57 Co 129/2024 - 400

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Teterové a soudkyň JUDr. Lenky Severové a Mgr. Michaely Janošcové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený dne [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení součástí společného jmění manželů o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne dne 15. 3. 2024, č. j. 34 C 127/2020-322 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II, pokud jím byla zamítnuta žaloba na určení, že součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného byl ke dni 5. 2. 2020 spoluvlastnický podíl [hodnota] ke stavbě bez čp/če, postavené na pozemcích parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], mění tak, že se určuje, že spoluvlastnický podíl [hodnota] ke stavbě bez čp/če, postavené na pozemcích parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl ke dni 5. 2. 2020 součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného.

II. Ve zbývajícím rozsahu výroku II se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 538 Kč, k rukám [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [Adresa advokáta A], do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech státu 724 Kč na účet Okresního soudu v [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 435 Kč, k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem [Adresa advokáta B], do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech státu v odvolacím řízení 71 Kč na účet [jméno FO] soudu v [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na soudním poplatku za řízení před soudy obou stupňů 54 157,50 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného ke dni jeho zániku, tj. k 5. 2. 2020, byly tyto nemovité věci: stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. [hodnota] (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. [hodnota] (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. [hodnota] (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. st. [hodnota] (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota] katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. [hodnota] (spolu)vlastnický podíl 1/15, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa] (výrok I). Zamítl žalobu na určení, že součástí společného jmění manželů, žalobkyně a žalovaného, ke dni jeho zániku, tj. k 5. 2. 2020, byly tyto nemovité věci: pozemek p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl , číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl , číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž postavená na pozemku p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, stavba občanského vybavení postavená na pozemcích: pozemek p. č. [hodnota], pozemek p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 188/14506, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa] stavba bez čp/če, garáž postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa] pozemek p. č. st. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa], pozemek p. č. [hodnota], (spolu)vlastnický podíl 1/1, číslo LV [hodnota], katastrální území [adresa] (výrok II). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 766 Kč k rukám jejího zástupce (výrok III), České republice na nákladech státu částku ve výši 696,62 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě (výrok IV) a České republice na soudním poplatku částku ve výši 45 750 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě (výrok V), a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

2. Okresní soud vyšel ve vztahu k nemovitým věcem a spoluvlastnickým podílům uvedeným ve výroku II napadeného rozsudku z těchto zjištění: prostředky na zakoupení předmětných nemovitých věcí poskytl [tituly před jménem] [jméno FO], otec žalovaného (toto zjištění učinil z nesporných tvrzení a rovněž z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a účastnické výpovědi žalovaného), tyto prostředky byly poskytnuty žalovanému, a to darováním [tituly před jménem] [jméno FO] (toto zjištění učinil z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], svědkyně [jméno FO], dcery [tituly před jménem] [jméno FO] a sestry žalovaného, a z výpovědi žalovaného). Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a § 709 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s právním závěrem, že se nejedná o součást společného jmění manželů (dále jen „SJM“), protože tyto nemovité věci či podíly na nemovitých věcech nabyté za trvání manželství byly pořízené za prostředky darované výlučně žalovanému jeho otcem, pročež žalobu zamítl.

3. Proti výrokům II a III rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení v napadené části a vrácení věci okresnímu soudu, případně jeho změny tak, že se určuje, že nemovité věci uvedené ve výroku II byly součástí SJM. Odvolání proti výroku II odůvodnila tím, že okresní soud nesprávně posoudil právní důvod poskytování peněz otcem žalovaného na pořízení předmětných nemovitých věcí, neboť skutečnost, že se jednalo o zápůjčky, jak tvrdila, vyplývá z žalobkyní tvrzených plateb finančních prostředků, byť v malých či nepravidelných splátkách, což nepřímo potvrdil i svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve vztahu k převodu vozidla značky [značka vozidla] na žalobkyni. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že byť záměrem bylo vozidlo žalobkyni a žalovanému darovat, tito ze společných finančních prostředků začali svědkovi posílat různé částky na jeho účet, aby vozidlo splatili, což potvrdil ve své účastnické výpovědi i žalovaný s odůvodněním, že jeho otec v té době měl jen obyčejný automobil [značka vozidla] podstatně nižší hodnoty, proto by dar tak vysoké hodnoty nemohli přijmout. Lze si těžko představit, že by žalovanému vadilo přijmout dar v podobě vozidla v hodnotě 380 000 Kč, ale v součtu poměrně vysokou částku na nákup nemovitostí od otce jako dar přijal. Jako vlastník byla zapsána jen žalobkyně, což potvrzuje, že vozidlo bylo převedeno z důvodu potřeb rodiny, nikoliv jen žalovaného. Žalobkyně poukázala na svědeckou výpověď otce žalovaného, v níž uvedl, že peněžní prostředky poskytoval mj. za účelem nákupu předmětných nemovitých věcí, což odůvodnil tím, že chtěl, aby rodina žalovaného byla zabezpečena příjmy z pronájmu předmětných nemovitostí, že účastníci měli děti a neměli takové finanční prostředky, aby si mohli koupi dovolit. Dle žalobkyně z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že jeho záměrem bylo podporovat rodinu syna poskytováním finančních prostředků mj. na nákup předmětných nemovitostí. Dále svědek [tituly před jménem] [jméno FO] a shodně žalovaný uvedli, že otec poskytl další finanční prostředky rodině jeho syna, a to na stavbu rodinného domu, který je nespornou součástí zaniklého SJM; žalovaný sám uvedl, že tyto prostředky byly poskytnuty účastníkům společně. Ze všeho výše uvedeného dle žalobkyně plyne, že pokud tedy otec žalovaného poskytoval za trvání manželství účastníků finanční prostředky, a to ať už se jednalo o půjčky či případné dary, vždy tak činil se záměrem poskytnout tyto finanční prostředky ve prospěch rodiny účastníků, nikoliv jen výhradně pro potřeby žalovaného, jak nyní účelově uvádí. Byť žalobkyně z počátku neměla kladný vztah k nabývání předmětných nemovitostí, věděla, že příjem z jejich pronájmu bude přínosem pro rozpočet rodiny. Neměla právnické vzdělání, aby mohla pojmout problematiku vlastnického práva a jeho zapisování do katastru nemovitostí, přičemž žila v přesvědčení, že předmětné nemovitosti jsou nabývány do SJM, jak jí to i tvrdil žalovaný. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že v rozhodné době nebyla prokázána společná vůle účastníků nabýt nemovité věci do SJM, neboť věděla, že k nabývání dochází, navíc se starala o následné úkony s tím spojené, a to zejména přiznání a platy daní z převodu či nabytí nemovitostí, které prováděla z účtu patřícího do SJM, tedy vyjevila vůli nabývat nemovité věci do SJM, přičemž i pokud by finanční prostředky poskytnuté svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] byly vyhodnoceny jako dary žalovanému, tak za projevení vůle obou manželů se věc stala součástí SJM. V tomto směru žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1658/98. Poukázala také na vyjádření žalovaného u jednání dne 19. 11. 2019 ve věci sp. zn. 75 Nc 12040/2019, 75 P a Nc 229/2019, u kterého žalovaný uvedl, že nemovitosti nabyté za trvání manželské jsou součástí SJM bez ohledu na to, z jakých prostředků byly pořízeny. Je tedy zřejmé, že žalovaný mění svá tvrzení ke vztahu k předmětným nemovitým věcem podle toho, jak je to pro něj výhodné. Ač žalovaný na začátku řízení tvrdil, že všechny nemovité věci jsou v jeho výlučném vlastnictví, neboť peněžní prostředky na jejich pořízení získal postupně darem od svého otce [tituly před jménem] [jméno FO], přípisem ze dne 19. 2. 2023 učinil nesporným, že některé byly součástí SJM ke dni jeho zániku. Podle žalobkyně byl ale princip nákupu nesporných i sporných nemovitých věcí shodný, když mezi účastníky bylo nesporné, že finanční prostředky na jejich nákup pochází od otce žalovaného, nicméně žalobkyně po celou dobu tvrdila, že tyto finanční prostředky byly poskytnuty jako zápůjčky oběma účastníkům řízení. Ve vztahu k výroku o náhradě nákladů řízení namítala, že okresní soud jí nesprávně nepřiznal odměnu za dvě účelná podání ve věci samé a náhradu nákladů za cestovní výdaje advokáta. Nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. II. ÚS 736/12, na danou věc nelze aplikovat, neboť ve věci tam řešené se jednalo o vzdálenost mezi [adresa], který je ve vztahu k [adresa] vzdáleným místem, což se nedá říct o [adresa].

