17 Co 153/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou se sídlem adresa proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , bytem Adresa žalované A oba zastoupeni Jméno žalované C , advokátem se sídlem adresa o uvedení do původního stavu a zaplacení 58 734 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2024, č. j. 37 C 44/2021-131, I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadených výrocích II, III a IV potvrzuje.II. Žalovaní jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 9 958,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno Zástupce, , advokátky se sídlem v , adresa, .

1. Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 37 C 44/2021-131, že řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalovaných 1. a 2. domáhala solidárního zaplacení částky 2 980 Kč, zastavuje (výrok I). Výrokem II byla žalovaným 1. a 2. uložena povinnost na svůj náklad společně a nerozdílně odstranit stavební suť z části pozemku parc. , číslo parcely, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře , číslo, ², jak je vyznačena v geometrickém zaměření , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 24 spisu), který je součástí rozsudku, a uvést ji do původního stavu do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III byla žalovaným 1. a 2. uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 55 754 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV byla žalovaným 1. a 2. uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 71 003 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba žalovaní a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Odvolání žalovaných směřovalo proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně vyjma výroku I, jímž bylo řízení zastaveno ohledně částky 2 980 Kč. Žalovaní namítají, že soud prvního stupně nezjistil spolehlivě a úplně skutkový stav, neboť nebyly prokázány skutečnosti tvrzené žalobkyní, kdy soud prvního stupně nezjistil, jaký je rozsah pozemku, na který byl odpad navezen a objem navezeného odpadu. Žalobkyně dle názoru žalovaných v tomto směru neunesla důkazní břemeno, neboť žalovaní v řízení tvrdili, že na pozemku žalobkyně se vyskytoval stavební odpad již v minulosti. Soud prvního stupně měl proto žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a doložení důkazů, která část pozemku byla zabrána žalovanými a která nikoliv. Nesprávný je závěr soudu prvního stupně, že jde o skutečnost, kterou nelze nikterak prokázat. Žalobkyně mohla a může disponovat fotografiemi pozemku, případně se mohli vyjádřit svědci, kteří si mohou pamatovat, jak pozemek vypadal v minulosti. Žalovaní rovněž poukázali na protokol o průběhu kontroly ze dne 11. 6. 2016, který vymezuje navážku jako plochu o délce 130 m. Soud prvního stupně jim však přikázal odstranit stavební suť z plochy pozemku o rozsahu 753 m², tedy z plochy téměř dvojnásobné. Žalovaní namítají nedostatečně určité prohlášení svědků , jméno FO, a , jméno FO, a považují úvahu soudu prvního stupně za nesprávnou. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že pozemek žalobkyně žalovaní zabrali a v jakém rozsahu, leží na žalobkyni, a jestliže nebylo možné stanovit, jaký rozsah pozemku žalovaní zabrali, mělo dojít k zamítnutí žaloby. Pokud žalovaní na pozemek žalobkyně nějaký stavební odpad navezli, nebyla to velká část navážky a je tedy nespravedlivé po nich požadovat, aby odstranili z pozemku žalobkyně opad v širším rozsahu, než jaký mohli navézt. Žalovaní proto navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně, aby rozhodnutí změnil tak, že žaloba se zamítá.

3. Žalobkyně se k odvolání žalovaných vyjádřila písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné, poněvadž žalovaní se snaží vytvořit iluzi, že pozemek žalobkyně, než jej začala užívat, byl neudržovaný a okolní zahrádkáři na něj umísťovali odpad včetně stavební suti. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku v roce 2014 a dlouho předtím pozemek užívala z titulu nájmu, o pozemek se vždy řádně starala, obhospodařovala jej a žádná suť se na něm nikdy nenacházela. Není tedy žádný důvod prokazovat, který konkrétní odpad se již na jejím pozemku nacházel. Procesní stanovisko žalovaných od počátku řízení bylo takové, že na pozemek žalobkyně nenavezli vůbec žádný odpad. V průběhu řízení však bylo prokázáno, že žalovaní odpad na pozemek žalobkyně coby fyzické osoby navezli, i v podaném odvolání žalovaní překvapivě připouští, že nějaký stavební odpad na pozemek žalobkyně navezli, polemizují však, jak velký byl rozsah navážky. Objektivní rozsah (výměra) navážky nacházející se na pozemku žalobkyně byl zaměřen , tituly před jménem, , jméno FO, , a pokud žalovaní měli o tomto důkazu pochybnosti, mohli, resp. měli předložit důkazy vlastní nebo navrhnout zpracování geometrického plánu. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalovaných bylo podáno v zákonné lhůtě, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal v intencích podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, vyjma výroku I, jímž bylo řízení ohledně částky 2 980 Kč zastaveno, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací důvody, o které žalovaní opřeli své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolateli tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil.

