58 Co 239/2021-293

Rubrum

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a JUDr. Ivony Ryšánkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 297 063,25 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 6. 2021, č. j. 2 C 92/2020-232 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení odvolacího řízení ve výši 24 176 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Uherském Hradišti (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 2 C 92/2020-232, rozhodl takto: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 297 063,25 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částek: 47 193,15 Kč ode dne [datum] do zaplacení, 44 316,15 Kč ode dne [datum] do zaplacení, 39 735,39 Kč ode dne [datum] do zaplacení, 11 949,93 Kč ode dne [datum] do zaplacení, 39 600,74 Kč ode dne [datum] do zaplacení, 101 067,65 Kč ode dne [datum] do zaplacení, 8 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, 4 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.; II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 59 895 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Podle podstatné části odůvodnění soud I. stupně uzavřel, že Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] a Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] ze dne [datum], dále i jako„ Smlouvy o dodávkách energií“, byly uzavřeny v režimu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2015, dále jako„ energetický zákon“, a to Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] podle § 50 odst. 2 energetického zákona a Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] ze dne [datum] podle § 72 odst. 2 energetického zákona. Při posouzení otázky pasivní věcné legitimace žalované se soud I. stupně nejprve zabýval výkladem [příjmení] moci a potvrzení o právních vztazích ze dne [datum], dále jako„ [příjmení] moc“, vystavené žalovanou pro EPK s přihlédnutím k definici v ní užitých pojmů v energetickém zákoně /§ 2 odst. 2 písm. a) bod 6, § 2 odst. 2 písm. b) bod 4, § 2 odst. 2 písm. a) bod 17, § 2 odst. 2 písm. b) bod 26 energetického zákona [příjmení] [příjmení] moci vystavené v intencích Smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ze dne [datum], dále jako„ Smlouva o energetickém poradenství“, jejíž výkladová pravidla jsou obsažena v § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jako„ obch. zák.“, pak uzavřel, že žalovaná uzavřela s EPK smlouvu podle § 557 a násl. zákona obch. zák.; tedy smyslem Smlouvy o energetickém poradenství byla komise a smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a zemního plynu proto měla jako odběratel s příslušnými distributory elektřiny a zemního plynu tak, jak vyplývá z [příjmení] moci (ujednání o přeregistraci odběrných míst žalované na EPK) uzavírat EPK, která pak uzavře smluvní vztahy s vybranými dodavateli, jež zúčtují náklady za spotřebovanou elektřinu a zemní plyn EPK a ta je následně přeúčtuje žalované. Při subjektivním i objektivním výkladu [příjmení] moci soud I. stupně uzavřel, že tato nevzbuzuje pochybnosti o tom, že v případě uzavírání smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu má být odběratelem EPK; pochybnosti žalobkyně nepřipouštěla ani ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bodu 17 a § 2 odst. 2 písm. b) bodu 26 energetického zákona, dle nichž zákazníkem odebírajícím elektřinu či plyn do příslušného odběrného místa mohla být 3. osoba odlišná od vlastníka odběrného místa, která pak nakoupenou energii přeúčtovává; sama žalobkyně nadto v případě městyse [obec] uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávek elektrické energie nejprve dne [datum] přímo s EPK a až následně dne [datum] s touto obcí prostřednictvím zmocněnce [příjmení]. Soud I. stupně tedy dovodil, že ze Smluv o dodávkách energií byla jako odběratel zavázána EPK a k překročení zástupčího oprávnění (§ 440, § 446 zákona č. 89/2012. Sb., občanského zákoníku, dále jako „o. z.“) ze strany EPK, jehož se dovolávala žalovaná, za tohoto stavu nemohlo dojít a nedošlo. V této souvislosti pak odkázal i na závěry obsažené v rozsudcích Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ze dne 16. 2. 2021, č. j. 60 Co 229/2020-424 a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 30. 7. 2020, č. j. 35 Co 175/2019, které se týkaly skutkově obdobných věcí. Uzavřel, že Smlouvy o dodávkách energií byly uzavřeny mezi žalobkyní jako dodavatelem a EPK jako zákazníkem a žalovaná nebyla jejich účastníkem sama ani v zastoupení EPK, pročež není ve věci pasivně legitimována. Žalobkyni pak nepřiznal nárok ani z titulu neoprávněného odběru dle energetického zákona, neboť v pozici neoprávněného odběratele není žalovaná, ale EPK, která je předmětnou smlouvou vázána. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 S., občanského soudního řádu, dále jako „o. s. ř.“, a plně úspěšné žalované přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 59 895 Kč a tyto jí uložil uhradit k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

