9 C 72/2022 - 228

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 363 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 300 000 Kč od [datum] do zaplacení a částku ve výši 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 60 500 Kč od [datum] do [datum] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 100% náhradu nákladů řízení, to je částku 157 663 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právě tuto částku jí žalovaná dluží za provedenou činnost na základě jejich vzájemné dohody, že žalobkyně bude pro žalovanou vykonávat administrativní činnost spočívající zejména v restrukturalizaci a nastavení administrativních a pracovních procesů, správě nemovitostí, restrukturalizaci a nastavení cash flow, jednání s úřady státní správy a institucemi, nastavení procesů při prodeji společnosti a nemovitostí, komunikaci a řízení lidských zdrojů, nastavení a řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů a procesů, nastavení analytických účtů pro efektivnější vyhodnocení hospodářských výsledků společnosti, řízení změn a inovací, analýze podniku a jeho zjednodušení, hledání úsporných řešení v úsporách nákladů, řešení v problematice výkonu nemovitostí, přičemž svůj dluh žalovaná uznala. Za činnost za rok [rok] žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [hodnota] na částku 363 000 Kč se splatností [datum]. Za činnost za dobu od ledna [rok] do února [rok] vystavila fakturu č. [hodnota] na částku 60 500 Kč se splatností [datum]. Jelikož žalovaná na fakturu č. [hodnota] provedla částečnou úhradu ve výši 63 000 Kč a na fakturu č. [hodnota] provedla úhradu 10 500 Kč, má žalobkyně za to, že žalovaná pohledávky uznala. Svou odměnu žalobkyně vyúčtovala žalované vždy po předchozí vzájemné dohodě. Jediné, čeho se však žalobkyni od žalované dostalo, bylo částečné uhrazení předmětných faktur, žalovaná konkludentně ani jinak nevyvolala žádné okolnosti, z nichž by se dalo usoudit, že faktury nehodlá doplatit. Negativním způsobem obsaženým ve vyjádření k žalobě se žalovaná začala vůči vystaveným a zčásti uhrazeným fakturám vymezovat až prostřednictvím svého právního zástupce na základě předžalobní výzvy, tedy více než dva a půl roku po provedené částečné úhradě a zároveň po téměř jednom roce od doručení předžalobní výzvy. Irelevantní je podle žalobkyně tvrzení žalované o existenci, resp. neexistenci smlouvy o správě majetku, za předpokladu, že žalovaná uznala dluh, který je předmětem žaloby. DPH je neoddělitelným plněním od základu daně a má akcesorickou povahu, tudíž dospívá vždy shodně, jako základ daně. V přímém rozporu je postup žalované, když tvrdí, že faktura č. [hodnota] nebyla odsouhlasena, ale sama na ni provedla částečnou úhradu odpovídající DPH, protože pokud by s fakturou nesouhlasila, není žádný logický důvod pro to, aby uhradila tomu odpovídající DPH. Z emailu ze dne [datum] je zjevné, že má žalobkyně uhradit částku odpovídající DPH u těch faktur, které si odsouhlasili, uhradila-li žalovaná tuto částku, pak tato skutečnost koresponduje s tím, že předmětná faktura byla předem odsouhlasena. Částečnou úhradu vlastní faktury nepovažuje žalobkyně za konflikt zájmů, nota bene v situaci, kdy žalovaná předmětnou fakturu svým podpisem potvrdila, což žalovaná v celém řízení nesporovala.

2. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaná si ve svých vyjádřeních protiřečila a ani nepopřela, že žalobkyně pro žalovanou vykonala administrativní činnosti, pouze trvala na uzavření smlouvy v písemné formě, což však v sobě implikuje tu skutečnost, že předtím byla smlouva uzavřena ve formě ústní. Skutečnost, že žalobkyně pro žalovanou vyúčtované činnosti vykonávala, a tedy že smlouva v ústní formě mezi účastníky uzavřena byla, vyplývá také z obsahu návrhu smlouvy o plné správě cizího majetku, kterou předložila žalovaná k důkazu a kterou zpracovala právní zástupkyně žalované, Mgr. [jméno FO], a to konkrétně z článku 8) písm. e., v němž je konstatováno, že správci náleží odměna za období do [datum]. Navíc to byla právě žalobkyně, která jako první zaslala návrh znění smlouvy, a to e-mailem ze dne [datum] a až s odstupem času přišel e-mail s návrhem od žalované. Částečná úhrada na fakturu č. [hodnota] původně na částku 60 500 Kč proběhla dne [datum] z účtu u [právnická osoba], a.s., ke kterému žalobkyně a ni její jednatel, pan [adresa], neměli dispoziční oprávnění a tuto platbu tedy nezadali. Částečné proplacení faktury č. [hodnota] provedl skutečně pan [adresa] na základě tehdy platných dispozičních oprávnění k bankovnímu účtu žalované vedeného u [právnická osoba], a. s., které získal na základě ústně uzavřené smlouvy o správě majetku žalované. Existenci této smlouvy o správě majetku žalované považuje žalobkyně za nespornou skutečnost, když sám jednatel žalované, pan [jméno FO], potvrdil její existenci v rámci svých tvrzení obsažených ve vyjádření ze dne [datum], které zaslal zdejšímu soudu ke sp. zn. [spisová značka] (konkrétně článek II. odstavec čtvrtý vyjádření). Částečná úhrada předmětné faktury pak byla provedena s plným vědomím žalované a poté, co jednatel žalované, pan [jméno FO], tuto fakturu potvrdil svým podpisem. Částečnou úhradu provedl jednatel žalobkyně jako zástupce žalované a právní účinky takového jednání jsou plně přičitatelné žalované, neboť bylo jednáno jejím jménem. Vedle toho všeho žalovaná sama v odůvodnění odporu původně uznala, že částečnou úhradu na tuto fakturu provedla, čímž se sama přihlásila k tomu, že toto právní jednání je přičitatelné právě jí (dokonce označila částečné proplacení obou faktur jako svou dobrou vůli). Doplatek faktur pak byl ze strany pana [jméno FO] přislíben poté, co se ekonomická situace žalované zlepší.

3. V dalším řízení pak žalobkyně na svých tvrzeních setrvala a doplnila, že disponuje přijatými a vydanými fakturami žalované za rok [rok] a měsíce leden a únor [rok], jejichž proplacení provedl pan [adresa], které měla žalobkyně u sebe právě z důvodu své činnosti pro žalovanou. I když docházelo k postupnému odcházení nájemníků od žalované, měla žalovaná ve vlastnictví řadu budov, z nichž pouze dvě byly označeny jako [adresa], žalovaná tvrdila, že uzavřen byl hotelový dům. V ostatních budovách ekonomická činnost byla a tudíž není pravdivé tvrzení žalované, že žádná činnost neprobíhala.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a uvedla, že se žalobkyní nikdy žádnou smlouvu o poskytování administrativní činnosti neuzavřela, nicméně uznala, že vystavené faktury uvedené v žalobě obdržela. Tyto faktury žalobkyně vystavila bez ohledu na to, aby žalovanou obeznámila, za jaké konkrétní poskytnuté služby byly tyto faktury vystaveny a současně bez toho, aby žalované výsledky své činnosti předala. Z dobré vůle však žalovaná, do doby, než jí budou doloženy činnosti, uhradila žalobkyni vystavené faktury alespoň částečně a to tak, že uhradila žalobkyni v žalobě uvedené částky, které představovaly DPH. Úhradami však neuznala pohledávky žalobkyně, když jí dala jasně najevo, že má za to, že dosud nemá nárok na úhradu svých pohledávek za administrativní činnosti, tj. vznesla před úhradou výhradu, že jí žalobkyně žádné plnění neposkytla. Na základě předžalobní výzvy žalovaná sdělila žalobkyni, že jí není známo, že by pro žalovanou jakékoliv administrativní činnosti vykonávala. Následně žalovaná tvrdila, že žalobkyně po ní požadovala, aby ji do doby než vše doloží, bylo uhrazeno „alespoň DPH“ z vystavených faktur s tím, že zbylé částky dle vystavených faktur budou případně uhrazeny poté, co žalobkyně žalované řádně doloží výsledky své činnosti (zejména rozsah, kvalitu, úplnost) a současně uzavřou mezi sebou smlouvu, jejímž předmětem bude provedení administrativních činností, a to v písemné formě, neboť žalovaná měla důvodné pochybnosti o provádění a zejména také o řádném provedení administrativních činností žalobkyní. Na základě požadavku žalované započala v únoru [rok] jednání o obsahu této smlouvy a ze strany žalobkyně došlo k zaslání návrhu písemné smlouvy, což je patrné mj. z emailové komunikace vedené mezi jednatelem žalobkyně [adresa] a [Jméno advokátky], jako právní zástupkyní žalované. V rámci této emailové komunikace jednatel společnosti zaslal svůj návrh smlouvy a ze strany právního zástupce žalované byl zaslán protinávrh smlouvy. K uzavření písemné smlouvy však mezi účastníky řízení nikdy nedošlo. Dále žalovaná dodala, že žalovaná, nebyla v době, za kterou mají být práce účtovány v plném provozu, když provoz ubytovány ve vlastněných nemovitostech byl v daném období ukončen a žádná další činnost zde neprobíhala a nebyly zde tudíž administrativní činnosti, za které by mohl být účtován takto vysoký obnos. Faktura č. [hodnota] byla vystavena na 363 000 Kč a DPH z této částky představovalo 63 000 Kč, úhrada tedy byla ekonomickou operací, když žalobkyně nechtěla sama nést daňovou zátěž z vystavené faktury a navíc jednatel žalované tuto platbu nikdy neuhradil, uhradil ji totiž [adresa], jednatel žalobkyně, tudíž z této operace nelze dovozovat vůli žalované uznat částečnou platnou jakýkoliv závazek. Stejně tak platba 10 500 Kč představující DPH z částky 60 500 Kč vyúčtované fakturou č. [hodnota], byla ekonomickou operací a stejně tak o to žádala žalobkyně s tím, že pak obratem dojde k podpisu smlouvy o správě. Z uvedeného podle žalobkyně vyplývá, že jednatel žalované si tedy sám uhradil na jím vystavené faktury částky představující DPH, když jednatel žalobkyně měl v dané době dispoziční oprávnění k účtu žalované. Současně dané faktury nechal do účetnictví zanést také jednatel žalobkyně, když s účetní společnosti paní [jméno FO], pracuje v jedné kanceláři.

