8 Af 38/2013 - 38

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: EURO TAXI HATĚ s.r.o., IČ: 246 80 109, se sídlem Praha 3, Husinecká 903/10, zastoupen Mgr. Monikou Zatloukalovou, advokátkou v Olomouci, Veleslavínova 7, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 525/15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2013, č. j. MF-56820/2013/16-1849, Takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 24. 5. 2013, č. j. MF- 56820/2013/16-1849, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9.800 Kč, k rukám zástupce žalobce Mgr. Moniky Zatloukalové, advokátky, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou dne 30. 10. 2012 domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 24. 5. 2013, č. j. MF-56820/2013/16-1849, kterým bylo zamítnuto odvolání právnické osoby, provozovatele taxislužby EURO TAXI HATĚ, s.r.o., IČ 24680109, a fyzické osoby, řidiče taxislužby J. K., proti usnesení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 18. 3. 2013, č. j. MHMP 186506/2013, ve věci uložení pokuty za porušení cenových předpisů podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 70.000 Kč a o paušální částce náhrady nákladů řízení ve výši 1.000 Kč uložené podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu. Magistrát hl. města Prahy rozhodnutím ze dne 18. 3. 2013, č. j. MHMP 186506/2013, rozhodnul, že provozovatel taxislužby EURO TAXI HATĚ, s.r.o., porušil cenové předpisy podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona o cenách tím, že dne 16. 11. 2012 jeho zaměstnanec řidič pan J. K. nedodržel při prodeji úředně stanovenou cenu a účtoval za poskytnutí taxislužby vozidlem Škoda Superb, SPZ: X., evidenční číslo vozidla taxislužby X., na trase ulice Pařížská, Praha 1 - ulice Kongresová, Praha 4, hotel Corinthia Towers (vzdálenost 6,7 km) částku 585 Kč, přestože podle § 5 odst. 2 zákon o cenách v návaznosti na nařízení č. 20/2006 Sb. HMP, o maximálních cenách osobní taxislužby, byl oprávněn účtovat částku v maximální výši 240 Kč, a to při použití sazby s maximálními dílčími položkami: nástupní sazba 40 Kč, cena za 1 km 28 Kč a čekání za 1 min. 6 Kč. Za to byla uložena pokuta podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona o cenách ve výši 70.000 Kč. O poskytnuté přepravě sepsal, na základě oznámení o poskytnuté přepravě ze dne 16. 11. 2012 poskytnutých každým z obou cestujících, pracovník Magistrátu hl. m. Prahy oprávněný k provedení cenové kontroly protokol č. C/20121116/l/Ht, ze dne 16. 11. 2012. Z protokolu vyplývá, že došlo k porušení cenových předpisů tím, že po cestujících byla za poskytnutou přepravu požadována cena, jejíž výše překročila úředně stanovenou maximální cenu osobní taxislužby platnou na území hl. m. Prahy. Požadovaná cena tak byla v rozporu s § 5 odst. 2 zákona o cenách. Podle protokolu byla přeprava poskytnuta na trase z ul. Pařížské, Praha 1, k hotelu Corinthia Towers, ul. Kongresová, Praha 4, celkově ujetá vzdálenost činila 6,7 km při celkové době jízdy 12 minut a kontrolovaný subjekt v cílovém místě po zákaznících požadoval 585 Kč. Zákazníci zaplatili se spropitným 600 Kč. Celková účtovaná cena za přepravu na území hl. m. Prahy při dodržení maximálních cen stanovených nařízením č. 20/2006 Sb. HMP (nástupní sazba 40 Kč, cena 28 Kč/km a čekání 6 Kč/min.) měla na uvedené trase činit maximálně 240 Kč (způsob výpočtu: nástupní jednorázová sazba 40 Kč + 28 Kč x 6,7 km + max. 2 min. čekání x 6 Kč = 240 Kč). Řidič tak překročil maximální stanovenou cenu o 345 Kč. Protokol č. C/20121116/l/Ht na místě podepsal a převzal jednatel kontrolovaného subjektu EURO TAXI HATĚ, s.r.o. pan Pavel Jelínek a vepsal námitku, že jízda proběhla uvedenou trasou, avšak že její cena nebyla 600 Kč. Tato skutečnost dle jeho názoru vyplývá z tvrzení řidiče a zejména ze stvrzenky z taxametru, která je vystavena na částku 60 Kč. Rozhodnutím č. j. MHMP 1602592 ze dne 27. 