70 C 185/2024 - 148

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce], zastoupený advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], proti žalované: [Jméno žalované A]., zahraniční osoba registrovaná pod č. [Anonymizováno], sídlem [Adresa žalované A], podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [Jméno žalované B], IČO: [Anonymizováno], sídlem [Adresa žalované B], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky], o zaplacení částky 45 362 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou si žalobce domáhal uložení žalované povinnosti zaplatit mu částku ve výši 45 362 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 45 362 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 704 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 26.6.2024, ve znění zaslaných doplnění žaloby domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 45 362 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 2.8.2012 uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu ZFP č. [hodnota] (dále jen „pojistná smlouva“), ve které si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným 2 000 Kč měsíčně. Pojištění skončilo žádostí o výplatu při dožití. Žalobce zaplatil na pojistném celkově částku 150 800 Kč, žalovaná poskytla žalobci plnění ve výši 105 438 Kč, a to prostřednictvím pojistného plnění ve výši 1 000 Kč a ve výši 104 438 Kč při výplatě při dožití. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 45 362 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že pojistná smlouva je neplatná.

2. Žalobce uvedl ve vztahu ke konceptu daných pojistných produktů, že pojištění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů nebo garantovaného fondu (tj. investováno), ve kterých dochází k zhodnocení či neznehodnocení umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou a nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění - viz čl. 1 Zvláštních pojistných podmínek žalované pro životní pojištění typu UM3C životní pojištění Život+ (dále jen „ZPP“). Garantovaný fond je interním fondem, u něhož je roční růst ceny podílové jednotky garantován ve výši uvedené v Přehledu poplatků. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty (tzv. podílové jednotky). Podílové jednotky jsou podíly na finančním fondu / garantovaném fondu, který představují nárok na část hodnoty fondu (čl. 1 ZPP). Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu (čl. 1 a čl. 9 odst. ZPP) a při vyplacení pojistného plnění/mimořádném výběru/odkupném prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu (čl. 1 ZPP 1). Pojistné plnění je pro případ smrti/dožití konstruováno pomocí pojmu hodnota podílových jednotek (je vyplacena aktuální hodnota podílové jednotky).

3. Žalobce namítal neplatnost smlouvy ve vztahu k poplatkům s tím, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků a jejichž výše nebyla žalobci známa. Současně v přehledu poplatků je odkázáno na sazebník také ohledně výše tzv. rizikového pojistného a tento sazebník nebyl žalobci nikdy předán a žalobce s ním nebyl seznámen tak, jak ukládá žalované ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Ve vztahu k nutnosti určitého sjednání výše rizikového pojistného, které je hrazeno, odkázal žalobce na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019-146 ze dne 14.11.2019. Dále uvedl, že nesporuje tvrzení žalované, že rizikové pojistné bylo stanoveno na základě přesných matematických metod, nicméně klíčová je skutečnost, že žalobce nebyl v okamžiku uzavření smlouvy s výší rizikového pojistného seznámen ani způsobem, jak k této výši dospět.

4. Dále uvedl k neplatnosti smlouvy, že mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek je dle Přehledu poplatků rozdíl ve výši 3 %, tj. žalobce nakupuje podílové jednotky o 3 % dráž, než je žalovaná prodává pojistníkům ve formě pojistného plnění/odkupu. Hodnota podílových jednotek byla tedy snižována o tento skrytý poplatek, který je rozdílem mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 3 % a jehož dopad na budoucí pojistné plnění nemohl běžný spotřebitel odhalit a nemá ani racionální odůvodnění. Současně argument žalované, že se se jedná o finanční instrument tzv. „bid-ofer spread“ je nepřípadný, neboť toto je instrument ve vztahu k podílům v investičním podílových fondech.

5. Žalobce je přesvědčen, že se jedná o absolutně neplatnou smlouvu, jednak pro neurčitost a nesrozumitelnost smluvních ujednání a současně z důvodu, že obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu článku 3 a čl. 8 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), resp. zákonných ustanovení ust. § 52- 57 dále jen „obč.zák.“, kterými byla směrnice implementována a které jsou povinny soudy vykládat ve světle směrnice a judikatury Soudního dvora EU.

6. Za zneužívající ujednání v pojistné smlouvě žalobce považuje ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, tedy zejména na formování rozsahu pojistného plnění, rozklíčovat – jedná se o ujednání článku 11 odst. 1 ZPP, podle něhož pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě; dále se jedná o ujednání článku 1 a 9 ZPP o poplatku vyplývající z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek a ujednání na tomto poplatku závislá.

7. Uvedl, že pokud nejsou smluvní ujednání jasná a srozumitelná (transparentní), může tato okolnost přispět k zjištění, že smluvní ujednání je zneužívající či dokonce svědčit o zneužívající povaze. Nelze tak uplatnit závěry kontroverzního rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3351/2022-226 ze dne 25.4.2023, který byl vydán ve vztahu k jiné pojišťovně, podle něhož spočívá-li důvod neplatnosti pojistné smlouvy v neurčitosti ujednání, nelze již podrobit toto neurčité ujednání přezkumu z hlediska přiměřenosti.

8. Žalobce zdůraznil, že uvedená ujednání nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele, současně v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (čl. 3 směrnice, ust. § 56 odst. 1 obč.zák.).

9. Uvedl, že při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem ve smyslu směrnice v souladu s pokyny o výkladu uplatňování směrnice, jsou důležité faktory – zda měl spotřebitel skutečnou možnost seznámit se se smluvním ujednáním před uzavřením smlouvy (to zahrnuje otázku, zda měl spotřebitel ke smluvním ujednáním přístup a zda měl možnost si je přečíst, pokud smluvní ujednání odkazuje na přílohu nebo jiný dokument, musí mít spotřebitel přístup i k těmto dokumentům); srozumitelnost ujednání s ohledem na jasnost jejich znění a konkrétnost použité terminologie, případně ve spojení s jinými smluvními ujednáními; způsob jakým jsou smluvní ujednání předložena (to může zahrnovat například aspekty – jasnost vizuální prezentace, včetně velikosti písma, skutečnost zda je smlouva strukturována logicky a zda je podstatným ustanovení přiznána důležitost, jakou si zaslouží, zda nejsou skryta mezi jinými ustanoveními, zda jsou ujednání obsažena ve smlouvě nebo kontextu tam, kde je lze přiměřeně očekávat, včetně ve spojení s jinými souvisejícími smluvními ujednáními). Sjednaná pojistná smlouva dle žalobce selhává ve všech shora uvedených bodech.

10. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobce se smluvními ujednáními shora uvedenými nesouhlasil, pokud by byl s nimi srozuměn určitým způsobem. V případě, že by nebyly smlouvou upraveny ujednání stran poplatků, nesla by tyto náklady žalovaná, neboť té náklady (provize, náklady na správu fondů) vznikly (blíže k posuzování toho, zda se jedná o zneužívající ujednání Soudní dvůr EU v rozsudku ve věci Aziz, sp.zn. C-415/11 bod 69; bod 71). Současně výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobce). Zdůraznil dále, že netransparentnost ujednání spočívá také v tom, že spotřebitel není schopen posoudit ekonomické důsledky ujednání. Žalovaná záměrně včlenila podstatné informace mimo smlouvu a pojistné podmínky, tyto informace žalobci neposkytla a jsou zásadní pro ekonomické posouzení smlouvy (blíže rozsudek Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Kásler a Káslerné Rábai, sp.zn. C-26/13 bod 75, ve věci Van Hove sp.zn. C-96/14 bod 50, ve věci C-263/22, ve věci C-450/22).

11. Současně žalobce uvedl, že nelze souhlasit s argumenty žalované opírající se o rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3351/2022, podle něhož nelze neurčité ujednání podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti s tím, že žalobce uzavřel smlouvu na základě neúplných a zneužívajících podmínek, ujednání může být tak současně neurčité i zneužívající, kdy neurčitost je zneužita v neprospěch spotřebitele (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Cdo 157/2024, shodně Soudní dvůr EU ve věci C-243/08 podle něhož nejasnosti týkající se práv a povinností mohou vést ke zneužití).

12. Pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť bez ujednání, která jsou shora uvedená jako zneužívající nemůže existovat, neboť se jedná o ujednání o podstatné náležitosti pojistné smlouvy (blíže rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Cdo 420/2019, rozhodnutí finančního arbitra sp.zn. FA/SR/ZP/472/2019). K těmto důvodům absolutní neplatnosti soud přihlédne i z úřední povinnosti (blíže rozhodnutí Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Pannon GSM sp.zn. C-243/08, ve věci Océano Grupo Editorial, sp.zn. C-240/98 – 244/98, ve věci [jméno FO], sp.zn. C-168/15 bod 28-31, nález Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS. 1627/24 ze dne 4.9.2024) Ve vztahu k posouzení zneužívajících ujednání žalobce odkázal na rozhodovací praxi odvolacího soudu - rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 492/2021, 29 Co 26/2022, 29 Co 26/2022, 29 Co 173/2023, 29 Co 261/2021, 55 Co 193/2021 a nejnověji 29 Co 157/2024.

13. Neplatnost pojistné smlouvy nejsou způsobilé zhojit výroční dopisy obsahující již konkrétní výši rizikového pojistného či poplatků, a to ani v situaci, kdy by bylo prokázáno, že byly doručeny žalobci, neboť informaci o přesné výši rizikového pojistného a poplatků měl mít žalobce již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy.

14. Žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena s non subjektem (s entitou bez právní subjektivity, bez způsobilosti k právním úkonům). Z tohoto důvodu byla smlouva shledána neplatnou také v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 10 C 200/2019-85 ze dne 27.5.2020. Pojistná smlouva je tak neplatné s odkazem na ust. § 38 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“).

15. Uvedl, že žalobce uzavřel pojistnou smlouvu s pojistitelem, který byl v návrhu, stejně jako v pojistných podmínkách i další dokumentaci specifikovaný pouze jako pobočka („[Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, se [adresa], IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti: [Jméno žalované A]., se sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory Rotterdam, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno].“). Žalobce poukázal, že s ním uzavřela pojistnou smlouvu pobočka zahraniční právnické osoby a dále poukázal na skutečnost, že zakladatelem pobočky není [Jméno žalované A]., nýbrž [Jméno žalované A]. s tím, že toto je označení dle obchodního rejstříku (legal name), současně může žalovaná použít obchodní jméno (trade name) např. pro marketingové účely i obchodní činnost, nicméně ani v obchodním rejstříku uvedeným obchodním jménům toto označení neodpovídá.

16. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví může na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví je pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto jiné členském státě uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti.

17. Ze shora uvedených ustanovení vyplývá, že na území České republiky mohla provozovat prostřednictvím své pobočky pojišťovací činnost zahraniční právnická osoba (zakladatel pobočky), nikoliv pobočka a současně i dle ustálené judikatury pobočka nemá právní subjektivitu a způsobilost nabývat práva a povinnosti (shodně Nejvyšší soud ČR, sp.zn. 21 Cdo 1592/2013, ze dne 4.12.2014, sp.zn. 32 Odo 119/2003 ze dne 20.5.2003).

18. Pro uvedené pobočka zahraniční právnické osoby nebyla způsobilá uzavřít smlouvu s žalobcem, neboť nemá právní subjektivitu, tu má pouze zahraniční právnická osoba a jedná se tak v případě pojistné smlouvy o neplatný právní úkon, pokud ten, kdo jej činil neměl způsobilost k právním úkonům.

19. Žalovaná uzavíráním pojistné smlouvy pobočkou zastírala skutečnost (konkurenční nevýhodu), že pojistitelem je zahraniční subjekt. Žalobce, v pozici spotřebitele, neměl pochybnost, že uzavírá smlouvu s českým subjektem, což bylo dáno jednak tím, že i název zahraniční osoby byl uveden v českém jazyce, jednání probíhala v českém jazyce, hradilo se na účet v České republice také z reklamní kampaně nevyplývalo, že by se jednalo o zahraniční osobu. Žalobce, z pozice spotřebitele, neměl šanci bez odborné pomoci odhalit, že správné označení mělo být označení žalované (tj. zahraniční právnické osoby jednající prostřednictvím pobočky), neboť nelze tuto skutečnost dovodit ze smluvní i mimosmluvní dokumentace, obchodního rejstříku či veřejného prostoru. Naopak spotřebitel mohl dovodit, že pobočka je v podstatě dceřinou společností zahraniční osoby. Není dostačující, pokud je uveden zakladatel, neboť pro průměrného spotřebitele se jedná toliko o informaci, že smluvní strana byla někým založena. Proto také nedostatek právní subjektivity pojistitele nelze odstranit výkladem, neboť žalobce vzhledem k shora uvedenému neměl pochybnost o tom, že druhá strana je česká společnost, ani okolnosti projevu vůle, jednání o uzavření smlouvy, praxe, kterou mezi sebou smluvní strany zavedly nenaznačovaly, že pojišťovna je zahraniční subjekt. Žalobce spatřuje nepoctivost jednání žalované ve snaze zastřít, že se jedná o zahraniční subjekt. Uvedl, že judikatura ve vztahu k otázce nedostatku právní subjektivity pojistitele v obdobných případech v tomto směru není ustálená.

20. V daném případě je smlouva neplatná z důvodu nedostatku právní osobnosti pojistitele a z důvodu existence neurčitých a zneužívajících ujednání ve smlouvě, přičemž neplatnost je zapříčiněna nepoctivým jednáním žalované vůči spotřebitelům. O důvodech neplatnosti se žalobce dozvěděl až v květnu 2024, kdy kontaktoval svého právního zástupce. Jako laik nemohl žalobce odhalit vady smlouvy a mít pochybnosti po dobu trvání údajného závazku o platnosti smlouvy.

21. Z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy žádal vydat bezdůvodné obohacení na straně žalované, které mu nebylo vydáno ani po zaslání předžalobní výzvy.

22. K námitkám žalované uvedl žalobce, že žalovaná nemůže žádat plnění spočívající v poskytované pojistné ochraně, neboť žalovaná na základě neplatné smlouvy neposkytovala žádnou pojistnou ochranu. Jedná se současně o pojem, který nevyplývá ani ze zákona o pojistné smlouvě, který zná plnění pojišťovny pouze pro případ nahodilé události, v jiných případech pojišťovna plnění neposkytuje. Pojistná ochrana není definována zákonem a nemá ekonomický ekvivalent.

23. K námitce promlčení žalobce uvedl, že podal žalobu bezprostředně poté, co se o neplatnosti dozvěděl, a to až s okamžikem převzetí právního zastoupení dne 15.5.2024 s tím, že bez právní pomoci a odborné analýzy smlouvy by žalobce neodhalil důvody neplatnosti smlouvy.

24. Za počátek promlčecí doby nelze označit okamžik uzavření pojistné smlouvy a plateb pojistného, neboť ty jsou objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného nevypovídají (viz nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 2127/21 ze dne 10.5.2022).

25. Žalobce také odmítá, že by se o neplatnosti smlouvy mohl dozvědět při konverzi v roce 2016, když žalobce prováděl úpravy smlouvy v důvěře v renomovanou pojišťovnu a tedy i v důvěře, že smlouva je bez vad.

26. Okamžik počátku subjektivní promlčecí doby nelze založit také pouze na předpokládané, nikoliv skutečné a prokázané vědomosti pojistníka o tom, že se někdo na jeho úkor obohatil a v čí prospěch k tomuto obohacení došlo (viz nález Ústavního soudu ČR sp.zn. II ÚS 2460/17 ze dne 19.3.2018). Žalovaná byla povinna tvrdit a prokazovat rozhodné skutečnosti ve vztahu k námitce promlčení, včetně počátku subjektivní promlčecí doby. Neobstojí tvrzení žalované, že v určitý okamžik žalobce mohl a měl nabýt již podezření na neplatnost pojistné smlouvy např. z výročních dopisů, u nichž není ani prokázáno doručení.

