21 Co 827/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobce: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 28. 5. 2025, č. j. 7 C 213/2020-682,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I a II mění tak, že A) se zamítá žaloba na určení, že každý z žalobců a) a b) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ pozemku parc. č. Anonymizováno – ostatní plocha, jiná plocha o výměře Anonymizováno m², vzniklého oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno na základě geometrického plánu č. Anonymizováno, který vyhotovil a dne datum ověřil tituly před jménem právnická osoba. B) Určuje se, že žalobci a) a b) mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. Anonymizováno – ostatní plocha, jiná plocha o výměře Anonymizováno m², vzniklý oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno na základě geometrického plánu č. Anonymizováno, který vyhotovil a dne datum ověřil tituly před jménem právnická osoba. Geometrický plán č. Anonymizováno ze dne datum, vyhotovený a ověřený tituly před jménem právnická osoba, s nímž dne datum pod zn. Anonymizováno vyslovil souhlas právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa, je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku V potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů zaplatit částku Anonymizováno Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců a) a b).

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně vyhověl primárnímu petitu žalobců a) a b), když určil, že každý z žalobců a) a b) je vlastníkem spoluvlastnického podílu (id. ½) na nově vzniklém pozemku parcela číslo Anonymizováno – ostatní plocha, jiná plocha o výměře Anonymizováno m², vzniklého oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno na základě geometrického plánu č. Anonymizováno vyhotoveného tituly před jménem právnická osoba, který ověřil dne datum tituly před jménem právnická osoba a se kterým vyslovil souhlas právnická osoba Katastrální pracoviště adresa dne datum pod číslo, vedený právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa a obec adresa (výroky I a II). Dále soud I. stupně rozhodl o povinnosti žalované nahradit náklady řízení žalobců a) a b) každému ve výši Anonymizováno Kč (výroky III a IV) a o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení České republice – Okresnímu soudu ve adresa ve výši Anonymizováno Kč (výrok V).

2. Proti rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která zdůraznila, že vlastnická hranice mezi nynějšími pozemky č. Anonymizováno (dříve Anonymizováno) v k. ú. adresa a p. č. Anonymizováno (dříve p. č. St. Anonymizováno) v k. ú. adresa vždy vedla podél zdi rodinného domu žalobců č. p. Anonymizováno vzhůru od státní silnice směrem do polí, a že nynější souběžný pozemek p. č. Anonymizováno vždy sloužil veřejnosti jako místní komunikace (viz svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO, jméno FO a též dokumenty vztahující se k technicko-hospodářskému mapování a jednotným pozemkovým úpravám). Tento stav trval nerušeně od roku Anonymizováno až do roku Anonymizováno. Soud I. stupně, podle žalované, při posouzení vydržení pochybil, když vůbec nepřihlédl k tomu, že žalobci i přes svou stavební činnost na obecní cestě dne datum v rámci jednoduchých pozemkových úprav svým podpisem stvrdili souhlas se zjištěným shora popsaným průběhem hranic tak, jak tvrdí žalovaná. Žalovaná soudu I. stupně dále vytkla, že posouzení fakticity držby předmětné části sporného pozemku založil pouze na svědeckých výpovědích obsahujících obecná tvrzení, a zdůraznila, že sekání trávy či pasení drůbeže na veřejně přístupných sousedních pozemcích není na vesnici nic neobvyklého. Soud I. stupně rovněž nevzal v úvahu, že výměra pozemku uvedená v katastru nemovitostí není závazným údajem. Žalovaná má za to, že užívání předmětného pozemku ze strany žalobců nemohlo být dobrověrné, naopak se jednalo o nepoctivý a sobecký úmysl žalobců, k újmě veřejného zájmu. Na straně žalobců tedy nemohlo dojít ani k řádnému, ani k mimořádnému vydržení předmětné části sporného pozemku.