5. Po prvním jednání žalovaná doplnila tvrzení v tom smyslu, že má za to, že smlouva nebyla uzavřena ani v ústní formě, neboť není znám předmět smlouvy ani způsob sjednání odměny, ani další úprava práv a povinností mezi smluvními stranami. Jednatel žalobkyně zřejmě prováděl pro společnosti, kde má majetkovou účast jednatel žalované jednotlivé služby správy, avšak sporuje, že by přímo mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena jakákoli smlouva o správě. Žalobkyně staví celou věc pouze na domněnce uznání dluhu, ale ke konkrétnímu obsahu smlouvy o správě se odmítá vyjadřovat. K uznání dluhu může dojít za předpokladu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu, avšak z daných konkrétních okolností plateb, tedy úhrady „holého“ DPH, nelze soudit, že dluh byl uznán jako celek. S odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 21 Co 140/2022 žalovaná uvedla, DPH je oddělitelným plněním, které vzniká na základě zákonné povinnosti pro plátce DPH, v případě jsou-li plátci, hodnotu své služby/zboží navýšit o DPH, jedná se proto o dílčí, nikoliv částečné plnění, které nezpůsobuje uznání dluhu, a to navíc na spornou fakturu. [jméno FO] neměl oprávnění provést platbu, protože že se jedná o úkon, který je jednoznačně ve střetu zájmu žalobkyně a žalované, měl tudíž dle § 1413 občanského zákoníku tuto platbu předem oznámit, což neučinil a žalované nemůže jít k tíží, že na dané faktury bylo jednatelem žalobkyně uhrazeno DPH, a z takového jednání dovozovat uznání celé fakturované částky, neboť toto musí být považováno za zcela zjevné zneužití práva. Žalovaná dohledala následnou e-mailovou komunikaci z níž je zřejmé, že souhlasy s platbami měly být dány, neboť o ně jednatel žalobkyně v daných e-mailech žádá, ale žalobkyně dosud neprokázala, že provedení platby předem oznámila a také, že měla k dané platbě souhlas. Faktury jednatel žalované neodsouhlasil, a proto jednatel žalobkyně žádal p. [jméno FO], aby poslal (zaplatil) DPH z faktur, jež jsou přílohou e-mailů, z čehož je zřejmé, že souhlasy měly být dány předem, a že se jednalo pouze o platbu DPH. Žalovaná poukázala na skutečnost, že do dnešního dne neví, co je předmětem fakturovaných částek, tedy které úkony měla žalobkyně pro žalovanou provést a na jejich základě požadovat tak vysokou odměnu. Žalovaná sama zatím v žádném jiném sporu nic netvrdila, neboť toto je první spor s žalobkyní či jejím jednatelem a pokud by soud či žalobkyně chtěla skutečnosti zjištěné v jiných sporech aplikovat na toto řízení, pak je nutno důsledně rozlišovat účastníky. Žalovaná, resp. její jednatel nesporuje, že u jiných společností s majetkovou účastí jednatele žalované, žalobkyně či její jednatel prováděl faktické úkony, které mohou v jednotlivých případech „spadat“ pod správu cizího majetku.

6. Žalovaná dále uvedla, že účetnictví měla na starosti Ing. [jméno FO], která tuto činnost vykonávala prostřednictvím společnosti [právnická osoba]., které vystavovala za tuto práci faktury a tyto jsou součástí faktur, které předložila žalobkyně. Příjem žalované v uvedených letech tvořil pouze nájem střešních prostor pro antény a jiná telekomunikační zařízení (pronájem střechy [právnická osoba] [adresa], [právnická osoba] [právnická osoba]) a nájemní smlouvy na nebytové prostory ([jméno FO], [právnická osoba]. a [jméno FO]), pro které žalovaná nezajišťovala žádné záležitosti. Přijaté faktury žalovanou pak spočívaly pouze v dodávkách vody od společnosti [právnická osoba], dodávky elektrické energie od [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba], jakož i zmíněné výdaje za účetní služby. Tomu podle žalované odpovídají i transakce na účtu žalované. Pokud kdykoli žalovaná hovořila o [právnická osoba], měla tím na mysli celý komplex budov ve vlastnictví žalované v dané oblasti, komplex budov byl vždy označován jako [právnická osoba]. Interpretace žalované, že hotelový dům tvořily pouze dvě budovy, je tak zcela účelová. Nebyl zde prostor pro výkon činnosti, jak v žalobě uvádí žalobkyně, která by mohla být ohodnocena vyfakturovanou částkou.

7. V průběhu nařízených jednání soud provedl dokazování listinami, které předložily účastnice sporu a zjistil z nich tyto skutečnosti.

8. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně vystavila dne [datum] tuto fakturu žalované, a to na částku 363 000 Kč, vč. DPH ve výši 63 000 Kč, která byla splatná dne [datum]. Faktura obsahovala zúčtování dodání administrativní činnosti za rok [rok]. Částka měla být uhrazena na účet [číslo] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Na faktuře je ručně vepsáno převzal a připojen podpis jednatele žalované (pan [jméno FO]).

9. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované administrativní činnost za měsíc leden a únor [rok] na částku 60 500 Kč, vč. DPH ve výši 10 500 Kč, která byla splatná dne [datum]. Částka měla být uhrazena na účet [číslo] pod variabilním symbolem [var. symbol].

10. Z výpisů transakcí z účtu č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba]. bylo zjištěno, že na tento účet došla dne [datum] úhrada od žalované (účet č. účtu č. [č. účtu]) ve výši 10 500 Kč, která byla označena variabilním symbolem „[číslo]“. Dne [datum] přišla na účet částka 63 000 Kč s variabilním symbolem „[číslo]“.

11. Z Detailu pohybu na účtu č. [č. účtu] (č. l. 27) soud zjistil, že pokyn pod variabilním symbolem [var. symbol] na částku 63 000 Kč, která byla provedena na protiúčet č. [číslo] provedl dne [datum] [jméno FO].

12. Výzvou k plnění ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 405 299,42 Kč s odůvodněním, že se jedná o pohledávky po splatnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování administrativních činností za období roku [rok], za leden až únor [rok]. Zpráva byla žalované do datové schránky odeslána dne [datum].

13. Vyjádřením k předžalobní výzvě sepsaným zástupkyní žalované dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná uplatněný nárok neuznala s tím, že si není vědoma, že by se žalovanou někdy uzavřela tvrzenou smlouvu, ačkoliv obdržela předmětné faktury, které byly vystaveny bez ohledu na to, že by žalovaná byla seznámena s konkrétními službami, které jsou obsahem faktur, výsledek činnosti žalobkyně jí nikdy nebyl předán.

14. Pravost ani správnost shora uvedených listin nebyla žádnou ze stran sporu rozporována, a proto soud ze zjištěných skutečností vycházel. Mezi stranami pak nebylo sporu o tom, že žalovaná dvě shora uvedené faktury obdržela a žalovaná ani nerozporovala podpis svého jednatele na faktuře č. [hodnota]. Současně není pravdou, že by žalovaná vymáhané pohledávky rozporovala až rok po doručení předžalobní výzvy, když shora uvedenou výzvou byl prokázán opak.