27. S ohledem na judikaturu Soudního dvora EU, který vyložil unijní právo a jehož závěry jsou pro vnitrostátní soudy závazné, nelze aplikovat objektivní promlčecí dobu a nárok nemůže být promlčen, neboť pro počátek běhu promlčecí doby u nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklé z důvodu existence zneužívajících ujednání je rozhodující okamžik právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla existence zneužívajících ujednání konstatována. Judikatura Soudního dvora EU je vystavena na principu ochrany poctivého spotřebitele vůči nepoctivé instituci, která vložila do smlouvy zneužívající ujednání a okamžik, kdy měl spotřebitel postaveno na jisto existenci zneužívajícího ujednání, je až právní moc rozhodnutí soudu, kterým je existence zneužívajícího ujednání konstatována. Účelem směrnice je ochrana spotřebitele mající za cíl jednak obnovit rovnost mezi smluvními stranami a odradit instituce od vkládání zneužívajících ujednání do smluv. Soudy jsou v souladu s evropskou judikaturou povinny přijmout opatření nezbytná k ochraně spotřebitele před zvláště nepříznivými důsledky, které by neplatnost smlouvy mohla způsobit, přičemž konstatování promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení je právě zvláště nepříznivým důsledkem, kterému je soud povinen zamezit a dále by vyslovení, že nárok je promlčen nesplnilo ani druhý cíl směrnice, tedy odradit instituci od vkládání zneužívajících ujednání a pokračování v nepoctivém jednání. Dále promlčecí doba z hlediska své délky není přiměřená, pokud vytváří nezanedbatelné riziko, že bude spotřebitel odrazen od toho, aby uplatnil svá práva u soudu. Promlčecí lhůta, která začíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, které prohlašuje zneužívající povahu smluvního ujednání a toto ujednání zrušuje, může být slučitelná se zásadou efektivity, pouze tehdy, pokud měl spotřebitel možnost seznámit se se svými právy před tím, než tato lhůta začne běžet nebo uplyne. Odkázal na rozhodnutí Soudního dvora EU, podle nichž je jasný trend poskytování vysoké míry ochrany spotřebitelům s cílem nastolit rovnováhu mezi stranami a zamezit poskytovatelům vkládat zneužívající ujednání do smluv (blíže rozsudek ve věci sp.zn. C-26919 ze dne 25.11.2020, ve věci C-485/19 ze dne 22.4.2021, ve věci sp.zn. C-561/21 ze dne 25.4.2024, ve věci sp.zn. C-269/19, ze dne 25.11.2020). Z uvedené judikatury vycházel rovněž Městský soud v Praze v rozhodnutí sp.zn. 29 Co 157/2024. I pokud by soud dospěl k závěru, že lze aplikovat ustanovení o objektivní promlčecí době, má žalobce za to, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost námitky promlčení spočívá v tom, že žalovaná by v jejím důsledku těžila ze svého nepoctivého a protiprávního jednání, nebude odrazena od vkládání zneužívajících ujednání do smluv a spotřebitel ponese nepříznivé důsledky neplatné smlouvy.

28. Dále ve vztahu k argumentu vypořádání vzájemného plnění žalobce zdůraznil, že podle ust. § 457 občanského zákoníku je dán požadavek na vrácení všeho, co si smluvní strany z neplatné nebo zrušené smlouvy plnily a je kladen důraz na restituci. Při vypořádání je nutno se vypořádat s okamžikem, k němuž se vzájemné pohledávky zúčtovávají s tím, že otázku okamžiku vypořádání vzájemné pohledávky z plnění z bezdůvodného obohacení řeší rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2004, sp.zn. 29 Odo 52/2002, podle něhož k vypořádání vzájemných plnění dochází formálně k okamžiku, kdy nárok na vydání bezdůvodného obohacení vznikl a v okamžiku svého vzniku nemůže být promlčen (shodně Městský soud v Praze v rozhodnutí sp.zn. 14 Co 195/2020, sp.zn. 55 Co 193/2023). Na pojistném bylo uhrazeno celkem 150 800 Kč, od žalované žalobce obdržel částku 105 438 Kč, nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení tak činí 45 362 Kč a teprve vůči takto zjištěnému saldu může žalovaná uplatit námitku promlčení.

29. K žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobce neuznává a nemá za důvodný s tím, že žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu na životní pojištění s měsíčním pojistným ve výši 2 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, zvláštní pojistné podmínky a přehled poplatků, včetně informace zájemci. Uvedla, že sazebník nebyl součástí předávané smluvní dokumentace, byl k nahlédnutí v sídle žalované, o čemž byl žalovaný srozuměn ve čl. 11 zvláštních pojistných podmínek a tím se stal součástí smluvní dokumentace.

30. Žalovaná zasílala žalobci pravidelné pojistky a výroční dopisy, které později obsahovaly i informaci o umístění do investičních fondů, o aktuální výši odkupného, o poplatcích a aktuálním stavu podílového účtu. Žalobce rovněž podal v roce 2014 návrh na změnu pojistné smlouvy, ve které požádal o zrušení některých připojištění a v roce 2016 provedl změnu pojistné smlouvy (konverzi), kdy požádal o převedení stávajícího investičního životního pojištění [Anonymizováno] na [Anonymizováno], v rámci návrhu na konverzi byl žalobce detailně informován o tom, kolik bude hrazeno na rizikové pojistné, připojištění a investiční pojistné. Konverze byla k žádosti žalobce provedena a došlo k snížení pojistného na 400 Kč. V roce 2024 došlo k výplatě pojistného při dožití v částce 104 438 Kč.

31. Uvedla, že celá pojistná smlouva byla sjednána platně, žalobce byl se všemi podstatnými skutečnostmi potřebnými pro rozhodnutí k uzavření smlouvy seznámen v době uzavření smlouvy a s detailními informacemi byl žalobce pravidelně seznamován v rámci pravidelných výročních dopisů s tím, že ze strany žalobce se jedná o neporozumění fungování daného produktu, a to i přes to, že byla předem řádně provedena analýza potřeb žalobce. Skutečnost, že je fungování produktu (ve vztahu k ujednání o hodnotě podílových jednotek, poplatku, pojistném plnění a odkupného) složité na pochopení neznamená jeho nesrozumitelnost a neurčitost. Uvedla, že ujednání má za formulované precizně a bez právních vad. Rizikové pojistné bylo stanoveno na základě přesných matematických metod schválených pro jednotlivé produkty pověřeným matematikem a nejedná se o náhodné veličiny, ale o částku stanovenou čistě v závislosti na tržních podmínkách (na rozdíl od poplatků účtovaných bankami) a žalobci nebylo strháváno na základě libovůle žalované. Odkázala na ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, podle kterého je pojistitel povinen pojistníkovi sdělit pojistníkovi zásady pro stanovení výše pojistného pouze na jeho žádost a tuto žádost žalobce nepodal a nyní žalobce dovozuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení z pojistné smlouvy, jejíž neplatnost dovozuje z nejasností informací, o jejíž vysvětlení nikdy nepožádal.

32. Žalovaná uvedla, že po celou dobu trvání smlouvy ke smlouvě obě strany přistupovaly jako k platné, žalobce hradil pojistné, docházelo k změnám smlouvy a nakonec k jejímu ukončení a žádosti o vyplacení plnění. Žalobce po celou dobu dostával pravidelné výroční dopisy s informacemi o pojistném, poplatcích, rizikovém pojistném i aktuální hodnotě investice. Minimálně po konverzi v roce 2016 už pojistná smlouva nemohla trpět vytýkanými vadami. Po dobu trvání smlouvy žalobce nevyjádřil nespokojenost se sjednaným pojištěním.

33. Žalovaná poskytovala po celou dobu trvání pojištění žalobci pojistnou ochranu a byla připravena plnit. Uvedla, že smlouvy by měly být dodržovány a jejich neplatnost by měla být shledána jen ve výjimečných případech s tím, že na uzavřené smlouvy by mělo být nahlíženo tak, aby byla autonomie vůle stran respektována a hledělo se na ně jako platné, než-li neplatné. Při výkladu je preferován takový výklad, podle kterého bude smlouva spíše platná než-li neplatná (blíže rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. III ÚS 3900/12 a sp.zn. II. ÚS 2124/2014, Nejvyšší soud sp.zn. 30 Cdo 4831/2010, sp.zn. 22 Cdo 2531/2005).