3. Proti rozsudku podala z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. odvolání žalobkyně. V odvolání velmi obsáhle shrnula a zopakovala svou dosavadní argumentaci. Namítla, že není pravdou, že by změna dodavatele probíhala v tichosti, neboť žalovaná byla o uzavření smluv a změně dodavatele informována dopisem EPK dne [datum], což potvrdila žalovaná i soud I. stupně. Soudu I. stupně vytkla, že skutkový stav vyhodnotil nesprávně; různé části odůvodnění rozsudku si dle ní odporují a rozsudek je proto nepřezkoumatelný. K části závěru soudu I. stupně uvedenému v odůvodnění rozsudku v odstavci 6. od„ U zákazníka, kterým je Městys [obec]“ po„ byť to nyní popírá.“ žalobkyně namítla, že tento závěr nepostačuje k tomu, aby soud I. stupně mohl mít za prokázané, že o překročení zástupčího oprávnění [příjmení] věděla; věta druhá § 446 o. z., je dle ní ochranou 3. osob v dobré víře, po nichž se vyžaduje určitá obezřetnost a míra opatrnosti a tento zákonný požadavek je proto nutné vykládat volněji a brát ohled také na skutečnost, že pochybnosti u 3. osoby jsou subjektivní. Skutečnost, že neměla a ani nemohla mít vědomost o překročení zástupčího oprávnění ze strany EPK, dle ní vyplývá především z jejího vědomí, že nabídla nejnižší možnou cenu komodit. Zopakovala, že z [příjmení] moci vyplývá oprávnění [příjmení] uzavřít smlouvu o dodávce energie jménem a na účet žalovaného, omezení takto jednat z ní nevyplývá a proto jí nemohlo být na první pohled a při veškeré opatrnosti zřejmé, že k překročení zástupčího oprávnění dochází. Soud I. stupně dle ní opomenul, že rozhodnutí o tom, že uzavře Smlouvy o dodávkách energií přímo se zákazníky, nebylo zcela na vůli její a EPK, neboť se k tomu ještě před uzavřením Dohody o spolupráci smluvně zavázala svému smluvnímu partnerovi; smlouvu nadto neuzavírala„ sama“, uzavíral ji předchozí vlastník a jednatel pan [příjmení] [jméno] [příjmení], M.B.A., a ona tak ujednání nemohla ovlivnit. Potvrdila, že jí bylo známo, jak fungují smluvní vztahy mezi EPK a veřejnoprávními korporacemi, to však dle ní nepředstavuje důkaz o tom, že o překročení zástupčího oprávnění [příjmení] věděla. Pokud z [příjmení] moci explicitně nevyplývalo, jakým způsobem měla EPK smlouvy uzavřít, pak z ní implicitně vyplývalo, že EPK tak mohla učinit přímo i nepřímo; ona povinnost opatřovat si Smlouvu o energetickém poradenství neměla. To, že do konce roku 2015 do určitých odběrných míst elektřinu dodávala v režimu nepřímých smluvních vztahů, nemá na její dobrou víru vliv, neboť se jednalo o dočasné řešení zapříčiněné předčasným ukončením smluvních vztahů společností [právnická osoba] a ona neměla jinou možnost, než do takto nastavených smluvních vztahů vstoupit; nadto ceny jí dodaných energií byly výrazně nižší než ceny konkurenčních firem a v Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách na odběrných místech ve správě EPK pro období od [datum] do [datum] ze dne [datum], dále jako„ Oznámení o zasmluvnění“, bylo uvedeno, že EPK měla oprávnění jménem žalovaného a na jeho účet Smlouvy o dodávkách energií s vybraným dodavatelem uzavřít. Soudu I. stupně vytkla, že předložené důkazy a objektivní skutečnosti neakceptoval a přiklonil se k vlastnímu subjektivnímu názoru o její vědomosti o překročení zástupčího oprávnění, čímž se dopustil nepřípustné libovůle a porušil zásadu kontradiktornosti sporného řízení. Dále mu vytkla i to, že neprovedl důkazy týkající se nekalé soutěže [právnická osoba] vedené proti ní; popřela, že by byla subjektem propojeným s EPK; zopakovala svou dřívější argumentaci o tom, že stanovisko a postup žalované jsou ovlivněny nekalosoutěžním jednáním [právnická osoba], proti němuž se brání žalobou v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 41 Cm 36 / 2017. Soudu I. stupně vytkla neúplné zjištění skutkového stavu věci z důvodu neprovedení navržených důkazů a nezákonné a se zásadou nestrannosti rozporné vnášení vlastních skutečností do řízení. Namítla, že z žádného tvrzení ani důkazu v rámci tohoto ani jiných řízení nevyšlo najevo, že by cíleně nepřebírala poštu. Vyjádřila názor, že pokud by měly být Smlouvy o dodávkách energií závazné pro EPK, byly by absolutně neplatné pro nemožnost plnění (§ 588 o. z.), neboť ona by neměla jak plnit, když EPK odběrnými místy nikdy nedisponovala. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp zn. 32 [jméno] [číslo] namítla, že žalovaná by byla pasivně legitimována i pokud by ji smlouvy nezavazovaly; soud I. stupně dle ní pominul, že nárok není závislý na platnosti Smluv o dodávkách energií a měl být posouzen jako neoprávněný odběr dle energetického zákona, když tento postihuje faktický vztah dodavatel – odběratel; ona svůj nárok i s ohledem na„ eventuální petit“ opřela nikoliv o platnost Smluv o dodávkách energií, ale o nesporně prokázané uskutečněné a neuhrazené dodávky elektřiny a plynu. I pokud by došlo k překročení zástupčího oprávnění, žalovaná dle ní neunesla důkazní břemeno ohledně její vědomosti o překročení zástupčího oprávnění, pročež nastala fikce schválení jednání a smlouvy žalovanou zavazují; pokud by smlouvy žalovanou nezavazovaly je pasivně legitimována z neoprávněného odběru. Nesouhlasila s právním posouzením Smlouvy o energetickém poradenství soudem I. stupně; dle ní se jednalo o nepojmenovanou smlouvu dle § 491 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jako„ obč. zák.“, neboť žalovaná při jejím uzavření nejednala jako podnikatel. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Cdo 4385/2007, sp. zn. 33 Cdo 4445/2010 a sp. zn. 32 Cdo 1519/2012 připomněla, že pro posouzení překročení zástupčího oprávnění je rozhodující znění [příjmení] moci a nikoliv dohody o plné moci a pokud tedy žalovaná chtěla vyloučit možnost uzavření smlouvy v jejím zastoupení, měla takové omezení do [příjmení] moci napsat; tvrdí-li žalovaná, že rozsah zástupčího oprávnění je vymezen jinak v [příjmení] moci a jinak ve Smlouvě o energetickém poradenství, jde to k tíži žalované; obsah Smlouvy o energetickém poradenství jí nebyl znám a neměla ani povinnost jej zkoumat. Nesouhlasila s výkladem [příjmení] moci provedeným soudem I. stupně, který byl dle ní subjektivní a bez jakéhokoliv rozumného důvodu zužující a soud se jím dopustil nepřípustné libovůle; v [příjmení] moci dle ní absentuje výslovně uvedené omezení jednatelského oprávnění způsobem, kdy má EPK jednat vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Soud I. stupně dle ní opomenul, že EPK na sebe nikdy fakticky nepřeregistrovala odběrná místa žalované. Soud I. stupně s ohledem na princip legitimního očekávání vytkla, že ignoroval rozhodnutí Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148, které potvrdilo, že na základě identické plné moci byla EPK oprávněna smlouvy o dodávkách energií uzavřít a že ze strany EPK k překročení zástupčího oprávnění nedošlo; Okresní soud ve [obec] po vrácení věci citovaným rozhodnutím odvolacího soudu žalobě rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. 11 C 98/2020-214 ze dne 29. 6. 2021, vyhověl. Připomněla, že EPK neměla licenci pro obchod s komoditou a nemohla tak vystupovat jako dodavatel komodity ani jako zákazník pročež uzavření smluv jménem a na účet žalované bylo jedinou možností, což je v odborných kruzích samozřejmé. Nepřekročení zástupčího oprávnění [příjmení] vyplývá také z rozhodnutí Okresního soudu v Berouně č. j. 111 C 17/2019-156 a Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 10/2021-167. Namítla, že důkazní břemeno ohledně překročení zástupčího oprávnění nese žalovaná a tato dosud neprokázala, v jakém ohledu a jakým způsobem k němu došlo; pokud soud I. stupně dospěl k názoru o překročení zástupčího oprávnění bez tvrzení i důkazů žalované, vykazuje jeho rozhodnutí prvky nepřípustné libovůle. V posuzovaném případě dle ní mohlo dojít maximálně ke zdánlivému zmocnění (§ 444 odst. 1 o. z.), neboť žalovaná udělila zmocnění, z něhož vyplývá oprávnění [příjmení] uzavřít předmětné smlouvy. Žalovaná je dle ní pasivně legitimována i pro případ, že smlouvy budou shledány neplatnými anebo pro žalovanou nezávaznými, neboť to neovlivní faktický stav, kdy ona dodávky elektřiny a plynu uskutečnila a žalovaná je odebrala, spotřebovala a neuhradila (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Odo 931/2002); danou situaci je dle ní nutné posoudit podle energetického zákona, což učinila součástí petitu žaloby z opatrnosti proto, aby se soud I. stupně musel tímto jejím nárokem zabývat; odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr energie je zákonem konstruována jako objektivní a vázaná na faktický odběr. Soudu I. stupně vytkla změnu předběžně vyjádřeného právního názoru. Připomněla, že žalovaná nezpochybňuje, že dodanou elektřinu a plyn přijala a spotřebovala; svůj závazek ostatně nejméně třikrát (částečnými úhradami na faktury i písemnou podepsanou dohodou) uznala. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení případně jej změnil v souladu s žalobním návrhem a přiznal jí také náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že toto není důvodné a žalobkyně z velké části opakuje skutečnosti, se kterými se už vypořádal soud I. stupně. Souhlasila s tím, že se změna dodavatele skutečně odehrála v naprosté tichosti; smlouvy byly uzavřeny dne [datum] a odběratelům to bylo pouze oznámeno přípisem v první dekádě prosince 2015; dokreslením„ nadstandardních vztahů“ žalobkyně a EPK dle ní je, že žalobkyně disponuje podacím archem EPK. Tvrzení žalobkyně o nemožnosti uzavření smluv proto, že jí to nedovolovala smlouva s [právnická osoba] neobstojí, neboť byť tuto uzavřela již dne [datum], poté napřímo s EPK jako odběratelem uzavřela Smlouvu ze dne [datum]. Připomněla, že žalobkyně nepopírá, že věděla, jak fungují smluvní vztahy mezi EPK a veřejnoprávními korporacemi. Závěr soudu I. stupně o nevyzvedávání pošty měla za podložený důkazy předloženými mu i v jiných řízeních (např. ve věci sp. zn. 2 C 93/2020), což za situace, kdy žalobkyně od [datum] začínala dodávat energie do více než [číslo] odběrných míst a půl měsíce před zahájením těchto dodávek nepřebírala z datové schránky poštu, nelze považovat za nic jiného než za záměr a to zvlášť, když žalobkyně v reakci na ohrazení se proti překročení zástupčího oprávnění namítla jejich opožděnost. Námitce žalobkyně, že EPK odběrními místy nedisponovala, nerozuměla, neboť uvedené žalobkyně v řízení před soudem dosud netvrdila a nenamítala. Posouzení nároku dle jiných norem hmotného práva v přezkoumávané věci dle ní není možné z důvodu nedostatku její pasivní věcné legitimace; argumentace žalobkyně dle ní ukazuje na úvahu, s níž zřejmě do celého obchodu šla - že jakmile budou existovat uskutečněné a neuhrazené dodávky energií obcím a jejich organizacím, bude se jednat o pohledávku za těmito subjekty, které jí ji budou muset zaplatit. Posouzení smlouvy jako komisionářské měla s ohledem na § 261 odst. 2 obch. zák. za přiléhavé. Obsah Smlouvy o energetickém poradenství byl dle ní žalobkyni znám, neboť to vyplývá ze Smlouvy ze dne [datum]. Argumentace rozhodnutími jiných soudů neměla za podstatnou, neboť soud I. stupně v odůvodnění svého rozsudku řádně vysvětlil, jakými právními úvahami se řídil. Při jednání odvolacího soudu doplnila, že k překročení zástupčího oprávnění ze strany EPK došlo. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal jí právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario) a obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal v rozsahu napadení (§ 212 o. s. ř.) rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že je namístě rozsudek sodu I. stupně z důvodu věcné správnosti potvrdit.

