8 C 262/2020 - 212

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], 753 01 Radíkov zastoupený zákonným zástupcem [Jméno zákoného zástupce A] bytem [Adresa zákoného zástupce A] zastoupený zákonnou zástupkyní [Jméno zákoného zástupce B] bytem [Adresa zákoného zástupce B] b) [Jméno zákoného zástupce C], narozená [Datum narození zákoného zástupce C], 753 01 Radíkov oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], 753 01 Radíkov zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o ochranu vlastnického práva a o vzájemné žalobě na určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic spočívajících v: b) odkládání věcí, zejména pak odstavování dopravních prostředků, na celém pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic.

II. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalovaný byl povinen zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic spočívajících v: a) chůzi a jízdě po pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic mimo trasu věcného břemene chůze a jízdy vymezenou geometrickým plánem č. [hodnota]-38/98 ze dne [datum], vyhotoveným [právnická osoba] – [jméno FO], IČO: [IČO], a potvrzeným dne [datum] pod číslem 92/98 [tituly před jménem] [jméno FO], jež bylo zřízeno ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] u Hranic na základě Dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum], se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalovaný byl povinen a) z části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, obdélníkového tvaru o šíři 1,50 m a délce 10,30 m, jehož delší východní strana přiléhá na hranici pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], a to mezi lomovými body vlastnické hranice č. [hodnota]-445 a č. [hodnota], a jehož kratší severní strana přiléhá na hranici pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno], a to mezi lomovými body vlastnické hranice č. [hodnota]-445 a č. [hodnota]-429, vše v k.ú. [adresa] u Hranic, odstranit přístupový chodník vedoucí k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic a sestávající ze zámkové dlažby, obrubníků a podkladové vrstvy, vyklidit veškeré věci z této části pozemku a doplnit prohlubně v této části pozemku vzniklé po odstranění přístupového chodníku zeminou do úrovně okolního terénu a c) z části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, lichoběžníkového tvaru, jehož východní strana o délce 2,10 m se nachází ve vzdálenosti 1,50 m od spojnice lomových bodu vlastnické hranice č. [hodnota]-245 a č. [hodnota]-445 a je s touto spojnicí rovnoběžná, jeho delší severní strana o délce 9,10 m zčásti přiléhá na spojnici lomových bodů č. [hodnota]-429 a č. [hodnota]-445 a od lomového bodu vlastnické hranice č. [hodnota]-429 je kolineární se spojnicí lomových bodů vlastnické hranice č. [hodnota]-429 a č. [hodnota]-445 a jeho kratší jižní strana o délce 8,50 m je rovnoběžná s delší severní stranou, jeho západní strana je tvořena spojnicí koncových bodů severní a jižní strany, vše v k.ú. [adresa] u Hranic, odstranit záhony včetně veškeré výsadby a vyklidit veškeré věci z této části pozemku, a to vše nejpozději do 30 dnů po právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

IV. Žaloba, aby soud určil, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno], o výměře 19 m2, parc. č. [Anonymizováno], o výměře 16 m2, parc. č. [Anonymizováno] , o výměře 32 m2 vše v k.ú. [adresa] u Hranic, oddělených z pozemku parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha o výměře 1 878 m2, zapsaného v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u Hranic, obec [adresa], vymezeného dle Geometrického plánu pro rozdělení pozemků č. [hodnota]-[Anonymizováno] který vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO], geometrický plán ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr [tituly před jménem] [jméno FO], číslo položky seznamu úředně oprávněných zeměměřičských inženýrů [Anonymizováno], dne [datum] č. 710/2023, se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení o ochranu vlastnického práva ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) společně a nerozdílně náhradu nákladů za řízení o vzájemném návrhu žalovaného ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhali, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic a to jednak I. písm. a) k chůzi a jízdě po pozemku mimo trasu věcného břemene chůze a jízdy vymezenou geometrickým plánem č. [hodnota]-38/98 ze dne [datum], vyhotoveným [právnická osoba] – [jméno FO], IČO: [IČO], potvrzeného dne [datum] pod číslem 92/98 ing. [jméno FO] (dále jen – GP č. [hodnota]-38/98), I. písm. b) k odkládání věcí, zejména pak odstavování dopravních prostředků, na celém pozemku. Dále se domáhali vyklizení a odstranění věcí z vymezené části pozemku parc. č. [Anonymizováno] a to II. písm. a) odstranění přístupového chodníku vedoucího k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u Hranic a II. písm. c) odstranění záhonu včetně veškeré výsadby a vyklizení veškerých věcí z této části pozemku. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci (v režimu podílového spoluvlastnictví každému z nich náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. ,) jsou vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u Hranic. Dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] došlo ke zřízení věcného břemene chůze a jízdy k části pozemku parc. č. [Anonymizováno] došlo na základě mezi manželi [jméno FO] a [jméno FO], na jedné straně, a manželi [jméno FO] a [jméno FO], na druhé straně (dále jen – Dohoda dne [datum]). Její součástí je geometrický plán GP 92/98, který vyznačil věcné břemene chůze a jízdy. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [hodnota], parc. č. st. [Anonymizováno], to vše v k.ú. [adresa] u Hranic. Žalovaný, jeho rodinní příslušníci a návštěvy neoprávněně zasahují do práv žalobců, jakožto vlastníků pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, když a) pozemek žalobců užívají za účelem odstavování dopravních prostředků (osobních automobilů), aniž by jim pro to svědčil jakýkoliv právní titul, a to zejména v prostoru před vraty do budovy č.p. [Anonymizováno] (vedle předzahrádky) a dále v prostoru před vraty garáže, která je na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u Hranic, b) nerespektují hranice věcného břemene chůze a jízdy zřízené k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic na základě Dohody a užívají k chůzi a jízdě i část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic nezatíženou věcným břemenem chůze a jízdy, a to za účelem přístupu k dalším nemovitostem ve vlastnictví žalovaného, a to k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], a k pozemku parc. č. [hodnota], to vše v k.ú. [adresa] u Hranic, aniž by jim pro takové užívání svědčil jakýkoliv právní titul. Žalovaný má možnost přístupu na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], přes pozemky v jeho vlastnictví, příp. přes pozemek parc. č. [Anonymizováno], druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace, v k.ú. [adresa] u Hranic, který je ve vlastnictví obce [adresa]. Přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic by si mohl žalovaný zajistit také přístup na pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] u Hranic, kde se nachází stavba garáže. K příchodu a příjezdu do této garáže využívá žalovaný také pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, aniž by mu pro takové užívání svědčil jakýkoliv právní titul. Žalobci a jejich zákonní zástupci opakovaně projevili nesouhlas s užíváním pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic v širším rozsahu, než jaký vyplývá z Dohody a geometrického plánu, a to v rámci Přípisu ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a naposledy ze dne [datum]. Žalovaný, jeho rodinní příslušníci a jeho návštěvy i nadále neoprávněně užívají pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic za účelem odstavování jejich dopravních prostředků. K žalobě v části II. písm. a) (dále pro přehlednost bude používáno označení „A“) uvedli, že žalovaný má dále na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic umístěn přístupový chodník na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, aniž by mu k této části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic svědčil jakýkoliv užívací titul, a přes výzvu vybudovaný chodník z pozemku žalobců dosud neodstranil. K žalobě v části II. písm. b), která byla vzata zpět a řízení bylo zastaveno usnesením ze dne [datum] (čl. 144) žalobci uvedli, že žalovaný dále využívá část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic jako součást své předzahrádky, která je ohraničena oplocením se zděnou podezdívkou, aniž by mu k této části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic svědčil jakýkoliv užívací titul s tím, že předzahrádka byla na této části neoprávněně vybudována. K žalobě v části II. písm. c) (dále pro přehlednost bude používáno označení „C“) uvedli, že žalovaný dále vybudoval na části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic záhony a vysadil zde trvalé porosty, a to v prostoru před budovou č.p. [Anonymizováno], aniž by mu k této části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic svědčil jakýkoliv užívací titul a přes opakované výzvy (první ze dne [datum]) pozemek nevyklidil a záhony neodstranil.

2. Opatrovnický soud udělil souhlas s právním jednáním tehdy nezletilých žalobců na ochranu jejich vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, jak bylo zjištěno z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum].

3. Soud považuje negatorní žalobu ohledně části pozemku parc. č. [Anonymizováno], za projednatelnou, kdy je zcela dostačující snímek pozemkové mapy, do kterého jsou zaneseny hranice požadované části pozemku, které jsou opatřeny kótami a jednotlivé body této hranice jsou opatřeny souřadnicemi. Části pozemku, které jsou předmětem žaloby, jsou tak zcela jednoznačně a nezaměnitelně označeny. Tento snímek pozemkové mapy, ani geometrický plán není součástí rozsudku jako jeho příloha, neboť žaloba byla z převážné části zamítnuta a účastníkům je známo, o jaké části pozemku se jedná a kudy vede stávající věcné břemeno.

4. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal ani částečně, potvrdil, že vztahy mezi nimi nejsou dobré, ale má za to, že spor lze vyřešit smírnou cestou. Navrhl, aby soud nařídil stranám setkání s mediátorem dle § 100 odst. 2 o.s.ř. a pro případ, že žalobci nebudou s nařízenou mediací souhlasit, podal žalobce ve smyslu § 97 o.s.ř. vzájemný návrh na určení „Existence věcného břemene chůze a užívání části pozemku parc. č. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa] u Hranic, (k části [právnická osoba].). Tento návrh žalovaný (při jednání dne [datum]) označil jako neúčinný. Žalovaný učinil nesporným tvrzení ohledně vlastnictví předmětných pozemků, nabývacího titulu a zřízeného věcného břemene chůze a jízdy. Žalovaný tvrdil v podání ze dne [datum] a [datum], že k přístupu do domu č.p. [Anonymizováno] (na pozemku [Anonymizováno]) užívá zbudovaný přístupový chodník umístěný na části pozemku parc. č. [Anonymizováno] (část A) nepřetržitě nejméně od roku 1979 a to všemi obyvateli tehdejšího domu č.p. 5 a později domu č.p. [Anonymizováno]. V minulosti byly nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobců a žalovaného spojeným funkčním celkem, zemědělským hospodářstvím. Toto hospodářství se jeho tehdejší spoluvlastníci pan [jméno FO], nar. 1946 a pan [jméno FO], nar. 1948 rozhodli rozdělit do dvou samostatných rodinných domů. Před samotným rozdělením byl k příchodu využíván chodník, který se nacházel právě v místě, jež v současné době využívá žalovaný a k obsluze rozměrnějšími prostředky jako je automobil byla využívána cesta na pozemku parc. č. [Anonymizováno] na kterém je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy. Původním záměrem tehdejších spoluvlastníků, za kterých došlo k rozdělení, bylo podle žalovaného, aby k příchodu k domu č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného byl využíván standardně chodník, který vede přímo od silnice nejkratší cestou do domu a ke snadnější obslužnosti autem bylo zřízeno právě věcné břemeno chůze a jízdy. Záměrem tehdejších vlastníků při rozdělení nebylo znemožnit vlastníkům domu č.p. [Anonymizováno] příchod do nemovitosti nejkratší cestou, ale naopak obslužnost nemovitosti ulehčit. Žalovaný uznává vlastnické právo žalobců a nemá úmysl toto jakkoliv účelně narušovat a naopak má zájem na bezproblémovém soužití. Ohledně časti pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic (jako část C) lichoběžníkového tvaru, na které se nachází záhony, žalovaný tvrdil, že v tomto místě se záhony nachází od roku 1980, kdy je otec žalovaného společně s matkou žalovaného v tomto místě založili se souhlasem tehdejších spoluvlastníků manželů [jméno FO] (prarodičů žalobců). Předzahrádka je tedy stejně jako chodník využívaná všemi obyvateli domu č.p. [Anonymizováno] a to od roku 1980 dodnes. Žalovaný již v podání ze dne [datum] uvedl, že části pozemku parc. č. [Anonymizováno], na kterých se žalobci domáhají zdržení se zásahů a odstranění přístupového chodníku, zámkové dlažby, oplocení předzahrádky včetně zděné podezdívky, v tomto duchu užívá nepřetržitě od nabytí nemovitostí v roce 2013 a před ním je takto užíval i jeho právní předchůdce. U obou se tak jedná o poctivou a řádnou držbu a bezpečně tak již uběhla doba potřebná k vydržení.

