9 C 27/2024 - 148

Rubrum

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované], IČO [IČO] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 18 777 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Soud konstatuje, že v řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 15. 8. 2022, vedeném u obce [jméno FO] bylo vedením řízení v období 15. 8. 2022 – 25. 8. 2023 porušeno právo žalobce na vyřízení věci v zákonem stanovené lhůtě.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 18 337 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku 3 278 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 14. 3. 2024 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu celkovou částku 18 777 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalovaná částka sestávala z nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 18 337 Kč a nároku na náhradu škody ve výši 440 Kč (částka vynaložená žalobcem na poštovné v souvislosti se snahou o poskytnutí informace), přičemž oba žalobcem uplatněné nároky dle žaloby vznikly v souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované při vyřizování žádosti žalobce o informace dle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím („InfZ“) v období 15. 8. 2022 – 25. 8. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 9. 5. 2024 (č.l. 88 – 89) a navrhla její zamítnutí. Ve vyjádření žalovaná uvedla, že po obsahové stránce byly žalobci jím požadované informace poskytnuty v rozsahu, ve kterém tyto byla žalovaná schopna a povinna poskytnout. V rámci navazujících správních a soudních řízení byla řešena pouze otázka, zda žalovaná postupovala při vyřizování žádosti žalobce formálně a procesně správným způsobem; na základě závěru Krajského soudu v Českých Budějovicích byla žalobci zaslána ze strany žalované přípisem ze dne 22. 1. 2024 omluva. Úsilí žalobce o naplnění všech formálních požadavků zákona nelze považovat za uplatňování práva na informace z pohledu smyslu a účelu zákona, způsob, jakým žalobce práva vyplývající z informačního zákona uplatňuje, působí jako zneužívání zákonných institutů s cílem šikanovat obecní úřad žalované. Případná formální pochybení žalované při vyřizování žádosti žalobce o informace nemohla být způsobilá žalobci přivodit jakoukoli újmu, neboť nemají vliv na správnost a úplnost věcného obsahu informací.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav. [právnická osoba] reakci na podnět [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 3. 12. 2021 (č.l. 18) k prošetření likvidace splaškových vod z objektu na parc.č. 484/1 v k.ú. [jméno FO] se žalobce obrátil na žalovanou dne 15. 8. 2022 se žádostí o poskytnutí informace (č.l. 17), zda v obci [jméno FO] zajišťuje odvoz odpadních vod do čistírny její provozovatel, tedy obec [jméno FO], nebo odvoz zajišťuje osoba oprávněná dle živnostenského zákona; současně žalobce coby žadatel o informaci požadoval návrh smlouvy o zajištění odvozu odpadních vod (pokud svoz zajišťuje obec [jméno FO]), nebo smlouvu, která oprávněné osobě umožňuje zneškodňování odpadních vod v [Anonymizováno] [jméno FO] (pokud svoz do obecní [Anonymizováno] zajišťuje osoba oprávněná dle živnostenského zákona). Pro případ nemožnosti poskytnut požadované informace, požádal žalobce o radu ohledně postupu při splnění veškerých povinností k zajištění zneškodnění odpadních vod.

5. Žalovaná reagovala na žádost žalobce o poskytnutí informace ze dne 15. 8. 2022 odpovědí ze dne 29. 8. 2022 (č.l. 30) s tím, že obec [jméno FO] není provozovatelem [Anonymizováno], ale pouze jejím vlastníkem.

6. Žalobce jako žadatel podal na postup žalované při vyřizování jeho žádosti ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b) InfZ stížnost ze dne 31. 8. 2022 (č.l. 31), doručenou žalované dne 2. 9. 2022 (sledování zásilek č.l. 32) s tím, že v zákonem stanovené lhůtě mu nebyla požadovaná informace poskytnuta, ani nebylo rozhodnuto o odmítnutí žádosti.

7. Podáním ze dne 26. 9. 2022 (č.l. 33) se žalobce jako žadatel o informaci obrátil na [právnická osoba] s podnětem k provedení opatření proti nečinnosti Krajského úřadu pro Jihočeský kraj, doručeným dne 29. 9. 2022 (podací lístek a sledování zásilky č.l. 34), s tím, že na základě stížnosti ze dne 31. 8. 2022 nebylo žádným způsobem konáno ani povinným subjektem, ani nadřízeným orgánem. Opatřením proti nečinnosti ze dne 3. 11. 2022 (č.l. 35 - 37) bylo Krajskému úřadu Jihočeského kraje přikázáno do 15 dnů od doručení opatření rozhodnout o stížnosti ze dne 31. 8. 2022.

8. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 16. 11. 2022, č.j. [Anonymizováno] [číslo] (č.l. 38) bylo žalované jako povinnému subjektu přikázáno, aby vyřídila žádost o poskytnutí informace do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

9. Přípisem ze dne 18. 11. 2022 (č.l. 93) žalovaná sdělila žalobci, že provozovatelem [Anonymizováno] [jméno FO] je subjekt [právnická osoba].

10. Žádostí ze dne 30. 11. 2022 (č.l. 39) doručenou dne 1. 12. 2022 (č.l. 40) požadoval žalobce uplatnění opatření proti nečinnosti žalované s tím, že žalovaná dosud nerozhodla o odmítnutí žádosti ze dne 15. 8. 2022, ani neposkytla požadované informace, zároveň ani nepředala stížnost žadatele nadřízenému orgánu; k nápravě přitom nedošlo ani na základě příkazu nadřízeného orgánu. Z důvodu tvrzené absence reakce ze strany krajského úřadu uplatnil žalobce u [právnická osoba] dne 9. 1. 2023 opakovaný podnět k provedení opatření proti jeho nečinnosti (č.l. 41), doručený 12. 1. 2023 (podací lístek a sledování zásilky č.l. 42). Opatřením proti nečinnosti ze dne 10. 2. 2023 (č.l. 43 - 45) bylo Krajskému úřadu Jihočeského kraje přikázáno do 15 dnů od doručení opatření rozhodnout o stížnosti ze dne 31. 8. 2022.

11. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 24. 2. 2023, č.j. [číslo] [číslo] (č.l. 46) bylo žalované jako povinnému subjektu přikázáno, aby vyřídila žádost o poskytnutí informace do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

12. Přípisem ze dne 9. 3. 2023 (č.l. 94) žalovaná opakovaně sdělila žalobci, že provozovatelem [Anonymizováno] [jméno FO] je subjekt [právnická osoba].

13. Další podnět k provedení opatření proti nečinnosti zaslal žalobce [právnická osoba] podáním ze dne 17. 3. 2023 (č.l. 47 – 48), doručeným dne 20. 3. 2023 (podací lístek a sledování zásilek č.l. 49) s tím, že ani po 7 měsících od podání žádosti nebyla poskytnuta odpovídající informace ani rozhodnuto o odmítnutí žádosti, zároveň nebylo rozhodnuto o stížnosti ze dne 31. 8. 2022. Usnesením ze dne 5. 4. 2023, č.j. UOOU-03575/22-20, [právnická osoba] žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti KÚ nevyhověl (č.l. 50 – 51).

14. Na základě další žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti žalované při vyřizování žádosti žalobce ze dne 5. 4. 2023 (č.l. 52 – 53), doručené dne 14. 4. 2023 (podací lístek a sledování zásilek č.l. 54) bylo rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 5. 5. 2023, č.j. [číslo] [číslo] (č.l. 59) žalované jako povinnému subjektu přikázáno, aby vyřídila žádost o poskytnutí informace do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

15. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 8. 2023, č.j. 63A 19/2023 – 72 (č.l. 60 – 63), byla žalované v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu uložena povinnost rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informace ze dne 15. 8. 2022 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když žalovanou žalobci postupně poskytnutá sdělení nezahrnovala všechny informace, kterých se žalobce domáhal, resp. předmět žádosti žalobce nebyl jejich prostřednictvím vyčerpán v rozsahu žádného ze tří v žádosti obsažených bodů.

16. Rozhodnutím ze dne 25. 8. 2023 (č.l. 64 - 65) žalovaná částečně odmítla žádost žalovaného o poskytnutí informace ze dne 15. 8. 2022. Uvedené rozhodnutí bylo žalobcem napadeno odvoláním (č.l. 109 – 113) a následně potvrzeno dne 6. 11. 2023 rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje, č.j. [číslo] [číslo] (č.l. 67 – 68). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce správní žalobu ze dne 20. 11. 2023 (č.l. 69 – 74).