6. Předmětem odvolacího řízení byl výrok I. rozsudku soudu I. stupně a na něm závislý nákladový výrok II. (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

7. Odvolací soud ze spisu soudu I. stupně v rámci projednání odvolání zjistil, že žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] vůči žalované domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku I. napadeného rozsudku s příslušenstvím z titulu jí do odběrních míst žalované dle Smluv o dodávkách energií dodané a žalovanou dosud neuhrazené elektřiny a plynu; pokud by smluvní vztahy byly shledány neplatnými či žalovanou nezavazovaly, měla žalobkyně za to, že by jí měl být žalobou uplatněný nárok přiznán jako tzv. neoprávněný odběr dle § 51 a násl. a § 74a násl. energetického zákona. Žalovaná uplatněný nárok ani z části neuznala s tím, že EPK překročilo zástupčí oprávnění, což žalobkyni bez zbytečného odkladu sdělila dopisem ze dne [datum]. Soud I. stupně poté, co ve věci při nařízeném jednání provedl dokazování, rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

8. Předně se odvolací soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že rozsudek soudu I. stupně vyhovuje požadavkům kladeným na odůvodnění rozhodnutí § 157 odst. 1 o. s. ř. a ustálenou soudní praxí, pročež je přezkoumatelný.

9. Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 20 Cdo 1546/99, sp. zn. 26 Cdo 938/2015, sp. zn. 26 Cdo 228/2015, sp. zn. 28 Cdo 2401/2008 a sp. zn. 30 Cdo 256/2018) soudem I. stupně již řádně provedené listinné důkazy s ohledem na jejich povahu neopakoval, dokazování doplnil pouze ve vztahu k účastníky namítaným rozhodnutím v jiných věcech (plná moc obce Březůvky, rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 6. 2021, č. j. 11 C 98/2020-214) a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně. Z provedeného dokazování, shodných skutkových tvrzení účastníků, ze skutečností známých z úřední činnosti (z věcí vedených u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], pod sp. zn. 59 Co 239/2021, sp. zn. 59 Co 226/2020, sp. zn. 60 Co 239/2021, sp. zn. 58 Co 240/2021, sp. zn. 60 Co 229/2020), z účastníky předložených rozhodnutí soudů v obdobných věcech (věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 111 C 17/2019, u Krajského soudu v Praze ve věci sp. zn. 22 Co 10/2021, u Okresního soudu ve [obec] ve věci sp. zn. 11 C 98/2020, u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 23 C 51/2018-385 a u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, sp. zn. 35 Co 175/2019) a správných skutkových zjištění soudu I. stupně dospěl odvolací soud k následujícím skutkovým závěrům:

10. Projekt Energie pod kontrolou pro obce a města od EPK fungoval tak, že EPK uzavřela s obcemi smlouvy o energetickém poradenství a na jejich základě jí obce svěřily svá odběrná místa a zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, které EPK přeregistrovala na sebe, stala se jejich správcem a provozovatelem a na základě smluv uzavřených mezi ní a dodavateli energií do nich zajišťovala dodávky elektrické energie a zemního plynu; obce neměly vztah s žádným dodavatelem elektrické energie a zemního plynu a za dodávky platily přímo EPK (skutečnosti známé odvolacímu soudu z věcí uvedených výše vedených u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec] a z výše uvedených rozhodnutí předložených oběma účastníky řízení v obdobných věcech). Princip fungování EPK byl žalobkyni znám (nesporné tvrzení žalobkyně).

11. Dne [datum] uzavřela EPK (poskytovatel), žalovaná (obec) a ve smlouvě specifikované organizace zřízené, založené nebo vlastněné obcí Smlouvu o energetickém poradenství a správě odběrných míst a zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, a předmětem smlouvy byla mimo jiné správa a provozování odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ve vlastnictví obce (čl. I. bod 1.3 písm. b/) dále definovaná v čl. III.; strany se dohodly, že obec svěří poskytovateli do správy svá odběrná místa a odběrná zařízení specifikovaná v příloze smlouvy (čl. III, bod 3.1); správou spotřeby energií strany rozuměly zejména změnu zákazníka na odběrních místech obce na poskytovatele, který se tak pro obec stane správcem předmětných odběrných míst a nevýhradním provozovatelem odběrných zařízení (čl. III, bod 3.2); poskytovatel se zavázal zajistit obci výhodnější ceny všech neregulovaných plateb ze elektrickou energii a zemní plyn (čl. III. bod 3.3) mimo jiné prostřednictvím nákupu a prodeje nezbytného množství elektrické energie a zemního plynu prostřednictvím kvalifikovaných smluvních partnerů na evropských energetických burzách, komoditních burzách a krátkodobých trzích operátorů trhů (čl. III. bod 3.6. písm. d/); poskytovatel měl obci přeúčtovávat spotřebovanou elektrickou energii a zemní plyn vždy ve stejných termínech, v jakých budou účtovány poskytovateli smluvními dodavateli (čl. III. bod 3.4); poskytovatel a obec sjednali výši ročního paušálního poplatku za správu odběrných míst na 10 Kč bez DPH za každou spotřebovanou MWh elektrické energie a zemního plynu ročně, minimálně však 10 000 Kč ročně (čl. III. bod 3.9); poskytovatel převzal podpisem smlouvy plnou odpovědnost za odběrná místa obce a byl povinen tato přeregistrovat (čl. IV, bod 4.1.); obec se zavázala hradit poskytovateli náklady spojené se zajištěním dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst a odběrných zařízení předaných poskytovateli do správy (čl. VII, bod 7.1.), a to dle platebního kalendáře vystaveného poskytovatelem na celý rok a vyúčtovací faktury (čl. VII., body 7.2. až 7.7.). Součástí této smlouvy byla Příloha 1 obsahující seznam odběrných míst a odběrných zařízení obce předaných poskytovateli do správy. Součástí této smlouvy byla také Příloha 2 - [příjmení] moc a potvrzení o právních vztazích ze dne [datum] tohoto znění: „ Obec Nedakonice …tímto potvrzuje, že EPK…je na základě uzavřených smluvních vztahů oprávněna nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií obce Nedakonice. Toto oprávnění zejména zahrnuje právo zastupovat obec Nedakonice před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je EPK. Tímto se rovněž potvrzuje, že EPK je oprávněna na základě uzavřených smluvních vztahů s obcí [obec] uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů Obce Nedakonice, a že jí náleží právo s těmito odběrnými místy a odběrnými zařízeními nakládat“ (Smlouva o energetickém poradenství a správě odběrných míst zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu). Uzavření smlouvy schválilo zastupitelstvo žalované dne [datum] (sdělení ze dne [datum], nesporná skutečnost). Na základě této smlouvy potom EPK žalované dodávala elektrickou energii a zemní plyn do jejích odběrných míst a žalovaná za tyto komodity hradila EPK; spolupráce takto fungovala do prosince 2015 (faktury EPK, nesporná tvrzení).