34. Jakkoliv žalovaná nesouhlasí s tím, že by ujednání o poplatcích a rizikovém pojistném mělo být neplatné, je přesvědčena, že pojistná smlouva tak, jak byla sjednána, může fungovat i bez těchto ujednání, když i bez nich obsahuje veškeré náležitosti a jejich případná absence ve smlouvě by ve vzájemných povinnostech žalobce a žalované nic nezměnila. Navíc pokud se žalobce dovolává neplatnosti celého právního jednání, je na něm, aby oddělitelnost případných neplatných ujednání od zbytku smlouvy prokázal.

35. Žalobce měl po celou dobu trvání pojistné smlouvy informaci o tom, jaká je výše pojistného i o rozsahu pojistného krytí, tedy smlouva obsahovala veškeré podstatné náležitosti dle zákona č. 37/2004, o pojistné smlouvě a z žádného předpisu nevyplývá povinnost rozklíčovat jednotlivé složky pojistného přímo v pojistné smlouvě, naopak dle ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 se sdělují zásady pro stanovení výše pojistného k žádosti, proto se také nepočítá s jeho položkovým vyčíslením přímo ve smlouvě, kde může být obsažena souhrnná částka pojistného složená z velkého množství vstupů (kromě rizikového pojistného zahrnuje náklady pojistitele související se sjednáním a správou pojistné smlouvy, administrativní poplatky, zisk pojistitele a další složky, které jsou z nemalé části chráněny jako obchodní tajemství).

36. Ve vztahu k důvodu neplatnosti spočívající v existenci zneužívajících ujednání žalovaná uvedla, že základní charakteristikou nepřiměřených, resp. zneužívajících ujednání ve smyslu občanského zákoníku a směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (směrnice) je, že takové ujednání „v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran“. I pokud by žalobcem napadaná ujednání pojistné smlouvy byla skutečně neurčitá (což žalovaná popírá), rozhodně by nemohly způsobit jakoukoli nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Kromě toho Směrnice i § 55 a § 56 občanského zákoníku výslovně stanoví, že se ustanovení o nepřiměřených ujednáních nevztahují na „smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění“. Ujednání o rizikovém pojistném, poplatcích i výši pojistného plnění přitom jsou předmětem plnění a jeho cenou. Uvedená argumentace žalobce je navíc v přímém rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3351/2022, ve kterém soud zcela jednoznačně uzavřel, že „spočívá-li důvod neplatnosti dotyčné pojistné smlouvy v absenci určitého ujednání ve smyslu § 37 občanského zákoníku, jde o vadu projevu, spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě obsaženo není, pak takové (chybějící, neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku“ 37. Dále žalovaná uvedla, že by měla být zohledněna skutečnost, že žalovaná po celou dobu trvání pojistného vztahu poskytovala žalobci nepeněžité plnění v podobě pojistné ochrany a to s odkazem na ust. § 458 občanského zákoníku. Pojistné smlouvy jsou smlouvami odvážnými, kde pojistitel nese po celou dobu riziko vzniku pojistné události a nelze spravedlivě žádat, že tak činí zadarmo. V možnosti započtení nepeněžitého plnění (pojistné ochrany) na peněžité plnění (pojistné) se vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku spisové značky 29 Cdo 3609/2022: („Zbývá dodat, že tam, kde si strany mají navzájem vracet peněžitá plnění nebo peněžitou náhradu ve smyslu § 2999 o. z., přizná soud žalobci (poté, co žalovaný uplatní vzájemnost plnění podle § 2993 o. z.) pouze nárok na vrácení částky, o kterou peněžité plnění poskytnuté žalobcem žalovanému (peněžitá náhrada) přesahuje peněžité plnění (peněžitou náhradu) poskytnuté žalovaným žalobci. Pro takový postup soudu (vzájemné zúčtování) se nevyžaduje (nepředpokládá) projev žalovaného směřující k „započtení“ vzájemné pohledávky.“ ). Současně dle článku 6 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek je pojistné úplatou za poskytnutou pojistnou ochranu. K vyčíslení pojistné ochrany žalovaná uvedla, že není nutné tuto výši stanovit znaleckým posudkem s tím, že je v možnostech pojistných matematiků ji pro daný případ vyčíslit a to tak, že nepeněžité plnění představuje úplata za připojištění ve výši 45 146 Kč (součet pojistného za zvolená připojištění), která odpovídá ceně pojistné ochrany dle sazebníku, a to v místě a v čase uzavření smlouvy v dané hodnotě v případě zvolených připojištění.

38. Dále žalovaná namítla částečné promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení pro případ, že by soud shledal, že pojistná smlouva je neplatná a žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedla, že domnělé důvody pro neplatnost smlouvy znal žalobce již v době jejího uzavření, tj. že mohl pojmout podezření, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, kdy mu chyběla část smluvní dokumentace, na základě které je počítána výše poplatků, ale také výše rizikového pojistného. Rozhodným okamžikem pro počátek běhu promlčecí lhůty byl tak dle žalované den uzavření smlouvy. Současně při uzavření smlouvy měl žalobce již postaveno na jisto, kdo je osobou, která se měla na jeho úkor obohatit. Vždy k úhradě každé měsíční splátky pojistného měl veškeré informace nezbytné pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty ve smyslu § 107 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že právo na vrácení jednotlivých plateb se promlčuje samostatně, tj. došlo tedy k promlčení práva na vrácení plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než 2 roky před zahájením tohoto řízení.

39. Podle ustanovení § 107 odst. 1 občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za 2 roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. I pokud by žalobce již při uzavření smlouvy subjektivně nenabyl vědomost o tom, že mu není známa přesná výše jednotlivých složek rizikového pojistného a poplatků, musel by nejpozději při provádění konverze pojistné smlouvy v roce 2016 zjistit, že je mu strháváno rizikové pojistné a v jaké výši, event. musel žalobce tyto okolnosti zjistit poté se seznámil s výročními dopisy, jejich doručení žalobce nikdy nesporoval (ve vztahu k počátku běhu subjektivní promlčecí doby odvíjející se od seznámení s výročními dopisy, na základě nichž si mohl žalobce učinit laickou úvahu o nevýhodnosti zvoleného pojistného produktu, žalovaná poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 130/2024- 239, sp.zn. 70 Co 254/2024, a rozhodnutí Okresního soudu v Pardubických ve věci sp.zn. 18 C 156/2023).

40. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalobce nahradil žalované náklady řízení.

41. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými účastníky a soud po zhodnocení všech provedených důkazů postupem podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu dospěl k těmto skutkovým zjištěním a z nich vyplývajícímu skutkovému závěru.

42. Dne 8.2.2012 žalobce, jako pojistník, a žalovaná, jako pojistitel, podepsali pojistnou smlouvu č. [hodnota] ozn. Životní pojištění ZFP Život+ 2012 s počátkem pojištění 9.2.2012, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Smlouva byla označena logem pojišťovny [Anonymizováno] a jako pojistitel byl uveden [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno], zakladatel: [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno]. Bylo sjednáno pojistné krytí (hlavní pojištění) pro případ smrti ve výši 100 000 Kč do věku 75 let, dále sjednáno pojistné krytí pro případ smrti následkem úrazu ve výši 500 000 Kč, pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním ve výši 300 000 Kč, denní dávky za dobu nezbytného léčení úrazu ve výši 300 Kč, pro případ hospitalizace ve výši 200 Kč, pro případ hospitalizace následkem úrazu ve výši 200 Kč, pro případ pracovní neschopnosti od 29. dne ve výši 300 Kč (připojištění). Měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 2 000 Kč a bylo žalovaný uhrazeno 6.2.2012. Zvolená investiční strategie byla balancovaná. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění 3/2008, zvláštní pojistné podmínky pro příslušný typ připojištění. Žalobce podpisem stvrdil, že byl s pojistnou smlouvou i obsahem příloh seznámen převzal jejich vyhotovení (zjištěno z pojistné smlouvy č. [hodnota], včetně dotazníku o zdravotním stavu a detailů pohybu na účtu z 8. 2. 2012).

