7 C 213/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci žalobců:a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: právnická osoba , IČO sídlem zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k nemovité věci

I. Určuje se, že , Jméno žalobce B, , rodné číslo , RČ, , bytem , adresa, , je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 168 m², vzniklého oddělením z pozemku parc. č. , hodnota, na základě geometrického plánu č. , hodnota, vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , který ověřil dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, a se kterým vyslovil souhlas , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo dne , datum, pod , spisová značka, , vedený Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, .

II. Určuje se, že , Jméno žalobce A, , rodné číslo , RČ, , bytem , adresa, , je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 168 m², vzniklého oddělením z pozemku parc. č. , hodnota, na základě geometrického plánu č. , hodnota, vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , který ověřil dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, a se kterým vyslovil souhlas , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, dne , datum, pod , spisová značka, , vedený Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit a) žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 96.150,79 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, .

IV. Žalovaná je povinna zaplatit b) žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 96.150,79 Kč k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta A, .

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 3.807 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě.

1. Žalobou podanou dne , datum, ve znění doplnění žaloby se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky parcely číslo , hodnota, o rozloze 182 m² (dále jen „předmětný pozemek“) v k. ú. a obci , adresa, , vytýčené geometrickým plánem číslo , hodnota, zpracovaným geodetickou kanceláří , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , pro oddělení pozemků. K odůvodnění uvedli, že jsou podílovými vlastníky nemovitostí, konkrétně parcely číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , jejíž součástí je stavba č. p. , hodnota, objekt k bydlení, vše zapsáno na LV číslo , hodnota, pro k. ú. , adresa, , jedná se o rodinný dům s pozemkem. K této uvedené parcele přímo přiléhá sousedící parcela číslo , hodnota, , která je evidována na samostatném LV číslo , hodnota, ve vlastnictví žalované obce, ač historicky až do postupných změn v číslování byl tento pozemek, nyní o výměře 182 m² součástí pozemku vlastněných žalobci, kteří vlastnické právo nabyli postupnými převody pozemků parcela číslo , hodnota, . K vlastnictví pozemku parcela číslo , hodnota, o výměře 182 m² žalobci uvedli, že tento dne , datum, nabyli právní předchůdci žalobců, konkrétně rodiče b) žalobce, pozemek parcela číslo , hodnota, o výměře 1352 m², postupnými převody formou darováním nabyl tento pozemek do vlastnictví b) žalobce, který jej částečně daroval darovací smlouvou z , datum, a) žalobkyni, z nabývacího titulu je zřejmé, že darovaný pozemek parcela číslo , hodnota, o výměře 1170 m², který se zastavěl rodinným domem, pozemek parcela číslo , hodnota, o velikosti 182 m². I přes číslování parcel žalobci jednali setrvale jako vlastníci pozemku, řádně jej udržovali a udržují na vlastní náklady, obhospodařují s vědomím, že se jedná o jejich parcelu o rozloze 182 m², pozemek udržují i v části, který je ve vlastnictví obce, zejména sečením trávy. V roce 1994 žalovaná oslovila žalobce se záměrem parcelu v rozloze 182 m² koupit z důvodu veřejného zájmu, na což žalobci nepřistoupili. Žalovaná poté zajistila geometrické zaměření parcel a došlo k přečíslování na parcely číslo , hodnota, a číslo , hodnota, . V roce 2000 žalobci dostali dodatečné stavební povolení na oplocení pozemku, který měl oddělovat výlučné vlastnictví jejich pozemku od pozemku vedlejšího, tedy obecního, konkrétně parcely číslo , hodnota, a číslo , hodnota, , oplocení legalizovali, důvodem bylo zabezpečení soukromí a ochrana před průtokem vody ze svažitého terénu. Žalobci následně zjistili, že parcela, kterou si oplotili, je zapsána výměrou ve vlastnictví žalované pod parcelou číslo , hodnota, , aniž by jim to kdokoliv vysvětlil a s žalobci jednal. Žalobci podali žádost o navrácení do původního stavu a zapsání správných údajů do katastru o skutečných vlastnících, to se nestalo, žalobci nevěděli, jaký konkrétní právní titul k odejmutí vedl katastr k zápisu změny vlastnického práva. Katastrální úřad argumentoval původní smyšlenou parcelou, na což nelze přistoupit, neboť o vlastnictví žalobců neměl nikdo žádné pochybnosti, původní parcela číslo , hodnota, o rozloze 182 m² byla změnou v číslování a uznání legálnosti postaveného plotu v hranici zcela jednoznačně dána. Žalobci žádné faktické další kroky nečinily, nechtěli zhoršit svoji pohodu bydlení a jít do konfliktu s obecním úřadem v malé obci, jednali s vědomím, že jsou skutečně vlastníky a takto jsou respektováni. Žalobci měli oprávněně za to, že vynětí z digitalizace je důsledek shody o hranici, bylo jim uděleno dodatečné stavební povolení k oplocení, žalovaná uznala jejich vlastnické právo, byť byl zapsán jako vlastník. Katastrální úřad vydal stanovisko, že snad mělo dojít k odsouhlasení změny výměry a změny vlastnických práv k pozemku parcela číslo , hodnota, , toto žalobci vylučují, žalobci ani jejich právní předchůdci část parcely o výměře 182 m² obci nedarovali, neprodali a nejsou si vědomi toho, že by odsouhlasili změnu výměry, s žalobci bylo jednáno jako s vlastníky a nikdo jejich vlastnické právo nezpochybňoval. Žalobci mají naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, k podání žaloby je přiměla změna poklidného stavu, žalobci obdrželi od žalované výzvu, aby z pozemku parcela číslo , hodnota, , údajně tvrzené obecní cesty odstranili překážku – stavbu oplocení do , datum, . Žalobci žalované dali včas na vědomí, že překážku neodstraní, neboť se jedná o oprávněnou stavbu na základě řádného povolení stavebního úřadu, která slouží jako rozhrada mezi pozemky žalobců a žalované. Žalobci vyzvali žalovanou, aby doložila, jakým zákonným postupem zabavila žalobcům jejich nabyté vlastnictví, nedostalo se jim žádné odpovědi, proto se rozhodli věc řešit soudní cestou.

2. Na výzvu soudu žalobci upřesnili žalobní petit tak, že se domáhají určení, že jsou vlastníky parcely číslo , hodnota, v k. ú. a obce , adresa, vytyčené geometrickým plánem číslo , hodnota, . V průběhu řízení s ohledem na výsledky provedeného dokazování žalobci využili svého dispozičního práva s žalobou a navrhli změnu žalobního petitu z důvodu vykonatelnosti tak, že bude určeno, že b) žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nově vzniklém pozemku parcela číslo , hodnota, vzniklého na základě geometrického plánu číslo , hodnota, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, , adresa, dne , datum, číslo záznamu , hodnota, z původního pozemku parcela číslo , hodnota, o výměře 324 m² v k. ú. , adresa, , ostatní pozemek, který je zapsaný ve prospěch žalované, aby bylo určeno, že a) žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nově vzniklém pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, dle stejného geometrického plánu a určení, že žalovaná já vlastníkem nově vzniklého pozemku parcela číslo , hodnota, podle geometrického pánu číslo , hodnota, .

3. Změna žaloby byla připuštěna usnesením soudu ze dne , datum, číslo jednací , spisová značka, .

4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a žádala její zamítnutí v celém rozsahu, uvedla, že žalobci učinili předmětem řízení určení, že jsou vlastníky pozemku parcela číslo , hodnota, vytýčeného příslušným geometrickým plánem, navržený petit je nesprávně formulován, uvedená parcela nikdy neexistovala a ani neexistuje, navíc ani nebyla nikdy součástí pozemku parcela číslo , hodnota, o výměře 1.174 m² v k. ú. , adresa, . Žalovaná nepopírá, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parcela číslo , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, , k tomuto pozemku bezprostředně přiléhá pozemek parcela číslo , hodnota, ostatní plocha o výměře 324 m² ve vlastnictví žalované, vlastnické právo žalované vzniklo dle zákona číslo 172/1991 Sb. Žalobci v žalobě uvádějí a pravděpodobně zcela mylně dovozují k části pozemku , hodnota, o výměře 182 m² své vlastnické právo, což je nepravdivé a ničím nepodložené, žalobci své vlastnické právo odvozují od postupní smlouvy ze dne 17. 10. 1977, b) žalobce od svým rodičů nabyl vlastnictví dům č. p. , hodnota, se stavební plochou , hodnota, o výměře 1.352 m², ale z tohoto dokladu nelze dovodit jakýkoliv vztah k sousedícímu pozemku, který žalobci označují jako parcelu číslo , hodnota, , žalobci pro argumentaci svého vlastnického práva používají postupné převody, z neurčitého tvrzení žalobců nelze pochopit, že by předmětem řízení měla být součást pozemku , hodnota, . Žalobci neupřesňují, o jaký konkrétní geometrický plán se jedná, pokud argumentují geometrickým plánem vyhotoveným 1. 9. 1994, není žalované známo, že by podle něho byla zavkladována nějaká listina svědčící ve prospěch vlastnického práva žalobců, část pozemku , hodnota, o výměře 182 m2 nemohla být nikdy součástí pozemku parcela číslo , hodnota, , žalovaná namítala, že vydané stavební povolení na oplocení ze 14. 1. 2000 není pravomocné, neboť žalovaná rozhodnutí nepřevzala a tudíž nemohlo nabýt právní moci. Žalovaná po celou tu dobu dávala žalobcům najevo, že je nesporným vlastníkem pozemku parcela číslo , hodnota, , na kterém žalobci neprávem vybudovali oplocení a že tím ruší vlastnické právo žalované, situace vyústila do výzvy odstranění překážek z 2. 6. 2020, stavební úřad požádala v srpnu 2020 o vydání rozhodnutí o odstranění nepovolených staveb na pozemku parcela číslo , hodnota, 3. Sousední pozemek parcela číslo , hodnota, byla v původním pozemkovém katastru již v roce 1910 vedená a označená jako parcela , hodnota, o výměře 1352 m², v roce 1930 bylo v místě provedeno zaměření silnice , adresa, , přičemž byly odděleny a majetkoprávně vypořádány části pozemků zahrnuté do přechodné silnice, v případě původní parcely došlo ke zmenšení tak, že část byla sloučena do vzniklé silnice, od té doby již původní parcela neměla výměru 1.352 m². Po roce 1946 v rámci přídělového řízení byla původní parcela , hodnota, s domem s původním číslem popisným , hodnota, (nyní , hodnota, ) přidělena do vlastnictví rodičů b) žalobce, u této parcely došlo k chybnému zápisu výměry, a to opětovným uvedením 1.352 m². Původní parcela byla při založení a vedení evidence nemovitostí označena jako pozemek číslo , hodnota, a byla u ní evidována původní nesprávná výměra 1.352 m², tuto parcelu pak rodiče b) žalobce darovali svému synovi. Podle zjištění od roku 1980 bylo v k. ú. , adresa, prováděno technickohospodářské mapování (dále jen „THM“) a za účasti vlastníků bylo prováděno šetření hranic pozemků, hranice tehdejšího pozemku , hodnota, byla vyšetřena a odsouhlasena tak, že probíhala po zdi budovy č. p. , hodnota, a touto hranicí sousedí s pozemkem parcela číslo , hodnota, , cestou ve vlastnictví žalované, takto vyšetřené hranice byli zaměřeny a u všech byly určeny nové výměry, konkrétně u pozemku , hodnota, nově určena výměra 1.170 m². Podle sdělení katastrálního úřadu při zápisu výsledků mělo v roce 1983 dojít k chybě a pozemku , hodnota, měla být znovu chybně zapsána její neidentifikovatelná část o výměře 182 m², nejednalo se však o výměru pozemků, ale o rozdíl mezi nesprávně evidovanou výměrou (1.352 m2) parcely číslo , hodnota, a správnou výměru této parcely určenou při THM, v roce 1994 byla vyhotovena katastrální mapa doplněná orientačním vyznačením parcely číslo , hodnota, o výměře 182 m² a to uvnitř parcely číslo , hodnota, , což však bylo nesprávné a neopodstatněné, jednalo se o vyznačení neexistující a nekonkrétní parcely. Všechny tyto skutečnosti byly žalobcům známi z oznámení katastrálního úřadu z , datum, , podaná žaloba je zcela důvodná.