15. Podáním zástupkyně [jméno FO] ve věci vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (č. l. 39-41) bylo zjištěno, že zástupkyně jmenovaného uvedla, že po dohodě s panem [jméno FO], pan [jméno FO] osobně i prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. prováděl pro společnost [právnická osoba], pana [jméno FO] jako fyzickou osobu a také jeho další firmy správu majetku. Zejména se pan [jméno FO] osobně staral o investice, o jednotlivé obchody, o vedení účetnictví, měl přístup k jednotlivým účtům firem, zadával platby, přijímal finance, připravoval listiny k podpisu. Vše mělo probíhat tak, že p. [jméno FO] dělal supervizi nad jednotlivými úkony a pan [jméno FO] měl jednotlivé kroky činit vždy a pouze na základě pokynů p. [jméno FO]. Pokud by p. [jméno FO] nebyl schopen (ze zdravotních důvodů) vydat pokyn, měl p. [adresa] jednotlivé záležitosti, které byly urgentní konzultovat s právními zástupci pana [jméno FO] a jednat dle jejich doporučení, nebo vyčkat pokynu pana [jméno FO]. Dohoda o správě majetku a vzájemné pomoci p. [jméno FO] a p. [jméno FO] byla pouze ústní. Až následně, po více než roce léčení a rekonvalescence, kdy p. [jméno FO] pak již byl schopen začít opět v plném rozsahu pracovat, požádal p. [adresa] o podpis smlouvy o plné správě jeho majetku a majetku jeho firem, a to [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] Předmětnou smlouvu připravovala právní zástupkyně pana [jméno FO] [Jméno advokátky] (toho času [jméno FO]), když dne [datum] zaslala p. [adresa] návrh smlouvy emailem. Tomuto návrhu předcházela e-mailová komunikace o vypracování smlouvy, kterou přikládáme. K podpisu návrhu smlouvy o správě cizího majetku ze strany p. [jméno FO] nedošlo. Odkazuje zde na samotný návrh smlouvy, kdy v textu v čl. 8) Odměna správce – je v bodě e) upravena odměna i za správu v období do [datum].

16. Z e-mailové komunikace (č. l. 24-26) vedené mezi [jméno FO] a Mgr. [jméno FO] bylo zjištěno, že v únoru [rok] komunikovali ohledně přípravy smlouvy o správě majetku mezi [jméno FO] a [jméno FO] Návrh smlouvy pak Mgr. [jméno FO] zaslala panu [jméno FO] dne [datum]. Dne [datum] zasílal i pan [adresa] Mgr. [jméno FO] návrh smlouvy podle smlouvy pana [jméno FO], advokátka mu odpověděla, že poslat může, ale že tvoří komplexnější smlouvu.

17. Nepodepsanou Smlouvou o plné správě cizího majetku (č. l. 28-30) bylo zjištěno, že správci [právnická osoba]. a [jméno FO] by podle smlouvy spravovali majetek beneficienta – žalovaná, jednatel žalované a další jeho společnosti. Mezi povinnosti správce by patřila i správa vedení finančních operací a dispozice s bankovními účty. Podle článku 8) by správci náležela odměna, a to mimo jiné i za období od …. do [datum], která by byla vyfakturována fakturou vystavenou ke dni [datum] se splatností [datum] na osobu [jméno FO]. Je dále pravdou, že v článku 3) je uvedeno, že správce potřebuje souhlas beneficienta v případě provedení platby v částce nad …. Kč.

18. Z právě uvedené e-mailové komunikace vč, obsahu návrhu smlouvy soud bere za prokázané, že tato komunikace proběhla až poté, co byly žalované doručeny shora citované faktury, které žalobkyně nyní vymáhá. Z uvedených pak v žádném případě nevyplývá, že by žalovaná měla zájem uhradit zbylé faktury, a to zejména s ohledem na to, že v navrhované smlouvě si strany měly teprve dohodnout výši odměny i za rok [rok].

19. Z e-mailu odeslaného [jméno FO] dne [datum] panu [jméno FO] (č. l. 35) vyplývá, že mu zasílá smlouvu na poskytování služeb, jak se domlouvali. Z Připojené Smlouvy o poskytování služeb (č. l. 36-38) soud zjistil, že nedošlo k jejímu podpisu, nicméně měla být uzavřena mezi žalovanou, jejím jednatelem a dalšími jeho společnostmi a žalobkyní na straně druhé s tím, že záměrem bylo připravit prodej nemovitostí společností jednatele žalované a žalobkyně jako poskytovatelka měla v této souvislosti poskytovat ekonomickou a konzultační činnost atd. Mezi stranami měla být taktéž sjednána odměna, která by byla fakturována. Nemovité věci žalované, pak byly v návrhu označeny souhrnně jako „objekt Merkur“ (viz č. l. 36verte).

20. Z Faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] (č. l. 55) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. vyúčtovala společnosti [právnická osoba] částku 60 500 Kč, vč. DPH 10 500 Kč, za administrativní činnost za leden a únor [rok], která byla splatná dne [datum]. Platba měla být zaslána na účet č. [číslo] pod variabilním symbolem [var. symbol].

21. Z Faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] (č. l. 56) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. vyúčtovala společnosti [právnická osoba] částku 1 149 500 Kč, vč. DPH 199 500 Kč, za přípravu a zpracování podkladů pro prodej podniku [právnická osoba], která byla splatná dne [datum]. Platba měla být zaslána na účet č. [číslo] pod variabilním symbolem [var. symbol].

22. Z emailové komunikace (č. l. 57-59) vyplynulo, že [datum] [jméno FO] žádal pana [jméno FO], že by si zase uhradil DPH z vyfakturovaných částek. Jednalo se mimo jiné i o částku 2x 50 000 Kč za leden a únor [rok]. Dne [datum] [jméno FO] psal panu [jméno FO], že mu má poslat DPH z faktur, které si odsouhlasili a jsou vystavené. I z tohoto e-mailu, resp. ze skutečnosti, že na něj nebylo žádným způsobem reagováno, nelze dovodit souhlas žalované s úhradou DPH, případně se souhlas s vyúčtovaným dluhem.

23. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], vč. oznámení o postoupení pohledávky (č. l. 111-114) soud zjistil, že žalobkyně postoupila pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení, na společnost [právnická osoba] Z Dohody o zrušení smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. výpisu transakcí z účtu (č. l. 188-189) bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou již opět náleží žalobkyni. Soud uzavřel, že s ohledem na uvedená fakta, je žalobkyně nadále aktivně legitimovaná k vymáhání žalobou uplatněné pohledávky.

24. V dalším řízení soud provedl v souladu s pokynem krajského soudu dokazování ve vztahu k tvrzením žalované, že dluh v době uznání neexistoval, tak jak je označila u jednání odvolacího soudu.

25. Ze článku ze serveru idnes.cz nazvaného „Hotelové domy v [adresa] dále chátrají. Změna majitele zatím nepomohla“ ze dne [datum] (č. l. 60) soud zjistil, že jednatel žalované se vyjádřil tak, že se budovy komplexu žalované nesnaží prodat a že po koupi měli velké náklady spojené s tím, že museli nejprve ukončit provoz ubytovny, poté následovaly čistící a projekční práce i další nezbytnosti. Informace uvedené jednatelem žalované v tomto článku korespondují s výpověďmi níže uvedených svědků, zejména Ing. [jméno FO] a pana [jméno FO] stran vyklizení nájemníků z ubytovny a projekčních prácí.

26. Ze článku ze serveru idnes.cz nazvaného „[hodnota] už není ubytovnou. Dvě stě lidí v [adresa] se muselo stěhovat“ ze dne [datum] (č. l. 163) soud zjistil, že jeden z nájemníků uvedl, že se v říjnu [rok] odstěhoval z [hodnota] do ubytovny [právnická osoba]. Z článku dále vyplývá, že většina klientů se již přesunula do další ubytovny [právnická osoba], někteří si našli jiné bydlení, na [adresa] zůstat nemohli, protože soukromý majitel, který letos hotelový areál odkoupil, má s komplexem jiné plány. Rovněž informace v tomto článku jsou v souladu s výpověďmi slyšených svědků. Článek byl sice předložen až u jednání dne [datum], ale s ohledem na poučení dané žalované u jednání odvolacího soudu, okresní soud vyšel z toho, že se jedná o důkaz přípustný.

27. Z přiznání k dani z příjmů právnických osob za období [datum] až [datum] vč. účetní závěrky a vybraných údajů z výkazu zisku a ztráty (č. l. 62-68) soud zjistil, že v daném období vykázala žalovaná výsledek hospodaření ve výši 15 103 Kč, společnost neměla zaměstnance (č. l. 68verte poslední řádek). Žalovaná taktéž vykázala tržby z prodeje výrobků a služeb ve výši 1 963 000 Kč, v minulém období se jednalo o částku několikrát vyšší, a to částku 5 848 000 Kč. Pokud se jedná o výkonovou spotřebu žalovaná vykázala 1 106 000 Kč, v minulém období se opět jednalo o částku vyšší, a to 7 065 000 Kč. K tomu soud pak pro doplnění dodává, že výkonovou spotřebou je myšleno nálady na vynaložené na prodané zboží, na energie a materiál a na služby (kde může patřit např. opravy, údržby). Porovnáním tržeb z prodeje a výkonových spotřeb za léta [rok] a [rok] je zřejmé, že v roce [rok] došlo k výraznému poklesu až utlumení činnosti žalované, nebylo potřeba vynakládat vysoké částky na energie, opravy apod., což zcela odpovídá provedeným výslechům svědků.