5. Vzájemná žaloba na určení vlastnického práva Podáním ze dne [datum] (čl. 46), doplněným dne [datum] (čl. 59) jako reakci na výzvu soudu k neurčitému návrhu na „existenci věcného břemene chůze a užívání části pozemku“ žalovaný podal vzájemnou žalobu na určení vlastnického práva k částem pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] u Hranic, které korespondují s vymezením části v podané žalobě (část [právnická osoba]) a tvrdil, že všechny tři dotčené časti pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic jsou výše popsaným způsobem užívány žalovaným a jeho předchůdci nepřetržitě od roku 1980. Žalovaný tak užívá dotčené časti pozemku stejně, jako jeho právní předchůdce v dobré vůli, že takto byl pozemek rozdělen a užívaní bylo odsouhlaseno právními předchůdci žalobců (prarodičů žalobců) a dále vědomě tolerováno žalobci samotnými. Žalovaný užívá časti pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, nesleduje jakékoliv narušovaní vlastnického práva, ale pouze pokračuje v užívaní způsobem jako jeho právní předchůdce, což bylo právními předchůdci žalovaných výslovně schváleno a žalobci do roku 2018 tolerováno. Tedy žalovaný a jeho právní předchůdci užívali dotčené časti pozemku v nezměněném rozsahu po dobu nejméně 40 let (od roku 1980), žalovaný nabyl držbu v roce 2013 dle § 990 OZ od svého otce, právním titulem je darovací smlouva ze dne [datum]. Pro případ, že by však soud naznal, že zde není právní titul uvedl, že daný stav trval nerušeně od roku 1980, žalobci nevyužívali své právo od roku 1998 a teprve dne [datum] žalobci žalovaného vyzvali k odstranění chodníku a části předzahrádky a dne [datum] prostřednictvím svého zástupce pak k odstranění záhonů a trvalých porostů na části pozemku a uplynula tak doba potřebná i k mimořádnému vydrženi ve smyslu § 1095 o.z.. Žalobci neuplatnili v této lhůtě právo na vydání věci, naopak žalovaný uplatňuje zachování faktického stavu, a tudíž právo na určení, že vlastnické právo k daným částem pozemku vydržel. Žalovaný uvedl, že došlo k vydržení vlastnického práva k výše popsaným částem pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic tak, jak jsou popsány a v rozsahu dle podání žalobců ze dne [datum]. K vytyčení hranic z roku 2017 na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k.ú. [adresa] u Hranic, uvedl, že se týkalo pouze plotu, který se nacházel v jiho-východní části pozemku, pokud by žalobci skutečně považovali předmětnou část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, na které se nachází předzahrádka, chodník a záhon žalovaného za svou, domáhali by se ochrany svého vlastnického práva dříve, než 2 roky po provedení vytyčení hranic pozemku. Z nečinnosti žalobců je evidentní, že stejně jako žalovaný považovali předzahrádku, chodník a záhony za vlastnictví žalovaného a nejedná se o jakousi „prostou toleranci“ trvající přes 21 let. Při jednání dne [datum] pak zástupce žalovaného uvedl, že optimální variantou by bylo zřízení věcného břemene v části, kterou nyní žalovaný užívá k průjezdu na svůj pozemek parc. č. [Anonymizováno] (čl. 101 protokolu).

6. Žalobci v reakci na vzájemnou žalobu (čl. 66-69, 149-153) uvedli, že nebyly splněny podmínky pro řádné ani mimořádné vydržení, neboť žalovaný do podání z [datum] nikdy netvrdil, že je vlastníkem této části pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Pokud by měl za to, že je vlastníkem, neměl by zájem nemovitosti od žalobců odkoupit nebo získat právo odpovídající věcnému břemeni k užívání tohoto pozemku. Z GP č. [hodnota]-38/98 vyplývají hranice mezi pozemky, které vznikly rozdělením a předchůdcům žalovanému muselo být zřejmé, že příjezd do garáže na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a příchod na tento pozemek po přístupovém chodníku před budovou č.p. [Anonymizováno] realizují po pozemku parc. č. [Anonymizováno] mimo trasu věcného břemene. To, že právní předchůdci žalobců po určitou dobu tolerovali jejich užívání, není způsobilé tuto poctivou držbu založit. Držba nebyla poctivá po celou vydržecí dobu, navíc by musela trvat alespoň do začátku roku 2019. Dne [datum] však bylo provedeno vytyčení hranice, které žalovaný akceptoval bez jakýchkoliv výhrad, tím žalovaný musel pozbýt poctivou držbu, i kdyby ji do té doby měl. Žalovaný a ani jeho právní předchůdci tak neměli důvod se od uzavření Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] domnívat, že na základě této dohody nabyli do svého vlastnictví všechny části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, u nichž žalovaný v rámci tohoto řízení tvrdí jejich vydržení. V roce 2001 pan [jméno FO] realizoval plynovodní přípojku k domu č.p. [Anonymizováno], přičemž trasa této plynovodní přípojky vede v prostoru před vraty do domu č.p. [Anonymizováno] před věcným břemenem (část pozemku parc. č. [Anonymizováno], u které dne [datum] žalovaný namítl vydržení) a přetíná i chodník (část pozemku označenou písm. A/ v žalobě). Stejně tak nijak nebránili realizaci této plynovodní přípojky z důvodu, že by snad mělo být dotčeno jejich vlastnictví. Z umístění plynovodní přípojky v tomto prostoru je zřejmé, že i právní předchůdci žalobců a nyní i žalobci tento prostor stále využívají, když zde mají umístěnou od roku 2001 svou plynovodní přípojku. Dne [datum] bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby pro stavbu: „[adresa] – kanalizační přípojky“ veřejná i soukromá část pro mj. dům č. [hodnota] a dům č. [hodnota]. žalovaný jako účastník tohoto řízení, nenapadal územní rozhodnutí s námitkou, že by snad kanalizační přípojka žalobců měla vést v jeho pozemku a nedovolil by žalobcům umístit svou kanalizační přípojku v prostoru, který považuje za své vlastnictví a nepochybně by vlastní kanalizační přípojku nevedl složitě podkopáním pod domem, ale zvolil by snazší trasu kanalizační přípojky přes vrata domu č.p. [Anonymizováno] a prostor před těmito vraty.

7. Žalovaný má na určení vlastnictví naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., neboť jiným způsobem nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí a v současné době čelí zásahům do svého vlastnického práva ze strany žalobců prostřednictvím jejich žaloby.

8. Usnesením ze dne [datum] bylo nařízeno první setkání s mediátorem a řízení přerušeno. Účastníci v průběhu řízení jednali o mimosoudním vyřízení věci, komunikovali možnost zrušit dosavadní věcné břemeno (okolo celého domu žalobců č.p. [Anonymizováno] po pozemku parc. č. [Anonymizováno]) a nahradit ho možností žalovaného využívat k přístupu na svůj pozemek č. [Anonymizováno] průjezd do dvora po pozemku žalovaných, tedy nahradit věcné břemeno nejkratší možnou cestou. Žalobci navrhovali zrušení stávajícího věcného břemene chůze a jízdy po pozemku parc. č. [Anonymizováno] a zřízení nové služebnosti stezky a cesty k části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic a to na dobu 25 let výlučně za účelem zajištění příjezdu do garáže která je součástí budovy č.p [Anonymizováno] z obecní komunikace a zajištění přístupu do budovy č.p [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], odmítli zřídit služebnost stezky a cesty na dobu neurčitou, ale byli ochotni umožnit mu užívání stávajícího chodníku ze zámkové dlažby (přípis X ze dne [datum]). Žalovaný souhlasil se zřízením nové služebnosti stezky a cesty k části pozemku, ale požadoval, aby měla stejnou kvalitu. Dohody nebylo mezi účastníky dosaženo, neboť žalovaný trval na tom, aby část plotu oddělující pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byla odstraněna a žalovaný se mohl s vozidlem z veřejné cesty dostat do garáže na dvoře na svém pozemku č. [Anonymizováno], což žalobci odmítli. (korespondence založená jako přílohy Y). Dalším mimosoudním jednáním pak zabránila skutečnost, že žalobci na pozemku v místech nyní nově vzniklé parc. č. [Anonymizováno] prováděli výkop kanalizační přípojky k domu čp. [Anonymizováno] a přestože žalovaný při soudním jednání ujistil přítomné i soud, že v tomto nebude žalobcům bránit, zavolal policii s tím, že podle něho výkop nebyl prováděn podle projektu.

9. Usnesením ze dne [datum] (čl. 144) bylo řízení částečně zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby a částečné vlastnické žaloby ohledně části pozemku B, tedy ohledně bodu II. bod b) žaloby a v bodě II. vzájemné žaloby, neboť směnou části pozemků mezi účastníky částečně odpadl předmět sporu. Obsah dohody je uveden v odst. 19 tohoto odůvodnění.

10. S ohledem na výsledky dokazování a podmínkám pro mimořádné vydržení části pozemků soud vyzval žalovaného k předložení geometrického plánu, pro případ, že by žalobě na určení vlastnictví k části nemovitosti mělo být vyhověno. Předložení geometrického plánu trvalo téměř 8 měsíců, ve věci probíhala mediace a mimosoudní jednání účastníků, navíc bylo nutné schválit dohodu účastníků o směně pozemků za nezletilého žalobce opatrovnickým soudem, což ovlivnilo délku tohoto řízení.

