58 Co 252/2020-1096

Rubrum

Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 391.378,28 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 2020, č. j. 27 C 25/2017-1008, a doplňujícímu rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. 7. 2021, č. j. 27 C 25/2017-1056, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně ze dne 22. 7. 2020, č. j. 27 C 25/2017-1008, a doplňující rozsudek soudu I. stupně ze dne 14. 7. 2021, č. j. 27 C 25/2017-1056, se potvrzují.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 36.905 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Uherském Hradišti (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 22. 7. 2020, č. j. 27 C 25/2017-1008, dále jako„ rozsudek“, rozhodl takto: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný uhradil částku ve výši 356.939,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 68.974,30 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 62.702,31 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 57.757,37 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 54.515,66 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 23.318,64 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 61.792,15 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 66.056,24 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 113.199,30 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 103.376,82 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 111.673,19 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 92.395,70 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 10.000,00 Kč ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.; II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 203.668,88 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

2. Podle podstatné části odůvodnění soud I. stupně za aplikace § 436, § 440, § 441, § 446, § 4 odst. 2 a § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jako „o. z.“, uzavřel, že dne [datum] žalobkyně uzavřela Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] Smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] dále i jako„ Smlouvy o dodávce energií“, kde byl jako zákazník uveden žalovaný, zastoupený [právnická osoba] pod kontrolou, obecně prospěšná společnost, dále jako„ EPK“. Jelikož byla EPK na základě [příjmení] moci a potvrzení o právních vztazích ze dne [datum], dále jako„ [příjmení] moc“, oprávněna pouze a toliko k tomu, aby spravovala odběrná místa žalovaného a u nich uzavřela smlouvy o dodávkách energií tak, že odběratelem byla vůči dodavatelům ona sama, překročila zástupčí oprávnění. Smlouvy o dodávkách energií měl soud I. stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 6. 2017, č. j. 28 Cdo 3232/2016, za platné s tím, že je z nich zavázána přímo EPK, která k jejich uzavření jménem a na účet žalovaného neměla od žalovaného zástupčí oprávnění. Uvedl, že rozsah oprávnění vyplýval nejen z [příjmení] moci ale i ze Smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ze dne [datum], dále i jako„ Smlouva o energetickém poradenství“ a že byť v systému OTE nebyla u všech odběrných míst vedena EPK jako jejich vlastník, vůči dodavatelům energií se tak chovala, smlouvy o dodávkách energií s nimi sama uzavírala, žalovanému byly energie dodávány a on je platil na základě záloh a vyúčtování přímo EPK, když od roku 2013 do konce roku 2015 neměl přímý vztah s žádným dodavatelem energií. Pokud žalovaný poté, co se dozvěděl o uzavření Smluv o dodávkách energií, tyto dodatečně neschválil, nemůže z nich být zavázán a nemohou mu z nich vzniknout práva a povinnosti, byť ve smyslu § 446 o. z. žalobkyni svůj nesouhlas nesdělil proto, že smlouvy považoval za neplatné. Vůči EPK totiž žalovaný Smlouvu o energetickém poradenství a [příjmení] moc vypověděl, o čemž žalobkyně od žalovaného věděla. Žalobkyni nadto muselo být z okolností bez pochybností zjevné, že EPK své zástupčí oprávnění překračuje, což jednoznačně vyplývá především z textu [příjmení] moci (a to i bez dalšího), kterou měla k dispozici, když z kontextu [příjmení] moci nelze vytrhnout pouze poslední odstavec a je třeba se na ni dívat jako na celek; sama žalobkyně nadto svůj výklad [příjmení] moci popřela, když dne [datum] uzavřela Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum], dále i jako„ Smlouva ze dne [datum]“, kde odběratelem byla přímo EPK, což sama žalobkyně nedostatečně vysvětlovala tím, že se jednalo o jiné období a potřebu rychlého uzavření smluv; odůvodněním takového postupu žalobkyně však dle soudu I. stupně nebyla ani skutečnost, že dodavatel energie po žalobkyni žádal uzavírání smluv s konečnými zákazníky; jelikož ve Smlouvě ze dne [datum] byl výslovný odkaz na Smlouvu o energetickém poradenství, byl žalobkyni její obsah znám; žalobkyně si také byla vědoma toho, jak funguje spolupráce EPK a jejích klientů a s ohledem na její postavení licencovaného obchodníka s energiemi bylo na místě, aby si v případě pochybností rozsah oprávnění ověřila u žalované. Soud I. stupně nepřijal ani argument žalobkyně, že pokud EPK neměla licenci na obchodování s energiemi, nemohla být dodavatelem energie, neboť by pak nedávalo smysl, proč by sama s takovým subjektem jako odběratelem uzavřela Smlouvu ze dne [datum]. Byť žalovaný částečně hradil a dne [datum] svůj dluh uznal, není z toho možné dovodit důsledky uznání dluhu (§ 2053 o. z.), neboť prokázal, že dluh neexistoval (tj. překročení zástupčího oprávnění a to, že ze Smluv o dodávkách energií nebyl zavázán). Pokud tedy žalobkyně váže svůj nárok na Smlouvy o dodávkách energií, pak žalovaný není z tohoto vztahu pasivně věcně legitimován a soud I. stupně vůči němu proto žalobu zamítl. Námitky žalovaného, že EPK jednala v rozporu se zájmy žalovaného (§ 437 o. z.) a že žalobkyně a EPK byly propojeny, neshledal soud I. stupně důvodnými; s ohledem na nepřiznání nároku se pak již soud I. stupně námitkou započtení vznesenou žalovanou nezabýval. Vypořádal se také s podstatnými námitkami žalobkyně a v této souvislosti mimo jiné uvedl, že se nemohlo jednat o zdánlivé zmocnění dle § 444 o. z., neboť žalovaný domněnku svého zmocnění EPK u žalobkyně nevyvolal, pouze EPK udělil [příjmení] moc s jasným zmocněním a že zamítnutí žalobkyní požadovaného nároku za neoprávněný odběr není na místě, neboť Smlouvy o dodávkách energií jsou platné, zavázanou z nich je EPK a nárok z dodávky téže energie proto nelze požadovat po žalovaném z titulu neoprávněného odběru. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jako „o. s. ř.“, a zcela úspěšnému žalovanému přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 203.668,88 Kč, a to ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. a k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

3. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 14. 7. 2021, č. j. 27 C 25/2017-1056, dále jako„ doplňující rozsudek“ rozhodl takto: I. Rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 22. 7. 2020, č. j. 27 C 25/2017-1008, se doplňuje o výrok III. takto: III. Řízení se v části úroku z prodlení ve výši 0,45% ročně z částky 23.318,64 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 61.792,15 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 66.056,24 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 103.376,82 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 92.395,70 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.; II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

4. Podle podstatné části odůvodnění soud I. stupně dle pokynu odvolacího soudu za aplikace § 166 o. s. ř., řízení ve výroku uvedené části zastavil (§ 96 o. s. ř.), když úkon žalobkyně ve vztahu k této části řízení posoudil jako zpětvzetí žaloby, s nímž žalovaný vyslovil souhlas. O nákladech řízení o vydání doplňujícího rozsudku rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