28. Z přiznání k dani z příjmů právnických osob za období [datum] až [datum] vč. účetní závěrky a vybraných údajů z výkazu zisku a ztráty (č. l. 69-75) soud zjistil, že v daném období vykázala žalovaná výsledek hospodaření ve výši mínus 1 633 677 Kč, společnost neměla zaměstnance (č. l. 75verte poslední řádek). Žalovaná vykázala tržby z prodeje výrobků a služeb ve výši 1 419 000 Kč, a výkonovou spotřebu vykázala ve výši 1 193 000 Kč. V porovnání s předcházející účetní závěrkou je pak zřejmé, že činnost žalované se nijak neobnovila, spíše stagnovala, a to až do té míry, že se žalovaná dostala ve výsledku hospodaření do záporných hodnot, což opět zcela odpovídá tvrzením žalované v tomto řízení.

29. Z rozvahy žalované ke dni [datum] a přílohy k účetní závěrce ke stejnému dni (č. l. 160-162) soud zjistil, že v tomto roce měla žalovaná jednoho zaměstnance.

30. Soud na základě čtyř předcházejících odstavců vyšel ze závěru, že minimálně od roku [rok] docházelo k výraznému utlumování činnosti žalované, jak to vyplývá z vykázaného výsledku hospodaření, když zejména v roce [rok] již byl výsledek záporný. I když tedy mohla mít žalovaná v nájmu v některé z budov komplexu služby (stolař, masér apod., jak zmiňovali svědci) a rovněž poskytovat k pronájmu střešní prostory, nejednalo se již o činnost tak rozsáhlou, aby žalovanou držela v kladných výsledcích hospodaření.

31. Z výslechu svědka Ing. [jméno FO] soud zjistil, že se jako projektant dostal k [adresa] přes pana [jméno FO], mohlo to být v roce [rok], [rok], jeho úkolem bylo zajistit projekční práce projekční práce a další náležitosti k tomu, aby se změnil třeba na bytové domy. Po koupi se [právnická osoba] během chvilky vystěhoval z důvodu úspor, přechodně tam bylo pár nájemců ve spodní společenské části, bylo tam papírnictví, něco jako hospoda, truhlář, na střeše byly antény českých telekomunikací, které mu volaly, když potřebovali antény spravovat, aby jim otevřel. Sám pak dům zabezpečil, aby se tam nepohybovaly nepřizpůsobivé osoby, všechny objekty byly uzavřené. Mimo pana [jméno FO] jednal s majitelem panem [jméno FO], z hlediska účetnictví, když se to vyklízelo tam byl pan [jméno FO] s paní [jméno FO], případně policie. [jméno FO] se taky staral, když něco bylo třeba, přesouval si lidi si přesouval na jiný dům, který měl v [adresa]. Jednal s úřady jako Magistrátem města [adresa], stavebním úřadem. Z hlediska stavebních věcí jednal s úřady on, z hlediska finančních asi pan [jméno FO], jezdil všude na takové věci. Jednal také s [právnická osoba], pamatoval si, že jednou byli u nich v centru, ale nebylo moc více o čem, smlouva byla daná x let zpětně, do změn už neviděl. Technické věci a plány řešil on s s panem [jméno FO] a s panem [jméno FO]. Co se týká účetnictví, jednal s paní [jméno FO], např. vezl jí doklady, ale vedle ní seděl vždycky pan [jméno FO] v kanceláři, ale účetní záležitosti řešila paní [jméno FO], jako účetní. Dělaly se přípravné práce, dělaly se studie i toho společného pavilonu, tam se zahájily práce, probíhala výměna velkého okna, postupně se to tam rozjíždělo. Práce si řídil pan [jméno FO] a on, protože měl kontakty. Kdo práce financoval, nevěděl, domníval se, že majitel pan [jméno FO]. Hotelový dům [hodnota], celý komplex, má 4 objekty – áčko, béčko, céčko a společenský pavilon dlouhý, ten propojený, respektive pět, to je objekt před cestou, který není propojený. Hotelový dům jako dům bylo podle něj asi áčko, béčko byla ubytovna, céčko byla kancelářská budova. Postupně se to uzavíralo všechno, céčko bylo uzavřeno, béčko tam byli ti lidi, co se stěhovali, áčko bylo uzavřeno od začátku, respektive bylo uzavřeno jako první, bylo v nejlepším stavu. Vztah mezi pány [jméno FO] a [jméno FO] neznal, ale tykali si.

32. Výpověď tohoto svědka byla věrohodná, korespondovala s ostatními provedenými důkazy, zejména výslechy ostatních svědků, kteří se shodně vyjádřili ohledně poměrů na [adresa], jakož i s listinami v podobě účetních závěrek a rozvah žalované za roky [rok] a [rok]. Svědek taktéž potvrdil, kdo měl na starosti účetnictví a také z jeho výpovědi lze vzít za prokázané, že [jméno FO], případně žalovaná neměli ohledně [adresa] v předmětné době na starosti žádnou činnost a žádné záležitosti. Záležitosti [adresa], který byl v letech [rok] a [rok] uzavřen, až na nájemníky v nebytových prostorech a antény na střechách, uzavřen a nevyvíjela další ekonomickou činnost. Svědek se rovněž vyjádřil k jednotlivým budovám [adresa].

33. Soud vyslechl zmiňovaného svědka [jméno FO], který byl společníkem pana [jméno FO] a zná i pana [jméno FO], soud zjistil, že hotelový dům, [adresa] kupovali on a pan [jméno FO] se záměrem ho přestavět. Zákazníci, co byli na [adresa] se přestěhovali do druhého objektu pana [jméno FO], na [adresa]. Nájemníci se službami, byly tam masáže, papírnictví, stolař, nějaká restaurace a kanceláře, postupně odešli, poslední odešel 4, 5 roků zpět. S nájemníky jednal asi pan [jméno FO] a občas i pan [jméno FO]. Když hotelový dům koupili, tak tam zaměstnanci byli, ale s tím, jak to přestěhovali, tak jsme zároveň i všechny zaměstnance převedli na [adresa], nebylo z čeho je tam platit a víceméně tam byli zbytečně. Studii jim udělala nějaká firma z Brna, protože se jednalo o úplně jiné ceny, nechali to zatím tak a víceméně se starali jen o tak, aby nebyl vykrádán a aby se nedevastoval, dali tam hlídací službu. Občas v budově hořelo, jezdila tam policie, o to se staral pan [jméno FO]. Platily se pak víceméně jenom nějaké zálohy na energie, to řešil pan [jméno FO] v součinnosti s [jméno FO]. [jméno FO] spolupracoval s paní [jméno FO], která dělala účetnictví. K dotazu, co na [adresa] dělal pan [jméno FO] uvedl, že podle něj ty věci dělala paní [jméno FO] a byla domluvená s panem [jméno FO]. Projekt také řešil pan [jméno FO], znal tu firmu z minulosti. Svědek tam dal víceméně pana [jméno FO], aby ho zastupoval a svědek fungoval jako investor. Ohledně projektu a jeho průběhu měl kusé informace od pana [jméno FO]. S panem [jméno FO], případně s nějakou jeho společností za [adresa] určitě nejednal, to bylo jen v případě [adresa], když měl jeho známý zájem o koupi pro někoho. Ve vztahu k [adresa] nezdával panu [jméno FO] žádnou práci. K bankovním účtům žalované měl pravděpodobně přístup pan [jméno FO], svědek přístup neměl. V době [rok], [rok] měla žalovaná asi nějaký úvěr, ekonomicky aktivní nebyla. Procesy a jak bude společnost fungovat nastavoval určitě pan [jméno FO]. o správu nemovitostí ve vlastnictví žalované se staral převážně pan [jméno FO]. S úřady státní správy a s institucemi za společnost [právnická osoba] jednal asi pan [jméno FO]. Pokud se týká smluv, maximálně se upravovala např. smlouva s dodavatelem energií, což asi vyřizoval zrovna pan [jméno FO]. Úsporná řešení probírali s panem [jméno FO] a podle toho rozhodli, aby to bylo ekonomicky dobré.

34. Výpověď svědka byla dle názoru soudu výpovědí věrohodnou, když z ničeho konkrétního nevyplynulo, že by svědek chtěl stranit jedné ze stran sporu. Svědek navíc vypovídal, pokud se týká poměrů a řešení záležitostí okolo [adresa] shodně jako ostatní svědci, které soud vyslechl. Svědek mimo to potvrdil, že účetnictví měla na starosti paní [jméno FO], že s panem [jméno FO] (nebo žalovanou) v souvislosti s [adresa] nikdy nejednal ani mu nezadával žádnou práci.