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku v napadené části. Závěr, který žalobkyně vyvozuje z toho, že ve vztahu k některým nemovitostem učinil nesporným, že patří do SJM, je nesmyslný. Žalovaný tento krok učinil v návaznosti na důkazní návrhy žalobkyně učiněné až v průběhu řízení k platbám částí kupních cen či jiných plateb hrazených za nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, nikoliv proto, že by nenabyl prostředků k jejich nabytí darem, ale proto, že u těchto nebyl schopen pro odstup času prokázat přímý způsob nabytí všech finančních prostředků darem od otce. Pokud žalobkyně tvrdí, že nemovité věci byly nabývány do SJM, když taková byla vůle [tituly před jménem] [jméno FO] i žalovaného, dezinterpretuje zcela výpovědi obou. To, co shodně vypovídali o motivech otce žalovaného, bylo, že tento měl zájem, aby výnosy z pronájmu zlepšily finanční situaci rodiny žalovaného, nikoliv aby se navýšil objem majetku rodiny žalovaného. Žalobkyně opomíjí, že byl podstatný rozdíl mezi osobním automobilem značky [značka vozidla] který sama označila za dar, a nemovitostmi, když osobní automobil byl výjimkou z „obvyklého postupu“ rodiny otce žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že jeho otec poskytoval prostředky na nabývání nemovitých věci svému synovi i dceři; žalovaný tak oprávněně necítil důvod vyrovnávat tyto v poměrech rodiny běžné dary bez ohledu na jejich faktickou výši, když tyto dostával on i sestra. U automobilu byl stav jiný. Sestra žalovaného byla naopak vozu zn. [značka vozidla] ve prospěch rodiny žalovaného zbavena, což vysvětluje, proč žalovaný měl za to, by tento nestandard měl rodičům kompenzovat alespoň menšími částkami. Nelze tedy převést závěr o [značka vozidla] i na nemovité věci, jak činí žalobkyně, která tvrdila, že platby hrazené za poskytnutí daru v podobě automobilu zn. [značka vozidla] byly splátkami nemovitých věcí, které žalobkyně nesprávně označila jako součást SJM. Ve vztahu k tvrzení v opatrovnickém řízení namítal, že žalobkyně zmínila pouze část jeho tvrzení; tehdy se žalovaný nevyjadřoval k veškerému jmění, ale ke konkrétní části jmění v k. ú. [adresa] s konkrétním významem pro řízení o výživném, nicméně i kdyby nebylo tohoto vytržení z kontextu, laické vyjádření žalovaného, který není dokonce ani účetním, nýbrž „pouhým“ strojním inženýrem, nemůže být samo o sobě důkazem právního stavu.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek okresního soud v napadené části, tj. ve výrocích II, III, IV a V dle § 212 věta první a ve vztahu k výrokům IV a V dle § 212 písm. a), dle § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že odvolání je důvodné ve vztahu k jednomu podílu na nemovité věci a ve zbývající části důvodné není. Pro přehlednost odvolací soud konstatuje, že výrok I rozsudku okresního soudu, kterým bylo žalobě vyhověno z důvodu, že žalovaný učinil nesporným, že nemovité věci označené ve výroku I náleží do SJM, nebyl napaden odvoláním a nabyl tak samostatně právní moci. V této souvislosti i pro předmět odvolacího řízení odvolací soud uvádí, že účastníci mohou učinit nespornými skutkové okolnosti, nikoliv jejich právní hodnocení. Shoda účastníků o tom, že věc patří/nepatří do SJM není skutkovou okolnosti, ale výsledek hodnocení zjištěných právně relevantních skutečností.

6. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že ve výroku specifikované nemovité věci byly ke dni zániku SJM jeho součástí s odůvodněním, že byly nabyty za trvání manželství, avšak v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsán pouze žalovaný, byť finanční prostředky byly půjčeny/zapůjčeny otcem žalovaného oběma účasníkům. Spolu s určovací žalovanou podala žalobu o vypořádání SJM, která byla usnesením okresního soudu ze dne 16. 4. 2020, č. j. 34 C 127/2020-12, vyloučena k samostatnému řízení.

7. Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. Žalobkyně stran naléhavého právního zájmu a vyznačení poznámky spornosti do katastru nemovitostí přiléhavě poukázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, dle kterého je v situaci, kdy v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován jen žalovaný (tedy jeden z bývalých manželů) a žalobkyně (druhá z bývalých manželů) tvrdí, že tyto nemovité věci nebo podíly na nemovitých věcech jsou předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného SJM, je s ohledem na skutečnost, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zavedl plně princip materiální publicity zápisů do veřejných seznamů, dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

8. Odvolací soud konstatuje, že u nemovitých věcí nabytých před 1. 1. 2014 je třeba při zodpovězení otázky, zda se u předmětu řízení jedná o součást SJM, aplikovat § 143 odst 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), když toto ustanovení nedoznalo změn od roku 2002 (v tomto roce je datováno první nabytí předmětu odvolacího řízení), a u nemovitých věcí nabytých po 1. 1. 2014 je třeba aplikovat § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, když toto ustanovení nedoznalo změn (dále jen „o. z.“), přičemž obě právní úpravy vylučují, aby do režimu SJM spadaly věci, které byly pořízeny z výlučných prostředků jednoho z manželů, jak správně uvedl okresní soud v bodě 39 odůvodnění napadeného rozsudku.

9. K důkaznímu břemenu ve sporu ohledně toho, zda věc patří do SJM, se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 27. 7. 2022, č. j. 22 Cdo 3070/2021, v němž konstatoval následující. Základní norma týkající se nabytí věci do SJM byla obsažena v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. Společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Protinorma stanoví, že do SJM nepatří majetek nabytý za podmínek uvedených v základní normě, pokud byl získán dědictvím nebo darem, majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Struktura této normy (§ 143 odst. 1 obč. zák.) určuje rozložení důkazního břemene; ten, kdo tvrdí, že jde o majetek v SJM, prokazuje, že byl nabyt za trvání manželství; prokáže-li se tato skutečnost, je na tom, kdo nabytí do SJM i za tohoto stavu popírá, aby prokázal, že nastaly skutečnosti uvedené v protinormě. Z toho se podává, že rozložení důkazního břemene není závislé na § 144 obč. zák., ale na struktuře § 143 odst. 1 obč. zák.; domněnka uvedená v § 144 obč. zák. je tak nadbytečná. To obdobně platí i pro dokazování v poměrech o. z.; prokáže-li se, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění; toho, kdo přesto tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění, uvedené zejména v § 709 odst. 1 pod písm. a) až e) o. z., tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených. Účelem § 980 odst. 2 o. z. je ochrana dobré víry třetích osob – domněnka správnosti a úplnosti zápisu má zaručit, aby se na (formálně) zapsaný stav v katastru nemovitostí mohl každý spolehnout, i když je v rozporu se stavem skutečným. Dosah § 980 odst. 2 o. z. by neměl jít dál, než kam sahá jeho účel. Proto je zapotřebí pomocí teleologické redukce zúžit příliš široce formulovaný text tohoto ustanovení a dovodit, že § 980 odst. 2 o. z. se vztahuje na třetí osoby, nikoliv na vzájemný vztah mezi manžely týkající se nemovitosti evidované v katastru nemovitostí jako vlastnictví jen jednoho z nich. Nemůže proto ani mít vliv na rozdělení důkazního břemene ve sporu (bývalých) manželů o určení, že věc je součástí SJM. Prokáže-li se tedy v poměrech o. z., že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění; toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění, uvedené zejména v § 709 odst. 1 a 3 o. z., tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených. To platí v poměrech mezi manžely i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z účastníků.

