6 C 131/2020 - 221

Rubrum

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení nemateriální újmy na zdraví ve výši 193 385,50 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 181 603,50 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíce s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky 11 782 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, náklady řízení ve výši 1 189 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, náklady řízení ve výši 119 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. České republice se ve zbytku nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 5. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 366 771 Kč způsobené následkem poškození zdraví, za které byl shledán odpovědný žalovaný a zaplacení částky 20 000 Kč za zpracovaný posudek. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. 12. 2018, č. j. [spisová značka] uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 3. 9. 2017 v době od 10.30 hodin do 10.40 hodin před chatou Černý rybník ev. č. [hodnota], [adresa], fyzicky napadl žalobce tak, že mu nejprve nastavil svoji nohu, přes kterou s ním škubnul, čímž ho srazil na zem, kde ho následně několikrát udeřil pěstí do hlavy, čímž poškozený žalobce upadl na zem pravým ramenem a zády, kdy tímto nárazem do země utrpěl vykloubení pravého akromioklavikulárního kloubu (kloubu mezi klíční kostí a lopatkou), dle klasifikace Tossyho III. stupně a zlomeninu V. žebra vpravo bez úlomku. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 12. 2018. Po léčbě a ustálení zdravotního stavu si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek na ztížení společenského uplatnění. Znalkyně v rámci posudku konstatovala omezené upažování, zapažování a připažování pravým ramenem a sníženou svalovou sílu pravé ruky, vše následkem poranění ze dne 3. 9. 2017 s tím, že ztížení společenského uplatnění vyčíslila na částku 366 771 Kč. Za vyhotovení znaleckého posudku žalobce zaplatil žalobce znalkyni částku 20 000 Kč, jejíž náhrady se také domáhá.

2. Okresní soud ve Svitavách po provedeném dokazování rozsudkem ze dne 10. 11. 2020, č. j. 6 C 131/2020-44 žalobě zcela vyhověl. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání žalovaného rozsudek okresního soudu usnesením ze dne 29. 4. 2021, č. j. [spisová značka] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že soud má zkoumat možné spoluzavinění žalobce na vzniku škody.

3. Okresní soud ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 31. 5. 2022, č. j. 6 C 131/2020-115, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 193 385,50 Kč (výrok I.), co do částky 193 385,50 Kč žalobu zamítl (výrok II.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl o nákladech řízení. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce spoluzavinil vznik škody a částečně si zavinil vznik svých zranění, když tím, že proti paní [jméno FO] fyzicky zasáhl a následně zasáhl i proti přiběhnuvšímu žalovanému, nepředešel možnému vzniku škody, ke které následnou fyzickou potyčkou mezi ním a žalovaným došlo. Soud odečetl 50% zavinění poškozeného a přiznal mu pouze polovinu žalované částky, tedy částku 183 385,50 Kč a dále přiznal poloviční náhradu za zpracovaný znalecký posudek ve výši 10 000 Kč.

4. Rozsudek okresního soudu byl následně po podaném odvolání potvrzen, k dovolání žalovaného však rozsudek krajského i okresního soudu byl zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Toto bude podrobně rozebráno v pozdějších odstavcích tohoto odůvodnění.

5. Skutkový stav se však za dobu od posledního rozhodování nezměnil. Soud tedy v novém rozhodnutí vychází z výpovědí účastníků a svědků, dále z dalších důkazů, které jsou zmíněny níže.

6. Žalobce jako účastník řízení k průběhu skutku uvedl, že byl napaden dva metry od svých domovních dveří na jejich pozemku. Prvně přišla paní [jméno FO], která na něj tlačila, přišla k němu, žďuchla do něj břichem, to udělala si 2x až 3x. On ustupoval a až byl u dveří a neměl již kam ustoupit, tak ji odstrčil. Ona ustoupila asi dva metry, začala rozhazovat rukama a křičet. Původně chtěl utéct do chaty, ale pak si řekl, že je přece chlap a že nebude před ní utíkat. Následně se na něj vrhl žalovaný. Při rvačce ho paní [jméno FO] začala bít tyčkou od slunečníku, z jejich jednání má trvalé následku dosud. Výpověď žalovaného i paní [jméno FO] považuje za účelovou. [jméno FO] byla na ošetření v nemocnici hned po něm. Po skončení incidentu paní [jméno FO] a žalovaný odešli, Policie a záchranka přijeli asi po 20 minutách, to si přesně nepamatuje. Po celou tuto dobu se nezajímali o to, jestli je nebo není zraněný. Když ho odváděli do sanitky, tak paní [jméno FO] přiběhla a křičela na policisty, asi třikrát jim říkala, že ji napadl a že bude vypovídat jako první. Při svém prvním výslechu na PČR žalobce dne 23. 10. 2017 (podání vysvětlení, č.l. 13 spisu [spisová značka]) popisoval událost tak, že slyšel traktor, který zastavil a dále slyšel, jak na něj hlasitě volala paní [jméno FO], že jí dluží 150 Kč. Rychle se k němu blížila, on jí řekl, že jí nic nedluží. [jméno FO] přistoupila až k němu, téměř se ho tělem dotýkala a mu to bylo nepříjemné. Proto od ní ustoupil, ustupoval, až byl téměř ve dveřích chaty a neměl kam již ustoupit, proto jí řekl „Dovolíte“ a dal jí obě ruce na ramena a chtěl ji odstrčit. To se mu nepodařilo, ona ho chytila pravou rukou pod krkem za tričko, proto do ní začal tlačit asi na dva kroky, to ho pod krkem pustila a zavrávorala rukama. Při tom třikrát nebo čtyřikrát po sobě křičela „on mě chce zabít“. Dále křičela „Dariusz, pomož mi“ Z traktoru vyběhl nějaký muž a běžel k němu. Tento muž téměř vrazil do paní [jméno FO] a šel po něm, žalobce ho v tu chvíli uchopil za obě paže a dále se přetlačovali. Potom ucítil tupou ránu do pravého ramene, pravá ruka mu povolila a ucítil strašnou bolest, dále se mohl bránit pouze levou rukou. V té době viděl, jak má paní [jméno FO] v ruce železnou trubku, kterou ho udeřila do těla, konkrétně pod levou ruku. Dále ho výše uvedený muž povalil na zem a prali se na zemi. Důvod zlomení klíční kosti vidí v tom, že jej paní [jméno FO] udeřila několikrát kovovou tyčí. Stejným způsobem popisoval žalobce celý incident i při svém výslechu na PČR dne 9. 4. 2018 (podání vysvětlení, č. l. 55 spisu [spisová značka]). Popřel, že by paní [jméno FO] uhodil, dotknul se pouze jejích ramen, kdy ji od sebe odstrčil.

7. Žalovaný ve své účastnické výpovědi odkázal na výpovědi z trestních spisů, celý incident si již moc nepamatoval, zachraňoval ženu, která se cítila být ohrožena. Po zrušení rozsudku krajským soudem uvedl, že jeho žena byla u pana [jméno FO], něco tam spolu nahlas řešili, viděl, jak ji pan [adresa] udeřil, proto vyskočil z traktoru, běžel k němu, křičeli na sebe, pán ho potom bouchnul, a tak se začali prát. Pamatuje si, že leželi na zemi, on dostal nějaké rány do zad. Jinak odkázal na to, co uvedl v trestním řízení. U lékaře se nenechal ošetřit. Kdyby žalobce jeho ženu neuhodil a kdyby tam na sebe jen křičeli, tak by tam určitě nešel, bylo by mu to jedno. V podání vysvětlení učiněném před Policií ČR dne 24. 10. 2017 (č.l. 56 spisu [spisová značka]) uvedl, že jeho družka uviděla u domu nějakého muže a šla za ním řešit nějaký problém, myslí si, že se jednalo o nějaký zničený kůl. On zůstal v traktoru. Nejdříve slyšel křik. Družka se toho muže ptala, proč jí to zničil a on říkal, aby vypadla. Dále do ní začal strkat. Od té doby je pečlivě sledoval. Viděl, jak se tento muž nejspíš pravou rukou napřahuje a dále ji udeřil někam na tvář. Dále jeho družka začala volat jeho jméno. Chtěl k ní rychle doběhnout, ale bylo mokro a on uklouzl a upadl. Doběhl k muži a zakřičel na něj, proč mu bije ženu. Než k nim doběhl, tak viděl, jak výše uvedený muž strká do jeho družky a když byl u nich, tak toho muže od družky odstrčil. Dále ho tento muž udeřil nejspíše levou rukou sevřenou v pěst do obličeje, zasáhl ho na pravé tváři. Následně se začali prát. Při svém výslechu jako obviněný dne 20. 6. 2018 před Policií ČR (č. l. 48 spisu [spisová značka]) vypovídal téměř shodně. Uvedl, že při hádce pan [adresa] paní [jméno FO] odstrčil a křičel, ať vypadne. [jméno FO] do něj také strčila, bylo to vzájemné. Když i ona do něho strčila, tak žalobce najednou napřáhl pravou ruku a tou ji udeřil do levé tváře. Začala volat žalovaného na pomoc. Když k nim doběhl, tak se vzájemně drželi a postrkovali. Chtěl je rozdělit, tak strčil do [jméno FO] asi do oblasti hrudníku a křičel na něj, co to dělá jeho ženě. Začali se spolu postrkovat a najednou jej [adresa] uhodil pěstí do pravé tváře, pak se chytili a začali se prát.