35. V neposlední řadě byl vyslechnutý i svědek Ing. [jméno FO], který má podíl ve společnosti žalované. [jméno FO] zná pouze po jméně, protože, kdy podíl ve společnosti kupoval, věděl o probíhajícím sporu. V době, kdy společnost kupoval, je majitelem od dubna [rok], tak tam určitě neprobíhala žádná činnost. Před koupí si dělal due diligence, a to asi 2 až 3 roky zpětně před koupí a věděli, že tam žádná aktivita neprobíhala. Před koupí rok jednal s panem [jméno FO] o různých nastaveních nákupu atd, o nemovitosti jako takové se zajímal ještě déle než si našel kontakt na pana [jméno FO]. V době koupě tam byla jediná služba, která se platila, rezervovaný přechod za elektřinu, nic dalšího ho nenapadlo. Jednalo se o nemovitosti, které jsou dlouhodobě neobývané, až nedávno získali stavební povolení na jednu budovu a teprve bude probíhat rekonstrukce. Komplex se skládá z několika budov, všechny jsou momentálně neobyvatelné, nic se tam neděje. Jedná se o budovy áčko, béčko, céčko a komerční prostory. Se stavem komplexu byl seznámen zhruba v roce [rok], kdy se začal zajímat o nákup a dělala se due diligence, dlouhodobě se tam nic nefakturovalo, neprobíhala tam činnost. Tyto informace měl i z médií, vycházely různé články, kde se psalo, že tam jsou bezdomovci a schází se tam omladina. I v roce [rok] měl informace o stavu komplexu, chodil okolo přes park. Účetnictví aktuálně dělá paní [jméno FO], předtím to dělal někdo jiný. o celkovou správu nemovitosti se před koupí staral pan [jméno FO]. [jméno FO] zaslechl, projekt jim dělal Ing. [adresa].

36. I výpověď Ing. [jméno FO] soud považoval za věrohodnou, když byla zcela v souladu s výpověďmi ostatních slyšených svědků, jakož i s listinami v podobě účetních závěrek a rozvah žalované, které byly k důkazu provedeny. Ing. [jméno FO] mimo jiné potvrdil, že žalovaná nebyla ekonomicky aktivní minimálně v letech [rok] a [rok] (tj. 2 až 3 roky od roku [rok], kdy si před koupí prověřoval poměry žalované). Soud neměl za to, že by výpověď jmenovaného nebyla použitelná jako důkaz, pokud byl poučen v rozporu s § 126 odst. 4 o. s. ř., když se sice jedná o opomenutí, nicméně vzhledem k obsahu poučení a skutečnosti, že jednatel žalované se rozhodl vypovídat a z ničeho nevyplynulo, že by se svou výpovědí nesouhlasil (ostatně sama žalovaná jeho výslech navrhovala), nemělo by poučení dle § 131 o. s. ř. na jeho výpověď žádný vliv. Nadto žalovaná výslech jednatele navrhla k prokázání svých tvrzení a soud dospěl k závěru, že pokud by chtěl rozhodnout o tom, že žalovaná neunesla břemeno důkazní, nemohl by tak učinit, aniž by výslech Ing. [jméno FO] provedl (toliko k tomu, že výslech účastníků řízení má být prováděn jen za situace, že tvrzenou skutečnost nelze prokázat jiným způsobem).

37. Z výpovědi svědka [jméno FO], který byl od [datum] zaměstnancem [právnická osoba], soud zjistil následující. Na [adresa], který měl stejného majitele nejezdil, nevyvíjel tam žádné aktivity, pouze když bylo potřeba nutnou údržbu zeleně, anebo když bylo někdo nějaké narušení do jednotlivých objektů, tak zajišťoval s údržbou hotelového domu [adresa] opravu např. rozbitých oken, rozbitých dveří apod. [adresa] jako takový proto zná, ale v té době už byl kompletně vyklizený, nikdo tam nebyl. Celý ten komplex je rozdělený na čtyři budovy, A, B, C a komerční areál. Áčko fungovalo jako hotel, béčko fungovalo jako ubytovna, céčko jako pronájem nebytových prostor. Když tam začal, A a B už byly kompletně vyčištěné od nábytku, v komerčních prostorech byli tři nájemníci, někdy v loňském roce (pozn. soudu: výslech proveden v roce [rok]) se rušily smlouvy, jednalo se o komerční areál u cesty. Na [adresa] ho posílal pan [jméno FO]. Na budově a jsou antény, jde o společnost [právnická osoba], integrovaný záchranný systém pod [právnická osoba], kteří na něj byli napojeni, protože když byl výpadek elektrické energie nebo něčeho, tak volali. Toto měli domluveno s panem [jméno FO]. [jméno FO] je solitérní člověk, takže pomocníka neměl. [jméno FO] osobně nezná, zná jenom to jméno, protože když nastoupil [právnická osoba], tak panu [jméno FO] a paní [jméno FO] posílal maily, co se týče faktur, ale to se jednalo všechno [právnická osoba], jak tohle fungovalo na [právnická osoba], nevěděl. S nikým dalším o [právnická osoba] nekomunikoval. Vzhledem k nulové obsazenosti nebyly s [právnická osoba] náklady, o nájemnících to nedovede odhadnout, náklady na teplo, které poskytovala [právnická osoba] byly nula, protože byly zastaveny, voda se účtovala kvartálně, ale to vše chodilo na společnost žalované. V porovnání, jak je to obrovský komplex, mamut, ty tři nájemníci mají minimální náklady.

38. Stejně jako v přecházejících případech, i výpověď tohoto svědka soud hodnotil jako výpověď věrohodnou a z jednotlivých skutkových zjištění vycházel. Svědek shodně potvrdil, že [právnická osoba] byl mimo provoz, shodně popsal budovy komplexu a jejich osud. Svědeckou výpovědí taktéž bylo nepřímo prokázáno, že pan [jméno FO] či žalobkyně neměli v souvislosti s [právnická osoba] na starosti žádnou činnost. Skutečnosti, že žalovaná nevyvíjela činnost a neměla zaměstnance odpovídá i fakt, že svědek byl zaměstnancem jiné společnosti jednatele žalované a z tohoto titulu byl vysílán na [právnická osoba] za účelem různých údržbových prací.

39. Pokud zástupce žalobkyně směřoval své otázky na svědky stran počtu a rozmístění jednotlivých objektů komplexu budov Hotelového domu [právnická osoba] ke znevěrohodnění svědků, pak soud názor nesdílel. Svědci na dotazy ohledně budov odpovídali shodně, doplnili i jak postupně docházelo k uzavírání budov a stěhování nájemníků. Skutečnost, že svědci a případně i žalovaná nazývali celý komplex budov jako Hotelový dům [právnická osoba], nemůže mít význam pro závěr soudu, když předmětem dokazování bylo také to, zda žalobkyně vykonala tvrzené práce pro žalovanou a zda tedy dluh v době případného uznání existoval. Od počátku řízení nebylo podstatné, zda nemovité věci žalované jsou tvořeny jednou či více budovami, ale základní otázkou bylo, zda žalobkyně vykonala činnosti pro žalovanou či nikoliv a tím pádem, zda vznikl dluh vyúčtovaný předloženými fakturami. Výkon činností pak s rozdělením na budovy nijak nesouvisí. Sami svědci uváděli, že komplex byl uzavřen a z jejich výpovědí lze dovodit, že to takto brali, protože se v komplexu nacházelo několik málo posledních nájemců v nebytových prostorech (což je oproti době předchozí, kdy komplex plně fungoval, zcela nepatrný počet) a nájemců střešních prostor. Svědci se vyjádřili jasně k tomu, zda a jakým způsobem přišli do kontaktu s žalobkyní nebo jednatelem žalobkyně, panem [jméno FO]. Nelze nezmínit, že sám pan [jméno FO] nemovité věci tituloval jako „objekt [adresa]“), jak vyplývá z Návrhu smlouvy o poskytování služeb, kterou v listopadu [rok] zaslal jednateli žalované. V tomto směru byly výpovědi svědků zcela jednotné a pro soud tedy věrohodné.

40. Žalobkyně ke zpochybnění věrohodnosti provedených svědeckých výslechů navrhla, aby soud provedl další důkazy k jejichž provedení soud s ohledem na znění § 118b odst. 1 o. s. ř. přistoupil.

