37 C 44/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: a1. Jméno žalované bytem Adresa žalované žalovanému:

2. Jméno žalovaného bytem Adresa žalovaného oba zastoupení advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o uvedení do původního stavu a zaplacení 58 734 Kč s příslušenstvím I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalovaných 1. a 2. domáhala solidárního zaplacení částky 2 980 Kč, zastavuje.II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni na svůj náklad společně a nerozdílně odstranit stavební suť z části pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře , číslo, m2, jak je vyznačena v geometrickém zaměření , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 24 spisu), který je součástí tohoto rozsudku, a uvést ji do původního stavu do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 55 754 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 71 003 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou soudu doručenou dne 31. 8. 2021 se žalobkyně po žalovaných domáhala odstranění zeminy, kamení a stavebních sutí z části předmětného pozemku vyznačené v geometrickém zaměření jež je součástí tohoto rozsudku, které tam žalovaní neoprávněně jako vlastníci sousedního pozemku navezli. Žalobkyně se vedle toho domáhala vydání bezdůvodného obohacení za toto užívání části jejího pozemku žalovanými v období 9. 6. 2018 až 9. 6. 2021 ve výši 58 734 Kč. Podáním ze dne 7. 9. 2023 vzala žalobkyně tento svůj nárok co do částky 2 980 Kč zpět. Protože žalovaní proti zastavení řízení v tomto rozsahu neměli námitky, rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”) jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaní nároky žalobkyně ani z části neuznali. Uvedli, že jsou vlastníky sousedního pozemku parc. č. , číslo, , kdy žalovaný 2. s úmyslem postavit mezi předmětnými pozemky nový plat na hranici pozemků provedl úpravy, žádný odpad na pozemek žalobkyně ale s žalovanou 1. neumísťoval a nikterak jej neužívá. Pozemek žalobkyně, než jej začala žalobkyně užívat, nebyl udržovaný, odpad vč. stavební suti na tento pozemek odstraňovali okolní zahrádkáři.

3. Z dílčího protokolu o průběhu kontroly ze dne 11. 8. 2016 (č. l. 12) se podává, že žalobkyně je vlastnicí předmětného pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , žalovaní jsou vlastníky sousedního pozemku parc. č. , číslo, . Z tohoto protokolu je dále zřejmé, že při místním šetření dne 11. 8. 2016 byla na rozhraní těchto pozemků patrná navážka v délce asi 130 m od vstupní brány až k chatě ve výšce asi 1 až 1,5 m. Tato navážka pokračovala na pozemek žalobkyně o mocnosti asi 30 cm v šířce do 3 m. Vedle toho na pozemku žalobkyně byly na dvou místech hromady stavebních a demoličních odpadů ve směsi se zeminou o velikosti , právnická osoba, m a výšce asi 0,5 m. Dle přítomné zmocněnkyně společnosti , právnická osoba, , jejímž jednatelem je žalovaný 2., , tituly před jménem, , jméno FO, , jak se podává z plné moci ze dne 1. 8. 2016 (č. l. 15), úpravu terénu prováděli žalovaní jako fyzické osoby, nikoliv společnost , právnická osoba, , jak se z tohoto protokolu rovněž podává, přičemž společnost , právnická osoba, je provozovatelem mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Dle tohoto protokolu kontrola proběhla, když v hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2015 byly zjištěny významné rozpory mezi hlášením této společnosti a hlášeními oprávněných osob, kterým tato společnost odpady předává. Žádostí ze dne 16. 11. 2016 se žalobkyně domáhala u Magistrátu města Brna odstranění této navážky s tím, že od 15. 11. 