10. Pro poměry této věci z výše uvedeného vyplývá, že pokud bylo zjištěno, že veškeré nemovité věci či podíly na nemovitých věcech specifikované ve výroku II napadeného rozsudku byly nabyty za trvání manželství (nesporné tvrzení účastníků), patří tyto do SJM, pokud žalovaný neprokáže svá tvrzení, že tyto nemovité věci či podíly na nemovitých věcech koupil zcela za finanční prostředky, které získal darem od svého otce. Právně relevantní tvrzení stran nabytí jednotlivých věcí a důkazy k prokázání těchto tvrzení žalovaný uvedl v řízení před okresním soudem v podáních na č. l. 69-70, 90-91 a 167-170 (toto podání bylo učiněno ve lhůtě poskytnuté okresním soudem u jednání dne 23. 2. 2023 před poučením dle § 118b o. s. ř.). Pokud v odvolacím řízení žalovaný doplnil některá data smluv, nejednalo se o nová tvrzení nepřípustná v systému neúplné apelace, v němž probíhalo odvolací řízení, ale o upřesnění tvrzení učiněných před okresním soudem.

11. Okresní soud správně zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne 5. 2. 2020 (viz bod 4 odůvodnění napadeného rozsudku). Dále okresní soud učinil v bodech 7, 9, 10, 11, 13, 14, 17, 18, 19, 20 a 21 odůvodnění napadeného rozsudku správná zjištění z výpisů z katastru nemovitostí ve vztahu k předmětu odvolacího řízení, že žalovaný je evidován jako výlučný vlastník nemovitých věcí nebo spoluvlastnického podílu (s tím, že v bodě 11 je zjevně písařská chyba, když správné p. č. je [hodnota], jak plyne ze zjištění z katastru nemovitostí - viz dále; v napadeném rozsudku chybí číslice 8), avšak absentovala zjištění o nabývajících titulech, včetně jejich data, která jsou významná pro posouzení věrohodnosti výpovědi svědků a žalovaného, zejména však svědka [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení s peněžním deníkem, který si svědek vedl a na který svědek stran darování peněžních prostředků v souvislosti s jednotlivými nabývacími tituly odkazoval a který k výzvě odvolacího soudu v předvolání k jednání předložil k provedení dokazování. Odvolací soud proto zopakoval dokazování výpisy z katastru nemovitostí a peněžním deníkem (zjištění k jednotlivým nabývacím titulům z těchto deníků v napadeném rozsudku chybí, ač okresní soud dokazování peněžními deníky provedl; zjištění z těchto deníků okresní soud toliko obecně promítl do zjištění učiněných z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] v bodě 26 odůvodnění napadeného rozsudku). Dále okresní soud učinil správná skutková zjištění z kupních smluv v bodech 22, 23, 24 a 25 odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že odvolací soud dodává, že pozemek p. č. [hodnota] (viz bod 25 odůvodnění napadeného rozsudku) se nachází v k. ú. [adresa], jak zjistil po zopakování dokazování (viz dále), což v napadeném rozsudku absentuje. Odvolací soud zopakoval dokazování smlouvami uvedenými v bodech 22, 23 a 25 napadeného rozsudku, přičemž zjištění učiněná nad rámec zjištění okresního soudu jsou uvedena dále. Na výše uvedená správná zjištění okresního soudu odvolací soud pro stručnost odkazuje a při rozhodování z nich vycházel. Pro úplnost lze dodat, že zjištění v bodech 6, 8, 12, 15 a 16 odůvodnění napadeného rozsudku se nevztahují k předmětu odvolacího řízení.

12. Odvolací soud měl za to, že výpovědi svědků [tituly před jménem] [jméno FO], otce žalovaného, svědkyně [jméno FO], sestry žalovaného, a výpověď žalovaného by bylo možné hodnotit jinak, než učinil okresní soud, případně z nich bylo lze učinil další či jiná skutková zjištění, než učinil okresní soud, pročež zopakoval dokazování výslechem těchto svědků a žalovaného. Na základě důkazního návrhu žalovaného ve vztahu k nabytí spoluvlastnického podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] doplnil dokazování výslechem svědkyně [jméno FO], matky žalovaného.

13. Výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], otce žalovaného, a žalovaného ve vztahu k předmětu odvolacího řízení odvolací soud s výjimkou části týkající se nabytí spoluvlastnického podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (k nevěrohodnosti této části výpovědi viz dále), hodnotí jako věrohodné z dále uvedených důvodů. Výpověď svědka je v souladu s nesporným tvrzením účastníků, že všechny peníze na předmět řízení pocházely od svědka, dále je v souladu s výpovědí žalovaného (s výjimkou části jeho výpovědi týkající se nabytí spoluvlastnickému podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]) o tom, že nákup nemovitostí a jejich pronájem byla dlouholetá investiční strategie svědka, že některé výhodné nemovité věci ke koupi vyhledal svědek, některé žalovaný, že pořizovací ceny se hradily buď v hotovosti nebo na účet, že peníze na pořízení nemovitostí svědek s manželkou opakovaně darovali žalovanému i jeho sestře a že peníze na pořízení předmětu odvolacího řízení daroval svědek žalovanému právě v souladu s jeho investiční strategií, aby příjem z pronájmu zlepšil finanční situaci rodiny (podrobně viz dále zjištění z jejich výpovědí). Jejich výpovědi jsou rovněž v souladu s výpovědí [jméno FO], v části týkající se darovaní financí žalovanému a jeho sestře, v části vedení peněžních deníku a v části týkající se převozu hotovosti [jméno FO]. Dále jsou tyto výpovědi v souladu s výpovědí svědkyně [jméno FO], když shodně uvedli, že svědek [tituly před jménem] [jméno FO] (s manželkou) poskytl finanční prostředky na koupi nemovitostí žalovanému i svědkyni, že si svědek vedl peněžní deník a že žalovaný vrátil otci DPH při nákupu vozidla [značka vozidla]. Věrohodnost výpovědi svědka a v návaznosti na to žalovaného v uvedené části plyne rovněž ze shody s obsahem peněžních deníků, u kterých nebylo žádných pochybností o tom, že záznamy vznikaly ve dnech tam uvedených, pročež tyto deníky odráží to, jak se „věci“ v době vzniku záznamů udály; záznam v peněžním deníku s uvedením jména žalovaného s datem vztahujícím se k nabývacím titulům a částky, která byla až na výjimku shodná s kupní cenou (výjimečně byla darovaná částka vyšší než kupní cena, což však bylo logicky vysvětleno tím, že v jednom případě se nerealizovala i původně plánovaná koupě pozemku, ale byla realizována pouze koupě garáže, takže zbývající částka byla použita na další nákup; v dalším případě byla v deníku částka 20 000 Kč, ale za pozemky p. č. St. [hodnota] a p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] byla zaplacena kupní cena 800 Kč, když zbývající částka měla být uhrazena za příslušenství pozemků), podporuje věrohodnost výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] i žalovaného ve výše vymezené části a prokazuje, že vůlí svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo peněžní prostředky na koupě garáží či pozemků darovat žalovanému (s výjimkou peněžních prostředků na zakoupení spoluvlastnického podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]) a že žalovaný tyto dary přijal. Uvedené se jeví logickým v situaci, kdy žalobkyně byla zpočátku proti nákupu garáží, jak sama uvedla. Pokud bylo z peněžního deníku zjištěno, že dne 9. 3. 2004 si svědek [tituly před jménem] [jméno FO] učinil následující záznam: půjčka [jméno FO] – já 40 000 Kč, [jméno FO] 19 000 Kč, a že záznam o výdaji dne 9. 3. 2004 ve výši 59 000 Kč na garáž se v peněžním deníku nenachází, hodnotí odvolací soud výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaného o tom, že na všechny nemovité věci, které jsou předmětem odvolacího řízení, svědek daroval žalovanému finanční prostředky, jako nevěrohodnou, neboť na nabytí spoluvlastnického podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] svědek [tituly před jménem] [jméno FO] peníze žalovanému nedaroval (k tomu podrobněji viz bod 29 tohoto odůvodnění). Při hodnocení výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud přihlédl také ke způsobu, jakým svědek vypovídal a k jeho chování u výpovědi; svědek vypovídal klidně, spontánně a pokud uvedl, že si na vše už nepamatuje, je to s ohledem na množství nákupů nemovitostí, které byly v jeho rodině realizovány, a dobu, která od nákupů uběhla, logické a podporuje to jeho věrohodnost ve výše uvedené části (stejně tak je z tohoto důvodu pochopitelné, že si svědek při množství darovaných finančních prostředků nevybavil okolnosti předání finančních prostředků dne 9. 3. 2004 tak, jak byly zaznamenány v deníku), přičemž zásadním byl v tomto směru obsah deníků, které obsahovaly všechny hotovostní transakce. Bylo také přihlédnuto k tomu, jak vypovídal před okresním soudem. Pokud svědek u okresního soudu vypověděl, že většinu smluv připravoval on, a u odvolacího soudu uvedl, že většinu připravoval syn, vysvětlil tento rozpor tím, že už si to přesně nepamatuje, neboť vždy spolu smlouvy konzultovali, žalovaný je tisk; při počtu zrealizovaných nákupů, které svědek inicioval, ať už se jednalo o nákupy pro svědka, žalovaného či [jméno FO], je toto vysvětlení logické. Pokud byl svědek ve výpovědi před odvolacím soudem přesnější v údajích, zejména co se týče vratky DPH, vysvětlil to tím, že nahlédl do peněžních deníků, do nichž si zaznamenával tok hotovostních plateb. Odvolací soud v souvislosti s věrohodností svědka s odkazem na judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2516/2008) uvádí, že samotná okolnost, že svědek má vztah k účastníkovi řízení, nemůže mít za následek hodnocení jeho výpovědi jako nevěrohodné. Z výše uvedené části výpovědi svědka a žalovaného odvolací soud zjistil následující skutečnosti. Svědek podnikal a zisk, který generovala jeho firma, investoval do nemovitostí. Svědek takto nakupoval nemovité věci ve [adresa], ale tam byly omezené možnosti. Protože bylo třeba zabezpečit rodinu žalovaného, který byl zaměstnán a nevydělával moc peněz, chtěl, aby také syn vlastnil nemovité věci, tedy aby vlastníkem byl výhradně syn, protože také dceři (svědkyni [jméno FO]) pořizoval nemovité věci; takto zabezpečil syna i dceru. Byla to jeho strategie, koupit nemovitosti, tyto pronajímat a peníze takto získané byly přilepšením do rodinného rozpočtu. Někdy nemovité věci vyhledal svědek, někdy žalovaný. Peníze na koupi nemovitých věcí uvedených pod bod 17 – 28 tohoto rozsudku daroval žalovanému, taková byla jeho vůle při poskytnutí peněz, protože rodina syna, který tyto peněžité dary přijal, na to peníze neměla. Peníze daroval buď v hotovosti, přičemž peníze přivezla buď jeho manželka, když jela hlídat vnoučata do [adresa], nebo si pro ně žalovaný přijel ke svědkovi domů, nebo se platilo přes účet. Jednotlivé platby a podrobnosti si svědek nepamatoval, pročež odkázal na své záznamy v peněžním deníku, který si vedl o všech hotovostních platbách. Peníze poskytoval, když bylo třeba v souladu s kupní smlouvou zaplatit kupní cenu, nebo v souvislosti s proběhlou dražbou, někdy platby probíhaly převodem z účtu na účet, tyto výdaje si nezaznamenával do peněžního deníku. Žalovaný si také od rodičů půjčil peníze, např. mu svědek půjčil 300 000 Kč na nákup zboží, ale tu částku mu vrátil v krátkém časovém úseku. V souvislosti s poskytnutím peněz na nákup vozidla [značka vozidla] byla domluva, že žalovaný vrátí svědkovi DPH, tak se také stalo, žalovaný vrátil svědkovi DPH ve výši 66 000 Kč (tuto částku uvedl svědek i s odkazem na peněžní deník; žalovaný uvedl asi 65 000 Kč, což není podstatný rozdíl), když vratka byla ponížená o částku, kterou svědek daroval žalovanému na nákup nemovité věci, která se mezitím naskytla. Když rodiče žalovaného darovali rodině žalovaného vozidlo [značka vozidla] které koupili za 380 000 Kč, tak žalovaný řekl, že není možné, aby takový dar přijali a účastníci posílali svědkovi měsíčně 1 000 Kč, tak mu vrátili asi 100 000 Kč, o tyto peníze svědek nežádal, ale přijal je. Z výpovědi svědka odvolací soud zjistil, že svědek vnímal situaci tak, že žalobkyně byla proti investování do nákupu garáží, neboť žalovaný trávil čas opravami garáží. Na tomto místě je nutno poznamenat, že žalovaná nečinila sporným, že zpočátku byla proti nákupu garáží. Z výpovědi žalovaného odvolací soud zjistil, že když koupil garáž bez střechy, garáž opravil, pronajal a příjem šel, tak jako u jiných garáží, do rodinného rozpočtu. Co se týče nákupu nemovitostí, které jsou předmětem odvolacího řízení, tak žalovaný před žalobkyní tyto nákupy netajil, ale ani to s ní nerozebíral, důležité bylo, že z toho plynuly příjmy; platil to svědek, což žalobkyně věděla, tak nebyl důvod to rozebírat. Žalobkyně věděla, že to je investiční aktivita svědka a žalovaného. Když žalovaný koupil nemovitost, tak žalobkyně vyřizovala daň z nemovitostí. Pokud se nemovitosti nakupovaly v dražbách, tak někdy platil dražební jistotu otec, někdy žalovaný, přičemž posléze byl poučen, že pokud zaplatí byť 1 Kč ze SJM, tak se jedná o SJM. Na tomto místě odvolací soud uvádí, že žalovaný jako laik nemohl rozlišit, v jaké situaci se věc nabývá do SJM, což ostatně vysvětluje i změnu jeho procesního stanoviska ohledně součástí SJM v době, kdy pro potřeby tohoto řízení dohledával doklady o úhradě kupních cen, pročež změna jeho procesního stanoviska nemá vliv na věrohodnost jeho výpovědi ve výše vymezené části. Skutečnost, že žalovaný byl až v průběhu tohoto řízení poučen ve výše uvedeném smyslu vysvětluje také to, že v opatrovnickém řízení uvedl, že „mají“ 18 garáží. Odvolací soud zopakoval dokazování protokolem o ústním jednání před Okresním soudem v Ostravě dne 19. 11. 2019 ve věci sp. zn. 75 Nc 1240/2019, a zjistil, že žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že co se týče „dalších nemovitostí“, které jsou v SJM, tak se jedná o tři byty; dále máme 18 garáží. V návaznosti na výše uvedené je logické, že žalovaný k vysvětlení tohoto tvrzení uvedl, že neví, proč se tak vyjádřil. V této souvislosti odvolací soud také uvádí, že toto právní hodnocení žalovaného, nemá vliv na věrohodnost jeho výpovědi ve výše vymezené části. Pokud se žalovaný a svědek rozcházeli v právním hodnocení poskytnutí peněz svědkem na koupi vozidla [značka vozidla], tedy jestli se jednalo o půjčku nebo dar, když svědek hovořil o tom, že peníze daroval, nemá tento rozpor v právním hodnocení vliv na věrohodnost jejich výpovědi, neboť žalovaný situaci skutkově popsal tak, že když jim svědek poskytl částku 525 000 Kč na koupi vozidla [značka vozidla], řekli si s žalobkyní, že to budou splácet, ale k tomu už nedošlo (nadto zjišťování vůle účastníků tohoto jednání není předmětem tohoto řízení). Dále z výpovědi žalovaného odvolací soud zjistil, že když jim otec daroval v roce 2001 vozidlo značky [značka vozidla] které koupil asi v roce 1998 za 380 000 Kč, tak asi za rok, když jim to umožňovala finanční situace, učinil morální rozhodnutí splácet za to svědkovi 1 000 Kč měsíčně, i když je svědek nechtěl; tyto splátky přestaly dávat smysl v době, kdy svědek daroval 1 000 000 Kč na výstavbu domu účastníků, proto už pak nespláceli.

