54 Co 16/2022- 308

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. [příjmení] Pínové a soudců JUDr. Jiřího Körblera a JUDr. Jany Tondrové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I) a nákladových výrocích III, IV a V zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), žalobu co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II), o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (výrok III), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení vynaložených státem rozhodl tak, že jak žalobkyně, tak i žalovaná jsou povinni na jejich náhradu zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 částku, která bude určena v samostatném usnesení (výrok IV a V).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu pojistného plnění, které jí dle žalobních tvrzení mělo být vyplaceno v souladu s účastníky uzavřenou pojistnou smlouvou [číslo] jejímž předmětem bylo mimo jiné živelné pojištění prostor sídla žalobkyně na adrese [adresa]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že zmíněné prostory byly dne [datum] zasaženy požárem, při němž došlo k nevratnému poškození movitých věcí, které se zde nacházely. Uvedená pojistná událost byla žalované řádně nahlášena a je u ní evidována pod [číslo]. Předmětné movité věci byly žalovanou pojištěny na pořizovací hodnotu odpovídající částce [částka], avšak na základě výsledků likvidace uvedené pojistné události, která byla ukončena dne [datum], žalovaná z titulu pojistného plnění vyplatila žalobkyni toliko částku [částka]. Žalovaná částka tedy odpovídá pojistným plněním neuhrazené výši pořizovací hodnoty předmětných movitých věcí, kterou žalovaná, i přes obdrženou výzvu, aby zmíněnou částku žalobkyni uhradila nejpozději do [datum], nadále odmítá dobrovolně zaplatit.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně spolu s žalovanou dne [datum] podepsala pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu podnikatelů Komplex II [číslo] s místem pojištění mimo jiné na adrese [adresa] (dále též na adrese [adresa], [obec]), jejíž součástí bylo též živelní pojištění zahrnující pojistné nebezpečí požáru, jež se mělo vztahovat i na movité věci až do pojistné částky [částka], a to se sjednanou spoluúčastí ve výši [částka]. Pojistná smlouva byla platnou a účinnou též ke dni [datum], kdy sídlo žalobkyně na adrese [adresa], zasáhl požár, při kterém došlo k nevratnému poškození movitých věcí, které se zde nacházely. Tato škodná událost byla žalovanou zaevidována pod [číslo]. Bezprostředně po předmětné pojistné události byly požárem dotčené prostory ohledány [stát. instituce], která při té příležitosti pořídila rozsáhlou fotodokumentaci. [stát. instituce] inkriminované prostory posléze ohledala ještě dne [datum] a i v této souvislosti výsledek šetření zaznamenala v protokolu o ohledání místa činu. Dne [datum] provedl na místě samém šetření též externí likvidátor žalované, přičemž v této souvislosti byl pořízen seznam požárem zničených movitých věcí, z něhož žalovaná při likvidaci pojistné události následně vycházela a na jeho základě stanovila výši pojistného plnění v částce [částka]. Žalovaná tak ponechala bez povšimnutí žalobkyní dodatečně zpracovaný soupis movitého majetku, který jí byl předložen na konci roku [rok], jenž obsahoval dalších 186 položek movitých věcí, obecně definovatelných jako elektronika, spotřebiče, nádobí, obrazy, šperky, cenné papíry a ceniny, nábytek a bytové doplňky, nářadí, instalatérské a malířské potřeby, stavební materiál