5. Po připuštění změny žaloby žalovaná namítla, že navržený žalobní petit je neurčitý, nesrozumitelný a nezpůsobilý být v případě rozhodnutí vkladuschopnou listinou, technickým podkladem pro případný zápis nemůže být geometrický plán z roku 1994, neboť nevychází z platného stavu katastru, geometrický plán jako výchozí pozemek označuje pozemek , hodnota, v k. ú. , adresa, , avšak tento pozemek neexistuje a není v katastru evidován. Žalobci neosvědčili odůvodněný právní zájem na tom, aby změna části pozemku byla předmětem projednávané žaloby, odůvodnění změny žaloby je neurčité a nejasné, pozemek parcela číslo , hodnota, o výměře 324 m² je ve vlastnictví žalované a vždy sloužil jako obecní cesta, hranice mezi touto cestou a sousedícím pozemkem parcela číslo , hodnota, probíhala a probíhá podél zdi stavby rodinného domu, což bylo jednoznačně konstatováno v roce 1980 po skončení THM, což bylo potvrzeno svědkyní , jméno FO, , ředitelkou katastrálního úřadu ve , adresa, . Žalovaná zdůraznila mylné zápisky v pozemkovém katastru a nabytí svého vlastnického práva s tím, že ze strany žalobců začala být hranice mezi pozemky zpochybňována až v roce 1994, v období roku 2014 bylo zjištěno, že žalobci na obecní cestě vystavili terasu bez souhlasu žalované a věc neoznámili příslušnému stavebnímu úřadu. Z provedených důkazů nevyplývá, že by předmětem převodu vlastnického práva byl pozemek parcela číslo , hodnota, , nyní , hodnota, , nebo jeho nějaká část číslo , hodnota, . Z procesní opatrnosti žalovaná namítla, že na straně žalobců nemohlo dojít k vydržení, na jejich straně nikdy nebyla oprávněna v to, že jsou držiteli předmětného pozemku, nelze hovořit o poctivosti držby, neboť při THM v roce 1980 byla jednoznačně stvrzena vědomost vedení hranice mezi pozemky číslo , hodnota, a , hodnota, žalobci nemohou být pravými držiteli. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

6. Rozsudkem podepsaného soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byla žaloba zamítnuta a bylo rozhodnuto, že žalované se vůči žalobcům nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

7. K odvolání žalobců a žalované Krajský soud v Brně usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odvolacím řízení byl odvolacím soudem zpracován znalecký posudek evidenční číslo , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního znalce v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo a kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma, úkolem znalce bylo stanovit, zda podpis na protokolu č. , hodnota, o místním šetření ze dne , datum, u položky č. , hodnota, (, jméno FO, ) a podpis na protokolu č. , hodnota, o místním šetření ze dne , datum, u položky , hodnota, (, jméno FO, ) jsou či nejsou pravými podpisy b) žalobce. Dle závěrů znaleckého posudku sporný podpis ve znění „, jméno FO, “ nemůže být pravým podpisem b) žalobce a v případě protokolu o místním šetření ze dne , datum, znalec určil, že pravděpodobně podpis „, jméno FO, “ pravděpodobně není pravým podpisem b) žalobce, ale jeho pisatelem byla osoba jiná, která ho vyhotovila jako podpis smyšlený. Odvolací soud k odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobci v průběhu řízení učinili skutková tvrzení, která umožňovala daný stav posoudit i podle zákonných ustanovení upravujících vydržení, bylo povinností nalézacího soudu i bez výslovného návrhu posoudit, zda došlo či nedošlo k případnému vydržení vlastnického práva žalobců k předmětné části pozemku, odvolacím soudem bylo zjištěno, že presumovaná dobrá víra b) žalobce nebyla vyvrácena tím, že by byl oproti podpisu seznámen s výsledky technicko-hospodářského mapování, které proběhlo v letech 1980-1983, neboť podle závěrů znalce podpis na protokolech z roku 1980 a 1981 není, resp. pravděpodobně není pravým podpisem b) žalobce. Po tomto zjištění odvolací soud dospěl k závěru, že rozsah dokazování, které bude nutno dále provést jednoznačně přesahuje rámec odvolacího řízení. Odvolací soud uložil soudu I. stupně povinnost zabývat se otázkou případného vydržení sporné části pozemku každým z žalobců, a to jednak z hlediska neplnění podmínek mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. tak případně (nebudou-li podmínky pro mimořádné vydržení naplněny) podmínek řádného vydržení dle § 134 obč. zák., v tomto případě bude zejména nutné nově zkoumat a doplnit dokazování k fakticitě držby předmětné části pozemku v rozhodném období od , datum, do , datum, , když dosavadní svědecké výpovědi se v žádném konkrétním období nevztahovaly, soud I. stupně neopomene výslovně uvést, zda a co považuje za putativní titul, otázka dobré víry žalobců se ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák. předpokládá a bude případně na straně žalované, zda a jakými důkazy se tuto dobrou víru pokusí vyvrátit. Soud I. stupně se neopomene vypořádat též se skutečností, že režim posouzení vydržení u a) a b) žalobců bude částečné odlišný, když a) žalobkyně odvozuje své tvrzené vlastnictví ideální 1/2 sporné části pozemku teprve jako právní nástupkyně b) žalobce na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Odvolací soud rovněž uvedl, že bude nezbytné vyjasnit žalobní petit tak, aby případné vyhovující rozhodnutí bylo vykonatelné, odvolací soud poukázal na to, že geometrický plán předložený žalobci vznikl již v roce 1994 a pracuje s minulým stavem katastru nemovitostí, původní pozemek p. č. , hodnota, v . k. ú. , adresa, , z nějž mělo dojít k oddělení p. č. , hodnota, již neexistuje. Odvolací soud se rovněž vyjádřil k otázce náhrady nákladů řízení.

8. Po rozhodnutí odvolacího soudu žalobci doplnili skutková tvrzení žaloby a navrhli změnu žalobního petitu. Doplnili, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova č. p. , hodnota, rodinný dům stojící na pozemku p. č. , hodnota, zapsaný na LV č. , hodnota, , přičemž každý z žalobců má spoluvlastnický podíl 1/2 tohoto pozemku. S pozemkem p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, bezprostředně sousedí pozemek p. č. , hodnota, ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaný na LV č. , hodnota, , u kterého je jako vlastník zapsána žalovaná. Původními vlastníky pozemku značeného p. č. , hodnota, byli rodiče b) žalobce, kteří jej nabyli přídělovou listinou NPF ze dne , datum, vždy a ve všech dokumentech uváděný s výměrou 1352 m2, rodiče b) žalobce i současný pozemek p. č. , hodnota, postupný smlouvou ze dne 17. 10. 177 převedli na b) žalobce, který jej dále smlouvou ze dne , datum, daroval a) žalobkyni se spoluvlastnickým podílem i na pozemcích p. č. , hodnota, a domu p. č. , hodnota, . Žalovaná tvrdí, že hranice mezi stávajícími pozemky p. č. , hodnota, a , hodnota, byla vždy tvořena zdí domu č. p. , hodnota, , který je součástí pozemku p. č. , hodnota, , toto její tvrzení je nesprávné, hranice mezi těmito dvěma pozemky netvořila zeď domu č. p. , hodnota, , neboť tento dům nebyl nikdy na hranici pozemku postaven, mezi zdí domu a hranicí pozemku p. č. , hodnota, byl vždy volný pruh, který tvořil pozemek p. č. , hodnota, (dříve p. č. , hodnota, ), případně mohl být součástí většího celku, který taktéž vlastní žalobci a vlastnili i právní předchůdci podílových spoluvlastníků jako pozemek p. č. , hodnota, , tato skutečnost vyplývá ze starých snímků katastrálních map. Již v roce 1923 nebyla zeď domu postavena na hranici pozemku , hodnota, , ale mezi zdí a hranicí s dnes uvedeným pozemkem p. č. , hodnota, , byl pozemek volný, nezastavěný, který byl součástí pozemku nyní p. č. , hodnota, . Stejná situace vyplývá i z katastrální mapy z roku 1968, kde volný, nezastavěný pás pozemku p. č. , hodnota, tvoří hranici, nikoliv zeď domu č. p. 354, tyto snímky byly zajištěny v rámci vyhotovení geometrického plánu geodetem, který geometrický plán realizoval a pochází z Katastrálního pracoviště , adresa, . Do pozemku p. č. , hodnota, byl umístěn dálkový kabel společností , právnická osoba, ., oblast Morava, který vede právě v blízkosti zdi domu č. p. , hodnota, , tato společnost vždy jednala jen a pouze s žalobci, což vyplývá i ze zakreslení vedení dálkového kabelu, ze kterého se podává, že předmětná hranice mezi stávajícími pozemky p. č. , hodnota, a , hodnota, není tvořena zdí domu, ale volným pruhem. O skutečné hranici mezi pozemky p. č. , hodnota, a , hodnota, svědčí i vytyčení hranice pozemku p. č. , hodnota, z roku 1994, který je tvořen protokolem o vytyčení hranice pozemku, který vychází z katastrální mapy Zn. , hodnota, , z té se podává, že skutečná hranice mezi pozemky není tvořena zdí domu, na což navazuje provedené vytyčení hranice pozemků, včetně provedeného měřičského náčrtu na vytyčení hranice pozemku a záznamu podrobného měření změn. Samotná žalovaná v roce 1994 navrhovala odkup části pozemku p. č. , hodnota, o výměře 128 m2, čímž jednoznačně dala najevo, kdo je oprávněným vlastníkem dotčené části předmětu sporu, jako důvod odkoupení části pozemku uvedla zřízení cesty. Žalobce b) sám do doby darováni spoluvlastnického podílu ideální 1/2 dne 13. 12. 1993 a právní předchůdci b) žalobce, jeho rodiče, měli za to, že hranice mezi dnešními pozemky p. č. , hodnota, a , hodnota, není tvořena zdí domu č. p. , hodnota, , ale volným pásem pozemku p. č. , hodnota, , což vyplývá i ze snímků katastrálních map. Žalobci a taktéž právní předchůdci měli za to, že jsou vlastníky části pozemku, který se nachází mezi zdí domu č. p. , hodnota, a hranicí s pozemkem p. č. , hodnota, , předmětnou část pozemku užívali, starali se o ni vlastním nákladem a přesvědčením o jejich vlastnictví, když zejména sekli trávu, udržovali pozemek před erozí a sesuvy, které hrozily v důsledku dešťů a splavování hlíny z okolních polí. Předmětnou část pozemku rodiče b) žalobce a následně žalobci používali jako přístup ke stodole, která se nachází v horní části pozemku p. č. , hodnota, , a do které byl přístup právě přes spornou část pozemku p. č. , hodnota, , přes tuto části jezdily různou zemědělskou technikou, traktorem, frézou atd. a nechávali na ní pást domácí drůbež. Od 80. let 20. století b) žalobce využíval předmětnou část pozemku k parkování osobního vozidla a přístupu do garáže. Tuto svoji činnost prováděli rodiče b) žalobce od nabytí vlastnictví v roce 1948 a následně v činnosti pomáhal b) žalobce jako jejich syn, po nabytí vlastnictví v roce 1977 až doposud v této činnosti pokračoval. Péči o předmětný pozemek následně b) žalobci pomáhala a) žalobkyně jako jeho manželka, po celou dobu nebyla držba, jak rodičů b) žalobce, samotného b) žalobce, ani obou žalobců zpochybněna, ke zpochybnění došlo až v roce 2020, kdy žalobci obdrželi od žalované výzvu k odstranění plotu, který žalobci provedli v roce 1994 a následně v roce 2000. O skutečné držbě svědčí i vytyčení hranic pozemku p. č. , hodnota, z roku 1994, které vychází z katastrální mapy, z těch vyplývá skutečná hranice mezi pozemky, nikoliv zdí domu č. p. , hodnota, , i samotný fakt, že žalovaná v roce 1994 vyzvala žalobce k odkupu části pozemku p. č. , hodnota, o výměře 128 m2. Žalobci na spornou část pozemku v roce 1993 umístili oplocení, které mělo zamezit vstupu do jejich nemovitosti a v roce 2000 zbudovali kamenný taras s dřevěným plůtkem z důvodu zatékání vody při deštích, ani v jednom případě nebyly nikým vyzváni k odstranění těchto staveb. Žalobce b) taktéž provedl zhutnění cesty, která vede mezi nemovitostmi v jeho vlastnictví, a to včetně sporné části pozemku p. č. , hodnota, a nemovitostí sousední domu č. p. , hodnota, tak, aby se dala využívat a nestékalo po ní bahno z okolních polí v 80. letech a následně v roce 2000 došlo i k položení štěrku, ani při této činnosti nebyl b) žalobci nikdy nikým vyzván k ukončení prací či odstranění umístěného zpevnění. Žalobci se domnívají, že sporná část pozemku p. č. , hodnota, vždy byla a je součástí pozemku p. č. , hodnota, , nicméně vzhledem ke stávajícímu zápisu vlastnictví sporné části pozemku v katastru nemovitostí mají za to, že minimálně byli oprávněnými držiteli sporné části daného pozemku. Žalobci poukázali na skutečnost, že v době získání vlastnického práva oběma žalobci byla výměra pozemku p. č. , hodnota, vždy celkem 1352 m2. Žalobce b) od roku 1977 minimálně nabyl držby tím, že z části pozemku p. č. , hodnota, nakládal jako s věcí svojí, tedy jej ovládal, jednalo se o řádnou držbu pozemku, byly naplněny oba znaky držby, a to jeho vůle nakládat s pozemkem jako s vlastním a faktické ovládání tohoto pozemku, jeho ovládání pozemku nebylo nikdy zpochybněno a žádná jiná osoba se držby nechopila, pakliže žalovaná tvrdí, že byla vlastníkem předmětného pozemku vždy, pak jej nikterak nevyužívala, o pozemek se nestarala, ba naopak žádala žalobce o prodej. Žalovaná o držbě a užívání předmětného pozemku měla informace, nejdříve v roce 1994 žádala žalobce o odprodej pozemku a následně v roce 2020 informovala obyvatele obce o tom, že ze strany žalobců má odcházet již 27 let k neoprávněnému užívání pozemku v jejím vlastnictví. Pro účely dalšího řízení si žalobci nechali vyhotovit geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, pod číslem , hodnota, , který ověřil dne , datum, a se kterým vyslovil souhlas Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracovitě , adresa, dne , datum, pod , spisová značka, , kterým byl od pozemku p. č. , hodnota, oddělen nový pozemek, který dostal označení p. č. , hodnota, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 168 m2 a oddělení nového pozemku pak bylo provedeno dle plotů a v hranicích, ve kterých tento pozemek právní předchůdci žalobců a žalobci užívali. V průběhu řízení žalobci navrhli další změnu žaloby podáním ze dne , datum, , ve kterém eventuálně vzhledem k posouzení doby vydržení navrhli určení vlastnického práva b) žalobce. Navržené změny žaloby byly připuštěny usnesením soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .

9. Žalovaná k doplnění žaloby namítla, že předmětný pozemek je jednoznačně v katastru nemovitostí zapsán jako její vlastnictví, pozemek je zapsán na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . V roce 2012 v rámci jednoduché pozemkové úpravy , právnická osoba, , pobočka , adresa, , na základě šetření postupu žalobců dle náčrtu zjišťování hranic č. , hodnota, vyčlenil část pozemků p. č. , hodnota, v části přiléhající pozemku p. č. , hodnota, z pozemkové úpravy, pozemkový úřad nechal vyhotovit geometrický plán č. , hodnota, ze dne , datum, na rozdělení pozemku p. č. , hodnota, na dvě části p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, tak, aby mohla být část pozemku sousedící s pozemkem p. č. , hodnota, označená jako p. č. , hodnota, z obvodu jednoduché pozemkové dopravy vyloučena, to se také stalo a zbylá část pozemku p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované a označená jako p. č. , hodnota, dostala po provedení jednoduché pozemkové úpravy p. č. , hodnota, . Žalovaná odkázala na výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a jí předložené doklady s tím, že žalobci v roce 2012 souhlasili se zjištěným průběhem a označením hranice pozemků. Výměra pozemků nebyla závazným údajem katastru nemovitostí, jedná se pouze o odvozený údaj a nelze z něj odvozovat geometrické určení pozemku či pokládat hranice pozemků za nesprávné. Žalobci namítají vydržení vlastnického práva, tato tvrzení jsou účelová a nezpůsobilá k prokázání případného vydržení. Žalobci svá tvrzení založili na zcela mylném závěru, že jako vlastníci pozemku p. č. , hodnota, jsou také vlastníky pozemku p. č. , hodnota, o výměře 182 m2 a tento závěr založili na chybném zápisu v letech 1983 a 1994 na výpisu z LV č. , hodnota, . Oba žalobci zcela opomíjejí skutečnost, že několikeré chybné zápisy citované v rozhodnutí katastrálního úřadu a vysvětlené svědkyní , tituly před jménem, , jméno FO, se táhnou z roku 1930, došlo v důsledku zaměření silnice , adresa, a oddělení části původního pozemku PK č. St , hodnota, , a to jen o konkrétní spodní část k silnici přiléhajícího předmětného pozemku, uvedené chybné zápisy byly pouze administrativního charakteru, stejné chyby se pak opakovaly přes roky 1947, 1980 až do roku 1994, ale tyto zápisy se nikdy neprojevily a ani nemohly projevit v grafických znázorněních. Opakovaně uváděné milné zápisy výměry pozemku p. č. , hodnota, nebyly zápisem vlastnického práva, ale jen a pouze jako zápis rozdílu ve výměře téhož pozemku v době oddělení a vypořádání jeho části rok 1930 od skutečné výměry pozemku nyní označeného jako p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Dle žalované ze všech grafických znázornění vyplývá jednoznačná hranice mezi pozemky p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, jako zeď rodinného domu č. o. , hodnota, , dříve č. p. , hodnota, , včetně navazující hospodářské budovy a tato zeď tvoří hranici mezi pozemky od roku 1910. Právní předchůdci žalobců v roce 1947 jako vlastníci začali nesporně užívat pozemek p. č. , hodnota, až do roku 1977 a od tohoto data b) žalobce v těchto hranicích. Žalovaná zpochybnila dobrou víru žalobců a způsob užívání předmětného pozemku, podle ustálené praxe vlastníci nemovitostí v žalované obci v blízkosti svých nemovitostí obvykle sečou trávu i na sousedních obecních pozemcích, k údržbě před erozí a sesuvy žalobci neuvedli žádné bližší skutečnosti ve prospěch jejich poctivé držby, k tvrzenému přístupu ke stodole, průjezdu zemědělské techniky, přístupu do garáže a pasení domácí drůbeže žalovaná uvedla, že ji žalobci využívali jako obecní cesty sloužící celé veřejnosti. Ve správním řízení u položení kabelu žalovaná namítla, že kabel byl uložen v obecním pozemku a s žalobci bylo jednáno jako s vlastníky sousedící nemovitosti. Až do roku 1993 na zmíněné obecní cestě žádná překážka nebránila v průjezdu, horní část vedla k dalším nemovitostem a záhumenkům občanů obce, tedy nebyla vystavěna žádná terasa ani plot, žalovaná předložila fotodokumentaci k tvrzenému stavu, terasa byla žalobci vystavěna bez povolení a bez dodatečného povolení, byla postavena pravděpodobně kolem roku 2014 někdy po roce 2021svévolně rozšířena. Žalobci nejprve neoprávněně zbudovali původní terasu v rozsahu asi 3,5 m, v dalším období 2014–2020 černou a neoprávněnou stavbu rozšířili na šířku 4,1 m do pozemku obce, nelze hovořit po poctivých úmyslech část pozemku držet a vědomě užívat jako svůj majetek. Žalovaná dále namítla, že žalobci v horní části pozemku zbudovali oplocení pro výběh pro slepice, následně bylo zčásti odstraněno a ponecháno v horní části v dnešní podobě, což rovněž prokazuje, že žalobci nebyli vedeni poctivými úmysly. Žalovaná navrhla doplnit dokazování o místní šetření a výslech navržených svědků.

10. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla po doplnění skutkových tvrzení a její změně podána důvodně.

11. Z předložených výpisů z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že ke dni rozhodnutí soudu jsou žalobci mimo jiné evidováni jako podíloví spoluvlastníci pozemku parcela číslo , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1.174 m², jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , objekt k bydlení v k. ú. , adresa, , pozemku parcela číslo , hodnota, zahrada o výměře 128 m², každý o podílu ve výši ½. Žalovaná je vlastníkem mimo jiné pozemku parcela , hodnota, ostatní plocha o výměře 324 m², na základě vznik práva ze zákona číslo 172/1991 Sb. podle ohlášení o převodu ze dne , datum, .

12. Z předloženého notářského zápisu ze dne , datum, tehdejšího Státního notářství ve Znojmě , spisová značka, , , spisová značka, bylo prokázáno, že postupitelé , jméno FO, a , jméno FO, uzavřeli se svým synem b) žalobcem jako nastupitelem postupní smlouvu, kterou mu postoupili nemovitosti z přídělu číslo návrhu úhrad , hodnota, , adresa, rodinný domek dříve staré č. p. , hodnota, , nové č. p. , hodnota, , se stavební plochou , hodnota, o výměře 1.352 m², pozemek p. č. , hodnota, zahrada o výměře 1.300 m², pozemek číslo , hodnota, role o výměře 37 arů a pozemky v užívání socialistické organizace PO , hodnota, a , hodnota, o celkové výměře 4,3903 hektarů.

13. Ze stejnopisu notářského zápisu ze dne , datum, sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , spisová značka, , , spisová značka, bylo prokázáno, že b) žalobce darovací smlouvou a) žalobkyni jako obdarované daroval ½ nemovitostí zapsaných v k. ú. , adresa, na LV číslo , hodnota, , konkrétně dům č. p. , hodnota, se stavební plochou , hodnota, o výměře 1.170 m², parcela číslo , hodnota, zahrada o výměře 1.097 m² a pozemky zapsané v části D jako PO , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, .

14. Z předloženého geometrického plánu pro oddělení pozemků z p. č. , hodnota, vyhotoveného 1. 9. 1994 , právnická osoba, ., , adresa, , ověřené , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bylo prokázáno, že geometrický plán byl vyhotoven pro oddělení pozemku a bylo provedeno rozdělení pozemku parcela číslo , hodnota, o výměře 1.341 m² na pozemky parcela číslo , hodnota, o výměře 1.203 m² a parcela číslo , hodnota, 2 o výměře 138 m² s tím, že jako nabyvatelé pozemku parcela číslo , hodnota, jsou uvedeni žalobci, nová hranice byla v přírodě označena kameny. Společně s geometrickým plánem byl soudu předložen měřičský náčrt na vytýčení hranic pozemků, záznam podrobného měření změn z roku 1995 a protokol o vytýčení hranice pozemků z , datum, .

15. Z předložené identifikace parcel , právnická osoba, ve , adresa, ze dne , datum, bylo prokázáno, že pro účely převodu nemovitostí byla provedena identifikace parcel přídělu pořadové číslo , hodnota, knihovní vložky , hodnota, k. ú. , adresa, s uvedením mimo jiné usedlosti č. p. , hodnota, , nové č. p. , hodnota, , pozemku parcelní číslo , hodnota, o výměře 1.352 m².

16. Z předloženého výpisu z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, pro k. ú. , adresa, ze dne , datum, bylo prokázáno, že v katastru nemovitostí bylo evidováno podílové spoluvlastnictví žalobců každého id. ½ nemovitostí objektu bydlení č. p. , hodnota, na pozemku parcela číslo , hodnota, , pozemku parcela číslo , hodnota, zastavěná plocha o výměře 1.171 m², parcela číslo , hodnota, zahrada o výměře 1.097 m², v části kde bylo evidováno vlastnické právo k pozemkům v k. ú. , adresa, , mimo jiné pozemku číslo , hodnota, o výměře 0,0182 hektarů, nabývacími tituly byly postupní smlouva ze , datum, a darovací smlouva z , datum, .

