody vedoucí ke změně ve způsobu zakládání stavby nebylo možno shledat při samém zahájení stavby, bylo by nezbytné o nově vyvolané náklady upravit i ceny těchto dalších dvou soutěžících. Dále zůstalo nezhodnoceno, že vítěz soutěže stavební práce zahájil, po tomto zahájení stavebních prací a demolici původních staveb zřítily se do základové jámy dvě opěrné zdi, tato situace vyvolala nezbytnost nového hydrologického posouzení, jaký vliv měly tyto okolnosti na další postup vítěze soutěže se zřetelem k právní úpravě veřejné soutěže. Dále zůstala nevypořádána skutečnost, že dodavatel zakázky byl vybrán žalobcem v době před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace. Jestliže žalovaný opřel svůj úsudek o tom, že výsledky veřejné soutěže byly popřeny o názor znalce, do jehož odbornosti hodnocení veřejné zakázky vůbec nepatří a zůstaly nezhodnoceny další okolnosti, pak důvod, pro který bylo shledáno porušení rozpočtové kázně, není za dané důkazní situace prokázán. Výhrady k výši odvodu, který představuje 25 % dotace na danou část zakázky, jsou rovněž opodstatněné. Žalovaný uvádí, že výši odvodu stanovil správním uvážením. Jako vodítko využil konkrétní rozhodnutí evropské komise a uvedl, že pro podstatnou změnu prvků zakázky zahrnující též cenu, přichází v úvahu finanční oprava ve výši 25 %. Při takové aplikaci rozhodnutí komise však žádné správní uvážení nemohlo působit, jestliže nebyla zohledněna právě závažnost konkrétního porušení podmínek dotace, závažnost pochybení příjemce dotace ve vztahu k čerpané částce dotace a další okolnosti, na které žalovaný v souvislosti s aplikací správního uvážení ve svém rozhodnutí odkazuje. Dále zůstalo zcela nepovšimnuto, že hodnocené výběrové řízení se uskutečnilo několik let před tím, než bylo v roce 2013 rozhodnutí komise vydáno. Pro věc je však podstatné, zda tu vůbec je porušení podmínek zakázky spočívajících v její ceně právě z důvodu, že mělo dojít k vadám výběrového řízení. K základu, ze kterého měl být odvod vypočten, uvedeném v žalobě, soud uvádí, že případná povinnost vrátit část odvodu vztahuje se k výši dotace a nikoli k ceně zakázky a její případné úpravě. To by mohlo mít vliv při aplikaci správního uvážení o závažnosti porušení rozpočtové kázně. Pro prve uvedené důvody je zapotřebí žalobci přisvědčit, že odůvodnění výše sankce tak, jak uvádí se na straně 26 a 27 napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Soud proto uzavřel, že pro prve uvedená pochybení nemůže napadené rozhodnutí obstát. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 11.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3.100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč a dalších 1.428 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem. Podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože napadené rozhodnutí je zrušováno pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů a rozhodnutí nemá oporu ve spisové dokumentaci.

Poučení