8. Svědkyně [jméno FO] odkázala na své výpovědi učiněné v trestním řízení. Žalovaný se dostal do konfliktu s žalobcem proto, že ji přišel bránit poté, co začala křičet, když jí dal žalobce ránu do spánku. Incidenty s [jméno FO] má její rodina dlouhodobě. Při opakovaném výslechu uvedla, že hospodaří v zemědělství a v okolí chaty, kde bydlí paní [jméno FO], má pole, kde dělala ohradu, aby jim neutekly ovce. Vzhledem k tomu, že po tomto poli jezdí i [jméno FO] k chatě, tak se často stávalo, že nějaké auto, které tam jelo, tak jim posunulo či vyvrátilo nějakou tyč od ohradníku. Zrovna v tom období, ke konci srpna a září 2017, viděla z pole, že paní [jméno FO] někdo něco naváží a viděla, jak to auto vybouralo sloupek. Šla za paní [jméno FO], aby to nějak vyřešily, ale ta se před ní zamkla a odmítala s ní mluvit. Následující neděli potřebovala jet pro seno, ale na vlečce měla kameny, které potřebovala složit. Jelikož s vyklápěním byly určité problémy, tak poprosila svého přítele [Anonymizováno], aby jel s ní. Když jeli kolem [jméno FO], tak viděla pana [jméno FO], jak se vrtá v zámku u chaty. Chtěla se domluvit na náhradě toho kolíku s ním, proto zastavila traktor, vystoupila a šla k němu. On se vůbec neotočil, asi o ní nevěděl. [Anonymizováno] jí říkal, ať tam vůbec nechodí, ale ona už byla ale kvůli těm kolíkům naštvaná a chtěla to vyřešit, tak ho neposlechla a šla k panu [jméno FO]. Přišla za ním s tím, že chce vyřešit ten kolík. On se na ni otočil, řekl jí: „Já se s tebou, krávo, bavit nebudu“. Dal ruku v pěst a vší silou jí dal rukou do spánku. Hrozně ji to překvapilo, bála se, že v bití bude pokračovat, a proto začala křičet na [Anonymizováno], aby jí šel pomoct. [Anonymizováno] sám už vybíhal z traktoru, protože tu ránu viděl taky. Vyskočil, ale uklouzl na mokré trávě, pak se zvedl a běžel k nim. Viděla, jak přiběhl. Současně vyšla i přítelkyně pana [jméno FO]. Svědkyně se obrátila na ní a říkala jí něco v tom smyslu, že jí se to netýká. Potom jen viděla, jak pan [adresa] leží na [Anonymizováno] a bije ho surově pěstmi. Chtěla mu pomoct. Když se rozhlídla, tak uviděla bílou tyčku, kterou vzala a začala s ní bít pana [jméno FO] do zad, aby ten útok přestal. Asi ho to trochu zbrzdilo, protože potom získal převahu [Anonymizováno]. To tam přišla paní [jméno FO] a začala bít [Anonymizováno] do zad svojí holí. Svědkyně k ní přistoupila, uchopila ji a usadila na lavičku. Poté uslyšela pana [jméno FO], jak říká Mariuszovi, aby přestal. Poté se vše uklidnilo. Veškerý útok začal od pana [jméno FO]. Ona ho pouze oslovila, on jí odpověděl „Krávo, já se s tebou bavit nebudu“ a už letěla rána. Měla z toho velký šok, rozhodně ho nenapadla. Celou dobu vypovídá pořád to samé, [Anonymizováno] ji pouze bránil. Celá tato událost jí roztřásla. Byla to velká rána, kterou nečekala. Jela do nemocnice, kde byl i pan [adresa]. Zprávu z nemocnice zřejmě zakládala v nějakém z předcházejících spisů. Neměla čas lítat po doktorech. Jelikož jí bylo trochu hnuto krční páteří, tak následně chodila na rehabilitace, ale tím to skončilo. Ona sama byla zraněná, měla lehce natržené obočí a bolesti zad, které řešila masážemi. Svědkyně [jméno FO] stejně vypovídala i při výslechu na Policii ČR dne 25. 10. 2017 (č. l. 7–10 spisu [spisová značka]), na svoji výpověď odkázala i při jednání u soudu dne 22. 1. 2018 (č. l. 116 spisu [spisová značka]). Při podaném vysvětlení na Policii ČR dne 17. 4. 2018 opět vypovídala stejně, pouze dále uvedla, že si vzpomíná, že se [Anonymizováno] s [jméno FO] nějak chytli, kdo chytnul, koho dřív, to neví. Viděla, jak se nejprve asi za ramena přetahují, ale pak viděla, jak oba dva naráz letí k zemi č. l. 103-105 spisu [spisová značka]).

9. Svědek [jméno FO] uvedl, že nejpřesnější by jeho výpověď měla být asi při prvním výslechu, který dělal na policii. Ten den byla neděle dopoledne, dělal něco za chatou a všiml si, že před chatou [jméno FO] probíhá nějaká hádka, slyšel nějaký křik. Původně tomu nevěnoval pozornost, ale když to pokračovalo, tak přešel blíže k plotu. [jméno FO] tam mají naskládáno dřevo do nějaké výšky. Přes toto dřevo viděl hlavu pana [jméno FO], a když přišel blíž, tak viděl i hlavu paní [jméno FO]. O něčem se dohadovali. Myslí, že se jednalo o nějaký ohradník, se kterým měli [jméno FO] něco udělat. Hádka určitě trvala nějakou dobu. Nebyla to jenom krátká výměna názorů. Když tedy přišel ještě blíž, tak viděl, jak mu paní [jméno FO] nějak zmizela z dohledu. Neviděl ji. Pak začala hrozně křičet, že jí dal pan [adresa] ránu a že spadla. Nic z toho svědek přes to dřevo neviděl. Mezitím přešel na úroveň obou chat a viděl již všechno. [jméno FO] stále ještě křičela, stála a volala na Mariusze. Svědek o traktoru vůbec nevěděl, až pak si ho všiml. Mariusz seskočil z traktoru a normálně k ní šel. Přišel k paní [jméno FO] spíše s tím, aby toho nechala. Spíše jí uklidňoval. Na pana [jméno FO] se neobracel. Ona byla jako v tranzu, nepříčetná. V té době byli od pana [jméno FO] asi delší vzdálenost, ale nějakým způsobem se dostali k němu blíž a pan [adresa] dal z ničeho nic Mariuszovi ránu pěstí směrem na hlavu. Moc se netrefil, jen ho trochu štrejchnul, ale Mariusz se zakymácel. Zřejmě ho to naštvalo a ránu panu [jméno FO] vrátil a srazil ho tou ránou k zemi. Přitom mu asi zřejmě rozsekl obočí. Svědek si není vědom, že by se předtím tito dva muži do nějakého, byť i slovního kontaktu dostali. Následně byla situace velmi nepřehledná. [jméno FO] a paní [jméno FO] vyšly z chaty, až když se chlapi váleli po zemi. V době, kdy se pan [adresa] s paní [jméno FO] hádali, tak venku žádná z těchto žen nebyla. Všichni tam byli tak trochu v sobě. Ke konci pan [adresa] ležel na zemi, tekla mu krev a Mariusz byl nahoře a dával mu další ránu. V té chvíli chytil svědek Mariusze za ramena a odtáhl ho pryč. [jméno FO] s [Anonymizováno] sedli do traktoru a odjeli a [jméno FO] šli do chaty. Ví, že pan [adresa], když se zvedal, tak nějak těžce šel. Myslí, že mu i pomáhali se zvednout, protože mu nešlo se zvednout. Takhle si asi celý incident pamatuje. S [jméno FO] mají hrozné vztahy. Je pravda, že si nadávají, a to asi od doby, co svědek koupil jejich chatu v dražbě, když byl pan [adresa] ve vězení. Asi po roce byla dražba zrušena. Stejným způsobem svědek vypovídal i při jednání soudu dne 22. 1. 2018 (č.l. 118 spisu [spisová značka]). Při prvním výslechu na policii (úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 18. 10. 2017 – č.l. 60 spisu [spisová značka]) pan [jméno FO] uvedl, že slyšel paní [jméno FO], jak zvýšeným hlasem požaduje po panu [jméno FO] náhradu škody za zničené ohradníky. Hlas paní [jméno FO] slyšel asi tak pět minut, poté ji slyšel, jak na někoho křič, aby ji šel pomoct. Z traktoru vyběhl Mariusz. V tu dobu se slečna [jméno FO] s panem [jméno FO] nějakým způsobem přetahovali, je možné, že paní [jméno FO] byla v té době na zemi, to ale kvůli dřevu neviděl přesně. Když [Anonymizováno] doběhl k panu [jméno FO], tak mu pan [adresa] možná hned dal jednu ránu, tím si přesně jistý nebyl, dále viděl, jak [Anonymizováno] udeřil [jméno FO] a dále oba dva nejspíše spadli na zem. Svědek [jméno FO] byl slyšen jako svědek i u hlavního líčení dne 5. 12. 2018 ve věci [spisová značka], kdy vypovídal téměř shodně jako v tomto řízení. Viděl hlavy, jak se paní [jméno FO] s panem [jméno FO] dohaduje ohledně rozbitých kůlů. Pak hlava paní [jméno FO] zmizela a paní [jméno FO] začala křičet, že ji pan [adresa] mlátí. Volala svého přítele, aby jí šel na pomoc. Žalovaný vyběhl z traktoru a běžel se podívat, co se tam děje. Potom se strhla rvačka. Žalovaný chtěl, aby paní [jméno FO] toho nechala a chtěl ji odtáhnout pryč. V ten okamžik ho pan [adresa] napadl, dal mu úder rukou. To svědek viděl. Potom už byl zmatek, oba dva spadli na zem a váleli se po zemi.