6. Odvolání žalovaných mělo suspenzivní a devolutivní účinky ve vztahu k výrokům II a III rozsudku soudu prvního stupně, jímž byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně na svůj náklad odstranit stavební suť z části pozemku žalobkyně parc. č. , číslo parcely, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře , číslo, , jak je vyznačena v geometrickém zaměření , tituly před jménem, , jméno FO, , který je součástí rozsudku, a zaplatit částku 55 754 Kč, včetně souvisejícího výroku IV o nákladech řízení. Odvoláním žádného z účastníků nebyl napaden výrok I rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaných 1. a 2. solidárního zaplacení částky 2 980 Kč, zastaveno, tento nabyl samostatně právní moci a nestal se předmětem přezkumu odvolacího soudu.

7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 31. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaných odstranění zeminy, kamení a stavebních sutí z části pozemku vyznačeného v geometrickém zaměření, jež je součástí tohoto pozemku (parc. č. , číslo parcely, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, o výměře , číslo, ²), které tam žalovaní neoprávněně jako vlastníci sousedního pozemku navezli. Současně se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání této části jejího pozemku žalovanými v období od , datum, do , datum, ve výši 58 734 Kč. V průběhu řízení vzala žalobkyně výslovně zpět návrh na vydání bezdůvodného obohacení do částky 2 980 Kč, a jelikož žalovaní proti tomuto částečnému zpětvzetí neměli námitek, soud prvního stupně výrokem I řízení ohledně částky 2 980 Kč zastavil.

8. Žalovaní ve svém písemném vyjádření k žalobě nárok žalobkyně neuznali ani zčásti a trvali na zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedli, že jsou spoluvlastníky sousedního pozemku parc. č. , číslo parcely, /1, obec , adresa, , k. ú. , adresa, . Žalovaný 2. s úmyslem postavit mezi pozemky účastníků nový plot na hranici pozemků provedl úpravy terénu, žádný odpad na pozemek žalobkyně však společně se žalovanou 1. neumísťovali a nikterak jej neužívali. Dále žalovaní poukázali na to, že dříve, než žalobkyně začala svůj pozemek užívat, nebyl udržovaný, odpad včetně stavební suti na tento pozemek odstraňovali okolní zahrádkáři.

9. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (dílčím protokolem o průběhu kontroly pozemku žalobkyně ze dne 11. 8. 2016, žádostí žalobkyně ze dne 16. 11. 2016 na , adresa, o odstranění navážky žalovanými, protokolem z místního šetření ze dne , datum, , prohlášeními , jméno FO, ze dne , datum, a , jméno FO, ze dne , datum, , fotodokumentací pozemku žalobkyně, geometrickým zaměřením , tituly před jménem, , jméno FO, ), šetřením na místě samém provedeným soudem prvního stupně dne , datum, , výpovědí svědkyně , jméno FO, , bývalé manželky žalovaného 2., znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně ceny za pronájem pozemku žalobkyně v letech 2018 – 2021 a opakovanými výzvami žalobkyně na odklizení navážky z jejího pozemku adresovanými žalovaným, skutkově uzavřel, že žalovaní 1. a 2. bez právního důvodu zasahují do vlastnického práva žalobkyně k jejímu pozemku parc. č. , číslo parcely, obec , adresa, , k. ú. , adresa, , když bez souhlasu a vědomí žalobkyně jako výlučného vlastníka tohoto pozemku prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . ze svého sousedního pozemku rozhrnuli zeminu se stavební sutí na část pozemku žalobkyně. Skutečnost, že tento odpad žalovaní na pozemek žalobkyně nahrnuli vyplývá z prohlášení svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří potvrdili, že vozidla společnosti , právnická osoba, . přijížděla k pozemku žalovaných a navážela odpad, který byl následně nahrnut též na pozemek žalobkyně. Skutečnost, že navážku prováděli žalovaní jako fyzické osoby a nikoliv společnost , právnická osoba, . je osvědčena prohlášením zmocněnkyně společnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou tím pověřil žalovaný 2. - jediný jednatel a společník společnosti. K dalšímu navážení odpadu a stavební suti žalovanými na pozemek žalobkyně docházelo i po provedeném šetření na místě samém dne , datum, a dne18. 6. 2020. Existence a rozsah navážky stavební suti na pozemku žalobkyně byl zjištěn a ověřen na místě samém soudem prvního stupně při nařízeném místním šetření dne , datum, a geometrickým zaměřením , tituly před jménem, , jméno FO, .

