63 Af 2/2022 – 55

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Michala Hájka, Ph. D., v právní věci žalobkyně: DomiCall, s.r.o., IČO X se sídlem Karlova 108/3, 397 01 Písek zastoupené JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph. D., advokátem se sídlem Šafaříkova 201/17, Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 12. 2021, č. j. 47316/21/5000–10612–712342, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 23. 12. 2021, č. j. 47316/21/5000–10612–712342 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet jejího právního zástupce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně je právnickou osobou podnikající v oblasti telemarketingu. V letech 2015 a 2016 vytvořila žalobkyně na základě součinnosti s Úřadem práce ČR, krajskou pobočkou v Ústí nad Labem, kontaktním pracovištěm v Mostě (dále jen „Úřad práce“) společensky účelná pracovní místa a zaměstnala fyzické osoby na pozicích telefonního operátora a supervizora. V této souvislosti žalobkyně s Úřadem práce pro každé takto vytvořené pracovní místo uzavřela dohody o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, jež byly spolufinancovány ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu.

2. Úřad práce poskytl žalobkyni na základě Dohody ze dne 24. 11. 2015 č. j. MOA–SZ–281/2015, ze dne 24. 11. 2015 č. j. MOA–SZ–282/2015, ze dne 27. 11. 2015 č. j. MO–SZ–283/2015, ze dne 21. 12. 2015, č. j. MOA–SZ–381/2015, ze dne 24. 11. 2015 č. j. MOA–SZ–382/2015 (dále jen Dohody I) příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí, a to v rozsahu a za podmínek v těchto dohodách uvedených.

3. Žalobkyně dále uzavřela dne 30. 9. 2015 Dohodu č. j. MOA–SZ–163/2015, dne 30. 9. 2015 Dohodu č. j. MOA–SZ–165/2015, dne 20. 10. 2015 Dohodu MOA–SZ–196/2015, dne 1. 3. 2016 Dohoda MOA–SF–2021/2016 a dne 1. 3. 2016 Dohodu MOA–SF–2024/2016 (dále jen Dohody II).

4. V období ode dne 9. 10. 2017 do 24. 1. 2018 provedl kontrolní orgán Úřadu práce veřejnosprávní kontrolu, při které zjistil, že žalobkyně nepostupovala u Dohod I dle § 118 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), jestliže ke dni 29. 10. 2015, kdy bylo vystaveno potvrzení o bezdlužnosti OSSZ Most, které tvořilo součást žádosti o příspěvek, vykazovala žalobkyně nedoplatek na pojistném, na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 80 794, 83 Kč u OSSZ Písek. Dále kontrolní orgán zjistil, že žalobkyně nepostupovala u Dohod II dle článku VI bodu 2 těchto Dohod II, když až po obdržení konkrétního příspěvku uhradila sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance za konkrétní měsíce, a to prosinec 2015 a poté březen až červen 2016. Jelikož tyto platby nebyly za příslušné měsíce včas odvedeny, o těchto zjištěních byl sepsán protokol o kontrole dne 2. 2. 2018, proti kterému žalobkyně podala námitky. Úřad práce vydal písemnost, ve které se s námitkami žalobkyně vypořádal, když některé z nich považoval za důvodné.

5. Dne 11. 7. 2018 zahájil Finanční úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) daňovou kontrolu. Žalobkyně byla následně dne 3. 9. 2018 seznámena s výsledkem kontrolních zjištění týkajících se Dohod I a Dohod II. Daňová kontrola byla ukončena projednáním zprávy o daňové kontrole ze dne 12. 11. 2018, č. j. 1827096/18/2200–31473–303529 (dále jen „Zpráva I“) a zprávy o daňové kontrole z téhož dne, č. j. 1830918/18/2200–31473–303529 (dále jen „Zpráva II“).

6. V důsledku porušení rozpočtové kázně vydal správce daně dne 26. 11. 2018 platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně č. j. 2241105/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 96 752 Kč, č. j. 2241768/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 92 633 Kč, č. j. 2241935/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 85 383 Kč, č. j. 2241977/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 85 856 Kč, č. j. 2242034/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 93 520 Kč, č. j. 2242071/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 94 957 Kč, č. j. 2243393/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 11 574 Kč, č. j. 2243436/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 54 114 Kč, č. j. 2243461/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 7 888 Kč, č. j. 2243477/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 36 877 Kč, č. j. 2243523/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 13 215 Kč, č. j. 2243553/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 61 785 Kč, č. j. 2243585/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 2 112 Kč, č. j. 2243628/18/2200–31473–303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 9 877 Kč.