14. Výpověď svědkyně [jméno FO], matky žalovaného, odvolací soud hodnotí jako věrohodnou v části, v níž shodně se svědkem [jméno FO], dcerou, [jméno FO], a žalovaným uvedla, že peníze dávali jak dceři, tak synovi, že její manžel si vedl peněžní deník, že když jezdívala hlídat vnoučata, vozívala někdy žalovanému peníze v hotovosti na koupi nemovitých věcí, když se manžel s žalovaným domluvili na koupi nemovitosti. Svědkyně si již pro odstup času nevzpomněla, na jaké nemovitosti vezla peníze. Výpověď svědkyně žalovaný navrhl k prokázání tvrzení ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. K dotazu, zda vezla na nákup této nemovitosti 19 000 Kč, svědkyně uvedla: „jo, to je možné, určitě“, což však neprokazuje právní důvod poskytnutí těchto finančních prostředků. Pokud svědkyně uvedla, že synovi peníze nikdy nepůjčila, je tato část výpovědi rozporná s obsahem peněžního deníku, pročež ji odvolací soud hodnotí v této části jako nevěrohodnou.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], kterou odvolací soud považuje za věrohodnou, právě z důvodu shody s výpovědí otce a matky i s výpovědí žalovaného stran poskytování finančních prostředků oběma dětem, stran vratky DPH, odvolací soud zjistil, již výše uvedené, tedy, že její otec, [tituly před jménem] [jméno FO], poskytl finanční prostředky na koupi nemovitostí žalovanému i svědkyni, že si otec vedl peněžní deník. Dále odvolací soud zjistil, že svědkyně pomáhala otci v podnikání. Žádné další pro řízení významné skutečnosti z její výpovědi nebyly zjištěny, protože svědkyně o předmětu řízení nebyla podrobně informována nebo si události nepamatovala.

16. Odvolací soud zopakoval dokazování peněžními deníky, které si vedl svědek [tituly před jménem] [jméno FO] o pohybu hotovosti, ze kterých zjistil, že tyto jsou vedeny chronologicky podle let a že pokud svědek půjčil žalovanému nějakou částku, bylo to v deníku zaznamenáno jako půjčka. Zjištění z peněžních deníků učiněná odvolacím soudem ve vztahu k jednotlivým předmětům odvolacího řízení jsou pro přehlednost uvedena níže u jednotlivých nemovitých věcí či spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech.

17. Ve vztahu k podílu o velikosti na pozemcích p. č. [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud zopakoval k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako vlastník podílu ve výši na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], podklad pro zápis (nabývací titul) bylo usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorský úřad [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] [číslo jednací] ze dne [datum], právní účinky zápisu nastaly k 22. 8. 2016. Z nesporných tvrzení účastníků (viz jednání dne 19. 12. 2024) odvolací soud zjistil, že otec žalovaného uhradil přímou platbou ze svého účtu na účet exekutorského úřadu cenu vydražených nemovitostí, pročež bylo nadbytečné provádět důkaz výpisem z bankovního účtu [tituly před jménem] [jméno FO] (důkazní návrh žalovaného). Z výpovědi otce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], a z výpovědi žalovaného, které v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodné (k tomu viz výše), bylo zjištěno, vůle svědka byla finanční prostředky na úhradu ceny vydraženého podílu na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] darovat žalovanému, který dar přijal.

18. Ve vztahu ke stavbě bez čp/če, garáž, na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud k tvrzení žalovaného z nesporných tvrzení zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník této stavby a že otec žalovaného uhradil přímou platbou ze svého účtu na účet exekutorského úřadu cenu těchto vydražených nemovitostí ve výši 37 500 Kč (viz jednání dne 19. 12. 2024). Z výpovědi otce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], a z výpovědi žalovaného, které v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodné (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo finanční prostředky na úhradu ceny ve výši 37 500 Kč darovat žalovanému, který dar přijal.

19. Ve vztahu ke stavbě bez čp/če, garáž, na pozemku p. č. St. [hodnota] v k. ú. [právnická osoba] odvolací soud k prokázání tvrzení žalovaného zopakoval dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník stavby bez čp/če, garáž, na pozemku p. č. St. [hodnota], podklad pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva ze dne [datum] (viz i nesporná tvrzení učiněná u jednání dne 19. 12. 2024) Z nesporných tvrzení účastníků (viz jednání dne 19. 12. 2024) bylo zjištěno, že kupní cena činila 27 000 Kč. Z výpovědi otce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného [tituly před jménem] [jméno FO] (z peněžního deníku odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 23. 9. 2018 učinil ve výdajích záznam: [jméno FO], garáž Ova 25 000 Kč) a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo peníze na úhradu kupní ceny darovat žalovanému, který dar přijal, a to tak, že dne 23. 9. 2018 převzal od svědka v hotovosti 25 000 Kč. Dále z porovnání kupní ceny za garáž na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ve výši 35 000 Kč a z prokázané skutečnosti, že před koupí garáže na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] svědek daroval žalovanému dne 24. 7. 2017 50 000 Kč (k tomu viz zjištění u garáže na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]) a z výpovědi svědka a žalovaného, které v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodné (k tomu viz výše), bylo prokázáno, že 2 000 Kč na zaplacení kupní ceny bylo darováno a předáno v hotovosti už dne 24. 7. 2017.

20. Ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud zopakoval dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník tohoto pozemku a že podklad pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva ze dne [datum]; právní účinky zápisu nastaly k 28. 11. 2016. Odvolací soud provedl dokazování předmětnou kupní smlouvou, ze které zjistil, že prodávající [jméno FO] a [jméno FO] prodali žalovanému své spoluvlastnické podíly na předmětném pozemku za kupní cenu celkem ve výši 90 000 Kč a že kupní cena byla uhrazena hotově k rukám prodávajících před podpisem smlouvy, prodávající podepsali smlouvu [datum] a žalovaný 28. 11. 2016. Z výpovědi otce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného otcem žalovaného (z peněžního deníku odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 27. 11. 2016 učinil ve výdajích záznam: [jméno FO] na garáž Poruba 90 000 Kč) a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo peníze na úhradu kupní ceny darovat žalovanému, který dar přijal.