11. Na základě vypracovaného Geometrického plánu pro rozdělení pozemků č. [hodnota]-710/2023, který vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO], geometrický plán ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr [tituly před jménem] [jméno FO], dne [datum] č. 710/2023 (dále také GP 710/2023) soud na návrh žalovaného připustil změnu vzájemné žaloby na určení vlastnictví usnesením ze dne [datum] (čl. 181), neboť geometrickým plánem došlo k určitému a nezaměnitelnému vymezení části pozemku parc. č. [Anonymizováno], u nichž se žalovaný domáhá určení vlastnického práva. Soud nesdílí názor žalobců, že k pozemku parc. č. [Anonymizováno] (vjezd do vrat mimo dosavadní věcné břemeno odděleného z parcely parc. č. [Anonymizováno]) žalovaný neuvedl do uplynutí koncentrační lhůty [datum] žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy a že veškerá tvrzení, která uvedl dne [datum] směřovala pouze k částem pozemku p.č. [Anonymizováno], na kterých je umístěn chodník, záhon a předzahrádka (části [právnická osoba]). Žalovaný potřebná tvrzení, k tomu, že uběhla doba potřebná pro vydržení uvedl již v podání ze dne [datum] a tato tvrzení se týkala části pozemku parc. č. [Anonymizováno], na kterých se žalobci domáhají zdržení se zásahů, a to včetně části vjezdu před domem č.p. [Anonymizováno] a k přístupu brankou do předzahrádky (parc. č. [Anonymizováno]). Pokud pak jde o pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], pak při místním šetření bylo zjištěno, že vymezení těchto pozemků nekoresponduje s vymezením části „A“ a „C“, k nimž dosud žalovaný namítal vydržení. Lze tak souhlasit s žalobci, že tvrzení, které uvedl žalovaný dne [datum] do koncentrace podle § 118b o.s.ř. o tom, že části pozemku parc. č. [Anonymizováno] vydržel se týkají pouze části pozemků části „A“ a „C“ (přístupového chodníku a předzahrádky) nikoli pak části pozemku nad rámec takto vymezené plochy. Žalovaný tak do uplynutí koncentrační lhůty k těmto dalším částem pozemku netvrdil rozhodné skutečnosti pro naplnění podmínek mimořádného vydržení a soud k takovým tvrzením již nemůže přihlédnout (§ 118b odst. 1 2 o.s.ř.). Soud však neshledal důvody pro nepřipuštění změny žaloby, neboť určující žaloba ohledně části pozemků části „A“ a „C“ byla vadná (části pozemků nebyly řádně a určitě označeny, aby mohlo dojít k jejich zápisu do katastru nemovitostí). Pokud pak jde o námitku žalobců, že žalovaný dne [datum] uvedl, že považuje žalobu v části týkající se užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno] k příjezdu k vratům na pozemek st. [Anonymizováno] a k přístupu k brance předzahrádky za důvodnou, pak při jednání dne [datum] žalovaný upřesnil svou obranu a uvedl, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] užívá stejně jako jeho předchůdci tak, jak tvrdil v rámci procesní obrany založené na existenci mimořádného vydržení a tedy, že užívání pozemku [Anonymizováno] se neděje neoprávněně, ale žalovaný se považuje za vydrženého vlastníka. Podle soudu nejde o změnu skutkových tvrzení po koncentraci, ale o změnu procesní obrany žalovaného k pozemku k části pozemku [Anonymizováno] (podle GP 710/2023 parc. č. [Anonymizováno]), když z dosavadních tvrzení a výsledku dokazovaní vyplývá způsob užívání pozemku žalovaným a jeho předchůdci. Pokud pak jde o vyjádření žalovaného, že činí nesporným tvrzení o vlastnictví k předmětné parcele, pak jde o vyjádření k právnímu hodnocení již tvrzené skutečnosti. Nová, pozměněná či jiná právní argumentace ke stejným skutkovým tvrzením nebo důkazům rozhodně není novou skutečností nebo důkazem, který nebyl včas uplatněn. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce pod č. R 209/2003). Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa], a to z listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] u Hranic, má soud za prokázáno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (každý podíl ) mimo jiné pozemků parcela st. [Anonymizováno], zastavená plocha a nádvoří, o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, parc. č. [hodnota]- zahrada, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 895 m2 a po oddělení 17m2 pak o výměře 1878 m2 - ostatní plocha, manipulační plocha. Titulem nabytí je smlouva darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatná, o zřízení předkupního práva uzavřená dne [datum].

13. Z výpisu z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa], a to z listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] u Hranic, má soud za prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem mimo jiné pozemku parcela st. [Anonymizováno] zastavená plocha a nádvoří, o výměře 427 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, parcela st. [Anonymizováno], zastavená plocha a nádvoří, o výměře 71 m2, parcela st. [Anonymizováno] zastavená plocha a nádvoří, o výměře 47 m2, jejichž součástí je jiná stavba bez čp/če, pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [hodnota], pozemku parc. č. [hodnota]. Titulem nabytí je darovací smlouva ze dne [datum].

14. Z předloženého situačního nákresu (příloha P), z místního šetření a přílohy C geometrického plánu soud zjistil, že žalobci vyznačili červenou barvou část pozemku parc. č. [Anonymizováno] katastrální území [adresa] u Hranic, na kterém dochází k zásahům ze strany žalovaného a jeho rodinných příslušníků mimo věcné břemeno. Současně bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný užívá pozemek parc. č. [Anonymizováno] i k přístupu na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], kde má garáž, dále využívá pozemek [Anonymizováno] mimo věcné břemeno k chůzi z obecní komunikace, kdy vstupuje na chodník část „A“, (na pozemku žalobců) směřující do svého domu. Dále žalovaný využíval pozemek [Anonymizováno] k přechodu mezi pozemkem st. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota], kde je branka umístěná za plechovou garáží, tato již není žalovaným využívána, ale podle žalobců je riziko, že užívání této branky bude opakováno. Plechová garáž na pozemku parc. č. [hodnota] byla žalovaným přesunuta a již nedochází k užívání pozemku [Anonymizováno] k příjezdu do této plechové garáže (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). Pokud jde o část „C“, pak bylo zjištěno a vyšlo najevo i při místním šetření, že tato část předzahrádky užívaná jako záhon – skalka není udržována, byla vybudována matkou žalovaného před 30 lety, byla vždy užívána a udržována žalovaným a jeho předchůdci, a to minimálně do zahájení tohoto řízení tedy nesporně ke dni [datum]. Žalobci ani jejich předchůdci tuto část nikdy neužívali, ani tak nikdy neučinili poté, co žalovaný tuto část přestal udržovat.

15. Z Dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] (dále také Dohoda ze dne [datum]) uzavřené mezi manželi [jméno FO] a [jméno FO], na jedné straně, a manželi [jméno FO] a [jméno FO], na druhé straně soud zjistil, že účastníci dohody jsou na základě odstupní a darovací smlouvy ze dne [datum] podílovými spoluvlastníky k ideální 1/2 domu č. p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic se stavební plochou parc. č. [hodnota] a dále se stavební plochou pro hospodářské budovy parcela č. [hodnota] a 32 a dále pozemku zahrada parcela č. [hodnota] a 12 včetně louky parc. č. [hodnota] s pozemkem ostatní plocha parc. č. [Anonymizováno], jakož i dalších pozemků vedlejších staveb porostů a venkovních úprav vše zapsáno na LV číslo [hodnota] k.ú. [adresa] u Hranic. Nemovitosti byly na základě sdělení vydaného stavebním úřadem MěÚ [adresa] ze dne 5. 1 1998 reálně rozděleny na dvě samostatné části pozemku a staveb s tím, že levému domu zůstalo popisné číslo [hodnota] a pravý dům dostal nové popisné číslo [hodnota]. Přesné rozdělení domu je vyznačeno geometrickém plánu (dále specifikovaného) potvrzeného [tituly před jménem] [jméno FO]. Dělí se tak, že stavební plocha parc. č. [hodnota] o výměře 839 m2 se dělí na novou parcelu zast. plocha č. [Anonymizováno] o výměře 412 m2 a zast. plocha č. [Anonymizováno] o výměře 427 m2. Parcela číslo [Anonymizováno] ostatní plocha o výměře 2408 m2 se dělí na novou parcelu číslo [Anonymizováno] ostatní plocha o výměře 1895 m2 a parcelu číslo [Anonymizováno] ostatní plocha o výměře 513 m2. Ve výhradním vlastnictví manželů [jméno FO] a [jméno FO] zůstane stavební plocha parcela číslo [Anonymizováno] o výměře 427 m2 s domem č. p. 55 na této parcele, ostatní plocha manipulační plocha parcela číslo [Anonymizováno] se vším příslušenstvím a součástmi, jakož zastavěná plocha parcela číslo [hodnota], zahrada, parcela číslo [hodnota] louka, parcela číslo [hodnota] (ostatní pozemky, které pro dané řízení nejsou podstatné) vše v k.ú. [adresa] u Hranic. Ve výhradním vlastnictví manželů [jméno FO] a [jméno FO] zůstane stavební plocha parc. č. [Anonymizováno] o výměře 412 m2 s domem č. p. [Anonymizováno] na této parcele, ostatní plocha manipulační plocha parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1895 m2 se vším příslušenstvím a součástmi v hranicích uvedených na geometrickém plánu pro rozdělení pozemku uvedených dále ve znaleckém posudku znalce ing. [jméno FO] ze dne [datum], jakož zahrada parc. č. [hodnota] (ostatní pozemky, které pro dané řízení nejsou podstatné) vše v k.ú. [adresa] u Hranic. Touto dohodou v čl. IV bylo zřízeno věcné břemeno, podle kterého manželé [jméno FO] a [jméno FO], kteří jsou podle článku III. výlučnými vlastníky m.j. pozemků parcel č [Anonymizováno] manipulační plocha ostatní plocha o výměře 1895 m2 s pozemkem zastavěná plocha p. č. [Anonymizováno] s domem č. p. 5 zřizují věcné břemeno pro druhé majitele nemovitosti vzniklých po reálném rozdělení manželům [jméno FO] a [jméno FO] a toto právo chůze a jízdy na části pozemku parc. č. [Anonymizováno] označené písmenem „a“ vedené z levé části strany domu č. p. [Anonymizováno] na pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] manželů [jméno FO] a [jméno FO] a to v kteroukoli denní a noční dobu. Toto věcné břemeno přístupu platí ve prospěch majitelů manželů jejich rodinné příslušníky a návštěvy a dále pro právní nástupce majitelů i pro další případné vlastníky.

16. Trasa věcného břemene chůze a jízdy (označeno písmenem „a“) vyplývá z geometrického plánu pro rozdělení pozemku a zřízení věcného břemene č. [hodnota]-38/98 ze dne [datum], vyhotoveného [právnická osoba] – [jméno FO], IČO: [IČO], potvrzeného dne [datum] pod číslem 92/98 ing. [jméno FO] (dále jen – GP 68-38/98). Tento geometrický plán tvoří přílohu a nedílnou součást Dohody o zřízení věcného břemene. Trasa věcného břemene chůze a jízdy je zde vyznačena zřetelně přerušovanými čárami a je zřejmé, že vede od veřejné cesty parc. č. [Anonymizováno] a parc. č[Anonymizováno] kolem domu čp. [Anonymizováno] a č.p. [Anonymizováno] směrem přes pozemek [Anonymizováno], stáčí se vpravo až k pozemku [Anonymizováno] (ve vlastnictví žalovaného, který vznikl oddělením z [Anonymizováno]). V geometrickém plánu je rovněž vyznačena hranice mezi pozemky st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a vzdálenost 5 m od hranice pozemků k hranici předzahrádky žalovaného a je z něho zcela zjevné, že vraty končí pozemek žalovaného (jeho předchůdců) p.č.st. [Anonymizováno], tedy že příjezd do garáže na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], a také příchod na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] (po přístupovém chodníku před budovou č.p. [Anonymizováno]) se realizuje po pozemku parc. č. [Anonymizováno] (který rozdělením zůstal předchůdcům žalobců) mimo trasu zřízeného věcného břemene a že prostor před vraty domu č.p. [Anonymizováno] je již pozemek parc. č. [Anonymizováno], který připadl předchůdcům žalobců.

17. Z Darovací smlouvy a Smlouvy o zřízení služebnosti– věcného břemene a Smlouvy o zřízení předkupního práva uzavřené dne [datum] mezi manželi [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum], na straně dárců a oprávněných z věcného břemene, a oběma žalobci, na straně obdarovaných a povinných z věcného břemene soud zjistil, že předmětem darování jsou mimo jiné pozemky v k.ú. [adresa] u Hranic, pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba č.p.[Anonymizováno][Anonymizováno] určená k bydlení a pozemek parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha. V rámci této smlouvy je výslovně konstatováno (na str. 4), že k části pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] u Hranic je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Služebnost bezplatného doživotního bydlení a spoluužívání darovaných nemovitých věcí byla zřízena ve prospěch dárců.