7. V návaznosti na shora uvedené odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřil správce daně žalobkyni dále penále za prodlení s odvodem rozpočtové kázně, a to platební výměr ze dne (1) 13. 7. 2020, č.j. 1657696/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 74 211 Kč platební výměr ze dne (2) 13. 7. 2020, č.j. 1657930/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 71 050 Kč platební výměr ze dne (3) 13. 7. 2020, č.j. 1658073/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 65 489 Kč platební výměr ze dne (4) 13. 7. 2020, č.j. 1658179/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 65 852 Kč platební výměr ze dne (5) 13. 7. 2020, č.j. 1658288/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 71 730 Kč platební výměr ze dne (6) 13. 7. 2020, č.j. 1658423/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 72 833 Kč platební výměr ze dne (7) 13. 7. 2020, č.j. 1658736/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 8 878 Kč platební výměr ze dne (8) 13. 7. 2020, č.j. 1658755/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 41 506 Kč platební výměr ze dne (9) 13. 7. 2020, č.j. 1658831/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 6 051 Kč platební výměr ze dne (10) 13. 7. 2020, č.j. 1658857/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 28 285 Kč platební výměr ze dne (11) 13. 7. 2020, č.j. 1658922/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 10 136 Kč platební výměr ze dne (12) 13. 7. 2020, č.j. 1658936/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 47 390 Kč platební výměr ze dne (13) 13. 7. 2020, č.j. 1659112/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 1 620 Kč platební výměr ze dne (14) 13. 7. 2020, č.j. 1659136/20/2200–31471–303529 za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 ve výši 7 576 Kč.

8. Proti platebním výměrům na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně podala žalobkyně dne 27. 7. 2020 odvolání.

9. Proti platebním výměrům na odvod, podala žalobkyně odvolání, která žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 5. 6. 2020, č. j. 22098/20/5000–10480–712342 (dále jen „rozhodnutí I“) a platební výměry potvrdil. Proti rozhodnutí I podala žalobkyně ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu vedenou pod sp. zn. 57 Af 6/2020, o které krajský soud rozhodl dne 24. 2. 2021 rozsudkem č. j. 57 Af 6/2020 – 68 tak, že rozhodnutí I zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Uvedené rozhodnutí žalovaný napadl kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který řízení na základě zpětvzetí žalovaného rozhodnutím ze dne 17. 3. 2022, č.j. 5 Afs 93/2021 – 53 zastavil.

10. Žalovaný následně dne 15. 7. 2021 pod č. j. 27291/21/5000–10612–712342 vydal písemnost označenou jako Seznámení se zjištěnými skutečnostmi a výzva k vyjádření se v rámci odvolacího řízení a dne 30. 9. 2021 vydal rozhodnutí č. j. 33377/21/5000–10612–712342 (dále též jako „rozhodnutí II“). Ohledně Dohod I setrval na svém právním názoru vyjádřeném ve Zprávě I. Ohledně Dohod II žalovaný změnil právní názor ve smyslu závazného právního názoru vyjádřeného v rozsudku krajského soudu ze dne 24. 2. 2021, č. j. 57 Af 6/2020 – 68 a částky stanovené v jednotlivých platebních výměrech snížil, přičemž definoval, jaká konkrétní částka připadá do státního rozpočtu a jaká připadá do Národního fondu. Rovněž rozhodnutí II žalobkyně napadla u krajského soudu, který o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 21. 6. 2022, č.j. 57 Af 18/2021 – 69 tak, že rozhodnutí II žalovaného opět zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