3. Žalobci ve vyjádření k odvolání uvedli, že v řízení před soudem I. stupně byla prokázána řádná držba sporné parcely, jejich dobrá víra, nepřetržitost a délka držby, i nikdy nezpochybněné užívání předmětné části pozemku žalobci. Námitka, že se mělo jednat o místní komunikaci, je, podle žalobců, vyvrácena tím, že předmětná část pozemků není veřejně přístupná – je fyzicky oddělená plotem a zídkou. Obec se o předmětný pozemek nikdy nestarala. Hodnocení výpovědí svědků soud pečlivě a správně odůvodnil. Předložený geometrický plán nebyl použit k určení vlastnictví, ale pouze k technickému vymezení sporné části pozemku. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku soudu I. stupně v plném rozsahu.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalované převážně není důvodné, resp. že není správné její přesvědčení o tom, že žalobci nejsou vlastníky sporné parcely.

5. Usnesením ze dne 24. 3. 2026, č. j. 21 Co 827/2025-753, odvolací soud k návrhu žalobců připustil změnu žaloby spočívající v jejím doplnění o nový (další) eventuální petit a odkaz na nově vypracovaný geometrický plán č. Anonymizováno, který vyhotovil a dne datum ověřil tituly před jménem jméno FO.

6. Z obsahu spisu (viz odůvodnění rozsudku soudu I. stupně odst. 11 až 19, 25 a 54) se podává, že žalobci a) a b) jsou spoluvlastníky (každý id. ½) pozemku p. č. Anonymizováno (původně p. č. Anonymizováno), na němž stojí stavba č. p. Anonymizováno (dříve č. p. Anonymizováno), to vše v obci adresa, k. ú. adresa. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno (dříve p. č. Anonymizováno) v obci adresa, k. ú. adresa, přičemž tyto pozemky spolu přímo sousedí. Původní pozemek p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 byl v roce Anonymizováno ovlivněn stavbou silnice, kdy došlo k jeho zmenšení (viz čl. 288, 289). V roce Anonymizováno došlo k přídělu pozemku p. č. Anonymizováno, včetně domu č. p. Anonymizováno rodičům žalobce b) - jméno FO a jméno FO (čl. 156, mapa čl. 237), přičemž však na přídělové listině byla uvedena původní (nezmenšená) výměra pozemku p. č. Anonymizováno, tj. Anonymizováno m2. V roce Anonymizováno převedli původní vlastníci jméno FO předmětné nemovitosti o uváděné výměře Anonymizováno m2 na syna – žalobce b). V letech Anonymizováno proběhlo v dané oblasti technicko-hospodářské mapování, a to včetně místního šetření – potvrzení skutečného stavu a stanovení způsobu označení hranic. Znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, nebylo zjištěno, že by tehdejší vlastník nemovitostí - žalobce b) byl oproti podpisu seznámen s uvedenými výsledky technicko-hospodářského mapování (tj. o skutečném vedení hranice mezi předmětnými pozemky vedoucím souběžně se stěnou rodinného domu č. p. Anonymizováno sousedící s p. č. Anonymizováno k. ú. adresa), neboť podle závěrů znalce jméno FO podpis na protokolech z roku Anonymizováno a Anonymizováno není, resp. pravděpodobně není pravým podpisem žalobce b). Po proběhlém technicko-hospodářském mapování byla p. č. Anonymizováno, k. ú. adresa zapsána s výměrou Anonymizováno m2, avšak na LV č. Anonymizováno byla v jeho části D jako vlastnictví žalobce b) nadále zapsána též „neidentifikovatelná část“ p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 (viz např. výpis z KN, čl. 86). V roce Anonymizováno žalobce b) daroval id. ½ předmětných nemovitostí své manželce – žalobkyni a) s tím, že v článku prvním darovací smlouvy (čl. 139), žalobce b) deklaroval své vlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV č. Anonymizováno pro k. ú. adresa, mj. i k domu č. p. Anonymizováno se stavební plochou Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 a dále i k p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2. Dopisem ze dne datum oslovila žalovaná (podepsaná starostou jméno FO) žalobce a), b) s nabídkou odkupu/směny jejich pozemku p. č. Anonymizováno – části o výměře Anonymizováno m2. Žalovaná v dopise uvedla, že zastupitelstvo odsouhlasilo odkup daného pozemku žalobců, neboť se jedná o veřejný zájem z důvodu příjezdu občanů na záhumenky (čl. 12 verte, odst. 56 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Teprve v rámci procesu digitalizace KN v období Anonymizováno bylo zjištěno, že p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 neexistuje a tato fiktivní parcela byla z KN vymazána (to vše viz též zpráva právnická osoba ze dne datum, čl. 95). V rámci jednotných pozemkových úprav, které v daném místě proběhly v letech Anonymizováno, byl mj. vyhotoven protokol o zjištění průběhu skutečné hranice v terénu, který žalobci a) a b) dne datum podepsali (čl. 297, odst. 25 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). V roce Anonymizováno pak došlo k rozdělení pozemku žalované p. č. Anonymizováno, kdy nově vznikl pozemek p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 (o jehož část je mezi účastníky veden spor) a další pozemek p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, který sporný není (čl. 186).

7. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 3 o. s. ř. doplnil dokazování listinami ze spisu Úřadu městyse adresa, Stavebního úřadu (fialová složka nadepsaná adresa, jméno FO). Z přípisu ze dne datum, který zaslali žalobci a) a b) na adresu právnická osoba, nazvaného „Sdělení o užívání parcely č. Anonymizováno – výměra Anonymizováno ha“ zjistil, že žalobci žalované sdělili, že uvedená parcela je součástí jejich pozemku. Uvedli, že do současné doby byla tato parcela součástí polní cesty a bez jejich souhlasu užívána jako obecní, nyní si však hodlají parcelu vzít tak, jak jim náleží do vlastního užívání a tuto oplotit. Žalobci vyzvali dotčené instituce, aby občanům obce zabezpečily jiný přístup na pronajaté záhumenky. Z rozhodnutí Okresního úřadu ve adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že tento zamítl odvolání manželů jméno FO proti pokutě za přestupek podle § 105 odst. 3 písm. a) zákona č. 71/67 Sb. s tím, že pokuta byla žalobcům udělena za to, že bez stavebního povolení či ohlášení oplotili část sporné parcely. Z rozhodnutí Ministerstva hospodářství ČR, regionální pracoviště adresa ze dne datum soud zjistil, že ministerstvo nevyhovělo žádosti žalobců o přezkoumání odvolacího rozhodnutí mimo odvolací řízení podle § 65 odst. 1 zák. č. 71/67 Sb. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že na pozemku p. č. Anonymizováno žalobci před datum vybudovali oplocení. Z obsahu žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne datum, kterou žalobci podali dne datum Úřadu městyse adresa, Stavebnímu úřadu, plyne, že žalobci a) a b) v roce Anonymizováno na p. č. Anonymizováno, k. ú. adresa zhotovili stavbu, a to zvýšení terénu o 70 cm – opěrná kamenná zídka šířky 30 cm, ukončené betonovou hlavou s nízkým dřevěným plotem výšky 50 cm (taras).

8. Ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. provedl odvolací soud dokazování geometrickým plánem č. Anonymizováno, který vyhotovil a dne datum ověřil tituly před jménem jméno FO, jímž byla graficky zobrazena parc. č. Anonymizováno k. ú. adresa, ostatní plocha, jiná plocha o výměře Anonymizováno m², vzniklá oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno k. ú. adresa. Odvolací soud dále doplnil dokazování výpisem z centrální evidence obyvatel a zjistil, že žalobci a) a b) jsou od datum manželé.

9. Odvolací soud považuje závěr soudu I. stupně o tom, že „nebyla prokázána držba trvající 20 let“ (viz odst. 55 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) za nepřezkoumatelný, neboť z odůvodnění rozsudku nalézacího soudu – vyjma jeho závěrů ve vztahu k období Anonymizováno[footnoteRef:1] - není zřejmé, po jakou dobu (od kdy do kdy) vzal soud I. stupně držbu sporného pozemku za prokázanou a v jakém období naopak za vyvrácenou. Soud I. stupně řádně nezdůvodnil, proč se při svých úvahách nikterak nezabýval obdobím před rokem Anonymizováno, ani obdobím po 1. 1. 1992. Nadto, po doplnění dokazování se odvolací soud nemohl ztotožnit ani se skutkovými závěry soudu I. stupně ohledně fakticity držby žalobců ke spornému pozemku v období let Anonymizováno až Anonymizováno. Jakkoliv soud I. stupně provedl výslech řady svědků, jejichž výpověď byla – s ohledem na značný časový odstup od posuzovaného období – málo konkrétní co do určení doby i co do popisu způsobu užívání sporné parcely, pro účely posouzení způsobu užívání předmětného sporného pozemku bylo možné, podle přesvědčení odvolacího soudu, vyjít především z autentických dobových listin spisu stavebního úřadu (viz shora odst. 7). [1: Z odůvodnění (viz odst. 54 uprostřed a odst. 55, poslední věta odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) vyplývá pouze to, že se nalézací soud zabýval otázkou naplnění podmínek pro řádné vydržení sporné parcely v období od roku 1982 do 1992.]

