6 Cmo 269/2020 - 380

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupen advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Anonymizováno] zapsaná v obchodním rejstříku [Anonymizováno] pod registračním číslem [Anonymizováno] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupen advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o určení společníka společnosti a o neplatnosti valné hromady, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 41 Cm 79/2019-278 ze dne 27. července 2020 takto:

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 41 Cm 79/2019-278 ze dne 27. července 2020 se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Výše uvedeným rozsudkem Krajský soud v Plzni (dále jen soud I. stupně) ve výroku I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady 1. žalovaného ze dne 18. 6. 2019 o udělení souhlasu s převodem uvolněného podílu žalobce ve výši 50 % odpovídajícího splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2 150 000 Kč dle § 213 ZOK, ve výroku II. zamítl návrh na určení, že žalobce je společníkem 1. žalovaného a ve výrocích III. a IV. rozhodl o nákladech řízení.

2. Soud I. stupně posuzoval důvodnost žalobních tvrzení, podle nichž měl žalovaný 1. prodat žalovanému 2. nikoliv v souladu s právem jeho podíl v žalovaném 1., ačkoli podíl nebyl uvolněn. Smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 25. 6. 2019 tak nemůže být podle jeho názoru platná a nemůže být platné ani rozhodnutí valné hromady 1. žalovaného ze dne 18. 6. 2019, když nebyly splněny podmínky stanovené společenskou smlouvou společnosti a zákonem pro konání této valné hromady.

3. Soud I. stupně dále vycházel z žalobních tvrzení, podle nichž obchodní podíl žalobce ve společnosti 1. žalovaného dle společenské smlouvy ze dne 26. 2. 2015 byl převoditelný. Exekučním příkazem č. j. [Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2019 vydaným [Anonymizováno], soudním exekutorem Exekutorského úřadu [adresa] v rámci exekuce vedené proti povinnému - žalobci, kterým byl postižen tento obchodní podíl žalobce v 1. žalovaném, účast žalobce ve společnosti podle žalobce nezanikla. V dané věci by podle žalobce jeho účast zanikla až udělením příklepu v dražbě nebo doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě. Žádná dražba se však v projednávané věci nekonala. Proto podle žalobce nelze považovat jeho podíl za uvolněný dle § 212 odst. 1 ZOK. Podle žalobce v rozporu se zákonem nebyla valná hromada 18. 6. 2019 usnášeníschopná s ohledem na část B, I. odst. 8 platné společenské smlouvy 1. žalovaného, když žalobce nebyl na valnou hromadu v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou pozván.

4. Po provedeném dokazování soud I. stupně při rozhodování o věci samé vyšel ze skutečnosti, že žalobce byl zakládajícím společníkem 1. žalovaného, který vznikl dne 22. 3. 1996. Od 21. 3. 2015 byl žalobce vlastníkem obchodního podílu ve výši 50 % odpovídající splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2 150 000 Kč. Obchodní podíl žalobce byl dne 12. 4. 2019 v obchodním rejstříku společnosti zapsán jako uvolněný. Podle zjištění soudu I. stupně soudní exekutor [Anonymizováno], Exekutorský úřad [adresa], se sídlem [adresa] rozhodl exekučním příkazem č. j. [Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2019 o provedení exekuce postižením práva povinného [Jméno žalobce] na obchodní podíl ve společnosti [Jméno žalované].

5. Podle zjištění soudu I. stupně společenská smlouva 1. žalovaného ve znění ze dne 26. 2. 2015 umožňuje, aby každý společník svůj podíl převedl na jiného společníka nebo jinou osobu, avšak pouze se souhlasem valné hromady nebo všech společníků. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.

6. Dále soud I. stupně vyšel z toho, že u Okresního soudu v Klatovech byla v době projednávání věci vedena exekuce oprávněného [Anonymizováno] (bývalý společník 1. žalovaného) proti povinnému - žalobci. Soudem byl pověřen provedením exekuce soudní exekutor [Anonymizováno], Exekutorský úřad [adresa]. Ten podle zjištění soudu I. stupně exekučním příkazem ze dne 20. 3. 2019 rozhodl o provedení exekuce postižením účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, tedy obchodního podílu povinného z titulu společníka ve společnosti [Jméno žalované]. k vymožení pohledávky oprávněného na základě exekučního titulu, kterým bylo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2018 č. j. 46 Nc 2003/2018-26, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018 č. j. 14 Cmo 313/2018-153, jímž Krajský soud v Plzni nařídil předběžné opatření.