10. Svědkyně [jméno FO], přítelkyně žalobce, uvedla, že v den incidentu vařila oběd v chatě a pan [adresa] spravoval zámek u vchodových dveří. Když slyšela křik, tak vyběhla do dveří chalupy. Před chatou byla paní [jméno FO] a požadovala po panu [jméno FO] asi 150 Kč za přeražený ohradník. Hádali se chvilku, paní [jméno FO] stále přistupovala blíž k panu [jméno FO], až mu ubírala jeho prostor. Dotlačila ho vlastně až k prahu dveří, tedy k ní, on před ní ustupoval. Tam jí pan [adresa] vzal za ramena a na délku paží ji oddálil. Ona hned začala křičet na svého přítele, že ji pan [adresa] chce zabít a žádala pomoc. [jméno FO] vyskočil z traktoru a hnal se na pana [jméno FO]. Přiběhl k panu [jméno FO] a hned mu dal pěstí. V tu chvíli jí pan [adresa] řekl, ať zavolá policii. Chlapi se začali prát ve stoje a ona odběhla volat policii. Když se vrátila, tak už se prali na zemi. Po celou tu dobu, co sledovala hádku pana [jméno FO] a paní [jméno FO], stála mezi otevřenými vchodovými dveřmi. Během incidentu byli na místě pan [adresa], pan [jméno FO], paní [jméno FO] a ona. [jméno FO] byla uvnitř, přišla až v době, kdy chlapi leželi na zemi. Během incidentu přišel i pan [jméno FO], ale svědkyně ho zaregistrovala, až když tam byl, a viděla jeho nohy. Bylo to ve chvíli, kdy volala na paní [jméno FO], aby toho nechala, neboť mlátila pana [jméno FO] kovovou tyčkou od slunečníku. Tehdy ho zaznamenala a žádala ho, aby pomohl. Přicházet ho neviděla. Celou dobu byly vchodové dveře otevřené směrem ven. Po incidentu paní [jméno FO] s [jméno FO] natáčela, jak vyklápějí kámen. [jméno FO] jí dal mobil, zřejmě by tam měl být uveden čas i datum nahrávky. Na této nahrávce nebyla paní [jméno FO] viditelně zraněna. Od traktoru odcházela potom směrem k panu [jméno FO]. Při podání vysvětlení na Policii ČR dne 23. 10. 2017 (č. l. 33 spisu [spisová značka]) paní [jméno FO] uvedla, že slyšela křik, vyběhla ven a viděla paní [jméno FO], která řvala na pana [jméno FO] něco ohledně peněz a strkala do něj. [jméno FO], když viděl, že je ve dveřích, tak zakřičel, aby zavolala policii. Oba stáli u vchodových dveří a paní [jméno FO] s ním komunikovala v bezprostřední blízkosti. Svědkyně odběhla do kuchyně a zavolala PČR. Poté, co zase vyběhla ven, se již na místě nacházel i přítel paní [jméno FO], který se pral s panem [jméno FO], a to tak, že se drželi za oblečení a přítel paní [jméno FO] mu dával pěstí do obličeje a poté oba skončili ve rvačce na zemi. V další části své výpovědi uvedla, že poprvé vyběhla před chatu, když slyšela křik, viděla pana [jméno FO], paní [jméno FO] a jejího přítele. [jméno FO] se v té době držel s přítelem paní [jméno FO] za oblečení a dále se rukama napadali. Poté na výzvu pana [jméno FO] zaběhla do chaty a volala PČR. Když podruhé vyběhla před chatu, tak viděla, jak je na zemi přítel paní [jméno FO], nad ním byl pan [adresa], který na něm spíše ležel, a nad nimi stála paní [jméno FO], která měla v obou rukou kovovou tyč od slunečníku, kterou mlátila pana [jméno FO] do zad a po hlavě. Na tuto výpověď svědkyně [jméno FO] odkázala i při hlavním líčení dne 22. 1. 2018 (č. l. 116 spisu [spisová značka]), kdy doplnila, jak vypadala situace v době, kdy se pan [adresa] s panem [jméno FO] prali.

11. Svědkyně [jméno FO], matka žalobce, uvedla, že úplně na začátku incidentu nebyla. Když slyšela křik, tak vyšla ven a viděla, jak paní [jméno FO] drží kovovou tyč a bije jí jejího syna. Ten už ležel na zemi, byl pod panem [jméno FO] a měl zkrvavený obličej. Vběhla dovnitř a řekla [Anonymizováno], aby zavolala policii. Nešlo jí to, tak hovor nakonec uskutečnila [Anonymizováno]. Když nastal křik, tak [jméno FO] vyběhla ven, kdy to přesně bylo, není schopna říct, ví, že tam byl i pan [jméno FO]. Než přijela policie a záchranka, tak mezitím paní [jméno FO] s panem [jméno FO] vysypali kámen a odjeli na statek. Když se syn vrátil od výslechu z policie, řekl, že jí dá kartu z kamery a nechá ji pro policisty doma. Ona ji dala do papíru a do obálky, a když odpoledne přišli policisté, tak jim tuto obálku předala. Nic nepodepisovala, ani oni nic nepodepisovali, ale od té doby se po kartě slehla zem. [jméno FO] je zvláštní člověk. Je pravda, že jejich vztahy nejsou vůbec dobré. Když ji vidí, tak jí vulgárně nadává. Vyhýbá se mu. I při podání vysvětlení dne 16. 10. 2017 (č.l. 41 spisu [spisová značka]) paní [jméno FO] uvedla, že když vyběhla před chatu, tak syn ležel na zemi na trávě, na něm klečel nějaký muž a [jméno FO] tloukla syna kovovou tyčí do hlavy a syn měl celý obličej od krve a rozražené čelo nad levým okem. Z její výpovědi u hlavního líčení potom vyplývá, že u začátku incidentu nebyla.

12. Z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] okresní soud zjistil, že rozsudkem ze dne 12. 12. 2018, č. j. [spisová značka] byl žalovaný uznán vinným, že dne 3. 9. 2017 v době od 10.30 hodin do 10.40 hodin před chatou Černý rybník ev. č. [hodnota], [adresa], fyzicky napadl poškozeného [jméno FO], narozeného [Datum narození žalobce], přes kterou s ním škubnul, čímž ho srazil k zemi, kde ho následně několikrát udeřil pěstí do hlavy, čímž poškozený [Jméno žalobce] upadl na zem pravým ramenem a zády, kdy tímto nárazem do země utrpěl vykloubení pravého akromioklavikulárního kloubu (kloubu mezi klíční kostí a lopatkou), dle klasifikace Tossyho III. stupně a zlomeninu V. žebra vpravo bez posunutí úlomků, kdy z lékařského hlediska běží o poranění lehké. Tímto svým jednáním spáchal žalovaný přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se mu výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu 1 roku. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu bylo žalovanému uloženo nahradit poškozeným škodu, a to Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR ve výši 39 615 Kč a [jméno FO] ve výši 15 227,44 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 12. 2018.