5. Proti rozsudku i doplňujícímu rozsudku podala z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. odvolání žalobkyně. V odvolání velmi obsáhle shrnula a zopakovala svou dosavadní argumentaci. Namítla, že pro vymezení rozsahu oprávnění zmocněnce jednat za zmocnitele je v pochybnostech rozhodující znění plné moci (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 1355/2015) a pokud soud I. stupně při posuzování zástupčího oprávnění vycházel z [příjmení] moci i ze Smlouvy o energetickém poradenství (tj. dohody o plné moci), pochybil. Dovodila, že mají-li být Smlouvy o dodávkách energií závazné pro EPK, jsou absolutně neplatné pro nemožnost plnění (§ 588 o. z.) proto, že pokud by bylo její povinností dodat komoditu do sjednaných odběrných míst žalovaného, neměla by jak plnit, neboť jimi EPK nikdy nedisponovala. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Odo 931/2002 upozornila, že soud není vázán právním důvodem uvedeným v žalobě, ale pominul, že nárok není závislý na platnosti Smluv o dodávkách energií a situaci nepodřadil pod normy zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, o neoprávněném odběru postihující faktický vztah dodavatel – odběratel; její nárok je opřen o uskutečněné a neuhrazené dodávky energií a žalovaný, který je odebral, je pasivně legitimován. Vyslovila názor, že pokud by skutečně k překročení zástupčího oprávnění došlo, neunesl žalovaný důkazní břemeno ohledně její vědomosti o tom, pročež nastala fikce schválení jednání zástupce žalovaným a Smlouvy o dodávkách energií jsou platné a žalovaného zavazují. Soudem I. stupně provedený výklad [příjmení] moci označila za nesprávný, zopakovala svou dosavadní argumentaci založenou na 3. odstavci jejího textu a setrvala na ní; dále namítla, že z [příjmení] moci nevyplývá, zda má EPK smlouvy s vybranými dodavateli uzavřít„ napřímo“ anebo jiným způsobem; že pokud plná moc obsahově nekoresponduje s dohodou o plné moci, musí nést rizika s tím spojená zmocnitel; že v době uzavření Smluv o dodávkách energií byla v dobré víře a přesvědčení, že EPK koná po právu a předpokládala, že jednání EPK odpovídá [příjmení] moci; že okolnosti, za jakých fungovaly vztahy do roku 2015, nejsou pro posouzení překročení zástupčího oprávnění a pro výklad obsahu [příjmení] moci rozhodné; že pokud z [příjmení] moci nevyplývá zákaz resp. omezení zástupce uzavřít smlouvy jménem a na účet zastoupeného, nemohl se zástupce dopustit překročení zástupčího oprávnění; že bylo-li smyslem a účelem znění [příjmení] moci jiné oprávnění [příjmení], jednalo se vůči ní o nepřesné, neurčité a zavádějící vymezení zástupčího oprávnění, jež by mělo jít k tíži žalovaného, který, byť nese důkazní břemeno, dosud překročení zástupčího oprávnění neprokázal a závěr soudu I. stupně tak vykazuje prvky nepřípustné libovůle; že EPK neměla licenci pro obchod s komoditou a nemohla tak vystupovat jako dodavatel komodity. Dle ní mohlo v posuzovaném případě dojít maximálně ke zdánlivému zmocnění (§ 444 odst. 1 o. z.) a žalovaný se nemůže nedostatku zmocnění EPK dovolávat. Nesouhlasila ani se závěrem, že jí překročení zástupčího oprávnění muselo být zjevné a namítla, že právní úprava (§ 446 věta druhá o. z.) po 3. osobách vyžaduje určitou obezřetnost a míru opatrnosti, jež je však nutno vykládat volněji a je nutné brát ohled také na skutečnost, že pochybnosti u 3. osoby představují ryze subjektivní skutečnosti. Zopakovala, že pokud k překročení zástupčího oprávnění [příjmení] došlo, neměla o něm vědomost, což dle ní vyplývá z toho, že nabídla nejnižší možnou cenu komodit; že z [příjmení] moci omezení EPK uzavřít smlouvy určitým způsobem nevyplývá; že k uzavření Smlouvy ze dne [datum] došlo proto, že ze strany EPK vyvstala potřeba zajistit nového dodavatele již v prosinci 2015 a ona o v době podpisu Smlouvy ze dne [datum] nevěděla, že [právnická osoba] smluvní vztahy dosud neukončil a energie dodávat nepřestal; že v rámci nadcházející spolupráce s EPK měla dodávat energie od [datum] dle Smluv o dodávkách energií; že s EPK pouze v případě dodávek elektřiny ještě předtím dne [datum] a v návaznosti na Dohodu o spolupráci ze dne [datum], dále jako„ Dohoda o spolupráci“, podepsala smlouvu i na období prosince 2015, neboť jí ze strany EPK byla sdělena potřeba zajistit dodavatele elektřiny na toto období; že se až s odstupem času dozvěděla, že [právnická osoba] již od poloviny roku 2015 řešila s EPK neplacení závazků a proto smluvní vztahy ukončila předčasně; že neměla jinou možnost, než do vztahů vstoupit namísto [právnická osoba]; a že pokud by o existenci dluhů EPK věděla, neuzavřela by smlouvu, z níž pohledávky jí vzniklé následně jako jeden z největších věřitelů přihlásila do insolvenčního řízení. Dle ní soud I. stupně také opomenul, že se Smlouva ze dne [datum] týkala pouze dodávek elektřiny a nikoliv plynu a její uzavření proto nemůže vést k závěru o její vědomosti o překročení zástupčího oprávnění. Upozornila, že povinnost uzavření Smluv o dodávkách energií přímo se zákazníkem jí ukládala také Rámcová smlouva o dodávce a odběru elektřiny a zemního plynu č. 2015 uzavřená mezi ní (tuto smlouvu neuzavírala„ sama“ ale předchozí jednatel pan [příjmení] [jméno] [příjmení], M.B.A.) a společností [právnická osoba] dne [datum] a dovozovala z toho, že rozhodnutí, jak smlouvy uzavře, nebylo zcela na vůli její a EPK. Měla za to, že uzavření Smlouvy z [datum] řádně odůvodnila, žalovaný netvrdil nic a veškerá tvrzení zastal sám soud I. stupně. Nerozporovala skutečnost, že jí bylo známo, jak fungují smluvní vztahy mezi EPK a veřejnoprávními korporacemi, dle ní to však není důkazem o tom, že věděla, že EPK překračuje zástupčí oprávnění. Namítla, že z odkazu ve Smlouvě ze dne [datum] není možné dovodit, že jí byl znám obsah Smlouvy o energetickém poradenství. Upozornila, že skutečnost, že EPK měla oprávnění jménem žalovaného a na jeho účet Smlouvy o dodávkách energií s vybraným dodavatelem uzavřít, je uvedena i v Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách na odběrných místech ve správě EPK pro období od [datum] do [datum] ze dne [datum], dále jako„ Oznámení o zasmluvnění“. Soudu I. stupně vytkla, že předložené důkazy a objektivní skutečnosti neakceptoval a přiklonil se k vlastnímu subjektivnímu názoru o její vědomosti o překročení zástupčího oprávnění, čímž se dopustil nepřípustné libovůle a porušil zásadu kontradiktornosti sporného řízení. Dále mu vytkla i to, že neprovedl důkazy týkající se nekalé soutěže [právnická osoba] vedené proti ní; popřela, že by byla subjektem propojeným s EPK; zopakovala svou dřívější argumentaci o tom, že stanovisko a postup žalovaného je ovlivněno nekalosoutěžním jednání [právnická osoba], proti němuž se brání žalobou v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 41 Cm 36 / 2017. Upozornila na již soudu I. stupně namítané pravomocné rozhodnutí ve skutkově totožné věci, dle kterého z plné moci vyplývalo oprávnění zástupce zastupovat žalovanou při uzavření smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu a oprávnění sjednat novou smlouvu o dodávce nebylo plnou mocí vázáno na převod odběrného místa, s nímž se soud I. stupně v bez ohledu na princip legitimního očekávání a právní jistoty nevypořádal ani nerozhodl v její prospěch. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Odo 931/2002 či sp. zn. Cdo 3575 [číslo] dovodila, že žalovaný je pasivně legitimován i pro případ neplatnosti smluv, neboť ona dodávky elektřiny a plynu uskutečnila a žalovaný je odebral, spotřeboval a neuhradil, což postihují ustanovení energetického zákona o neoprávněném odběru v případech, kdy z jakéhokoliv důvodu není smlouva mezi dodavatelem (žalobkyně) a odběratelem (žalovaný) platným právním titulem; odpovědnost odběratele je objektivní; pasivně legitimován nemůže být ten, kdo komoditu neodebral. Soudu I. stupně rovněž vytkla změnu jím předběžně prezentovaného názoru o neplatnosti smluv. Nesouhlasila s názorem soudu I. stupně ohledně uznání závazku ze dne [datum]; dle ní dluh žalovaného existuje a uznání je proto platné a účinné. Měla také za to, že soud I. stupně doplňující rozsudek vydal nadbytečně, neboť v rozsahu, v jakém byla při jednání dne [datum] připuštěna změna žaloby, již rozsudkem rozhodl. Upozornila, že v případu totožné plné moci Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], dne 27. 10. 2020 pod č. j. 59 Co 226/2020-148, rozhodl a potvrdil, že EPK byla oprávněna za obec Březůvky smlouvy o sdružených dodávkách energií uzavřít a Okresní soud ve [obec] se v rozsudku ze dne 29. 7. 2021, č. j. 11 C 98/2020-214, tímto názorem řídil a uzavřel, že smlouvy byly řádně a platně uzavřeny žalovanou obcí prostřednictvím jejího zástupce EPK; při jednání odvolacího soudu doplnila, že plné moci byly v obou případech stejné. Skutečnost, že EPK byla oprávněna za obec uzavřít smlouvy o dodávkách energií, dle ní potvrzují i rozhodnutí Okresního soudu v Berouně č. j. 111 C 17/2019-156 a Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 10/2021-167. Závěrem pouze dodala, že v odborných kruzích je zřejmé, že její postup při uzavření Smluv o dodávkách energií nemohl být jiný. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo aby sám žalobě vyhověl; doplňující rozsudek navrhla„ zrušit“; žádala přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaný ve svých písemných vyjádřeních k odvolání žalobkyně proti rozsudku a doplňujícímu rozsudku uvedl, že žalobkyně pouze dokola opakuje své argumenty o výkladu [příjmení] moci. Za správný měl závěr soudu I. stupně o tom, že žalobkyni byl obsah Smlouvy o energetickém poradenství znám. Nesouhlasil s názorem žalobkyně, že nárok není závislý na platnosti Smluv o dodávkách energií, neboť není možné 3. subjektu dodávky energií proti jeho vůli vnutit a výši nároku pak dokonce konstruovat podle pravidel neoprávněného odběru. Podstatným je překročení zástupčího oprávnění [příjmení] a to, že z takovéhoto jednání je zavázána sama EPK, což jeho pasivní legitimaci vylučuje z titulu smluv i bezdůvodného obohacení; z platných Smluv o dodávkách energií má žalobkyně nárok pouze vůči EPK. Upozornil, že i v rozhodčím řízení rozhodci dospěli k závěru o překročení zástupčího oprávnění [příjmení]. Namítla, že v rozhodnutí o žalované obci [obec] je hovořeno o„ 4. odstavci“ zatímco [příjmení] moc ze dne [datum] má jen tři odstavce; vyhovující rozhodnutí soudů pak mohlo být i důsledkem nedostatku důkazů či argumentů tam žalované obce. Připomněl, že mu EPK dodávala energie a on jí za tyto komodity platil až do prosince 2015, kdy mu po ukončení dodávek zůstaly nevrácené přeplatky na zálohách, jenž přihlásil do insolvenčního řízení; až začátkem prosince 2015 od EPK obdržel Oznámení o zesmluvnění, jímž byl poprvé o uzavření Smluv o dodávkách energií informován, což i EPK označila jako změnu; jednalo se o nastolení jiné formy smluvních vztahů. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek i doplňující rozsudek jako věcně správné potvrdil a přiznal mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti nimž jsou odvolání přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahují způsobilé odvolací důvody, přezkoumal v rozsahu napadení (§ 212 o. s. ř.) rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jejich vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že je namístě rozsudek i doplňující rozsudek z důvodu věcné správnosti potvrdit.

8. Předmětem odvolacího řízení byly výroky I., II. a III. (doplněný doplňujícím rozsudkem) rozsudku a výroky I. a II. doplňujícího rozsudku.