43. Ve všeobecných pojistných podmínkách účinných od 1.1 2008, bylo v oddíle informace zájemci uvedeno, že pojistitelem je pobočka nizozemské pojišťovny [Jméno žalované A]., se [Anonymizováno], podnikající ve formě akciové společnosti, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodní komorou v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno] - [právnická osoba] [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, se sídlem [adresa], IČO: [IČO], zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno]. Dále bylo uvedeno, že poplatky spojené s jednotlivými produkty jsou uvedeny v tabulce níže. Většinou jsou účtovány jako srážky z podílového účtu klienta formou rušení podílových jednotek. Investuje-li klient do více různých fondů, ruší se jednotky na uhrazení poplatků podle poměru počtu jednotek v jednotlivých fondech. Odlišným způsobem se účtuje rizikové pojistné (bod 1), poplatky spojené s řízením finančních fondů (bod 4) a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (bod [právnická osoba] tabulce poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním pod bodem 1 bylo uvedeno, že rizikové pojistné je dle sazebníku; správní poplatek za administrativní náklady společnosti ve výši 30 Kč / měsíc účtovaný po celou dobu trvání pojištění, pod bodem 2 poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti účtovaný po dobu 3 let z každého běžného pojistného a stanovený na základě alokačního procenta a výše pojistného za první pojistné období, pod bodem 3 je uveden poplatek za předčasné ukončení smlouvy, pod bodem 4 poplatky spojené s fondy – poplatek spojený s řízením finančního fondu ročně z objemu investice (nejdou na vrub klienta, ale ve svém důsledku snižují prodejní cenu podílových jednotek fondů) – u multifondu 1 %, u růstového fondu 1,4 %, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tzv. Bid/offer spread je pro běžné pojistné ve výši [právnická osoba] pojistných podmínkách bylo uvedeno, že pojistnou smlouvou se pojišťovna vůči pojistníkovi zavazuje poskytnout oprávněné osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost oproti tomu pojistník se zavazuje hradit za poskytovanou pojistnou ochranu pojistné (zjištěno z informace pro zájemce všeobecné pojistné podmínky pro produkt ZFP život plus a zvláštní pojistné podmínky, včetně pojistných podmínek pro připojištění). V sazebníku byl mimo jiné uveden přehled měsíčních sazeb pojistného a připojištění NN Smart s tím, že výše se lišila podle věku a pohlaví (zjištěno ze Sazebníku).

44. Dne 7.3.2012 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s označením pojistitele [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno]. Bylo uvedeno pojistné ve výši 2 000 Kč s tím, že na pojištění s kódem [Anonymizováno] (životní pojištění) hradí pojistné 1 311 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti) ve výši 284 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) ve výši 75 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) ve výši 57 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) 0 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) ve výši 189 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici) ve výši 70 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) ve výši 14 Kč. Umístění ve fondech bylo 40 % růstový fond, 60 % multifond (alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění) (zjištěno z pojistky ze dne 7.3.2012, včetně dopisu).

45. Dne 20.1.2015 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s označením pojistitele [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], IČO: [IČO] jako organizační složka společnosti: [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno]. S uvedením pojistného ve výši 2 000 Kč s tím, že na pojištění s kódem [Anonymizováno] (životní pojištění) hradí pojistné 1 584 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti) ve výši 284 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) ve výši 75 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) ve výši 57 Kč. Umístění ve fondech bylo 40 % růstový fond, 60 % multifond (alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění)(zjištěno z pojistky ze dne 20.2.2015).

46. Dne 22.12.2016 byla podána žádost o změnu pojistné smlouvy č. [hodnota] - konverze s označením pojistitele NN Životní pojišťovna [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno], podle níž by byla nadále při pojistném ve výši 2 000 Kč pojistná částka hlavního krytí částka 100 000 Kč s výši pojistného na rizikové pojistné ve výši 152 Kč a na investiční pojistné ve výši 1 716 Kč a dále na sjednaná připojištění ve výši 132 Kč. Dále při změně výši pojistného na 400 Kč by pojistná částka hlavního krytí byla částka 10 000 Kč s výši pojistného na rizikové pojistné ve výši 0 Kč a na investiční pojistné ve výši 268 Kč a dále na sjednaná připojištění ve výši 132 Kč. Součástí konverze pojištění byla srovnávací modelace do roku 2024 pro případě hrazení pojistného ve výši 2 000 Kč (celkem uhrazeno pojistné ve výši 170 000 Kč, z toho na rizikovém pojistném 35 360 Kč, na poplatky 3 421 Kč) a pro případ hrazení pojistného ve výši 400 Kč (celkem uhrazeno pojistné 34 000 Kč, z toho na rizikovém pojistném 11 220 Kč, na poplatky 2 550 Kč), byla uvedena i hodnota podílových jednotek (odkupné) při zhodnocení 2 % (zjištěno z návrh na konverzi ze dne 22.12.2016).

47. Dne 30.12.2016 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s označením pojistitele [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO] jako organizační složka společnosti: [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno]. S uvedením pojistného ve výši 400 Kč s tím, že na pojištění s kódem [Anonymizováno] (životní pojištění) hradí pojistné 268 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) hradí pojistné výši 75 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) hradí pojistné ve výši 57 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: garanční fond 60 %, růstový fond 40 % a současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 30.12.2016, včetně stavu podílového účtu).

48. Dne 20.2.2018 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s označením pojistitele NN Životní pojišťovna [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO] jako organizační složka společnosti: NN Životní pojišťovna [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno]. S uvedením pojistného ve výši 400 Kč s tím, že na pojištění s kódem [Anonymizováno] (životní pojištění) hradí pojistné 268 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) hradí pojistné výši 75 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) hradí pojistné ve výši 57 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: garanční fond 60 %, růstový fond 40 % a současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 20.2.2018, včetně stavu podílového účtu)

49. Dne 20.2.2020 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s označením pojistitele [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO] jako organizační složka společnosti: [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno]. S uvedením pojistného ve výši 400 Kč s tím, že na pojištění s kódem [Anonymizováno] (životní pojištění) hradí pojistné 268 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) hradí pojistné výši 75 Kč, na pojištění s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) hradí pojistné ve výši 57 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: garanční fond 60 %, růstový fond 40 %. Současně byla sdělena aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období od 9.2.2019 do 8.2.2020, tj. pojistné uhrazené 4 800 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 900 Kč (kód 0012) a 684 Kč (kód [Anonymizováno]), dále poplatky ve výši 360 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 831 (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 96 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) (zjištěno z pojistky ze dne 20.2.2020, včetně stavu podílového účtu).

50. Dne 18.2.2021 na formuláři s logem žalované [Anonymizováno] s označením pojistitele [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu 24042211 požádal žalobce o výplatu pojistného plnění při dožití ve vztahu k pojistné smlouvě č 74294456 (zjištěno z žádosti o výplatu ze 14. 12. 2023).

51. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 21. 5. 2024 odeslaným dne 23.5.2024 a doručena dne 27.5.2024 s tím, že vyplacené plnění činilo 104 438 Kč + 1 000 Kč . Žalobce uhradil na pojistném z neplatné smlouvy celkem 150 800 Kč, proto je žádán rozdíl mezi uhrazenou částkou 150 800 Kč a odkupným 105 438 Kč, tj. v částku 45 362 Kč (předžalobní výzva, včetně dodejky).

52. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne 17.6.2024 tak, že nesouhlasí s důvody pro vydání bezdůvodného obohacení (zjištěno z dopisu ze dne 17.6.2024)

53. Žalobce uhradil za dobu trvání pojistné smlouvy celkem částku 150 800 Kč s tím, že na hlavní pojištění bylo zaplaceno 106 854 Kč, administrativní poplatek činil 4 320 Kč, poplatek za riziko smrti v hlavním pojištění 0 Kč, již stržené počáteční náklady 22 527 Kč, poplatek za rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil 3 006 Kč, celkově poplatky činily 29 853 Kč. Pojistné na připojištění činilo 45 146 Kč. Žalobce hradil pravidelně pojistné ve výši 2 000 Kč do 9.12.2016 a ve výši 400 Kč do 9.1.2024, kdy proběhla poslední úhrada (zjištěno z přehledu plate a z tabulky z interního systému žalované – předepsané pojistné a poplatky).

54. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění, která byla učiněna na základě provedených listinných důkazů, jejichž věrohodnost a pravost nebyla nikterak zpochybněna a které na sebe logicky navazují učinil závěr o skutkovém stavu.

55. Žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu dne 8.2.2012, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití. V pojistných podmínkách bylo uvedeno, že pojistnou smlouvou se pojišťovna vůči pojistníkovi zavazuje poskytnout pojistnou ochranu a oprávněné osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost oproti tomu pojistník se zavazuje hradit za poskytovanou pojistnou ochranu pojistné. Byla sjednána výše pojistného 2 000 Kč s tím, že v průběhu trvání pojistné smlouvy došlo k snížení pojistného na 400 Kč. Žalobce hradil pojistné až do 9.1.2024, celkem na pojistném uhradil částku 150 800 Kč. Dne 18.12.2023 požádal o výplatu pojistného plnění při dožití a bylo mu vyplaceno 104 438 Kč a dále v průběhu závazku 1 000 Kč.

56. Smlouva, shodně jako výroční dopisy a ostatní smluvní dokumentace byla označena logem pojišťovny a jako pojistník byla uvedena [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno] event. [Jméno žalované A]. pobočka pro Českou republiku, se sídlem [adresa], IČO: [IČO], zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl A, vložka 6305, jako organizační složka společnosti [Jméno žalované A]. , se sídlem [Anonymizováno], podnikající ve formě akciové společnosti, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodní komorou v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno].

57. Ve smlouvě byly uvedeny nedílné přílohy smlouvy tvořené zejména všeobecnými a zvláštními pojistnými podmínkami a žalobce potvrdil svým podpisem, že tyto přílohy převzal. Sazebník poplatků nebyl součástí smluvní dokumentace, kterou žalobce převzal a podpisem stvrdil, že by s ním byl seznámen, přičemž pouze ze sazebníku mohl žalobce v době uzavření smlouvy zjistit, jaká je výše rizikového pojistného.

58. V průběhu trvání pojistného vztahu žalobce s žalovanou komunikoval, došlo k změně pojistné smlouvy (konverzi) v prosinci 2016, podle níž při pojistném ve výši 2 000 Kč byla pojistná částka hlavního krytí částka 100 000 Kč s výši pojistného na rizikové pojistné ve výši 152 Kč a na investiční pojistné ve výši 1 716 Kč a dále na sjednaná připojištění ve výši 132 Kč, při změně výši pojistného na 400 Kč byla pojistná částka hlavního krytí částka 10 000 Kč s výši pojistného na rizikové pojistné ve výši 0 Kč a na investiční pojistné ve výši 268 Kč a dále na sjednaná připojištění ve výši 132 Kč. Součástí konverze pojištění byla srovnávací modelace do roku 2024 pro případ hrazení pojistného ve výši 2 000 Kč (celkem uhrazeno pojistné 170 000 Kč, z toho na rizikovém pojistném 35 360 Kč, na poplatky 3 421 Kč) a pro případ hrazení pojistného ve výši 400 Kč (celkem uhrazeno pojistné 34 000 Kč, z toho na rizikovém pojistném 11 220 Kč, na poplatky 2 550 Kč) byla uvedena i hodnota podílových jednotek (odkupné) při zhodnocení 2 %.

59. Dále žalovaná zasílala žalobci výroční dopisy, v nichž od roku 2020 byla uvedena alokace do jednotlivých fondů, aktuální výše odkupného, jaké byly strhávány poplatky, kolik činilo rizikové pojistné apod. (výroční dopis ze dne 20.2.2020). Žalobce hradil pravidelně pojistné ve výši 2 000 Kč do 9.12.2016 a ve výši 400 Kč do 9.1.2024, kdy proběhla poslední úhrada.

60. Žalobce vyzval dne 21.5.2024 žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi uhrazenými platbami pojistného (150 800 Kč) a žalovanou poskytnutým plněním (105 438 Kč), které žalovaná nevydala ani po zaslání předžalobní výzvy.

61. Po právní stránce soud věc posuzoval se zřetelem k datu uzavření smluv před 1.1.2014 dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s tím, že podle ust. § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Proto soud dále aplikoval také zákon č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku (dále jen „obč.zák“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

62. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

63. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

64. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

65. Podle ust. § 66 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě musí být musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli: obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. Podle odst. 2 Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní bankou, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. Podle odst. 5 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen písemně informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění je-li nositelem investičního rizika pojistník, spojeného se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou o riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci získat, neexistenci záruky návratnosti investice způsobu a rozsahu záruky, je-li dána, předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Podle odst. 6 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly.

66. Podle ust. § 37 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

67. Podle ust. § 38 odst. 1 obč.zák. neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.

68. Podle ust § 41 obč.zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

69. Podle ust. § 56 obč.zák spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. (odst. 2). Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví, b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí, e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli, f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby, g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě, i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly, k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

70. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

71. Podle ust § 451 odst. 2 obč.zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

72. Podle ust. § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

73. Podle ust. § 458 odst.1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

74. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

75. Podle § 107 odst. 2 obč.zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

76. Soud předně zdůrazňuje, že nelze na možné určení neplatnosti pojistných smluv pohlížet plošně, nýbrž je nutné vždy zvažovat veškeré individuální aspekty v jednotlivých případech, posuzovat vůli stran i následné jednání stran.

77. Ve vztahu námitce žalobce, že pojistná smlouva uzavřená s žalovanou je neplatná z důvodu nedostatku právní subjektivity ve smlouvě označeného pojistitele, soud dospěl k závěru, že s ohledem na výklad smlouvy a jednání účastníků smluvního vztahu je tato námitka nedůvodná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003 sp. zn. 22 Cdo 130/2003). Soud souhlasí s žalobcem, že označení smluvních stran v samotné pojistné smlouvě je nepřesné. Ve smlouvě je jako pojistitel uvedena pobočka/organizační složka (odštěpný závod), uvedené označení se vyskytuje i v následně zaslaných výročních dopisem a výpisech o stavu podílového fondu. Současně ve všeobecných pojistných podmínkách, které měl pojistník k dispozici v době uzavření pojistné smlouvy, bylo uvedeno, že se jedná o pobočku nizozemské pojišťovny [Jméno žalované A]., pobočka pro Českou republiku, [adresa], Česká republika, IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [Anonymizováno], zakladatel: [Jméno žalované A]., sídlem [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku Obchodní komory v Rotterdamu, Nizozemské království, datum zápisu [datum],[Anonymizováno]číslo zápisu [Anonymizováno]. Soud proto konstatuje, že nepřesné označení ve smlouvě lze výkladem odstranit a činit výklad smlouvy ve prospěch její platnosti s tím, že současně s označením pobočky byl vždy uveden rovněž zřizovatel (zakladatel), tedy zahraniční právnická osoba (zahraniční pojišťovna). Je zřejmé, že smlouva je uzavřena se zahraniční pojišťovnou prostřednictvím její pobočky, tomu odpovídá i veřejně dostupný údaji v obchodním rejstříku organizační složky žalované (blíže již uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 130/2003). Soud tak nepřisvědčil námitce žalobce, že v době uzavření pojistné smlouvy neměl informaci o tom, kdo je pojistitelem (druhou stranou smlouvy), že jím je ve skutečnosti zahraniční pojišťovna, nikoliv česká společnost, neboť zahraniční zřizovatel byl ve smlouvě označen, bylo uvedeno zahraniční sídlo a zápis v zahraničním obchodním rejstříku, které nemohlo nechat žalobce na pochybách, že se jedná o zahraniční pojišťovnu, a to i za situace, kdy obchodní název byl přeložen do českého jazyka, když uvedení názvu v cizím jazyce by bylo pro pojistníka hůře srozumitelné, nebylo by z něj na první pohled zřejmé zaměření ani povaha subjektu. Za situace, kdy překlad je odpovídající, by bylo vyslovení neplatnosti právního úkonu z těchto důvodů projevem formalismu. Žalobcem uvedená judikatura (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 1592/2013) se týká označení účastníka řízení, jeho postavení v rámci soudního řízení, nikoliv práva hmotného, kde je možné tuto nepřesnost označení překlenout výkladem právního jednání.