atd., které měly být zmíněným požárem rovněž zničeny. Souhrnným odkazem na žalobkyní předložené faktury a nákupní doklady soud prvního stupně bez jakékoliv další bližší identifikace zjistil, že pořizovací cena těchto nemovitostí činila [částka]. Protože z [stát. instituce] pořízených protokolů o ohledání předmětných prostor zasažených požárem a fotodokumentace, která byla při této příležitosti pořízena, vyplývá, že po požáru se v místě pojištění nacházely některé z movitých věcí označených jako poškozené až v žalobkyní dodatečně vypracovaném seznamu, konkrétně pak vařič, kávovar, rychlovarná konvice, lednice, sada šperkovnic, krb, radiátor, dále přítomnost všech žalobkyní dodatečně specifikovaných movitých věcí, které se v inkriminované době měly na místě samém rovněž nacházet, byla podle názoru soudu prvního stupně prokázána výslechem slyšených svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] a zčásti též servisními protokoly a svědeckými výpověďmi servisních techniků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z nichž vyplynulo, že v období následujícím po datu zmíněné pojistné události je žalobkyně žádala o opravu podstatné části v dodatečném soupisu movitých věcí identifikované elektroniky a spotřebičů, které pro zjevné poškození ohněm, kouřem či vodou nebylo možné opravit či doporučit k dalšímu užívání, soud prvního stupně uzavřel, že v době předmětné pojistné události se ve sjednaném místě pojištění nacházely veškeré žalobkyní v dodatečně vyhotoveném soupisu označené movité věci, tedy včetně těch, po nichž na místě samém nic nezbylo (obrazy, jízdenky MHD, akcie v papírové podobě, plastové cedule, nábytek, atd.), jelikož v tomto případě lze předpokládat, že intenzita požáru beze zbytku zapříčinila jejich úplný zánik. Jedinou výjimku soud prvního stupně učinil ve vztahu k žalobkyní označené sadě luxusních hodinek v souhrnné pořizovací ceně [částka], po níž na místě samém nic nezbylo, ačkoliv s ohledem na materiál, ze kterého musely být vyrobeny, lze podle jeho názoru důvodně předpokládat, že alespoň kovové zbytky by měly být na místě samém k dohledání. Navíc soud prvního stupně shledal zarážejícím a pro něj nelogickým, že žalobkyně - na rozdíl od ostatních požárem dotčených a méně hodnotnějších elektrospotřebičů či elektronických zařízení – v tomto případě neprojevila zájem o jejich případnou opravu. Zápis o prohlídce škody na majetku, který byl na místě samém pořízen externím likvidátorem žalované, stejně jako svědecké výpovědi osob, které se na uvedené likvidaci v zastoupení externího likvidátora podílely a existenci dalších movitých věcí na místě samém v rozhodném období nepotvrzovaly, soud prvního stupně vyhodnotil jako důkazy nevěrohodné, které s ohledem na zjištění plynoucí z dalších důkazů svědčí tomu, že prohlídka likvidátora žalované na místě samém byla provedena nedbale a nedostatečně. V dané souvislosti připomněl, že je mu z úřední činnosti známo, je zmíněná prohlídka učiněná externím likvidátorem žalované byla shledána nedbalou a nedostatečnou též v řízení vedeném jím pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem byl požadavek žalobkyně na výplatu pojistného plnění za požárem poškozený kotel [značka automobilu], [anonymizováno] [číslo], který rovněž v likvidátorem pořízeném zápise o prohlídce škody na majetku nebyl uveden, ačkoliv jeho přítomnost na místě samém byla potvrzena jak pořízeným protokolem [stát. instituce] o provedeném ohledání, tak i k němu přiloženou fotodokumentací.