9. Odvolací soud ze spisu soudu I. stupně v rámci projednání odvolání zjistil, že žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] vůči žalované domáhala zaplacení částky 391.378,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 68.974,30 Kč od [datum] do [datum], z částky 62.702,31 Kč od [datum] do [datum], z částky 57.757,37 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 61.792,15 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 66.056,24 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 113.199,30 Kč od [datum] do [datum], z částky 103.376,82 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 111.673,19 Kč od [datum] do [datum], z částky 92.395,70 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 2.000,00 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 6.000,00 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 2.000,00 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení z titulu jí do odběrních míst žalovaného dle Smluv o dodávkách energií dodané a žalovaným dosud neuhrazené elektřiny a plynu. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně z důvodu částečné úhrady žalovaného ze dne [datum] žalobu zpět co do částky 31.197,02 Kč, s tím, že po žalované nadále požaduje zaplacení částky 360.181,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 68.974,30 Kč od [datum] do [datum], z částky 62.702,31 Kč od [datum] do [datum], z částky 57.757,37 Kč od [datum] do [datum], z částky 26.560,35 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 61.792,15 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 66.056,24 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 113.199,30 Kč od [datum] do [datum], z částky 103.376,82 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 111.673,19 Kč od [datum] do [datum], z částky 92.395,70 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 2.000,00 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 6.000,00 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení; usnesením ze dne 26. 6. 2017, č. j. 27 C 25/2017-119, které nabylo právní moci dne [datum], soud I. stupně řízení zastavil co do 31.197,02 Kč. Podáními doručenými soudu dne [datum] a dne [datum] vzala žalobkyně žalobu po další úhradě žalovaného částečně zpět co do částky 3.241,71 Kč s tím, že se nadále domáhá po žalovaném zaplacení částky 356.939,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 68.974,30 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % p. a. z částky 62.702,31 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % p. a. z částky 57.757,37 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % p. a. z částky 54.515,66 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % p. a. z částky 23.318,64 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % p. a. z částky 23.318,64 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % p. a. z částky 61.792,15 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % p. a. z částky 61.792,15 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % p. a. z částky 66.056,24 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % p. a. z částky 66.056,24 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % p. a. z částky 113.199,30 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % p. a. z částky 103.376,82 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % p. a. z částky 103.376,82 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % p. a. z částky 111.673,19 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % p. a. z částky 92.395,70 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % p. a. z částky 92.395,70 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % p. a. z částky 10.000,00 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % p. a. z částky 10.000,00 Kč od [datum] do zaplacení a pro případ, že soud shledá smluvní vztahy mezi ní a žalovaným neplatnými, navrhla, aby byl žalovaný zavázán k úhradě částky 594.138,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 594.138,65 Kč od [datum] do zaplacení za neoprávněný odběr dle § 51 odst. 1 písm. a) a § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona ve výši odpovídající znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum]. Usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 27 C 25/2017-902, ve znění opravného usnesení ze dne 9. 3. 2020, č. j. 27 C 25/2017-999, soud I. stupně řízení zastavil co do částky 3.241,71 Kč a v části úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od [datum] do [datum], z částky 6.000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2.000 Kč od [datum] do [datum]. Usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 27 C 25/2017-903, soud I. stupně připustil změnu žaloby ve znění navrženém žalobkyní dne [datum]. Ve věci samé soud I. stupně poté rozhodl rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, č. j. 27 C 25/2017-956, který byl k odvolání žalobkyně usnesením odvolacího soudu ze dne 31. 10. 2019, č. j. 58 Co 158/2019-983, podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. zrušen a věc byla dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že v dalším řízení postupem dle § 43 odst. 1, 2 o. s. ř. odstraní vady žaloby ve znění připuštěném usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 27 C 25/2017-903, tak, aby bylo zjevné, čeho se žalobkyně v řízení domáhá, a to způsobem, jež zákon a judikatura připouští (tj. pokud primární petit zní na zaplacení určité částky, nemůže být eventuální petit formulován na zaplacení částky jiné a nadto podmíněn nedůvodností„ primárního“ nároku); po odstranění vad žaloby měl soud I. stupně také rozhodnout o zastavení řízení v části úroku z prodlení, v němž byla žaloba žalobkyní vzata zpět; ve věci měl poté opětovně rozhodnout. Usnesením ze dne 9. 3. 2020, č. j. 27 C 25/2017-999, soud I. stupně řízení zastavil v části úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31.197,02 Kč od [datum] do zaplacení a v části úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.241,71 Kč od [datum] do zaplacení. Poté, co soud I. stupně žalobkyni usnesením ze dne 10. 12. 2019, č. j. 27 C 25/2017-990, dle § 43 o. s. ř. vyzval k odstranění vad žaloby, tato podáním ze dne [datum] sdělila, že mění petit žaloby a žádá po žalovaném zaplatit 356.939,55 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 68.974,30 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 62.702,31 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 57.757,37 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 54.515,66 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 23.318,64 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 61.792,15 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 66.056,24 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 113.199,30 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 103.376,82 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 111.673,19 Kč ode dne [datum] do [datum], z částky 92.395,70 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 10.000,00 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Při jednání soudu I. stupně dne [datum] žalobkyně ke změně jí požadovaných úroků z prodlení uvedla, že chce pouze zákonné úroky z prodlení a jí uváděná jiná sazba byla písařskou chybou. Soud I. stupně poté rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem a věc dne předložil odvolacímu soud k rozhodnutí o odvolání žalobkyně. Odvolací soud věc soudu I. stupně vrátil bez věcného vyřízení s tím, že žalobkyně podáním ze dne [datum] rozšířila žalobu o úrok z prodlení ve výši 0,45 % ročně z částky 23.318,64 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 61.792,15 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 66.056,24 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 103.376,82 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 92.395,70 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Soud I. stupně poté rozhodl doplňujícím rozsudkem a věc předložil odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvoláních žalobkyně.

10. Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 20 Cdo 1546/99, sp. zn. 26 Cdo 938/2015, sp. zn. 26 Cdo 228/2015, sp. zn. 28 Cdo 2401/2008 a sp. zn. 30 Cdo 256/2018) soudem I. stupně již řádně provedené listinné důkazy s ohledem na jejich povahu neopakoval, dokazování doplnil o plnou moc obce Rájec, Rámcovou smlouvu o dodávce a odběru elektřiny a zemního plynu č. 2015, protokol soudu ze dne [datum], usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 11. 2020, č. j. 111 C 17/2019-156, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, č. j. 22 Co 10/2021-167, plnou moc obce Březůvky, usnesení Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148, rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 6. 2021, č. j. 11 C 98/2020-214 a přihlášku pohledávky žalobkyně do insolvenčního řízení EPK. Odvolací soud z jím provedeného dokazování, shodných skutkových tvrzení účastníků, ze skutečností známých mu z úřední činnosti (z věcí vedených u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], pod sp. zn. 58 Co 239/2021, sp. zn. 59 Co 239/2021, sp. zn. 60 Co 239/2021, sp. zn. 58 Co 240/2021, sp. zn. 60 Co 229/2020, u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 23 C 51/2018-385, a u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, sp. zn. 35 Co 175/2019), z účastníky předložených rozhodnutí soudů v obdobných věcech (věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 111 C 17/2019, u Krajského soudu v Praze ve věci sp. zn. 22 Co 10/2021, u Okresního soudu ve [obec] ve věci sp. zn. 11 C 98/2020, u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], sp. zn. 59 Co 226/2020) a správných skutkových zjištění soudu I. stupně dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

11. Projekt Energie pod kontrolou pro obce a města prezentovaný EPK prezentací ze dne [datum] definoval nabízenou správu odběrných míst a její financování tak, že odběrná místa obce a jejích organizací budou převedena pod komplexní přenesenou správu energetiky do EPK a to dle grafického znázornění tak, že EPK bude dodávat energie do odběrných míst obce a EPK bude fakturovat 1:1 a poplatek za správu [číslo] Kč/rok a 0,01 Kč/kWh (bod 4); v rámci poplatku za správu odběrných míst bude EPK mimo jiné realizovat nákupy elektrické energie a zemního plynu na velkoobchodních evropských trzích (bod 5., bod 7.); dle grafického znázornění město Luhačovice napojené pouze na EPK platí méně Kč/MWh než města Kosmonosy a [obec] napojené na velkoobchodníky, maloobchodníky/aukce, zprostředkovatele/makléřské společnosti a obchodní zástupce (bod 6.) (Představení neziskové obecně prospěšné společnosti vzniklé z iniciativy starostů měst a obcí ze dne [datum]). Projekt fakticky fungoval v souladu s tímto představením tak, že EPK uzavřela s obcemi smlouvy o energetickém poradenství a na jejich základě jí obce svěřily svá odběrná místa a zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, které EPK přeregistrovala na sebe, stala se jejich správcem a provozovatelem a na základě smluv uzavřených mezi ní a dodavateli energií do nich zajišťovala dodávky elektrické energie a zemního plynu; obce neměly vztah s žádným dodavatel elektrické energie a zemního plynu a za dodávky platily přímo EPK (nesporné skutečnosti, Smlouva o spolupráci, skutečnosti známé odvolacímu soudu z věcí uvedených výše vedených u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec] a z výše uvedených rozhodnutí předložených oběma účastníky řízení v obdobných věcech). Princip fungování EPK byl žalobkyni znám (nesporné tvrzení žalobkyně).