12. Dne [datum] uzavřela EPK (Účastník [číslo]), [právnická osoba] (Účastník [číslo]) na straně jedné a žalobkyně (Účastník [číslo]) na straně druhé Dohodu o spolupráci, dle které smluvní strany prohlásily, že Účastník [číslo] poskytuje svým smluvním partnerům službu komplexní přenesené správy odběrných míst svých zákazníků (dále jen„ klient“) a provozuje přenesenou správu odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektřiny a zemního plynu ve vlastnictví klientů, a to zejména na základě uzavřených smluv o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu mezi Účastníkem [číslo] [číslo] klienty a na základě plných mocí vystavených klienty (čl. I, bod 1); Účastník [číslo] [číslo] prohlásili, že na základě plných mocí od klientů jako majitelů odběrných míst jsou oprávněni uzavírat jejich jménem a na jejich účet smlouvy s dodavateli elektrické energie a zemního plynu na jejich dodávku do odběrných míst, což Účastník [číslo] vzal na vědomí a souhlasil s tím (čl. I., bod 2); smluvní strany se dohodly, že za účelem co nejefektivnějšího zajištění nepřetržitých dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst klientů uzavřou spolu smlouvy o sdružených službách dodávek elektrické energie a zemního plynu, na jejichž základě bude Účastník [číslo] poskytovat dodávky energií zákazníkům Účastníka [číslo] [číslo] za cenu sjednanou v dohodě, a to pro období minimálně jednoho roku (čl. II. bod 1.); byly sjednány smluvní pokuty za definovaná porušení smluvních povinností (čl. IV., body 1., 2. a 3.) (Dohoda o spolupráci).

13. Dne [datum] byla podepsána Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] mezi dodavatelem žalobkyní a zákazníkem označeným jako obec Nedakonice zastoupená [jméno] [příjmení] na období od [datum] do [datum]; v kolonce podpisu zákazníka je připojen otisk razítka EPK a podpis [příjmení] [jméno]; v příloze [číslo] byla označena odběrná místa žalované (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] včetně přílohy [číslo]). Dne [datum] byla podepsána Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] mezi dodavatelem žalobkyní a zákazníkem označeným jako obec Nedakonice zastoupená [jméno] [příjmení] na období od [datum] do [datum]; v kolonce podpisu zákazníka je připojen otisk razítka EPK a podpis [příjmení] [jméno]; v příloze [číslo] byla označena odběrná místa žalované (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] včetně přílohy [číslo]). Při podpisu měla žalobkyně [příjmení] moc k dispozici (nesporná tvrzení žalobkyně). Žalobkyně do v přílohách specifikovaných odběrných míst žalované dodávala elektřinu v období od [datum] do [datum] a zemní plyn v období od [datum] do [datum] (faktury).

14. O existenci Smluv o dodávkách energií byla žalovaná poprvé informována dopisem EPK ze dne [datum] označeným jako Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované elektrické energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě Energie pod kontrolou, obecně prospěšné společnosti pro období od [datum] do [datum], dále jako„ Oznámení o zasmluvnění“, jímž EPK žalované sdělila, že jejím jménem a na její účet uzavřela Smlouvy o dodávkách energií s vybraným dodavatelem, což označila jako„ změnu k lepšímu“ (Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované elektrické energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě Energie pod kontrolou, obecně prospěšné společnosti pro období od [datum] do [datum]). Žalované bylo Oznámení o zasmluvnění včetně Smluv o dodávkách energií doručeno dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků).

15. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni sdělila, že ze Smlouvy o energetickém poradenství nevyplývá, že by EPK udělila plnou moc k uzavírání smluv jejím jménem, pročež nebyla zmocněna uzavřít jakoukoliv smlouvu, kterou žalovanou obec přímo zaváže; tím, že EPK smlouvu jménem žalované obce podepsala, překročila oprávnění vyplývající z uvedené smlouvy, což žalovaná žalobkyni dle § 446 o. z. sdělila; sdělila také, že uzavření jakékoliv smlouvy podléhá předchozímu schválení příslušným orgánem obce, k němuž nedošlo; smlouvy považovala za neplatné s tím, že jimi není vázána (sdělení ze dne [datum]). Písemnost byla žalobkyni dodána do její datové schránky dne [datum] v 11:18:48; oprávněná osoba žalobkyně se do datové schránky přihlásila dne [datum] v 10:48:19 (výpis datové schránky).

16. Skutková zjištění z účastníky namítaných rozhodnutí soudů v obdobných věcech (a příslušných plných mocí) jsou v potřebném rozsahu uvedena až v rámci vypořádání odvolacích námitek žalobkyně.

17. Soud I. stupně k důkazu provedl i další účastníky navržené listinné důkazy, jež však nebyly pro posouzení a rozhodnutí této věci podstatné, pročež z nich soudy skutková zajištění a skutkové závěry nečinily.

18. Soud I. stupně správně neprovedl důkazy týkající se žalobkyní tvrzení nekalé soutěže [právnická osoba] vedené proti ní, neboť tyto nemohly mít na jeho rozhodnutí vliv, když konkurenční spory mezi účastníky hospodářské soutěže nikterak nesouvisí s předmětem daného sporu a to ani v případě, že by jednání žalované bylo skutečně ovlivněno nekalosoutěžním jednáním [právnická osoba] [příjmení] odpovědnou za případné nekalosoutěžním jednání [právnická osoba] může být vždy pouze [právnická osoba], nikoliv žalovaná. Účastníky případně další navržené důkazy, jež soud I. stupně neprovedl, byly pro posouzení a rozhodnutí této věci nadbytečné a proto soud I. stupně postupoval zcela v souladu se zásadou rychlosti a ekonomie řízení, když je k důkazu neprovedl.

19. Skutkové zjištění soudu I. stupně uvedené v odstavci 5. odůvodnění odporuje tvrzením žalované a nemá oporu v provedených důkazech; jelikož však pro posouzení pasivní legitimace žalované není podstatné, kdo byl dodavatelem energií do odběrních míst žalované před EPK, nejednalo se o vadu, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

20. Pokud soud I. stupně v odstavci 6. svého odůvodnění odkazoval na skutečnosti„ známé mu z úřední činnosti“, měl odvolací soud s ohledem na obsah tohoto odstavce za to, že se jednalo o věc vedenou u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 27 C 25/2017 žalobkyní proti žalovanému městysi [obec], neboť jiná řízení zde zmíněna nebyla.

21. Jelikož je výklad textu [příjmení] moci (viz dále v tomto rozsudku) jednoznačný, je překročení zástupčího oprávnění z ní vyplývajícího zjevné bez dalšího a v závěru soudu I. stupně o vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění, proto odvolací soud prvky libovůle nespatřuje. Odvolací soud tedy vycházel z textu [příjmení] moci a zkoumáním vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění se více nezabýval (např. z pohledu prokázané znalosti žalobkyně o fungování EPK či Smlouvy ze dne [datum] mezi EPK a žalobkyní, dle níž byly realizovány dodávky elektrické energie v prosinci 2015 do odběrních míst městyse [obec]). S žalobkyní v této souvislosti namítanou vědomostí o nabídce nejnižší ceny energií rozsah zástupčího oprávnění [příjmení] nijak nesouvisí, když tento ve vztahu k 3. osobám vyplývá pouze z textu [příjmení] moci.

22. Odvolací soud nemůže souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyni byl znám obsah Smlouvy o energetickém poradenství, pokud byl soudem I. stupně dovozen z odkazu uvedeného ve Smlouvě ze dne [datum] Odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti (věc vedená u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], pod sp zn. 58 Co 252/2020) známo, že Smlouva ze dne [datum] byla uzavřena pro období od [datum] do [datum] mezi EPK a žalobkyní ohledně dodávek elektrické energie do odběrních míst městyse [obec] a odkazovala na Smlouvu o energetickém poradenství uzavřenou dne [datum] mezi EPK a městysem [obec]. Z uvedeného však není možno dovodit, že žalobkyni byl znám i obsah jiné smlouvy - Smlouvy o energetickém poradenství ze dne [datum] uzavřené mezi EPK a žalovanou. Skutečnost, že se Smlouva ze dne [datum] týkala pouze elektrické energie a nikoliv plynu, je pak v řízení v této věci zcela bez významu.