13. Výše uvedenému trestnímu řízení předcházelo řízení vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Ze zranění způsobených žalobci byla původně obžalována družka žalovaného, paní [jméno FO]. Ta byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2018, č. j. [spisová značka] zproštěna viny pro skutek spočívající v tom, že dne 3. 9. 2017 v přesně nezjištěné době přibližně od 10.30 hodina do 10.40 hodin na adrese [adresa], [adresa], po předchozí slovní rozepři a fyzickém napadení [jméno FO] jmenovaného fyzicky napadla, a to tím způsobem, že ho bílou kovovou tyčí od slunečníku udeřila nejméně do pravého ramene, přes pravou ruku, do levého boku, do pravého boku a do obličeje nad levé obočí a dále do něho kopala, čímž poškozenému způsobila vykloubení pravé klíční kosti, frakturu V. žebra vpravo a tržnou ránu levého obočí, přičemž [Jméno žalobce] byl s tímto zraněním hospitalizován od 3. 9. 2017 do 7. 9. 2017 ve [právnická osoba] a ve svém běžném způsobu života byl omezen zejména fixací v ortéze minimálně na 3 týdny a musel dodržovat klidový režim, přičemž jeho pracovní neschopnost nebyla z důvodu reoperace klíční kosti dosud ukončena. V tomto jednání byl spatřován přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Ke zproštění viny došlo proto, že nebylo prokázáno, že skutek spáchala obžalovaná. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyslechnutý v tomto řízení uvedl, že k vykloubení skloubení mezi klíční kostí a lopatkou nedochází při přímém nárazu, ale nepřímo, např. tím, že člověk spadne na rameno a tím se roztrhne skloubení. Druhým možným mechanismem je pád na nataženou ruku v abdukci. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne 19. 2. 2018.

14. Okresní soud přehrál videozáznam nahraný z mobilního telefonu žalobce poté, co žalovaný s paní [jméno FO] odešli. Ze záznamu je patrno, že je točený z chaty, natáčí ho paní [jméno FO] a je zdokumentováno, jak paní [jméno FO] řídí traktor a vyklápí kameny, které měla na valníku. Následně vystoupila z traktoru a přešla po cestě. S ohledem na špatnou kvalitu záznamu, který nelze přiblížit tak, aby se záznam ještě více nerozostřil, nelze říci, zda paní [jméno FO] byla či nebyla zraněná v obličeji.

15. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Podle ust. § 2918 o. z. vznikla –li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jsou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

17. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečně a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

18. Podle § 2953 odst. 1 o. z. z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

19. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu.

20. Po zhodnocení výše provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. [jméno FO] přišla za panem [jméno FO] řešit rozbitý ohradník, přičemž se začali hádat a došlo i na strkání, které pan [adresa] zřejmě chtěl ukončit tím, že dal paní [jméno FO] facku. Když toto viděl žalovaný, tak vyběhl k paní [jméno FO], po vzájemných slovních útocích pan [adresa] žalovaného udeřil, žalovaný mu ránu opětoval a začali se prát. Při pádu obou mužů na zem došlo s největší pravděpodobností k úrazu žalobce, jehož odškodnění se v tomto řízení domáhá. Soud dospěl k závěru, že v daném případě je nutno částečnou odpovědnost za zranění žalobce přisuzovat i jemu samotnému ve formě spoluzavinění. Žalobce se měl při daném incidentu chovat tak, aby zabránil možnému vyeskalování situace, aby nedošlo k žádné újmě na zdraví či na majetku. Jeho chování tomuto nenasvědčuje. Prvotní příčinou celého incidentu bylo jeho napadení paní [jméno FO]. Je pravda, že paní [jméno FO] na něj začala slovně útočit jako první, nicméně sám žalobce přešel ze slovní potyčky k fyzickému útoku. Soud uvěřil v této souvislosti žalovanému i paní [jméno FO], že jí žalobce dal facku. Tomu by odpovídala i reakce paní [jméno FO], kterou zachytil i svědek [jméno FO], když popisoval, že viděl dvě hlavy, potom jen jednu a paní [jméno FO] začala křičet a volat o pomoc. Za situace, kdy by ji žalobce jen lehce odstrčil, tak by zřejmě neměla důvod začít volat o pomoc, zvláště když se předtím s žalobcem sama pošťuchovala, což potvrzuje i žalovaný, který jejich dohadování sledoval. Žalobce sice byl u své chaty a cítil se být ohrožován, nicméně volit násilí proti ženě nemusel a měl zvolit mírnější způsob. Poté, co žalovaný přiběhl paní [jméno FO] na pomoc, tak žalobce udeřil žalovaného, ten mu to vrátil a došlo k vzájemné rvačce. Soud vyšel z výpovědi svědka [jméno FO], který přesně popsal, co viděl a od své výpovědi se od prvního výslechu neodchýlil. Uvedl, že žalovaný chtěl paní [jméno FO] odvést, nicméně že dostal od pana [jméno FO] ránu a poté se začali prát. Sám žalovaný také uvedl, že první ránu dostal od pana [jméno FO] on, s čímž se jeho výpověď shoduje s výpovědí svědka [jméno FO]. [jméno FO] si situaci, kdo z mužů koho napadl jako první, nevybavovala. Svědkyně [jméno FO] sice u jednání soudu uvedla, že viděla, jak pan Połeč přiběhl k panu [jméno FO] a hned mu dal pěstí, její výpověď však nekoresponduje s její výpovědí před Policií ČR z října 2017, kdy uvedla, že když vyběhla ven, tak už se pan Połeč s panem [jméno FO] prali. Její výpověď učiněná v tomto řízení je rozdílná od výpovědi učiněné ihned po incidentu. S ohledem na její poměr k žalobci tak soud z její výpovědi učiněné před soudem nemohl vycházet, když se mu tato výpověď jeví účelová. Svědkyně [jméno FO] nebyla hádce paní [jméno FO] s panem [jméno FO] přítomna a ven vyšla až v okamžiku, kdy se pan Połeč s panem [jméno FO] prali a leželi na zemi. Jediným, dá se říci nestranným, svědkem celého incidentu byl soused pan [jméno FO], který celou událost popsal několikrát, u soudu i před Policií ČR a jeho výpověď zůstávala v podstatných rysech stejná. Sám tento svědek potvrdil, že s [jméno FO] má špatné vztahy, že si nadávají. Jeho výpověď před soudem však byla spontánní a soud neměl důvod mu nevěřit. Svědek podle soudu vypovídal to, co viděl, pokud něco neviděl, tak to i uvedl a nedá se říci, že by žalobci či žalovanému stranil. Okresní soud tedy jeho výpověď považoval za klíčovou. Výpověď svědka [jméno FO] se shoduje i s výpovědí žalovaného a paní [jméno FO]. K výpovědi žalovaného uzavřel, že jeho výpověď je od počátku shodná, a to ať vypovídal jako svědek či jako obviněný, či obžalovaný. Trval na tom, že kdyby pan [adresa] paní [jméno FO] nenapadl, neměl by důvod jít jí na pomoc. Navíc, při výpovědi na Policii popisoval podrobně, jak se s panem [jméno FO] pral, což mu mohlo pouze přitížit. Výpověď paní [jméno FO] je po celou dobu trestních řízení i tohoto řízení také shodná. Okresní soud poznamenal, že i kdyby žalobce paní [jméno FO] nedal facku, tak ji zcela jistě musel odstrčit způsobem, který ona sama považovala za přehnaný, když začala křičet o pomoc. Hrubšímu odstrčení či facce potom odpovídá i výpověď svědka [jméno FO] v tom směru, že najednou ztratil z výhledu hlavu paní [jméno FO] a ta hned začala křičet, že jí dal žalobce ránu. Soud nemá důvod nevěřit ani paní [jméno FO] v tom, že v okamžiku, kdy byla napadena způsobem, který nečekala, že začala křičet o pomoc. Do té doby nekřičela, a to se, i podle výpovědi žalovaného i žalobce, s žalobcem postrkovali. Žalobce tedy podle názoru okresního soudu si spoluzavinil své zranění, neboť částečně sám napadení žalovaným vyprovokoval, a to jednak tím, že uhodil paní [jméno FO], jíž přispěchal na pomoc žalovaný a toho následně jako první také uhodil. Žalovaný poté, co dostal od žalobce facku, mu ji vrátil a oba muži se začali prát, v důsledku čehož oba upadli a tímto pádem došlo u žalobce ke zlomení klíční kosti. Z provedeného videozáznamu nebylo zjištěno, že by paní [jméno FO] měla nějaké zranění. Ostatně pro soud není podstatné, zda zraněna byla či nikoliv, facka obvykle zranění měkkých částí obličeje nezpůsobí. Žalobce podle názoru soudu špatně vyhodnotil povinnost, kterou má ze zákona každý občan, a to počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a na majetku. Žalovaný zase na druhou stranu se pokusil zakročit na ochranu jiného, tedy paní [jméno FO], která se cítila být v ohrožení po dané facce. Výši spoluzavinění okresní soud určil na 50%. Vzal přitom na jedné straně v úvahu skutečnost, že žalobce byl u své chaty a opravoval zámek, když byl osloven paní [jméno FO], která se s ním následně začala hádat a neopustila sama od sebe prostor před chatou, na druhé straně musel zohlednit tu skutečnost, že to byl právě žalobce, kdo zakročil proti paní [jméno FO] tím, že ji uhodil, což vyvolalo reakci žalovaného, kterého následně také žalobce napadl tím, že mu dal ránu jako první. Z výše uvedeného se soudu jeví spravedlivé určit míru spoluzavinění na 50%.