12. Na jednání dne [datum] rada žalovaného rozhodla o zapojení žalovaného do neziskové obecně prospěšné společnosti vzniklé z iniciativy starostů měst a obcí„ Energie pod kontrolou pro obce a města“ (zápis [číslo] 2013 zasedání rady městyse [obec]). Dne [datum] uzavřela EPK (poskytovatel), a žalovaný (městys) Smlouvu o energetickém poradenství a správě odběrných míst a zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, jíž se EPK mimo jiné zavázala pro žalovaného provádět činnost spočívající v komplexní přenesené správě z městyse na poskytovatele a provozování odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ve vlastnictví městyse /čl. I., bod 1.3., písm. b) /; městys EPK svěřil odběrná místa a odběrná zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ve svém vlastnictví specifikovaná v příloze do komplexní přenesené správy EPK (čl. III., bod 3.1.), jíž se rozumí změna/přeregistrace zákazníka u odběrných míst městyse na poskytovatele, který se tak stane pro městys správcem předmětných odběrných míst a nevýhradním provozovatelem odběrných míst a odběrných zařízení (čl. III., bod 3.2.); strany se dále dohodly, že provozovatel zajistí městysu výhodnější ceny všech neregulovaných plateb (čl. III., bod 3.3.); že provozovatel zajistí pokles ceny dle bodu 3.3 smlouvy mimo jiné prostřednictvím nákupu a prodeje nezbytného množství elektrické energie a zemního plynu prostřednictvím kvalifikovaných smluvních partnerů na evropských energetických burzách, komoditních burzách a krátkodobých trzích operátorů trhů, které splňují podmínky transparentnosti ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb. /čl. III., bod 3.6. písm. d) /; že městys zaplatí poskytovateli odměnu za správu odběrných míst (čl. III., bod 3.9.); poskytovatel převzal podpisem smlouvy plnou odpovědnost za přeregistraci odběrných míst městyse s tím, že je povinen tato přeregistrovat (čl. IV., bod 4.1.); v souvislosti se správou odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu odpovídá poskytovatel městysu za to, že smlouvy uzavřené dle obchodní strategie poskytovatele bude poskytovatel uzavírat pouze s kvalifikovanými dodavateli podle zákona č. 458/2000 Sb. (čl. IV., bod 4.2.); městys se zavázal hradit poskytovateli náklady spojené se zajištěním dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrních míst a odběrných zařízení předaných poskytovateli do správy (čl. VII., bod 7.1.), a to dle platebního kalendáře vystaveného poskytovatelem na celý rok a vyúčtovací faktury (čl. VII., body 7.2. až 7.7.). Součástí této smlouvy byla Příloha 1 obsahující seznam odběrných míst a odběrných zařízení městyse předaných poskytovateli do správy. Součástí této smlouvy byla také Příloha 2 - [příjmení] moc a potvrzení o právních vztazích ze dne [datum] podepsaná starostou žalovaného tohoto znění: Městys [obec] potvrzuje, že EPK…je na základě uzavřených smluvních vztahů oprávněna nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií Městyse [obec]. Toto oprávnění zejména zahrnuje právo zastupovat Městys [obec] před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je EPK. Tímto se rovněž potvrzuje, že EPK je oprávněna na základě uzavřených smluvních vztahů s Městysem [obec] uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů Městyse [obec], a že jí náleží právo s těmito odběrnými místy a odběrnými zařízeními nakládat. (Smlouva o energetickém poradenství a správě odběrných míst zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu). Smlouva o energetickém poradenství včetně příloh byla schválena zastupitelstvem žalovaného dne [datum] (Výpis z usnesení zastupitelstva žalovaného ze dne [datum], č. j . ÚMP/587/2013). V období [číslo] až 11/ 2015 EPK fakturovala žalovanému zálohy za dodané energie s tím, že jednou za rok došlo k vyúčtování záloh za skutečně odebrané množství energií; žalovaný tyto platby hradil na účet EPK a neměl vztah s žádným dodavatelem energií (faktury předložené žalovaným, bankovní výpisy žalovaného, nesporné skutečnosti). Posledním dodavatelem, který na základě smlouvy s EPK před žalobkyní dodával energie do odběrních míst a odběrných zařízení žalovaného byla společnost [právnická osoba], která dodávky ukončila předčasně a do insolvenčního řízení EPK společnost [právnická osoba] přihlásila pohledávky se splatností od [datum] do [datum] (nesporné skutečnosti, přihláška pohledávky [právnická osoba] do insolvenčního řízení EPK).

13. Dne [datum] uzavřela EPK (Účastník [číslo]), [právnická osoba] (Účastník [číslo]) na straně jedné a žalobkyně (Účastník [číslo]) na straně druhé Dohodu o spolupráci, dle které smluvní strany prohlásily, že Účastník [číslo] poskytuje svým smluvním partnerům službu komplexní přenesené správy odběrných míst svých zákazníků (dále jen„ klient“) a provozuje přenesenou správu odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektřiny a zemního plynu ve vlastnictví klientů, a to zejména na základě uzavřených smluv o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu mezi Účastníkem [číslo] [číslo] klienty a na základě plných mocí vystavených klienty (čl. I., bod 1); Účastník [číslo] [číslo] prohlásili, že na základě plných mocí od klientů jako majitelů odběrných míst jsou oprávněni uzavírat jejich jménem a na jejich účet smlouvy s dodavateli elektrické energie a zemního plynu na jejich dodávku do odběrných míst, což Účastník [číslo] vzal na vědomí a souhlasil s tím (čl. I., bod 2); Účastníci [číslo] [číslo] prohlásili, že mají ke dni uzavření této dohody ve své přenesené správě cca [číslo] odběrných míst klientů (čl. I., bod 3); smluvní strany se dohodly, že za účelem co nejefektivnějšího zajištění nepřetržitých dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst klientů uzavřou spolu smlouvy o sdružených službách dodávek elektrické energie a zemního plynu, na jejichž základě bude Účastník [číslo] poskytovat dodávky energií zákazníkům Účastníka [číslo] [číslo] za cenu sjednanou v dohodě, a to pro období minimálně jednoho roku (čl. II., bod 1.); byly sjednány smluvní pokuty za definovaná porušení smluvních povinností (čl. IV., body 1., 2. a 3.) (Dohoda o spolupráci).

14. Dne [datum] uzavřela žalobkyně (Dodavatel) s EPK (Zákazník) Smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny pro odběrná místa a odběrná zařízení žalovaného na období od [datum] do [datum], jíž se Dodavatel zavázal poskytnout Zákazníkovi sdružené služby dodávky elektrické energie do odběrných míst Zákazníka specifikovaných v příloze [číslo]; pro případ ukončení činnosti EPK měla být dle Smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu EPK postoupena na smlouvu o sdružených službách dodávek mezi žalobkyní jako dodavatelem a koncovým zákazníkem - majitelem a provozovatelem odběrních míst specifikovaných v příloze této smlouvy (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]). Žalobkyně o existenci Smlouvy o energetickém poradenství věděla (Smlouva o spolupráci, Smlouva ze dne [datum]). EPK žalobkyni při podpisu Dohody o spolupráci předložila [příjmení] moc (nesporná tvrzení žalobkyně). Žalobkyně dodávala elektrickou energii do odběrných míst žalovaného v prosinci 2015 (nesporná tvrzení žalobkyně).

15. Dne [datum] byla podepsána Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] mezi dodavatel žalobkyní a zákazníkem označeným jako Městys [obec] zastoupeným Ing. [jméno] [příjmení] na období od [datum] do [datum]; v kolonce podpisu zákazníka je připojen otisk razítka EPK a podpis [příjmení] [jméno]; v příloze [číslo] byla označena odběrná místa žalovaného (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] včetně přílohy [číslo]). Dne [datum] byla podepsána Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] mezi dodavatel žalobkyní a zákazníkem označeným jako Městys [obec] zastoupeným Ing. [jméno] [příjmení] na období od [datum] do [datum]; v kolonce podpisu zákazníka je připojen otisk razítka EPK a podpis [příjmení] [jméno]; v příloze [číslo] byla označena odběrná místa žalovaného (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] včetně přílohy [číslo]). Při podpisu Smluv o dodávkách energií EPK předložila žalobkyni [příjmení] moc, usnesení zastupitelstva žalovaného ze dne [datum] a seznamy odběrných míst žalovaného (nesporná tvrzení žalobkyně). Žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění [příjmení] v době uzavření Smluv o dodávkách energií věděla ([příjmení] moc ze dne [datum], Smlouva ze dne [datum], skutečnost, že žalobkyni byl znám princip fungování EPK, Dohoda o spolupráci). O existenci Smluv o dodávkách energií byl žalovaný poprvé informován dopisem EPK ze dne [datum] označeným jako Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované elektrické energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě Energie pod kontrolou, obecně prospěšné společnosti pro období od [datum] do [datum], jímž EPK žalovanému sdělila, že jeho jménem a na jeho účet uzavřela Smlouvy o dodávkách energií s vybraným dodavatelem, což označila jako„ změnu k lepšímu“ (Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované elektrické energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě Energie pod kontrolou, obecně prospěšné společnosti pro období od [datum] do [datum]). Žalovanému bylo Oznámení o zasmluvnění včetně Smluv o dodávkách energií odesláno dne [datum] a doručeno dne [datum] (podací arch, seznam písemností); o schválení Smluv o dodávkách energií příslušné orgány žalovaného nerozhodovaly (nesporná tvrzení).

16. Dopisem ze dne [datum] adresovaným EPK žalovaný oznámil ukončení smluvního vztahu ze Smlouvy o energetickém poradenství a zrušení [příjmení] moci, což EPK dopisem ze dne [datum] adresovaným žalovanému akceptovala s tím, že Smlouva o energetickém poradenství bude ukončena k datu [datum] a energie mu bude dodávat a fakturovat žalobkyně (dopis ze dne [datum] a dopis ze dne [datum]). Ukončení vztahu s EPK dal žalovaný žalobkyni na vědomí dopisem ze dne [datum], který byl do datové schránky žalobkyně dodán dne [datum] (dopis ze dne [datum] a detail odeslané zprávy). Žalobkyně se do datové schránky přihlásila dne [datum] (skutečnosti známé odvolacímu soudu z výše uvedených věcí vedených u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec]).

17. Dne [datum] žalobkyně pro žalovaného vystavila platební kalendář, jímž určila zálohy na rok 2016 (platební kalendář); žalovanému byl platební kalendář odeslán e-mailem až dne [datum] (e-mail). První fakturu žalovaný od žalobkyně obdržel dne [datum] (kniha došlých faktur). Část vystavených faktur byla uhrazena jednostrannými zápočty žalobkyně na přeplatky žalovaného (jednostranné zápočty), část vystavených faktur byla uhrazeno přímo žalovaným, a to platbami v období od [datum] do [datum] ve výši celkem 51.716,36 Kč (výpis z internetového bankovnictví žalobkyně) a platbami v průběhu tohoto řízení, o něž vzala žalobkyně žalobu z části zpět (částečná zpětvzetí žaloby).