7. Podle zjištění soudu I. stupně výzvou ke splnění vymáhané povinnosti byl povinný (žalobce) vyzván ke splnění vymáhané nepeněžité i peněžité povinnosti, vymáhaná peněžitá povinnost ke dni vydání výzvy činila 8 772,50 Kč, a to do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva ke splnění vymáhané povinnosti byla žalobci doručena dne 10. 12. 2018. Návrhem na zastavení exekuce ze dne 8. 4. 2019 se podle zjištění soudu I. stupně žalobce domáhal, aby uvedená exekuce byla zastavena, neboť dle jeho názoru neexistuje žádný zákonný důvod, který by odůvodňoval nařízení exekuce a její další pokračování. Následně se žalobce domáhal odkladu exekuce s odůvodněním, že dle jeho názoru lze očekávat, že exekuce bude zastavena. Dne 16. 4. 2019 byl na odklad exekuce zamítnut a o návrhu na zastavení exekuce nebylo do dne rozhodnutí soudu I. stupně rozhodnuto.

8. Podle zjištění soudu I. stupně k výzvě soudního exekutora tehdejší společník 1. žalovaného [Anonymizováno] prohlásil, že společenská smlouva společnosti 1. žalovaného ze dne 26. 2. 2015 je aktuálně platná a účinná a ve smyslu ustanovení článku III. odst. 5, část B společenské smlouvy prohlásil, že nesouhlasí s převodem podílu žalobce. Dále ve svém prohlášení uvedl, že jelikož podmínky dané společenskou smlouvou nebyly splněny a toto splnění není možné ani reálně očekávat a jedná se o podíl reálně nepřevoditelný. Dražba podle zjištění soudu I. stupně nařízena nebyla. Soudní exekutor podle soudu I. stupně ve vyrozumění o provedení exekuce uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětný obchodní podíl je dle společenské smlouvy ze dne 26. 2. 2015 převoditelný pouze se souhlasem valné hromady nebo všech společníků a společník [Anonymizováno] na výzvu soudního exekutora dne 1. 4. 2019 prohlásil, že s převodem obchodního podílu nesouhlasí, je předmětný obchodní podíl nepřevoditelný. Konstatoval, že exekuce postihuje pohledávku z práva na vypořádání (§ 320ab odst. 8 o. s. ř. ve spojení s § 52 e. ř.), právní mocí exekučního příkazu č. j. [Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2019 a uplynutím lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti dle § 46 odst. 6 e. ř. účast povinného ve společnosti zaniká (§ 206 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích v platném znění - ZOK) a obchodní podíl povinného se stává uvolněným podílem ve smyslu § 212 ZOK. Podle zjištění soudu I. stupně dne 29. 4. 2019 valná hromada odvolala jednatele a jmenovala nového jednatele [Anonymizováno] a byl udělen souhlas s rozdělením podílu společníka [Anonymizováno] jako společníka společnosti ve výši 50 % v souvislosti s převodem částí tohoto podílu na [Anonymizováno] a na společnost [Anonymizováno] Následně valná hromada dne 18. 6. 2016 podle zjištění soudu I. stupně rozhodla o přijetí usnesení, že valná hromada společnosti [Jméno žalované]. mění odlišně od § 208 odst. 1 zákona o obchodních korporacích společenskou smlouvu společnosti tak, že podíly ve společnosti jsou neomezeně převoditelné na jiného společníka nebo na jinou osobu, která společníkem není, bez potřeby souhlasu valné hromady nebo i jiného orgánu společnosti. Dále valná hromada přijala usnesení o souhlasu, aby uvolněný obchodní podíl po bývalém společníkovi [Anonymizováno] společnost převedla na společnost [Anonymizováno].