2016 žalovaní opět zasypávají zeminou, sutí a stavebními odpady pozemek žalobkyně podél společné hranice, jak se z této žádosti podává. Z protokolu z místního šetření ze dne 18. 6. 2020 se podává, že na pozemek žalovaných byl navezen odpadový materiál, který byl následně rozhrnut i na pozemek žalobkyně tak, že došlo k poškození stromů z důvodu značného zkrácení jejich kmene zasypáním, dle fotografie (č. l. 11) odpad na pozemky navezla společnost , právnická osoba, Dle prohlášení , jméno FO, ze dne 7. 6. 2022 a , jméno FO, ze dne 9. 6. 2022 vozidla s nápisem „, Anonymizováno, ” suť na pozemek žalobců navážela ve velkém množství po dobu několika měsíců, odpad byl navážen po celé délce pozemku do výše asi 2 m a následně rozhrnut na stromy a plot sousedního pozemku. Existence navážky na pozemku žalobkyně vč. obsahu , právnická osoba, , i když už zarostlé travou, byla soudu zřejmá při místním šetření dne 8. 8. 2023, jak je zachyceno na pořízené fotodokumentaci, kdy hranice pozemků byla v terénu vyznačena viditelnými body. Námitka žalovaných, že údaje v protokolu ze dne 18. 6. 2020 nejsou, objektivní, když správní orgán vycházel pouze z tvrzení předchůdce žalobkyně, tak není důvodná. Situace víceméně odpovídá náčrtku zástupkyně žalobkyně, který soud v tomto ohledu chápe jako vyjádření (tvrzení) účastníka řízení. Celkový rozsah zavážky je zřejmý z geometrického zaměření , tituly před jménem, , jméno FO, . Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , bývalé manželky žalovaného 2. soud zjistil, že kolem roku 2003 byl pozemek dnes patřící žalobkyni zarostlý, neudržovaný, byl na něm odpad vč. odpadu stavebního. Svědkyně uvedla, že tento odpad byl i u předmětné hranice pozemků od brány do čtvrtiny pozemku, pak už se nadalo projít. Svědek , jméno FO, , bratr žalovaného 2. a zaměstnanec společnosti , právnická osoba, uvedené potvrdil s tím, že odpad zasahoval od brány do třetiny pozemku žalobkyně. Svědkyně , jméno FO, na pozemek žalovaného nechodila od jejich rozvodu v roce 2007 nebo 2008, začala tam znovu chodit až po narození vnučky v roce 2020 nebo 2021. Z této výpovědi je tak zřejmé, že sice kolem roku 2003 byl na pozemku dnes patřícím žalobkyni stavební odpad, rozhodně ale nemohl být v takovém množství, jako je dnes – po celé délce hranice pozemků, když svědkové potvrdili, že byl od brány pouze do čtvrtiny, resp. třetiny pozemku. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, nelze ani dovodit, že by tento odpad byl na pozemku žalobkyně i v době, kdy na něj začali žalovaní navážet, resp. nahrnovat zeminu se sutí v roce 2016, resp. resp. 2020. Pokud svědek , jméno FO, uvedl, že odpad byl z pozemku odstraněn v roce 2019 nebo 2020, je zřejmé, že nemyslel navážku zeminy a suti, která se na pozemku stále nachází, jak soud zjistil na místním šetření, ostatně svědek uvedl, že kameny a cihly nebere jako odpad. Z místního šetření je navíc zřejmé, že na pozemek žalobkyně musel být později navezen odpad další, který zahubil stromy, které na pozemku již rostli a to nikoliv uvedených dvacet let, jak uváděla svědkyně , jméno FO, , jak je zřejmé z fotografií jejich pařezů (např. č. l. 85, 101, 102), z čehož soud vyvozuje, že žalovaní nahrnuli odpad i na místa, kde už nějaký stavební odpad byl. Ani přes opakované výzvy žalovaní předmětnou navážku z pozemku žalobkyně neodklidili, jak se podává z výzvy ze dne 2. 11. 2015, 18. 4. 2016, 8. 11. 2017 a z předžalobní výzvy ze dne 9. 6. 2021 ve spojení s dokladem o jejím doručení a z reakce žalovaných ze dne 30. 6. 2021. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, v roce 2018 činila částku 96 910 Kč, v roce 2019 částku 99 640 Kč a v roce 2020 částku 102 830 Kč a v roce 2021 částku 106 730 Kč.