18. Z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitosti uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO] a [jméno FO], na straně dárců a oprávněných z věcného břemene, a žalovaného na straně obdarovaného soud zjistil, že předmětem darování jsou mimo jiné pozemky na LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, dům č.p. [Anonymizováno] v Radíkově na parcele St. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], pozemek st. [Anonymizováno], pozemek st. [Anonymizováno], jiná stavba bez č.p. na parcele st. [Anonymizováno]1 a [Anonymizováno], pozemek parc. č. [hodnota] zahrada, pozemek parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha. V rámci této smlouvy je výslovně konstatováno (bod II.), že je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ze dne [datum] smlouvou o věcném břemeni.

19. Z Dohody o zrušení předkupního práva a směnné smlouvy k nemovitostem a dohody o zřízení předkupního práva ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí je geometrický plán č. [hodnota]-74/2022, žalobci jako první směňující směňují s žalovaným [Jméno žalovaného], jako druhým směňujícím vlastnické právo k části pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 17 m2 (zapsané na LV č. [hodnota]) za vlastnické právo k části pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 17 m2 (zapsané na LV č. [hodnota]), která bude scelena s pozemkem parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] u Hranic dle geometrického plánu č. [hodnota]-74/2022, kdy tato část připadne žalobcům do rovnodílného spoluvlastnictví. Předmětná dohoda řeší pouze část sporu žalobců s [Jméno žalovaného]. Oba pozemky jsou nyní užívány [Jméno žalovaného], přičemž část parcely [Anonymizováno], která je směňována je předzahrádkou a je užívána žalovaným jako část B vymezená žalobou.

20. Rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud za žalobce a) nezletilého [Jméno žalobce], udělil souhlas s právním jednáním ze dne [datum], které za něj učinili jeho rodiče jako zákonní zástupci.

21. Z Protokolu č. 199/117/2017 o vytyčení hranice pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic vyhotovené společností Intercom [právnická osoba]. , které proběhlo za účasti rodičů žalobců, žalovaného a obce [adresa] dne [datum] soud zjistil, že došlo k vytyčení hranic pozemku v terénu (mezi parcelami parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno] parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a proti vytyčení neměli vlastníci námitek. Ze shodných tvrzení účastníků pak bylo zjištěno, že žalovaný na základě tohoto vyměření posunul plot mezi svým pozemkem parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno] a vybudoval ho podél hranice. Soud má za to, že tímto vytyčením nemohlo dojit ke změně v nepoctivém úmyslu žalovaného, jak bude dále odůvodněno.

22. Z fotografií pořízených v roce 1979, 1980 má soud za prokázáno, že na nich je již vybudovaná oplocená předzahrádka (v části B), chodník část A s jiným povrchem než zámková dlažba a že vjezd do vrat domu č.p. [Anonymizováno] byl již tehdy využíván k průchodu (vyobrazen pohřební průvod směřující od vrat směrem cestě).

23. Z fotografií předložených žalovaným (přílohy 7,8,9) a rovněž při místním šetření soud zjistil, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno] je vyježděná štěrková cesta, která se nachází v místech vyznačeného věcného břemene z roku 1998 vede z veřejné cesty z pozemku 1657/4, severovýchodně, stáčí se vpravo kolem domu č.p. [Anonymizováno] (na pozemku žalovaného st. [Anonymizováno]), kolem domu žalobců č.p. [Anonymizováno] na pozemku [Anonymizováno], směrem přes pozemek žalobců parc. č. [Anonymizováno] dozadu až k pozemku žalovaného parc. č. [Anonymizováno]. Vpravo z této štěrkové cesty pak vede asi 1 m široká částečně zkraje pouze vyšlapaná cesta, poté vydlážděná zámkovou dlažbou délky asi 10,5 m, která směřuje k brance do pravé části předzahrádky (ohraničené plotem a podezdívkou) žalovaného na pozemek st. [Anonymizováno], z níž se vstupuje jediným vstupem přímo do domu žalovaného č.p. [Anonymizováno]. (jde o přístupový chodník označen v situační plánu jako část A sousedící z východní části s parc.č. [Anonymizováno]). Podél plotu předzahrádky na pozemku [Anonymizováno] byl podle fotografie z Google maps (příloha F) z roku 2011 zřízen záhon (skalka) s okrasnými rostlinami a dřevinami. Z novějších fotografiích (příloha 8,9 a rovněž fotografie z místního šetření) je pak zjevné, že záhon (část C) je zarostlý trávou, dřeviny nejsou zřetelné a hranice záhonu rovněž, jde o část lichoběžníkového tvaru, která vede po linii plotu předzahrádky. Na fotografii č. [hodnota], 8 je příjezd do vrat domu před parc. č. [Anonymizováno] na pozemek žalovaného st. [Anonymizováno] (jde z pohledu od veřejné cesty o prostřední budovu rozdělenou GP 68-38/98, vjezd směřuje od štěrkové cesty směrem vpravo k vratům, povrch je částečně vyasfaltován, vpravo podél plotu předzahrádky je částečně prostor, který je ohraničen obrubníkem se zámkovou dlažbou, vpravo je druhá branka do stejné předzahrádky žalovaného, do níž je vstup pouze po pozemku [Anonymizováno] (nově označená část parcely č. [Anonymizováno]).

24. Při místním šetření za účasti zpracovatele nového geometrického plán svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a z GP 710/2023 bylo dále zjištěno, že byl vyhotoven podle situačního návrhu na dělení pozemku společnosti Intercom Geo, když takové zadání dostal svědek od žalovaného. V terénu vyznačil všechny body v geometrickém plánu, ale nebyl schopen vytyčit hranice situačního nákresu (příloha P) tedy části vymezené body „A“ a „C“, protože tam nejsou souřadnice. GP vypracoval tak, aby byl navázán na hranici věcného břemene a vymezil pozemky č. [Anonymizováno] o výměře 19 m2 (zahrnující chodník část A), pozemek č. [Anonymizováno] o výměře 16 m2 (zahrnující záhon - skalku část C), a pozemek č.[Anonymizováno] o výměře 32 m2 (zahrnující asfaltovou plochu před vraty žalovaného), s tím, že tyto pozemky končí na hranici stávajícího věcného břemene chůze a jízdy z roku 1998. V terénu lze rozpoznat plochu pozemku zatíženého věcným břemenem, neboť je vymezena štěrkovou cestou a rovněž lze rozpoznat plochu (na pozemku [Anonymizováno]), která slouží žalovanému jako jediný možný průjezd vozidlem do vrat na jeho parc. č. st. [Anonymizováno]. Zídka předzahrádky žalovaného na této parcele podle svědka není v hranici. Pokud zákonná zástupkyně žalobce a) paní [jméno FO] uvedla, že chtějí pozemek oplotit a udělat bránu, aby zabezpečili svůj majetek, s tím, že plot by vedl podél hranice pozemku s obecním pozemkem, tedy na hranici pozemku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] po dřevěný plot, pak tomu žádným způsobem užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno] žalovaným nebrání. Ke vstupu do předzahrádky žalovaného nelze po zjištění při místním šetření využít chůzi z obecní cesty z parc. [Anonymizováno], jak se domnívají žalobci, ze strany od veřejné cesty není směrem k předzahrádce žádná cesta, stezka ani přístupová branka a zřízení přístupu brání svažitý terén. Bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v geometrickém plánu je vyměřen až k bodu vymezeném bílým patníkem a že tedy část „A“ nesouhlasí geometrickým plánem zřízenou parcelou [Anonymizováno] ([Anonymizováno] až k hranici již zřízeného věcného břemene). Současně podle měření část „A“ přesahuje také chodník ze zámkové dlažby a vede až na hranici s obecním pozemkem, vzdálenost 10,30 m končí až za chodníkem, ale nekončí u toho věcného břemene (viz foto 2033-2038). Na místě bylo zjištěno, že část před chodníkem (pozemek 13/8) užívali také předchůdci žalobců, k přejíždění traktorem přímo na cestu. Porovnáním je zřejmé, že parcela č. [Anonymizováno] podle geometrického plánu podle [tituly před jménem] [jméno FO] není rozměrově ani tvarově shodná s pozemkem vymezeným jako část „C“ (lichoběžníkový tvar) v situačním nákresu. Tato část, která byla dříve skalkou, je nyní neudržována, zarostlá, její hranice nejsou v terénu jasně zřetelné. I tento pozemek parcela č. [Anonymizováno] je také navázán až k hranici stávajícího věcného břemene z roku 1998. V terénu je hranice skalky vzdálená 2,10 m od zídky předzahrádky žalovaného vymezena kamenem. Žalovaný část pozemku [Anonymizováno] (nově [Anonymizováno]) užívá tak, že brankou vlevo do předzahrádky vozí kolečky dřevo do sklepa spodním okýnkem pod oknem. Dále bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. [hodnota] je stále branka k příchodu na pozemek 16 po pozemku parc. č. [Anonymizováno] Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaný branku nepoužívá, k přístupu na svůj pozemek využívá vchod zepředu z veřejné cesty. K vjezdu do dvora, vraty žalovaného (po pozemku [Anonymizováno]) žalobci uvedli, že jejich předchůdci tudy projížděli traktorem až do doby roku 2016, případně 2017. Tvrzení žalovaného, že si v průjezdu zřídil garáž v roce 1998 a od té doby tam nikdo neprošel je v rozporu s jeho účastnickou výpovědí a výpovědí svědka, z nichž vyplynulo společné užívání průjezdu předchůdci žalobců i žalovaného až do roku 2016. Dále bylo zjištěno, že vraty z pozemku žalobců parc. č. [Anonymizováno] na pozemek žalovaného st. [Anonymizováno] vchází (vjíždí) do prostoru, který je využíván jako garáž, naproti vrat jsou plechová vrata, těmi se vchází na dvůr rozdělený drátěným plotem, na jeho konci má žalovaný průchod asi 43 cm. Současně bylo zjištěno, že žalobci dříve používali k přístupu na dvůr dveře, kterými vozili dřevo do kotelny, vstup do garáže (foto 2060) zazdili, aby nevstupovali na pozemky žalovaného.

25. Z výpovědi rodičů žalobců jako zákonných zástupců žalobce a) [Jméno zákoného zástupce B], [Jméno zákoného zástupce A] bylo zjištěno, že spory mezi účastníky vznikaly po roce 2016, kdy zemřel děda žalobců, [jméno FO] užívali předzahrádku a chodník a vjezd do dvora na pozemek č. st. [Anonymizováno]. Předzahrádka byla na pozemku odnepaměti už v době, kdy se ta nemovitost rozdělovala. Pozemky chtějí užívat v tom rozsahu v jakém je vlastní, ale užívá je žalovaný, který jim řekl, že jsou jeho a dělal si na ně nárok. Z tohoto důvodu v roce 2017 pozemky nechali zaměřit a vytyčit hranice. [jméno FO] uvedl, že se zatvrdili po tom, co jim žalovaný vytýkal, že mají na pozemku žumpu, která smrdí a že mu stéká voda na jeho pozemek. Zařídili se tak, že nepoužívají pozemky žalovaného, které dříve užívali před společnou stodolou, přes který chodili do dvora na jejich parcele. Nyní mají do dvora přístup pouze dveřmi, předtím do roku 2016 užívali k přístupu vjezd do dvora č.p.[Anonymizováno]. Žalobci ani jejich předci nikdy neužívali chodník umístěný na části označené A, a záhon – skalku na části označené C. K pozemkům vyznačeným v GP 710/2023 přesahující části [právnická osoba] žalobci uvedli, že tyto pozemky udržuje matka žalobců a vede přes ně kanalizační a plynová přípojka k domu žalobců č.p. 5. 26. [Jméno zákoného zástupce B] vypověděla, že žije v nemovitosti č.p. [Anonymizováno][Anonymizováno]od roku 2001, první spor s panem [jméno FO] měli koncem roku 2016 a po vytyčení hranic v roce 2017 žalovaný odstranil plot, který zasahoval do jejich pozemku 13/1 a znovu ho vybudoval podél hranice pozemku [Anonymizováno]

1. Pozemek parc. č. [Anonymizováno], který nyní žalovaný užívá v části vjezdu do jeho dvora by využili k tomu, aby tam parkovala jejich vozidla a vozidla případných návštěv. Další pozemky by zatravnili anebo tam udělali zahrádku. Žalovaný na pozemku parc. č. [Anonymizováno] před vjezdem do jeho dvora, kde je garáž, dříve stával pravidelně ve dne v noci. Od prvního soudního jednání pouze zajede po tomto pozemku do garáže a jen výjimečně na pozemku stojí třeba 10 minut. K části pozemku „C“ uvedla, že se o ni žalovaný nestará od zahájení soudního jednání, tedy od roku 2020.

27. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že věcné břemeno, které je zapsané nyní v katastru, se v minulosti snažili používat co nejméně, používali průchod dvorem (tedy přes pozemek [Anonymizováno] a vraty), ale rodiče žalobců tam udělali plot mezi hranicemi parcely [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Nyní je tam průchod 48 cm, kterým neprojde se dřevem, tedy musí používat věcné břemeno, které je zapsané v katastru. V minulosti rodiče pana [jméno FO] užívali také jejich pozemky parcelu [Anonymizováno] k průchodu od cesty do dvora na pozemek 30/1. Tehdy to nikdo neřešil. V době, kdy se dělily pozemky byly hranice vymezeny pouze mezi parcelami [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Jiné hranice pozemků, vepředu, kde je předzahrádka, nebyly nikdy vyměřeny. Až v roce 2017 se dozvěděli, kde ty hranice vedou, proto ustoupili všude tam, kde to šlo. Konkrétně odstranili plot, který byl na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a dali ho tam kde hranice skutečně vedou, tedy mezi pozemek 16 a [Anonymizováno]. Nemohli ustoupit např. v tom vjezdu do dřevěných vrat, v prostoru předzahrádky a chodníku, který slouží ke vstupu do domu. Chodník a vjezd do vrat používají k běžné obslužnosti domu, pro dřevo, uhlí, nákupy, cokoli potřebují do domu dovézt, musí těmi vraty, protože přes dvůr neprojde. Věcné břemeno si nechali rodiče zřídit na parcele [Anonymizováno], která připadla strejdovi a tetě, tedy rodičům pana [jméno FO], aby se dostali na pozemek [Anonymizováno] i v zimě, protože jiná cesta, se nedala v zimě používat a jezdilo se po ní traktorem a autem. Rodiče mu darovací smlouvou darovali všechen majetek, který měli v katastru nemovitostí, nic se nevyměřovalo, otec mu ty hranice neukazoval. Předal mu to tedy s tím, jak to užívali do doby, než teta zemřela. V době, kdy došlo k rozdělení pozemků a nemovitostí, byl seznámen s tím geometrickým plánem, neřešili, kdo jak užívá tu parcelu [Anonymizováno] protože strýc, tedy otec pana [jméno FO] zase používal tu parcelu [Anonymizováno] pro dovoz dřeva a vývoz hnoje a uhlí. Tedy žalovaný a jeho otec používali pozemky žalobců a předchůdci žalobců používali pozemky žalovaných. Nikdy s tím nebyl problém, protože vztahy byly dobré. Pokud jde o vjezd do dvora na parcelu č. st. [Anonymizováno], v trase věcného břemene a přímo do vrat jeho nemovitosti, pak tento vjezd užívala jeho maminka po celý svůj život a otec od doby kdy se oženil. Tento vjezd ze dvora používali také rodiče pana [jméno FO] (předchůdci žalobců), protože tím vyváželi hnůj, strejda tam jezdil traktorem. Takto to užívali [jméno FO] do doby, než strýc umřel (rok 2016).

28. Z výpovědi svědka [jméno FO], otce žalovaného bylo zjištěno, že v Radíkově v předmětném domě žije přes 50 roků a pozemek před domem č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] vždycky odnepaměti užívali, nevěděli, že by to bylo někoho cizího, že to není jejich. Užíval vchod do domu, kde má chodník a vchod do dvora a domu vraty, který používal také jeho švagr (prarodič žalobců), do dvora se jinak nedostane. Tu parcelu používali všichni do té doby, kdy se to vyměřilo. V minulosti vlastníkem parcely [Anonymizováno] před domem č.p. [Anonymizováno] byli rodiče jeho manželky, je to taková zamotaná parcela. Vždycky tu parcelu užívali, vždycky byla jejich a nikdy nebyl problém. Nemovitosti měli ve spoluvlastnictví s předchůdci žalobců, pak museli dům a pozemky rozdělit, protože začali dům opravovat. Dokud žili [jméno FO], tak to fungovalo tak, že jezdili dozadu za barák věcným břemenem, jezdil tam i švagr, protože jiná cesta tam není. Cesta za stodolou už tam není, uprostřed cesty je plot, takže ji nemůže nikdo užívat. Věcné břemeno bylo na parcele [Anonymizováno] zřízeno proto, aby se měl, jak dostat na své pozemky parcely, když byl v zimě sníh, cestu používají již 50 roků až dosud, tedy i před zřízením věcného břemene. Svědek uvedl, že neví, jestli jsou vlastníky parcely [Anonymizováno] [jméno FO], ale chovají se tak, omezují je. K části pozemku, kde je nyní chodník, předzahrádka a vjezd do vrat domu č.p. 55 svědek uvedl, že věcné břemeno se tam nezřizovalo, protože tehdy to nebylo potřeba. Ten vjezd do těch vrat domu č.p. [Anonymizováno], tedy od toho věcného břemene v délce 8 metrů až k těm vratům, užívali historicky celou dobu všichni, měli dobré vztahy. Chodník tam je pořád, švagr jim to pomáhal vyměřovat, teď je tam zámková dlažba. Záhonek dělala jeho manželka před více jak 30 lety. Předzahrádku ohraničenou plotem, pomáhal stavět švagr a je tam tak 40 let. Předci žalobců chodník, předzahrádku neužívali, ale používali vjezd do vrat do domu č.p. [Anonymizováno]. Vnitřní hranice pozemků nikdy neměřili, nevěděli kudy ty pozemky vedou. Od té doby, co geodetka hranice vyměřila ví, že ten roh předzahrádky, chodník a záhonek před zahrádkou není jejich. Před tím, než se [jméno FO] do domu přistěhovali, tak problémy s užíváním těch pozemků nikdy nebyly a švagr jim nikdy nevytýkal, že užívají část jejich pozemku. Svědek na GP ukázal, kde je parcela [Anonymizováno], s tím, že mezi čárkovaně vyznačeným věcným břemenem a parcelou [Anonymizováno] není uvedeno žádné číslo, vždycky ten pozemek užívali. K důvodu, pro který by mělo být vyznačeno věcné břemeno na pozemku, který by měl být jeho svědek uvedl, že si myslel, že vpravo od té cesty zřízené věcným břemenem jsou to jeho pozemky, dokud to [jméno FO] před třemi lety nevyměřili. Pozemek před parcelou st. [Anonymizováno] a tedy i před domem č.p. [Anonymizováno] užívali společně i s prarodiči žalobců a společně užívali průjezd dvorem. Do doby, než se to vyměřilo to bylo všech a kdyby se to nevyměřilo, tak se neví, jestli to je jeho nebo jejich. Pokud jde o části ze situačního nákresu označené jako [právnická osoba] a C po rozdělení toho podílového spoluvlastnictví je užíval vždy svědek a jeho manželka, manželé [jméno FO] tyto části pozemků neužívali, protože byly před jeho domem, měl za to, že je to jeho, až do doby před třemi lety, kdy to [jméno FO] nechali vyměřit.

29. Z dopisu žalobců ze dne 20. 5 2019 bylo zjištěno že žádají o odstranění oplocení z pozemku na parcele č. [Anonymizováno] do [datum] a žádají o zpřístupnění prostoru dvoru tak že pes bude uvázán nebo odstraněn ze dvora do [datum] a nebude-li takto učiněno bude zažádáno u policie ČR o asistenci vstupu na dvůr. Z dopisu právní zástupkyně zákonných zástupců žalobců ze dne [datum] a dopisu zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci reagují na přípis žalovaného ze dne [datum], kterým požadoval, aby se (žalobci) zdrželi rušení vlastnického práva žalovaného, imisí z budovy č.p.[Anonymizováno] a parcely č.p. [Anonymizováno] (stékání dešťové vody a zápach, štěkot psů), narušování soukromí (umístění kamery a budově č.p.[Anonymizováno]) neoprávněných zásahů do osobnosti žalovaného s tím, že naopak žalovaný zasahuje do práv žalobců tím, že využívá část pozemku parc. č. [Anonymizováno] pro příjezd do garáže umístěné na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], neoprávněně vybudoval na části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] oplocení a chodník aniž by mu proto svědčil právní titul, neoprávněně využívá část pozemku na parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] k příchodu a příjezdu na pozemek parc. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a k parkování osobního vozidla aniž by mu pro to svědčil jakýkoli právní titul a vyzvali, aby se těchto zásahů zdržel. Dne [datum] žalobci vyzvali žalovaného, aby respektoval hranice věcného břemene chůze a jízdy zřízeného k pozemku parc. č. [Anonymizováno] na základě dohody ze dne [datum]. Dopisem právní zástupkyně zákonných zástupců žalobců ze dne [datum] žalobci projevili ochotu jednat o smírném vyřízení vyřešení věci a narovnat vzájemné vztahy a jsou připraveni jednat o části parc. č. [Anonymizováno] na kterém se nachází část oplocené předzahrádky výměnou a za část pozemku parc. č. [hodnota]. Žalovaný přípisem svého zástupce ze dne [datum] na tuto část směny nepřistoupil, neboť ji shledal nevýhodnou.

30. Předžalobní výzvou ze dne [datum] se žalobci opětovně obrací na právního zástupce žalovaného s tím, že žalovaný nadále neoprávněně zasahuje do práv žalobců jako vlastníků pozemku a vyzvali žalovaného aby respektoval hranice věcného břemene chůze a jízdy zřízeného k pozemku parc. č. [Anonymizováno] na základě dohody ze dne [datum] a aby se žalovaný a jeho rodinný příslušníci a návštěvy zdrželi chůze a jízdy po pozemku mimo trasu věcného břemene, zdrželi se neoprávněného užívání pozemku spočívajícího v parkování dopravních prostředků a odkládání jiných věcí na pozemku a odstranil chodník zámková dlažba a obrubníky oplocení včetně zděné podezdívky a záhony vybudované neoprávněně na pozemku a nově požadují, aby odstranil veškeré trvalé porosty neoprávněně vysázené na pozemku a veškeré další úpravy provedené neoprávněně na pozemku a pozemek vyklidil a předal žalobcům do [datum].