17. Žalobce nárok na náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění uplatnil u žalované dopisem ze dne 11. 12. 2023 (č.l. 75); nárok byl po skutkové stránce vymezen shodně jako v žalobě, celková částka 18 777 Kč je tvořena částkou 440 Kč na náhradě škody a částkou 18 337 Kč na přiměřeném zadostiučinění, které je požadováno za období 15. 8. 2022 - 25. 8. 2023 (č.l. 75 – 78). Žalovaná žalobcem uplatněný nárok na náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích odmítla dopisem datovaným 25. 1. 2023 (č.l. 79), a to v zásadě se shodnou argumentací, kterou uplatnila v rámci tohoto řízení, za formální pochybení při vyřizování žádosti o informace ze dne 15. 8. 2022 se žalobci omluvila.

18. Podle § 1 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (ZOŠ) územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti.

19. Podle § 1 odst. 3 ZOŠ stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

20. Podle § 19 ZOŠ územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

21. Podle § 22 odst. 1 ZOŠ územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 22 odst. 2 ZOŠ právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Podle § 31 odst. 1 ZOŠ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

23. Podle § 31a odst. 1 ZOŠ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle § 31a odst. 2 ZOŠ zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 ZOŠ v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. Žalobce v daném řízení uplatnil nárok na náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti žalované v přiměřené lhůtě vyřídit žádost žalobce o poskytnutí informace dle zák. č. 106/1999 Sb. (InfZ). Podmínkami vzniku nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v souvislosti s uplatňováním práv dle InfZ se Ústavní soud zabýval ve svém nálezu ze dne 14. 10. 2020, sp. nz. II. ÚS 570/20. V tomto nálezu dospěl Ústavní soud k závěru, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva - nepřiměřenou délkou takového řízení - pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. …Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení je třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy.

25. Rozhodování o přiznání zadostiučinění podle § 31a ve spojení s § 13 zákona č. 82/1998 Sb. sestává ze tří kroků. Za prvé je třeba určit, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu mimo jiné v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odpovědnostní titul). Druhý krok zahrnuje posouzení dalších dvou předpokladů, tedy zda v důsledku (tj. v příčinné souvislosti) nesprávného úředního postupu vznikla osobě nemajetková újma. Jsou-li splněny uvedené tři předpoklady (nesprávný úřední postup, příčinná souvislost, vznik nemajetkové újmy), musí být za třetí rozhodnuto o způsobu, obsahu a rozsahu zadostiučinění, včetně výše kompenzace v případě, že se přiměřeným způsobem zadostiučinění jeví přiznání finanční náhrady nemajetkové újmy (bod 29 nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2024 III. ÚS 1565/23). Uvedené závěry je třeba vztáhnout i na rozhodování o přiznání zadostiučinění za nesprávný úřední postup územních celků v samostatné působnosti dle § 22 odst. 1 ZOŠ.

26. Nejprve se tak bylo třeba zabývat zjištěním, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu žalované při vyřizování žádosti žalobce o poskytnutí informace spočívajícímu v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

27. Žalobce se žádostí ze dne 15. 8. 2022 domáhal u žalované poskytnutí informace a) zda v obci [jméno FO] zajišťuje odvoz odpadních vod do čistírny provozovatel – tedy obec [jméno FO], nebo odvoz zajišťuje osoba oprávněná dle živnostenského zákona, b) pokud v obci [jméno FO] zajišťuje odvoz odpadních vod do čistírny její provozovatel – tedy obec [jméno FO], žalobce žádal o zaslání písemnosti – návrhu smlouvy (či žádosti) o zajištění odvozu odpadních vod z bezodtokové jímky, pokud v obci [jméno FO] odvoz odpadních vod z bezodtokových jímek do obecní [Anonymizováno] zajišťuje osoba oprávněná dle živnostenského zákona, žalobce žádal o poskytnutí písemnosti – smlouvy nebo dohody, která této oprávněné osobě umožňuje zneškodňování odpadních vod právě v čistírně odpadních vod ve [jméno FO], c) žalobce v rámci žádosti uvedl požadavek pro případ, že „výše požadované informace nebude možné z nějakého důvodu poskytnout, dovoluji si … požádat o radu, jak občan (majitel nemovitosti) v obci [jméno FO], může naplnit svou povinnost dle § 38, odst. 8 vodního zákona, tedy zajistit zneškodnění odpadních vod z bezodtokové jímky odvozem na čistírnu odpadních vod a získat předepsaný doklad obsahující odpovídající náležitosti, který bude následně, v případě kontroly vodoprávním úřadem nebo Českou inspekcí životního prostředí, uznán jako věrohodný“.