4. Soud k důkazu pro nadbytečnost neprováděl výpisy z katastru nemovitostí předmětných pozemků, když mezi účastníky nebylo sporu o vlastnictví pozemků a o tom, že pozemky spolu sousedí, uvedené navíc soud zjistil z provedených protokolů správních orgánů, ani výslech , tituly před jménem, , jméno FO, ani znalecký posudek ohledně umístění navážky, když zaměření navážky je zřejmé z jeho plánu a skutečnost, který konkrétní odpad na pozemek žalobkyně umístili žalovaní, a který tam už byl nelze znalecky zjistit. K důkazu soud neprováděl ani výslechy účastníků, když výslech žalobkyně měl prokázat skutečnosti zjištěné z uvedených protokolů a fotografií, výslech žalovaných pak byl navržen zejména proto, že žalobkyně navrhla svůj účastnický výslech, a dále k prokázání původního stavu pozemku žalobkyně, který již byl zjištěn ze svědeckých výpovědí, a vzájemným vztahům účastníků, které pro rozhodnutí ve věci nebyly podstatné.

5. Dle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní bez právního důvodu zasahují do vlastnického práva žalobkyně k jejímu pozemku, když bez souhlasu jeho vlastníka na tento pozemek prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ze svého pozemku rozhrnuli zeminu se stavební sutí. Skutečnost, že tento odpad na pozemek žalobkyně nahrnuli právě žalovaní jednoznačně vyplývá z prohlášení , jméno FO, a , jméno FO, , kteří uvedli, že vozidla společnosti , právnická osoba, navezli tento odpad na pozemek žalobců, kteří jej následně nahrnuli též na pozemek žalobkyně. Skutečnost, že tyto terénní úpravy prováděli žalovaní a nikoliv společnost , právnická osoba, pak vyplývá z prohlášení zmocněnkyně této společnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou k zastupování zmocnil žalovaný 2., a soud tak neměl důvod tomuto jejímu vyjádření nevěřit. Není podstatné, zda správní orgány v nakládání s těmito odpady shledaly nějaká porušení veřejnoprávních předpisů na straně společnosti , právnická osoba, , čili nic. Co se týče množství navážky tento pak je zřejmý z fotografií odpadu i z vyjádření , jméno FO, a , jméno FO, . Pokud žalovaní tvrdili, že by navážka zabrala maximálně 390 m2, jak vyvozovali z protokolu o průběhu kontroly ze dne 11. 8. 2016, je třeba dodat, že k dalšímu navážení docházelo i poté, jak se podává z protokolu o místním šetření ze dne 18. 6. 2020 potvrzovaného zjištěním , tituly před jménem, , jméno FO, o rozsahu a umístění tohoto odpadu, kterému soud neměl důvod nevěřit. Pokud žalovaní tvrdili, a jimi navržení svědkové prokázali, že na pozemku byl odpad navezen už předtím, za daného stavu věcí, kdy žalobkyně prokázala, že odpad z větší části na pozemek nahrnuli žalovaní, když výpovědí slyšených svědků soud zjistil, že u hranice pozemků byl odpad pouze buď do třetiny nebo čtvrtiny délky pozemku, při místním šetření soud zjistil, že v současnosti je po celé délce společné hranice, by bylo na žalovaných, aby dotvrdili a prokázali, který konkrétní odpad a v jakém množství už na pozemku byl, který konkrétní odpad a v jakém množství na pozemek sami nahrnuli, když žalobkyně bez své viny tyto skutečnosti znát nemůže, protože k nim na rozdíl od žalovaných nemá přístup. Pouze žalovaní mohou vědět, jaké konkrétní množství odpadu na svůj pozemek navezli, a jaké množství nahrnuli na pozemek žalobkyně. Taková zjištění nemohlo přinést ani příp. znalecké zkoumání. K tomu je třeba dodat, že soud žalované nevyzýval k doplnění tvrzení a navržení důkazů ohledně množství navezeného, resp. nahrnutého, odpadu, když jejich procesní stanovisko bylo takové, že na pozemek žalobkyně nenavezli vůbec žádný odpad. Pokud žalovaní uváděli, že úpravy na pozemku prováděli za účelem stavby plotu na hranici pozemků, tomuto jejich tvrzení jako účelovému soud neuvěřil, neboť plot ani po téměř osmi letech nestojí. Žalovaní zde prostě uložili stavební odpad, se kterým společnost žalovaného 2. obchoduje. Bylo by v rozporu s elementární spravedlností, kdyby soud za takto