10. Soud prvního stupně při provedeném šetření na místě samém zjistil, že po celé délce společné hranice mezi pozemky účastníků se buď do třetiny nebo čtvrtiny nachází stavební suť a odpad, který ze svého pozemku na sousední pozemek žalobkyně nahrnuli žalovaní. Pouze žalovaní mohou vědět, jaké konkrétní množství stavebního odpadu a suti na sousední pozemek žalobkyně navezli, takové zjištění nemohlo přinést a konkrétně osvědčit ani znalecké zkoumání. Bylo tedy na žalovaných, aby dotvrdili a prokázali, který konkrétní odpad a v jakém množství se již v minulosti na pozemku žalobkyně nacházel, jak tvrdili ve svém písemném vyjádření k žalobě, a jaký konkrétní odpad na pozemek žalobkyně navezli oni sami.

11. Pokud žalovaní namítali, že úpravy terénu prováděli za účelem stavby plotu na společné hranici mezi pozemky účastníků, jejich tvrzení jako účelovému soud prvního stupně neuvěřil, neboť plot na místě samém ani po osmi letech nestojí. Žalovaní svým jednáním sledovali za cíl uložit stavební odpad, suť a zeminu na svém pozemku a z části také na sousedním pozemku žalobkyně, z výpisu z veřejného rejstříku je nepochybné, že nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) je jedním z předmětů činnosti obchodní společnosti , právnická osoba, ., jejímž jediným statuárním orgánem (jednatelem) a společníkem je právě žalovaný 2.

12. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že by bylo v rozporu s elementární spravedlností, kdyby ze zjištěného skutkového stavu dovodil nedůvodnost podané žaloby a zamítl by ji jen proto, že žalobkyně neprokázala, který konkrétní odpad již na jejím pozemku byl a jak velkou část navážky na její pozemek nahrnuli žalovaní, když objektivně toto učinit nemohla. Soud prvního stupně proto zavázal žalované k solidárnímu odstranění nahrnutého odpadu, tj. stavební suti, z části pozemku žalobkyně parc. č. , číslo parcely, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , v rozsahu, v jakém jej určil při geometrickém zaměření , tituly před jménem, , jméno FO, .

13. Nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za užívání části jejího pozemku žalovanými právě za účelem skladování a navážení stavební suti a odpadu za období od , datum, do , datum, soud prvního stupně rovněž shledal důvodným, poněvadž provedeným dokazováním bylo osvědčeno, že žalovaní část pozemku žalobkyně o výměře , číslo, ² užívali bez právního důvodu, když na něj navezli a rozhrnuli ze svého pozemku stavební suť a odpad a jsou povinni žalobkyni vydat, oč se tímto způsobem obohatili, tzn. plnění ve výši obvyklého nájemného, které by jí v rozhodném období za užívání části jejího pozemku byli povinni hradit. Dle znaleckého posudku podaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, cena za pronájem pozemku žalobkyně parc. č. , číslo parcely, o velikosti , číslo, ² v roce 2018 činila částku 96 910 Kč, v roce 2019 částku 99 640 Kč, v roce 2020 částku 102 830 Kč a v roce 2021 částku 106 730 Kč. Při užívání části pozemku žalobkyně žalovanými o rozloze , Anonymizováno, ² nájemné činí za rozhodné období celkem částku 55 754 Kč, která byla soudem prvního stupně konkrétně vypočtena v odůvodnění napadeného rozsudku.

14. Podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od , datum, (dále jen „o. z.“), vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Po podřazení skutkového zjištěného soudem prvního stupně, který odvolací soud považuje za správný a úplný, pod citovaná zákonná ustanovení se odvolací soud zcela ztotožňuje s právním závěrem soudu prvního stupně o důvodnosti podané žaloby. Nepochybně bylo prokázáno, a ostatně žalovaní to v podaném odvolání připouští, že navezli, resp. nahrnuli ze svého pozemku na sousední pozemek ve výlučném vlastnictví žalobkyně parc. č. 2502, obec , adresa, , k. ú. , adresa, stavební suť a odpad, což bylo zjištěno již při prvním místním šetření prováděném dne , datum, , kdy na rozhraní mezi pozemky byla patrná navážka v délce asi 130 m od vstupní brány až k chatě žalobkyně ve výšce 1 m – 1,5 m. Na pozemku žalobkyně se nacházely hromady stavebních a demoličních odpadů ve směsi se zeminou o velikosti 2x2m a výšce asi 0,5 m. Dle přítomné zmocněnkyně společnosti , právnická osoba, ., jejímž jediným jednatelem a společníkem je žalovaný 2. se podává, že úpravu terénu prováděli žalovaní jako fyzické osoby a nikoliv společnost , právnická osoba, ., která je provozovatelem mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Další žádostí ze dne , datum, se žalobkyně u Magistrátu města Brna domáhala odstranění navážky s tím, že žalovaní opět zasypávají zeminou, sutí a stavebním odpadem její pozemek podél společné hranice.