28. Žalobcem byly v rámci předmětné žádosti o informace uplatněny tři samostatné požadavky, nelze zároveň učinit závěr, že by prostřednictvím žalovanou postupně žalobci poskytovaných sdělení byly veškeré informace, kterých se žalobce coby žadatel domáhal, poskytnuty.

29. Nejprve žalovaná reagovala přípisem ze dne 29. 8. 2022 (č.l. 30), kterým označila žádost žalobce za bezpředmětnou, když obec [adresa] maří není provozovatelem [Anonymizováno] [jméno FO], ale pouze jejím vlastníkem, přípisem ze dne 18. 11. 2022 (č.l. 93) v reakci na rozhodnutí KÚ Jihočeského kraje ze dne 16. 11. 2022, č.j. [číslo] [číslo] (č.l. 38) doplnila informaci o sdělení, že provozovatelem [Anonymizováno] [jméno FO] je subjekt [právnická osoba], IČ: [IČO] (shodnou informaci poskytla žalovaná žalovanému současně přípisem ze dne 16. 9. 2022 -č.l. 92, kterým reagovala na jeho další žádost o poskytnutí informace ze dne 31. 8. 2022). Po vydání dalšího rozhodnutí KÚ Jihočeského kraje ze dne 24. 2. 2023, č.j. [číslo] [číslo] (č.l. 46), kterým byla žalované uložena povinnost vyřídit žalobcovu žádost o informace ze dne 15. 8. 2022, žalovaná přípisem ze dne 9. 3. 2023 (č.l. 94) pouze zopakovala bez dalšího informaci o subjektu, který je provozovatelem [Anonymizováno] [jméno FO]. Žádným z těchto přípisů žalovaná jako povinný subjekt neposkytla žalobci žádnou z jím požadovaných informací tak jak jsou specifikovány pod body a) – c) v odst. 27 odůvodnění tohoto rozsudku. Informace žalobcem požadovaná pod bodem ad a) je obsažena v přípise ze dne 19. 5. 2023 (č.l. 95), ve vztahu ke kterému však neexistuje písemný doklad o jeho doručení žalobci (tak, jak konstatoval Krajský soud v Českých Budějovicích v odůvodnění rozsudku ze dne 9. 8. 2023 – č.l. 60 – 63, přičemž opak nebyl žalovanou tvrzen). Ačkoli žalovaná neposkytla žalobci veškeré jím požadované informace ve lhůtě dle § 14 odst. 5 InfZ, nepostupovala zároveň dle § 15 odst. 1 InfZ, neinformovala žalobce o odložení žádosti dle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ, ani nerozhodla o (případně částečném) odmítnutí jeho žádosti, a to až do 25. 8. 2023, kdy bylo vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti žalobce ze dne 15. 8. 2022 (č.l. 64 – 65), přičemž tak učinila až na základě rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 8. 2023, č.j. 63A 19/2023 – 72 (č.l. 60 – 63).

30. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná nepostupovala při vyřizování žádosti žalobce o informace ze dne 15. 8. 2022 v souladu se zákonem, když rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti žalobce, ač dle zákonného požadavku má být vydáno v případě neposkytnutí veškerých požadovaných informací ve lhůtě 15 dnů ode dne přijetí žádosti, bylo vydáno až 25. 8. 2023, tedy s odstupem téměř roku od uplynutí zákonné lhůty. Za uvedené situace nelze než učinit závěr o porušení povinnosti žalované vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě a tím i práva žalobce na vydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Porušení tohoto práva jakožto součásti práva na projednání věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny pak představuje nesprávný úřední postup žalované, který je předpokladem pro vznik její odpovědnosti za v důsledku toho případně vzniklou škodu ve smyslu § 22 odst. 1 ZOŠ, zahrnující jak škodu skutečnou (§ 31 ZOŠ), tak i nemajetkovou újmu (§ 31a ZOŠ). Žalovaná ostatně skutečnost, že při vyřizování žádosti žalobce nepostupovala v souladu se zákonem, když nevydala včas zákonem vyžadované rozhodnutí, nerozporovala, za procesní pochybení se žalobci omluvila.