zjištěného skutkového stavu, že žalovaní na pozemek žalobkyně nahrnuli velkou část předmětné navážky, žalobu zamítl proto, že žalobkyně neprokázala, který konkrétní odpad už na pozemku byl, když toto objektivně učinit nemohla z důvodů uvedených výše, a zjistit tyto skutečnosti jinak již nebylo možné. S ohledem na uvedené soud, při zohlednění ustanovení § 136 OSŘ veden úvahou, že pokud nelze zjistit konkrétní množství žalovanými nahrnutého odpadu je spravedlivější (viz ustanovení § 1 OSŘ), aby žalovaní, kteří protiprávně narušili vlastnické právo žalobkyně k jejímu pozemku, odklidili případně více než navezli, než aby z tohoto svého protiprávního jednání byť i minimálně těžili, zavázal žalované k solidárnímu odstranění nahrnutého odpadu v rozsahu, jak jej zjistil , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Protože žalovaní užívali , číslo, m2 pozemku žalobkyně bez právního důvodu, když na něj nahrnuli stavební odpad, jsou povinni žalobkyni vydat oč se tímto způsobem obohatili, tedy plnění ve výši obvyklého nájemného, které by jí museli za užívání tohoto pozemku jinak uhradit, a to za požadované období 9. 6. 2018 až 9. 6. 2021. Dle znaleckého osudku ve znění jeho doplnění by nájemné za pronájem předmětného pozemku o rozloze 4 105 m2 činilo v roce 2018 částku 96 910 Kč, tj. za , číslo, m2 částku 17 777 Kč ročně (96 910 Kč/4 105 m2*, číslo, m2), což činí 48,70 Kč denně (17 777 Kč/365 dní), v roce 2019 částku 99 640 Kč, tj. za , číslo, m2 částku 18 277 Kč ročně (99 640 Kč/4 105 m2*, číslo, m2), v roce 2020 částku 102 830 Kč, tj. za , číslo, m2 částku 18 863 Kč ročně (102 830 Kč/4 105 m2*, číslo, m2), a v roce 2021 částku 106 730 Kč, tj. za , číslo, m2 částku 19 578 Kč ročně (106 730 Kč/4 105 m2*, číslo, m2), což činí 53,64 Kč denně (19 578 Kč/365 dní). Soud tedy zavázal žalované k solidárnímu zaplacení částky 10 033 Kč za užívání , číslo, m2 předmětného pozemku v období 9. 6. 2018 až 31. 12. 2018 (206 dní*48,70 Kč), částky 18 277 Kč za užívání , číslo, m2 předmětného pozemku v období roku 2019, částky 18 863 Kč za užívání , číslo, m2 předmětného pozemku v období roku 2020 a částky 8 582 Kč za užívání , číslo, m2 předmětného pozemku v období 1. 1. 2021 až 9. 6. 2021 (160 dní*53,64 Kč), celkem tedy 55 754 Kč, a to ve lhůtě stanovené dle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.

7. Protože žalobkyně svým zpětvzetím zavinila zastavení řízení pouze co do částky 2 980 Kč, což představuje 5 % požadované částky 58 734 Kč, a vedle toho měla plný úspěch ohledně odklizení předmětného odpadu, přiznal jí soud dle § 142 odst. 3 OSŘ právo na plnou náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 38 600 Kč za deset úkonů právní služby po 3 860 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, účast při jednání soudu dne 3. 2. 2022, vyjádření ze dne 1. 6. 2023, 2x účast na jednání dne 18. 7. 2023, když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, účast na místním šetření dne 8. 8. 2023, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 7. 9. 2023, účast na jednání dne 1. 2. 2024) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“) za použití § 12 odst. 3 advokátního tarifu a § 9 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 68 734 Kč (10 000 Kč z návrhu na odstranění odpadu + 58 734 Kč z návrhu na zaplacení této částky), paušální náhradou nákladů za deset úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 3 000 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 4 937 Kč, náhradou hotových výdajů za znalecký posudek ve výši 3 630 Kč a za mediaci ve výši 12 100 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny a režijních paušálů, jejímž je zástupkyně žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 8 736 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou jsou žalovaní povinni žalobkyni solidárně zaplatit činí 71 003 Kč. Jsou tak povinni učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupkyně žalobkyně.