41. Z předloženého šanonu faktur soud zjistil, že se jedná o přijaté a vydané faktury žalované za rok [rok] a měsíce leden a únor [rok]. Pokud se jedná o faktury vydané, tak žalovaná vystavila dne [datum] fakturu na přefakturaci leasingu společnosti [právnická osoba] V roce [rok] pak byly měsíčně žalovanou vystavovány faktury paní [jméno FO] (na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor, a to nájemné a služby s tím spojené), společnosti [právnická osoba]. ve třech fakturách (na základě dvou smluv podnájemních, užívání nebytových prostor, a to v jednom případě pouze nájemné a ve druhém případě nájemné a služby s tím spojené a ve třetím případě proběhla fakturace na spotřebu elektrické energie za daný měsíc), společnosti [právnická osoba] (na základě užívání a umístění elektronického komunikačního zařízení, a to v rozsahu nájemného a služeb s tím spojených), společnosti [právnická osoba] (na základě smlouvy o užívání nebytových prostor, a to v rozsahu nájemného a služeb s tím spojených), společnosti [právnická osoba] (na základě nájmu části střešního prostoru, a to v rozsahu nájemného a služeb s tím spojených), [jméno FO] (na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor, a to nájemné a služby s tím spojené), [jméno FO] (na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor, a to nájemné a služby s tím spojené), společnosti [právnická osoba]. (na základě smlouvy o nájmu části střešního prostoru, a to v rozsahu nájemného a s tím spojených služeb), [právnická osoba] [adresa] (na základě smlouvy o nájmu části střešního prostoru, a to v rozsahu nájemného a s tím spojených služeb), dvakrát společnosti [právnická osoba] (na základě užívání nebytových prostor – umístění telekomunikačního uzlu [právnická osoba] a na základě nájmu části střechy), Zařízení služeb pro [právnická osoba] (na základě smlouvy o nájmu části střešního prostoru, a to v rozsahu nájemného a s tím spojených služeb). V měsíci květnu [právnická osoba] přibyla fakturace společnosti [právnická osoba] (za nájemné nebytových prostor na umístění zařízení) a dále v měsíci říjnu [rok] bylo společnosti [právnická osoba]. vyfakturováno věcné břemeno. Co se týká přijatých faktur v roce [rok], žalované byla vystavena faktura, jež je předmětem tohoto řízení č. [hodnota]. Měsíčně pak žalovaná obdržela faktury od společnosti [právnická osoba]. za vedení účetnictví, společnosti [právnická osoba]., [právnická osoba] na zálohy na elektřinu. Následně periodicky faktury Severomoravských vodovodů a kanalizací [adresa] a. s. za vodné a stočné. Rovněž byly přijaty faktury jednotkové faktury od společnosti [právnická osoba], společností [právnická osoba]. Dále se v šanonu nacházejí faktury vystavené na Hotel [právnická osoba], nicméně jako odběratel je zde uvedena žalovaná. V lednu a únoru [rok] se mezi přijatými fakturami nachází opět faktura [právnická osoba]., [právnická osoba]. U vydaných faktur v roce [rok] se opět jedná o faktury měsíční, jak tomu bylo v roce [rok]. Z žádné faktury pak není zřejmé, že byla vytvořena, vydána, přijata žalovanou. Žalovaná nijak nerozporovala, že se jedná o faktury, které jsou v jejím účetnictví. Pokud se na fakturách objevilo razítko a podpis, jednalo se o razítko s názvem žalované a podpis jejího jednatele pana [jméno FO].

42. Z právě rozvedeného šanonu vzal soud za prokázaná tvrzení žalované, že v rámci činnosti žalované byly účtovány pouze smlouvy na užívání několika nebytových prostor z minulosti, jakož i pronájmy střešních prostor. Tyto skutečnosti se pak zcela shodují s výpověďmi slyšených svědků. Stejně tak je šanonem prokázáno, že pro vedení účetnictví měla žalovaná sjednané služby u společnosti [právnická osoba].

43. Výpisem z běžného účtu žalované č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že platby převodem prováděl pan [adresa], stejně tak prováděl bezhotovostní výběry. Za celé období se jednalo o celkem [hodnota] plateb. Porovnáním VS, případně čísel účtu, a přijatých faktur z předloženého šanonu je zřejmé, že i tyto platby provedl [adresa].

44. Plánkem (č. l. 167) bylo zjištěno, že se jedná o plánek stavebníka – žalované, který byl nedílnou součástí stanoviska ze dne [datum] a že jsou zde označeny budovy A až F komplexu budov Hotelového domu [adresa]. Podstatou projektu, ke kterému byl plánek vypracován bylo „Oplocení [adresa]“, když v plánku je zaznačeno původní oplocení a jak s ním bude naloženo a také trasa nového oplocení. Plánek vypracoval Ing. [jméno FO], což odpovídají i skutečnostem, které uvedl jako svědek v rámci své výpovědi.

45. Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni [datum] (č. l. 168-171) bylo zjištěno, že žalovaná je zapsaná jako vlastník pozemků parc. č. [číslo]1, jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Z výpisu soud dále vzal za prokázané, že žalovaná tyto nemovité věci nabyla na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s účinky zápisu k [datum]. Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni [datum] (č. l. 172-175) bylo prokázáno, že nedošlo ke změnám v zápisu a zápis v uvedeném odpovídá tomu, co bylo uvedeno v předcházejícím odstavci. Z připojené katastrální mapy (č. l. 176) soud zjistil rozmístění jednotlivých nemovitých věcí žalované. Soud z toho vzal za prokázané, že po celou dobu, kdy měla dle žalobních tvrzení žalobkyně vykonávat činnost pro žalovanou, byla žalovaná zapsána jako vlastník shora uvedených nemovitých věcí.

46. Na tomto místě je vhodné uvést, že se jedná o již druhé rozhodnutí okresního soudu ve věci. Rozsudek Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl zrušen usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v usnesení uložil okresnímu soudu, aby provedl žalovanou navržené důkazy k prokázání jejího tvrzení, že dluh ve výši, v jaké byl fakturován fakturami žalobkyně, nemohl vzniknout, neboť Hotelový dům [adresa] byl uzavřen a žalobkyně tak nemohla vykonávat správu v takovém rozsahu, aby mohla účtovat částky, které vyúčtovala předmětnými fakturami.

47. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaná, resp. jejich jednatelé v součinnosti se zástupkyní žalované, v únoru [rok] jednali o možnosti uzavřít smlouvu o správě majetku mezi žalobkyní a jejím jednatelem jako správci a žalovanou, jednatelem žalované a jeho společnostmi jako beneficienty. K podpisu písemné dohody však nikdy nedošlo. Ačkoliv je zřejmé, že spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou někdy v minulosti probíhala, tak v řízení nebylo zjištěno konkrétní ujednání stran o vzájemných právech a povinnostech konkrétně mezi žalobkyní a žalovanou (obsah administrativní činnosti, způsob odměňování a výše odměny apod.), když k podpisu návrhu dohod, které byly obsahem e-mailové komunikace, nikdy nedošlo, ostatně o tom nebylo mezi účastnicemi nikdy sporu. Pokud žalovaná v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] uváděla, že po dohodě s panem [jméno FO] se pan [jméno FO] osobně i prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. prováděl pro společnosti pana [jméno FO] správu majetku, staral se o investice, o jednotlivé obchody, o vedení účetnictví, měl přístup k jednotlivým účtům firem, zadával platby, přijímal finance, připravoval listiny k podpisu, nemohou mít tato její tvrzení pro závěr soudu o obsahu dané dohody větší význam, když je právem účastníka řízení užít procesní argumentaci, jakou v daném okamžiku uzná za vhodnou a je pak pouze na něm, zda svá tvrzení prokáže, nebo nikoliv (k rozdílným tvrzením v řízeních srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 33 Cdo 704/2024). Nadto i v uvedeném řízení bylo uváděno, že se vše dělo za supervize jednatele žalované a na základě jeho pokynů.

48. Za administrativní činnost, neznámo, jakou konkrétní činnost, vykonanou v období roku [rok] žalobkyně vyfakturovala žalované částku 363 000 Kč, vč. DPH, která činila 63 000 Kč. Tato faktura č. [hodnota] byla vystavena dne [datum] a byla splatná [datum]. Na této faktuře se nachází podpis jednatele žalované a slovo „převzal“. Na základě této faktury byla pod variabilním symbolem [var. symbol] na účet žalobkyně zaplacena dne [datum] částka 63 000 Kč odpovídající výši DPH. Pokyn k úhradě uvedené částky provedl [adresa] (jednatel žalobkyně), který měl k účtu žalované dispoziční právo, což nebylo mezi stranami sporné. Žalobkyně, resp. její jednatel, pak neměl výslovné zmocnění žalované, případně jednatele, k provedení této transakce. Souhlas nelze dovodit z e-mailu z března [rok], když tento prokazuje pouze to, že jednatel žalobkyně, pan [adresa] žádal o souhlas se zaplacením DPH, na který však dle předložených listin reagováno nebylo. Podpis jednatele na faktuře s popisem převzal pak souhlas taktéž nijak nenahrazuje.

49. Za administrativní činnost, neznámo, jakou konkrétní činnost, vykonanou v období ledna a února [rok] vystavila dne [datum] žalobkyně žalované fakturu č. [hodnota] na částku 60 500 Kč v níž byla zahrnuta DPH ve výši 10 500 Kč. Dne [datum] uhradila žalovaná na tuto fakturu částku 10 500 Kč, tedy opět částku odpovídající DPH. V e-mailové komunikaci pan [adresa] uvádí, že má jednatel žalované poslat DPH u faktur, které si odsouhlasili, přičemž tento e-mail byl zasílán [datum] a následně dne [datum] dochází k proplacení faktury. V tomto případě tak bylo potvrzeno tvrzení žalované, že úhradu DPH provedla z dobré vůle, jednatel žalobkyně ji o to požádal. Z textace žádosti a následného zaplacení DPH tak v řádném případě nevyplývá, že by žalovaná naznačila, že hodlá splnit celý dluh.

50. Mezi žalobkyní a žalovanou proběhla v únoru [rok], tedy v době po vystavení druhé z faktur, emailová komunikace (již zmíněno i shora) ohledně možnosti uzavření písemné smlouvy o správě majetku mezi [jméno FO] a [jméno FO]. Návrh smlouvy pak Mgr. [jméno FO] zaslala panu [jméno FO] dne [datum], který obsahoval ujednání, že správci [právnická osoba]. (žalobkyně) a [jméno FO] by spravovali majetek beneficienta – žalované, jednatele žalované a dalších jeho společností s tím, že mezi povinnosti správce by patřila i správa vedení finančních operací a dispozice s bankovními účty. Podle článku 8) návrhu smlouvy by správci náležela odměna, a to mimo jiné i za období od …. do [datum], která by byla vyfakturována fakturou vystavenou ke dni [datum] se splatností [datum] na osobu [jméno FO]. o smlouvě týkající se přípravy prodeje nemovitých věcí žalované jednali žalobkyně a žalovaná již v listopadu [rok], dle které by žalobkyně poskytovala žalované ekonomickou a konzultační činnost atd., ale ani k uzavření této smlouvy nedošlo.

51. Na žádnou z vystavených faktur nebyla až do rozhodnutí soudu zaplacena žádná další částka. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu z těchto faktur dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne [datum], že dluh neuznává a není si vědoma tvrzené smlouvy mezi ní a žalobkyní, stejně tak nebyla seznámena s konkrétními službami, které jsou obsahem faktur a výsledek činnosti žalobkyně jí nikdy nebyl předán.

52. Žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník řady pozemků v k. ú. [adresa], které spolu tvoří komplex, areál, nazývaný souhrnně jako Hotelový dům [právnická osoba] (nebo [adresa]). Areál se skládá z několika budov, z nichž budova A sloužila jako hotelovým dům, budova B byla ubytovna, budova C byla kancelářská budova, která byla uzavřena od počátku (myšleno od doby, kdy areál koupila žalovaná, což bylo v dubnu [rok]). Budova A se uzavírala jako první, následovala budova B. Další budovy pak byly komerčními prostory. Již minimálně od podzimu [rok] byl ukončován provoz ubytovny a budovy s hotelovým domem, když stávající nájemníci (ubytovaní) byli buď odstěhováni do jiných nemovitých věcí žalované (Hotelový dům [právnická osoba]), případně odešli jinam. Žalovaná totiž měla záměr hotelový komplex přestavět. Od doby vystěhování nájemníků v areálu působilo několik firem, a to v komerčním komplexu, které zde měly provozovny, např. papírnictví, truhlář, masér. Dalším užívacím vztahem byly antény, které se nacházely na střechách budov komplexu, za které žalovaná inkasovala finanční prostředky, jakož i pronájmy střešních prostor. Z důvodu další ekonomické neaktivity žalované v letech [rok] a [rok], bylo třeba platit maximálně zálohy na energie, spotřeby vody, faktury za účetní služby, faktury za telekomunikační služby. Správu těchto vztahů pak nevykonávala žalobkyně, pokud bylo potřeba něco zpřístupnit, zajistila to jiná osoba (myšleno vyslechnutí svědci, zejména Ing. [jméno FO] a pan [jméno FO]). Pro vedení účetnictví měla žalovaná sjednané služby u společnosti [právnická osoba]. Přijaté faktury proplácel [jméno FO], který činil i jiné transakce na účtu vedeného na jméno žalované, přičemž není známo z jakého důvodu takto činil. Projekční práce od doby, kdy komplex nabyla žalovaná, měl na starosti Ing. [jméno FO], který jednal také se stavebním úřadem, s magistrátem, s jednatelem žalované, se kterým řešili i zálohy na energie, úsporná opatření, případně stran technických věcí s panem [jméno FO], který byl v celé věci spíše investorem, a ohledně účastnictví jednal s paní [jméno FO], případně jednal s Policií, když byl v komplexu nějaký problém. Ostatní jednání měl na starosti jednatel žalované, byl spíše sólista a neměl pomocníky. Udržovací práce a případné pouštění vlastníků antén do budov, měl na starosti zejména zaměstnanec jiné společnosti žalované pan [jméno FO], kterého úkoloval jednatel žalované. Minimálně od [datum] neměla žalovaná žádné zaměstnance, v předchozím roce měla žalovaná jen jednoho zaměstnance. V kalendářním roce [rok] žalovaná vykázala násobně menší tržby než v roce [rok], stejně tak násobně menší výdaje na energie, opravy apod., což souviselo s útlumem činnosti žalované. V roce [rok] byl výsledek hospodaření žalované již v záporných číslech.

53. Jméno žalobkyně, ale spíš jejího jednatele [adresa], bylo spojeno pouze s účetnictvím, a to tak, že jmenovaný seděl v kanceláři s paní [jméno FO], která pro žalovanou vykonávala účetnictví v rámci společnosti [právnická osoba]., které žalovaná hradila měsíční úhrady za tuto činnost. [jméno FO] či nějaká jeho společnost pak byla svědkem [jméno FO] jmenována pouze v souvislosti s jinou společností jednatele žalované ([právnická osoba]). Žádný ze svědků pak neuvedl žádné konkrétní činnosti, s nimiž by byla spojena žalobkyně nebo její jednatel a které by se týkaly činností uvedených v žalobě.

54. V řízení byl tudíž prokázán opak toho, co žalobkyně tvrdila, a to, že žalobkyně pro žalovanou vykonávala činnost v rozsahu uvedeném v žalobě. Svědci shodně potvrdili, že pokud se dostali do kontaktu se žalovanou, navíc vždy mluvili o osobě [jméno FO], bylo to v kontaktu s paní [jméno FO], která pro žalovanou dělala účetnictví. V této souvislosti svědci nebyli schopni uvést, co tam pan [jméno FO] konkrétně dělal a uváděli, že byl kolegou paní [jméno FO]. Pokud žalobkyně předložila šanon faktur, tak z těchto žádným způsobem nevyplývá, že by je vystavovala, zpracovávala žalovaná. Výpisem z účtu pak bylo prokázáno pouze to, že platby, i na předložené přijaté faktury žalované, provedl [jméno FO], nikoliv výslovně žalovaná. I za předpokladu, že by tak [adresa] činil jménem žalované, nemohly platby (které navíc nebyly ani vyjmenovány v seznamu činností v žalobě) odůvodnit pohledávku, kterou žalobkyně vyúčtovala v uplatněných fakturách. Nadto z předloženého šanonu faktur vyplynulo, že žalované byly vystavovány faktury společností [právnická osoba]. za vedení účetnictví.

55. Žalobkyně prodala dluh vymáhaný v tomto řízení na společnost [právnická osoba], nicméně tato dohoda byla následně zrušena a žalobkyně je tak nadále majitelkou vymáhané pohledávky.

56. Podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

57. Shora citované ustanovení spojuje účinky uznání zbytku dluhu pouze s plněním částečným, nikoli dílčím (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1008/2009). O plnění částečné jde tehdy, jestliže dlužník poskytne věřiteli na plnění svého závazku pouze část předmětu plnění (například v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo. Platí rovněž to, že smyslem a účelem ustanovení zákona o uznání závazku částečným plněním bylo zakotvit zásadu, že pokud osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává. Naopak druhá strana závazkového vztahu (věřitel), na jejíž dluh je plněno, je s ohledem na zásadu poctivosti formulovanou v § 6 zákona č. 40/1964 Sb. oprávněna očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plněním, a to i prostřednictvím třetí osoby se souhlasem dlužníka, závazek vůči ní uznává. Tyto závěry dřívější judikatury lze vztáhnout i na vztahy vzniklé za účinnosti o. z. Tento fakt potvrzuje i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013, kde jest uvedeno, že plnění třetí osoby na část dluhu dlužníka se považuje za uznání závazku dlužníka, jestliže bylo učiněno s jeho souhlasem a dlužník nedal najevo, že ve zbývajícím rozsahu pohledávku věřitele zpochybňuje. Ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo 2914/2015 pak byl řešen případ, kde žalovaná dala najevo i slovně, že zaplatí částku, nicméně až s dlouhým časovým odstupem začala protestovat proti částce, což Nejvyšší soud vyhodnotil jako účelové. O posledně jmenovanou situaci se však v daném případě nejednalo, neboť žalovaná nikdy nedala najevo, ať už ústně či písemně, že by zbylou část z vyfakturovaných částek hodlala uhradit.