31. Následně bylo soudem posuzováno, zda na straně žalobce v důsledku zjištěného nesprávného úředního postupu došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je dáno i ve vztahu ke správním řízením, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda (v tomto případě právo na informace dle čl. 17 Listiny), přičemž dojde-li k porušení tohoto práva, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy, neboť újma vzniká již samotným porušením práva. Náhrada nemajetkové újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden. Popření tvrzení o nemajetkové újmě je na žalovaném škůdci, jenž má ke své obraně povinnost uvést skutečnosti vylučující pravdivost tvrzení takového škodního předpokladu (Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR Cpjn 206/2010).

32. Žalobce tvrdil vznik nemajetkové újmy na své straně v souvislosti se skutečností, že v důsledku absence vyřízení jeho žádosti o informace v přiměřené době nebyl schopen předložit potřebný důkaz v rámci proti němu vedeného přestupkového řízení. Žalovaná zpochybnila možnost vzniku újmy na straně žalobce tvrzením, že žalobce se domáhal poskytnutí neexistujících informací na základě věcně chybné premisy, že žalovaná je provozovatelem [Anonymizováno]. Žalovaná dále tvrdila, že veškeré dostupné informace žalobci poskytla, byť připustila možnost formálního pochybení odůvodněného skutečností, že nedisponuje prostředky ani odborným personálním zázemím k zajištění splnění všech zákonných požadavků dle InfZ. Ze způsobu, jakým se žalobce domáhal a dále domáhá naplnění všech formálních požadavků zákona, dovozovala žalovaná zneužití práva žalobce na informace za účelem šikanování obecního úřadu žalované s tím, že v daném případě již nejde z pohledu smyslu a účelu právní úpravy o naplňování práva žalobce na informace.

33. Žalobce podal žádost o poskytnutí informace ze dne 15. 8. 2022 (s obsahem dle odst. 27 odůvodnění) za situace, kdy na základě podnětu žalované ze dne 3. 12. 2021 (č.l. 18) bylo proti němu vedeno vodoprávním úřadem přestupkové řízení pro přestupky v souvislosti s nakládáním s odpadními vodami. Ze strany MěÚ [adresa], odboru životního prostředí, bylo žalobci přípisem ze dne 10. 12. 2021 sděleno, že dle informace od starosty obce [jméno FO] je tato provozovatelem [Anonymizováno] [jméno FO] (č.l. 119), vodoprávním úřadem byla v rámci provedené kontroly konstatována povinnost vývozce odpadních vod k uzavření smlouvy s [Anonymizováno], do které jsou odpadní vody vyváženy (č.l. 114). Pokud se za uvedené situace žalobce snažil získat od žalované informace o tom, zda žalovaná zajišťuje odvoz odpadních vod do čistírny coby provozovatel sama, nebo odvoz zajišťuje osoba oprávněná dle živnostenského zákona, přičemž zároveň žádal o poskytnutí listin k zajištění možnosti splnění zákonných povinností při vyvážení odpadních vod, vč. řádného doložení, nelze na uvedeném postupu shledat jakoukoli snahu o šikanu žalované; závěr o tom, že by skutečným důvodem zahájení řízení o poskytnutí informace nebyla realizace práva žalobce dle InfZ pak nelze usuzovat ani z formy žádosti.

34. Bez ohledu na to, zda žalovaná disponovala (nebo měla disponovat) požadovanými informacemi a měla tak povinnost je žalobci poskytnout, a to i s přihlédnutím k personální provázanosti žalované a provozovatele [Anonymizováno] [jméno FO] (výpis z OR č.l. 120, zřizovací listina č.l. 121, usnesení ze schůze zastupitelstva č.l. 122), pokud žalovaná všechny informace, k jejichž poskytnutí žádost směřovala z jakéhokoli důvodu žalobci neposkytla, je dána její povinnost k řádnému postupu při vyřizování žádosti, včetně včasného vydání rozhodnutí o odložení nebo odmítnutí žádosti. Tvrzení žalované o faktické nemožnosti dostát zákonným povinnostem s ohledem na nedostatečné odborné personální zajištění nelze než označit za irelevantní. Za situace, kdy žalovaná je povinnou osobou dle InfZ (a to i ve vztahu k informacím týkajícím se jí zřizované příspěvkové organizace), je jako taková povinna postupovat dle zákonné úpravy, včetně vytvoření k tomu potřebných podmínek při současném zachování plné odpovědnosti za správnost postupu.

35. Celkové okolnosti související s vyřizováním žádosti žalobce o informace tvrzené a prokazované žalovanou nejsou dle názoru soudu způsobilé vyvrátit domněnku vzniku nemajetkové újmy v důsledku nesprávného úředního postupu žalované, namístě však bylo tyto zohlednit při rozhodování o formě zadostiučinění.