17. Ze sdělení k žádosti o vysvětlení , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo ze dne , datum, , oznámení o neprovedení opravy v údajích katastru nemovitostí ze dne , datum, a předložených podkladů příslušného katastrálního úřadu pro účely řízení bylo prokázáno, že katastrální úřad provedl šetření v operátu katastru nemovitostí, v listinných a mapových podkladech dřívějších pozemkových evidencí a sdělil, že pozemek v bývalé evidenci nemovitostí (dále jen „ EN“) označený jako parcela číslo , hodnota, byl původně vytvořen v pozemkovém katastru (dále jen „PK“) v roce 1910 a značil jako parcela číslo st. , hodnota, o výměře 1.352 m², v roce 1930 bylo provedeno zaměření silnice , adresa, , při kterém byly odděleny následně majetkoprávně vypořádány části pozemků zahrnutých pro tělesa komunikace, v této souvislosti byl pozemek PK číslo st. , hodnota, zmenšen tak, že jeho část byla sloučena do nové vytvořené parcely PK , hodnota, -silnice. Podle předběžné přídělové listiny NPF ze dne 31. 12. 1947 číslo jednací , spisová značka, byli do knihovní vložky číslo , hodnota, k. ú. , adresa, zapsáni vlastníci , jméno FO, a , jméno FO, , náplní přídělu byly pozemky uvedené v pol. návrhu přídělu číslo , hodnota, , součástí přídělu byl i pozemek parcela číslo st. , hodnota, s domem, č. p. , hodnota, , který je v návrhu uveden nesprávně s původní výměrou 1.352 m² bez respektování oddělení části této parcely do silnice v roce 1930, v přídělovém řízení došlo k chybnému uvedené výměry. Při založení a vedení EN byla parcela PK číslo st. , hodnota, nově označená jako parcela EN číslo , hodnota, opětovně s původní výměrou 1.352 m². V roce 1978 byla tehdejšímu Středisku geodezie ve , adresa, doručena postupní smlouva ze dne , datum, , registrovaná dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , ve které manželé , jméno FO, postupují svému synovi b) žalobci rodinný dům č. p. 54 se stavební plochou číslo , hodnota, o výměře 1.352 m² opětovně s nesprávně uvedenou původní výměrou parcely EN číslo , hodnota, . V roce 1980 bylo v k. ú. , adresa, zahájeno THM, které bylo dokončeno v roce 1983, za účasti vlastníků a dalších oprávněných bylo prováděno šetření hranic všech pozemků v dané lokalitě, vlastníci a jiní oprávnění svými podpisy v protokole o místním šetření stvrdili skutečný stav a způsob označení hranic, výsledky šetření byly podrobně zaznamenány v náčrtech o místním šetření, výsledek šetření hranice pozemku EN číslo , hodnota, je zobrazen v náčrtku o místním šetření číslo , hodnota, a v protokolu je podpis „, jméno FO, .“, kterým byl stvrzen souhlas s průběhem hranic. Na základě provedeného šetření byly hranice zaměřeny v celém zájmovém území k. ú. , adresa, , u všech parcel byly určeny nové výměry výpočtem ze souřadnic lomových bodů a zaměřených hranic parcel v souřadnicovém systému, takto byla nově určena i výměra parcely číslo , hodnota, a to 1.170 m², při THM došlo k novému geometrickému určení pozemku parcela EN číslo , hodnota, tak i k určení výměry parcely přesnějším způsobem, výměra 1.170 m² byla vyšetřena, odsouhlasena a zaměřena při THM v období 1980-1983. Při obnově operátu EN došlo v roce 1983 k chybě, když na LV číslo , hodnota, tehdejšího vlastníka b) žalobce byla zapsána správně parcela EN číslo , hodnota, o výměře 1.170 m², ale zcela chybně i jakási neidentifikovatelná část pozemku parcela číslo PN , hodnota, o výměře 182 m², která však nebyla výměrou nějaké konkrétní parcely, ale pouhým rozdílem mezi nesprávnou výměrou 1.352 m² a správnou výměrou 1.170 m², tato neexistující část pozemku byla evidována v části D na LV číslo , hodnota, , kde se evidovaly pozemky v užívání socialistických organizací nebo pozemky sloučené do větších původních celků zemědělské půdy, nejednalo se o výměru určité parcely. V roce 1993 byl katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad darovací smlouvy ze dne 13. 12. 199, podle které b) žalobce jako dárce daroval své manželce a) žalobkyni id. ½ nemovitostí evidovaných na LV číslo , hodnota, k. ú. , adresa, , mimo jiné pozemek označený jako parcela ve zjednodušené evidenci EN číslo , hodnota, o výměře 182 m² a úřad vyznačil vlastnické právo pro žalobce každému id. ½. Na žádost vlastníka mu byla v roce 1994 vyhotovena kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem parcel podle pozemkových evidencí, ve které byla orientačně vyznačena parcela EN číslo , hodnota, o výměře 182 m², toto zobrazení však bylo nesprávné a nemělo žádné opodstatnění, katastrální úřad neměl k dispozici žádný mapový podklad ani jiný výsledek zeměměřičské činnosti, z něhož by bylo možné usuzovat, že se nějaká taková část parcely nachází tam, kde byla v kopii zobrazena. Při digitalizaci souboru popisných informací (dále jen „SPI“) v roce 1996 bylo zjištěno, že dříve evidovaná část parcely EN číslo , hodnota, o výměře 182 m² neexistuje a nikdy neexistovala, proto nemohla být a nebyla do LV číslo , hodnota, doplněna. Na základě provedených šetření bylo zjištěno, že v zápise části parcely EN číslo , hodnota, o výměře 182 m² byl od roku 1983 do roku 1994 z důvodu neexistence parcely chybný, k žádné změně průběhu hranic nedošlo.

18. Z náčrtu v místním šetření , hodnota, pro obec , adresa, , zápisu o provedeném námitkovém řízení k obnovení operátu po THM lokality , adresa, z 23. 12. 1983 a protokolu číslo , hodnota, ze dne 17. 8. 1981 bylo prokázáno, že v k. ú. , adresa, pro účely THM byla provedena místní šetření zjišťujícím, zejména hranice vlastnické a užívací, druhy pozemků, jména a bydliště vlastníků a uživatelů a místní názvy, při pochůzce byl zjištěn skutečný stav a stanoven způsob označení hranic, výsledky řízení byly provedeny v zákonném uvedení, v průběhu námitkového řízení ve dnech 22. a , datum, nebyly podány žádné námitky. Protokol číslo , hodnota, je pod číslem doložky potvrzen podpisem „, jméno FO, .“, podle znaleckého posudku zpracovaného v rámci odvolacího řízení tento podpis pravděpodobně není pravým podpisem b) žalobce, ale jeho pisatelem byla osoba jiná, která ho vyhotovila jako podpis smyšlený.

19. Soudem jako svědkyně byla vyslechnuta ředitelka , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , k listinným důkazům doplnila, že aktuální zápis v katastru nemovitostí je oprávněný, v roce 1930 došlo k zaměření silnice, která prochází nad předmětnými nemovitostmi, zamření bylo zapracováno v tehdejší pozemkové knize, potvrdila, že v roce 1930 došlo k rozdělení původních pozemků, zmenšená část byla pravděpodobně vykoupena pro účely silnice, z podkladů pozemkové knihy a parcelního protokolu je zřejmé, že parcela st. , hodnota, byla zmenšená na výměru 1.256 m², z podkladů je jednoznačné, že došlo ke sloučení do hlavní silnice. K chybným zápisům svědkyně uvedla, že nedošlo k respektování záznamu z pozemkové knihy, pouze se může domnívat, že to bylo ztraceno nebo vykoupeno, případně se v přídělovém řízení mohlo něco přidat, jedná se však o pouhé domněnky, pro které nejsou žádné podklady. Svědkyně potvrdila, že při THM se jednalo s dotčenými osobami, v případě protokolu se ověřovala totožnost dotčených osob občanskými průkazy. Svědkyně poukázala na skutečnost, že v létě proběhla pozemková úprava, která se týkala hranic, nikdo nerozporoval průběh hranice mezi účastníky řízení, šetření v rámci pozemkových úprav proběhlo v roce 2012, rozhodnutí nabylo právní moci v roce 2014, aktuálně nemůže existovat žádné zobrazení hranice z přídělové listiny. Ze soupisu nemovitostí vyplývá, že žalobci odsouhlasili zjištěný průběh a označení hranic pozemků dne 30. 8. 2012. Svědkyně potvrdila, že z hlediska správního úřadu bylo postupováno správně a žádná oprava v katastru provedena nebyla a nebude.

20. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, a jejího čestného prohlášení ze dne , datum, bylo prokázáno, že se společně s žalobci starali a udržovali pozemek mezi jejím rodinným domem a domem žalobců, dbali o jeho údržbu, žalobci se starali o svůj zaplocený pozemek, nezaplocený pozemek udržovali společně, svědkyně bydlí v sousedním domě č. p. , hodnota, asi 40 let, svědkyně potvrdila, že navazující pozemek celá léta udržovali, sekali trávu, aby se po pozemku mohlo projít, žalobci sekali část zatravněné plochy kolem jejich plotu. Svědkyně potvrdila, že při užívání pozemku nedocházelo k žádným problémům, na pozemek mohl jít, kdo chtěl, nikdo tam však nechodil, protože po pozemku se dalo jít pouze na její zahradu nebo na navazující pole, co obhospodařuje , právnická osoba, , přes pozemek nejezdí traktory. Svědkyně potvrdila, že v případě, že pršelo, tak její dvůr i předmětný pozemek ohrožovala voda, která stékala z pole, zejména pokud tam byla zasázena kukuřice. Žalovaná , žalovaná, pozemek neudržovala až do léta 2021, od léta se o pozemek stará obec. Svědkyně uvedla, že část pozemku je vytyčkovaná, na pozemku nikdy nebyla žádná závora, jedná se o zatravněnou plochu s pruhem vyjetých kolejí. Svědkyně , jméno FO, byla k důkaznímu návrhu žalobců slyšena opakovaně, a to u jednání soudu dne , datum, a znovu v rámci místního ohledání na místě samém , datum, a doplnila, že si nepamatuje, kdy se na předmětné části pozemku zhotovil asfalt, uvedla, že zpět do obce , adresa, se vrátila v roce 1976 a společně s manželem začali stavět jejich dům v bezprostřední blízkosti žalobců. Předtím, než se udělal na předmětném pozemku asfalt, tak tam byla pouze hlína, pozemek se nijak neužíval, občané obce tam nechodili, , jméno FO, přes pozemek přejížděli do své garáže, zhruba před 2-3 lety začala obec na předmětném pozemku sekat trávu, občané tudy začali občas procházet. V době jejího nastěhování tam mohla být zídka, b) žalobce si to opravil, dal tam kameny, přesný časový údaj si svědkyně nedokázala vybavit, v době, kdy se dělala v obci silnice, tak se b) žalobce a její manžel domluvili, že na pozemku položí asfalt. Žalobci pozemek užívali tak, že na něj pouštěli slepice, podle názoru svědkyně tam žádná technika neprojela, dříve tam jezdil její tatínek s koněm, teď tam chodí občané obce na procházky třeba s kočárkem, podle jejího hodnocení, tam chodí ze zvědavosti. Za předmětným pozemkem měli občané záhumenky, a to včetně , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, chodili přes své pozemky, prolukou mezi nemovitostmi nikdo nechodil. K položení kabelu svědkyně uvedla, že se pokládal od potoka, šel kolem zdi , jméno FO, , u silnice byl patník s nějakým označením, s , jméno FO, nikdo nejednal. Aktuálně mají žalobci slepice na dvoře, mají je oplocené, v minulosti o oplocení neuvažovali.

21. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že byl starostou obce v období , období, , pouze jedno volební období, , adresa, bydlel 71 let, odstěhoval se zhruba před 3 lety. Na předmětném pozemku si jako děti hráli, na pozemku se pásla zvířata, pozemek vždy měli rodiče b) žalobce, celou dobu pozemek udržovali, nikdo tam nejezdil, ani se tam jezdit nedalo, byly tam struhy. Když se dělala silnice na , adresa, , tak se to vybagrovalo a dávaly se skruže, b) žalobce si to tam udržoval, pozemek si srovnal, aby mohl jezdit do garáže, silnice se budovala kolem roku 1996, přes pozemek nikdo neprojede, maximálně koně, žádné traktory tam nikdy nejezdily. V době jeho funkce starosty obec chtěla předmětný pozemek odkoupit, žalobci to nechtěli prodat, přes pozemek vede mezinárodní silný kabel a kupovat pozemek s břemenem se nevyplatí. Důvodem žádosti o odkoupení bylo, že tehdejší družstvo , adresa, tam za nimi byla , podnik, , oni tam začali jezdit, když se budovalo JZD, začali tam vozit nepořádek z , podnik, a tomu chtěla obec zamezit. Dodnes je tam na místě brána, až to zavezli, tak tam jezdili od křížku od , adresa, . Žádost odkup pozemku z , datum, byla projednána na zastupitelstvu, když ji žalobci odmítli, tak se tím obec dál nezabývala, záměrem obce k této žádosti bylo zamezit družstvu , adresa, , aby tudy jezdili, je to tam úzké. Obec umístění kabelu , právnická osoba, neřešila, vůbec o tom nevěděli, svědek do funkce nastoupil v roce , rok, , ten kabel se dělal předtím, to se obec dozvěděla, , právnická osoba, jednal s , jméno FO, a , jméno FO, . Obec o další jednání s žalobci zájem neměla. Svědek potvrdil, že v dětství od svých 11 let chodil pravidelně za bratrem b) žalobce, , jméno FO, se o pozemek starali výborně, měli hospodářství, na pozemku měli kačeny, potvrdil, že občané obce si před domy obstarávali pozemky sami, každý občan měl nějaká zvířata, tak si to sekli a byl klid. Svědek potvrdil, že na pozemku byla tráva, od , jméno FO, to bylo trochu zkosené, když to nebylo ještě zkanalizované, tak tam byla prohlubeň, bývala tam voda, , jméno FO, to upravili, aby to teklo do struhy, b) žalobce se o pozemek začal starat asi před 40 lety, věděl, že dům od rodičů dostane, tak to udržoval, v době, kdy se budovala silnice na , adresa, , tak mu na pozemek vysypali ořez a oni s to na pozemku upravili, aby se tam dálo lépe jezdit, protože tam mají garáž, to se stalo až po jeho funkčním období, mohlo to být přibližně kolem roku , rok, . Na pozemku byla tráva, na jedné straně byl dům , jméno FO, , na druhé straně , jméno FO, , pozemek byl zatravněný až k dolů ke struze, žádné obruby tam nebyly, b) žalobce udělal rámy, do kterých se dávaly kačeny a husy, vzadu měli , jméno FO, plot, uzavřený dvůr, tam měli stodolu, dole na pozemku plot nebyl. Podezdívku a plot si dělal b) žalobce, kdy to bylo svědek nevěděl, potvrdil, že na pozemku byl problém s vodou, s opravami b) žalobce začal před 25 lety, má tam kamenný spodek a dřevěnou zahrádku, dal si tam plůtek, ke konci jeho funkčního období to bylo jinak, byla tam zešikmená tráva, taras tam v té době nebyl, slepice se volně nepásly, měly ohrádku. Svědek uvedl, že než byl postaven kamenný taras, bylo to zešikmené a zatravněné, z kopce stékala voda na silnici, pozemek se vymílal, tak si to žalobci upravili, protože to bylo jejich. Bylo to dost prudké, bylo to vysoké od 20 do 60 stupňů, když hodně pršelo, tak voda stékala dolů, dělalo to tam nepořádek, oni pak všechno uklízeli a následně se to zkanalizovalo, může to být asi tak 20 let zpátky, opravy už prováděl b) žalobce, postavil zídku, než to zpevnil, tak to tam nepořádek dělalo pořád. V době, kdy obec žádala o odkup, se tam byli podívat, na pozemku byla tráva, bylo to zešikmené, pak zjistili, že tam jde ten mezinárodní kabel, to by dali obci jako věcné břemeno, a to obec nechtěla. Nepořádek na pozemku uklízeli , jméno FO, a , jméno FO, sami, obec o tom vůbec nevěděla a neměli s tím žádné starosti. Svědek uvedl, že nikdy neviděl, že by přes pozemek přejížděla mechanizace bývalého , právnická osoba, , podle jeho názoru tam ani nikdo jet nemohl, na pole se jezdilo od kostela a na druhé straně se jezdilo od křížku, přes předmětný pozemek by traktor s vlečkou neprojel.

22. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že s žalobci se navštěvoval s rodinou od roku 1986-1987, s b) žalobcem se znal už od 70. let, , jméno FO, navštěvovali 2x i 3x týdně, užší kontakt probíhal od roku 1986. Svědek uvedl, že o celé záležitosti je informován od žalobců. Podle názoru svědka je vlastnictví žalobců nezpochybnitelné, žalobci se o pozemek poctivě starali a starají, pozemek byl vždy udržovaný, travní porost byl pokosený, přes pozemek vede cesta k jejich garáži. Svědek uvedl, že v roce 1994 žalobci postavili zahrádku a zídku, žalobci pozemek užívali k chůzi i jízdě, jinak by se ke své garáži nedostali, občané obce podle jeho názoru pozemek neužívali, neprocházeli, svědek na pozemku nikdy nikoho neviděl. Aktuálně žalobce navštěvují, při návštěvě parkují před jejich garáží. Svědek potvrdil, že žalobci na pozemku prováděli úpravy, na základy zídky b) žalobce dovezl silniční recyklát a udělal pěknou cestu, cestu a zahrádku podle svědka žalobci dělali asi v roce 1996, určitě to bylo před rokem 2000. Svědek potvrdil, že na pozemku se pásla koza, mohly tam běhat slepice, zídka byla vybudována, aby voda nesplavovala terén u domu, postupem času se to zlepšovalo, základ zídky je stále totožný, žalobci zvelebovali zahrádku. Pravidelný kontakt s žalobci svědek stále udržuje, on osobně nikoho cizího na pozemku neviděl, nikdo tam nechodí, mechanizace tam nejezdí, podle jeho názoru by tam na pole ani nikdo neprojel. Svědek ví o uložení kabelu, kdy časově k tomu došlo neví. Ke stavu pozemku a překážkám na pozemku se vyjádřit nedokázal.

23. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , starosty obce v období , období, a místostarosty obce v období , období, , který v obci žije celý život bylo zjištěno, že po vzniku obecního zřízení dostal od zastupitelstva úkol zmapovat veškeré pozemky obce, při této práci narazil na to, že pozemek, který byl používán jako polní cesta mezi domy , jméno FO, a , jméno FO, je z části ve vlastnictví žalobců, tuto informaci poskytl zastupitelstvu, od kterého tehdejším starostou dostali za úkol záležitost s žalobci projednat a nabídnout jim případný odkup pozemků, aby se to ucelilo, domlouvali se, že by obec zmíněný pozemek odkoupila, s tím , jméno FO, nesouhlasili, Svědek jejich postoj chápal, měli pozemek vedle svého domu, žijí na frekventované silnici a na pozemku si parkovali automobil. S tehdejším starostou se snažili nařízení zastupitelstva realizovat, ale nepochodili, stejná byla situace i v době, kdy byl svědek starostou obce. Svědek potvrdil, že se mělo jednat asi o 3m pás kolem nemovitosti , jméno FO, , ta proluka se nijak neužívala, , jméno FO, se o pozemek starali tak, že jej sekli, aby to nezarostlo, obec se o předmětný pozemek nikdy nestarala, občané si kolem nemovitosti pozemky obstarávali sami, a to i když byly obecní. Předmětný pozemek v 90. letech nikdo jiný neužíval, tam není jak, pozemek končí polem. Stav pozemku v 90. letech byl takový, že byl zatravněný, žalobci jej užívali jako přístupovou cestu, možná tam pouštěli pár slepic, současný stav je takový, že část pozemku je oplocená, kdy se budovala zahrádka s podezdívkou svědek nevěděl. Svědek potvrdil, že v době, kdy byl pozemek bez podezdívky a dřevěného plotu se jednalo o zatravněný pruh mezi domy, je tam vždycky problém, že to bylo hodně vymleté vodou, b) žalobce to tam drtí srovnal, když byly větší deště, tak voda přes pozemek tekla až na komunikaci a bylo to tam věčně naplavené, tak to b) žalobce opravil, aby se to nestávalo, konkrétně na vlastní náklady pozemek zpevnil, rozvozil drť, zajezdilo se to, aby voda netekla dál. Obec se na zpevnění žádným způsobem nepodílela, mohlo se to dělat někdy v 90. letech. Problém s vodou na pozemku byl dlouhodobý, pokud přišel větší déšť, pozemek a silnici uklízeli občané, kteří tam bydleli, obec neměla na úklid zaměstnance. Svědek věděl o uložení telekomunikačního kabelu, ten vedl přes předmětný pozemek, což pozemek omezuje, obec za jeho působní nebyla účastníkem řízení o uložení kabelu. O vlastnictví žalobců se dozvěděl z katastrálních map, které byly získány na katastrálním úřadu.

24. Z připojeného spisu Úřadu městyse , adresa, , Stavebního úřadu prvního stupně, spisová značka , spisová značka, bylo prokázáno, že rozhodnutí číslo , spisová značka, ze dne , datum, stavební úřad dodatečně povolil stavbu oplocení ze strojového pletiva na části pozemku číslo , hodnota, , který odděluje pozemek číslo , hodnota, od parcely číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , rozhodnutí bylo vydáno žalobcům. Dne , datum, žalovaná podala žádost o odstranění nepovolených staveb na pozemku parcela číslo , hodnota, stavebnímu úřadu, ve které žádala o vydání rozhodnutí o odstranění dvou nepovolených staveb z titulu řádného využívání obecní cesty, kterému brání překážka z betonu a kamení (prodloužená předzahrádka) a dále z kovových sloupků a pletiva obložených betonovými obrubníky, nepovolené svatby na obecním pozemku provedli žalobci. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že dne , datum, byla provedena kontrolní prohlídka staveb oplocení na pozemku , hodnota, a stavební úřad dne , datum, oznámil zahájení řízení na odstranění stavby, oznámení byla doručena právním zástupcům účastníků. Součástí stavebního spisu je dále žádost o dodatečné povolení stavby ze dne , datum, , odborný posudek autorizovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , ze kterého bylo prokázáno, že žalobci provedli v roce 2000 terénní úpravu pozemku parcela číslo , hodnota, , konkrétně výstavbu objemné kamenné zídky šířky asi 30 cm a ukončené betonovou hlavou s nízkým dřevěným plotem výšky asi 50 cm, která zabraňuje pronikání případných přívalových srážkových vod do podzákladí rodinného domu č. p. , hodnota, , před uvedenou stavební úpravou žalobců docházelo k vymílání terénu srážkovou vodou a tím k postupné degradaci jejich stavby č. p. , hodnota, . Ve správním řízení nebylo dosud rozhodnuto.

25. Z připojeného spisu , právnická osoba, , pobočka , adresa, spisová značka , spisová značka, bylo prokázáno, že na základě námitky žalobců ze dne , datum, proběhlo u správního orgánu jednání ohledně evidence pozemku na LV číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , na základě podané žádosti ve svém podání správní úřad konstatuje probíhající jednoduché pozemkové úpravy v předmětné lokalitě s odkazem na stav evidence nemovitostí v období od roku 1910, z náčrtu zjišťování hranic číslo , hodnota, ze dne , datum, a z připojeného soupisu vyjádření vlastníků bylo prokázáno, že žalobci dne , datum, souhlasili se zjištěným průběhem v terénu na LV číslo , hodnota, a pověřili správní orgán k předložení výsledků zjišťování průběhu hranic příslušnému katastrálnímu pracovišti k provedení zápisu změn do katastru nemovitostí. Ze zápisu z jednání ze dne , datum, bylo prokázáno, že za účasti žalobců, pověřených osob a zpracovatelů jednoduchých pozemkových úprav (dále jen „JPÚ“) bylo konstatováno, že řízení o JPÚ bylo v dané lokalitě zahájeno , datum, , v rámci řízení bylo rozhodováno pouze o určení hranic pozemků, bylo provedeno ověření čísla občanského průkazu a) žalobkyně a porovnání tohoto údaje na náčrtu zjišťování průběhu hranic a soupisu nemovitostí, přičemž bylo konstatováno, že čísla občanského průkazu jsou totožná, správní úřad konstatoval, že v rámci probíhajícího řízení žalobci neuplatnili žádné námitky proti nárokovému listu, dotčené osoby konstatovali, že fiktivní pozemek parcela , hodnota, o výměře 0,0182 m² není zapsána na příslušném LV číslo , hodnota, a podaná námitka žalobců je pro správní úřad bezpředmětná.