21. Proti rozsudku podali včas odvolání žalobce i žalovaný. Žalobce odvoláním napadl rozsudek okresního soudu v rozsahu zamítavého výroku II. a souvisejících výroků. Žalovaný napadl rozsudek ve výrocích I., V. a VII.

22. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 12. 4. 2023, č. j. [spisová značka] rozsudek okresního soudu vyjma výroku VII. ve znění opravného usnesení potvrdil. Změnil jej jen ve výroku o soudním poplatku ze žaloby. Krajský soud sdílel závěr okresního soudu, že v daném případě je nutno částečnou odpovědnost (spoluúčast) za zranění žalobce přisuzovat i jemu samotnému ve formě spoluzavinění. Žalobce se měl při daném incidentu chovat tak, aby zabránil možnému vyhrocení situace, aby nedošlo k žádné újmě na zdraví či na majetku (tedy aby jí předešel). Prvotní příčinou celého incidentu bylo jeho napadení paní [jméno FO], která s ním přišla řešit poškozený ohradník. Žalobce od slovní výměny názorů (z jeho strany nevybíravých) sám přešel k fyzickému útoku (facka a hrubé odstrčení s pádem). Tomu odpovídá i reakce paní [jméno FO], kterou zachytil i svědek [jméno FO], jež se cítila ohrožena a začala volat o pomoc. Za situace, kdy by ji žalobce jen lehce odstrčil, tak by neměla důvod začít volat o pomoc, zvláště když jejich dřívější kontakt byl „těsný“. To ostatně potvrdil i žalobce a žalovaný, který je zpovzdáli sledoval. Žalobce sice byl u své chaty, avšak jeho ohrožení paní [jméno FO] při jeho tělesné konstituci (zjevnou fyzickou převahu mohl odvolací soud sám posoudit), pokud by měl zájem předejít škodě, nemělo přejít ve fyzické napadení. Šlo o násilí vůči ženě, které rozhodně nebylo a ze strany muže nikdy není na místě. Poté, co žalovaný přiběhl paní [jméno FO] na pomoc, tak žalobce udeřil žalovaného, ten mu to vrátil a došlo k vzájemné rvačce. Soud vyšel z výpovědi svědka [jméno FO], který přesně popsal, co viděl a od své výpovědi se od prvního výslechu neodchýlil. Uvedl, že žalovaný chtěl paní [jméno FO] odvést, nicméně že dostal od pana [jméno FO] ránu a poté se začali prát. Sám žalovaný také uvedl, že první ránu dostal od pana [jméno FO] on, s čímž se jeho výpověď shoduje s výpovědí svědka [jméno FO]. Kdyby pan [adresa] paní [jméno FO] nenapadl, neměl by žalovaný důvod jít jí na pomoc a paní [jméno FO] by neměla důvod křičet o pomoc. Žalobce si tak své zranění spoluzpůsobil, neboť sám napadení žalovaným vyprovokoval, a to jednak tím, že fyzicky napadl paní [jméno FO], jíž přispěchal na pomoc žalovaný a toho následně jako první také uhodil. To vedlo k rvačce obou účastníků, v důsledku čehož oba upadli a ve rvačce pokračovali na zemi, kdy nejprve „dostal“ žalobce žalovaného pod sebe a až následně získal převahu žalovaný. Přitom došlo ke zranění žalobce. Žalobce porušil povinnost chránit své zájmy, stanovenou v § 2900 o. z., tedy počínat si tak, aby nedošlo ke škodě (zde na zdraví). Toto jeho protiprávní jednání vedlo ke vzniku újmy, mezi újmou a daným jednáním je příčinná souvislost. Žalobci je nutno přičíst veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku, m.j. i okolnost, že žalovaný zakročil na ochranu paní [jméno FO], která byla ve stavu ohrožení, a že i vůči němu žalobce projevil agresi a vyvolal fyzický střet, při němž zčásti i náhodně došlo k jeho zranění, za nějž byl žalovaný odsouzen. Proto okresní soud správně uzavírá, že žalobce si škodu na zdraví spoluzpůsobil. Míru spoluzavinění (spoluzpůsobení) pak určil v poměru 50%, přičemž v úvaze posuzoval vzájemný vztah mezi jednáním poškozeného a škůdce a zvážil všechny skutečnosti, jež přispěly ke způsobení škody a byly alespoň jednou z příčin vzniku škody (NS [spisová značka]). I odvolacímu soudu se jevila takto určená výše spoluzpůsobení škody žalobcem odpovídající zákonným hlediskům a okolnostem případu. Proto neshledal odvolací výhrady účastníků v tomto směru opodstatněnými. Souhlasil také s názorem okresního soudu, že k úhradě stanovená výše škody není pro žalovaného ve smyslu nálezové judikatury Ústavního soudu likvidační.

23. Proti té části výroku I. rozsudku okresního soudu, kterou byl potvrzen vyhovující výrok I. rozsudku okresního soudu, podal žalovaný dovolání. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 9. 2024, č. j. [spisová značka] rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 12. 4. 2023, č. j. [spisová značka], vyjma té části výroku I, kterou byl potvrzen výrok II. rozsudku okresního soudu, spolu s rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31. 5. 2022, č. j. 6 C 131/2020-115, vyjma výroku II., zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud se vypořádal s jednotlivými dovolacími důvody. Neshledal přípustnost dovolání v námitce žalovaného, že došlo ke špatné aplikaci ustanovení § 2918 a § 2953 o. z. V daném případě nemohly být u žalovaného splněny podmínky nutné obrany, když byl uznán vinným spácháním přečinu, neboť jednání v nutné obraně vylučuje trestnost. Ani při výkladu a aplikaci ustanovení § 2918 o. z. se odvolací soud neodchýlil od závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] (a další judikatury v tomto směru) a naopak z nich důsledně vycházel. V této věci odvolací soud shledal příčinu, která se podílela na vzniku újmy na straně žalobce v rozsahu 50 %, ve skutečnosti, že žalobce jako první napadl fyzicky paní [jméno FO] a pak i žalovaného, a vyvolal tak rvačku. Tyto závěry odvolacího soudu odpovídají i další judikatuře k otázce spoluzpůsobení újmy poškozeným, zejména pak rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. [spisová značka], publikovaného pod č. 76/2010 Sb. rozh. obč. Úvahy a závěry odvolacího soudu tedy nepochybně nebyly nepřiměřené. Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka, že se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury týkající se revizních znaleckých posudků. V této věci okresní soud výslech znalkyně k posudku předloženému v řízení žalobcem provedl, a žalovaný tak měl možnost znalkyni konfrontovat se svými námitkami proti závěrům posudku (viz odstavec 15 odůvodnění rozsudku okresního soudu). Okresní soud také řádně uvedl, proč považoval výpověď znalkyně za přesvědčivou, a proč tedy nepřistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku (odstavec 27 odůvodnění rozsudku okresního soudu). Odvolací soud pak vysvětlil, proč tento postup okresního soudu aproboval (odstavec 30 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Postup prvostupňového i odvolacího soudu se tedy od závěrů vyslovených v nálezu Ústavního sp. zn. I. ÚS 2221/22 neodchýlily a odůvodnění obou rozsudků obstojí i ve světle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 919/09 a další judikatury Ústavního soudu, kterou žalovaný označil.