31. Ze stavebního povolení ze dne [datum] k plynofikaci domu č.p. 5 a napojením domu na plynovod a územní rozhodnutí ze dne [datum] vyplývá, že dům žalobců je napojen na plynovou přípojku, která vedena po pozemku parc. č. [Anonymizováno], a to zcela zjevně i přes pozemky [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

32. Další předložené a provedené důkazy (územní rozhodnutí o umístění stavby) byly nadbytečné, prokazovaly nesporné skutečnosti, vedení plynové přípojky žalovaného pod jeho domem. Žalobci argumentovali tím, že pokud by se žalovaný považoval za vlastníka nevedl by svou přípojku složitě pod domem a volil by snazší cestu přes své pozemky. Žalovaný k tomu uvedl, že přípojku vedl uvedeným způsobem, aby nemusel rozkopat asfalt, jehož oprava by byla nákladnější, vedl ji proto přes zahradu, kde měl zámkovou dlažbu.

33. Závěr o skutkovém stavu. Soud má za prokázáno, že v minulosti tvořily nemovité věci obou účastníků jeden funkční celek, který užívali jejich společní předci. Předchůdci obou účastníků od roku 1979 užívali nemovitosti včetně parc. č. [Anonymizováno]/1 jako podíloví spoluvlastníci až do [datum], kdy došlo dohodou ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a pozemek parc. č. [Anonymizováno], který vždy sloužil rodině žalovaného a žalobců k příjezdu a také průjezdu do rozdělené části domu č.p. [Anonymizováno] a tedy k průjezdu do a ze společného dvora se rozdělil na pozemek parc. č. [Anonymizováno], který nabyli předchůdci žalobců a pozemek [Anonymizováno], který nabyl předchůdce žalovaného. Po zrušení podílového spoluvlastnictví a rozdělení nemovitostí se na způsobu užívání této parcely ničeho nezměnilo (i přesto, že došlo k jejímu rozdělení), stále žalovaný a jeho rodina pozemek žalobců parc. č. [Anonymizováno] užívali a užívají k přístupu, příjezdu a k běžné obslužnosti domu. Žalovaný stejně jako jeho předchůdci užívá a užíval k jedinému vstupu do domu a oplocené předzahrádky část vymezenou chodníkem, část přesahující chodník (část A) a k příjezdu do garáže vraty domu a do branky předzahrádky vlevo část parcely [Anonymizováno] (nově označeno jako parc. č. 13/11) ve vlastnictví žalobců. Takto přístup k domu žalovaného č.p. [Anonymizováno] a průjezd do dvora užívali po celou dobu, i před rokem 1998, kdy byly všechny pozemky včetně parc. č. [Anonymizováno] v podílovém spoluvlastnictví rodičů žalovaného a prarodičů žalobců. Ke vstupu a vjezdu do domu a předzahrádky žalovaného není z obecní cesty z parc. [Anonymizováno], žádná jiná cesta, stezka ani přístupová branka a zřízení nového přístupu brání svažitý terén. K vjezdu do vrat do domu žalovaného č.p. [Anonymizováno], která je užívána jako garáž není jiné cesty než po pozemku parc. č. [Anonymizováno] oddělené z pozemku [Anonymizováno] a žalovaný jiný přístup nemá. Průjezd žalovaného na pozemek parc. č. [Anonymizováno] (dvůr) dále již není možný, když mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (dvůr) je vybudovaný plot. Dále bylo zjištěno, že prostor před vjezdem do domu č.p. [Anonymizováno] (pozemek [Anonymizováno] užívali do roku 2016 jak žalovaný, tak i předchůdci žalobců k průjezdu vraty přes parc. č. st. [Anonymizováno] až na dříve společný dvůr na parc. č. [Anonymizováno] (který byl dříve možný), tedy všichni společně užívali průjezd dvorem na veřejnou cestu. Věcné břemeno nebylo potřeba, chodník je na stejném místě již min 50 let a záhony zřídila matka žalovaného před 30 lety. Žalobci ani jejich předci se o záhon (část C) a chodník (část A), které jsou na pozemku [Anonymizováno] nikdy se nestarali ani tyto části neužívali, pod pozemky však vede plynovodní a kanalizační přípojka žalobců k domu č.p.

5. Žalovaný záhon udržoval a užíval minimálně ke dni [datum] (žalovaný uváděl rok 2022 a žalobci pak rok 2020) a chodník pak užívá výlučně dosud. Žalobci ani jejich předchůdci po celou dobu do takového výkonu nezasáhli ve smyslu podání žaloby na ochranu vlastnického práva (žaloba byla podaná dne [datum] byla doručena žalovanému po odstranění vad dne [datum]). Další skutkové závěry jsou spolu s právním posouzením pro přehlednost uvedeny v následujících odstavcích.

34. Právní posouzení. V předmětné věci je určující otázkou posouzení důvodnosti obrany žalovaného, tedy posouzení, zda došlo k vydržení vlastnického (či jiného věcného práva) práva žalovaným k pozemkům oddělených z parc. č. [Anonymizováno]/1 nově označených jako parc. č. [Anonymizováno]. Jelikož podle tvrzení žalobce k nabytí práva řádným či mimořádným vydržením mělo dojít po [datum], postupoval soud při posouzení této otázky podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění pozdějších předpisů. Vznik právních poměrů z věcných práv však soud posoudil podle dosavadních právních předpisů tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do [datum]. (srovnej § 3028 odst. 1, 2 o. z.).

35. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 7 o.z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

36. Podle § 129 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do [datum] držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Podle § 987 o.z. účinného od [datum] držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

37. Podle § 989 odst.1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní. (odst. 2)

38. Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem (§ 991 o. z.). Podle § 992 odst.1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

39. Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu (§ 993 o. z.). Podle § 994 má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

40. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

41. Podle § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do [datum] platilo, že oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

42. K (řádnému pozn. soudu) vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (§ 1090 odst. 1 o. z.).

43. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

44. Nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce (§ 1096 odst. 1 o. z). Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (§ 1096 odst. 2 o. z.).

45. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

46. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

47. Podle § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně. Podle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

48. Podle § 1283 o.z. služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti.

49. Podle § 1042 odst. 1 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

50. Do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092, § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda otec žalovaného, jako předchůdce nemohl nabýt vlastnické právo (řádným) vydržením ke dni [datum] uplynutím lhůty 10 let ode dne zrušení podílového spoluvlastnictví od [datum]. Protože žalovaní pozemek 13/1 užívali od roku 1979 jako spoluvlastníci, nelze jim započíst vlastnickou držbu do roku 1998 a právním důvodem nemůže být nabývací titul z roku 1979. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uveřejněném pod č. 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dostupném stejně jako další odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz). Následně se soud zabýval, tím, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického práva žalovaným k pozemkům oddělených z parc. č. [Anonymizováno] nově označených jako parc. č. [Anonymizováno]. Otázku nabytí práva k nemovité věci na základě institutu mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. ve spojení s § 3066 o. z. již Nejvyšší soud vyřešil v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. K těmto závěrům se Nejvyšší soud rovněž přihlásil v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Institut mimořádného vydržení se od řádného vydržení zásadně liší, a to i z hlediska „přísnosti“ podmínek vydržení; mimořádné vydržení je totiž umožněno – oproti vydržení řádnému – pouze na plynutí času a na absenci nepoctivého úmyslu. Podle označených rozhodnutí Nejvyššího soudu je hodnocení poctivosti úmyslu držitele vždy individuální, založené na jedinečných a konkrétních skutkových okolnostech v každé projednávané věci; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu.

51. K řádnému vydržení vlastnického práva. Soud dospěl k závěru, že k řádnému vydržení vlastnického práva žalovaným ani jeho předchůdcem nemohlo dojít. Předchůdci obou účastníků od roku 1979 užívali pozemek parc. č. [Anonymizováno] jako podíloví spoluvlastníci a měli mít vědomost kam až pozemek [Anonymizováno] zasahuje, kudy vedou jeho hranice, tedy i to, že kde je hranice mezi pozemkem č. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno]

2. Předchůdci žalovaného měli jednoznačnou znalost o tvaru svého pozemku a jeho rozměrech a je zcela vyloučeno, aby se domnívali, že součástí jejich vlastnictví je i nadále pozemek [Anonymizováno]. Byli totiž účastníky Dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví z [datum], kterým jim bylo současně zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy po služebném pozemku [Anonymizováno], který nabyli předchůdci žalobců, do výlučného vlastnictví. Touto dohodou, jejíž součástí byl geometrický plán s vyznačeným věcným břemenem došlo k narušení dobré víry a také poctivého úmyslu právních předchůdců žalovaného, že jim přísluší vlastnické právo parcele [Anonymizováno] o výměře 1895 m2 vzniklé rozdělením z původní parcely stejného čísla, když předchůdcům žalovaného připadla parcela číslo [Anonymizováno] ostatní plocha o výměře 513 m2, tedy v mnohem menší výměře. Výměra pozemků žalovaného [Anonymizováno] a výměra pozemku [Anonymizováno], zcela vylučuje omluvitelný omyl a poctivý úmysl předchůdce žalovaného, podle kterého by snad mohl předmětné pozemky užívat v domnění, že mu rozdělením připadly do jeho výlučného vlastnictví. Z GP muselo být předchůdci žalovaného zřejmé, kudy vedou hranice pozemku [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kudy vede trasa věcného břemene chůze a jízdy (tedy, že celá cesta vede po pozemku 13/1), že parcela [Anonymizováno] zasahuje až k vratům žalovaného na parc. č. st. [Anonymizováno] a že prostor před domem žalovaného až do vzdálenosti 5 metrů od společné hranice směrem k předzahrádce žalovaného je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] a nikoli parc. č. st. [Anonymizováno] a že v tomto prostoru je vjezd do vrat. Dále bylo zcela zřejmé, že na pozemku p.č. [Anonymizováno] je umístěn chodník k domu žalovaného a tedy že veškerý příchod a příjezd na pozemky žalovaných se realizuje výlučně po pozemku žalobců parc. č. [Anonymizováno]. Dohodou však nebyla věcným břemenem zřícena přístupová cesta (po nově označeném pozemku parc. č. [Anonymizováno] ani [Anonymizováno]), která se historicky minimálně od roku 1979 užívala k příjezdu do vrat domu žalovaného parc. č. [hodnota] na pozemku parc. č. st. 30/2 a žalovaným je jako jediná přístupová cesta do domu užívána doposud. Právní předchůdci žalovaného i žalovaný chodník a cestu po pozemku [Anonymizováno] užívali k běžnému přístupu do domu a vjíždění vozidlem, neboť to byla a je doposud jediná možná cesta od veřejné cesty ke svému pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a do vrat domu č.p.[Anonymizováno]. Důvodem, pro který si předchůdci žalovaného po rozdělení nemovitostí nezajistili přístup byly bezproblémové vztahy bývalých spoluvlastníků. Předchůdci žalovaného takto i nadále stejně jako před rozdělením pozemků a zrušením podílového spoluvlastnictví i nadále společně s předchůdci žalobců (jejich prarodiči) užívali pozemek [Anonymizováno] i mimo trasu věcného břemene k vjezdu do vrat na pozemek žalovaného parc. č. [Anonymizováno] a to až do roku 2016, jak vyplývá z výslechu svědka, žalobců ale také i z výslechu žalovaného. Tedy nevykonávali po tuto dobu právo výlučně, nýbrž společně s předchůdci žalobců. Prostor před předzahrádkou, se záhony a trvalými porosty část C se nacházela před oplocením předzahrádky na parcele [Anonymizováno], nebyla k pozemku st. [Anonymizováno] připlocena (na rozdíl od pozemku části B), chodník na části A pak byl zcela zřetelně na pozemku žalobců parc. č. [Anonymizováno]. Pokud otec žalovaného vypověděl, že měl za to, že vpravo od věcného břemene je to jejich, nebyl k tomu objektivně žádný důvod, přestože mohl být subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, neboť při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není a jednalo u něj o neomluvitelný omyl. Předchůdci žalovaného nemohli být v dobré víře, že jsou vlastníky jimi užívaného pozemku, jejich dobrá víra nemohla být objektivní, daná „se zřetelem ke všem okolnostem“ a nebyli tudíž držiteli oprávněnými. Vzhledem k tomuto závěru tak nebyl splněn jeden z předpokladů dle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do [datum], pro závěr o vydržení pozemků nyní vedeného v katastru nemovitostí jako parc. č. st. [Anonymizováno] předchůdcem žalovaného ani žalovaným, který se držby ujal až v roce 2013.