12. 2012 bylo rozhodnuto o námitkách provozovatele taxislužby vepsaných do protokolu o cenové kontrole tak, že se jim nevyhovuje. Dne 17. 1. 2013 bylo provozovateli EURO TAXI HATĚ, s.r.o. i řidiči taxislužby oznámeno dopisem zahájení správního řízení a zároveň byli poučeni o svých právech podle § 36 a 38 správního řádu. Dopisem ze dne 31. 1. 2013 provozovatel namítal, že nelze zahájit správní řízení na základě tvrzení cestujících, kteří nepředkládají žádný relevantní důkaz, že zaplatili 600 Kč. Kontrolní pracovník nebyl ani svědkem průběhu přepravy, ani dojezdu k hotelu, takže výši zaplacené částky nemůže dosvědčit. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že není uvedena v protokolu. Podle provozovatele je jediným důkazním prostředkem stvrzenka z taxametru zmíněná v protokolu o cenové kontrole i v protokolu o kontrole v rámci státního odborného dozoru (SOD). Provozovatel uvádí, že řidič, na rozdíl od cestujících, má pro své tvrzení důkaz. Řidič se k zahájení správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 30. 1. 2013 s tím, že v uvedený den a době vykonal jízdu se dvěma osobami po uvedené trase, avšak po ukončení jízdy vytiskl stvrzenku z taxametru na částku 60 Kč a doplnil předepsané údaje. Cestující však stvrzenku odmítli převzít, zaplatili mu 100 Kč a vystoupili z vozidla. Řidič poté odjel z místa, kde vystoupili a byl zastaven hlídkou PČR u výjezdu na silnici. Hlídku musel následovat na nedaleké parkoviště, kde proběhla kontrola bez přítomnosti cestujících. Magistrát hl. města Prahy nařídil na den 25. 2. 2013 provedení ústního jednání výslechem svědků, přičemž oba svědci potvrdili datum a trasu jízdy, nicméně svědkyni bylo nutné opravit, neboť zpočátku zaměnila cílové místo, uvedla jízdu k hotelu Pyramida místo k hotelu Corinthia Towers. Dále oba uvedli, že řidič požadoval po skončení jízdy částku 585 Kč, kterou také viděli na displeji taxametru, který byl po dobu jízdy zapnut. S ohledem na svědecké výpovědi Magistrát hl. města Prahy považoval za prokázané, že dne 16. 11. 2012 zaměstnancem provozovatele taxislužby EURO TAXI HATĚ, s.r.o. poskytl svědkům přepravu formou taxislužby z ul. Pařížské do hotelu Corinthia Towers, Kongresová ul., po jejímž ukončení požadoval zaplacení 585 Kč dle taxametru a bylo mu zaplaceno 600 Kč včetně spropitného. Tyto skutečnosti vyplývají z výpovědí obou svědků. Svědci byli před podáním výpovědí poučeni o povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet, i o nebezpečí stíhání za přestupek v případě neúplné či nepravdivé výpovědi. Poučení svědci potvrdili svými podpisy v protokolech o výslechu svědka. Proti svědeckým výpovědím byla předložena stvrzenka č. 00257, na stvrzence jsou uvedeny identifikační znaky provozovatele i řidiče taxislužby a vozidla taxislužby. Dále je zaznamenáno datum a čas přepravy (16.11.2012 21.27 až 21.38 hod.), vzdálenost 6,7 km a použitý tarif č. 6 se sazbami nástup 0 Kč, jízdné 9 Kč/km a čekání 0 Kč/h. Výsledná částka činí 60 Kč. Magistrát hl. města Prahy v odůvodnění rozhodnutí ze dne 18. 3. 