23. Stejně tak není dle odvolacího soudu možno pouze na základě skutkového zjištění, že se oprávněná osoba žalobkyně v období od [datum] do [datum] nepřihlásila do datové schránky a žalobkyně se poté vůči subjektům, které jí nesouhlas s překročením zástupčího oprávnění oznámily (obě skutečnosti jsou odvolacímu soudu známy z úřední činnosti z věcí vedených u něj pod sp. zn. 59 Co 239/2021, sp. zn. 59 Co 226/2020, sp. zn. 60 Co 239/2021, sp. zn. 58 Co 240/2021, sp. zn. 60 Co 229/2020) dovodit, že žalobkyně datovou schránku nevybírala vědomě a cíleně. Odpovídajícím a pro právní posouzení věci zcela postačujícím skutkovým závěrem, z něhož vycházel i odvolací soud je, že se oprávněná osoba žalobkyně v době od [datum] do [datum] do datové schránky nepřihlásila.

24. Pokud soud I. stupně tím, že se„ změna dodavatele ve vztahu ke koncovým zákazníkům odehrála v naprosté tichosti“ měl na mysli, že o uzavření nových smluv o dodávkách energií nebyli koncoví zákazníci předem informováni, byl jeho závěr zcela správný, neboť ve všech věcech známých odvolacímu soudu z jeho úřední činnosti a z rozhodnutí předložených účastníky (spisové značky viz výše) se obce o uzavření nových smluv o dodávkách energií poprvé dozvěděly od EPK z Oznámení o zasmluvnění až na počátku prosince 2015, tedy až zhruba měsíc po jejich uzavření.

25. Skutkový závěr soudu I. stupně o datu doručení Oznámení o zesplatnění žalované byl chybný a v odvolacím řízení byl odstraněn, když strany učinily nesporným, že žalované bylo Oznámení o zesplatnění doručeno již dne [datum].

26. Rovněž přípis, jímž se žalovaná vůči překročení zástupčího oprávnění ohradila, byl ze dne [datum] a nikoliv ze dne [datum], jak pouze nepřesně uvedl soud I. stupně.

27. Žalovaná od počátku řízení tvrdí, že EPK při uzavření Smluv o dodávkách energií překročila zástupčí oprávnění vymezené v jí vystavené [příjmení] moci, což v řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno právě onou [příjmení] mocí, z níž možnost EPK jednat při uzavření Smluv o dodávkách energií jménem a na účet žalované nevyplývá. Žalovaná tedy v tomto směru unesla břemeno tvrzení i břemeno důkazní.

28. Ze skutečnosti, že v Oznámení o zesmluvnění či v Dohodě o spolupráci bylo ze strany EPK uvedeno, že je na základě smluv o energetickém poradenství a vystavených plných mocí oprávněna smlouvy o dodávkách energií uzavřít jménem a na účet žalované (klientů), není možno uzavřít, že by EPK takovéto oprávnění měla, neboť rozsah jejího oprávnění jednat za žalovanou vyplývá pouze z [příjmení] moci a nikoliv z prohlášení EPK. Z této skutečnosti však na druhou stranu není možno, jak chybně namítá žalobkyně, dovozovat ani nevědomost žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění, neboť [příjmení] moc měla při uzavření Smluv o dodávkách energií k dispozici, pročež si mohla a měla pravdivost tohoto prohlášení EPK sama vyhodnotit.

29. Námitky, že EPK nedisponovala odběrními místy žalované, že EPK /ne/byla subjektem propojeným s žalobkyní, že žalovaná svůj závazek uznala částečnými úhradami na faktury a písemnou podepsanou dohodou se v této věci poprvé objevily až v rámci odvolacího řízení a jsou tak dle § 205a o. s. ř. nepřípustné.

30. Soud I. stupně se správně primárně zabýval výkladem obsahu [příjmení] moci, když právě v ní vymezený rozsah zástupčího oprávnění je pro posouzení otázky pasivní věcné legitimace žalované (tj. toho, zda EPK při uzavření Smluv o dodávkách energií /ne/překročila zástupčí oprávnění udělené jí žalovanou, zda jsou smlouvy platné a koho zavazují) určující.

31. Smlouva o energetickém poradenství byla mezi EPK a žalovanou uzavřena a [příjmení] moc byla žalovanou pro EPK vystavena dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jako„ obč. zák.“, a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jako„ obch. zák.“. Smlouva o energetickém poradenství i [příjmení] moc byly řádně a v souladu s § 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, schváleny zastupitelstvem žalované dne [datum].

32. Smlouvu o energetickém poradenství uzavřenou mezi žalobkyní, jako podnikatelkou (§ 2 odst. 2 obch. zák.) a žalovanou jako samosprávnou územní jednotkou, jejímž obsahem bylo zabezpečování veřejných potřeb spočívající v zajištění dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst a odběrných zařízení obce (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], sp. zn. Ncp 1032 [číslo]), odvolací soud, stejně jako soud I. stupně, posoudil dle části třetí obch. zák. (§ 261 odst. 2, 5 obch. zák.), konkrétně jako smlouvu komisionářskou (§ 577 a násl. obch. zák.), jíž se žalobkyně (komisionář) zavázala, že zařídí vlastním jménem pro žalovanou (komitenta) na její účet komplexní přenesenou správu odběrných míst a odběrných zařízení elektrické energie a zemního plynu žalované (obchodní záležitost) a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni náklady spojené se zajištěním dodávek (úplatu). Právní posouzení Smlouvy o energetickém poradenství soudem I. stupně má tedy odvolací soud za cela správné, když žalovaná je s ohledem na předmět smlouvy dle § 261 odst. 2 obch. zák., úpravě obchodního zákoníku podřízena a odvolací námitka žalobkyně proto není důvodná.

33. V souvislosti a v souladu se Smlouvou o energetickém poradenství /viz článek čl. I. bod 1.3. písm. b), článek III. body 3.1., 3.2., 3.3., 3.4., 3.6. písm. d), čl. IV bod 4.1., čl. VII bod 7.

1. Smlouvy o energetickém poradenství/ žalovaná dle § 31 a násl. obč. zák. vystavila pro [příjmení] [příjmení] moc, jejíž výkladová pravidla jsou obsažena v § 266 obch. zák. a subsidiárně také v § 35 odst. 1, 2 obč. zák.

34. Žalovaná, jak již správně uvedl soud I. stupně, uzavřením Smlouvy o energetickém poradenství subjektivně sledovala komisi a [příjmení] moc jí byla pro EPK vystavena v souvislosti s touto smlouvou a za účelem jejího naplnění. Proto je nutno z hlediska subjektivního výkladu obsahu [příjmení] moci uzavřít, že žalovaná zavázala EPK k jednáním s dodavateli energií (elektrické energie a zemního plynu) v pozici komitenta, tj. osoby, která bude vlastním jménem a na účet žalované uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu; takovýto výklad odpovídá stanovisku žalované, která uvedla, že EPK nezmocnila k jednání jejím jménem a na její účet. V této souvislosti odvolací soud pouze dodává, že vzhledem k tomu, že všechny plné moci udělené obcemi pro EPK (známé mu z úřední činnosti či z v nich účastníky předložených rozhodnutí soudů a rozhodců) mají naprosto shodný text, je možno dovodit, že plné moci formulovala sama EPK, což však na skutečnosti, že ji obce (žalovaná) podepsaly, ničeho nemění.

35. Jelikož však v této věci však nebyla u žalobkyně znalost Smlouvy o energetickém poradenství uzavřené mezi EPK a žalovanou prokázána, přistoupil odvolací soud k výkladu objektivnímu, při němž uplatnil obecná výkladová pravidla (jazykový a logický výklad) a v [příjmení] moci užité pojmy energetického zákona, vykládal dle jejich zákonných definic. Při objektivním výkladu odvolací soud, stejně jako soud I. stupně, [příjmení] moc vyložil podle významu, který by jí zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen, tedy jakékoliv 3. osoby v postavení dodavatele či distributora energií, neboť právě vůči dodavatelům a distributorům energií právo EPK žalovanou v [příjmení] mocí vymezeném rozsahu zastupovat směřovalo (viz výslovně 2. a 3. odstavec). Odvolací soud výkladem dospěl ke stejnému závěru, jako soud I. stupně.