36. Účelem zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, je odškodnit skutečnost, že poškozený byl po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení. Při stanovení formy kompenzace je podstatné, aby poskytnuté zadostiučinění bylo vzhledem k okolnostem způsobilé plnit kompenzační a preventivní funkci.

37. Ustanovení § 31a odst. 3 ZOŠ obsahuje demonstrativní výčet kritérií podstatných pro určení výše přiměřeného zadostiučinění v případech nemajetkové újmy vzniklé nesprávným úředním postupem dle § 22 odst. 1 ZOŠ; jedním ze zákonem výslovně zmiňovaných hledisek je význam předmětu řízení pro poškozeného. Ačkoli zákon výslovně uvedené kritérium dává do souvislosti s posouzením výše přiměřeného zadostiučinění, nepochybně je třeba ho vzít v úvahu i při rozhodování o jeho formě. Podle závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 760/2022 v řízení o poskytnutí informace se význam jeho předmětu pro poškozeného ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace v době podání žádosti o její poskytnutí (popřípadě v průběhu řízení o její poskytnutí) pro žadatele. Z výše citované judikatury je zřejmé, že žadatel není povinen vysvětlovat v žádosti o poskytnutí informace skutečnosti, na kterých staví svůj zájem na jejich poskytnutí. To však nemůže vést k úvaze o tom, že poskytnutí informací pro žadatele má ve všech případech shodný význam, odvozený od toho, že svou žádostí realizuje jedno z důležitých základních práv. Význam předmětu řízení o poskytnutí informací se totiž bude lišit v okamžiku, kdy žadatel potřebuje konkrétní informaci pro realizaci svého práva (např. žalobce v řízení o náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, jež neskončilo odsouzením, se domáhá u konkrétního soudu poskytnutí soudních rozhodnutí vydaných ohledně téhož nároku v jiných věcech, aby mohl odůvodnit jím požadovanou výši přiměřeného zadostiučinění) a v okamžiku, kdy žádostí o poskytnutí informace realizuje spíše svůj zájem bez toho, aby bylo zjevné, k čemu konkrétně žadatel informaci potřebuje. Právě zjevnost reálné potřeby informaci získat by měla vést příslušný orgán k tomu, aby ji poskytl plně a bez prodlení. O standardním či dokonce zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení, a tím i případném poskytnutí zadostiučinění v penězích, lze proto uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně informace získat pro následnou (nikoli časově vzdálenou) realizaci konkrétních práv (přičemž i zde se význam předmětu posuzovaného řízení může lišit v čase – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011). Jde-li o situaci, kdy žalobce informaci k realizaci konkrétního subjektivního práva bezprostředně nepotřebuje, bude možné uvažovat o tom, že význam posuzovaného řízení bude snížený, případně nepatrný. Není možné a priori konstatovat zvýšený význam předmětu řízení o poskytnutí informace pro žadatele, a to kvůli tomu, že význam posuzovaného řízení se zásadně odvíjí od významu informace pro žadatele, jak je výše vysvětleno, a ten může být velmi vysoký, ale také nepatrný. Dle nálezu III. ÚS 1565/23 zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva má podpůrnou funkci a lze jej přiznat pouze ve výjimečných případech, např. tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný[Anonymizováno]

38. Jak je uvedeno výše, žalobce se domáhal poskytnutí informace (specifikované v odst. 27 odůvodnění) v situaci, kdy proti němu bylo vedeno na základě podnětu žalované přestupkové řízení v souvislosti s nakládáním s odpadními vodami. V rámci tohoto přestupkového řízení byl žalobce rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví ze dne 16. 1. 2023, č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (č.l. 19 – 25) uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona, kterého se měl dopustit tím, že nakládal s podzemními vodami bez povolení, když vypouštěl odpadní vody do vod podzemních, a přestupku dle § 116 odst. 1písm. k) vodního zákona, kterého se měl dopustit tím, že nepředložil doklad o zneškodňování odpadních vod, přičemž bylo upuštěno od uložení správního trestu. Tímto rozhodnutím odvolacího orgánu bylo změněno původní rozhodnutí MěÚ ve Vumperku, odboru životního prostředí, ze dne 26. 10. 2022, č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání týchž přestupků, za což mu byl uložen souhrnný trest ve formě pokuty ve výši 3 000 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 21. 6. 2023, č.j. 54A 1/2023 – 56, byla obě výše uvedená rozhodnutí zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení (č.l. 26 – 28). Rozhodnutím MěÚ ve [adresa] ze dne 12. 9. 2023, č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] (č.l. 29) bylo následně předmětné přestupkové řízení vedené proti žalobci zastaveno s tím, že přestupek nebyl prokázán.

39. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce směřoval svou žádost k opatření informace v souvislosti s přestupkovým řízením, které proti němu bylo z podnětu žalované zahájeno, požadované informace tak měly pro žalobce konkrétní význam (nejednalo se o informace, které by se žádným způsobem netýkaly sféry jeho zájmu a žalobce by prostřednictvím podané žádosti „pouze“ realizoval právo na informace, aniž by bylo zřejmé, k čemu konkrétně požadované informace potřebuje). Přes právě uvedené s přihlédnutím ke všem okolnostem, za jakých se žalobce coby žadatel poskytnutí informace domáhal, nelze učinit závěr o tom, že by dané řízení pro něj mělo význam takové intenzity, který by odůvodňoval poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích. Při hodnocení významu řízení nelze odhlížet od jeho předmětu, tedy charakteru práva či oprávněného zájmu, kterých se toto řízení týká. Největší význam řízení pro poškozeného nepochybně bude shledáván ve vztahu k řízení trestnímu, obzvlášť v souvislosti s případným zásahem do osobní svobody účastníka, dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy, zejména řízení ve věcech péče o nezletilé děti, řízení ve věcech osobního stavu, pracovněprávní spory a řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového nebo zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti, atd.); pro určení významu řízení je tak zásadní skutečností, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato zpravidla důležitou součástí života jednotlivce (Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR Cpjn 206/2010).

40. Přestupkové řízení obecně nepředstavuje řízení, v rámci kterého by byla projednávána práva či povinnosti představující tak důležitou součást života člověka, jako je tomu v případě řízení zasahujících osobní svobodu, rodinné vztahy nebo materiální zajištění životních potřeb. S ohledem na to, že toto řízení ve vztahu k žalobci bylo vedeno pro přestupky související s nakládáním s odpadními vodami, dovozovat nelze ani zásah do pověsti žalobce. V daném případě nelze při posuzování významu řízení o poskytnutí informace pro žalobce odhlédnout ani od skutečnosti, že již od doručení rozhodnutí MěÚ ve [adresa] ze dne 26. 10. 2022 žalobce věděl, že je ohrožen sankcí ve výši 3 000 Kč, od doručení odvolacího rozhodnutí ze dne 16. 1. 2023 mu pak byla známa skutečnost, že od uložení správního trestu bylo upuštěno zcela. Byť přestupkové řízení trvalo nadále (bylo ukončeno až rozhodnutím o zastavení řízení ze dne 12. 9. 2023), nelze s ohledem na uvedené dovozovat na straně žalobce nijak významnou míru nejistoty spojenou s obavou z jeho výsledku. Na tento výsledek zároveň neměla žádný dopad skutečnost, že ze strany žalované nebylo při vyřizování žádosti žalobce o informaci postupováno řádně, resp. že nebyla dodržena lhůta pro vydání rozhodnutí za situace, kdy žalovaná všechny požadované informace žalobci neposkytla (přestupkové řízení bylo zastaveno bez souvislosti s případně žalovanou poskytnutými informacemi). V návaznosti na to i řízení o poskytnutí informace nelze, pokud jde o jeho význam, považovat za pro žalobce zvlášť zásadní, konstatovat lze zároveň, že žalobce se pokračováním v řízení o poskytnutí informace nedomohl žádné další (pro něj zásadní) informace, kterou by mu žalovaná původně odmítla poskytnout, ale výsledkem bylo pouze napravení do té doby nesprávného procesního postupu žalované, která až dne 25. 8. 2023 vydala rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.

41. Za popsaných okolností daného případu (délka řízení a jeho povaha, postup žalobce i žalované v rámci řízení a význam řízení pro žalovaného), jsou dle názoru soudu splněny výjimečné podmínky pro závěr, že ke kompenzaci žalobci vzniklé nemajetkové újmy postačí poskytnout zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Proto pokud se žalobce domáhal tohoto zadostiučinění v penězích, konkrétně v částce 18 337 Kč, byla žaloba zamítnuta.