2013 uvedl, že svědecká výpověď je v tomto směru rozhodující a má vyšší důkazní hodnotu než stvrzenka, protože řidičem skutečně požadovaná částka se může od částky uvedené na stvrzence lišit. Podstatné je, jakou částku požadoval, a jaká částka mu byla zaplacena. Kontrolní jízdy nemohou vykonávat kontrolní pracovníci, kteří jsou všeobecně známí. Proto jsou prováděny proškolenými figuranty, jejichž následné výpovědi jsou zákonnými důkazními prostředky. V odůvodnění prvostupňového rozhodnutí se dále uvádí, že správní orgán dále považuje za absurdní, aby zaměstnanec provozovatele taxislužby, jejímž jednatelem je pan Pavel Jelínek, který byl také jednatelem dalších společností, jimž bylo v minulosti zrušeno živnostenské oprávnění k provozování taxislužby, a které dlouhodobě bojovaly za zvýšení či zrušení omezujících maximálních sazeb osobní taxislužby v Praze poskytoval službu za méně než třetinovou cenu jízdného (9 Kč/km) v porovnání s nařízením HMP (28 Kč/km), při nulové nástupní sazbě a sazbě za čekání (40 KČ a 6 Kč/min.). Při takovýchto sazbách provozovatel taxislužby nemůže dosahovat zisku, což je v rozporu se základním cílem provozování jakékoliv živnosti. Prvostupňové rozhodnutí obsahuje rovněž odůvodnění uložené pokuty ve výši 70.000 Kč za překročení maximální ceny na základě protokolu C/2012I116/1/Ht ze dne 16. 11. 2012. Při stanovení výše pokuty správní orgán přihlédl především k závažnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán a rozsahu majetkového poškození kupujících. Neoprávněně získaný majetkový prospěch byl vyčíslen na 345 Kč. Správní orgán vzal v úvahu také míru zavinění, tj., skutečnost, že jednání řidiče bylo vědomé, neboť o zaplacení jízdného, jak vyplývá z listinných důkazů, nevydal cestujícím žádný doklad, jak to ukládá příslušné ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Správní orgán dále v rozhodnutí uvedl, že podle § 9 odst., 3 písm. e) zákona o silniční dopravě, se účastník řízení J. K. stává dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nespolehlivou osobou, neboť jako řidič vozidla taxislužby poškodil cestující na výši jízdného a tím přestává splňovat jednu ze základních podmínek pro výkon práce řidiče taxislužby, stanovených v § 9 odst. 2 zákona o silniční dopravě. Předmětný delikt byl způsoben výhradně jeho individuálním jednáním. Proti citovanému rozhodnutí se odvolal jak provozovatel taxislužby EURO TAXI HATĚ, s.r.o., tak i řidič taxislužby J. K. Jejich odvolání byla posléze zamítnuta žalobou napadeným rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 24. 5. 2013, č. j. MF-56820/2013/16- 1849. Oba odvolatelé shodně uváděli: 1) zahájit správní řízení na základě tvrzení cestujících, kteří nijak nedokládají žádný relevantní důkaz týkající se průběhu jízdy, a zejména uhrazené částky, nelze. 2) Kontrolní pracovník, který vypracoval protokol o kontrole, nebyl za jízdy přítomen ve vozidle ani nebyl přítomen dojezdu k hotelu, aby mohl dokázat, že cestující platili částku 600 Kč, jak uvádějí. Za jediný relevantní důkaz o průběhu jízdy a zejména o účtované částce považujeme stvrzenku z taxametru, zmíněnou v protokolech o cenové kontrole a kontrole v rámci státního odborného dozoru (SOD). 3) Další společná námitka se týká použití cizího jazyka, v tomto případě polštiny. Jak uvádí provozovatel taxislužby, figuranti před zahájením i v průběhu přepravy nepoužili úřední řeč, ale s řidičem komunikovali polsky, což je porušením § 16 odst. 1 správního řádu, který požaduje jednání v řízení a vyhotovení písemností v českém jazyce. Jsou-li figuranti zaměstnanci MHMP, jedná se o úřední úkon a důkazy tak jsou získány protiprávně. Řidič uvedl, že cestující hovořili pouze polsky, což je jazyk, kterému nerozumí, a dále tuto námitku spojuje s tím, že cestující nepřevzali stvrzenku na 60 Kč, což si vysvětluje jako úmysl, aby později mohli uvést, že požadoval jinou částku. Dále se pozastavoval nad odpovědí, že výpověď svědků má vyšší důkazní hodnotu než stvrzenka z taxametru s uvedeným shodným časem jízdy. 