11. Žalovaný v návaznosti na výše zmíněné rozhodnutí II, o odvodu za porušení rozpočtové kázně seznámil žalobkyni se změnami ve výpočtu penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, a to výzvou ze dne 25. 11. 2021, č.j. 43381/21–5000–10612–712342. K této výzvě se žalobkyně vyjádřila písemností ze dne 9. 12. 2021, č.j. 47113/21. Žalovaný napadeným rozhodnutím následně změnil platební výměry na penále za prodlení s odvodem rozpočtové kázně blíže specifikované pod bodem 7. tohoto rozsudku, a to tak, že odvoláním napadený platební výměr správce daně ze dne (13) 13. 7. 2020, č.j. 1659112/20/2200–31471–303529 týkající se penále za období od 18. 5. 2018 do 22. 6. 2020 stanoveného ve výši 1 620 Kč zrušil a řízení zastavil. Zbývající částky stanoveného penále za prodlení s odvodem rozpočtové kázně vyměřeného jednotlivými platebními výměry ponížil na částky (1) 74 115 Kč, (2) 70 957 Kč, (3) 65 404 Kč, (4) 65 766 Kč, (5) 71 637 Kč, (6) 72 738 Kč, (7) 901 Kč, (8) 4 209 Kč, (9) 885 Kč, (10) 4 137 Kč, (11) 1 878 Kč, (12) 8 776 Kč a (14) 1 744 Kč.

II. Shrnutí žaloby

12. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení všech výroků napadeného rozhodnutí žalovaného, své žalobní body formulovala do několika okruhů. A) Závažné procesní vady odvolacího řízení 13. Žalobkyně s ohledem na akcesorickou povahu správcem daně vyměřeného penále za prodlení s odvodem rozpočtové kázně shledává napadené rozhodnutí rozporným se zásadou hospodárnosti, přiměřenosti a pojetí veřejné správy jako služby. Daňové orgány i přes nejistotu ohledně výše vyměřeného odvodu za porušení rozpočtové kázně, která je zřejmá jak z procesního postupu žalobkyně, tak žalovaného, vydaly platební výměry na penále za prodlení s odvodem. Tímto nepostupovaly v souladu s procesními předpisy a došlo k porušení zásad správního práva a daňového řízení. B) Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů 14. Žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť se žalovaný nevypořádal s argumentací žalobkyně uvedenou ve vyjádření ze dne 9. 12. 2021, kterou žalobkyně reagovala na výzvu žalovaného k vyjádření se v rámci odvolacího řízení ze dne 25. 11. 2021. Žalobkyně ve vyjádření namítala předčasnost a nadbytečnost případného vydání rozhodnutí, k čemuž se žalovaný vyjádřil pouze okrajově s tím, že s touto námitkou nesouhlasí. V rámci tohoto vyjádření pak žalobkyně dále navrhla provedení dalších důkazů, k čemuž se žalovaný nevyjádřil vůbec, naopak v napadeném rozhodnutí výslovně uvádí, že vyjádření žalobkyně neobsahuje žádné nové důkazní prostředky. C) Další žalobní důvody 15. V rámci posledního žalobního okruhu žalobkyně činí součástí svých žalobních tvrzení své námitky a důvody vznesené proti rozhodnutí žalovaného o odvodu za porušení rozpočtové kázně č.j. 33377/21/5000–10612–712342 podané ke krajskému soudu dne 25. 11. 2021.

16. Ze všech uvedených důvodů je navrhováno žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.

17. Žalobkyně s odkazem na řízení probíhající u krajského soudu pod sp. zn. 57 Af 18/2021, jehož předmětem je otázka správnosti uloženého odvodu za porušení rozpočtové kázně žalobkyní, navrhla nynější řízení přerušit.

III. Vyjádření žalovaného

18. Žalovaný navrhl projednávanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Napadené rozhodnutí žalovaný s odkazem na judikaturu Ústavního i Nejvyššího správního soudu nepřezkoumatelným neshledal. Žalovaný dostál všem atributům přezkoumatelného rozhodnutí, když z něj je patrné, proč má žalovaný za to, že podmínky pro vydání platebních výměrů na penále za odvod byly naplněny. Návrhy žalobkyně na provedení důkazů (žalobou ve věci sp. zn. 57 Af 18/2021 a spisovým materiálem k této věci) obsažené v jejím vyjádření ze dne 9. 12. 2021 označil žalovaný za velmi obecné. K namítané předčasnosti napadeného rozhodnutí, na kterou se tyto důkazní návrhy žalobkyně vážou, se žalovaný vyjádřil dostatečně pod body 15, 21 a 32 až 37 napadeného rozhodnutí.