21. Ve vztahu ke stavbě bez čp/če, garáž, na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud zopakoval k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník této stavby a že podklad pro zápis (nabývací titul) bylo usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorský úřad [adresa], [tituly před jménem] [exekutor + číslo jednací] ze dne [datum], právní moc 24. 2. 2018, a že právní účinky zápisu nastaly k 5. 3. 2018. Z nesporných tvrzení účastníků (viz jednání dne 19. 12. 2024) bylo zjištěno, že otec žalovaného převedl ze svého účtu č. [č. účtu] dne 11. 1. 2018 částku 30 000 Kč na účet žalovaného; žalovaný po připsání této částky na svůj účet č. [č. účtu] následujícího dne převedl tuto částku na účet č. [č. účtu] Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO]; následně otec žalovaného převedl dne 1. 3. 2018 ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného částku 121 000 Kč, žalovaný ze svého účtu č. [č. účtu] po připsání na svůj účet tuto částku následující den převedl na účet Exekutorského úřadu [adresa]. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a z výpovědi žalovaného, které v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodné (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo uvedené finanční prostředky na úhradu ceny vydražené nemovitosti darovat žalovanému, který dar přijal.

22. Ve vztahu ke stavbě bez čp/če, garáž, na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud provedl k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník této stavby a že podkladem pro zápis (nabývací titul) bylo usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorský úřad [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] [číslo jednací] ze dne [datum], právní moc ke dni 23. 7. 2008. Z nesporných tvrzení účastníků (viz jednání dne 19. 12. 2024) bylo zjištěno, že otec žalovaného uhradil v souvislosti s dražbou ze svého účtu na účet exekutorského úřadu celkem částku 22 000 Kč. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a z výpovědi žalovaného, které v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodné (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo finanční prostředky na úhradu ceny vydražené stavby darovat žalovanému, který dar přijal.

23. Ve vztahu ke stavbě bez čp/če, garáž na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud provedl k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník této stavby a že podkladem pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva ze dne [datum]; právní účinky zápisu nastaly k 9. 8. 2017. Z nesporných tvrzení (viz jednání 19. 12. 2024) bylo zjištěno, že kupní cena činila 35 000 Kč. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného otcem žalovaného (z peněžního deníku odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 24. 7. 2017 učinil ve výdajích záznam: [jméno FO], G. u svin. mostů 50 000 Kč) a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou, bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo peníze na úhradu kupní ceny darovat žalovanému, který dar přijal a dne 24. 7. 2017 peníze převzal v hotovosti. Výše uvedené prokazuje tvrzení žalovaného, že dne 24. 7. 2017 mu byl předán v hotovosti dar od otce ve výši 50 000 Kč, že tato částka byla určena na koupi nejen předmětné garáže, ale ke koupi pozemku nedošlo, jak plyne z katastru nemovitostí, a že zbývající částku nad rámec kupní ceny 35 000 Kč si po dohodě s otcem ponechal na budoucí koupi.

24. Ve vztahu ke stavbě bez čp/če, garáž, na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud provedl k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník této stavby a že pokladem pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva ze dne 14. 4. 2011, což bylo mezi účastníky i nesporné (viz jednání 19. 12. 2024). Na tomto místě lze odkázat na zjištění okresního soudu v bodě 24 odůvodnění napadeného rozsudku, která okresní soud učinil z předmětné kupní smlouvy ze dne 14. 4. 2011. Odvolací soud, aniž by zopakoval dokazování touto smlouvou, což je v případě listinných důkazů postup souladný s judikaturou, z této smlouvy nad rámec zjištění okresního soudu zjistil, že kupní cena činila 25 000 Kč a že celá kupní cena byla uhrazena před podpisem této smlouvy prodávající. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného [tituly před jménem] [jméno FO] (z peněžního deníku bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 13. 4. 2011 učinil ve výdajích záznam: [jméno FO], G. Ova 25 000 Kč) a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo peníze na úhradu kupní ceny ve výši 25 000 Kč darovat žalovanému, který dar přijal; svědek mu je dne 13. 4. 2011 předal v hotovosti.

25. Ve vztahu ke stavbě bez čp/če na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud provedl k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník této stavby a že pokladem pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva ze dne [datum], což bylo mezi účastníky i nesporné (viz jednání 19. 12. 2024). Z výpovědi otce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] (z peněžního deníku odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 21. 9. 2013 ve výdajích učinil záznam: Libor, G. u svinovských mostů, 14 000 Kč), a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo peníze na úhradu kupní ceny ve výši 14 000 Kč darovat žalovanému, který dar přijal; svědek mu je dne 21. 9. 2011 předal v hotovosti.

26. Ve vztahu ke stavba bez čp/če, garáž, na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud provedl k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník této stavby a že pokladem pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva ze v katastru nemovitostí označená datem 16. 8. 2018, nicméně po dokazování předmětným nabývacím titulem, bylo zjištěno, že obě strany smlouvu podepsaly [datum] a že strany potvrdily, že kupní cena ve výši 27 000 Kč byla zaplacena žalovaným jako kupujícím prodávajícímu [tituly před jménem] [jméno FO] před podpisem smlouvy. Z výpovědi otce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného svědkem [jméno FO] (z peněžního deníku bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 18. 8. 2018 učinil záznam v peněžním deníku: Libor 66 000 Kč DPH auto [značka vozidla] a pod tím stejného dne [jméno FO] na garáž pod svinovskými mosty 27 000 Kč; tento údaj nebyl uveden v části výdaje) a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vůlí svědka bylo peníze na úhradu kupní ceny ve výši 27 000 Kč dne 18. 8. 2018 darovat žalovanému, který dar přijal. Bylo prokázáno, že z částky, kterou mu měl žalovaný vrátit jako vratku DPH za auto [značka vozidla], mu žalovaný dle domluvy vrátil jen 66 000 Kč s tím, že zbývající částku 27 000 Kč daroval žalovanému dne 18. 8. 2018 na úhradu kupní ceny za předmětnou garáž, což koresponduje s tím, že před podpisem smlouvy, tj. před 24. 8. 2018, byla kupní cena zaplacena.

27. Ve vztahu k pozemkům p. č. St. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud provedl k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník těchto pozemků a že pokladem pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva z 30. 12. 2002. Odvolací soud provedl dokazování touto kupní smlouvou, ze které zjistil, že manželé [jméno FO] prodali žalovanému předmětné pozemky za cenu 800 Kč, která byla uhrazena před podpisem smlouvy. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného svědkem (z peněžního deníku bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] si ve výdajích dne 20. 11. 2002 učinil záznam: [jméno FO], pozemky, půda, [jméno FO], 20 000 Kč), a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše) bylo zjištěno, že peníze na úhradu kupní ceny platil za žalovaného svědek a že jeho vůlí bylo tyto peníze darovat žalovanému (který dar přijal) dne 20. 11. 2002, kdy peníze uhradil prodávajícím, k čemuž v rámci skutkových tvrzení žalovaný uvedl, že z částky 20 000 Kč, které jeho otec v souvislosti s koupí předmětných pozemků vydal, bylo 19 200 Kč uhrazeno prodávajícím za příslušenství pozemků netvořící jejich součást. V této souvislosti odvolací soud poznamenává, že podstatné je, že částka darovaná na koupi výše specifikovaných pozemků je nižší než celková částka uvedená v deníku ve výdajích dne 20. 11. 2002.

28. Ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] odvolací soud provedl k prokázání tvrzení žalovaného dokazování výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 3. 3. 2020 (LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]), ze kterého zjistil, že žalovaný je evidovaný jako výlučný vlastník těchto pozemků a že pokladem pro zápis (nabývací titul) byla kupní smlouva z [datum], právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 11. 8. 2005. Odvolací soud provedl dokazování touto kupní smlouvou, ze které zjistil, že město [adresa] prodalo žalovanému, kterého zastupoval jeho otec, [tituly před jménem] [jméno FO], předmětný pozemek za cenu 9 500 Kč, která byla uhrazena před podpisem smlouvy v hotovosti na pokladně města [adresa]; v bodě I.4 smlouvy žalovaný prohlásil, že je výlučným vlastníkem stavby garáže na pozemku p. č. [hodnota] smlouvy. Z výpovědi otce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), z peněžního deníku vedeného svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] (z peněžního deníku odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] si dne 27. 7. 2005 ve výdajích učinil záznam: garáž, [jméno FO], 9 500 Kč) a z výpovědi žalovaného, kterou v této části odvolací soud hodnotí jako věrohodnou (k tomu viz výše), bylo zjištěno, že vše vyřizoval [tituly před jménem] [jméno FO] a že jeho vůlí bylo peníze na úhradu kupní ceny ve výši 9 500 Kč darovat dne 27. 7. 2005 žalovanému, který dar přijal, přičemž peníze svědek uhradil prodávajícímu. Údaj o garáži v deníku evidentně odráží stav vyplývající z kupní smlouvy, a to, že se jednalo o pozemek pod garáží, jejímž vlastníkem již žalovaný v době podpisu kupní smlouvy ze dne [datum] byl, což plyne z čl. I. 4 smlouvy.

29. K spoluvlastnickému podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaný tvrdil, že tento nabyl za trvání manželství za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví nabytý darem od otce žalovaného, když „žalovanému bylo otcem darováno 59 000 Kč předaných v hotovosti 9. 3. 2004, když část ve výši 19 000 Kč byla žalovanému matkou, [jméno FO]“; kupní cenu 59 000 Kč následně žalovaný předal prodávajícímu v hotovosti 21. 5. 2004 bezprostředně před podpisem kupní smlouvy (viz č. l. 70, 91, 169 spisu). K prokázání svých tvrzení navrhl před poučením dle § 118b o. s. ř. o koncentraci řízení výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], výpověď svědkyně [jméno FO], svůj účastnický výslech a záznam z peněžního deníku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 9. 3. 2004. Odvolací soud zopakoval výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaného, provedl výslech svědkyněJany [jméno FO], přičemž hodnocení těchto výpovědí jako nevěrohodných v části týkající se tohoto spoluvlastnického podílu je uvedeno výše, a zopakoval dokazování peněžním deníkem. Z peněžního deníku bylo zjištěno, že dne 9. 3. 2004 si svědek [tituly před jménem] [jméno FO] učinil následující záznam: půjčka [jméno FO] – já 40 000 Kč, [jméno FO] 19 000 Kč, a že záznam o výdaji dne 9. 3. 2004 ve výši 59 000 Kč na garáž se v peněžním deníku nenachází. Záznamem v peněžním deníku za rok 2004 (ze dne 9. 3. 2004), u kterého nebylo žádných pochybností (stejně jako u peněžních deníků za ostatní roky) o tom, že záznamy vznikaly ve dnech tam uvedených, pročež tento/ tyto peněžní deník/deníky odráží to, jak se „věci“ v době vzniku záznamů udály, byly rozhodné skutečnosti prokázány jinak, než uváděl žalovaný. Výpovědí otce žalovaného, v části, která je odvolacím soudem hodnocena jako věrohodná, neboť je v souladu s ostatními v řízení provedenými důkazy, a to s výpovědí žalovaného a jeho matky, v části, který je odvolacím soudem hodnocena jako věrohodná, i peněžními deníky, které si otec žalovaného vedl, bylo prokázáno, že veškeré hotovostní výdaje si zaznamenával do deníku. Za situace, kdy žalovaný tvrdil, že dar ve výši 59 000 Kč na pořízení podílu na garáži mu byl předán v hotovosti, avšak v deníku nebyl ve výdajích záznam o poskytnutí peněz na garáž, přičemž ve všech výše uvedených případech tento záznam, jednalo-li se o dar předaný na pořízení garáže či pozemku v hotovosti, byl, vede ve spojení s tím, že v deníku jsou všechny hotovostní výdaje, a ve spojení s tím, že v peněžním deníku se nachází s datem 9. 3. 2004 záznam o půjčce ve stejné výši jako byl žalovaným tvrzený dar, tj. 59 000 Kč, odvolací soud ke zjištění, že předmětný podíl na garáži byl zakoupen z peněz získaných půjčkou.

30. Dle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

31. Dle § 709 odst. 1 písm. b) o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl.

32. S ohledem na skutková zjištění ohledně spoluvlastnického podílu 188/14506 ke stavbě bez čp/če postavené na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], který byl nabyt za trvání manželství z peněz získaných půjčkou, odvolací soud uzavírá, že tento podíl patří dle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. do SJM (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2335/200, dle kterého vznikl-li za trvání manželství dluh, z něhož byl zavázán jenom jeden z manželů, který např. uzavřel vlastním jménem smlouvu o půjčce, a bylo-li takto získaných peněz použito na koupi určité věci, tj. byla-li za ně získána určitá majetkové hodnota, náleží i tato hodnota – za splnění ostatních podmínek uvedených v § 143 obč. zák. do SJM). Pro úplnost odvolací soud uvádí, že i kdyby nebylo zjištěno, že peníze na pořízení předmětného podílu byly získány půjčkou, byl by právní závěr, že se jedná o součást SJM, stejný s tím, že v tom případě by neexistovaly podmínky pro nezařazení věci do SJM uvedené v protinormě /§ 143 odst. 1 písm. a) o. s. ř./, která stanoví, který majetek nabytý za trvání manželství nepatří do SJM, neboť žalovaným tvrzené skutečnosti, že dar ve výši 59 000 Kč na pořízení podílu na garáži mu byl předán v hotovosti, byly prokázány jinak než tvrdil, a to tak, že dne 9. 3. 2004 nebylo v hotovosti darováno žalovanému 59 000 Kč na garáž, což plyne, ze zjištění, že v deníku nebyl ve výdajích záznam o poskytnutí částky 59 000 Kč.

33. Ve vztahu ke zbývajícím nemovitým věcem odvolací soud dospěl ve shodě s okresním soudem ke zjištěním, že tyto nemovité věci byly pořízeny za trvání manželství za finanční prostředky, které žalovanému daroval jeho otec. Protože toto zjištění vylučuje pravdivost tvrzení žalobkyně ohledně půjčení peněz na jejich pořízení, neprovedl odvolací soud důkazy navržené k prokázání tohoto tvrzení žalobkyní (okresní soud svůj postup v tomto směru odůvodnil v bodě 32 odůvodnění napadeného rozsudku), a to pro nadbytečnost, neboť tvrzení, k jehož vyvrácení byly tyto důkazy navrhovány, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností zjištěno (k neakceptování důkazního návrhu účastníka odvolací soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4861/2017). Žalovaný tak v řízení prokázal, že u zbývajících nemovitých věcí jsou splněny podmínky pro jejich nezařazení, ať dle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. či § 709 odst. 1 písm. b) o. z., do společného jmění, neboť je jejich výlučným vlastníkem.

34. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku II, pokud jím byla zamítnuta žaloba na určení, že součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného byl ke dni 5. 2. 2020 spoluvlastnický podíl 188/14506 ke stavbě bez čp/če, postavené na pozemcích parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že určil, že spoluvlastnický podíl 188/14506 ke stavbě bez čp/če, postavené na pozemcích p. č. [datum] a p. č. [datum], v k. ú. [adresa] byl ke dni 5. 2. 2020 součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu výroku II byl rozsudek okresního soudu dle § 219 o. s. ř. potvrzen jako správný.