26. Ze znaleckého posudku číslo , hodnota, soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , který si žalovaná objednala pro účely posouzení užívání pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, vyplývá, že stavební úpravy provedené na pozemku zásadně omezují jeho smysluplné využití. Ze zápisu o průběhu šestého zasedání zastupitelstva žalované ze dne , datum, bylo prokázáno, že pod bodem , hodnota, žalovaná projednala možnost smírného vyřešení sporu ohledně předmětné parcely s tím, že schválila zřízení věcného břemene užívání pozemku pro žalobce v míře nezbytně nutné pro zajištění požadavků na eliminaci ohrožení proti zatékání vody pod jejich rodinný dům za podmínky, že žalobci uhradí žalované minimálně 50 % nákladů soudního řízení.

27. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo prokázáno, že v žalované obci žil od dětství, pamatuje si, že cesta přes předmětný pozemek vedla od jeho dětství, lokalitu zná ještě z doby, než si tam žalobci a , jméno FO, postavili domy, potvrdil, že cesta přes pozemek vedla i v době kdy pracoval jako agronom v tehdejším , právnická osoba, , ukončením pozemku byla strouha. Současný stav je takový, že došlo k zorání a cesta byla dána do celku s polem. Svědek uvedl, že cesta byla vždy veřejně dostupná, nikdy v místě nebyla osazena žádná závora ani překážka, občanům obce v průchodu nikdo nebránil. Podle názoru svědka současný stav je takový, že tam nemůže projet traktor, na navazující pole vede jiná cesta od kostela. Svědek u jednání , datum, uvedl, že došlo k vykolíkování pozemků asi před čtrnácti dny, na pozemku je asi třicet dva kolíků, které kopírují původní cestu tak, jak si ji svědek pamatuje. K důkaznímu návrhu žalované byl soudem proveden dodatečný výslech tohoto svědka, ve kterém svědek doplnil, že jako dítě si pamatuje, že v proluce nic nebylo, se školou si tam chodívali hrát, v 60. letech tam jezdili malé traktory, povrch byl travnatý, zpevněný, malým traktorem se tam dalo jet omezeně. Větší stroje na pole za , jméno FO, najížděly od kostela, cesta mezi domy byla poměrně úzká, bylo to ve vazbě na výjezd k silnici, tam to bylo širší a teď je tam taras, kdy přesně byl taras postaven, neví. V horní části cesty žádná překážka nebyla, cesta byla zachována až po budovu, vedlejší cestu užívalo družstvo, navážel se tam odpadní materiál, asi před 40 lety, tam byla , Anonymizováno, , říkalo se tomu „, název, “, byla tam cesta, která se potom uzavřela zamykatelnou bránou, aby tam lidi nejezdili na černou skládku, závora se tam umístila asi v letech 1986-1988, cesta byla úzká, najíždělo se tam od , adresa, křížku na pole, třetí cesta tam nebyla.

28. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , bývalého zaměstnance , podnik, , který pracoval v , adresa, od roku 1980 bylo zjištěno, že pracoval v sadu jako traktorista, za předmětnou cestou byl rynglový sad, přes pozemek přes struhu a přes lávku jezdíval, doplnil, že se jednalo o cestu mezi , jméno FO, a , jméno FO, , cestou jezdil sem a tam jak potřeboval, jezdil traktorem Zetor 50 a malým postřikovačem, po roce 1980 cestu běžně užíval, byla jen zatravněná, žádný plot ani překážka tam nebyla, byl tam na rohu dům paní , jméno FO, , kterou navštěvoval a se kterou se znal, chemická ochrana v sadu se dělala v době vegetace asi 1x měsíčně, cesta podle něj byla využívaná hodně, lidi tam jezdili pro trávu, sad nebyl oplocený, byl volně přístupný. Po roce 1989 v sadu skončil a šel pracovat do zahraničí, od roku 1980 do roku 1989 si nepamatuje, že by se na pozemku něco dělalo, pozemek využíval k přístupu do rynglového sadu, do sadu družstva jezdili ještě včelaři s malým traktorem a kárkou, je možné, že tam chodili ze školy a školky, ale to už si přesně nevybavuje, v době jeho působení přes cestu projel 10x-20x. V době jeho působení paní , jméno FO, na domě neměla ještě okna směrem do pozemku, byla jen zeď. Kdy se budoval taras a oplocení nevěděl, pracoval v té době v zahraničí, doplnil, že zhruba od roku 1986 nebo 1987 s traktorem nejezdil, měl problémy se zády a pracoval jako pěšák. Svědek potvrdil, že působí asi 7 let v obci jako zastupitel, na zastupitelstvu projednávali stav řízení, nikdo mu neřekl, jak má ve věci vypovídat. Svědek nedokázal na předložených leteckých snímcích vyznačit prostor, kde býval rynglový sad, svědek doplnil, že v době, kdy přes pozemek jezdil, v prostoru stál dům paní , jméno FO, , rozestavěný dům , jméno FO, , nedokázal se vyjádřit, jestli , jméno FO, měli pozemek oplocený.

29. Svědek , jméno FO, , občan , adresa, , potvrdil, že předmětná cesta byla odjakživa průjezdná, on osobně tam jezdíval s traktorem, který tam i parkoval, před domem stával sloup a zároveň s domem plot, teď je tam udělaný taras s dřevěným plotem. Svědek v domě , jméno FO, asi 10 let bydlel, v okolí domu nic nebylo, byla tam normální cesta, žádný plot a taras kolem domu nebyl, byla tam travnatá nebo hliněná cesta, pan , jméno FO, a , jméno FO, tam sekali trávu, koleje tam vyježděné nebyly, on sám tam s traktorem parkoval nepravidelně, parkování bylo normální, nikdo mu to nedovoloval, za domem bylo pole a bylo potřeba tam jezdit, on sám na poli nepracoval, byl v dílně, na pozemek jezdil traktorem Zetor 40. Svědek potvrdil, že u silnice dole je taras, který tam nepatří, asi před 10 nebo 15 lety tam byla bouračka, někdo tam narazil autem, v horní části pozemku je navíc plot, který tam dřív nebyl, plot je tam dost dlouho, od doby, co se dělala , adresa, silnice, b) žalobce odtud bral obrubníky a sloupy na plot. V době, kdy svědek v domě bydlel, byly vlastníky domu rodiče b) žalobce, za nic tam nebyl plot ani taras, všechno bylo původní. Svědek potvrdil, že s , jméno FO, má spory, polní cesta u křížku mu nic neříká, tento pojem nikdy neslyšel.

30. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo prokázáno, že v domě , jméno FO, bydlela od narození (rok 1951), odstěhovala se kolem roku 1980. Cesta mezi domy byla odjakživa průjezdná, byla to normální cesta, zatravněná, svažitá až u silnice, jezdily tam traktory na pole, koleje tam byly vyjeté, jako děti si tam hrávali, nikdo neřešil, čí pozemek je. Podle ní se o pozemek nikdo nestaral, pásly se tam husy, u zdi rostly kopřivy a ostružiny, nikdo se nestaral, co si kdo usekl. Přes cestu jezdily traktory, vzadu byly záhumenky, které se oraly, jezdili tam klasické traktory, ty menší, občané neměli traktory, nechávali si to orat traktorem z JZD. Občané, kteří měli záhumenky, cestu užívali k přístupu na své pozemky, chodilo se tudy i do drůbežárny a živočišné výroby. I svědkyně potvrdila, že s žalobci nemá dobré vztahy, nestýkají se, podle ní zahrádku vybudovali asi před 10 lety, do stodoly se jezdilo z cesty nebo z průjezdu přes dvůr do stodoly.

31. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , který v obci bydlí od narození, bylo prokázáno, že cesta tam byla odjakživa, zahrádka byla zároveň s barákem, žádná oplocenka tam nebyla, normálně se tudy chodilo i jezdilo, svědek osobně tudy jel Tatrou 111 s jeřábem, protože sousedům pokládal do žumpy bednění kolem roku 1988. V době jeho dětství si tam děti hrály, běhaly, bylo vše volně přístupné, chodili tam občané, jezdili tam traktory, kombajn by se tam nevešel. Na cestě mezi , jméno FO, a , jméno FO, přibyla oplocenka, taras, bylo to po revoluci, nejdéle 20 let, svědek to nedokáže upřesnit.

32. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , občana obce od roku 1950, bylo zjištěno, že v obci žije celý život, potvrdil, že u , jméno FO, si jako děti hráli, byla tam zatravněná cesta, svah byl vzadu, kdysi tam jezdily traktory, jezdil tudy i svědek, který byl zaměstnancem , právnická osoba, i , právnická osoba, , dříve se tam jezdilo běžným traktorem, velký traktor by tam neprojel, cesta se používala pro vjezd i výjezd, jezdilo se tam secím strojem, svědek si nepamatoval, že by tam býval byl nějaký sad, občané obce cestu užívali, chodili tudy, jezdili na kole, byla to veřejná cesta, dnes by tam svědek nejel, a) žalobkyně to má oplocené, udělali zídku až k silnici v době, kdy se dělala , adresa, cesta. Svědek je v důchodu asi 20 let, před důchodem pracoval v , právnická osoba, , žádná jiná polní cesta tam nebyla.

33. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , občanky obce od roku 1951, bylo prokázáno, že v dětství v zimě na předmětné cestě sáňkovali, v létě tam pásli kozy, od silnice je cesta průjezdná, byla tam tráva, svědkyně si nepamatovala, že by tam byla nějaká překážka, moc tam nechodila, aktuálně k předmětnému pozemku vůbec nechodí, že by tam jezdila nějaká technika, si svědkyně nepamatovala.

34. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , dcery žalobců, bylo prokázáno, že v domě rodičů bydlela od roku 1986 až do roku 2010, poté se odstěhovala do svého rodinného domu, který byl postaven a zkolaudován v těsné blízkosti žalobců. Svědkyně potvrdila, že jí je známo, že probíhá spor o vlastnictví pozemku, potvrdila, že s rodiči předmětný pozemek udržovali, sekla se tráva, pokud došlo k uvolnění bláta z polí při deštích, tak se podíleli na úklidu, na pozemku zakrývali výmoly, ona sama na předmětném pozemku před garáží rodičů parkovala automobil, přední část pozemku se užívala i k parkování automobilů návštěv, pokud se automobil na pozemku zaparkoval, dalo se tam normálně procházet. Svědkyně uvedla, že podezdívka zahrádky u domu tam byla z jejího pohledu odjakživa, uvedla, že vzhled se neměnil, někdy v 90. letech tam došlo k nehodě, kdy mladík naboural taras, který pak byl opraven, ale byl ponechán na místě stejným způsobem, k dopravní nehodě mohlo dojít někdy kolem roku 2000, žádné jiné úpravy tarasu žalobci neprováděli. Podle vyjádření svědkyně se až do roku 2010 obec o předmětný pozemek nestarala, začala se starat až před soudním jednáním, občas tam přijeli obecní zaměstnanci a jednou za čas pozemek posekli. O pozemek se společně starali se sousedy, žalobci sekli obecní část, na sečení pozemku se podílela i sousedka, paní , jméno FO, . Svědkyně uvedla, že předmětný pozemek nebyl občany obce užíván, nechodilo se tam na procházky, byl využíván pouze jako příjezd k domu žalobců nebo paní , jméno FO, , občas se pozemek používal pro průjezd malé zahradní techniky. Od roku 2010 k žádným změnám na pozemku nedošlo, žalobci se snažili o stavební povolení, ale řízení je aktuálně pozastaveno. Svědkyně potvrdila, že spodní část pozemku při příjezdu ze silnice vždy udržovali žalobci nebo sousedi , jméno FO, , uklízely se výmoly a bláto po deštích, byly snahy o zhutnění, později b) žalobce provedl zpevnění pozemku, rodiče na pozemku žádné zvířectvo nechovali, výběh pro slepice tam byl umístěn nedávno. Svědkyně vyloučila, že by předmětný pozemek byl využíván pro zemědělskou činnost, pokud bylo potřeba na pole za nemovitostmi rodičů přijet zemědělskou technikou, jezdilo se tam zadní cestou, přístup na pole byl dostatečný z hlavní silnice.

35. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , synovce b) žalobce, bylo prokázáno, že v obci , adresa, bydlel do roku 1992, potvrdil, že předmětný pozemek užívali žalobci, pozemek sekali, měli tam zvířata a pozemek udržovali, když byla větší voda a došlo ke splavení z polí, tak i svědek b) žalobci pomáhal s úklidem silnice. Předmětný pozemek se neměnil, žalobci prováděli stavební úpravy, dělala se fasáda, střecha, výměna oken a vrata od garáže. Taras se dělal až na konci oprav, kdy byl zároveň s domem, jak se rozšiřoval, u toho on osobně nebyl, potvrdil, že u nemovitostí byl elektrický sloup, kolem kterého byl taras, taras se vystavěl kolem roku 1986, vybudoval se jako zpevnění, ještě před domem byla a je předzahrádka. Svědek uvedl, že oproti původnímu stavu se taras asi o 1 m z čelní strany prodloužil, původní taras se zboural a postavil se nový. Průjezd přes pozemek je stále stejný, pozemek je svažitý, na průjezd osobního auta, svědek nikdy neviděl, že by tam jezdila zemědělská technika, ani by to nebylo možné, v minulosti byl na brigádě v původním JZD, přes pozemek by maximálně projela tera. Pozemek byl travnatý, nebyl rozježděný, pásly se tam ovce a kozy, místní pozemek využívali na procházky, chodili do sadu, ovce a kozy byly v dřevěném oplocení mezi stodolou a garáží. V horní části pozemku žádná překážka nebyla, dřevěný plot do cesty nezasahoval, bylo to klasické dřevěné oplocení. O předmětný pozemek se starala rodina, když bylo potřeba, přišli pomáhat všichni.

36. Z potvrzení o účastni na dopravní nehodě, vyrovnání náhrady škody ze dne , datum, a vyjádření žalobců k dopravní nehodě ze dne , datum, bylo prokázáno, že k dopravní nehodě, při které došlo k poškození podezdívky plotu kolem domu č. p. , hodnota, v , adresa, došlo , datum, ve 21:05 hodin, při dopravní nehodě došlo k poškození a vyvrácení kamenné podezdívky v délce 3,5 m a poškození plotu ve vlastnictví žalobců, škoda činila 5.000 Kč, na vozidle řidiče , jméno FO, byla způsobena škoda 10.000 Kč. Žalobci pro účely řízení dopravního inspektorátu podali vyjádření, dle kterého jim byla uhrazena způsobená škoda ve výši 5.000 Kč v hotovosti za poškození tarasu a oplocení u jejich domu, tím považovali celou záležitost za vyřízenou a požádali o mírný postih viníka.

37. Účastníci v průběhu řízení soudu předkládali opakovaně fotografickou dokumentaci zachycující stav pozemku v různých časových odvětvích, fotografie zachycující stav po roce 2021 odpovídají současnému stavu, který byl soudem zjištěn při provedeném místním ohledání, na předmětném pozemku v části bezprostředně přiléhající k domu směrem do polí za domem je vystavěn kamenný taras s dřevěným ozdobným oplocením, taras je v horní části osázen okrasnými rostlinami, z fotografií, které podle oblečení účastníků lze zařadit do 70. a 80. let 20. století je zřejmé, že pozemek bezprostředně přiléhal až k obvodové zdi rodinného domu č. p. , hodnota, , povrch pozemku byl zatravněn a pozemek ústil k silnici, z předložených fotografií nelze dovozovat skutečné účelové využívání zatravněné plochy. Aktuální stav pozemku podle vyjádření svědků a výsledků místního ohledání odpovídá stavu v roce 2020, kdy bylo zahájeno soudní řízení.

38. Soudu byly předloženy zápisy z jednání zastupitelstva žalované obce, ze zápisu z , datum, bylo prokázáno, že pod bodem 9, který je v programu označen jako žádosti, bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí, v průběhu roku 1996 byl žalovanou obcí projednáván koncept územního plánu obce a byla schvalována k tomuto závazná vyhláška. V průběhu soudního řízení byly opakovaně v zastupitelstvu obce projednávány a neschváleny návrhy na mimosoudní vypořádání tohoto sporu, ze strany orgánů obce nebyl schválen žádný návrh na směnu pozemku a odprodej části pozemku.

39. Z přihlašovacích lístků pro trvalý pobyt bylo prokázáno, že matka b) žalobce měla evidovaný trvalý pobyt v obci na č. p. , hodnota, od ledna 1953, b) žalobce měl evidovaný pobyt na stejné adrese od listopadu 1969.

40. Soudu byla předložena obecní vyhláška žalované č. 3/2001, která se týkala udržování čistoty a pořádku v žalované obci, která stanovovala povinnosti občanů při udržování čistoty veřejných prostranství a jejich odpovědnost za udržování, včetně způsobu a postupu při čištění, předložená vyhláška neměla pro rozhodnutí soudu žádný význam.

41. Po rozhodnutí odvolacího soudu si žalobci objednali zpracování geometrického plánu č. , hodnota, vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , který jej ověřil dne , datum, a se kterým vyslovil souhlas příslušný katastrální úřad, Katastrální pracoviště Znojmo pro k. ú. , adresa, a který tvoří nedílnou součást vyhlášeného rozsudku.

42. Ze zakreslení vedení dálkového kabelu , právnická osoba, . a z přípisu této společnosti adresovaného žalobcům ze dne , datum, bylo prokázáno, že jim byla zaslána kopie uložení dálkového kabelu a byli vyrozuměni, že v případě jakýchkoli zemních prací včetně výsadby stromů, je nutné toto s akciovou společností projednat a nechat vytyčit.

43. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

44. Podle § 1095 o. z uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

45. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

46. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v ust. § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

47. Podle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

48. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

49. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

50. Žalobci podali určovací žalobu na určení, že jsou podílovými spoluvlastníky každý o velikosti ½ na nově vzniklém pozemku parcela číslo , hodnota, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 168 m2 (dále jen „předmětná část pozemku“), vzniklého oddělením z pozemku parcela č. , hodnota, na základě geometrického plánu č. , hodnota, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , který jej ověřil dne , datum, , a se kterým vyslovil souhlas Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo dne , datum, pod , spisová značka, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , eventuálně žalobci navrhovali vzhledem k posouzení doby vydržení určení, že b) žalobce je vlastníkem předmětné oddělené části pozemku.

51. S ohledem na vzájemné rozpory účastníků ohledně předmětné části pozemku je nepochybné, že je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadované určení, je v zájmu účastníků, aby vzájemné sporné otázky byly soudním rozhodnutím vypořádány.

52. Žalobci se domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku na základě jejich nabytí od právních předchůdců, konkrétně na základě postupní smlouvy z roku 1977 b) žalobce a na základě uzavřené darovací smlouvy v roce 1993 a) žalobkyně, případně namítali vydržení vlastnického práva s ohledem na způsob užívání. Z provedeného dokazování zejména z listinných důkazů poskytnutých pro účely řízení příslušným katastrálním pracovištěm bylo jednoznačně prokázáno, že v období 1980 až 1983 v předmětném katastrálním území , adresa, probíhalo THM, během kterého bylo za účasti vlastníků a jiných oprávněných subjektů prováděno šetření hranic všech pozemků, vlastníci a další oprávnění byli řádným způsobem seznámeni s výsledkem šetření hranic pozemků parcela EN číslo , hodnota, zobrazeného v náčrtu o místním šetření číslo , hodnota, , b) žalobce v protokolu číslo , hodnota, podpisem nestvrdil průběh vyšetřených hranic, což bylo prokázáno v odvolacím řízení vypracovaným znaleckým posudkem. Evidence nemovitostí v předmětném období byla upravena zákonem číslo 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a prováděcí vyhláškou číslo 23/1964 Sb., obsahovala operát měřičský a písemný, sbírku listin a sumarizační výkazy. Měřičský a písemný operát se obnovoval vždy při THM, dle § 4 vyhlášky číslo 23/1994 Sb. se zápisy právních vztahů v evidenci prováděly postupně, v druhé etapě od roku 1967 se postupně zapisovaly právní vztahy v evidenci ještě nevyznačené a stejným způsobem mohlo být postupováno v obcích, ve kterých bude prováděno THM, orgány geodézie vždy v průběhu pěti let přezkoumávaly soulad EN se skutečným stavem na území obcí, platná právní úprava vyžadovala součinnost tehdejších místních národních výborů, které pro svou potřebu vedli opis soupisu parcel a dbali o bezpečné uložení a řádné udržování EN v souladu se skutečným stavem. Při provedeném THM byl v roce 1983 byl zjišťován skutečný stav a stanoven způsob označení hranic pozemků, který byl v protokolu číslo , hodnota, nebyl stvrzen podpisem b) žalobce, v příslušné EN byly v zájmovém území , adresa, určeny nové výměry parcel, které byly určeny výpočtem ze souřadnic lomových bodů vyšetřených a zaměřených hranic parcel v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, u určené a zaměřené parcely číslo , hodnota, se jednalo o výměru 1.170 m². Výsledkem obnovy operátu EN byla nová pozemková mapa se zobrazením hranice parcely EN číslo , hodnota, v souladu s výsledkem šetření hranic a měřičským náčrtem.

53. Při digitalizaci souboru popisných informací, která byla v předmětném k. ú. , adresa, provedena v roce 1996 bylo zjištěno, že dříve evidovaná část parcely EN číslo , hodnota, o výměře 182 m² neexistuje, proto nebyla a být nemohla při digitalizaci do LV číslo , hodnota, doplněna. Hranice pozemků parcela číslo , hodnota, a všech sousedících pozemků byly vyšetřeny a odsouhlaseny všemi dotčenými zúčastněnými vlastníky a uživateli při THM v období 1980 až 1983 a k žádné změně průběhu hranic od té doby nedošlo. V kopii katastrální mapy s orientačním zákresem hranice parcely EN číslo , hodnota, s výměrou 182 m² z roku 1994 je fiktivní parcela zobrazena uvnitř nynějšího pozemku parcela číslo , hodnota, , který je geometricky a polohově určen svými hranicemi od THM v roce 1983. Námitky žalobců s novým soupisem pozemků v rámci jednoduchých pozemkových úprav z , datum, byly příslušným pozemkovým úřadem shledány jako nedůvodné, pozemkový úřad není oprávněn v rámci JPÚ rozhodovat o fiktivním pozemku, který není zapsán v katastru nemovitostí, z předloženého náčrtu zjišťování hranic číslo , hodnota, ze dne , datum, a souhlasu žalobců z , datum, na soupisu vlastnických vztahů LV číslo , hodnota, bylo prokázáno, že žalobci jako vlastníci souhlasili se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a pověřili příslušný pozemkový úřad k předložení výsledků zjišťování průběhu hranic katastrálnímu pracovišti provedením zápisu změn do katastru nemovitostí. Z předloženého geometrického plánu o rozdělení pozemků z parcely číslo , hodnota, ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, . a předložených podkladů katastrálního pracoviště bylo jednoznačně prokázáno, že geometrický plán byl vypracován s nesprávným zaměřením a porovnáním dosavadního stavu se stavem evidence právních vztahů podle předchozí úpravy. Soud v souladu s pokynem odvolacího soudu se v dalším řízení zabýval otázkou případného vydržení sporné části pozemku každým z žalobců, a to jak z hlediska naplnění podmínek mimořádného vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 o. z., tak podmínek řádného vydržení dle § 134 obč. zák.