9. Podle zjištění soudu I. stupně smlouvou o převodu uvolněného podílu ve společnosti s ručením omezeným převedla 1. žalovaná 2. žalované uvolněný podíl ve společnosti o výši 50 % odpovídající splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2 150 000 Kč. Smluvní strany se dohodly na tom, že kupní cena za převod uvolněného podílu se stanovuje ve výši, která je určena znaleckým posudkem, že první část kupní ceny ve výši 120 000 EUR bude uhrazena nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne zápisu převodu uvolněného podílu na nabyvatele do obchodního rejstříku a zbývající část kupní ceny bude uhrazena dle podmínek stanovených dodatkem. Smluvní strany se v případě splnění uvedených předpokladů zavázaly akceptovat hodnotu společnosti a dohodly se na tom, že zbývající část kupní ceny určená dle znaleckého posudku se zohledněním úhrady první části kupní ceny bude uhrazena do 60 dnů ode dne odpadnutí všech překážek uvedených a sjednaných jako tzv. odkládací podmínky.

10. Soud I. stupně věc posoudil zejména podle § 320ab odst. 5, 8 o. s. ř., podle § 206 a násl. ZOK a podle § 212 a násl. ZOK a uzavřel, že účast žalobce v žalovaném 1. zanikla a z toho důvodu na jeho straně není dán ani zájem na určení neplatnosti usnesení valné hromady tohoto žalovaného. Proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

11. Žalobce podal obsáhlé odvolání (odvolatel) proti rozsudku a domáhal se jeho změny a vyhovění návrhu. Zopakoval svoji žalobní argumentaci s tím, že je nutno vyřešit tyto právní otázky: 1/ Zda je možné nahlížet na dle společenské smlouvy omezeně převoditelný podíl jako na podíl „nepřevoditelný“ ve smyslu § 320ab odst. 8 o. s. ř., pokud druhý společník prohlásí, že nesouhlasí s převodem. Podle odvolatele prohlášení jednoho účastníka smlouvy, nemůže měnit smlouvu a institut zákonem neupraveného reálně nepřevoditelného podílu vyvolal v dané věci nepřiměřený zásah do práv společníka, proti kterému je vedena exekuce. Prohlášení společníka je podle odvolatele problematické v tom, že jej lze každý den měnit, tj. bez konání veřejné dražby nelze vyloučit jaké by bylo stanovisko společníka s převodem. 2/ Pokud by byl postup dle bodu 1. možný, je třeba stanovit, zda má svoje meze a pravidla, tj. zda nemá být při této variantně s podílem až do skončení exekuce nakládáno jako s nepřevoditelným. Byl-li podíl žalobce označen společníkem [Anonymizováno] za „reálně nepřevoditelný“, měl být dle názoru žalobce bezodkladně aplikován § 212 ZOK odst. 2 a žalobci měla společnost vyplatit vypořádací podíl bez výhrad a podmínek v mezích zákona. Podle odvolatele měl být exekutor informován o tom, že je zde osoba ve smyslu § 320ab odst. 5 o. s. ř. tj., která splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu.

12. Podle odvolatele lhůty k tvrzením a důkazům týkající se určení společníka nelze omezovat a směšovat s lhůtou ve smyslu § 191 ZOK týkající se pouze části žaloby na určení neplatnosti valné hromady, je-li v jednom podání obsažena žaloba na určení neplatnosti valné hromady a určení společníka. Na tvrzení a důkazy týkající se této části žaloby je podle odvolatele třeba aplikovat § 118a odst. 1, 118b odst. 1 a související o. s. ř. Odvolatel zdůraznil, že pokud byl ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. poučen soudem, aby ve lhůtě k tomu určené doplnil svá skutková tvrzení zejména o určení, že je společníkem, to učinil podáním ze dne 18. 5. 2020. Zdůraznil, že dodatek ke smlouvě o převodu obchodního podílu nebyl žalobci znám, protože nebyl založen do sbírky listin. Nadále popírá dobrou víru 2. žalovaného, neurčitost dodatku a výši kupní ceny stanovené k jeho škodě.