4) Provozovatel taxislužby namítal, že při výslechu svědků svědkyně N. na otázku zda si vzpomene na průběh přepravy, nejprve uvedla, že přeprava byla poskytnuta z Pařížské ulice k hotelu Pyramida. Teprve na zásah vyslýchajícího „se opravila a uvedla nově hotel Corinthia''. Navíc se svědci při odchodu prvního vyslýchaného svědka setkali a domlouvali se, co kdo z nich řekl. 5) Důvodem další námitky je rozpor v částce uvedené na již zmíněné stvrzence a částce, kterou měli cestující zaplatit. Správní orgán dle námitky naprosto pominul existenci účtenky z taxametru na částku 60 Kč, shodující se s časem jízdy uváděným figuranty. Odvolatel se pozastavoval nad postupem správního orgánu, který při uložení sankce vychází z toho, že výpověď svědků má vyšší důkazní hodnotu než stvrzenka. Uvedl také, že považuje za irelevantní, spojování jednatele společnosti pana Jelínka s jeho působením ve firmách, jejichž živnostenské oprávnění k provozování taxislužby bylo v minulosti zrušeno. Uvedl, že není možné firma EURO TAXI HATĚ s.r.o. porušuje zákon, protože tyto již neexistující firmy měly se zákonem problémy. Považoval to za obvinění bez důkazu a za protizákonnou argumentaci. 6) Odvolání proti výši pokuty, kterou označili za jednoznačně likvidační. Správním orgánem citovaný rozsudek NSS dává v těchto případech za povinnost ukládat pokuty v takové výši, aby neměly likvidační charakter, a zároveň, aby přihlédly k majetkovým poměrům, což MHMP neučinil. O likvidačním charakteru jednání MHMP svědčí i to, že vede množství řízení jednotlivě v rozporu s názorem Ministerstva dopravy ČR, které všechna řízení slučuje a vrací k novému projednání. 7) Vznesené obvinění dle názoru odvolatele trpí důkazní nouzí a nemůže právně obstát. Závěrem svých odvolání proto oba účastníci řízení požadují zrušení postihu v plném rozsahu. Ministerstvo financí jako odvolací orgán přezkoumalo podané námitky a dospělo k závěru, že námitky jsou nedůvodné, neboť v průběhu cenové kontroly bylo zjištěno porušení právních předpisů, je zcela v souladu s právními předpisy, že správní orgán zahájil správní řízení. Vypořádalo se s námitkou upřesnění cílového místa poukazem na skutečnost, že i sám odvolatel ve své námitce uvádí, že na základě zásahu vyslýchajícího JUDr. L. se opravila (svědkyně) a uvedla nově hotel Corinthia. Vypořádalo se rovněž s námitkou, že svědci během jízdy hovořili polsky. K zjištění skutečnosti ohledně částky, kterou řidič požadoval po cestujících, a kterou cestující zaplatili, byly pořízeny dva důkazy svědeckou výpovědí podle § 55 správního řádu a tyto výpovědi byly zaprotokolovány, podle § 18 správního řádu. Obě svědecké výpovědi se shodují v tom, že řidič požadoval zaplacení 585 Kč a cestující zaplatili 600 Kč. Z pohledu zákona o cenách není podstatné, jaká cena je uvedena na vytištěné stvrzence, ale částka, jakou řidič po cestujících požadoval, resp. přijal. Není relevantní, jakým způsobem dokázal řidič vytisknout stvrzenku s částkou 60 Kč. Rozhodně se uložení pokuty neopírá o skutečnost, že již neexistující firmy měly problémy se zákonem. Nejedná se tedy o obvinění bez důkazu ani o protizákonnou argumentaci. Ministerstvo financí se vypořádalo rovněž s námitkami týkajícími se výše uložené pokuty. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci a nevypořádání se s námitkami žalobce v odvolacím řízení, a navrženými důkazy. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 5. 8. 2013 navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný považuje za prokázané, že žalobce, resp. řidič se dopustil porušení cenových předpisů, správní řízení svým jednáním vyvolal. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního se žalobce ani žalovaný nevyjádřili. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Za správního spisu soud ověřil, že jsou zde založena oznámení o poskytnuté přepravě o jízdě dne 16. 11. 