52. K mimořádnému vydržení vlastnického práva. Podmínkou mimořádného vydržení (oproti vydržení řádnému) je pouze plynutí času a absence nepoctivého úmyslu, tedy podmínkou ani předpokladem mimořádného vydržení není poctivá držba ve smyslu ust. 992 o.z., ani držba oprávněná (§ 130 odst. 1 ObčZ). Přitom nedostatek dobré víry není totéž, co nepoctivý úmysl. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí výkonu držby nebylo úmyslně nepoctivé (morální) v obecném smyslu. Poctivý úmysl žalovaného se presumuje (§ 7 o.z.). Z § 3066 o.z. vyplývá, že vlastnické právo k nemovité věci nabude mimořádným vydržením držitel, který měl před [datum] věc po stanovenou dobu v držbě ‚nikoliv v nepoctivém úmyslu‘, a to i se započtením stejně kvalifikované držby jeho předchůdce, pokud ovšem ten sám již vlastnické právo vydržením nenabyl. K započtení je způsobilá i doba držby před [datum]. S ohledem na znění citovaného § 1260 odst. 1 věta první o. z. platí tato úprava i pro mimořádné vydržení služebnosti.

53. Pokud se držba se nezakládá na právním důvodu, důkaz držby je možný pouze výhradně ze skutkových okolností. Sama skutečnost, že osoba užívá cizí věc nestačí k důkazu držby práva (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.z.n. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]), vyžaduje se důkaz, že držitel vykonával právo jako by mu náleželo (viz komentář k § [adresa], Výtisk, Beran (Beck) 2. vydání).

54. V řízení se žalovaný původně domáhal vzájemnou žalobu určení že je vlastníkem části [právnická osoba], aby na základě vypracovaného GP ze dne [datum] změnil žalobu a nyní se domáhá určení vlastnického práva k pozemkům odděleným z parc. č. [Anonymizováno] označených v tomto GP jako pozemky parc. č. [Anonymizováno] (část před vjezdem do domu č.p. 55) která je užívána i ke vstupu žalovaného brankou do předzahrádky. [adresa] šetřením bylo zjištěno, že část A, není totožná s pozemkem [Anonymizováno], která končí až na hranici věcného břemene zřízeného v roce 1998, záhon – skalka (část C) pak nekoresponduje rozměrově s pozemkem označeným jako [Anonymizováno], který rovněž směřuje až k hranici věcného břemene a má větší rozsah. Tyto pozemky žalovaný neužíval výlučně, pozemek [Anonymizováno] užívali do roku 2016 i předchůdci žalobců, neboť vjezd na pozemku st. [Anonymizováno] užívali všichni dřívější spoluvlastníci k přístupu, stejně tak část pozemku parc. č. [Anonymizováno], přes který se projíždělo na veřejnou cestu.

55. Žalovaný, resp. jeho předchůdci užívali pozemek parc. č. [Anonymizováno] k chůzi a jízdě, tedy se chopili držby práva chůze a jízdy po pozemku [Anonymizováno], ke dni zrušení podílového spoluvlastnictví a zřízení věcného břemene tedy k [datum]. Od této doby nevykonávali práva vlastníka k tomuto pozemku, neboť byl dohodou přikázán do výlučného vlastnictví předchůdců žalobců jako tehdejších spoluvlastníků a žalovaný (jeho předchůdci) pozemek neužívali výlučně, ale společně s žalobci a jejich předchůdci. Protože bylo ve prospěch předchůdců žalovaného po služebném pozemku parc. č. [Anonymizováno] dohodou z [datum] zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy, pak objektivně užívali-li mimo věcné břemeno zřízené dohodou i jiné části pozemku [Anonymizováno], která jim již (po zrušení podílového spoluvlastnictví) nepatřila, rovněž k chůzi a jízdě, pak tak nemohli vykonávat práva vlastníka pozemku (v obecném smyslu by jinak nejednali poctivě) ale pouze vykonávali věcné právo oprávněných z věcného břemena chůze a jízdy s úmyslem toto právo mít pro sebe a tedy od [datum] začíná běh vydržecí doby.

56. S ohledem na výše uvedené a také vzhledem ke změně žaloby spočívající ve vymezení pozemků parc. č. [Anonymizováno][spisová značka] jiným způsobem (větším rozsahem až k hranici věcného břemene) než je žalovaný ke dni [datum] užíval k jízdě a chůzi po celou dobu a které tedy nepředstavují ani část [právnická osoba], protože je značně přesahují a dále k tomu, že žalovaný část pozemku před vjezdem parc. č. [Anonymizováno] po celou dobu 20 let neužíval výlučně sám, ale společně s [jméno FO], nemohl žalovaný vydržet výlučně vlastnické právo k takto vymezeným pozemkům. Navíc k tvrzením ohledně pozemků [Anonymizováno]/8 a [Anonymizováno] nemohl soud podle § 118b odst. 2 o.s.ř. přihlédnout, neboť účinky koncentrace nejsou změnou žaloby dotčeny (viz odst. 11 odůvodnění). Soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky vlastnické držby ve smyslu § 987 a § 989 o.z., neboť žalovaný (jeho předchůdce) po zrušení podílového spoluvlastnictví pozemek parc. č. [Anonymizováno] již nedržel jako vlastník, připadl do vlastnictví předchůdců žalobců. Žalovaný jen fakticky pokračoval v užívání pozemků, ale neujal se pozemku, aby právo (vlastnické) vykonával pro sebe a rozhodně se pozemku neujal, aby jej měl jako vlastník. I pokud by soud měl držbu v právní slova smyslu za prokázanou, je zde existence nepoctivého úmyslu, spočívající v tom, že předchůdce žalovaného od počátku jednoznačně věděl, komu pozemek [Anonymizováno]1 patří, kde jsou jeho hranice a že vykonává pouze právo chůze a jízdy po služebném pozemku (podrobně uvedeno v odst. 51). Z těchto důvodů byla vzájemná žaloba na určení, že žalovaný je vlastníkem pozemků zamítnuta (výrok IV).

57. K mimořádnému vydržení služebnosti. Soud uzavírá z výše uvedených zjištění, že žalovaní a jeho předci vykonávali právo oprávněných z věcného břemene a později služebnosti chůze a jízdy od [datum], kdy začíná běh vydržecí doby. Soud účastníky opakovaně seznámil s tímto právním názorem a umožnil jim se k němu vyjádřit. Žalobci měli za to, že podmínky pro mimořádné vydržení služebnosti nejsou splněny a žalovaný setrval na své procesní obraně uvedené ve vzájemné žalobě. Služebnost je právo, které je předmětem držby podle § 988 odst. 1 o.z. a také předmětem ochrany držby. Pokud tedy bylo dne [datum] zřízeno na služebném pozemku věcné břemeno chůze a jízdy, ale (ačkoli bylo vykonáváno) nebylo zřízeno po pozemku parc. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/1 směrem po chodníku, záhonu ani po cestě do vrat k domu č.p. 55, pak bylo zřejmé, že předchůdci žalovaného byli pouze již oprávněnými z tehdy věcného břemene po služebném pozemku parc. č. [Anonymizováno] nikoli vlastníky pozemku a že toto oprávnění nebylo žalobci pouze tolerováno ani nebylo pouhou společenskou úsluhou. Tento závěr vyplývá z historických okolnosti, za nichž došlo k rozdělení do té doby jednoho funkčního celku a jehož cílem zcela nepochybně nemělo být zbavit žalovaného jediného přístupu ke svým pozemkům a vjezdu do domu č.p.

55. Minimálně tedy žalovaný (a jeho předchůdci) po dobu více než 20 let od [datum] (od zrušení spoluvlastnictví) vykonával obsah práva chůze a jízdy po pozemku parc. č. [Anonymizováno] jako jediného přístupu ke svému pozemku st. [Anonymizováno], jako věcné právo. Žalovaný tak podle § 1260 o.z. ke dni [datum] mimořádně vydržel věcné právo služebnosti stezky po pozemku [Anonymizováno]8, služebnost cesty po pozemku [Anonymizováno] a služebnost užívacího práva (§ 1283) k části C nikoli již k pozemku [Anonymizováno], který značně přesahuje v terénu patrný bývalý záhon. Výkon věcného práva byl žalovaným a jeho předky vykonáván, a to stále stejným způsobem, jako před zrušením podílového spoluvlastnictví a takové užívání bylo nepochybně zcela rozpoznatelné pro vlastníky pozemku [Anonymizováno], kteří o něm věděli a do [datum] nijak nezakročili. Žalobci neuplatnili v této lhůtě podle § 995 o.z. právo na vydání věci, nepodali žalobu napadající držbu, tudíž žalovaný právo služebnosti k daným částem pozemku ke dni [datum] vydržel.

58. I pro vydržení služebnosti podle § 1260 odst. 1 věta první o. z platí, že podmínkou mimořádného vydržení je pouze plynutí času a absence nepoctivého úmyslu, přičemž poctivý úmysl žalovaného se presumuje (§ 7 o.z.). Od [datum] pak podle § 1095 u žalovaného schází nepoctivý úmysl k výkonu práva ze služebnosti, přičemž žalobci nezpochybnili obecný princip poctivosti k výkonu tohoto práva, neboť jednání předchůdců žalovaného (užívat předmětné části pozemků k chůzi, jízdě a užívání) nebylo úmyslně nepoctivé v obecném smyslu. Žalobci neprokázali, že by na začátku bylo nekorektní, nepoctivé jednání s cílem způsobit jim újmu, neboť bylo bez pochybností prokázáno, že předchůdci žalovaného a žalovaný užívali pozemek žalobců stejně jako v minulosti, nebylo jim do uplynutí vydržecí doby ani vytýkáno, jednalo se o jediný možný přístup žalovaného do domu po chodníku i příjezd do dvora vraty. Úmyslem dohody z [datum] nebylo zabránit vlastníkům domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku st. [Anonymizováno] užívat jejich dům stejným způsobem jako doposud, ale umožnit jim za situace, kdy na parc. č. [Anonymizováno]1 bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy, užívání a přístup do domu a vrat stejným způsobem, tedy věcným právem zřídit právo chůze jízdy a užívání jejich pozemků (k nimž jiný přístup neměli a nemají). Nepoctivý úmysl žalovaného, že mu přísluší minimálně právo odpovídající služebnosti chůze a jízdy po pozemkové parcele [Anonymizováno] mimo trasu věcného břemene a užívání části pozemku trvala až do doručení žaloby. Vytyčení hranic v roce 2017 ani další jednání žalovaného (odstranění plotu, nabídka k odkupu části pozemku a zřízení služebnosti) na tomto závěru s ohledem na níže uvedené nemohou ničeho změnit.