4. Na základě takto učiněného závěru o skutkovém stavu věci soud prvního stupně s odkazem na obsah pojistné smlouvy a § 1 odst. 1, § 2, § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění účinném do 31. 12. 2013), shledal žalobou uplatněný nárok co do částky [částka] důvodným a žalobu zamítl jen co do částky [částka] s příslušenstvím odpovídající pořizovací ceně sady luxusních hodinek. Oprávněnost výše žalobkyni přiznaného příslušenství soud prvního stupně odůvodnil toliko obecným odkazem na ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném„ k prvému dni prodlení“. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná co do 90 % předmětu řízení, přiznal nárok na náhradu 80 % všech účelně vynaložených nákladů řízení představovaných v souhrnu částkou [částka]. Povinnost obou procesních stran k náhradě nákladů řízení vynaložených státem soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, přičemž určení konkrétní výše náhrady vyhradil posléze samostatně vydanému usnesení.

5. Proti tomuto rozsudku, avšak výlučně proti vyhovujícímu výroku o věci samé (výrok I) a závislým nákladovým výrokům podala žalovaná včasné odvolání, neboť má za to, že v tomto rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávně vyhodnocených závěrech soudem prvního stupně provedeného dokazování, pročež nemůže obstát ani na ně navazující právní posouzení věci. Žalovaná připomněla, že žalobkyní v tomto řízení požadovaná finanční částka má představovat hodnotu movitých věcí, které měly být zničeny požárem dne [datum], který zasáhl pojištěnou budovu. Žalovaná se domnívá, že za takové situace si žalobkyně může po právu nárokovat vyplacení pojistného plnění pouze za požárem poškozené movité věci, které se v rozhodném období na místě samém skutečně nacházely. Za zásadní důkazy, na základě kterých by v daném případě bylo možné činit odpovídající závěr o rozsahu požárem způsobené škody na movitých věcech, považuje především fotodokumentaci pořízenou [stát. instituce] v souvislosti s ohledáním na místě samém a dále v souvislosti s tím vyhotovený protokol o ohledání místa, [číslo jednací]. Jen ze vzájemného porovnání těchto důkazů s podklady zajištěnými jejím externím likvidátorem na místě samém je možné po právu korigovat správnost podkladů, z nichž při likvidaci předmětné pojistné události vycházela a na jejichž podkladě stanovila výši pojistného plnění. Jiný způsob není možný. Závěr o skutkovém stavu musí vyplývat z řádně provedeného dokazování, kde není místo pro jakékoli spekulace. Soud prvního stupně však popsaným způsobem nepostupoval. [příjmení] jeho zjištění jsou buď ničím nepodložené spekulace anebo se opírají o důkazy, jejichž důkazní hodnota je dle žalované krajně diskutabilní. Za takové důkazy žalovaná považuje zejména žalobkyní označené důkazy prokazující údajně na místě samém v rozhodném období uskladněnou hodnotnou elektroniku (vstupové kartové zařízení, čtecí klávesnice, čtečky, elektrický magnet a karty přístupu, mobilní telefony [anonymizováno] a [anonymizováno], laptop, tablet, PC a laserové tiskárny), o níž však v protokole o ohledání místa činu ze dne [datum] není nejmenší zmínky a která nebyla zachycena ani na fotografiích, které při té příležitosti byly na místě samém pořízeny. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud buď v napadeném rozsahu změnil rozsudek soud prvního stupně tak, že i ve zbylém rozsahu bude žaloba jako nedůvodná zamítnuta, anebo, nebude-li taková změna možná, aby v odvoláním dotčeném rozsahu napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobkyně v reakci na odvolání žalované uvedla, že v odvoláním napadené části považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za správné jak po stránce skutkové, tak i právní. Má za to, že v řízení před soudem prvního stupně byla nedostatečnost a nedbalost prohlídky učiněné externím likvidátorem žalované jednoznačně prokázána, a to zejména žalovanou akcentovaným policejním protokolem o ohledání místa činu a při této příležitosti pořízenou fotodokumentací. Oběma důkazy bylo zcela jasně prokázáno, že v inkriminované době se na místě samém nacházely i další movité věci, které v prvotním seznamu požárem poničených movitých věcí nebyly uvedeny (např. uskladněné dveře, krb, čerpadla, žárovky, šperkovnice, ramínka, tiskárny). Ostatně tento soupis byl od počátku pořizován jako předběžný s tím, že bude ještě doplněn po nahlédnutí do účetních dokladů společnosti. Pokud se týká žalobkyní výslovně v odvolání označené elektroniky, má žalobkyně za to, že i v tomto směru dostála své důkazní povinnosti, když prostřednictvím označených důkazů nejen prokázala přítomnost těchto movitých věcí na místě samém v době požáru, ale též jejich nevratné poškození, k němuž při této příležitosti došlo. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud v napadené části rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil.

7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené výroky rozsudku soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a aniž bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.), shledal předpoklady pro zrušení napadené části rozsudku soudu prvního stupně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost i pro nedostatek důvodů.

8. Podle ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., které upravuje náležitosti odůvodnění rozsudku, soud mimo jiné musí stručně a jasně vyložit, které konkrétní skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé má za prokázané a které nikoliv, přičemž musí v zájmu přezkoumatelnosti takového odůvodnění uvést, jak ke svému závěru dospěl. Soud musí rovněž dbát o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé.

9. Kromě toho je třeba dále uvést, že v souladu se závěry ustálené judikatury je třeba za nepřezkoumatelný považovat mimo jiné též rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí z tzv. souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný stav současně na základě všech provedených důkazů, aniž se uvede, na základě, kterých konkrétních důkazů se to které zjištění činí a z jakých důvodů, jakož i bez vysvětlení případných rozporů mezi nimi (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [spisová značka] civ.).

10. Odvolací soud má za to, že v rozporu s výše uvedeným žalovanou napadená část rozsudku soudu prvního stupně popsanou kvalitu skutkových zjištění potřebných pro náležité posouzení uplatněného nároku postrádá.