24. Dovolání však Nejvyšší soud ČR shledal důvodným ohledně otázky převzetí závěrů o výši náhrady nemajetkové újmy zjištěné znalkyní pomocí Metodiky k § 2958 o. z. soudem, neboť v této otázce se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Odvolací soud opodstatněně vyšel při stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění z Metodiky k § 2958 o. z., která je podle ustálené soudní judikatury i nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 27/23, způsobilým a vhodným přístupem k naplnění zákonného principu slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavku legitimního očekávání (§ 13 o. z.). Soud při použití této doporučující výkladové pomůcky k objektivizaci a medicínské klasifikaci trvalých zdravotních následků má postupovat tak, že na základě znaleckého posudku zjistí procento, v němž je poškozený vyřazen ze zapojení do životních činností definovaných v upravené Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Tímto procentem ze čtyřsetnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, pak vyjádří objektivizovanou náhradu, kterou do výsledné podoby upraví zvýšením či snížením podle konkrétních okolností případu a poměrů poškozeného tím, že zohlední zejména jeho věk, intenzitu předchozího zapojení do společenských aktivit nebo okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z. (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. [spisová značka], č. 90/2022 Sb. rozh. obč.). Při práci se znaleckým posudkem platí, že znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví (od 1. 1. 2021 odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví), nepřísluší, aby na základě Metodiky k § 2958 o. z. sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Mechanické převzetí závěrů znalce o částce náhrady za ztížení společenského uplatnění je nesprávným použitím Metodiky k § 2958 o. z., vedoucím k nesprávnému výkladu tohoto ustanovení a k nesprávnosti rozhodnutí, jestliže soud závěry znalce nedoplní vlastní úvahou, zda a nakolik je třeba upravit (modifikovat, personalizovat) výslednou částku podle konkrétních poměrů poškozeného (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud výše uvedené judikatorní závěry nerespektoval. Naopak odvolací soud ani okresní soud neučinily ze znaleckého dokazování žádný závěr o tom, v jakých doménách, jakým způsobem a do jaké míry je žalobce omezen následky úrazu a jaké je celkové procento vyřazení žalobce ze zapojení do životních činností definovaných v Metodice k § 2958 o. z. Zejména pak oba soudy neprovedly přepočet uvedeného procenta ze čtyřsetnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, nezohlednily intenzitu předchozího zapojení žalobce do společenských aktivit ani okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z. a v podstatě bez jakékoli modifikace převzaly částku vyčíslenou znalkyní. K intenzitě předchozího zapojení žalobce do společenských aktivit a okolnostem vyjmenovaným v § 2957 o. z. oba soudy neprovedly v podstatě žádné dokazování a neučinily k nim žádná skutková zjištění (mimo toho, co o nich uvedla znalkyně, které však, jak je výše uvedeno, nepříslušelo činit o nich závěry). Z výše uvedených důvodů dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a jelikož důvody, pro které bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud též odpovídající část rozsudku soudu prvního stupně a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Zrušení se netýká těch částí rozsudků, jimiž byla žaloba zčásti zamítnuta a proti nimž dovolání žalovaného nesměřovalo.

25. Předmětem řízení tak po řízení u dovolacího soudu zůstala částka 193 385,50 Kč a rozhodnutí o nákladech řízení a soudním poplatku.

26. Soud v navazujícím řízení v otázce skutkového stavu vyšel ze shodných zjištění, jaké učinil v předchozím řízení. Tato zjištění se opírají o výslechy účastníků řízení a svědků vyslechnutých v předchozím řízení a o zjištění vyplývající z trestních spisů, které byly ke spisu přiloženy (odstavec 20 odůvodnění). Soud dospěl k závěru, že žalobce si své zranění spoluzavinil, přičemž míru spoluzavinění soud stanovuje na 50 %. Tato úvaha a závěr není podle závěrů dovolacího soudu nepřiměřená. Důvody nutné obrany nebyly splněny. O dalším snížení výše nemajetkové újmy až k úplnému vyloučení přiznání náhrady, jak navrhuje žalovaný v závěrečném návrhu, soud neuvažuje. Co se týká požadavků na vypracování revizního znaleckého posudku, tak soud odkazuje na závěry dovolacího soudu. I po zrušení rozhodnutí žalovaný opětovně navrhl zpracování znaleckého posudku z oboru ortopedie ohledně toho, zda újma žalobce má původ z 3. 9. 2017 či zda je ovlivněna léčebným postupem. Dále žalovaný navrhoval vyslechnout znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který zpracovával posudek v rámci trestního řízení a v poslední řadě navrhl zpracování revizního znaleckého posudku. Soud všechny tyto návrhy na doplnění dokazování zamítl. [tituly před jménem] [jméno FO] již v současné době není zapsán jako znalec v seznamu znalců a soudu je známo, že jeho zdravotní stav není dobrý. Navíc tento znalec se vyjadřoval ke zranění žalobce v obecné rovině v rámci trestního řízení. Pro řízení občanskoprávní, jehož předmětem je zaplacení nemateriální újmy žalobci, žalobce předložil znalecký posudek vypracovaný znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] na stanovení výše ztížení společenského uplatnění. Z tohoto posudku a z výslechu znalkyně soud při stanovení výše náhrady vychází. V celém řízení dosud nepadla žádná zmínka o tom, že by nemateriální újma žalobce mohla spočívat nejen ve zranění způsobené žalovaným, ale i v léčebném postupu či v nedodržování léčebného režimu ze strany žalobce. Tato současná tvrzení žalovaného soud považuje za novoty, a proto je nepřipustil. Dovolací soud se otázkou zpracování revizního posudku také zabýval a dospěl k závěru, že postup prvostupňového i odvolacího soudu se od závěrů vyslovených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2221/22 neodchýlily a odůvodnění obou rozsudků obstojí i ve světle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 919/09 a další judikatury Ústavního soudu, kterou žalovaný v dovolání označil.

27. Soud tedy zcela odkazuje na závěry a odůvodnění učiněná v předchozím rozhodnutí ze dne 31. 5. 2022, č. j. [spisová značka] a na závěry odvolacího soudu obsažená v rozsudku ze dne 12. 4. 2023, č. j. [spisová značka].

28. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

29. Podle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

30. S ohledem na závěry zrušovacího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, č. j. [spisová značka] se soud dále bude zabývat důslednou aplikací Metodiky k § 2958 o. z. Z předchozího řízení vyplynulo, že žalovaný je odpovědný za vznik škody žalobci, nicméně s ohledem na částečné spoluzavinění na vzniku škody samotným žalobcem, soud náhradu o 50% snížil.