10. Zejména z přípisu ze dne datum, který žalobci a) a b) zaslali žalované obci, je zřejmé, že až do konce roku Anonymizováno byla proluka mezi rodinnými domy žalobců a jméno FO[footnoteRef:2] – pravděpodobně i s ohledem na jiné společenské (a majetkoprávní) uspořádání do roku 1989[footnoteRef:3] – bez omezení veřejně přístupná a byla užívána (byť v nevelké míře) i jako přístupová cesta k polnostem za domy, a to jak pro občasný průchod, tak i pro průjezd lehčí zemědělské techniky (viz též skutková zjištění nalézacího soudu z výslechu svědků – odst. 27 až 32 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Minimálně právě od datum však žalobci a) a b) jednoznačně vyjádřili svou vůli předmětnou část zemského povrchu ovládat a jednoznačně též tvrdili své právní panství nad věcí (viz přípis ze dne datum). Žalobci a) a b) se zároveň i fakticky ujali výkonu držby sporné parcely, když v roce Anonymizováno vystavěli oplocení v zadní části sporné parcely (viz shora odst. 7 – rozhodnutí o pokutě za výstavbu oplocení, výpověď svědků jméno FO), zhutňovali povrch sporné parcely tak, aby silnice před domem č. p. Anonymizováno nebyla po deštích zanášena hlínou (viz např. výpověď svědků jméno FO), v roce Anonymizováno vybudovali taras v přední části parcely směrem od silnice (viz shora odst. 6 – žádost o dodatečné povolení stavby, výpověď svědků jméno FO), na pozemku sekali trávu (viz svědkyně jméno FO) a vyzvali obec, aby pro občany zajistila jiný průchod k záhumenkům (viz přípis ze dne datum). [2: tj. celá současná parcela č. Anonymizováno, k. ú. adresa] [3: viz závěr soudu I. stupně o „tehdejším socialistickém užívání“ (odst. 55 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) ]

11. Nelze pak přisvědčit ani námitce žalované, že by se žalobci ujali držby sporné parcely lstí, potajmu, či v zjevně nepoctivém úmyslu. Je nutno zdůraznit, že pravděpodobně vinou historické chyby v zápisu ve veřejně přístupném rejstříku (viz shora odst. 6) byla v katastru nemovitostí na LV č. Anonymizováno pro k. ú. adresa jako vlastnictví žalobce b) zapsána vedle parcely č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 v části D téhož LV „neidentifikovatelná část“ p. č. Anonymizováno o samostatné výměře Anonymizováno m2. Tato „část parcely“ byla v katastru nemovitostí zapsána až do svého vymazání, které proběhlo v přesně neurčeném rozmezí let Anonymizováno (viz shora odst. 6). V době, kdy se v březnu Anonymizováno žalobci a) a b) ujali držby předmětné sporné parcely, však ještě jednoznačně byli v dobré víře ohledně svého vlastnického práva k ní, neboť dokonce i sama žalovaná obec ještě dopisem ze dne datum žalobce a) a b) oslovila s nabídkou odkupu/směny sporné parcely, tedy i sama žalovaná byla ještě nejméně v květnu Anonymizováno přesvědčena o vlastnickém právu žalobců k předmětné části zemského povrchu. O tom, že skutečná hranice mezi pozemky p. č. Anonymizováno, k. ú. adresa a p. č. Anonymizováno, k. ú. adresa vede souběžně se zdí rodinného domu č. p. Anonymizováno, byli žalobci a) a b) prokazatelně zpraveni teprve v rámci jednotných pozemkových úprav při podpisu protokolu ze dne datum (viz shora odst. 6).