19. K žalobou namítanému nesprávnému procesnímu postupu žalovaného, resp. správce daně, který vydal rozhodnutí o vyměření penále za odvod, ačkoli dle žalobkyně v té době panovala nejistota ohledně výše odvodu, žalovaný s odkazem na § 103 odst. 1 a § 116 odst. 4 daňového řádu konstatoval, že rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně nabylo právní moci, přičemž žaloba proti rozhodnutí o odvodu podaná ve správním soudnictví nemá na právní moc a vykonatelnost tohoto rozhodnutí žádný vliv. Žaloba ve věci sp. zn. 57 Af 18/2021 tudíž nemá pro rozhodnutí o vyměření penále žádnou relevanci. Podmínky pro vydání platebních výměrů na penále tudíž byly splněny.

20. K další námitce v podobě včleněných námitek směřujících proti samotnému odvodu žalovaný s odkazem na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu konstatoval, že námitky směřující proti rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně nelze v řízení o penále posuzovat, když pro toto řízení je podstatná pouze existence pravomocného rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně.

IV. Replika žalobkyně

21. Žalobkyně v replice uvedla, že na námitkách uplatněných v žalobě trvá. Opětovně v rámci namítané nepřezkoumatelnosti zdůraznila pochybení žalovaného, který se nijak nevypořádal s jejími důkazními návrhy uplatněnými v odvolacím řízení. K namítanému nesprávnému procesnímu postupu žalovaného, který žalobkyni vyměřil penále i přes pochybnosti o správnosti stanoveného odvodu, žalobkyně doplnila, že tímto postupem bylo zasaženo do jejích veřejných subjektivních práv, do její majetkové sféry, neboť v důsledku právní moci a vykonatelnosti tohoto rozhodnutí bylo již vyměřené penále zaplaceno.

V. Právní hodnocení krajského soudu

22. Krajský soud v prvé řadě uvádí, že k žalobkyní navrhovanému přerušení řízení nepřistoupil, neboť zdejší soud v mezidobí o žalobě ve věci sp. zn. 57 Af 18/2021 rozhodl, a to rozsudkem ze dne 21. 6. 2022, č.j. 57 Af 18/2021–69, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2022.

23. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Obsahem žaloby jsou celkem tři okruhy námitek. Prvním z nich jsou namítány procesní vady, které dle žalobkyně spočívají v postupu daňových orgánů, který byl rozporný se základními zásadami daňového řízení, a to zejména se zásadou hospodárnosti řízení, přiměřenosti a s pojetím veřejné správy jako služby. Tyto vady jsou dle žalobkyně dány, neboť správce daně rozhodl o uložení penále za prodlení s odvodem, ačkoli v době vydání tohoto rozhodnutí nebylo z důvodu vedeného soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí o odvodu postaveno najisto, zda odvod byl vyměřen ve správné výši.

25. Druhá žalobní námitkou míří na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které se dle žalobkyně nedostatečně vypořádává s jí namítanou předčasností a případnou nadbytečností rozhodnutí o penále. Ačkoli žalobkyně v souvislosti s touto námitkou navrhla provést další důkazy, žalovaný se k těmto nijak nevyjádřil, a naopak v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že podání žalobkyně neobsahovalo žádné nové důkazní prostředky.

26. Závěrečnou námitkou žalobkyně učinila součástí žaloby veškeré námitky obsažené v žalobě proti rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně (řízení vedené u krajského soudu pod sp. zn. 57 Af 18/2021).

27. Krajský soud k posledně uvedené námitce, jíž je toliko odkazováno na žalobní námitky uplatněné v jiném řízení předně uvádí, že se v této podobě nejedná o projednatelný žalobní bod. Dle § 71 odst. 1 písm. d) s. r. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání obsahovat rovněž „žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné“. Žalobní bod (projednatelná žalobní námitka) je tak dle zákonného vymezení spojen se skutkovými důvody a právními důvody. Výkladem citovaného ustanovení se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58 (publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS), na který lze odkázat. Obecně lze konstatovat, že žalobkyni nic nebránilo v tom, aby v rámci žalobních bodů v nynější věci zopakovala argumentaci vyjádřenou v jiném řízení, avšak je třeba klást důraz na to, že předmětem projednávané věci je platební výměr na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nikoli samotné rozhodnutí o odvodu.