31. Co se týká samotné náhrady za ztížení společenského uplatnění, tak soud vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného dne 25. 7. 2019 znalkyní MUDr. Lucií Laclovou, znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Z tohoto posudku okresní soud zjistil, že znalkyně ohodnotila ztížení společenského uplatnění žalobce dle Metodiky NS vzniklé napadením ze dne 3. 9. 2017. Uvedla, že [Jméno žalobce] byl dne 3. 9. 2017 napaden, tím mu byla způsobena povrchová poranění obličeje, hrudníku, břicha a zlomenina V. žebra vpravo a vykloubení lopatko klíčkového kloubu s rupturou vazu, které bylo nejprve řešeno operačně a následně nošením ortézy. [jméno FO] absolvoval rehabilitace, nicméně bolestivost a omezená hybnost pravého ramene přetrvávaly. Navštívil specialistu v oboru ortopedie, který ke zmírnění bolesti doporučil obstřiky, a bylo potvrzeno, že přetrvává částečné vykloubení klíční kosti. Následkem poranění má [Jméno žalobce] omezené upažování, zapažování a připažování pravým ramenem a sníženou svalovou sílu pravé ruky. Před napadením se s ničím neléčil. Bolesti pravého ramene, které je na jeho dominantní končetině, jsou každodenní, léky na bolest neužívá. Dále v pravém rameni cítí neustálý tlak. [právnická osoba] se mu hůře vykonávají (vysává levou rukou, dříve vymaloval, nyní nezvládne). Má obtíže při vaření – míchání. Nyní fyzicky náročnou práci nezvládá, vypomáhá syn. Břemena nosí jen v levé ruce, když na pravém rameni něco má, cítí bolest. Má obtíže s oblékáním horní části oděvu, kdy svlékání je obtížnější. Na pravém rameni nemůže spát, v noci ho budí bolest. Nemůže pracovat s vibračními přístroji, neudělá klik, při sklapovačce cítí bolest, při jízdě na kole neudrží řídítka po delší dobu, nelyžuje, protože se bojí pádu. Při svém výslechu znalkyně doplnila, že nerozumí tomu, že v trestním spise je uváděno, že se jednalo o poranění lehké právě s ohledem na dobu léčení, která určitě přesáhla dobu šesti týdnů. Pokud je minimální léčba šest týdnů, tak se uvažuje o poranění středně těžkém, pokud je doba léčení více než šest týdnů, tak se hovoří o poranění těžkém. V případě žalobce se tedy jednalo o těžké poranění. Poranění nesouvisí s trvalými následky, někdy i lehké poranění může zanechat závažné trvalé následky a naopak. Znalkyně měla k dispozici zdravotnickou dokumentaci žalobce, dále vycházela ze svého vlastního vyšetření pana žalobce a ze subjektivních vyjádření poškozeného, tedy z toho, co jí tvrdil, že mohl dělat a v současné době nemůže. Toto byly tři podklady, z nichž zpracovala posudek. Dospěla k částce ztížení společenského uplatnění ve výši 366 771 Kč, nebyl použit žádný facilitátor, neboť žalobce neměl k dispozici žádný prostředek, který by mu zlehčoval pohyb jako např. berle apod. [adresa] se žalobci stal ve věku 52 let, ve skupině 44-54 let se dle metodiky neodečítá ani nepřičítá žádný koeficient ohledně věku. Co se týká subjektivních potíží, které žalobce uváděl, tak pokud by tyto neodpovídaly typu poranění a nálezů dle lékařských zpráv, tak by nebyly vzaty v potaz při stanovení výše poškození. Všechny subjektivní pocity žalobce odpovídaly způsobeným zraněním. Na první straně znaleckého posudku u klasifikace dle MKN jsou uvedena všechna zranění, která byla žalobci způsobena, nicméně znalkyně posuzovala pro ztížení společenského uplatnění pouze vykloubení ramenního kloubu a následné potíže spojené s tímto vykloubením. Žalobce jí udával pouze obtíže spojené s tímto poraněním. Poranění ramenního kloubu má objektivní základ, ze zpráv vyplývá, že se léčba nezdařila zcela dobře, a to je zejména vidět ve zprávě z 15. 5. 2018, kde je napsáno víceméně to, že aktuální stav neodpovídá fyziologicky postavení kloubu a kosti tak, jak by to mělo být a že operativně se správného postavení nepodařilo dosáhnout. Veškeré popsané potíže pana žalobce souvisí s tímto nálezem na pravém rameni. V důsledku tohoto zranění je obecně omezena hybnost při upažování, zapažování a připažování a následkem je i snížená svalová síla dané končetiny. Všechna tato omezení znalkyně u žalobce shledala. Zástupce žalovaného následně předestřel znalkyni údaje ze znaleckého posudku znalce [jméno FO], bod A D4 na straně 4 ( ZP je založen ve spise 2 T 1 56/2018 n a č. l. 7 6-80), kde je uvedeno, že zranění si vyžádalo kratší opakované hospitalizace a delší dobu trvající pouze klidovou a rehabilitační individuální léčbu, a to jen s malým omezením v běžném způsobu života. K tomuto znalkyně uvedla, že součástí léčby byl klidový režim a i při klidové fázi probíhá léčení. Shrnutí stavu pacienta uvedené v tomto posudku je pro ni zvláštní. Uzavřela, že v daném případě se jednalo o těžkou újmu, neboť došlo k poškození důležitého orgánu, kdy se jednalo o poškození dominantní končetiny, a délka léčení přesáhla šesti týdnů. Trvalé následky, které shledala ve znaleckém posudku, jsou u žalobce objektivně zjistitelné a vyplývají i z předložených lékařských zpráv, kdy se domnívá, že měla k dispozici, na rozdíl od MUDr. Hrníčka, všechny potřebné lékařské zprávy. Za znalecký posudek vystavila znalkyně žalobci fakturu na částku 20 000 Kč, která byla žalobcem uhrazena ve dvou splátkách po 10 000 Kč.

32. Ze znaleckého posudku znalce MUDr. Vladimíra Hrníčka (ZP je založen ve spise [spisová značka] na č. l. 76-80), který soud posuzoval pouze jako listinný důkaz, soud mimo jiné zjistil, že průměrná doba léčení poranění tohoto druhu se pohybuje v rozmezí 3-4 měsíců. Je nutné ovšem posuzovat každý případ individuálně s ohledem na typ poranění, event. komplikace v průběhu léčení, věk atd. Zranění si vyžádalo kratší opakované hospitalizace a delší dobu trvající pouze klidovou a rehabilitační individuální léčbu, a to jen s malým omezením v běžném způsobu života, při úrazu nebyly poškozeny důležité orgány a poranění pravděpodobně nezanechá závažnějších trvalých následků. Podstatné omezení v běžném způsobu života, srovnatelné s jinými těžkými újmami na zdraví nenastalo, poškozený byl soběstačný při sebeobsluze, mohl se volně pohybovat, zaobstarat si běžné životní potřeby, samostatně se najíst, vykonávat osobní hygienu, i když s omezením poraněné končetiny. Posudek byl vyhotoven dne 20. 5. 2018. S ohledem na skutečnost, že ve věci byl následně vyhotoven znalecký posudek MUDr. Laclovou, který vychází z Metodiky k § 2958 o. z., tak soud vycházel ze znaleckého posudku MUDr. Laclové, který byl zpracován později, znalkyně sama uvedla, že měla, na rozdíl od MUDr. Hrníčka, k dispozici všechny lékařské zprávy a při svém výslechu se s posudkem MUDr. Hrníčka přesvědčivě vypořádala. Při slyšení před soudem obhájila, že postižení žalobce má souvislost s jednáním žalovaného, za nějž byl trestně odsouzen. Poškození zdraví žalobce odpovídá způsobenému zranění. Důvody pro doplnění znaleckého zkoumání soud neshledal.

33. Znalkyně spočítala dle Metodiky NS ztížení společenského uplatnění na částku 366 771 Kč, kdy při postižení tělesných struktur posuzovala klouby ramenní oblasti a při postižení tělesných funkcí posuzovala bolest v horní končetině a hybnost jednoho z kloubů. Nepoužila žádný facilitátor. Znalkyni však nepříslušelo, aby sama stanovila a určila částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši. Nicméně znalkyně postupovala při vypracování znaleckého posudku v souladu s metodikou k § 2958 o. z., když stanovila procento, v němž je poškozený vyřazen ze zapojení do životních činností definovaných v upravené Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Toto procento stanovila znalkyně na 3,11% a vycházela z postižení tělesných struktur, a to kloubu ramenní oblasti a z postižení tělesných funkcí, a to z bolesti v horní končetině a z omezení hybnosti jednoho kloubu. Znalkyně procentně vyjádřila ztrátu životních příležitostí žalovaného v devíti oblastech společenského zapojení. Z důvodu snížení hybnosti a bolestivosti pravého ramene, které je jeho dominantní, je žalobce u všeobecných úkolů a požadavků (D2) omezen v provádění jednotlivého úkolu, mnohačetných úkolů a v běžných denních povinnostech, a to v celkové výši 0,69%. V pohyblivosti (D4) je žalovaný pro sníženou hybnost a bolestivost pravého ramene a sníženou sílu v pravé dominantní horní končetině omezen ve zvedání a nošení předmětů, v házení, chytání, přitahování, tlačení, kroucení a podobně, dále v plazení, lezení, plavání, a to celkem 0,65%.V kapitole péče o sebe (D5) znalkyně stanovila pro sníženou hybnost a bolestivost pravého ramene horní končetiny omezení žalobce ve svlékání a oblékání horní části oděvu ve výši 0,16% V kapitole život v domácnosti (D6) znalkyně stanovila pro sníženou hybnost a bolestivost pravého ramene, pravé dominantní končetiny, omezení žalobce ve vaření, ve vykonávání domácích prací a v péči o předměty v domácnosti (auto, zahrada) v celkové výši 0,93%. V kapitole hlavní oblasti života (D8) znalkyně stanovila omezení v placeném zaměstnání ve výši 0,28%. Naposledy v kapitole Život komunitní, sociální a občanský (D9) znalkyně uvedla, že pro své obtíže je žalobce omezen ve volnočasových aktivitách ve výši 0,4%. Celkový součet omezení žalobce potom činí 3,11%.