36. Předně je nutno uvést, že [příjmení] moc je nutno vnímat a vykládat komplexně v souvislostech celého jejího textu (tj. všech tří odstavců) a ne tendenčně tak, jak to činí žalobkyně, která zástupčí oprávnění [příjmení] dovozuje z 3. odstavce bez ohledu na obsah a smysl předchozích odstavců. Předmětná plná moc je z tohoto pohledu jednostranným právním úkonem žalované, jímž je zástupčí oprávnění pro EPK z hlediska jazykového i logického výkladu vyjádřeno určitě, přesně a jednoznačně. Pokud tedy žalobkyně namítá nepřesnost či neurčitost [příjmení] moci, není tato její odvolací námitka důvodná.

37. Z obsahu [příjmení] moci se jednoznačně podává, že EPK byla oprávněna nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií žalované (1. odstavec), což zahrnuje právo zastupovat žalovanou před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je EPK (2. odstavec) a uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované (3. odstavec). V 2. odstavci je tedy výslovně uvedeno, že žalovanou pro EPK v 1. odstavci udělené oprávnění nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními znamená přehlášení odběru energií jednotlivých odběrných míst na nového odběratele, kterým je EPK, přičemž při tomto přehlášení odběrných míst na sebe (avšak výslovně pouze při něm) je EPK oprávněna jednat jako zástupce žalované; prakticky tedy tímto byla EPK žalovanou zmocněna, aby ji jako původního zákazníka/odběratele zastupovala při úkonech nutných k ukončení dosavadního smluvního vztahu, kterým byla dodávka energií žalované před uzavřením smluvních vztahů žalované s EPK realizována. Toto ujednání a zejména použitá formulace„ přehlášení odběru na nového odběratele“, nevzbuzuje žádné pochybnosti a jednoznačně z něj v kontextu s 3. odstavcem vyplývá, že při uzavření nových smluvních vztahů má být nově (tedy zjevně jinak než před uzavřením smluvních vztahů žalované a EPK) odběratelem EPK; jiný výklad pak není objektivně možný, ani pokud jde o vnímání z pozice 3. osoby, jež by měla k dispozici pouze text [příjmení] moci. V této souvislosti je třeba vyložit, že termínem„ nové smluvní vztahy“ je nutno v kontextu dodavatelům a distributorům energií jako podnikatelům v energetice jistě známým pojmům energetického zákona rozumět smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny a zemního plynu. Poslední 3. odstavec je pro 3. osoby potvrzením, že do smluvních vztahů týkajících se dodávek energií do odběrných míst a odběrných zařízení žalované bude jako nový odběratel na základě nově uzavřených smluv o sdružených službách dodávek energií nově vstupovat EPK, a to namísto dosavadního zákazníka - žalované; právo EPK s odběrnými místy nakládat tedy dle 3. odstavce jednoznačně zahrnuje právo uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované avšak jednoznačně tak, že odběratelem bude namísto žalované nově EPK, což jednání EPK jménem a na účet žalované při uzavření nových smluv vylučuje. Takto učiněným výkladem [příjmení] moci tedy není možno dospět k závěru, který prosazuje žalobkyně, tedy, že by žalovaná udělila EPK oprávnění jejím jménem a na její účet s dodavateli uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky energií.

38. Z výše uvedeného výkladu [příjmení] moci je zjevné, že rozsah v ní vymezeného zástupčího oprávnění [příjmení] zcela odpovídal Smlouvě o energetickém poradenství, jež obsahovala dohodu účastníků o plné moci. Odvolací námitka žalobkyně vycházející z předpokladu, že tomu tak není a nesoulad [příjmení] moci a dohody o plné moci má jít k tíži žalované, je proto nedůvodná.

39. Jak správně uvedl již soud I. stupně pochybnosti dodavatele či distributora energií v době uzavření Smluv o dodávkách energií vylučovala také ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bodu 17 a § 2 odst. 2 písm. b) bodu 26 energetického zákona která připouštěla, aby zákazníkem odebírajícím elektřinu či plyn do příslušného odběrního místa byla 3. osoba odlišná od vlastníka odběrného místa, která pak energie pouze přeúčtovává.

40. Smlouvy o dodávkách energií ze dne [datum] byly uzavřeny dle § 50 odst. 2 energetického zákona, který upravuje právní vztahy mezi účastníky trhu s elektřinou a který je ve vztahu k občanskému zákoníku předpisem speciálním. Jelikož k jednání EPK v souvislosti s uzavřením těchto smluv došlo dne [datum] (§ 3028 o. z.), posuzoval odvolací soud otázku žalovanou namítaného překročení zástupčího oprávnění [příjmení] dle § 446 o. z. (jež dopadá na případy překročení zástupčího oprávnění při smluvním zastoupení a vůči § 440 o. z. je ustanovením speciálním) a ve vztahu k excesům a důsledkům neschválení jednání rovněž ve spojení s § 440 o. z.

41. Právní závěr soudu I. stupně, že k překročení zástupčího oprávnění nedošlo, nebyl s ohledem na výše uvedené závěry správný. Výše bylo objasněno, že EPK byla [příjmení] mocí žalovanou zmocněna k tomu, aby nakládala s odběrnými místy a odběrnými zařízeními žalované tak, že a) před dodavateli a distributory energií žalovanou při přehlášení odběru energií z žalované na sebe zastoupí a b) s dodavateli energií sama v pozici odběratele (zákazníka) v místech dosavadních odběrů žalované uzavře nové smlouvy o sdružených službách dodávek energií. Proto EPK při uzavření Smluv o dodávkách energií překročila zástupčí oprávnění, udělené jí žalovanou ve vztahu k 3. osobám [příjmení] mocí, neboť její jednání jménem žalované neodpovídalo žalovanou udělenému smluvnímu oprávnění ji zastupovat osvědčenému v předmětné plné moci. Pokud se žalobkyně, ač měla [příjmení] moc k dispozici, spolehla na jí zjevně odporující prohlášení EPK (ve Smlouvě o energetické spolupráci následně potvrzené i v Oznámení o zesmluvnění), musí si následky nést sama.

42. Žalovaná se o uzavření Smluv o dodávkách energií poprvé dozvěděla od EPK dne [datum], kdy jí bylo doručeno Oznámení o zasmluvnění, na které reagovala dopisem ze dne [datum]. Tento jednostranný právní úkon žalované adresovaný žalobkyni je z hlediska svého obsahu jednoznačný, žalovaná jím Smlouvy o dodávkách energií dodatečně neschválila (§ 440 odst. 1 o. z.) a žalobkyni ve smyslu § 446 věty první o. z. výslovně a nepochybně oznámila svůj nesouhlas s překročením zástupčího oprávnění [příjmení] při uzavření Smluv o dodávkách energií.

43. S ohledem na zákonnou úpravu a námitky žalobkyně pak odvolací soud zkoumal, zda se tak stalo bez zbytečného odkladu poté, co se o něm žalovaná dozvěděla. Lhůta„ bez zbytečného odkladu“ je judikaturou vykládána jako lhůta„ velmi krátká“, jež vyžaduje„ bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání“ směřující ke splnění povinnosti, učinění právního jednání či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, sp. zn. 32 Cdo 2947/2016). Bez zbytečného odkladu však nemusí nutně znamenat„ ihned“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 530/2014); dle judikatury„ zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů“, a to v závislosti na účelu, kterého chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 29 Cdo 2970/2013). Žalovaná se o uzavření předmětných smluv dozvěděla dne [datum] (středa) a reagovala dopisem ze dne [datum] (pondělí) mezi nimiž bylo 7 pracovních dnů, jež má odvolací soud s ohledem na okolnosti projednávané věci, kdy si žalovaná musela vyhodnotit nejenom otázku překročení zástupčího oprávnění, ale také, zda i přes to nemá zájem být Smlouvami o dodávkách energií ve vztahu k žalobkyni zavázána a pokud nikoliv, tak co pro to z hlediska dikce § 440 a § 446 o. z. musí učinit, za lhůtu zcela odpovídající zákonné definici„ bez zbytečného odkladu“.