18. Dopisem ze dne [datum] starosta žalovaného žalobkyni sdělil, že uznávají závazky za spotřebu energií dle vystavených dokladů a že k učinění smíru a v zájmu vyrovnat závazky zasílají splátkový kalendář; součástí dopisu bylo starostou podepsané Uznání závazku a splátkový kalendář včetně knihy došlých faktur (dopis ze dne [datum] včetně příloh); se splátkovým kalendářem žalobkyně nesouhlasila a nepodepsala jej (nesporná tvrzení, splátkový kalendář).

19. Dne [datum] žalobkyně do insolvenčního řízení EPK přihlásila pohledávku ve výši 7.120.474,56 Kč skládající se z jistiny v podobě smluvní pokuty dle čl. IV. bodu 2 Dohody o spolupráci a zákonného úroku (přihláška pohledávky). Dne [datum] žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení EPK pohledávku ve výši 356.762 Kč z titulu nevrácených přeplatků za poskytnuté dodávky elektrické energie a zemního plynu (přihláška pohledávky).

20. Soud I. stupně k důkazu provedl i další účastníky navržené listinné důkazy, jež však nebyly pro posouzení a rozhodnutí této věci podstatné, pročež z nich soudy skutková zajištění a skutkové závěry nečinily. Skutková zjištění z účastníky namítaných rozhodnutí soudů v obdobných věcech (a příslušných plných mocí) jsou v potřebném rozsahu uvedena až v rámci vypořádání odvolacích námitek žalobkyně. Odvolací soud neměl za podstatné prokazování žalovaným tvrzené propojenosti žalobkyně a EPK, z níž mělo vyplývat tvrzení žalovaného, že EPK jednala v rozporu s jeho zájmy, neboť nedůvodnost žaloby vyplynula z ostatních již prokázaných skutečností; bez ohledu na uvedené však odvolací soud nad rámec uvádí, že se ztotožňuje se skutkovým závěrem soudu I. stupně o tom, že žalobkyně není subjektem propojeným s EPK, což odpovídá také závěru Krajského soudu v [obec] prezentovanému a odůvodněnému v usnesení ze dne 20. 11. 2017, č. j. 4 ICm 4754/2017-69. Obdobně pak měl odvolací soud za nadbytečné i dokazování ve vztahu k dalším námitkám žalovaného, neboť tyto již s ohledem na zamítnutí žaloby nebylo nutné posuzovat. Prokazování žalobkyní namítaného tvrzení, že odběrná místa elektřiny žalovaného nebyla na EPK přehlášena, neměl odvolací soud za podstatné, neboť i pokud by toto bylo prokázáno, jednalo by se o porušení smluvní povinnosti vyplývající pro EPK ze Smlouvy o energetickém poradenství, které však s textem [příjmení] moci, z níž rozsah zástupčího oprávnění vyplývá, nemá nic společného; v této souvislosti je pak možno dodat, že pokud odběrná místa na EPK přepsána nebyla, mělo to žalobkyni tím více signalizovat, že tak má EPK ještě učinit. Účastníky navržené důkazy, jež soud I. stupně neprovedl, byly pro posouzení a rozhodnutí této věci nadbytečné a proto soud I. stupně postupoval zcela v souladu se zásadou rychlosti a ekonomie řízení, když je k důkazu neprovedl.

21. Skutkový závěr odvolacího soudu odpovídá skutkovému závěru soudu I. stupně, jež, včetně postupu soudu I. stupně při dokazování, žalobkyně v odvolání z části rozporovala.

22. Tvrzení ohledně důvodů uzavření Smlouvy ze dne [datum] byla pro posouzení věci z pohledu odvolacího soudu zcela nadbytečná; podstatné bylo pouze to, že smlouva byla uzavřena, že byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum] a že dle ní bylo žalobkyní fakticky plněno do odběrných míst žalovaného a pouze toto odvolací soud v této souvislosti zohlednil; textem Smlouvy ze dne [datum] bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že smlouva byla uzavřena na období prosince 2015, když v textu je výslovně uvedeno, že je uzavřena na období od [datum] do [datum]; pravdou není ani to, že by žalobkyně do insolvenčního řízení EPK přihlásila pohledávky vzniklé jí za neuhrazené dodávky energií z konce roku 2015 (tedy dle této smlouvy), neboť do insolvenčního řízení přihlásila smluvní pokutu dle Smluv o dodávkách energií.

23. Pokud soud I. stupně dovodil, že žalobkyni byl znám obsah Smlouvy o energetickém poradenství, byl jeho závěr správný; na Smlouvu o energetickém poradenství výslovně odkazuje žalobkyní uzavřená Smlouva ze dne [datum] a je stěží představitelné, že by žalobkyně na tuto smlouvu odkázala v situaci, kdy by jí její obsah nebyl znám (§ 4, § 5 odst. 1 o. z.) nadto výslovně tak, že tato bude nestandardně pro„ případ ukončení činnosti EPK postoupena“ na smlouvu o sdružených službách dodávek energií mezi ní jako dodavatelem a majitelem a provozovatelem odběrných míst jako zákazníkem – tedy v situaci, kdy zjevně chtěla práva a povinnosti z ní pro EPK plynoucí sama převzít; vědomost žalobkyně o obsahu Smlouvy o energetickém poradenství je pak podpůrně možno dovodit i z toho, že ve Smlouvě o spolupráci, byl původně model spolupráce EPK a žalobkyně nastaven a následně dle Smlouvy ze dne [datum] i realizován tak, že ve smluvním vztahu byla žalobkyně s EPK a nikoliv s žalovaným (obcemi), tedy způsobem odpovídajícím fungování EPK a Smlouvě o energetickém poradenství.

24. Žalovaný od počátku řízení tvrdí, že EPK při uzavření Smluv o dodávkách energií překročila zástupčí oprávnění vymezené v jím vystavené [příjmení] moci, což v řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno právě onou [příjmení] mocí, z níž možnost EPK jednat při uzavření Smluv o dodávkách energií jménem a na účet žalovaného nevyplývá; žalovaný tedy v tomto směru unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní.

25. Ze skutečnosti, že v Oznámení o zesmluvnění či v Dohodě o spolupráci bylo ze strany EPK uvedeno, že je na základě smluv o energetickém poradenství a vystavených plných mocí oprávněna smlouvy o dodávkách energií uzavřít jménem a na účet žalovaného (klientů), není možno uzavřít, že by EPK takovéto oprávnění měla, neboť rozsah jejího oprávnění jednat za žalovaného vyplývá pouze z [příjmení] moci a nikoliv z prohlášení EPK; z této skutečnosti pak není možno dovozovat ani nevědomost žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění, neboť [příjmení] moc měla při uzavření Smlouvy o spolupráci a Smluv o dodávkách energií k dispozici, pročež si mohla a měla pravdivost tohoto prohlášení EPK sama vyhodnotit.

26. V závěru soudu I. stupně o vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění, odvolací soud žádné prvky libovůle nespatřuje, neboť překročení zástupčího oprávnění ze strany EPK je, jak bude následně vysvětleno, zjevné již z žalobkyni známého textu [příjmení] moci, ohledně níž žalovaný od počátku řízení tvrdí, že z ní oprávnění [příjmení] jednat jeho jménem a na jeho účet nevyplývá. Tento závěr je pak podpořen také Smlouvou ze dne [datum] a Dohodou o spolupráci, kde byl zpočátku model spolupráce EPK a žalobkyně nastaven a do konce roku 2015 také fakticky realizován tak, že ve smluvním vztahu byla žalobkyně s EPK a nikoliv s žalovaným a žalobkyně dodávala elektrickou energii do odběrných míst žalovaného, který za tyto dodávky platil EPK, což odpovídalo také žalobkyni známému principu fungování EPK popsanému výše. Žalobkyní v této souvislosti namítaná nabídka nejnižší ceny energií, s rozsahem zástupčího oprávnění [příjmení] nijak nesouvisí. Nerozhodné z tohoto pohledu je také to, že se Smlouva ze dne [datum] týkala pouze elektrické energie a nikoliv plynu, neboť zástupčí oprávnění bylo žalovaným vymezeno [příjmení] mocí pro všechny energie, což žalobkyni, která měla text [příjmení] moci k dispozici, mělo být známo a nemohla se tak domnívat, že by snad zástupčí oprávnění mohlo a mělo být, v případě smlouvy o dodávkách zemního plynu, jiné.

27. Odvolací soud se nejprve zabýval odvoláním žalobkyně proti doplňujícímu rozsudku. Z výše podrobně uvedených žalobních požadavků žalobkyně je zřejmé, že podáním ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 356.939,55 Kč s úrokem z prodlení z žalobkyní definovaných dlužných částek za dobu do [datum] stejně jako v žalobě ve výši 8,05 % ale od [datum] nově ve výši 8,5 %; žalobkyně tedy podáním ze dne [datum] žalobu v části úroku z prodlení rozšířila tak, že nově po žalovaném požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,45 % ročně z částky 23.318,64 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 61.792,15 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 66.056,24 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 103.376,82 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 92.395,70 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení přičemž soud I. stupně tuto změnu žaloby usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 27 C 25/2017-903, připustil. Ve vztahu k účastníkům řízení občanský soudní řád pojem„ písařská chyba“ nezná; aplikovat by bylo možné pouze § 43 odst. 1 o. s. ř., tedy neúplnost, neurčitost nebo nesrozumitelnost podání. Jelikož výše uvedené rozšíření žaloby bylo ve vztahu k úrokům z prodlení úplné, srozumitelné a určité, byla i připuštěná změna žaloby v části úroků z prodlení projednatelná. Pokud soud I. stupně rozsudkem o této části žaloby nerozhodl, nerozhodl o všem a správně doplňujícím rozsudkem své rozhodnutí o tuto část předmětu řízení doplnil. Vyjádření žalobkyně ve vztahu k jí požadovaným úrokům z prodlení při jednání dne [datum], soud I. stupně dle obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) správně vyložil jako částečné zpětvzetí žaloby a se souhlasem žalovaného řízení v této části výrokem III., o nějž rozsudek doplnil, zastavil (§ 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř.). Věcně správné bylo i jeho rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o vydání doplňujícího rozsudku, neboť žalobkyně zpětvzetím žaloby v této části procesně zastavení řízení zavinila a žalovanému v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku náklady řízení nevznikly (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.).