58. Částečné plnění však nezpůsobuje uznání zbytku závazku samo o sobě, ale soud musí hodnotit všechny okolnosti věci. Teprve na jejich základě může vzniknout vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Uznáním dluhu dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Za situace platného uznání dluhu však nelze učinit závěr, že oprávněný věřitel neunesl ohledně skutečnosti, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, důkazní břemeno. Prakticky tedy mohou nastat jen dvě možné situace – buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka založená utvrzením dluhu, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka [viz LASÁK, Jan. § 2053 [Prohlášení v písemné formě]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1299]. Tato komentářová literatura má oporu v judikatuře Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 24 Cdo 3405/2023, nebo ze dne 24. 2. 2009 sp. zn. 23 Cdo 4777/2008), kde Nejvyšší soud uvádí, že „k otázce posouzení okolností, z nichž lze usoudit, zda částečným plněním uzná dlužník zbytek dluhu, nepostačuje, že dlužník částečně plní svůj závazek, ale musí být splněna i druhá podmínka, že k částečnému plnění došlo za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že dlužník jeho poskytnutím uznává i zbytek závazku. Při hodnocení toho, zda lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku, je třeba vycházet z celkového jednání dlužníka. K závěru o tom, že není naplněna druhá podmínka, nemusí vést pouze skutečnost, že dlužník zbytek závazku po částečném plnění výslovně odmítl, postačí, že z celkového jednání dlužníka vyplývá, že nehodlá hradit cely dluh. Dlužník není povinen sdělovat věřiteli, že se jedná pouze o dílčí platbu a že nehodlá zbytek dluhu doplatit, jestliže dal již předtím jasně najevo, že zbytek dluhu neuznává a z okolností předcházejících hrazení dluhu a z jednání dlužníka muselo být věřiteli jasné, že dlužník nehodlá celkový dluh uhradit. Současně bylo dovozováno, že dlužník uznal zbytek dluhu, plnil-li částečně svůj dluh vůči věřiteli za situace, kdy před tímto plněním nebo později nezpochybnil celkovou výši dluhu, ani příp. nevytkl vady plnění.

59. Uznání dluhu plní zajišťovací funkci tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání a tím ve sporu posilu procesní pozici věřitele, neboť v něm nemusí dokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Procesní obrana žalované byla primárně vystavěna na argumentaci, že dluh nevznikl, jinými slovy řečeno je fiktivní, a bylo tak na ní, aby prokázala, že závazek nevznikl, tedy, že v době uznání neexistoval, přičemž důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu leželo na ni, a to i bez uznání dluhu, které toliko posílilo procesní pozici žalobkyně. Není tedy pravdou, jak uváděla žalobkyně, že pokud by krajský soud měl za to, že k uznání nedošlo, nepoučoval by žalovanou, jak to učinil. Možnost žalované tvrdit a prokazovat neexistenci dluhu v době uznání totiž stojí vedle břemen žalobkyně stran uznání závazku a tyto okolnosti tedy mohou být prokazovány zároveň.

60. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně vystavila žalované dvě faktury za odvedenou (neurčitou) administrativní činnost, na tyto dvě faktury bylo plněno částečně, a to tak, že na ně byla uhrazena vždy celá DPH. V jednom případě se jednalo o platbu, kterou provedl jednatel žalobkyně a v jednom případě platbu provedla sama žalovaná, když tak činila na žádost jednatele žalobkyně, aby uhradila DPH. Pokud se soud následně zabýval tím, zda tato částečná plnění mohly mít za následek uznání zbytku dluhu, tak dospěl k závěru, že nikoliv. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná poté, co bylo DPH z předmětných faktur uhrazeno, hodlala uhradit i zbylou část dluhů, opakem je, že na svůj dluh následně již nijak nereagovala, a to až do doby než obdržela předžalobní upomínku od žalobkyně, jak bylo shora prokázáno. Takové chování pak v souladu se shora rozvedenou judikaturní praxí nemohlo založit uznání zbytku dluhu, když z chování žalované nijak nevyplynulo, že zbývající část dluhu hodlá v budoucnu uhradit. Žalovaná, konkrétně její jednatel pak ani nereagoval na e-mail žalobkyně, resp. jejího jednatele pana [jméno FO], že si z předložených (otázka vlastně jakých) faktur uhradí DPH. Pokud žalovaná pak sama uhradila DPH, jednalo se tak o pouhé dobrodiní, když jí o to požádal pan [jméno FO]. Z ničeho pak nemohlo být pro žalobkyni zřejmé, že žalovaná zbytek dluhu uhradí, když nic takového nevyplynulo ani z jejich komunikace před touto platbou ani po ní. Nadto po vystavení druhé z faktur začala mezi žalobkyní, jejím jednatelem, a zástupkyní žalované jednání o uzavření písemné smlouvy o správě majetku, která by svým obsahem mohla odpovídat tomu, co tvrdí žalobkyně, nicméně k jejímu uzavření nikdy nedošlo. Soud však z návrhu smlouvy, který byl v komunikaci připojen dovozuje neochotu žalované plnit zbytek dluhu, když v návrhu smlouvy byla výslovně stanovena odměna i za rok [rok] (který žalobkyně již vyfakturovala). Toto tedy zcela odpovídá tvrzením žalované, že nic hradit nechtěla, dokud nevěděla, jaké konkrétní činnosti pro ni žalobkyně v daných obdobích odvedla, či dokud nebude písemný smluvní základ pro takové plnění. Neochotu žalované uhradit zbývající část dluhu pak odpovídá i její reakce na výzvu před podáním žaloby, kde se vyjádřila tak, že dluh neuznává.

61. I v případě, že by snad takové částečné plnění, založilo uznání dluhu, bylo v řízení prokázáno, že dluh, tak jak byl ze strany žalobkyně vyúčtován předmětnými fakturami, nemohl v době uznání vzniknout ve výši, jak byl fakturován. Žalovaná v rámci své procesní obrany tvrdila a prokázala, že v roce [rok] a v měsících leden a únor [rok] byly její nemovité věci užívány zcela okrajově a že v nich neprobíhala rozsáhlá ekonomická činnost. Bylo prokázáno, že v uvedené době měla žalovaná uzavřeny smlouvy o užívání částí nemovitých věcí s několika osobami (jednalo se o služby jako stolařství, papírnictví, masáže) a dále pronajímala několika osobám střešní prostory zejména za účelem umístění telekomunikačních zařízení. Ekonomická činnost tak fungovala pouze v rozsahu inkasování nájemného a služeb, které bylo shodné každý měsíc. Vedení účetnictví pak měla žalovaná nasmlouvané u jiné osoby. V řízení pak nebylo nijak prokázáno, že by se na jakékoliv činnosti, jak jsou v žalobě vyjmenovány, podílela přímo žalobkyně a je tudíž zřejmé, že dluh tak jak byl fakturován v žádném případě nemohl vzniknout ve výši, jak požaduje žalobkyně.

62. Protože soud měl za to, že dluh, který měl být uznáván v době uznání netrval, resp. nemohl vzniknou v rozsahu takovém, v jakém byl vyfakturován, a že zároveň ani nedošlo k uznání dluhu, poučil žalobkyni u jednání dne [datum] podle § 118a odst. 1, odst. 2, odst. 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy k tomu, jaký byl konkrétní rozsah činností, které žalobkyně provedla pro žalovanou v rozhodném období (jaké konkrétní práce jsou obsahem faktur, které jsou obsahem žaloby), na základě čeho konkrétně žalobkyně dospěla k pohledávkám v žalované výši (jakým způsobem určila hodnotu tvrzených činností, které vyfakturovala), případně jaká je hodnota tvrzených provedených činností. Soud dal žalobkyni poučení i v souladu s odstavcem 2 citovaného ustanovení, protože měl za to, že pokud by žalobkyně neprokázala uzavřenou smlouvu mezi ní a žalovanou, mohlo by se jednat i o bezdůvodné obohacení. Žalobkyně však na toto poučení daném soudem reagovala tak, že nemá další tvrzení a důkazy a v dalším setrvala na tom, že dle jejího názoru žalovaná nevyvrátila domněnku, že dluh v době uznání trval. Protože soud byl jiného názoru a žalobkyně k prokázání svých činností a jejich hodnotě nic dalšího netvrdila ani neprokázala, s přihlédnutím ke všemu shora uvedenému žalobu zamítl.

63. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalovaná plný úspěch, proto je žalobkyně povinna uhradit jí plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 a ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 157 663 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT (u těchto ustanovení nedošlo s účinností od 1. 1. 2025 ke změně, proto soud úkony právní pomoci nerozděluje) ve výši 126 100 Kč za třináct úkonů právní služby učiněné zástupkyní žalované [příprava a převzetí zastoupení, reakce na výzvu k plnění z [datum], odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu z [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání [datum], odvolání vč. doplnění [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání odvolacího soudu [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum],] po 9 700 Kč, dále částkou 3 300 Kč jako jedenáct režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 za každý provedený úkon do data 31. 12. 2024, částkou 900 Kč jako dva režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025 za každý provedený úkon od 1. 1. 2025, to vše včetně 21% DPH z částky 130 300 Kč, tj. ve výši 27 363 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalované jako registrovaný plátce DPH. Soud žalované nepřiznal náhradu za vyjádření ze dne [datum] (č. l. 148), když se jednalo o úkon spočívající ve sdělení adres navrhovaných svědků, tedy doplnění návrhu, který byl již jednou přednesen a v tomto směru nebyl perfektním. Žalované rovněž nebyla přiznána náhrada za účast u jednání dne [datum], když zástupkyně žalované se sice k soudu dostavila, ale z důvodu omylu opožděně až v době, kdy již byl rozsudek vyhlášen a odůvodněn, pročež jí byl pouze krátkou cestou doručen protokol o vyhlášení rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

Poučení