12. V souladu s § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v ust. § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

15. V souladu s § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

16. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

17. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

18. Podle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do datum (dále jen „obč. zák.“), se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

19. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

20. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, není podmínkou mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. poctivá držba (§ 992 o. z.) ani - pro dobu držby před 1. 1. 2014 - držba oprávněná (§ 130 ob. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1820/2025, je podmínkou mimořádného vydržení držba nikoliv v nepoctivém úmyslu. Nepoctivý úmysl držitele přitom brání vydržení pouze za předpokladu, že tento nepoctivý úmysl existoval při uchopení držby. Pokud držitel až později zjistí, že není vlastníkem držené věci (není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl (zpravidla) dotčen. K naplnění držby v nikoliv nepoctivém úmyslu tedy postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma, a to v okamžiku, kdy se domnělý vlastník držby ujímá. V průběhu vydržecí doby pak v zásadě lze zabránit mimořádnému vydržení jen žalobou napadající „držbu nebo její poctivost“, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1140 o. z.), nebo má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží (§ 80 o. s. ř.) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022). Z judikatury Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že drží-li jeden z manželů za trvání zákonného režimu SJM a za podmínek splňujících kritérií a pro vydržení, přichází v úvahu vydržení věci jen do SJM. Podstatné je pouze to, zda SJM existuje v okamžiku doběhnutí vydržecí doby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4709/2009, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 31/2009).

21. Ze shora uvedeného plyne, že jelikož žalobci od datum doposud předmětnou parcelu drží a užívají ji jako vlastní a zároveň, v období od datum do datum šlo z jejich strany i o držbu dobrověrnou ve smyslu § 130 obč. zák., došlo ke dni datum k řádnému vydržení sporné parcely (tj. po uplynutí 10 let ve smyslu § 134 obč. zák.); za putativní titul přitom odvolací soud shodně se soudem I. stupně považuje postupní smlouvu z roku Anonymizováno. I pokud byla však snad byla dobrá víra žalobců narušena dříve (před uplynutím řádné vydržecí doby), s účinností od datum by v daném případ došlo k naplnění podmínek mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. ve spojení s § 3066 o. z., neboť žalobci se dne datum v nikoliv nepoctivém úmyslu ujali držby sporné parcely a drží ji doposud. Žaloba na ochranu vlastnického práva, která by byla způsobilá zabránit případnému mimořádnému vydržení sporné parcely, nebyla ze strany žalované nikdy podána.

22. Jelikož žalobci a) a b) jsou od datum manželé a zároveň u nich nebyla tvrzena existence výjimky ze zákonného režimu SJM, došlo tedy k vydržení sporné parcely č. Anonymizováno, k. ú. adresa – ostatní plocha, jiná plocha o výměře Anonymizováno m², vzniklé oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno tak, jak je zakreslena geometrickým plánem č. Anonymizováno, který vyhotovil a dne datum ověřil tituly před jménem jméno FO, a to do jejich společného jmění manželů. Odvolací soud z uvedených důvodů v souladu s § 220 odst. 1 písm. b) rozsudek soudu I. stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, tedy primární petit (ve znění po připuštění poslední změny žaloby ze dne datum) zamítl a vyhověl petitu sekundárnímu. O další variantě návrhu již - s ohledem na vyhovění sekundárnímu petitu – soud nerozhodoval. Geometrický plán č. Anonymizováno ze dne datum, vyhotovený a ověřený tituly před jménem jméno FO, s nímž dne datum pod zn. Anonymizováno vyslovil souhlas právnická osoba kraj, Katastrální pracoviště adresa, je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

23. Věcně správný výrok V o náhradě nákladů státu odvolací soud potvrdil (výrok II).

24. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud výrokem III v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil neúspěšné žalované, aby zaplatila žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení, kterou vyčíslil následovně:

25. Na náhradě nákladů advokáta za právní zastoupení žalobců před soudy obou stupňů za úkony učiněné do 31. 12. 2024 náleží žalobcům odměna advokáta v celkové výši Anonymizováno Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, a to za 17 úkonů právní služby po Anonymizováno Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby ze dne datum, replika žalobců z datum, účast u jednání Okresního soudu ve adresa dnech datum a datum, která v obou případech přesáhla 2 hodiny, účast u jednání Okresního soudu ve adresa dne datum, sepis odvolání ze dne datum, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne datum, účast u jednání u Krajského soudu v Brně ve dnech datum a dne datum, doplnění žaloby ze dne datum, účast u jednání Okresního soudu ve adresa dne datum, které přesáhlo dvě hodiny, místní šetření v obci adresa dne datum a účast u jednání Okresního soudu ve adresa dne datum). Náhrada hotových výdajů za úkony učiněné do 31. 12. 2024 (výčet úkonů viz shora) činí v souladu s 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 částku Anonymizováno Anonymizováno). Zástupci žalobců a) a b) byla dále v souladu s § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 přiznána náhrada za ztrátu času stráveného na cestách z adresa a zpět (3x cesta k jednání původní advokátkou tituly před jménem jméno FO, tj. za 12 půlhodin po 100 Kč (tj. 1 200 Kč), náhrada za ztrátu času advokáta za cestu k místnímu ohledání ze adresa do adresa a zpět za 2 půlhodiny po 100 Kč (tj. 200 Kč). Náhrada cestovních výdajů advokáta k místnímu ohledání dne datum za cestu ze adresa do adresa a zpět v délce 10 km osobním motorovým vozidlem s doloženou průměrnou spotřebou 8,7 l benzínu/100 km při ceně pohonných hmot a sazbě základní náhrady podle vyhl. č. 398/2023 Sb., činí 89,20 Kč. Náhrada nákladů původní zástupkyně žalobců tituly před jménem jméno FO za cestu osobním automobilem z adresa k jednáním Okresního soudu ve adresa nebyla žalobcům přiznána, neboť žalobci přes výzvu soudu učiněnou u jednání odvolacího soudu dne datum nedoložili velký technický průkaz vozidla, jímž byly cesty vykonány.

26. Za úkony učiněné před soudy obou stupňů po 1. 1. 2025 byla žalobcům a) a b) podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 přiznána odměna za 7 úkonů právní služby po Anonymizováno Kč (účast u jednání Okresního soudu ve adresa dne datum, datum a datum, sepis podání soudu ze dne datum, sepis vyjádření k odvolání žalované ze dne datum a účast u jednání Krajského soudu v Brně ve dnech datum a datum), tj. celkem ve výši Anonymizováno Kč. Za účast právního zástupce u jednání Okresního soudu ve adresa dne datum, které nebylo zahájeno, náleží v souladu s § 14 odst. 2 a. t. žalobcům náhrada ve výši Anonymizováno Kč. Za úkony učiněné po 1. 1. 2025 náleží žalobcům dále v souladu s § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po Anonymizováno Kč, tj. Anonymizováno Kč. Zástupci žalobců a) b) byla dále v souladu s § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 přiznána náhrada za ztrátu času stráveného na cestách ze adresa a zpět (2x cesta k jednání Krajského soudu v Brně, tj. za 8 půlhodin po 150 Kč (tj. 1 200 Kč). Náhrada cestovních výdajů advokáta za 2x cestu ze adresa a zpět v délce 2x 140 km osobním motorovým vozidlem s doloženou průměrnou spotřebou 8,7 l benzínu/100 km při ceně pohonných hmot a sazbě základní náhrady podle vyhl. č. 475/2024 Sb. a vyhl. č. 573/2025 Sb., činí Anonymizováno Kč za cestu k a z jednání dne datum a Anonymizováno Kč za cestu k a z jednání dne datum.

27. Zástupce žalobců a) a b) doložil, že je plátcem DPH, náhrada nákladů právního zastoupení v celkové výši Anonymizováno Kč (viz shora odst. 25 a 26) proto byla navýšena o 21 % DPH na celkovou částku na náhradě právního zastoupení Anonymizováno Kč. Nadto žalobcům přísluší náhrada uhrazeného soudního poplatku za podání žaloby ve výši Anonymizováno Kč, náhrada soudního poplatku za odvolání ve výši Anonymizováno Kč a náhrada v odvolacím řízení zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši Anonymizováno Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně celkem na náhradě nákladů řízení částku Anonymizováno Kč k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí / exekuci.