54. Historicky byl institut vydržení upraven v obecném zákoníku občanském, který jej chápal jako originární způsob nabytí vlastnictví, bylo rozlišováno vydržení řádné a mimořádné, zákoník upravoval vydržecí lhůtu. Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ 1950“) definoval nově pojem vydržení v § 115 – 118, vydržením nabyl vlastnictví oprávněný držitel, jenž movitou věc držel nepřetržitě 3 roky a nemovitou po dobu 10 let, podmínky byly stanoveny držbou věci dle § 143 ObčZ 1950, držba musela být oprávněná a oprávněný držitel musel být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, v pochybnostech se mělo za to, že držba byla oprávněnou (§ 145 odst. 2 ObčZ 1950, vydržením nebylo možné nabýt vlastnictví k nezcizitelným věcem, které byly v socialistickém vlastnictví. Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník neznal vydržení, které bylo založeno na oprávněné držbě, tento stav trval až do 31. 3. 1982, k nápravě poměrů došlo novelou zákonem č. 131/1982 Sb. a účinné od 1. 4. 1982 a platné do 31. 12. 1991, vlastníkem věci, která mohla být předmětem osobního vlastnictví se stal občan, který měl nepřetržitě v držbě nemovitou věc po dobu 10 let (§ 132a odst. 1, 2 obč. zák.). Zásadní změnu pak přinesla novela občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 1992, který vydržení definoval v § 134 odst. 1 obč. zák. tak, že oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Soud po doplnění skutkových tvrzení se nabýval zkoumáním a prokazováním fakticity držby předmětné části pozemku žalobců v rozhodném období od 1. 1. 1982 do 1. 1. 1992. Průběh dokazování byl zásadně ovlivněn časovým postupem, když jednotliví svědci vypovídali obecně, bylo velmi náročné specifikovat a konkretizovat jednotlivá období a způsob užívání. Nemovitosti v katastrálním území , adresa, nabyli do svého vlastnictví rodiče b) žalobce na základě přídělové listiny v roce 1947, v návrhu přídělu byl rodičům b) žalobce přidělen i pozemek parcela st. , hodnota, s původní výměrou 1352 m2, tato parcela byla řádně vedena v tehdejší evidenci nemovitostí včetně původní výměry 1352 m2. Postupní smlouvou ze dne , datum, byly předmětné nemovitosti rodiči b) žalobce manžely , jméno FO, a , jméno FO, jako postupiteli postoupeny jejich synovi s tím, že v článku 1. postupní smlouvy je uvedena i předmětná parcela st. , hodnota, s výměrou 1352 m2, postupní smlouva byla sepsána na Státním notářství ve Znojmě, k sepisu smlouvy byl předložen i dotazník a čestné prohlášení účastníků smlouvy, opětovně s uvedením převáděných nemovitostí a jejich příslušenství, včetně parcely st. , hodnota, , v době uzavření smlouvy byl b) žalobce členem JZD , adresa, , postupní smlouva nabyla platnosti po souhlasu tehdejšího místního národního výboru , adresa, a registrací Státním notářstvím ve Znojmě. V následujícím období proběhl v žalované obci THM, b) žalobce jako tehdejší vlastník nemovitosti neodsouhlasil průběh hranic.

55. Při posouzení otázky vydržení a mimořádného vydržení vlastnického práva soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, které bylo publikováno pod číslem 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V případě žalobců dospěl soud k závěru, že nebyly splněny podmínky pro mimořádné vydržení, neboť nebyla prokázána držba trvající 20 let. S ohledem na výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že předmětnou část pozemku drželi právní předchůdci b) žalobce, tedy jeho rodiče, po nabytí na základě přídělové listiny, b) žalobce nabyl vlastnického práva k předmětným nemovitostem na základě postupní smlouvy jako člen tehdejšího JZD, po převodu vlastnického práva se ujal držby převedených nemovitostí, svědeckými výpověďmi dlouholetých občanů žalované obce bylo prokázáno, že právní předchůdci a b) žalobce předmětnou část pozemku užívali vhodným obvyklým způsobem, zatravněný pozemek pravidelně upravovali sečením, po určitou dobu pozemek užívali k pastvě domácích zvířat, nepochybně b) žalobce od nabytí vlastnického práva předmětnou část pozemku pravidelně udržoval po deštích, kdy byl pozemek zanášen hlínou a naplaveninami ze sousedících polích, kdy on sám, případně za pomoci rodinných příslušníků pozemek uklízel, zbavoval jej naplavenin a postupně v 90. letech i pozemek zhutňoval a zpevňoval. Žalobci v roce 2000 provedli na vlastní náklady úpravu části předmětného pozemku, která dle odborného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zabránila erozi pozemku a degradaci jejich domu. V souladu s pokynem odvolacího soudu dospěl soud k závěru, že b) žalobce v rozhodném období od 1. 1. 1982 do 1. 1. 1992 pozemek v dobré víře držel, s předmětnou částí pozemku nakládal jako vlastník, jednal v poctivém úmyslu, dobrá víra b) žalobce nebyla v průběhu řízení nijak zpochybněna, předmětná část pozemku nebyla nikým jiným užívána, držena a držba b) žalobce se zřetelem ke všem okolnostem byla oprávněná, pozemek bezprostředně přiléhal k rodinnému domu, byl uveden, byť nesprávně, v obsahu přídělu rodičů b) žalobce, kteří jej následně v souladu s tehdejší právní úpravou převedli na svého syna, který v užívání pokračoval. Předmětná část pozemku mohla být předmětem osobního vlastnictví. Při místním ohledání bylo soudem zjištěno, že nadále předmětná část pozemku je zčásti zatravněná, část pozemku je zhutněna, což bylo prokázáno i výpověďmi svědků (svědkyně , jméno FO, , svědek , jméno FO, ), užívání pozemku, o kterém hovořili svědci, kteří zmiňovali období 70. a 80. let, bylo nepochybně ovlivněno společenskou situací, zemědělské pozemky byly v užívání tehdejšího zemědělského družstva, pokud přes předmětnou část pozemku v minulosti přejížděla drobná zemědělská technika (traktory), jednalo se o zcela ojedinělé užívání, které by se ke všem okolnostem dalo hodnotit jako svévolné při tehdejším socialistickém užívání, při místním ohledání dospěl soud k závěru, že předmětná část pozemku v žádném případě, i s ohledem na jeho dispozici, nemohla být používána pro průjezd těžké zemědělské techniky (např. kombajn), přes předmětnou část pozemku by těžká technika s ohledem na úpravu povrchu a zastavěnost projet nemohla. K předmětnému pozemku b) žalobce vlastnické právo k 1. 1. 1992 vydržel, putativním titulem b) žalobce byla postupní smlouva z roku 1977. Žalobce b) pak jako vlastník předmětné části pozemku převedl darovací smlouvou spoluvlastnický podíl na a) žalobkyni, neboť vlastnické právo řádně vydržel a darovací smlouvou spoluvlastnický podíl řádně převedl na svoji manželku.

56. Žalovaná vlastnické právo žalobců v minulosti nezpochybňovala, což prokazuje písemná žádost obce o převod vlastnického práva, kterou byli žalobci požádáni o odprodej předmětné části pozemku v roce 1994, žalovaná obec podle vyjádření svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří byli v roce , rok, starostou a místostarostou obce, na základě přechodu vlastnického práva podle zákona o vlastnictví obcí při inventuře nemovitého majetku vycházeli z vlastnictví žalobců. Sama obec v roce , rok, žalobce oslovila s žádostí o koupi pro veřejný zájem. Skutečnosti týkající se zpochybnění vlastnického práva vyšly najevo až v roce 1996, kdy došlo ke zjištění chybných údajů v katastru nemovitostí a žalobci započali sporný stav řešit se všemi dotčenými a odpovědnými subjekty. K tíži žalobců v žádném případě nemůže jít trojí pochybení evidence nemovitostí, ke kterém se obsáhle a podrobně vyjádřil ve svých podáních katastrální úřad. Na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že b) žalobce vlastnické právo předmětné části pozemku řádně vydržel a následně řádnou darovací smlouvou spoluvlastnický podíl převedl na a) žalobkyni, svoji manželku, proto soud žalobě na určení vlastnického práva vyhověl. Soud v rámci připuštěné žaloby vyhověl primárnímu petitu, proto se nezabýval petitem eventuálním.

57. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k právnímu názoru odvolacího soudu tak, že úspěšným žalobcům byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalované. S ohledem na postavení žalobců jako účastníků řízení soud rozhodl o náhradě nákladů každého z žalobců samostatným výrokem. Na nákladech řízení každého žalobce byla přiznána částka 96.150,79 Kč, což je náhrada nákladů advokáta za právní zastoupení žalobců dle § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to odměna za úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 za 16 úkonů právní služby po 2.480 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření z 4. 12. 2020, účast u jednání soudu ve dnech 23. 6. a 11. 8. 2021, která přesáhla 2 hodiny, účast u jednání soudu dne 22. 11. 2021, odvolání do rozsudku, vyjádření ke znaleckému posudku, jednání u odvolacího soudu dne , datum, , doplnění žaloby ze dne 30. 11. 2023, účast u jednání soudu dne 18. 9. 2024, které přesáhlo dvě hodiny, místní šetření v obci , adresa, dne 25. 11. 2024 a účast u jednání soudu dne 25. 11. 2024), za úkony učiněné po 1. 1. 2025 byla přiznána odměna za 5 úkonů právní služby po 4.496 Kč (účast u jednání soudu dne 22. 1., 19. 3. a 21. 5. 2025 a účast u jednání soudu dne 9. 4. 2025, které přesáhlo dvě hodiny), za úkony učiněné do 31. 12. 2024 náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč za 16 úkonů právní služby, za úkony učiněné po 1. 1. 2025 náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 450 Kč. Zástupci žalobců byla přiznána náhrada za ztrátu času stráveného na cestách z , adresa, a zpět původní advokátkou za 12 půlhodin po 100 Kč, každému z žalobců přiznána 1/2, tedy částka 600 Kč, náhrada za ztrátu času advokáta za cestu k místnímu ohledání ze , adresa, do , adresa, a zpět za 2 půlhodiny po 100 Kč, každému z žalobců přiznána 1/2 ve výši 100 Kč. Soud rozhodl o přiznání doložených cestovních nákladů za 3 cesty původní advokátky z , adresa, a zpět k jednáním dne 23. 6., 11. 8. a 22. 11. 2021 osobním motorovým vozidlem každá ve výši 829 Kč, 1/2 nákladů činí 1.243 Kč a náhrada cestovních výdajů advokáta k místnímu ohledání dne 25. 11. 2024 za cestu ze , adresa, do , adresa, a zpět v délce 10 km osobním motorovým vozidlem s doloženou průměrnou spotřebou 8,7 l benzínu/ 100 km při vyhláškové ceně pohonných hmot, z titulu cestovních nákladů byla přiznána částka 93 Kč, každému z žalobců 1/2 částka 46 Kč. Zástupci žalobců řádně doložili, že jsou registrovanými plátci daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána 21 % DPH ze základu 71.199 Kč částka 14.951,79 Kč. Žalobci řádně zaplatili soudní poplatek za žalobu ve výši 5.000 Kč, soudní poplatek za odvolání ve výši 5.000 Kč a v odvolacím řízení zálohu na znalecký posudek ve výši 10.000 Kč, která byla spotřebována, proto každému z žalobců byla přiznána částka 10.000 Kč. Žalobcům na náhradě nákladů řízení nebyla přiznána náhrada za 2 úkony, a to doplnění žalobního petitu z 29. 9. 2020, sdělení soudu ze dne 30. 5. 2021 a doplnění důkazních návrhů ze dne 18. 12. 2023, neboť se jednalo o úkony, kterými žalobci pouze doplňovali skutková tvrzení žaloby a činili důkazní návrhy, nejednalo se o úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců náhradu nákladů řízení částku 96.150,79 Kč k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

58. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř., ze státních prostředků byla vyplacena částka 3.807 Kč na znalečné za zpracovaný znalecký posudek, povinnost zaplatit náklady státu byla uložena neúspěšné žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu.

59. Geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , který jej ověřil dne , datum, a který odsouhlasil Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracovitě Znojmo dne , datum, pod , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , tvoří přílohu číslo , hodnota, tohoto rozsudku.