2012 v 21:25 hod., v nichž shodně K. N. a T. M. uvedli, že oslovili řidiče taxi na rohu Pařížské a Staroměstského náměstí a chtěli jet do hotelu Corinthia Towers, řidič je měl upozornit, že cena bude přibližně 500 Kč. Pracovníci během jízdy spolu hovořili polsky. Zaměstnanec taxislužby v cíli ukázal na taxametr, kde viděli částku 585 Kč, kterou oznámil i v anglickém jazyce a zákazníci se spropitným zaplatili 600 Kč. Řidič jim popřál hezký večer, ukázal, jak otevřít dveře, a neprojevil úmysl vydat doklad o zaplacení jízdného. Ze správního spisu soud ověřil, že je zde založena fotokopie stvrzenky z taxametru na částku 60 Kč s těmito vytištěnými údaji: Euro Taxi Hatě s.r.o. Hatě 89 IČO: 24680109 RZ vozu: X. STVRZENKA č.: 00257. Řidič: J. K. Ev. č. vozu: X. V. č. pam. modulu: 009617. V. č. taxametru: 003412. Z:… Do: 16. 11. 2012 21: 27 21:38 Jednoráz. sazba 000.0 Kč Tar Kč/km Kč/h km 6 0009.0 0000.0 0006.7 Jízdné: 0060.0 Kč Celkem: 0060.0 Kč Podpis: Ručně je na stvrzence vepsáno těžce čitelně Pařížská – Corinthia + podpis. Stvrzenka z taxametru obsahuje všechny předepsané náležitosti. Ve spise je rovněž založen protokol č. C/20121116/l/Ht, ze dne 16. 11. 2012, sepsaný v 22:40 hod. cestujícími T. M. a K. N., v němž uvádí, že v Pařížské ulici, Praha 1, v 21:25 nastoupili do vozu taxislužby RZ: X., a jeli do hotelu Corinthia Towers, Kongresová ul. V Praze 4, kam dojeli v 21:37 hod. Vzdálenost 6,7 km trvala 12 minut a zaměstnanec taxislužby požadoval po jejím ukončení zaplacení 585 Kč a zákazníci se spropitným zaplatili 600 Kč, přičemž jízdné mělo činit maximálně 240 Kč. Protokol obsahuje rovněž vyjádření kontrolovaného subjektu ze dne 16. 11. 2011 v 21:40 – 23:20 hod., že jízda proběhla, nebyla však oceněna na 600 Kč, nýbrž dle stvrzenky z taxametru jen na částku 60 Kč. Podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o cenách právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí správního deliktu tím, že nedodrží při prodeji úředně stanovenou cenu podle § 5 odst. 1, Podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona o cenách za správní delikt se uloží pokuta b) ve výši jedno až pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu, jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu jeho posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. b), Pokud žalobce namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, nevypořádání se s námitkami žalobce v odvolacím řízení, jakož i navrženými důkazy, navrženými důkazy, musel Městský soud v Praze této námitce přisvědčit. V žalobou napadeném rozhodnutí stejně jako v prvostupňovém rozhodnutí se v části věnované odůvodnění výše uložené pokuty nachází identické tvrzení: „Správní orgán vzal v úvahu také míru zavinění, tj., skutečnost, že jednání řidiče bylo vědomé, neboť o zaplacení jízdného, jak vyplývá z listinných důkazů, nevydal cestujícím žádný doklad, jak to ukládá příslušné ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“ Nicméně v inkriminované věci je nesporné, že stvrzenku z taxametru nabízel zaměstnanec žalobce svědkům po ukončení jízdy, ti však odmítli stvrzenku přijmout. Svědci tvrdili ve svých výpovědích shodně, že zaměstnanec žalobce po nich požadoval zaplacení částky 585 Kč, a že takováto částka se rovněž objevila na displeji taxametru. Kopie této stvrzenky je založena ve správním spise. Správní orgán prvního stupně se s existencí této stvrzenky vypořádal tak, „že svědecká výpověď je v tomto směru rozhodující a má vyšší důkazní hodnotu než stvrzenka, protože řidičem skutečně požadovaná částka se může od částky uvedené na stvrzence lišit. Podstatné je, jakou částku požadoval, a jaká částka mu byla zaplacena. Kontrolní jízdy nemohou vykonávat kontrolní pracovníci, kteří jsou všeobecně známí. Proto jsou prováděny proškolenými