35. Odvolací námitka žalobkyně, že i pokud by finanční prostředky poskytnuté svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] byly vyhodnoceny jako dary žalovanému, tak protože byla prokázána společná vůle účastníků nabýt nemovité věci do SJM, neboť věděla, že k nabývání dochází, navíc se starala o následné úkony s tím spojené, a to zejména přiznání a platy daní z převodu či nabytí nemovitostí, které prováděla z účtu patřícího do SJM, tedy vyjevila vůli nabývat nemovité věci do SJM, staly se tyto dle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1658/98, součástí SJM, není důvodná. Odvolací soud souhlasí s žalovaným, že v tomto rozhodnutí je učiněn závěr, že v případě, kdy oba manželé v rámci kontraktačního procesu projeví vůli nabýt věc do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, je irelevantní původ peněžních prostředků, tedy je irelevantní, že se jedná o výlučné prostředky jednoho z nich. Nicméně relevantním projevem vůle v případě obligatorní písemné formy při nabytí nemovité věci je a po celou dobu trvání manželství účastníků byl podpis. Žalovaný se rovněž nemýlí v tom, že tento podpis na nabývacích titulech nikdy nebyl žalobkyní ani tvrzen a ani netvrdila, že by měla kdy záměr jej učinit; naopak i v odvolání uvedla, že k nabývání nemovitostí neměla kladný vztah. Odvolací soud toliko dodává, že v žádné z kupních smluv, kterými bylo provedeno dokazování, nebyla žalobkyně v záhlaví uvedena jako kupující a na žádné z nich nebyl její podpis.

36. Pokud žalobkyně namítala, že rodiče žalovaného jim darovali peníze na rodinný dům, který je prokazatelně v SJM, tak i kdyby toto tvrzení bylo prokázáno, nebylo by možné z toho učinit závěr, že tomu tak mělo být i v případě předmětu odvolacího řízení. Nadto nákupy předmětů odvolacího řízení byly specifické v tom, že se prokazatelně jednalo o investiční záměr, tedy koupě nemovitostí a jejich pronájem za účelem zlepšení finanční situace rodiny, se kterým začal otec žalovaného, a posléze takto postupoval ve spolupráci s otcem žalovaný.

37. Odvolací soud dle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení před okresním soudem, a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť procesně úspěšnější žalobkyně měla úspěch jen částečný. Jelikož žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k 41 nemovitým věcem a úspěšná byla ve vztahu k 25 z nich, činí její procesní úspěch 63,4 % a procesní neúspěch 36,6 %, pročež má nárok na 26,8 % vzniklých nákladů řízení. Okresní soud v souladu s konstantní judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 872/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 160/2015) vyšel správně z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni vyhlášení rozsudku okresního soudu, neboť chybí-li spolehlivý (ověřitelný) údaj o aktuální ceně nemovitosti, tedy v situaci, kdy hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a je třeba aplikovat výše zmíněné speciální ustanovení. Odvolací námitka týkající se účelnosti podání ze dnů 20. 1. 2024 a 20. 2. 2024 je důvodná. V podání ze dne 20. 1. 2024 žalobkyně reagovala na obsáhlé podání žalovaného, které žalovaný učinil k výzvě soudu, a v podání ze dne 20. 2. 2024 žalobkyně doplnila (před koncentrací řízení) tvrzení a důkazy k platbám daně z nabytí nemovitých věcí. Co do aplikace závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. II ÚS 736/12, odvolací soud sdílí názor okresního soudu, že prostředky v této věci, v níž oba účastníci měli bydliště v [adresa], přičemž o místní příslušnosti nebylo od samého počátku řízení nejmenších pochyb, vynaložené žalobkyní na přesun jejího advokáta z [adresa] v situaci, kdy jen v [adresa] působí desítky advokátů, které mohla oslovit, nebyly potřebnými k účelnému bránění jejích práv, jak to má na mysli § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto musí nést ze svého. Žalobkyni tak v řízení vznikly náklady ve výši 61 710 Kč, tato částka představuje 46 500 Kč odměnu advokáta za 15 úkonů právní služby (co do 13 úkonů přiznaných okresních soudem odvolací soud odkazuje na jejich správný výčet v bodě 40 odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž další 2 úkony jsou podání ze dne 20. 1. 2024 a 20. 2. 2024) po 3 100 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni vyhlášení rozsudku okresního soudu, a to i za situace, kdy žalobkyně učinila předmětem řízení více nemovitostí, neboť toliko okolnost, že předmětem řízení (v jedné a téže věci o určení, že tyto patří do SJM) je více nemovitostí z věci nečiní případ spojení dvou nebo více samostatných věcí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1665/2015), 4 500 Kč náhradu hotových výdajů advokáta za 15 výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 10 710 Kč 21% DPH, které je advokát povinen odvést z odměny a náhrady hotových výdajů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Procesně neúspěšnější žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni 26,8 % vzniklých nákladů řízení, tj. 26,8 % z 61 710 Kč, což činí 16 538 Kč (viz výrok III tohoto rozsudku), a to k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

38. V řízení před okresním soudem vznikly státu náklady za svědečné ve výši 1 142 Kč (k tomu podrobně viz bod 41 odůvodnění napadeného rozsudku), pročež byl žalovaný zavázán dle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě 63,4 % (tj. jeho neúspěch v řízení před okresním soudem) takto vzniklých nákladů, tj. 724 Kč (viz výrok IV tohoto rozsudku).

39. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterých byla procesně neúspěšnější žalobkyně, která byla neúspěšná co do 93,75 % (z 16 nemovitých věcí, které byly předmětem odvolacího řízení, byla úspěšná toliko s jedním) a úspěšná co do 6,25 %, zavázána zaplatit procesně úspěšnějšímu žalovanému 87,5 % nákladů odvolacího řízení. Žalovanému v odvolacím řízení vznikly náklady ve výši 13 068 Kč , tato částka představuje 9 300 Kč odměnu za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, 1 500 Kč náhradu hotových výdajů advokáta za 3 výše uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a 2 268 Kč 21 % DPH, které je advokát povinen odvést z odměny a náhrady hotových výdajů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Pro úplnost odvolací soud dodává, že ve zbývající části se žalovaný práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal. Žalobkyně byla zavázána zaplatit žalovanému 87,5 % vzniklých nákladů řízení, tj. 87,5 % z 13 068 Kč, což činí 11 435 Kč (viz výrok V tohoto rozsudku), a to k rukám jeho zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

40. V řízení před odvolacím soudem vznikly státu náklady za svědečné přiznané svědkyni [jméno FO] ve výši 1 143 Kč, pročež byl žalovaný zavázán dle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě 6,25 % (tj. jeho neúspěch v odvolacím řízení) takto vzniklých nákladů, tj. 71 Kč (viz výrok VI tohoto rozsudku).

41. Protože žalobkyně byla zcela osvobozena od placení soudních poplatků, nebyla jí uložena povinnost k náhradě nákladů státu.

42. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 545/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice na soudním poplatku za řízení před soudy obou stupňů 54 157,50 Kč. Soudní poplatek za řízení před okresním soudem činil dle položky 4 bod. 1 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k výše uvedenému zákonu, ve spojení s § 6a odst. 6 tohoto zákona 80 000 Kč (dle § 6a bod 6 zákona o soudních poplatcích se pro účely tohoto zákona za nemovitou věc pokládají všechny nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví, přičemž předmětem žaloby byly nemovité věci na [hodnota] LV) a 63,4 % z 80 000 Kč činí 50 720 Kč; soudní poplatek za odvolací řízení činil položky 4 bod. 1 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k výše uvedeného zákonu, ve spojení s § 6a odst. 6 tohoto zákona 55 000 Kč (předmětem odvolacího řízení byly nemovité věci na 11 LV) a 6,25 % z 55 000 Kč činí 3 437,50 Kč.

Poučení