78. Ve vztahu k námitce neplatnosti z důvodu spočívající v neplatném ujednání o poplatcích a rizikové pojistném soud na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení s ohledem na uplatněné námitky žalované učinil závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění. V daném případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného sjednána ve smlouvě, nebylo ji možné zjistit ani z předsmluvních informacích pro zájemce, ani jiného smluvního dokumentu, u kterého žalobce stvrdil podpisem jeho převzetí při podpisu smlouvy. Podle oddílu označené jako předsmluvní informace byla výše určena[Anonymizováno]odkazem na sazebník, se kterým žalovaná před uzavřením smlouvy žalobce prokazatelně neseznámila a kde výše rizikového pojistného byla stanovena v závislosti na dalších kritérií (věku a pohlaví), jak vyplývá ze sazebníku předloženého žalovanou (ač vztahující se k jinému pojistnému produktu). Ze smluvní dokumentace, kterou měl žalobce k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné. Odkaz na sazebník tak představuje neurčité a tudíž neplatné ujednání. Současně soud má za to, že absence určitého sjednání konkrétní výše rizikového pojistného nelze překlenout ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě tak, že by se jednalo o informaci, kterou pojišťovna poskytuje na žádost, tj. že by se jednalo o zásady pro stanovení výše pojistného.

79. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, jedná se o neplatný právní úkon (srov. rozsudek Městského soudu v Praze sp.n.. 29 Co 420/2019).

80. Soud proto činí závěr, že pokud byla pojistná smlouva absolutně neplatný právním úkonem a žalobce dle této neplatné pojistné smlouvy platil pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák.

81. Jako nadbytečné měl soud vzhledem k vyslovenému závěru neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně pojistného posouzení neplatnosti ujednání z důvodu, zda jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tj. podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání). Pro vše shora uvedené soud konstatuje, že pojistná smlouva je absolutně neplatná se zřetele k uplatněným námitkám pro neurčitost, neboť ze smlouvy, včetně příloh, kterém měl žalobce k dispozici v době uzavření smlouvy nebylo zřejmé jaká částka bude investována a jaká částka bude strhávána na pojistnou ochranu, v jakých konkrétních výši budou žalovanou strhávány poplatky – tj. žalobce si nemohl učinit ekonomický úsudek o výhodnosti a nevýhodnosti produktu, jeho o ekonomickém dopadu. Za nedůvodnou měl však soud námitku, že došlo k uzavření smlouvy s non subjektem s tím, že nepřesnost písemném vyhotovení smlouvy lze překlenout výkladem jednání účastníků a všech dokumentů, které žalobce od žalované obdržel ve vztahu ke všem uzavíraným smlouvám a nelze se ztotožnit s tím, že by snad žalobce nevěděl, že se jedná o zahraniční pojišťovnu. Zpochybnění platnosti smluvního závazku stran označení účastníka by bylo projevem formalismu, proto soud i se zřetelem k obecné zásadě civilního práva i recentní judikatuře vykládat smlouvy ve prospěch platnosti učinil závěr, že z tohoto důvodu smlouvu nelze mít za neplatnou.

82. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy pro neurčitost ujednání o pojistném má žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně žalovaná vznesla námitku promlčení a soud dospěl k závěru, že nárok je zčásti promlčen.

83. Soud se zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, přičemž rozhodnou právní úpravou pro posouzení promlčení práva žalobce je občanský zákoník účinný do 31.12.2013, tj. ust. § 107 obč.zák., podle něhož se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (subjektivní lhůta), za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo (objektivní lhůta).

84. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015).

85. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ust. § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, a ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ve smyslu ust. § 107 odst. 1 obč. zák.) rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost nelze bez dalšího ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, nýbrž je třeba ji, odvozovat od okamžiku, kdy mohl žalobce reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojil závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti smlouvy, podle níž bylo plněno a kdo se na jeho úkor obohatil. Bezdůvodné obohacení představují platby pojistného, přičemž promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť.

86. V daném případě došlo k výplatě pojistné (v průběhu ve výši 1 000 Kč a při dožití k žádosti podané dne 14.12.2023 ve výši 104 362) s tím, že naposledy žalobce uhradil pojistné na pojistnou smlouvu pojistné dne 9.1.2024. Z výročních dopisů zaslaných od roku 2020 byla zjistitelná konkrétní výše poplatků a výše rizikového pojistného - výroční dopis ze dne 20.2.2020, současně v návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne 22.12.2016 byla učiněna detailní modelace po ekonomické stránce do roku 2024.

87. Soud učinil závěr ve vztahu k počátku běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného na základě neplatné smlouvy, že nelze v souladu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, určit počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 107 odst. obč. zák. pouze podle okamžiku uzavření smlouvy a plateb pojistného, nicméně soud při posouzení dané věci dospěl k závěru, že žalobce získal laickou vědomost o důvodech neplatnosti smlouvy již z modelace pojištění v rámci konverze a dále i výročního dopisu zaslaného v roce 2020, z nichž musel zjistit v jaké výši je strháváno rizikové pojistné a poplatky, tedy ekonomické dopady, které nebyly určitým způsobem upraveny přímo v pojistné smlouvě, tedy ve vztahu k pojistné smlouvě si analýzu ekonomických dopadů mohl žalobce učinit již v okamžiku, kdy měl k dispozici konverzi s modelací pojištění v roce 2016 a dále rovněž při seznámení s výročním dopisem s rozpisem všech plateb poplatků (v roce 2020).

88. Neobstojí argument žalobce, že je nutné okamžik počátku běhu promlčecí doby stanovit na okamžik převzetí právního zastoupení (právní analýzy smlouvy), jednak z toho důvodu, že podezření na neplatnost smlouvy musel žalobce mít ještě před vyhledáním právního zástupce a dále bylo-li pro žalobce důležité konzultovat nárok s odborníkem, mohl tak učinit okamžitě již po zjištění ekonomických dopadů. Soud v této souvislosti zdůrazňuje smysl a účel institutu promlčení, který koreluje s římskoprávní zásadou vigilantibus iura scripta sunt („právo patří bdělým“) a který byl rovněž vyložen Ústavní soudem tak, že účelem promlčení je jednak stimulovat subjekty k včasnému vykonání subjektivních občanských práv (pohledávek), jednak čelit tomu, aby dlužníci nebyli ohledně svých povinností vystaveni po časově neurčitou dobu donucujícímu zákroku (tzv. vynutitelnosti) ze strany soudů. Tím institut promlčení v souladu s požadavkem právní jistoty brání existenci dlouhotrvajících občanských subjektivních práv a jim odpovídajících povinností, které jsou – zejména pokud jde o jejich dokazování po uplynutí delší doby – vždy spjaty s určitou sporností. Lze tedy říci, že povinnému subjektu je poskytnuta námitka promlčení jako účinná možnost ochrany před výše uvedenými negativními dopady dlouhotrvajících občanských subjektivních práv (viz usnesení ÚS ČR ze dne 4.7.2002, sp. zn. III. ÚS 21/02).

89. Soud tak učinil závěr, že již v roce 2016 se žalobce seznámil s veškerými skutkovými okolnostmi, které mohl vylíčit v žalobě na zaplacení požadované částky i s tím, kdo se na jeho úkor obohatil (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 130/2024-239 ze dne 22.5.2024).