28. Ve vztahu k žalobkyní původně podáním ze dne [datum] a [datum] uplatněnému požadavku, aby jí soud pro případ, že shledá smluvní vztahy mezi ní a žalovaným neplatnými vůči žalovanému přiznal právo na zaplacení částky 594.138,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 594.138,65 Kč od [datum] do zaplacení, se odvolací soud vyjádřil již ve svém usnesení ze dne 31. 10. 2019, č. j. 58 Co 158/2019-983. Soud I. stupně žalobkyni v souladu s pokynem odvolacího soudu vyzval k odstranění této vady žaloby, na což žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], z jehož obsahu je nutno dovodit, že žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 356.939,55 Kč s příslušenstvím z titulu Smluv o dodávkách energií nebo neoprávněného odběru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o odstranění vad žaloby, postupoval soud I. stupně správně, pokud již takovouto„ změnu žaloby“ nepřipouštěl a projednal ji ve znění navrženém žalobkyní (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 71/2001).

29. Soud I. stupně se správně primárně zabýval výkladem obsahu [příjmení] moci, když právě v ní vymezený rozsah zástupčího oprávnění je pro posouzení otázky pasivní věcné legitimace žalovaného (tj. toho, zda EPK při uzavření Smluv o dodávkách energií /ne/překročila zástupčí oprávnění udělené jí žalovaným, zda jsou smlouvy platné a koho zavazují) určující.

30. Smlouva o energetickém poradenství byla mezi EPK a žalovaným uzavřena a [příjmení] moc byla žalovaným pro EPK vystavena dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jako„ obč. zák.“, a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jako„ obch. zák.“. Smlouva o energetickém poradenství i [příjmení] moc byly řádně a v souladu s § 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, schváleny zastupitelstvem žalovaného dne [datum] Smlouvu o energetickém poradenství uzavřenou mezi žalobkyní, jako podnikatelkou (§ 2 odst. 2 obch. zák.) a žalovaným jako samosprávnou územní jednotkou, jejímž obsahem bylo zabezpečování veřejných potřeb spočívající v zajištění dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst a odběrných zařízení obce (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], sp. zn. Ncp 1032 [číslo]), odvolací soud posoudil dle části třetí obch. zák. (§ 261 odst. 2, 5 obch. zák.), konkrétně jako smlouvu komisionářskou (§ 577 a násl. obch. zák.), jíž se žalobkyně (komisionář) zavázala, že zařídí vlastním jménem pro žalovaného (komitenta) na jeho účet komplexní přenesenou správu odběrných míst a odběrných zařízení elektrické energie a zemního plynu žalovaného (obchodní záležitost) a žalovaný se zavázal zaplatit jí náklady spojené se zajištěním dodávek (úplatu). V souvislosti a v souladu s touto smlouvou /viz článek čl. I. bod 1.3., písm. b), článek III. body 3.1., 3.2., 3.3., 3.6 písm. d), čl. IV. body 4.1. a 4.

2. Smlouvy o energetickém poradenství/ žalovaný dle § 31 a násl. obč. zák. vystavil pro [příjmení] [příjmení] moc, jejíž výkladová pravidla jsou obsažena v § 266 obch. zák. a subsidiárně také v § 35 odst. 1, 2 obč. zák.

31. V době vystavení [příjmení] moci žalobkyně s žalovaným přímo nejednala, jeho úmysl jí tedy mohl být znám pouze v souvislosti s její soudem dovozenou znalostí obsahu Smlouvy o energetickém poradenství. Jelikož účelem Smlouvy o energetickém poradenství byla komise a [příjmení] moc byla žalovaným pro EPK vystavena v souvislosti s touto smlouvou a za účelem jejího naplnění, je nutno z hlediska subjektivního výkladu obsahu [příjmení] moci uzavřít, že žalovaný zavázal EPK k jednáním s dodavateli energií (elektrické energie a zemního plynu) v pozici komitenta, tj. osoby, která bude vlastním jménem a na účet žalovaného uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu; takovýto výklad odpovídá stanovisku žalovaného, který uvedl, že EPK nezmocnil k jednání jeho jménem a na jeho účet. V této souvislosti odvolací soud pouze dodává, že vzhledem k tomu, že všechny plné moci udělené obcemi pro EPK (známé mu z úřední činnosti či z v nich účastníky předložených rozhodnutí soudů a rozhodců) mají naprosto shodný text, je možno dovodit, že plné moci formulovala sama EPK, což však na skutečnosti, že ji obce (žalovaný) podepsaly, ničeho nemění.

32. I v případě, že by [příjmení] moc nebylo možno vykládat subjektivně proto, že žalobkyni úmysl žalovaného při jejím vystavení nemohl být znám a tato byla vykládána pouze podle významu, který by jí zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen, tedy jakéhokoliv dodavatele či distributora energií, dospěl odvolací soud k obdobnému závěru. Předně je nutno uvést, že [příjmení] moc je nutno vnímat a vykládat komplexně v souvislostech celého jejího textu (tj. všech tří odstavců) a ne účelově a tendenčně tak, jak to činí žalobkyně, která zástupčí oprávnění [příjmení] dovozuje z 3. odstavce bez ohledu na obsah a smysl předchozích odstavců. Předmětná plná moc je z tohoto pohledu jednostranným právním úkonem žalovaného, jímž je zástupčí oprávnění pro EPK z hlediska jazykového i logického výkladu vyjádřeno určitě, přesně a jednoznačně. Z obsahu plné moci se jednoznačně podává, že EPK byla oprávněna nakládat s odběrnými místa a odběrnými zařízeními energií žalovaného (1. odstavec), což zahrnuje právo zastupovat žalovaného před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), který je EPK (2. odstavec) a uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalovaného (3. odstavec). V 2. odstavci je tedy výslovně uvedeno, že žalovaným pro EPK v 1. odstavci udělené oprávnění nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními znamená přehlášení odběru energií jednotlivých odběrných míst na nového odběratele, kterým je EPK, přičemž při tomto přehlášení odběrných míst na sebe (avšak výslovně pouze při něm) je EPK oprávněna jednat jako zástupce žalovaného; prakticky tedy tímto byla EPK žalovaným zmocněna, aby jej jako původního zákazníka/odběratele zastupovala při úkonech nutných k ukončení dosavadního smluvního vztahu, kterým byla dodávka energií žalovanému před uzavřením smluvních vztahů žalovaného s EPK realizována. Toto ujednání a zejména použitá formulace„ přehlášení odběru na nového odběratele“, nevzbuzuje žádné pochybnosti a jednoznačně z něj v kontextu s 3. odstavcem vyplývá, že při uzavření nových smluvních vztahů má být nově (tedy zjevně jinak než před uzavřením smluvních vztahů žalovaného a EPK) odběratelem EPK; jiný výklad pak není objektivně možný, ani pokud jde o vnímání z pozice 3. osoby, jež by měla k dispozici pouze text [příjmení] moci. V této souvislosti je třeba vyložit, že termínem„ nové smluvní vztahy“ je nutno v kontextu dodavatelům a distributorům energií jako podnikatelům v energetice jistě známým pojmům zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015, dále jako„ en. z.“, rozumět smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny a zemního plynu. Poslední 3. odstavec je pro 3. osoby potvrzením, že do smluvních vztahů týkajících se dodávek energií do odběrných míst a odběrných zařízení žalovaného bude jako nový odběratel na základě nově uzavřených smluv o sdružených službách dodávek energií nově vstupovat EPK, a to namísto dosavadního zákazníka - žalovaného; právo EPK s odběrnými místy nakládat tedy dle 3. odstavce jednoznačně zahrnuje právo uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalovaného avšak tak, že odběratelem bude namísto žalovaného nově EPK. Takto učiněným výkladem [příjmení] moci není možno dospět k závěru, že by jí žalovaný udělil EPK oprávnění jeho jménem a na jeho účet s dodavateli uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky energií. Pochybnosti dodavatele či distributora energií v době uzavření Smluv o dodávkách energií vylučovala také ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bodu 17 a § 2 odst. 2 písm. b) bodu 26 en. z., která připouštěla, aby zákazníkem odebírajícím elektřinu či plyn do příslušného odběrního místa byla 3. osoba odlišná od vlastníka odběrného místa, která pak energie pouze přeúčtovává.

33. Smlouvy o dodávkách energií ze dne [datum] byly uzavřeny dle § 50 odst. 2 en. z., který upravuje právní vztahy mezi účastníky trhu s elektřinou a který je ve vztahu k občanskému zákoníku předpisem speciálním. Jelikož k jednání EPK v souvislosti s uzavřením těchto smluv došlo dne [datum] (§ 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jako „o. z.“,), posuzoval odvolací soud otázku žalovaným namítaného překročení zástupčího oprávnění [příjmení] dle § 446 o. z. (jež dopadá na případy překročení zástupčího oprávnění při smluvním zastoupení a vůči § 440 o. z. je ustanovením speciálním) a ve vztahu k excesům a důsledkům neschválení jednání rovněž ve spojení s § 440 o. z.