28. Předmětem přezkumu je totiž v posuzované věci rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti platebním výměrům na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Ve vztahu k porušení rozpočtové kázně je penále sekundárním nárokem, který je existenčně spjatý s povinností provést odvod za porušení rozpočtové kázně. Penále je příslušenstvím odvodu, a proto sleduje jeho osud. Pokud bylo penále žalobkyni vyměřeno samostatnými platebními výměry, musí veškerá polemika se závěry o tom, zda vůbec k porušení rozpočtové kázně došlo, proběhnout v rámci přezkumu rozhodnutí o uložení odvodů, nikoliv rozhodnutí o uložení penále. V rámci přezkumu platebních výměrů, jimiž bylo vyměřeno penále, již nelze přihlížet k námitkám proti zákonnosti rozhodnutí o uložení odvodů za porušení rozpočtové kázně (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2009, č. j. 1 Afs 47/2009–45, ze dne 1. 8. 2011, č. j. 8 Afs 6/2011–86, ze dne 17. 12. 2009, č. j. 7 Afs 129/2009–86, či ze dne 7. 8. 2014, č. j. 10 As 48/2014–35). I pokud by tedy žalobkyně v rámci řádně uplatněného žalobního bodu převzala argumentaci z řízení, jehož předmětem byl přezkum rozhodnutí o odvodu, nemohl by krajský soud k takové námitce v nynějším řízení přihlížet.

29. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobkyně v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 57 Af 18/2021 brojila proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2021, č.j. 33377/21/5000–10612–712342, jímž byly potvrzeny platební výměry správce daně na odvod za porušení rozpočtové kázně žalobkyní. Krajský soud rozsudkem ze dne 21. 6. 2022, č.j. 57 Af 18/2021–69 žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že se žalovaný nezabýval kritérii pro stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně a nezabýval se ani související odvolací námitkou žalobkyně, pročež je jeho rozhodnutí rovněž nepřezkoumatelné. Ve věci nyní projednávané bylo předmětem přezkumu učiněno rozhodnutí žalovaného, jímž byly potvrzeny platební výměry správce daně na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně.

30. Z důvodu akcesorické povahy penále, coby příslušenství daně (viz § 2 odst. 5 daňového řádu), je pak nutné, aby v popsané situaci sdílelo příslušenství osud věci hlavní, a tudíž není možné, aby byla povinnost platit penále ponechána i v případě, kdy krajský soud rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně zrušil rozsudkem ze dne 21. 6. 2022, č.j. 57 Af 18/2021–69, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2022 (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 3. 2022, č.j. 1 Afs 252/2021–37). Krajský soud z tohoto důvodu zrušil i nyní napadené rozhodnutí o penále a pro neúčelnost se blíže nezabýval námitkami žalobkyně vůči stanovení penále samotného – namítanými procesními vadami a nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí.

VI. Závěr a náklady řízení

31. S ohledem na uvedené krajský soud napadené rozhodnutí zrušil dle § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

32. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady za zastoupení spočívají v odměně za 2 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení a žaloba – repliku k vyjádření žalovaného krajský soud nezohlednil, neboť jejím obsahem nebyly žádné nové či pro věc podstatné skutečnosti [§ 9 odst. odst. 4 písm. d), § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] v částce 2 x 3 100 Kč a v náhradě hotových výdajů za 2 úkony právní služby v částce 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu) celkem tedy 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, je nutno zvýšit náhradu nákladů řízení o částku odpovídající dani podle zákona č. 325/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. DPH v daném případě činí 1 428 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení představuje částku 8 228 Kč. Žalobkyně uhradila soudní poplatek, proto je nutno k této částce připočíst částku 3 000 Kč vynaloženou na soudní poplatek. Celkem tedy náhrada nákladů řízení představuje částku 11 228 Kč, kterou je žalovaný povinen nahradit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet jejího právního zástupce.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí žaloby A) Závažné procesní vady odvolacího řízení B) Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů C) Další žalobní důvody III. Vyjádření žalovaného IV. Replika žalobkyně V. Právní hodnocení krajského soudu VI. Závěr a náklady řízení