figuranty, jejichž následné výpovědi jsou zákonnými důkazními prostředky. Správní orgán dále považuje za absurdní, aby zaměstnanec provozovatele taxislužby, jejímž jednatelem je pan Pavel Jelínek, který byl také jednatelem dalších společností, jimž bylo v minulosti zrušeno živnostenské oprávnění k provozování taxislužby, a které dlouhodobě bojovaly za zvýšení či zrušení omezujících maximálních sazeb osobní taxislužby v Praze poskytoval službu za méně než třetinovou cenu jízdného (9 Kč/km) v porovnání s nařízením HMP (28 Kč/km), při nulové nástupní sazbě a sazbě za čekání (40 KČ a 6 Kč/min.). Při takovýchto sazbách provozovatel taxislužby nemůže dosahovat zisku, což je v rozporu se základním cílem provozování jakékoliv živnosti.“ Žalovaný správní orgán tento závěr ocitoval a doplnil tím, „že spojování jednatele společnosti pana Jelínka s jeho působením ve firmách, jejichž živnostenské oprávnění k provozování taxislužby bylo v minulosti zrušeno, je irelevantní, a že tato poznámka správního orgánu není podkladem pro rozhodnutí. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že správní orgán za zásadní podklad pro rozhodnutí považuje svědecké výpovědi. Zdůrazňuje v této souvislosti, že není relevantní, jakým způsobem dokázal řidič vytisknout stvrzenku s částkou 60 Kč. Rozhodně se uložení pokuty neopírá o skutečnost, že již neexistující firmy měly problémy se zákonem.“ Podle názoru Městského soudu v Praze žalovaný však tímto svým postupem zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností, neboť se dostatečným a srozumitelným způsobem nevypořádal s uplatněnými odvolacími námitkami žalobce. Skutečnost, že je správnímu orgánu prvního stupně známa osoba jednatele žalobce, vedla potom ke zbytečným spekulacím, které zbytečně snižují jinak kvalitně vedené správní řízení a rozhodnutí. Místo toho měl správní orgán prvního stupně provést kontrolu fungování taxametru vozidla Škoda Superb, SPZ: X., evidenční číslo vozidla taxislužby X., a zda předložené stvrzenky z taxametru pocházejí výlučně z předmětného vozidla. Žalobce předmětnou stvrzenku, představující jádro jeho argumentace v rovině skutkové, předložil jako důkaz v den provedené kontroly 16. 11. 2011 při seznámení s obsahem protokolu o kontrole krátce po provedené kontrole. Stvrzenka z taxametru by skutečně mohla prokazovat, že částka za jízdu byla požadována ve výši tvrzené žalobcem; její předložení ihned po provedené jízdě by bylo nanejvýš logické, a to i s přihlédnutím k tomu, že v té době ještě bylo možné vytisknout z taxametru i její kopii. Nicméně kontrolující pracovníci Magistrátu hl. m. Prahy stvrzenku nepožadovali, a ani následná kontrola taxametru nebyla provedena. Žalovaný se nezabýval otázkou, zda byl záznam o přepravě v době kontroly vytisknut, přičemž v kontrolním protokolu neposkytnutí stvrzenky z taxametru není zmíněno. Podle názoru soudu žalovaný pochybil, když nezjišťoval, jak byl taxametr v kontrolovaném vozidle nastaven. Městský soud v Praze s ohledem na shora uvedené skutečnosti musel ve věci rozhodnout tak, že žalobou napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. Podle ustanovení § 78 odst. 5 soudního řádu správního právním názorem, kterým vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení žalovaný správní orgán vázán. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci plný úspěch. Výši náhrady potom určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 3.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku z žaloby, dále náklady právního zastoupení za dva úkony právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 3.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, a 2x režijní paušál podle § 13 odst. 3 á 300 Kč, tedy celkem 9.800 Kč.