34. EPK při uzavření Smluv o dodávkách energií překročila zástupčí oprávnění, udělené jí žalovaným ve vztahu k 3. osobám [příjmení] mocí, neboť její jednání jménem žalovaného neodpovídalo žalovaným udělenému smluvnímu oprávnění jej zastupovat osvědčenému v předmětné plné moci. Žalobkyně přitom měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že EPK zástupčí oprávnění zřejmě překračuje. Předně to žalobkyně mohla a měla poznat (§ 4 o. z.) již ze samotného textu [příjmení] moci, jež tendenční a účelový výklad prosazovaný žalobkyní nepřipouští. Pochybnosti žalobkyně dále vylučuje i to, že Smlouva o energetické spolupráci uzavřená mezi ní a EPK i Smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi ní jako dodavatelem a EPK jako odběratelem elektrické energie ve vztahu k odběrním místům žalovaného, výše provedenému výkladu [příjmení] moci odpovídaly a ačkoliv jimi byly principy spolupráce EPK a žalobkyně i dodávky elektrické energie žalobkyně pro EPK do odběrních míst žalovaného nastaveny správně i pro celé období roku 2016, došlo následně bez rozumného důvodu Smlouvami o dodávkách energií ke změně, jež však [příjmení] moci ani žalobkyni známému principu fungování EPK neodpovídá;„ změna“ přitom dle samotné EPK přišla až v souvislosti s balíkem cca [číslo] smluv uzavřených v listopadu 2015. Zarážející je také ujednání Smlouvy ze dne [datum] pro případ ukončení činnosti EPK v situaci, kdy žalobkyně dle svého tvrzení o dluzích EPK nevěděla; takovéto ujednání odvolacímu soudu spíše implikuje, že žalobkyně si problémů EPK byla vědoma a tímto ujednáním se snažila ochránit své obchodní zájmy; v této souvislosti pak odvolací soud nemůže nezmínit také skutečnost, že žalobkyně za EPK nemá pohledávky z titulu neuhrazených dodávek ale ze smluvní pokuty (nadto ve značné výši) sjednané v době, kdy již žalobkyně zřejmě pochybnost o dalším fungování EPK měla. Smlouva ze dne [datum] navíc výslovně odkazuje na Smlouvu o energetickém poradenství obsahující dohodu o plné moci mezi žalovaným a EPK, a to v souvislosti s jejím„ postoupením na žalobkyni v případě ukončení činnosti EPK“, což při předpokladu, že žalobkyně je v oboru energetiky profesionálem a při svém podnikání postupuje obezřetně a uváženě, tak jak je možno od obdobného subjektu obecně očekávat, vyúsťuje v závěr o tom, že jí obsah Smlouvy o energetickém poradenství musel být znám, neboť pokud by jej neznala, byl by její zájem o„ postoupení smlouvy“ (ať již tím bylo míněno cokoliv) zarážející, jelikož by nevěděla, co na ni má vlastně být„ postoupeno“. Pokud se žalobkyně, ač měla [příjmení] moc k dispozici, spolehla na jí zjevně odporující prohlášení EPK (ve Smlouvě o energetické spolupráci či následně v Oznámení o zesmluvnění), musí si následky nést sama. Jelikož tedy žalobkyně měla a mohla bez pochybností poznat, že EPK zástupčí oprávnění zjevně překračuje, neplatí ustanovení § 446 věty druhé před středníkem o. z., tedy že by žalovaný, který nesouhlas s překročením zástupčího oprávnění žalobkyni bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dne [datum] dozvěděl, nesdělil, schválil. Ke schválení překročení zástupčího oprávnění [příjmení] žalovaným tedy nedošlo a dle § 440 odst. 2 věty první o. z. je ze Smluv o dodávkách energií žalobkyni zavázána EPK a nikoliv žalovaný.

35. V této souvislosti je však třeba ohledně dodávek elektrické energie dodat, že tyto byly předmětem plnění žalobkyně pro EPK již na základě Smlouvy ze dne [datum], která nebyla Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] nahrazena (neboť toto z jejího textu nevyplývá) a s ohledem na tvrzení žalobkyně ani nezanikla (žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena pouze na konec roku 2015, ačkoliv z jejího textu vyplývá, že byla uzavřena na období od [datum] do [datum] a jiný způsob jejího ukončení žalobkyně neuvedla). Ohledně dodávek elektrické energie do odběrných míst a odběrných zařízení žalovaného v předmětném období je tedy EPK vůči žalobkyni zavázáno zřejmě již na základě Smlouvy ze dne [datum].

36. O neoprávněný odběr vymezený energetickým zákonem (§ 51 en. z. ohledně elektrické energie a § 74 en. z. ohledně plynu) se v posuzovaném případě nejedná. Vzhledem k existenci platné smlouvy mezi žalobkyní a EPK (Smlouva ze dne [datum] či Smlouvy o dodávkách energií) by se mohlo maximálně jednat o režim § 51 odst. 1 písm. b) en. z. a § 74 odst. 1 písm. b) en. z., dle kterých je neoprávněným odběrem i odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny/plynu, které nejsou splněny ani po upozornění, kde však v pozici neoprávněného odběratele elektřiny/plynu není žalovaný ale EPK, která je smlouvou vázána. I pokud by EPK i přes překročení zástupčího oprávnění nebyla Smlouvami o dodávkách energií vázána a tyto nebyly platné, zakládalo by plnění poskytnuté žalobkyní na základě tohoto právního jednání prospěch EPK (coby strany právního jednání) a nikoli žalovaného, který akt EPK neschválil, neboť by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby byl žalovaný zatěžován jeho důsledky, zvláště za situace, kdy mohl a chtěl ceny za dodávky energií uhradit přímo EPK, a to zápočtem vzájemných pohledávek.

37. Uznání dluhu zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání; je pak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn či zanikl jinak, nebo že byl převeden na jiného, aby to prokázal. Je-li dlužníkem prokázáno, že dluh vůbec nevznikl, pak tato skutečnost je způsobilá právní domněnku existence dluhu vyvrátit (§ 133 o. s. ř.), jelikož je jejím opakem. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1368/2009). Jelikož v řízení bylo prokázáno, že dluh žalovanému nevznikl, byla tím vyvrácena právní domněnka, že dluh v době uznání existoval, založená prohlášením žalovaného ze dne [datum] a jeho částečnými úhradami a není z ní proto možno vycházet.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně věcně správně. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná, co do částky 356.939,55 Kč s příslušenstvím. Zavinění na zastavení řízení co do částek 31.197,02 Kč a 3.241,71 Kč s příslušenstvím nese žalovaný, který žalobkyni tyto částky v průběhu řízení uhradil (§ 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř.); zavinění na zastavení řízení co do příslušenství specifikovaného v doplňujícím rozsudku a usnesení soudu I. stupně č. j. 27 C 25/2019-902 ve znění opravného usnesení č. j. 27 C 25/2017-999 (v úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od [datum] do [datum], z částky 6.000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2.000 Kč od [datum] do [datum]) nese žalobkyně (§ 146 odst. 2 věty první o. s. ř.). Neúspěch žalobkyně v řízení tedy představuje částka 356.939,55 Kč s příslušenstvím a příslušenství specifikované v doplňujícím rozsudku (tj. při zohlednění pouze jistiny 91,2 % předmětu řízení), úspěch představuje částka 34.438,73 Kč s příslušenstvím (tj. při zohlednění pouze jistiny 8,8 % předmětu řízení); úspěch žalobkyně je tedy pouze nepatrný a převážně úspěšnému žalovanému proto přísluší plná náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně ve výši správně určené soudem I. stupně avšak dle § 142 odst. 3 o. s. ř.

39. Odvolací námitky žalobkyně neshledal odvolací soud za důvodné, a k těm, s nimiž se dosud nevypořádal v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí, uvádí následující:

40. Soud I. stupně v rozhodnutí výslovně uvedl, že rozsah zástupčího oprávnění vyplýval jednoznačně již z textu [příjmení] moci a že„ i kdyby měla žalobkyně k dispozici pouze [příjmení] moc, tak jí muselo být zřejmé, že EPK zástupčí oprávnění překračuje“. Soud I. stupně tedy správně ve vztahu k žalobkyni při posouzení rozsahu zástupčího oprávnění uděleného žalovaným pro [příjmení] [příjmení] mocí, vycházel pouze z jejího textu. Obsah Smlouvy o energetickém poradenství soud I. stupně uváděl, stejně jako odvolací soud, pouze jako argument podporující závěr, učiněný již z textu [příjmení] moci.

41. Smlouvy o dodávkách energií nejsou absolutně neplatné dle § 588 o. z. pro nemožnost plnění, neboť odběrná místa byla bez jakékoliv pochybnosti specifikována v jejich příloze a potvrzením toho, že plnění bylo možné je zejména skutečnost, že dle Smlouvy ze dne [datum] byly dodávky žalobkyní pro EPK do odběrných míst žalovaného bez problémů realizovány.

42. Soud I. stupně se stručně avšak výstižně vyjádřil k nedůvodnosti požadavku žalobkyně na přiznání žalobou uplatněného nároku z titulu neoprávněného odběru. Nárok z titulu neoprávněného odběru na platnosti Smluv o dodávkách energií závislým je a jak již odvolací soud uvedl výše, při existenci platné smlouvy mezi žalobkyní a EPK by se jednalo o režim § 51 odst. 1 písm. b) en. z. a § 74 odst. 1 písm. b) en. z., kde je pasivně legitimována EPK.

43. Žalovaný důkazní břemeno ohledně vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění unesl, když tuto skutečnost od počátku řízení tvrdil a prokázána byla již samotnou [příjmení] mocí, kterou měla žalobkyně k dispozici a která výklad prosazovaný žalobkyní neumožňuje; podpůrně pak vyplývala i z dalších důkazů tak, jak již bylo uvedeno výše.

44. Soudem I. stupně provedený výklad [příjmení] moci byl správný. Žalobkyně pouze stále opakuje svou verzi výkladu, kterou z již výše uvedených důvodů odmítl i odvolací soud a to, že soudy tendenční výklad žalobkyně neakceptují, není známkou jejich libovůle.

45. Skutečnost, že EPK neměla licenci pro obchod s komoditou a jako dodavatel komodit nemohla vystupovat, není pro posouzení věci podstatná. Případné podnikání EPK v rozporu s pravidly stanovenými v en. z. je otázkou přestupkové odpovědnosti EPK (§ 90 a násl. en. z.), jež nijak nemůže modifikovat projev vůle smluvních stran v občanskoprávních závazkových vztazích; nadto § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 en. z. připouštěl, aby zákazníkem byla fyzická či právnická osoba, která nakoupenou elektřinu pouze přeúčtovává.