90. Pro shora uvedené je nárok uplatněný žalobou ze dne 26.6.2024 v důsledku marného uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby (§ 107 odst. 1 obč. zák.) částečně promlčen s tím, že jsou nepromlčena plnění žalobce (jednotlivé pojistné) v období dvou let před podáním žaloby, tedy v období od 26.6.2022 do 26.6.2024 (resp. v dané věci do 9.1.2024, kdy byla učiněna poslední úhrada), celkem se jedná o 19 x pojistné po 400 Kč, tj. žalobce by měl nárok na částku 7 600 Kč, která představuje nepromlčené platby pojistného.

91. I v případě, že by nebylo možné dospět k závěru, že nárok je částečně promlčen v subjektivní promlčecí době, nastalo by částečné promlčení nároku v té objektivní tříleté, když rovněž v tomto případě nárok uplatněný žalobou ze dne 26.6.2024 by v důsledku marného uplynutí tříleté objektivní promlčecí doby (§ 107 odst. 2 obč. zák.) byl částečně promlčen s tím, že jsou nepromlčena plnění žalobce (jednotlivé pojistné) v období tří let před podáním žaloby, tedy v období od 26.6.2021 do 26.6.2024 (resp. v dané věci do 9.1.2024, kdy byla učiněna poslední úhrada), celkem se jedná o 31 x pojistné po 400 Kč, tj. žalobce by měl nárok na částku 12 400 Kč, která představuje nepromlčené platby pojistného.

92. K tomu soud uvádí, že stran nemožnosti aplikovat promlčení v objektivní promlčecí době je soudu známa pouze rozhodovací praxe jednoho senátu odvolacího soudu (Městský soud v Praze v rozsudku sp.zn. 29 Co 157/2024-294 ze dne 18.7.2024) a nelze hovořit o tom, že by byla na tomto postupu judikatura ustálena a dáno očekávání žalobce ve smyslu ust. § 13 o.z., tj. aby bylo rozhodnuto shodně, proto také soud má zato, že je možné postupovat i tak, že nárok je promlčen v objektivní promlčecí době a nevycházet z rozsudku SDEU ze dne 22.4.2021 ve věci sp.zn. C-485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s.r.o. s tím, že rovněž Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 33 Cdo 1808/2022, popř. Ústavní soud ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22 dovodil, že ve věci životního pojištění se závěry daného rozsudku neuplatní a je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením smlouvy životním pojištěním, jakožto investicí svého druhu („závěry rozsudku SDEU C 485/19, v němž SDEU odpovídal na předběžné otázky tehdy předkládajícího soudu Slovenské republiky související se zneužívajícími ustanoveními ve smyslu směrnice při poskytování spotřebitelských úvěrů nebankovními společnostmi, nejsou pro danou věc použitelné. SDEU v tomto rozsudku rekapituloval, že soud předkládající předběžnou otázku řešil spor, kdy se spotřebitel - posléze žalobce - až po splacení jemu poskytnutého úvěru dozvěděl, že i v jeho úvěrové smlouvě se vyskytují ustanovení, která jsou nově posuzována jako zneužívající. Závěr o existenci zneužívajícího ustanovení ve smlouvě o spotřebitelském úvěru poskytnutého nebankovní společností však nelze bez dalšího přenášet na posuzovanou věc, neboť k takovému závěru - tedy k existenci zneužívajícího ustanovení - nedochází ani Česká národní banka ve stěžovatelem odkazovaném úředním sdělení. Lze sice uznat, že pojišťovna způsobila stěžovateli finanční ztrátu v tom, že kdyby byl o všech parametrech pojistné smlouvy správně informován, patrně by k jejímu uzavření nepřistoupil a své prostředky by zhodnotil jinak. Z povahy životního pojištění nelze usuzovat na přesnou výši ztráty, která by stěžovateli vznikla, kdyby ve smluvním vztahu setrval, jak původně předpokládal“).

93. Dále se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalovanou není v rozporu s dobrými mravy Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 8.2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobce, když ze všech vyjádření žalované např. reakcí na předžalobní výzvu jednoznačně vyplývalo, že žalovaná nárok žalobce neuznává. Současně nebylo prokázáno, že by se ze strany žalované jednalo o záměrně nepoctivé jednání vůči spotřebitelů s tím, že žalovaná ke smlouvě přistupovala jako k platné, provedla k žádosti změnu smlouvy i výplatu apod. Nebyly taky shledány žádné důvody, pro které by námitka měla být v rozporu s dobrými mravy.

94. Současně vzhledem k nutnosti dané ust. § 458 odst. 1 obč. zák., podle něhož musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

95. Žalobci vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnila, tj. částky 45 362 Kč (uhrazené pojistné 150 800 Kč po odečtení vyplaceného plnění v částce 105 438 Kč) s tím že tento nárok byl částečně promlčen. Dále však žalované vznikl nárok s odkazem na ust. § 458 odst. 1 obč. zák. týkající se vydání oceněného plnění spočívající v poskytovaní pojistné ochrany žalobci, ve smyslu připravenosti žalované poskytnout žalobci pojistné plnění v případě nastalé pojistné události. K ocenění tohoto nepeněžitého plnění spočívající v poskytování pojistné ochrany žalovaná předložila výpočet učiněný pojistnými matematiky. Soud v daném případě uvádí, že určení přesné výše nároku by bylo možné je s nepoměrnými obtížemi, neboť lze mít pochybnosti o tom, zda by v dané věci bylo možné určit přesnou výši znalecký posudek na ocenění plnění spočívající v poskytované pojistné ochraně, neboť lze předpokládat, že pro zpracování takového posudku by nebylo možné zajistit spolehlivý srovnávací materiál, neboť je soudu známo, že řada smluv o životním pojištění uzavřených klienty s různými pojišťovnami z rozhodného období je neplatných. Soud se proto rozhodl stanovit výši nároku, tj. bezdůvodného obohacení poskytnutého žalovanou žalobci v podobě pojistné ochrany úvahou soudu dle ust. § 136 o.s.ř., ve které vycházel z výpočtu žalované a svoji úvahu opřel rovněž o stávající zákonnou úpravu danou ust. § 2999 odst. 2 o. z., podle níž plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada v rozsahu úplaty, tj. v daném případě v hodnotě předpokládané úplaty za rizikové pojistné z pojistné smlouvy za hlavní pojištění (0 Kč) a sjednaná připojištění s tím, že v daném případě úplata ze připojištění činila 45 146 Kč a tuto částku má soud na základě provedené úvahy za částku odpovídající ocenitelnému nepeněžitému plnění, které se dostávalo žalobci a spočívalo v připravenosti žalované plnit pro případ pojistné události. Soud nemá za to, že by hodnotě předpokládané úplaty za rizikové pojistné, tj. připravenosti žalované plnit z pojistné smlouvy, odpovídala i částka 29 853 Kč (administrativními poplatky, počáteční náklady, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou), neboť tato částka je tvořena poplatky za jinou definovanou činnost vztahující se k investiční složce pojištění, tj. činnost odlišnou od připravenosti poskytnout plnění pro případ pojistné události.

96. Za dobu trvání pojistné smlouvy poskytla žalovaná žalobci pojistnou ochranu v hodnotě 45 146 Kč a jelikož se jedná o částku, která převyšuje nepromlčený nárok žalobce, soud se zřetelem k provedenému zúčtování vzájemně poskytnutých plnění žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti zaplatit mu žalovanou částku ve výši 45 362 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení zamítl (výrok I.)

97. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 704 Kč s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., která se skládá z odměny právní zástupkyně za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé z dne 16.8.2024, vyjádření ve věci samé ze dne 18.10.2024 účast na jednání soudu dne 4.11.2024, vyjádření ve věci samé ze dne 3.12.2024, účast na jednání soudu dne 3.2.2025) s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 2 940 Kč z tarifní hodnoty 45 362 Kč. Dále těmto úkonům odpovídající paušální náhrada hotových výdajů ve výši 5 x 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 a 1 x 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném po 1.1.2025, a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 4 114 Kč (počítáno z 19 590 Kč v sazbě 21 %).

98. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.).

Poučení