44. Jelikož zřízení datových schránek je ze zákona povinné mimo jiné pro všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku (žalobkyně) i obce (žalovaná) a tyto neslouží pouze komunikaci mezi soukromými osobami a veřejnou správou ale i mezi soukromými subjekty navzájem, zvolila žalovaná pro komunikaci s žalobkyní datovou schránku zcela správně. Písemnost byla žalobkyni dodána do její datové schránky dne [datum] v 11:18:48 a žalobkyně měla již téhož dne možnost se s ní seznámit. S ohledem na účel datových schránek a zákonnou fikci doručení (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.) ve vztahu k orgánům veřejné moci, je u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku bdělých svých práv možno očekávat, že se do datové schránky přihlásí vždy nejpozději po 10 dnech. Skutečnost, že oprávněná osoba žalobkyně se do datové schránky nepřihlásila po dobu minimálně 20 dnů (od [datum] do [datum]) pak není možné přičítat k tíži žalované, která postupovala obezřetně a mohla důvodně očekávat, že žalobkyně se s jejím dopisem seznámí do konce roku 2015, tedy ještě před zahájením dodávek energií. Pokud žalobkyně z jakéhokoliv důvodu v době, kdy uzavřela tisíce nových smluv o sdružených službách dodávek, nezajistila vyzvednutí písemností ze své datové schránky, nepostupovala v souladu s § 4 odst. 1, § 5 odst. 1 o. z. a z tohoto stavu, nad kterým měla kontrolu nemůže těžit a vůči žalované namítat, že oznámení nebylo učiněno včas.

45. V projednávané věci tedy EPK při uzavření Smluv o dodávkách energií překročila zástupčí oprávnění, jež jí žalovaná udělila [příjmení] mocí a žalovaná bez zbytečného odkladu žalobkyni sdělila, že toto překročení zástupčího oprávnění neschvaluje. Jelikož s překročením zástupčího oprávnění či jednáním bez plné moci není spojena neplatnost právních úkonů zástupce, nýbrž pouze to, že zmocnitel, popřípadě subjekt, za nějž jednala třetí osoba bez plné moci, je učiněným právním úkonem vázán jen za stanovených podmínek (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo 3232/2016), je za aplikace § 446 věty první o. z. ve spojení s § 440 odst. 2 věty první o. z. nutno dovodit, že ze Smluv o dodávkách energií ve vztahu k žalobkyni jako odběratel elektrické energie a zemního plynu do odběrních míst žalované v době od [datum] není zavázána žalovaná ale EPK. Žalovaná tedy není ve vztahu k plnění z titulu Smluv o sdružených dodávkách energií pasivně legitimována.

46. Soud I. stupně věcně správně uzavřel, že se v posuzovaném případě nejedná ani o neoprávněný odběr vymezený energetickým zákonem (§ 51 en. z. ohledně elektrické energie a § 74 en. z. ohledně plynu). Vzhledem k existenci platné smlouvy mezi žalobkyní a EPK (Smlouva ze dne [datum] či Smlouvy o dodávkách energií) by se mohlo maximálně jednat o režim § 51 odst. 1 písm. b) en. z. a § 74 odst. 1 písm. b) en. z., dle kterých je neoprávněným odběrem i odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny/plynu, které nejsou splněny ani po upozornění, kde však v pozici neoprávněného odběratele elektřiny/plynu není žalovaná ale EPK, která je smlouvou vázána. I pokud by EPK i přes překročení zástupčího oprávnění nebyla Smlouvami o dodávkách energií vázána a tyto nebyly platné, zakládalo by plnění poskytnuté žalobkyní na základě tohoto právního jednání prospěch EPK (coby strany právního jednání) a nikoli žalované, která akt EPK neschválila, neboť by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby byla žalovaná zatěžována jeho důsledky.

47. Odvolací námitky žalobkyně neshledal odvolací soud za důvodné a k těm, s nimiž se dosud nevypořádal v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí, uvádí následující:

48. Soud I. stupně rozsah zástupčího oprávnění vykládal z textu [příjmení] moci, tedy správně ve vztahu k žalobkyni při posouzení rozsahu zástupčího oprávnění uděleného žalovanou pro [příjmení] [příjmení] mocí, vycházel pouze z jejího textu. Obsah Smlouvy o energetickém poradenství je ve vztahu k žalobkyni významný pouze z hlediska toho, že dohoda o plné moci, jíž obsahuje, odpovídá textu žalovanou udělené [příjmení] moci.

49. Smlouvy o dodávkách energií nejsou absolutně neplatné dle § 588 o. z. pro nemožnost plnění, neboť odběrná místa byla bez jakékoliv pochybnosti specifikována v jejich příloze a potvrzením toho, že plnění do odběrních míst subjektu, který není odběratelem ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, možné bylo, je skutečnost (známá odvolacímu soudu z jeho úřední činnosti ve věci sp. zn. 58 Co 252/2020), že dle Smlouvy ze dne [datum] byly dodávky žalobkyní pro EPK do odběrných míst městyse [obec] bez problémů realizovány. Citovanou smlouvou byly dodávky nasmlouvány pro období od [datum] do [datum], tedy nikoliv pouze na období konce roku 2015, jak tvrdila žalobkyně.

50. Soud I. stupně se k nedůvodnosti požadavku žalobkyně na přiznání žalobou uplatněného nároku z titulu neoprávněného odběru vyjádřil. Nárok z titulu neoprávněného odběru na platnosti Smluv o dodávkách energií závislým je a jak již odvolací soud uvedl výše, při existenci platné smlouvy mezi žalobkyní a EPK by se jednalo o režim § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona a § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona, kde je pasivně legitimována EPK.

51. Žalovaná důkazní břemeno ohledně vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění unesla, když tuto skutečnost od počátku řízení tvrdila a prokázána byla již samotnou [příjmení] mocí, kterou měla žalobkyně k dispozici a která výklad prosazovaný žalobkyní neumožňuje.

52. Soudem I. stupně provedený výklad [příjmení] moci byl správný. Žalobkyně pouze opakuje svou verzi výkladu, kterou z již výše uvedených důvodů odmítl i odvolací soud a to, že soudy tendenční výklad žalobkyně neakceptují, není známkou jejich libovůle.

53. Skutečnost, že EPK neměla licenci pro obchod s komoditou a jako dodavatel komodit nemohla vystupovat, není pro posouzení věci podstatná. Případné podnikání EPK v rozporu s pravidly stanovenými v energetickém zákoně je otázkou přestupkové odpovědnosti EPK (§ 90 a násl. energetického zákona), jež nijak nemůže modifikovat projev vůle smluvních stran v občanskoprávních závazkových vztazích; nadto § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 energetického zákona připouštěl, aby zákazníkem byla fyzická či právnická osoba, která nakoupenou elektřinu pouze přeúčtovává.

54. O zdánlivé zmocnění (§ 444 odst. 1 o. z.) se v posuzovaném případě jednat nemohlo. Žalovaná se o existenci Smluv o dodávkách energií dozvěděla až měsíc po jejich podpisu, tedy v žalobkyni domněnku, že EPK k jednání zmocnila, objektivně vyvolat nemohl, když pouze z jí vystavené [příjmení] moci žalobkyně dobrou víru, že EPK je žalovanou k uzavření smluv jménem žalované a na její účet, získat nemohla.