46. O zdánlivé zmocnění (§ 444 odst. 1 o. z.) se v posuzovaném případě jednat nemohlo. Žalovaný se o existenci Smluv o dodávkách energií dozvěděl až měsíc po jejich podpisu, tedy v žalobkyni domněnku, že EPK k jednání zmocnil, objektivně vyvolat nemohl, když pouze z jím vystavené [příjmení] moci žalobkyně dobrou víru, že EPK je žalovaným k uzavření smluv jménem žalovaného a na jeho účet, získat nemohla.

47. Odvolací soud výklad [příjmení] moci provedl i z objektivního hlediska, tedy podle významu, který by jí zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Pokud sama žalobkyně subjektivně pochybnosti neměla, není možné to zohlednit. Nadto je možno opět odkázat na odůvodnění uvedené výše, z nějž vyplývají důvody přesvědčení soudu o tom, že žalobkyně si překročení zástupčího oprávnění vědoma byla. 48. [příjmení] [příjmení] moci jednoznačně vyplývá, jak byla EPK za žalovaného oprávněna jednat (nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií žalovaného, jež zahrnovalo právo zastupovat žalovaného před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je EPK a uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalovaného) a k jinému, než v [příjmení] moci uvedenému, jednání nebyla EPK za žalovaného oprávněna. Nebyl důvod do [příjmení] moci uvádět rozsah toho, jak EPK za žalovaného oprávněna jednat není, když toto by ani vzhledem k rozsahu vyloučeného zástupčího oprávnění nebylo možné.

49. Smlouva ze dne [datum] nebyla sjednána pouze na období konce roku 2015; žalobkyně samozřejmě měla možnost do vztahů namísto [právnická osoba] nevstoupit, a to s ohledem na princip smluvní volnosti. Pohledávky, jež žalobkyni za EPK vznikly, představují smluvní pokutu a nikoliv pohledávky za neuhrazené dodávky energií v prosinci 2015.

50. Závazek žalobkyně vůči [právnická osoba] vyplývající z Rámcové smlouvy o dodávce a odběru elektřiny a zemního plynu č. 2015 ze dne [datum], s projednávanou věcí nesouvisí. Za žalobkyni při jejím uzavření řádně a v souladu se zápisem v Obchodním rejstříku jednal její tehdejší jednatel, tuto smlouvu tedy sama uzavřela. Žalovaný ani EPK nebyli jejími účastníky, nijak je nezavazovala a práva a povinnosti z ní vyplývající se do projevu vůle učiněného již dne [datum] (Smlouva o energetickém poradenství, [příjmení] moc ze dne [datum]) ani nemohla promítnout. Pokud žalobkyni tento její závazek vůči [právnická osoba] v uzavření Smluv o dodávkách energií (ale i Smlouvy ze dne [datum]) bránil, neměla ji uzavírat (princip smluvní volnosti). Námitky žalobkyně, že její postup při uzavření Smluv o dodávkách energií ani nemohl být jiný, je vyvrácen Smlouvou ze dne [datum], kde jinak postupovala.

51. Soud I. stupně správně neprovedl důkazy týkající se žalobkyní tvrzení nekalé soutěže [právnická osoba] vedené proti ní, neboť tyto nemohly mít na jeho rozhodnutí vliv, když konkurenční spory mezi účastníky hospodářské soutěže nikterak nesouvisí s předmětem daného sporu a to ani v případě, že by jednání žalovaného bylo skutečně ovlivněno nekalosoutěžním jednáním [právnická osoba] [příjmení] odpovědnou za případné nekalosoutěžním jednání [právnická osoba] může být vždy pouze [právnická osoba], nikoliv žalovaný.

52. Soud I. stupně má právo svůj předběžné prezentovaný názor změnit a tento nový názor účastníkům prezentoval již ze dne 20. 2. 2019, č. j. 27 C 25/2017-956, pročež oba účastníci měli možnost se s ním seznámit a vyjádřit se k němu.

53. S odlišnými závěry soudů ve skutkově obdobných věcech se soud I. stupně nevypořádal, pročež tak s ohledem na § 13 o. z. nyní činí soud odvolací, který v této souvislosti předesílá, že všechny jemu známé plné moci udělené obcemi pro EPK byly obsahově zcela totožné, obsahovaly tři odstavce textu a z tohoto pohledu se proto skutečně jednalo o skutkově totožné věci.

54. Výsledek řízení vyplývající z protokolu soudu ze dne [datum], není pro nyní posuzovanou věc použitelný, neboť tam žalovaná učinila nesporným tvrzení žalobkyně, že žalovaná [příjmení] udělila plnou moc a jako zákazník, zastoupená EPK, uzavřela s žalovanou jako obchodníkem smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny; v nyní projednávané věci se však jednalo o tvrzení sporná.

55. Okresní soud v Berouně ve věci vedené u něj pod sp. zn. 111 C 17/2019 a Krajský soud v Praze ve věci vedené u něj pod sp. zn. 22 Co 10/2021 řešily otázku důvodnosti námitky žalované obce, že věc má být projednána před rozhodci, tedy otázku, jež v řízení v této věci vůbec nevyvstala. Soudy v těchto věcech plnou moc posuzovaly jen z pohledu toho, zda obsahuje projev vůle žalované jako zmocnitele k přenesení pravomoci k rozhodování sporu vniklého z právního vztahu uzavřeného za zmocnitele zmocněncem [příjmení] na rozhodce. Závěr, že na základě plné moci byla EPK oprávněna zastupovat žalovanou při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávek energií není nijak odůvodněn a proto k němu není možno v nyní projednávané věci přihlížet.

56. Okresní soud ve [obec] ve věci vedené u něj pod sp. zn. 11 C 98/2020-214 vázán závazným právním názorem Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], vyjádřeným v jeho usnesení ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148 („ plná moc ze dne [datum] obsahuje zmocnění pro EPK za žalovanou smlouvy sjednat“), žalobě rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. 11 C 98/2020-214, vyhověl, neboť bez dalšího uzavřel, že k překročení zástupčího oprávnění nedošlo. Odvolací soud v citovaném usnesení zrušil dříve vydaný rozsudek soudu I. stupně pro nepřezkoumatelnost s tím, že závěr o případném překročení zástupčího oprávnění [příjmení] není možno učinit bez závěru o žalovanou zpochybňované platnosti dohody o zastupování uzavřené mezi ní a EPK a následně (aniž by závěr o platnosti dohody o zastupování sám učinil) se neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že by na základě plné moci nebyla [právnická osoba] jako zmocněnkyně oprávněna k uzavření předmětných smluv s dodavateli za žalovanou, což dle něj bylo expresis verbis vyjádřeno ve 4. odstavci plné moci; soudu I. stupně odvolací soud uložil, aby se v dalším řízení zabýval žalovanou vznesenou námitkou neplatnosti dohody o zastupování s tím, že pokud smlouvy shledá platné, vznikne žalobkyni nárok na plnění z nich požadované a pokud smlouvy shledá neplatnými, vznikne žalobkyni vůči žalované nárok z neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. a) en. z. Od těchto rozhodnutí soudů se odvolací soud v nyní projednávané věci odchýlil s výše uvedeným odůvodněním, neboť závěr o tom, že by na základě plné moci nebyla [právnická osoba] jako zmocněnkyně oprávněna k uzavření nových smluv s dodavateli za žalovanou, v nich soudy výslovně učinily na základě„ 4. odstavce“ plné moci, která měla pouze tři odstavce. S tímto závěrem není možno polemizovat a tedy ani rozhodnout stejně. Soudy totiž onen 4. odstavec v této souvislosti necitovaly a není proto možno uzavřít, k jakému textu se vlastně vyjadřovaly; takovýto závěr nadto není ani odůvodněn ale pouze uveden. Neodůvodněn je také závěr odvolacího soudu ohledně postupu soudu I. stupně pro případ neplatnosti smluv, pročež není možno s ním polemizovat ani z něj vycházet v tomto řízení. V této souvislosti je nadto možno uvést, že věc dosud nebyla pravomocně skončena a řízení o odvolání žalované je u Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], vedeno pod sp. zn. 59 Co 195/2021, v němž může odvolací soud svůj názor revidovat.

57. Z hlediska legitimního očekávání účastníků pak musí odvolací soud zmínit i účastníkům známá rozhodnutí Okresního soudu v Liberci ze dne 2. 7. 2019, č. j. 23 C 51/2018-385 a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 30. 7. 2020, č. j. 35 Co 175/2019-445, či rozhodnutí známé žalobkyni a z úřední činnosti také odvolacímu soudu, a to rozsudek Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ve věci vedené u něj pod sp. zn. 60 Co 229/2020, jimiž byly žaloby v obdobných věcech zamítnuty ze stejných důvodů jako v nyní projednávané věci.

58. Soud I. stupně tedy žalobu zcela správně zamítl, neboť žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

59. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšnému žalovanému přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovanému, který byl v odvolacím řízení zastoupen advokátem, vznikly tyto účelně vynaložené náklady řízení: odměna 29.220 Kč za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobkyně proti rozsudku, vyjádření k odvolání žalobkyně proti doplňujícímu rozsudku, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) z tarifní hodnoty 356.939,55 Kč ve výši 9.740 Kč za úkon (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jako AT), náhrada hotových výdajů 900 Kč na tři úkony právní služby po 300 Kč na úkon (§ 13 odst. 3 AT, § 11 odst. 1 AT), náhrada za čas promeškaný cestou k soudnímu jednání 100 Kč, tedy polovina (zástupce žalovaného se tentýž den účastnil také jednání v další věci) náhrady za promeškaný čas ve výši 200 Kč za 2 půlhodiny po 100 Kč za započatou půlhodinu (§ 14 odst. 4 AT), cestovné 280 Kč tedy polovina (zástupce žalovaného se tentýž den účastnil také jednání v další věci) cestovného ve výši 560 Kč za cestu k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem [registrační značka] se spotřebou 5 l [číslo] km motorové nafty o ceně 36,10 Kč při sazbě základní náhrady 4,7 Kč/km a DPH 21% ve výši 6.405 Kč ze základu 30.500 Kč Celkem tedy činí náklady odvolacího řízení žalovaného částku ve výši 36.905 Kč, kterou odvolací soud žalobkyni uložil zaplatit žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení