Sp. zn.: 4452/2017/VOP/RM

Právní věta

I. Nezbytným předpokladem vydání zajišťovacího příkazu (podle § 167 daňového řádu) je vždy existence odůvodněné obavy, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi. U dosud nestanovené daně musí být přiměřeně pravděpodobné i budoucí stanovení daně. V souladu s cílem správy daní lze mít odůvodněnou obavu o vybrání daně v situaci, kdy je skutečně a vážně ohrožen příjem veřejného rozpočtu

II. Nesplnění, byť jedné z podmínek (přiměřená pravděpodobnost stanovení daně nebo odůvodněná obava o vybrání daně) pro vydání zajišťovacího příkazu, vylučuje možnost vydat zajišťovací příkaz. „Slabší důvody“ svědčící existence jedné z podmínek však lze kompenzovat „silnějšími důvody“ svědčícími pro druhou z nich.

III. V případech právně sporných, lze zajišťovací příkaz vydat zpravidla jen tehdy, existují-li silné důvody svědčící o existenci odůvodněné obavy o vybrání daně.

IV. Zvažuje-li správce daně vydání zajišťovacího příkazu, je povinen vynaložit veškeré úsilí k získání všech dokladů a zjištění všech skutečností (tedy i těch ve prospěch daňového subjektu) týkajících se pravděpodobnosti stanovení daně a obavy o její budoucí dobytnost.

V. Po vydání zajišťovacího příkazu by se správce daně měl nejprve pokusit zajistit výběr daně prostřednictvím zástavního práva k majetku daňového subjektu a k invazivnějším nástrojům daňové exekuce přistoupit teprve, pokud zřízení zástavního práva nepřichází v úvahu s ohledem na majetkovou situaci daňového subjektu či je-li nedostatečné.

VI. Správce daně by měl nad rámec poučovací povinnosti stanovené v § 6 odst. 3 daňového řádu daňový subjekt dotčený zajišťovacím příkazem poučit o možnosti využití zajišťovacích institutů (ručení třetí osoby, finanční záruka).

VII. V případě vydání zajišťovacího příkazu by se měl správce daně pokusit neprodleně kontaktovat daňový subjekt a projednat s ním akceptovatelné způsoby zajištění daňové povinnosti, které by v co nejmenší míře zasáhly do jeho fungování.

VIII. Správce daně je povinen v pravidelných intervalech přezkoumávat trvání podmínek pro zajištění daně. Výsledek takového přezkumu musí být zřejmý ze správního spisu.

IX. Pokud krajský soud zruší pouze rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu, aniž výslovně řeší otázku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí o odvolání, je nepřijatelné, aby správce daně automaticky dovozoval, že jsou dány předpoklady pro pokračování odvolacího řízení.

X. Zruší-li soud současně rozhodnutí o odvolání i zajišťovací příkaz, náleží daňovému subjektu úrok z neoprávněného jednání správce daně.