11. V prvé řadě napadené rozhodnutí činí nepřezkoumatelným již jen sama skutečnost, že z něj nevyplývá, jakých konkrétních 186 movitých věcí by se žalobkyní v této věci uplatněný nárok na doplacení pojistného plnění měl vlastně týkat. Soud prvního stupně se pro účely svého rozhodnutí spokojil s toliko svou povahou souhrnným a ryze obecným zjištěním plynoucím z blíže neidentifikovaných„ faktur a nákupních dokladů“, že všechny zmíněné movité věci byly žalobkyní zakoupeny za pořizovací cenu [částka]. Takovéto zjištění však naprosto vylučuje možnost diferencovaných závěrů a právních úvah ohledně přítomnosti (uložení) té které movité věci ve sjednaném místě pojištění v době, kdy k předmětné pojistné události došlo, dále též ohledně poškození takové věci a konečně i ohledně výše pojistného plnění, kterého by se žalobkyni pro případ poškození či zničení takové věci mělo po právu dostat.

12. Nicméně je třeba zdůraznit, že v daném případě se nejedná o ojedinělý nedostatek stran zjištění pro rozhodnutí věci podstatných skutečností. Zákonnému požadavku stručného a jasného výkladu o tom, které skutečnosti má soud za prokázané, totiž soud nedostojí pouhým odkazem na důkaz, o který své skutkové zjištění opřel, jestliže jiný jím provedený důkaz možnost takového zjištění popírá. Uvedený rozpor je třeba v zájmu přezkoumatelnosti v souladu s ust. § 132 a násl. o. s. ř. doprovodit srozumitelným a logickým výkladem o hodnocení provedených důkazů opravňujícím upřednostnění konkrétního důkazu oproti důkazu protichůdnému, což se však soudu prvního stupně nepodařilo. Soud prvního stupně sice v odůvodnění svého rozhodnutí zdroj svých skutkových zjištění neopomněl identifikovat, avšak jím předestřené úvahy, jakými se řídil při hodnocení důkazů nabízejících vzájemně si odporující skutková zjištění, odvolací soud nepovažuje za přiléhavé, opírající se o logické zhodnocení nejen jednotlivých důkazů, ale i všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti.