13. Podle odvolatele výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti ve společnosti je nutno stanovit podle § 36 ZOK z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, přičemž výše vlastního kapitálu společnosti [Jméno žalované]. podle odvolatele činila 89 890 000 Kč, přičemž žalobce neobdržel žádný vypořádací podíl. Uzavřel, že postup osob v okolí společníka [Anonymizováno] byl od počátku účelový ve snaze vyhnout se dražbě a vyplacení ceny za obchodní podíl a vypořádacího podílu ve lhůtách stanovených zákonem, ačkoliv zde byla osoba způsobilá k nabytí obchodního podílu. Podle odvolatele bylo se společenskou smlouvou a právy žalobce zacházeno v rozporu s § 320ab o. s. ř. a § 212 odst. 2 ZOK. Podle odvolatele je na jeho straně dána aktivní legitimace a je oprávněn domáhat se určení, že je společníkem.

14. Žalovaní navrhli napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, a to podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl přitom k omezením uvedeným v § 205a odst. 1 a § 211a o. s. ř. a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.

16. Z hlediska procesního odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že soud I. stupně v rámci projednávání návrhu žalobce postupoval v tomto řízení, jak podle pravidel sporného řízení ve vztahu k návrhu na určení, že žalobce je společníkem 1. žalovaného, tak podle pravidel nesporného řízení ve vztahu k návrhu na určení neplatnosti usnesení valné hromady 1. žalovaného, což podle názoru odvolacího soudu o. s. ř. ani z.ř.s. neumožňuje. Již z tohoto důvodu proto odvolací soud přijal rozhodnutí o nutnosti zrušení napadeného rozsudku, byť z hlediska právních úvah podstatných pro rozhodnutí bylo předmětem přezkumné činnosti odvolacího soudu v ostatních částech kvalitní rozhodnutí soudu I. stupně, s jehož většinou dílčích právních závěrů se odvolací soud ztotožnil, i když z níže uvedených důvodů pokládal napadené rozhodnutí rovněž za předčasné.

17. Z hlediska skutkového odvolací soud neměl důvodu pochybovat o správnosti zjištění soudu I. stupně, podle nichž žalobce byl zakládajícím společníkem 1. žalovaného, jež vznikl dne 22. 3. 1996 a žalobce byl vlastníkem obchodního podílu ve výši 50 %. Odvolací soud má dále na základě výsledků dokazování provedeného soudem I. stupně za správně zjištěné, že obchodní podíl žalobce byl dne 12. 4. 2019 v obchodním rejstříku společnosti zapsán jako uvolněný.

18. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že dle společenské smlouvy 1. žalovaného ve znění ze dne 26. 2. 2015 každý společník mohl svůj podíl převést na jiného společníka nebo jinou osobu pouze se souhlasem valné hromady nebo všech společníků. Dále vychází z obchodního rejstříku, kde ve vztahu ke společnosti 1. žalovaného bylo zapsáno, že soudní exekutor [Anonymizováno], Exekutorský úřad [adresa], se sídlem [adresa] rozhodl exekučním příkazem č. j. [Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2019 o provedení exekuce postižením práva povinného: [Jméno žalobce] na obchodní podíl ve společnosti [Jméno žalované].

19. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že podle společenské smlouvy 1. žalovaného ve znění ze dne 26. 2. 2015 každý společník mohl svůj podíl převést na jiného společníka nebo jinou osobu pouze se souhlasem valné hromady nebo všech společníků. Podle této společenské smlouvy smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.

20. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že u Okresního soudu v [Anonymizováno] byla podle shora uvedeného exekučního příkazu ze dne 20. 3. 2019, jenž nabyl právní moci dne 28. 3. 2019, vedena exekuce oprávněného [Anonymizováno], bývalého společníka 1. žalovaného, proti povinnému - žalobci. Soudem byl pověřen provedením exekuce soudní exekutor [Anonymizováno], Exekutorský úřad [adresa]. Exekučním příkazem ze dne 20. 3. 2019 soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce postižením účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, tedy obchodního podílu povinného z titulu společníka ve společnosti [Jméno žalované]., k vymožení pohledávky oprávněného na základě exekučního titulu, kterým bylo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2018 č. j. 46 Nc 2003/2018-26 a dále usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018 č. j. 14 Cmo 313/2018-153 o nařízení předběžné opatření, 21. Výzva ze dne 6. 12. 2018 v exekučním řízení ke splnění vymáhané povinnosti do 30 dnů byla žalobci doručena dne 10. 12. 2018.