17. Je nepochybné, že žalovaní tuto činnost prováděli dlouhodobě a takto zasahovali neoprávněně do vlastnického práva žalobkyně k předmětnému pozemku, dlouhodobě obtěžovali žalobkyni a znemožňovali jí řádné užívání a obhospodařování pozemku, pokud tento byl zavezen stavební sutí odpadem a znehodnocen tak, že došlo i k poškození stromů z důvodu zasypání kmenů.

18. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, ve svých písemných prohlášeních z června 2022 potvrdili, že vozidla s nápisem , právnická osoba, . stavební suť na pozemek žalobkyně navážela ve velkém množství po dobu několika měsíců, odpad byl navážen po celé délce pozemku žalobkyně a následně rozhrnut. Zmocněnkyně společnosti , právnická osoba, . rovněž potvrdila navážku stavební suti a odpadu, a to žalovanými jako fyzickými osobami. Existence navážky na pozemku žalobkyně byla soudu prvního stupně naprosto zřejmá při šetření prováděném na místě samém dne , datum, , které je zachyceno na pořízené fotodokumentaci založené ve spise. Ani přes opakované výzvy žalobkyně v průběhu let 2016 - 2021 žalovaní navážku stavební suti a odpadu z jejího pozemku neodklidili, nesnažili se o vyřešení situace, naopak v dalším navážení odpadu pokračovali.

19. Celkový rozsah navážky na pozemku žalobkyně je zřejmý z geometrického zaměření , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí rozsudku (č. l. 24 spisu). Pokud žalovaní namítali, že na pozemek žalobkyně navezli stavební suť a odpad v menším rozsahu, než v jakém byl zaměřen, bylo na nich, aby tato svá tvrzení prokázali, resp. prokázali, který konkrétní odpad a v jakém množství se již na pozemku žalobkyně nacházel v minulosti a jaký konkrétní odpad a v jakém množství na pozemek žalobkyně odpad nahrnuli oni sami.

20. Soud prvního stupně nepochybil, když uzavřel, že žalovaní neprávem zasáhli do vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. , číslo parcely, , adresa, , k. ú. , adresa, a výkon vlastnického práva žalobkyně ruší tím, že na část jejího pozemku navezli zeminu, kamení a stavební suť, a to bez souhlasu a vědomí žalobkyně jako výlučného vlastníka pozemku prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalovaný 2. a jejímž předmětem činnosti je mimo jiné nakládání s odpady, Anonymizováno21. Odvolací soud se shoduje i se závěrem soudu prvního stupně ohledně druhého nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za užívání části jejího pozemku parc. č, číslo parcely, obec , adresa, , k. ú. , adresa, , o výměře , číslo, m² žalovanými bez právního důvodu (titulu) v období od , datum, do , datum, , které odpovídá výši obvyklého nájemného v místě a čase, jak bylo určeno na základě znaleckého zkoumání , tituly před jménem, , jméno FO, a správně vypočteno soudem prvního stupně v celkové částce 55 754 Kč.

22. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na relevantních důkazech, odůvodnil je srozumitelně a logicky a vypořádal se se všemi argumenty účastníků, které byly z pohledu uplatněné právní normy pro rozhodnutí ve věci významné.

23. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II a III jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně souvisejícího výroku IV o náhradě nákladů řízení, když náklady řízení úspěšné žalobkyně byly soudem prvního stupně vypočteny ve správné výši.

24. S ohledem na výsledek odvolacího řízení je na straně úspěšné žalobkyně dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.), které spočívají v odměně za právní zastupování, a to za dva úkony advokátky po 3 740 Kč dle § 11 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 3 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (vycházeje z tarifní hodnoty 65 754 Kč, 55 754 Kč+ 10 000 Kč). Ke dvěma úkonům právní služby učiněným v odvolacím řízení (vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaných a účast na odvolacím jednání dne , datum, ) přísluší dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Po navýšení odměny a náhrad hotových výdajů o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí náklady odvolacího řízení žalobkyně celkem částku 9 958, 30 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit společně a nerozdílně žalovaným tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.