42. Ve vztahu k nároku na náhradu škody v celkové výši 440 Kč bylo v řízení prokázáno, že žalobce postupně vynaložil na poštovném v souvislosti se snahou o poskytnutí požadované informace v důsledku nesprávného postupu žalované při vyřizování jeho žádosti celkovou částku 440 Kč (52 Kč za odeslání stížnosti ze dne 31. 8. 2022 – č.l. 32, 52 Kč za odeslání podnětu k opatření proti nečinnosti ze dne 26. 9. 2022 – č.l. 34, 60 Kč za odeslání podnětu k opatření proti nečinnosti ze dne 30. 11. 2022 – č.l. 40, 60 Kč za odeslání podnětu k opatření proti nečinnosti ze dne 9. 1. 2023 – č.l. 42, 62 Kč za odeslání podnětu k opatření proti nečinnosti ze dne 17. 3. 2023 – č.l. 49, 77 Kč za odeslání podnětu k opatření proti nečinnosti ze dne 12. 4. 2023 – č.l. 54 a 77 Kč za odeslání podnětu k opatření proti nečinnosti ze dne 4. 5. 2023 – č.l. 57). Žalovaná neposkytla žalobci ve lhůtě stanovené v § 14 odst. 5 InfZ jím požadovanou informaci, aniž by zároveň vydala rozhodnutí ve lhůtě dle § 15 odst. 1 InfZ, náklady na odeslání stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace ze dne 31. 8. 2022 dle § 16a ost. 1 písm. b) InfZ je tak třeba považovat za účelně vynaložené na nápravu nesprávného úředního postupu. Totéž platí i o následně vynaložených nákladech na poštovné v souvislosti s odesláním jednotlivých podnětů k opatření proti nečinnosti. Jednotlivé podněty k přijetí opatření proti nečinnosti žalobce coby žadatel o informaci podával za situace, kdy ze strany žalované nebyla respektována opakovaná rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje o povinnosti ve stanovené lhůtě vyřídit žádost ze dne 15. 8. 2022 (ze dne 16. 11. 2022 – č.l. 38, ze dne 24. 2. 2023 – č.l. 46 a ze dne 5. 5. 2022 – č.l. 59), rozhodnutí ve smyslu § 15 odst. 1 InfZ o částečném odmítnutí žádosti o informace ze dne 15. 8. 2022 vydala až 25. 8. 2023, poté, co jí povinnost k vydání rozhodnutí o žádosti žalobce o poskytnutí informace ze dne 15. 8. 2022 byla uložena rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 8. 2023, č.j. 63 A 19/2023 - 72. Za uvedené situace náklady na poštovné představují náklady účelně vynaložené na nápravu nesprávného úředního postupu a tedy škodu vzniklou žalobci ve smyslu § 31 odst. 1 ZOŠ. Žalovaná v řízení netvrdila, že by uvedenou částku žalobci zaplatila, proto byla povinnost k zaplacení částky 440 Kč uložena žalované tímto rozsudkem.

43. Žalobce se domáhal přiznání celkové částky 18 777 Kč (představující v důsledku nesprávného úředního postupu vzniklou majetkovou a nemajetkovou újmu), na náhradě újmy mu byla přiznána částka 440 Kč, zároveň mu byla poskytnuta morální satisfakce ve formě konstatování porušení práva. Byť žalobci nebylo výrokově přiznáno plnění v jím požadované výši, je třeba takový výsledek hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) – např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013. Náklady řízení na straně žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhl. č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby, sepis podání ze dne 22. 6. 2024, příprava na jednání, sepis závěrečného návrhu) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Na náhradě nákladů spojených s účastí žalobce při jednání soudu (cestovném) mu byla přiznána jím doložená částka 78 Kč, nikoli paušální náhrada ve výši 300 Kč, která nezastoupenému účastníku náleží v případě, že výši hotových výdajů nedoložil (§ 151 odst. 3 o.s.ř.), tuto není namístě přiznávat vedle náhrady doložených výdajů. Žalobci dále nebyla přiznána náhrada ve vztahu k částce 246 Kč představující poštovné za zaslání žaloby, podání ze dne 22. 6. 2024 a závěrečného návrhu; za situace, kdy žalobce všechna uvedená podání zaslal již dříve soudu elektronicky prostřednictvím datové schránky, nelze náklady představující poštovné vynaložené na opakované zaslání těchto podání poštou považovat za vynaložené účelně. Celkem tak žalobci byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 3 278 Kč.

44. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), když v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení.

Poučení