13. Odvolací soud v zásadě sdílí žalovanou v jejím odvolání vznesené výhrady stran soudem prvního stupně zvoleného způsobu prokazování žalobních tvrzení stran přítomnosti dalších 186 žalobkyní označených movitých věcí ve sjednaném místě pojištění na adrese [adresa], v době předmětného požáru. Stejně jako žalovaná se i odvolací soud domnívá, že bylo-li inkriminované místo bezprostředně po pojistné události předmětem opakovaného ohledání, jehož výsledky byly zachyceny nejen v písemného protokolu, ale i při té příležitosti pořizovanou fotodokumentací, pak v souladu s logikou věci lze závěr o přítomnosti movitých věcí na místě samém, které dle žalobních tvrzení měly být požárem toliko poškozeny, popř. jen zčásti zničeny, činit jen tehdy, pokud na přítomnost takových věcí na místě samém lze usuzovat z písemných záznamů obsažených v pořízeném protokole o místním šetření, popř. z obrazových záznamů zachycených při té příležitosti pořizovanou fotodokumentací. Bylo by jen stěží zdůvodnitelné, proč přítomnost takovýchto movitých věcí na místě samém nebyla zjištěna a zaznamenána bezprostředně po pojistné události. Nutno zdůraznit, že žalobní požadavek na doplacení pojistného plnění je vázán přísně na poškození movitých věcí žalobkyně v daném místě a čase. Z uvedeného zároveň vyplývá, že úspěch ve sporu žalobkyni může zajistit výhradně kumulativní naplnění zmíněných předpokladů, tedy nejen poškození věcí ve vlastnictví žalobkyně v důsledku negativního působení ohně a jeho likvidace coby pojistnou smlouvou předvídaného živelného rizika, jehož škodní působení mělo být pojistnou smlouvou kryto, ale zároveň i jejich poškození v přímé souvislosti s požárem, který dne [datum] propukl ve sjednaném místě pojištění na adrese [adresa]. Absence některého z výše zmíněných předpokladů přitom důvodnost zažalovaného nároku či jeho příslušné části vylučuje. Uvedené odvolací soud připomíná z toho důvodu, aby upozornil na potencionálně mylný závěr soudu prvního stupně, že již pouhé prokázání poškození některé z žalobkyní vlastněných movitých věcí v důsledku působení ohně, kouře či hašení samo o sobě, bez dalšího, zakládá oprávněnost nároku na doplacení pojistného plnění, zvláště plyne-li z pojistné smlouvy, že v účastníky uzavřené pojistné smlouvě bylo určeno více pojistných míst, kde žalobkyně mohla mít v rozhodném období své movité věci uloženy, avšak oprávněnost nároku v daném případě zakládá výhradně jejich poškození v inkriminované době ve sjednaném místě pojištění na adrese v [obec a číslo] - [část obce]. V neposlední řadě považuje odvolací soud za nezbytné upozornit na skutečnost, že jen stěží lze na základě výslechů svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] činit skutkový závěr o„ přítomnosti všech specifikovaných věcí žalobkyně v době požáru v místě pojištění“. Při podrobném zkoumání výpovědí uvedených svědků si totiž nelze nevšimnout, že poslední dva zmínění svědci sice do sjednaného místa pojištění docházeli, ale oba měli v zásadě jen strohou a povětšinou jen ryze obecnou a omezenou povědomost o movitých věcech, které se zde měly nacházet, a výpověď svědka [jméno] [příjmení], který v rámci výpovědi deklaroval jasnou představu o tom, které věci se na místě samém měly v inkriminovanou dobu nacházet s odůvodněním, že jejich nákup zařizoval a uskladňoval je tam, je třeba shledat nevěrohodnou z toho důvodu, že od února 2012 (až do roku 2016) se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody a valná většina žalobkyní označených movitých věcí, shodou okolností pořízených za nejvyšší pořizovací ceny, žalobkyně dle odkazovaných účetních dokladů měla nabýt až po nástupu zmíněného svědka do vězení. Přísně vzato zmíněné svědecké výpovědi, na jejichž základě soud prvního stupně vystavěl svůj skutkový závěr o přítomnosti specifikovaných věcí v místě pojištění v době, kdy zde došlo k předmětné pojistné události, uvedenou skutečnost bez dalšího rozhodně neprokazují.

14. Vzhledem k výše uvedenému tedy soudem prvního stupně zjištěný závěr o skutkovém stavu je nejen závěrem nepřezkoumatelným, ale zároveň i nezpůsobilým pro na něj navazující právní posouzení věci. Předmětný rozsudek tedy v odvolání napadeném rozsahu neodpovídá základním zásadám vyplývajícím z občanského soudního řízení. Jestliže soud nerespektuje zásady uvedené v ustanovení § 157 a § 132 o. s. ř., pak ani nejsou splněny předpoklady pro opakování dokazování, popř. jeho doplňování odvolacím soudem, a nezbývá, než jeho rozhodnutí zrušit (k tomu srovnej např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v [anonymizováno] Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze pod [číslo] dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), neboť pokud by tak odvolací soud neučinil a přijal rozhodnutí ve věci samé, zatížil by řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v časopise Soudní judikatura, roč. 2001, [číslo] II.). U rozhodnutí vykazujícího zásadní nedostatky v jeho odůvodnění dokonce nelze jeho správnost vůbec zhodnotit, což je ostatně vlastní podstatou přezkumu (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2746/19).

15. S ohledem na výše uvedené tedy zdejší soud v odvoláním napadené části rozsudek soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

16. Zamítavý výrok o věci samé II nebyl odvoláním napaden, a tak v souladu s ust. § 206 odst. 3 o. s. ř. zůstal stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu.

17. Na soudu prvního stupně nyní bude, aby na základě procesní aktivity účastníků řízení vedl dokazování k odvolacím soudem akcentovaným skutečnostem významným z hlediska náležitého zjištění skutkových zjištění nezbytných pro náležité posouzení uplatněného nároku a aby poté ve věci samé znovu rozhodl. Bude-li mít za to, že některý z účastníků řízení neunáší své břemeno tvrzení či břemeno důkazní, poskytne mu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. příslušné poučení, neboť jen tak lze případné nedostatky v plnění těchto procesních povinností promítnout do závěru o neunesení toho či onoho břemene. V rámci nového meritorního rozhodnutí soud prvního stupně neopomene ve výroku o povinnosti k náhradě nákladů řízení zohlednit i náklady tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).