55. Odvolací soud i soud I. stupně výklad [příjmení] moci provedli z objektivního hlediska, tedy podle významu, který by jí zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Pokud sama žalobkyně subjektivně pochybnosti neměla, ačkoliv je mít měla, není možné to zohlednit. 56. [příjmení] [příjmení] moci jednoznačně vyplývá, jak byla EPK za žalovanou oprávněna jednat (nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií žalované, jež zahrnovalo právo zastupovat žalovanou před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je EPK a uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované) a k jinému, než v [příjmení] moci uvedenému, jednání nebyla EPK za žalovanou oprávněna. Nebyl důvod do [příjmení] moci uvádět rozsah toho, jak EPK za žalovanou oprávněna jednat není, když toto by ani vzhledem k rozsahu vyloučeného zástupčího oprávnění (jednalo by se totiž o vše, co není v [příjmení] moci uvedeno) nebylo možné.

57. Závazek žalobkyně vůči [právnická osoba] vyplývající z Rámcové smlouvy o dodávce a odběru elektřiny a zemního plynu č. 2015 ze dne [datum], s projednávanou věcí nesouvisí. Za žalobkyni při jejím uzavření řádně a v souladu se zápisem v Obchodním rejstříku jednal její tehdejší jednatel, tuto smlouvu tedy sama uzavřela. Žalovaná ani EPK nebyli jejími účastníky, nijak je nezavazovala a práva a povinnosti z ní vyplývající se do projevu vůle učiněného již dne [datum] (Smlouva o energetickém poradenství, [příjmení] moc) ani nemohla promítnout. Pokud žalobkyni tento její závazek vůči [právnická osoba] v uzavření Smluv o dodávkách energií bránil, neměla ji uzavírat (princip smluvní volnosti). Námitky žalobkyně, že její postup při uzavření Smluv o dodávkách energií ani nemohl být jiný, je vyvrácen již i soudem I. stupně zmiňovanou Smlouvou ze dne [datum], kde jinak postupovala, kdy smlouvu o sdružených službách dodávek eklektické energie do odběrních míst městyse [obec] uzavřela s EPK.

58. Soud I. stupně má právo svůj předběžné prezentovaný názor změnit. V projednávané věci však z protokolů o jednání nevyplývá, že by se tak stalo.

59. Žalobkyně v projednávané věci eventuální petit neuplatnila, pročež její odvolací námitka opírající se o tuto skutečnost nemůže být důvodná.

60. S odlišnými závěry soudů ve skutkově obdobných věcech se soud I. stupně nevypořádal, pročež tak s ohledem na § 13 o. z. nyní činí soud odvolací, který v této souvislosti předesílá, že všechny jemu známé plné moci udělené obcemi pro EPK byly obsahově zcela totožné, obsahovaly tři odstavce textu a z tohoto pohledu se proto skutečně jednalo o skutkově totožné věci.

61. Okresní soud v Berouně ve věci vedené u něj pod sp. zn. 111 C 17/2019 a Krajský soud v Praze ve věci vedené u něj pod sp. zn. 22 Co 10/2021 řešily otázku důvodnosti námitky žalované obce, že věc má být projednána před rozhodci, tedy otázku, jež v řízení v této věci vůbec nevyvstala. Soudy v těchto věcech plnou moc posuzovaly jen z pohledu toho, zda obsahuje projev vůle žalované jako zmocnitele k přenesení pravomoci k rozhodování sporu vzniklého z právního vztahu uzavřeného za zmocnitele zmocněncem [příjmení] na rozhodce. Závěr, že na základě plné moci byla EPK oprávněna zastupovat žalovanou při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávek energií, není nijak odůvodněn a proto k němu není možno v nyní projednávané věci přihlížet.

62. Okresní soud ve [obec] ve věci vedené u něj pod sp. zn. 11 C 98/2020-214 vázán závazným právním názorem Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], vyjádřeným v jeho usnesení ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148 („ plná moc ze dne [datum] obsahuje zmocnění pro EPK za žalovanou smlouvy sjednat“), žalobě rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. 11 C 98/2020-214, vyhověl, neboť bez dalšího uzavřel, že k překročení zástupčího oprávnění nedošlo. Odvolací soud v citovaném usnesení zrušil dříve vydaný rozsudek soudu I. stupně pro nepřezkoumatelnost s tím, že závěr o případném překročení zástupčího oprávnění [příjmení] není možno učinit bez závěru o žalovanou zpochybňované platnosti dohody o zastupování uzavřené mezi ní a EPK a následně (aniž by závěr o platnosti dohody o zastupování sám učinil) se neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že by na základě plné moci nebyla [právnická osoba] jako zmocněnkyně oprávněna k uzavření předmětných smluv s dodavateli za žalovanou, což dle něj bylo expresis verbis vyjádřeno ve 4. odstavci plné moci; soudu I. stupně odvolací soud uložil, aby se v dalším řízení zabýval žalovanou vznesenou námitkou neplatnosti dohody o zastupování s tím, že pokud smlouvy shledá platné, vznikne žalobkyni nárok na plnění z nich požadované a pokud smlouvy shledá neplatnými, vznikne žalobkyni vůči žalované nárok z neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. a) en. z. Od těchto rozhodnutí soudů se odvolací soud v nyní projednávané věci odchýlil s výše uvedeným odůvodněním, neboť závěr o tom, že by na základě plné moci nebyla [právnická osoba] jako zmocněnkyně oprávněna k uzavření nových smluv s dodavateli za žalovanou, v nich soudy výslovně učinily na základě„ 4. odstavce“ plné moci, která měla pouze tři odstavce. S tímto závěrem není možno polemizovat a tedy ani rozhodnout stejně. Soudy totiž onen 4. odstavec v této souvislosti necitovaly a není proto možno uzavřít, k jakému textu se vlastně vyjadřovaly; takovýto závěr nadto není ani odůvodněn ale pouze uveden. Neodůvodněn je také závěr odvolacího soudu ohledně postupu soudu I. stupně pro případ neplatnosti smluv, pročež není možno s ním polemizovat ani z něj vycházet v tomto řízení. V této souvislosti je nadto možno uvést, že věc dosud nebyla pravomocně skončena a řízení o odvolání žalované je u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], vedeno pod sp. zn. 59 Co 195/2021, v němž může odvolací soud svůj názor revidovat.

63. Z hlediska legitimního očekávání účastníků pak musí odvolací soud zmínit i účastníkům známá rozhodnutí Okresního soudu v Liberci ze dne 2. 7. 2019, č. j. 23 C 51/2018-385 a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 30. 7. 2020, č. j. 35 Co 175/2019-445, Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20. 2. 2019, č. j. 27 C 25/2017-956, či rozhodnutí známé žalobkyni a z úřední činnosti také odvolacímu soudu, a to rozsudek Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ve věci vedené u něj pod sp. zn. 60 Co 229/2020, jimiž byly žaloby v obdobných věcech zamítnuty z obdobných důvodů jako v nyní projednávané věci.

64. Soud I. stupně tedy žalobu zcela správně zamítl, neboť žalovaná není ve věci pasivně legitimována. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně nákladového výroku potvrdil.

65. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšné žalované přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalované, která byla v odvolacím řízení zastoupena advokátem, vznikly tyto účelně vynaložené náklady řízení: odměna 19 000 Kč za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobkyně proti rozsudku, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) z tarifní hodnoty 297 063,25 Kč ve výši 9 500 Kč za úkon (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jako AT), náhrada hotových výdajů 600 Kč na 2 úkony právní služby po 300 Kč na úkon (§ 13 odst. 3 AT, § 11 odst. 1 AT), náhrada za čas promeškaný cestou k soudnímu jednání 100 Kč, tedy polovina (zástupce žalovaného se tentýž den účastnil také jednání v další věci) náhrady za promeškaný čas ve výši 200 Kč za 2 půlhodiny po 100 Kč za započatou půlhodinu (§ 14 odst. 4 AT), cestovné 280 Kč tedy polovina (zástupce žalovaného se tentýž den účastnil také jednání v další věci) cestovného ve výši 560 Kč za cestu k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem [registrační značka] se spotřebou 5 l [číslo] km motorové nafty o ceně 36,10 Kč při sazbě základní náhrady 4,7 Kč/km a DPH 21% ve výši 4 196 Kč ze základu 19 980 Kč Celkem tedy činí náklady odvolacího řízení žalovaného částku ve výši 24 176 Kč, kterou odvolací soud žalobkyni uložil zaplatit žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).