22. Odvolací soud vychází rovněž ze skutečnosti, že návrhem na zastavení exekuce ze dne 8. 4. 2019 se žalobce domáhal, aby uvedená exekuce byla zastavena a domáhal se též odkladu exekuce s odůvodněním, že dle jeho názoru lze očekávat, že exekuce bude zastavena, přičemž návrh povinného na odklad exekuce byl ze dne 16. 4. 2019 zamítnut. O návrhu na zastavení exekuce však do dne rozhodnutí soudu I. stupně nebylo pravomocně rozhodnuto.

23. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že k výzvě soudního exekutora se tehdejší společník 1. žalovaného [Anonymizováno] vyjádřil v tom smyslu, že společenská smlouva společnosti 1. žalovaného ze dne 26. 2. 2015 je ke dni vyjádření (k 1. 4. 2019) aktuálně platná a účinná a ve smyslu ustanovení článku III. odst. 5, část B společenské smlouvy společník nesouhlasí s převodem podílu žalobce. Dále ve svém vyjádření jmenovaný společník uvedl, že jelikož podmínky dané společenskou smlouvou nebyly splněny a toto splnění není možno ani reálně očekávat (souhlasu valné hromady nebo společníka nebylo docíleno), v případě obchodního podílu postiženého exekučním příkazem ze dne 20. 3. 2019 č. j. [Anonymizováno] ve společnosti [Jméno žalované]. se jedná o podíl reálně nepřevoditelný.

24. Odvolací soud vychází také ze skutečnosti, že po uvedeném vyjádření druhého ze společníků s 50 % podílem, exekutor již dražbu nenařídil a ve vyrozumění o provedení exekuce ze dne 1. 4. 2019 se vyjádřil v tom smyslu, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětný obchodní podíl je dle společenské smlouvy ze dne 26. 2. 2015 převoditelný pouze se souhlasem valné hromady nebo všech společníků a společník [Anonymizováno] na výzvu soudního exekutora dne 1. 4. 2019 prohlásil, že s převodem obchodního podílu nesouhlasí, je předmětný obchodní podíl podle exekutora nepřevoditelný. Jelikož podle exekutora exekuce postihuje pohledávku z práva na vypořádání ve smyslu § 320ab odst. 8 o. s. ř. ve spojení s § 52 e.ř., vyjádřil se exekutor v tom smyslu, že právní mocí exekučního příkazu č. j. [Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2019 a uplynutím lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti dle § 46 odst. 6 e.ř. účast povinného ve společnosti zaniká v souladu s § 206 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a obchodní podíl povinného se stává uvolněným podílem.

25. Odvolací soud dále nemá důvodu pochybovat o správnosti zjištění soudu I. stupně, že dne 29. 4. 2019 [Anonymizováno] jako jediný společník společnosti 1. žalovaného učinil při výkonu působnosti valné hromady rozhodnutí, že z funkce jednatele společnosti ke dni 29. 4. 2019 odvolal žalobce a místo něho jmenoval [Anonymizováno], Současně udělil souhlas s rozdělením svého podílu ve výši 50 % na dva samostatné podíly, v souvislosti s převodem částí tohoto podílu na Jindřišku Svobodovou a na společnost [Anonymizováno], první ve výši 38 %, druhý ve výši 12 % a udělil souhlas s převodem takto nově vzniklých podílů. Konečně dne 29. 4. 2019 [Anonymizováno] jako jediný společník společnosti 1. žalovaného rozhodl o změně společenské smlouvy v jejím posledním úplném znění ze dne 26. 2. 2015.

26. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že valná hromada 1. žalovaného, jež se konala dne 18. 6. 2016, přijala usnesení měnící společenskou smlouvu tak, že nadále podíly ve společnosti jsou neomezeně převoditelné na jiného společníka nebo na jinou osobu, která společníkem není, bez potřeby souhlasu valné hromady nebo jiného orgánu společnosti a dále valná hromada souhlasila s tím, aby uvolněný obchodní podíl po bývalém společníkovi [Anonymizováno] společnost převedla na společnost [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno], přičemž této společnosti byl podíl následně skutečně prodán smlouvou z 25. 6. 2019 tak, že první část kupní ceny ve výši 120 000 EUR měla být uhrazena nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne zápisu převodu uvolněného podílu na nabyvatele do obchodního rejstříku a zbývající část kupní ceny určené dle znaleckého posudku měla být uhrazena dle podmínek stanovených dodatkem do 60 dnů ode dne odpadnutí všech překážek sjednaných jako odkládací podmínky.