59. Zákon výslovně neřeší otázku zániku držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Podle § 995 o. z., věty první, platí: „bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba“. Toto ustanovení lze analogicky (§ 10 odst. 1 o. z.) aplikovat i na držbu směřující k mimořádnému vydržení. Žaloba byla žalovanému doručena až dne [datum] a do této doby je považován za poctivého (v obecném smyslu) držitele věcného práva. Zákonem požadovaná doba pro mimořádné vydržení uplynula ke dni [datum]. Ke vzniku práva odpovídajícímu služebnosti mimořádným vydržením ve smyslu § 1260 tedy došlo.

60. Navíc v daném případě byl žalovaný až přípisem ze dne [datum] žalobci vyzván, aby upustil od neoprávněných zásahů do vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Žalovaný proto nemohl být k [datum] v nepoctivém úmyslu, neboť pozemek žalobců 13/1 užíval jako jeho předci s tím, že mu minimálně patří věcné právo chůze a jízdy po tomto pozemku, tedy neujal se držby tohoto věcného práva lstivě ani s úmyslem působit žalobcům bezdůvodně újmu ani je nechtěl připravit o jejich právo. Žalobci neprokázali nepoctivý úmysl žalovaného důkazem okolnosti, z nichž by rozumná osoba (§ 4, 5) v postavení jednajícího dospěla k závěru, že působí bezpráví výkonem věcného práva, běžnou obslužností svých nemovitostí, která trvá od roku 1998 (viz komentář k § [adresa], Výtisk, Beran (Beck) 2. vydání). Pro splnění podmínek mimořádného vydržení nemusí být držba řádná ani pravá. Navíc podle § 994 o.z. se má za to, že držba je řádná, poctivá a pravá a žalobci neprokázali, že by žalovaný předmětný pozemek užíval svémocně, nebo, že by mu byl pouze bezplatně přenechán do užívání. Námitka žalobců, že žalovaný usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povolenou výprosou, že jde o jednání ze společenské úsluhy, které není způsobilé založit držbu (ani služebnosti) není, vzhledem k výše uvedeným závěrům soudu, důvodná. Žalobci netvrdili, tím spíše neprokázali, že by ke sjednání výprosy došlo výslovně, a že by si žalovaný (jeho předchůdce) byl vědom, že si vlastník může kdykoli vyžádat zánik práva, umožňující žalovanému jediný přístup do svých nemovitostí. Podstatou mimořádného vydržení, jak je popsána v důvodové zprávě, je poskytnout ochranu faktickému stavu, který trvá již velmi dlouhou dobu. Pokud užíval žalovaný pozemek žalobců bez zřízené služebnosti, nemůže dojít k řádnému ale mimořádnému vydržení služebnosti. Pokud vlastník služebného pozemku takovému užívání 20 let nebrání, užívání přinejmenším toleruje, nepodá včas do uplynutí vydržecí lhůty žalobu napadající držbu, nezabrání mimořádnému vydržení a podmínky mimořádného vydržení služebnosti jsou tak naplněny.

61. Ochrana vlastnického práva Žalovaný jako oprávněný ze služebnosti má pak podle § 1259 o. z. právo domáhat se ochrany svého práva užívat stávajícím způsobem žalobou vymezené části pozemků parc. č. [Anonymizováno] mimo trasu věcného břemene (tedy i části [právnická osoba] a cestu po pozemku [Anonymizováno]) podle § 1042 a § 1043 o.z. proti každému, kdo mu do jeho věcného práva zasahuje nebo je ruší. Žalobci jako vlastníci pozemku zatíženého služebností pak musí podle § 1257 o.z. trpět výkon věcného práva a zdržet se ve prospěch žalovaného výkonu svého vlastnického práva. Z těchto důvodů byla žaloba žalobců ohledně uložení povinnosti zdržet se chůze a jízdy po pozemku parc. č. [Anonymizováno] mimo trasu věcného břemene vymezenou dohodou z [datum] a na vyklizení části pozemků nad rámec uvedený ve výroku I., jako nedůvodná (výrok II. a III.) zamítnuta.

62. Pokud však jde o nárok žalobců, aby se žalovaný zdržel neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic spočívajících v odkládání věcí, zejména pak odstavování dopravních prostředků, na celém pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] u Hranic, pak zákaz neoprávněného rušení vlastníka věci podle § 1042 o.z. přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]). Žalovaný na pozemku parc. č. [Anonymizováno] mimo trasu věcného břemene vymezenou dohodou z [datum] v minulosti odstavoval vozidla, aniž by k tomu měl jakékoli právo či oprávněný důvod. Tohoto jednání v průběhu řízení sice zanechal, ale nebezpečí opakování těchto rušení vlastnického práva žalobců trvá, proto bylo žalobě v této části výrok I. vyhověno. Nárok žalobců, aby žalovaný neužíval branku na svůj pozemek parc. č. [hodnota] mimo trasu věcného břemene není důvodný, neboť i pro tuto část pozemku platí závěr soudu o právu žalovaného domáhat se ochrany z vydržené služebnosti.

63. Náklady řízení Soud projednával jak žalobu, tak vzájemnou žalobu, tedy jako by ve společném řízení projednával více věcí. Jedná se o dva samostatné nároky a při rozhodování o náhradě nákladů řízení se každá považuje za samostatnou věc. Náhradu nákladů řízení je u každé věci potřeba posoudit samostatně. Náklady, které účastník současně vynaložil na více společně projednávaných věci je potřeba rozdělit podle toho, jak se ta, která společně projednávaná věc podílela na vzniku nákladů. Podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále jen „a.t.“ se při spojení dvou a více věcí, za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí a za každou zastupovanou osobu náleží odměna snížená o 20 %. (§12 odst. 4).

64. O náhradě nákladů řízení o ochranu vlastnického práva soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř. a částečně úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %, vzhledem k počtu (pěti) a rozsahu uplatněných nároků, kdy v části bylo řízení zastaveno pro směnu pozemků a (tedy pokud jde část B) jde o úspěch žalobců v rozsahu 60 % (z pěti nároků měli úspěch ve dvou nárocích, přičemž nárok I. představuje poloviční nárok) a neúspěch v rozsahu 40 %. Náklady tvoří soudní poplatek ve výši [částka] a odměna advokáta za 22,5 úkonů právní služby, kdy odměna se počítá z tarifní hodnoty [částka] (2 x [částka] za 2 předměty řízeni – zdržet se zásahů a vyklizeni nemovitosti), tedy za úkon částka [částka] podle § 7 a § 9 odst. 1, § 12 odst. 3 a.t., za úkony podle § 11 odst. 1, písm. a, b, f, g) a. t. za převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, písemná podání ze dne [datum], [datum], písemná jednání ve věci směny pozemků a věcného břemene [datum], [datum], písemná jednání ve věci mimosoudního vyřešení věci dne [datum], [datum], [datum], písemné podání soudu [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], účast u mediátora [datum], účast na jednání soudu trvající přes 2 hodiny ( 2 úkony) dne [datum], [datum], [datum] (1úkon), [datum], [datum], [datum] a účast u vyhlášení rozsudku dne [datum] ( úkon), tedy [částka]. Za každou zastoupenou osobu je odměna [částka], podle § 12 odst. 4 a.t. snížena o 20 %, na [částka], tedy za 2 osoby [částka]. Dále náleží náhrada hotových výdajů za 23 úkonů právní služby, přičemž 18 úkonů se týkalo stejnou měrou jak žaloby, tak vzájemné žaloby, proto soud započítává pouze režijních paušálů 18x [částka] a za dva úkony písemná jednání s protistranou, převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva pak 5x [částka] podle § 13 odst. 3 a.t., tedy [částka]. Náhrada hotových výdajů náleží k úkonu, který zástupkyně učinila společně za obě osoby jednou, proto se započítává pouze jednou (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] podle něhož za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů). Cestovné k 9 jednáním soudu osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO] ( [částka] dne [datum] při komb. spotřebě 7,2 l/100 km) a RENAULT Fluence na trase [adresa] a zpět celkem [hodnota] km, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty [částka], [částka], [částka] a paušální náhradě [částka], [částka] [částka] za 1 km, podle vyhl. č. 589/2020 Sb., č. 467/2022 Sb., 398/2023 Sb., celkem [částka], kdy podrobné vyúčtování každé cesty je uvedeno ve vyúčtování advokátky žalobců a pro stručnost na ně soud odkazuje (čl. 200-210). Náhrada za ztrátu času za 36 hodin (9 cest po [částka]) po [částka] podle § 14 odst.1 a.t., činí [částka]. Cestovné k setkání s mediátorem [adresa] a zpět celkem [hodnota] km, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty [částka] a paušální náhradě [částka] za 1 km celkem [částka], náhradu za ztrátu času za 4 půlhodiny po [částka], tedy [částka]. Cestovné k místnímu šetření [adresa] a zpět celkem [hodnota] km, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty [částka] a paušální náhradě [částka] za 1 km celkem [částka], náhradu za ztrátu času za 4 půlhodiny po [částka], tedy [částka]. Náklady cestovného a za ztrátu času činí [částka], a byly vynaloženy stejnou měrou jak na projednání žaloby, tak vzájemné žaloby, proto je soud započítává pouze v rozsahu tedy [částka]. Celkem náleží žalobcům náklady v rozsahu 20 % (z částky [částka]) tedy ve výši [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně k rukám advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.).

65. O náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu žalovaného soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl zcela neúspěšný. Žalobci mají právo na náhradu náklady řízení v celém rozsahu. Odměna za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. b) a.t. činí [částka], žalobci byli zastoupeni advokátkou, která v souvislosti se vzájemnou žalobou učinila 21,5 úkonů právní služby a to převzetí a příprava zastoupení a první porada, 4 úkony za písemná podání ze dne [datum], [datum], [datum] a ze dne [právnická osoba].2024, účast na jednání soudu dne [datum], [datum], účast u mediátora dne [datum], 13,5 úkonů za účast na jednání soudu trvající přes 2 hodiny ( 2 úkony) dne [datum], [datum], [datum] (1 úkon), [datum], [datum], [datum] a účast u vyhlášení rozsudku dne [datum] ( úkon). Dále jeden úkon další porada s klienty přesahující 1 hod po změně žaloby ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. c) a.t. a nahlížení do spisu dne [datum] podle § 11 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. f) a.t.. a účast na místním šetření dne [datum]. Celkem odměna za 21,5 úkonů po [částka], tedy [částka]. Za každou zastoupenou osobu je odměna [částka], podle § 12 odst. 4 a.t. snížena o 20 %, na [částka], tedy za 2 osoby [částka]. Soud nepřiznal odměnu za dva úkony písemná jednání ve věci směny pozemků a věcného břemene přípisy ze dne [datum], [datum] a písemná jednání ve věci mimosoudního vyřešení věci dne [datum], [datum], [datum], neboť tyto úkony se týkají pouze žaloby žalobců nikoli vzájemné žaloby na určení vlastnického práva. Dále náleží náhrada hotových výdajů za 22 úkonů právní služby, přičemž 18 úkonů se týkalo stejnou měrou jak žaloby, tak vzájemné žaloby, proto soud započítává pouze režijních paušálů 18x [částka] a za čtyři úkony převzetí věci, další porada s klienty, nahlížení do spisu a vyjádření ze dne [právnická osoba].2024 pak 4x300 Kč podle § 13 odst. 3 a.t., tedy [částka], za obě osoby jednou. Další náklady cestovného a ztráty času byly započteny ve výši tedy [částka]. Celkem činí náklady řízení žalobců [částka], kterou je žalovaný povinen zaplatit oběma žalobcům k rukám jejich advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a § 149 odst. 1 o.s.ř.