34. Žalobce při svém opakovaném výslechu ohledně zdravotního stavu odkázal na své předchozí výpovědi. Dále uvedl, že jeho zdravotní stav se nezlepšil. Od té doby, co měl úraz, tak nemůže spát na pravém boku, v noci se po 3 hodinách budí a když se přetočí na pravý bok, tak se hned vzbudí bolestí a nemůže usnout. Kvůli bolesti spával v obýváku, což následně narušilo jeho vztah s přítelkyní paní [jméno FO] a vloni se rozešli. Navíc dostal cukrovku, bere denně až 6 prášků. Před úrazem jezdíval na kole. S přítelkyní najezdili až 46 km denně z [adresa] do Vrbové [adresa] do písečných lomů se koupat. Tyto trasy zvládal. Po úraze je však musel velmi omezit, protože na kole vydrží max 10 minut, vadí mu vibrace, ze kterých ho začne bolet rameno. Také nemůže plavat. Ve slané vodě trošku, protože ta více nadnáší, ale ve sladké vodě měl již dva problémy, dostal křeč do pravé ruky a měl problém se vrátit. Ohledně plavání má již blok. Dále nemůže vykonávat činnosti, které vykonával předtím. Hybnost pravé ruky je velmi omezená, ruka je slabá. Nemůže štípat dřevo, či ho nařezat. Toto vždy matce chystal. V autě nesnáší pás přes pravé rameno, musí sedět jako řidič nebo za řidičem. Neunese těžší břemena, není schopen dělat práce, které dělal dřív. Opravuje chalupu, a nemůže nanášet perlinku ani dělat jiné činnosti. Stále podniká a provozuje optiku v Českém [jméno FO], je tam pouze sám. V roce 2018 byl na dalších vyšetřeních, bylo mu řečeno, že by se klíční kost musela znovu zlomit a srůst napravit a že by si tím vlastně musel projít znovu, což nechtěl. Jezdil i na obstřiky, pomohlo to vždycky na chvíli a pak se bolest vrátila. Hybnost ruky je omezená, bolest je stejná, ale aby zachoval hybnost, musí i přes tu bolest cvičit. Co se týká nějakých prací, tak je schopen matce donést uhlí. Malou lopatkou ho levou rukou nabere a donese matce do domu. Všechno mu trvá mnohem déle, protože musí dělat přestávky. [právnická osoba] se vrátil do práce asi po 10-12 dnech. Další 2-3 měsíce chodil s ortézou. Pokoušel se pracovat tak, jako předtím, ale pravou ruku měl v ortéze, tudíž vše musel dělat levou, i psát na počítači. Po dobu hospitalizace, dále po dobu návštěv lékaře a rehabilitace musel mít optiku zavřenou. Nikdo z lékařů mu neřekl, že kdyby se zvolil jiný postup, že by to mohlo být lepší. Když byl u pana doktora v nemocnici pod [adresa], tak ten mu pouze řekl, že by se to muselo celé znovu zlomit. Považoval ho za kapacitu ve svém oboru a další možná řešení již nehledal, odradilo ho to.

35. Z výše uvedené výpovědi žalobce soud zjistil, že znalkyně vycházela jak z objektivního nálezu týkajícího se pravého ramene, tak i ze subjektivních pocitů žalobce, které označila za odpovídající poúrazovému stavu žalobce. Se všemi omezeními pracovala a stanovila míru omezení žalobce v oblastech společenského zapojení, v nichž používá pravou horní končetinu. Ze znaleckého posudku i z výslechu znalkyně vyplynulo omezení žalobce ve výši 3,11%. 100% vyřazení poškozeného ze společenského života se stanoví pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, tj. kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady. Ze znaleckého posudku vyplývá, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo k datu 3. 9. 2018, náhrada tedy bude počítána v částce platné pro rok 2017, která činí 11 035 600 Kč (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, odstavec 21). Z částky 11 035 600 Kč představuje 3,11% částku základního ohodnocení ve výši 343 207 Kč.

36. Takto zjištěná částka základního ohodnocení může být dále modifikována některými dalšími okolnostmi, které již nemají medicínskou povahu a jejich dopad do poměrů konkrétního poškozeného musí zvážit soud. Patří sem zejména věk poškozeného, intenzita jeho předchozího zapojení a důvody vyjmenované demonstrativně v § 2957 o. z. V době poškození zdraví žalobce mu bylo 52 let, jeho věk byl tedy v rozmezí, se kterým je při stanovení základního ohodnocení počítáno, neboť vrcholu sil a intenzity společenského zapojení se obvykle dosahuje ve věku 45-55 let. Ohledně věku tedy soud (ani znalkyně) žádné navýšení či ponížení základního ohodnocení neshledaly. Intenzita přechozího zapojení do společenských aktivit se zpravidla zohledňuje zvýšením základní částky až do 10%, je-li nadprůměrná, až do 20%, je-l výjimečně intenzivní, a až do 30%, je-li zcela mimořádné; naopak se náhrada snižuje až o 10%, je-li zapojení podprůměrné, a až o 20%, není-li prakticky žádné. Z výpovědi žalobce soud nezjistil žádné nadprůměrné či podprůměrné zapojení do společenských aktivit. Jeho zapojení se soudu jeví jako zcela normální, průměrné, kdy chodil plavat, lyžovat a jezdil na kole. V domácnosti a na chalupě vykonával obvyklé „mužské práce“ jako sekání dřeva a opravy domu. Po pracovní stránce žalobce pracuje jako optik, nejedná se o práci fyzicky náročnou. Zapojení žalobce do společenských aktivit nepovažuje soud za nadprůměrné, ale za zcela průměrné a vychází tak ze základního ohodnocení ve výši 343 207 Kč. Oproti znaleckému posudku, v němž znalkyně určila částku ztížení společenského uplatnění ve výši 366 771 Kč, je částka určená soudem o 23 564 Kč nižší. Důvodem je zřejmě aplikace jiné výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, znalkyní. Z částky určené soudem ve výši 343 207 Kč soud odečetl již výše zmiňované spoluzavinění poškozeného na vzniklé škodě ve výši 50% a částka, která by měla být žalobci vyplacena na ztížení společenského uplatnění, činí 171 603,50 Kč.

37. Předmětem žaloby byla částka 366 771 Kč za ztížení společenského uplatnění a dále náhrada ve výši 20 000 Kč za vypracovaný znalecký posudek. Vzhledem k tomu, že pro částku 193 385,50 Kč byla žaloba již pravomocně zamítnuta, zůstává předmětem řízení částka 193 385,50 Kč. Co se týká náhrady za vypracovaný znalecký posudek, který hradil žalobce znalkyni ve výši 20 000 Kč, tak soud setrval na svém předchozím závěru, že s ohledem na zavinění žalobce na vzniku škody ve výši 50%, by žalovaný mu měl nahradit za zpracovaný znalecký posudek pouze polovinu nákladů, tedy částku 10 000 Kč. Celková částka, kterou žalovaný má žalobci nahradit, tedy činí 181 603,50 Kč (ztížení společenského uplatnění ve výši 171 603,50 Kč a náhrada za vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč). Jelikož předmětem řízení ještě zůstala částka 11 782 Kč (do částky 193 385,50 Kč), tak soud v této části žalobu zamítl.

38. Co se týká lhůty splatnosti, tak soud umožnil žalovanému dlužnou částku splácet v jím navrhovaných měsíčních splátkách po 10 000 Kč. Tuto splátku soud považuje za odpovídající výši přiznané částky. Žalovaný si musí být vědom toho, že tuto splátku bude muset žalovanému měsíčně hradit. Dlužná částka by tak měla být zaplacena do 17 měsíců. Soud současně vyslovil i ztrátu výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaný splátku řádně a včas, vystavuje se nebezpečí zesplatnění celého dluhu ze strany žalobce.

39. Žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku z žaloby podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), q) zák. č. 549/1991 Sb. v platném znění, a protože jeho žalobě bylo vyhověno, přešla povinnost zaplatit soudní poplatek dle ustanovení § 2 odst. 3 citovaného zákona na žalovaného. Soudní poplatek byl vyměřen podle položky 3 sazebníku, a to za návrh na zahájení řízení návrhem na náhradu nemajetkové újmy v penězích, kdy do částky 200 000 Kč včetně činí soudní poplatek částku 2 000 Kč a v částce vyšší než 200 000 Kč činí 1% z této částky. Jelikož žalobce splňuje předpoklady pro osvobození od soudního poplatku ve výši 90%, činí jeho poplatková povinnost pouze 200 Kč. Tuto částku již žalovaný soudu zaplatil, není tedy povinen ji znovu platit.

40. S ohledem na skutečnost, že žalobce ve věci uspěl téměř z 50%, jeho neúspěch byl způsoben špatným výpočtem výše náhrady znalkyní, rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

41. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci soud vyplatil znalečné znalkyni MUDr. Lucii Laclové ve výši 2 378 Kč. S ohledem na výsledek sporu uložil soud žalobci, aby státu, na účet Okresního soudu ve Svitavách, zaplatil polovinu těchto nákladů, tedy částku 1 189 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Co se týká žalovaného, tak u něho soud shledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vycházel přitom z usnesení ze dne 8. 12. 2020, č. j. 6 C 131/2020-64, kterým byl žalovaný osvobozen od placení soudního poplatku z odvolání co do 90% a uložil žalovanému povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 10%, tedy ve výši 119 Kč. Tuto částku již žalovaný soudu zaplatil, není tedy povinen ji znovu platit.

Poučení