27. Konečně odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že ani v den jeho rozhodování 27. 7. 2020 nebylo rozhodnuto o návrhu žalobce na zastavení exekuce a podle soudu I. stupně nebyl soud oprávněn řešit tuto otázku důvodnosti uvedeného návrhu podaného v rámci exekučního řízení jako otázku předběžnou.

28. Z hlediska právního zastává odvolací soud názor, že nelze mít výhrady proti té části společenské smlouvy společnosti [Jméno žalované]., v níž bylo zakotveno právo společníků svůj podíl převést na jiného společníka nebo jinou osobu pouze se souhlasem valné hromady nebo všech společníků. Podle této společenské smlouvy smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Takové ujednání je podle odvolacího soudu přípustné, neboť nenarušuje zákon, veřejný pořádek, ani dobré mravy.

29. Z hlediska právního je podle odvolacího soudu dále významné to, že ze zákona je prodej nepřevoditelného uvolněného podílu společníka, z povahy věci vyloučen postupem podle § 213 odst. 1 ZOK.

30. V dalším odvolací soud zastává v projednávané konkrétní věci shodně se soudem I. stupně právní názor, podle něhož, jestliže se tehdejší druhý společník žalovaného 1. s 50 % podílem (prvním společníkem byl žalobce) [Anonymizováno] k žádosti exekutora, zjišťujícího podmínky zpeněžení omezeně převoditelného podílu žalobce, vyjádřil dne 1. 4. 2019 stanovisko, že s převodem obchodního podílu nesouhlasí a předmětný obchodní podíl je reálně nepřevoditelný, potom i podle odvolacího soudu bylo možno s takovým podílem nakládat pro účely exekuce jako s podílem nepřevoditelným s tím, že v takovém případě se dražba nenařizuje a podíl žalobce by se stal uvolněným za současného zániku účasti společníka ve společnosti právní mocí exekučního příkazu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu (§ 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti - exekuční řád). Dojde-li k podání návrhu na zastavení exekuce, potom se podle právního názoru odvolacího soudu podíl žalobce stává uvolněným za současného zániku účasti společníka ve společnosti až právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu.

31. Zde odvolací soud připomíná obecnou skutečnost, že je-li exekučním příkazem postižen podíl převoditelný, byť jen omezeně, zaniká účast společníka ve společnosti s ručením omezeným udělením příklepu v dražbě nebo doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě společnosti s ručením omezeným.

32. V projednávaném případě odvolací soud konstatuje, že pro právní závěry v projednávané věci bylo významné to, že podíly ve společnosti s ručením omezeným [Jméno žalované]. byly podle původní společenské smlouvy omezeně převoditelné s tím, že jejich převoditelnost byla závislá na orgánech společnosti. Při jejich nesouhlasu s převodem podílu se tak podíly mohly stát nepřevoditelnými, jak se také stalo v projednávaném případě. Proto byla-li by v červnu 2019 společnost s ručením omezeným [Jméno žalované]. v pozici zástupce ve smyslu § 213 odst. 1 ZOK oprávněna k prodeji omezeně převoditelného podílu, potom v důsledku nesouhlasu osoby oprávněné podle společenské smlouvy takovýto souhlas udělit se stal podíl žalobce skutečně prakticky nepřevoditelný. V takovém případě nemohla společnost přistoupit v pozici zástupce (§ 213 ZOK) ke zpeněžování podílu společníka, neboť neměla oprávnění nakládat s předmětným podílem žalobce.

33. Podle odvolacího soudu, byl-li v rozhodné době (v červnu 2019) nepřevoditelný podíl společníka postižen exekučním příkazem, účast žalobce ve společnosti mohla zaniknout právní mocí tohoto exekučního příkazu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě podle § 46 odst. 6 exekučního řádu ke splnění vymáhané povinnosti a byl-li podán návrh na zastavení exekuce (§ 55 exekučního řádu), potom by účast žalobce ve společnosti zanikla až právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu.

34. Lze tak konstatovat, jak vyplývá ze shora uvedeného, že před rozhodnutím o včas podaném návrhu na zastavení exekuce podle právního názoru odvolacího soudu se podíl žalobce nemohl stát podílem uvolněným ve smyslu § 212 odst. 1 ZOK a společnosti nemohlo svědčit zákonem založené právo zastupovat žalobce v rámci prodeje žalobcova podílu. To je také předmětem sporu, kdy žalobce zastává názor, že v době uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 25. 6. 2019 neměl jeho podíl statut uvolněného podílu a žalovaní tvrdí naopak.

35. Jak je zřejmé z uvedeného, soud I. stupně v rámci snahy o stanovení okamžiku, kdy se podíl žalobce stal podílem uvolněným, považoval podíl žalobce za uvolněný po té, co druhý tehdejší společník společnosti s 50% podílem [Anonymizováno]. Nedal v souladu se společenskou smlouvou souhlas s převodem podílu, čímž způsobil faktickou jeho nepřevoditelnost a po té, co shledal další okolnosti významné pro závěr o uvolnění podílu žalobce.

36. Podle právního názoru odvolacího soudu soud I. stupně sice správně přihlížel k právní moci exekučního příkazu postihujícího podíl žalobce, jakož i k uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti. Z napadeného rozhodnutí však není zřejmá dostatečnost odůvodnění úvahy soudu soud I. stupně týkající se časových souvislostí poslední okolnosti významné pro závěr o uvolnění nepřevoditelného podílu, a to časových souvislostí zahájení řízení a rozhodnutí o podaném návrhu na zastavení exekuce, byť důležitost řízení o návrhu na zastavení exekuce soud I. stupně na straně 10 rozsudku nepřehlíží, ale z rozhodnutí není zřejmé, proč není brán z hlediska závěrů o uvolnění podílu žalobce zřetel na skutečnost, že řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce nebylo skončeno ani v době rozhodování soudu I. stupně dne 27. 7. 2021, tedy ani dlouhou dobu po té, co byl podíl žalobce shora uvedenou smlouvou zpeněžen dne 25. 6. 2019 s tvrzením, že byl zpeněžován podíl již uvolněný.

37. K uvedeným skutečnostem se váže obsah spisu v té části, kdy exekutor výzvou ze dne 6. 12. 2008 vyzval povinného (žalobce) v rámci vymáhání povinnosti k zaplacení nákladů řízení ve výši 8 772,50 Kč do 30 dnů od doručení výzvy a po nesplnění výzvy vydal dne 20. 3. 2019 k postižení jiných majetkových práv povinného, a to obchodního podílu v žalovaném 1, exekuční příkaz č. j. [Anonymizováno]. Exekutor, stejně jako žalobce, až do 1. 4. 2019 vycházel z toho, že podíl žalobce je převoditelný (byť omezeně) a stane se uvolněným shora uvedeným způsobem až po jeho dražbě, což je ostatně důrazně namítáno v rámci odvolání žalobce.

38. Jak je dále zřejmé z obsahu spisu, teprve až 1. 4. 2019, po obdržení zprávy společníka [Anonymizováno], v důsledku právní skutečnosti vyplývající z této zprávy, exekutor změnil názor ohledně převoditelnosti exekucí postiženého obchodního podílu žalobce a od uvedeného data tento podíl považoval za nepřevoditelný se všemi z toho plynoucími závažnými dopady pro závěry o okamžiku uvolnění uvedeného obchodního podílu.

39. Svůj nový názor na charakter podílu nově považovaného za nepřevoditelný, exekutor sdělil povinnému (žalobci) až ve zprávě o provedení exekuce ze dne 1. 4. 2019, ohledně níž však není zřejmé, kdy byla doručena povinnému (žalobci), případně jeho zástupci v exekučním řízení.

40. To, kdy se povinný (žalobce) dozvěděl o změně názoru exekutora na charakter svého podílu, jenž byl podle společenské smlouvy převoditelný (byť omezeně) a nově s ním začal exekutor nakládat jako s podílem nepřevoditelným v důsledku uvedené zprávy společníka [Anonymizováno], je podle právního názoru odvolacího soudu v projednávaném případě významné z toho důvodu, že v exekučním řízení žalobce podal přibližně ve stejné době s odstupem několika dnů dne 8. 4. 2019 návrh na zastavení exekuce. Rozhodnutí o uvedeném návrhu na zastavení exekuce by potom mělo význam pro závěry o uvolnění podílu (pro posun data uvolnění podílu), a to v závislosti na rozhodnutí soudu o návrhu na zastavení exekuce, přičemž podle napadeného rozhodnutí soud o návrhu na zastavení exekuce nerozhodl ani ke dni 27. 7. 2020, tedy ani v době rozhodování soudu I. stupně.

41. Podle právního názoru odvolacího soudu za situace, kdy exekutor i povinný (žalobce) důvodně vycházeli ze skutečnosti, předmětem exekučního řízení je postižení jiných majetkových práv povinného (jeho převoditelného obchodního podílu v žalovaném 1) a kdy názor na nepřevoditelnost podílu exekutor změnil až následně v průběhu exekuce, bylo nutno vycházet ze skutečnosti, že žalobce mohl podat návrh na zastavení exekuce, (mající fakticky za následek posunutí okamžiku uvolnění jeho podílu), a to až do okamžiku, kdy se dozvěděl z vyrozumění exekutora ze dne 1. 4. 2019 o uvedeném novém náhledu exekutora na charakter podílu a o tom, že exekuce byla provedena, aniž došlo k dražbě podílu.

42. Z uvedeného podle právního názoru odvolacího soudu pro projednávanou věc vyplývá, že pokud by návrh na zastavení exekuce byl podán dříve, než se žalobce dozvěděl o novém náhledu exekutora na převoditelnost svého podílu v žalovaném 1., nebylo by možno uzavřít, že k uvolnění podílu povinného (žalobce) došlo před tím, než o návrhu na zastavení exekuce bylo rozhodnuto. To by mělo ve svých důsledcích dopady na projednávanou věc v tom směru, že podíl převedený smlouvou ze dne 25. 6. 2019 žalovaným 1. by byl převáděn v době, kdy neměl status uvolněného podílu.

43. Naopak v případě, že by bylo před soudem I. stupně prokázáno, že se žalobce dozvěděl o uvedeném vyrozumění exekutora ze dne 1. 4. 2019 a až následně podal dne 8. 4. 2019 návrh na zastavení exekuce, potom doposud vyjádřené úvahy soudu I. stupně v plném rozsahu obstojí, včetně názoru soudu I. stupně o nedostatku právního zájmu na rozhodnutí o neplatnosti usnesení valné hromady, když i odvolací soud zastává právní názor že na straně bývalého společníka nelze shledávat právní zájem na rozhodnutí o neplatnosti usnesení valné hromady společnost, v níž již bývalý společník nemá účast.

44. Proto odvolací soud nahlížel na napadený rozsudek jako na nepřípustně vedený ve dvojím režimu řízení sporného i nesporného a jako na rozhodnutí z uvedených důvodů předčasné.

45. Z uvedených důvodů bude věcí soudu I. stupně, aby vyloučil rozhodnutí o neplatnosti usnesení valné hromady k samostatnému řízení. Po doplnění dokazování ohledně shora uvedeného a po novém posouzení ve sporném řízení toho, zda a kdy došlo k zániku účasti žalobce v žalovaném 1. a k uvolnění podílu žalobce (zda před nebo po podpisu předmětné smlouvy ze dne 25. 6. 2019 o převodu obchodního podílu), přičemž není vyloučeno, že závěry soudu I. stupně povedou ke shodným závěrům jako v projednávaném případě, soud I. stupně rozhodne o návrhu žalobce na určení existence případně neexistence jeho účasti v žalovaném 1. Následně v návaznosti na rozhodnutí o uvedené otázce soud I. stupně rozhodne v nesporném řízení o otázce namítané neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno žalované]. ze dne 18. 6. 2019.

46. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl odvolací soud způsobem uvedeným ve výrokové části tohoto usnesení.

47. V novém rozhodnutí rozhodne soud I. stupně rovněž o nákladech tohoto odvolacího řízení.

Poučení