60 Az 2/2021

Rubrum

č. j. 60 Az 2/2021 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: X., narozený X státní příslušnost X pobytem X zastoupený advokátem JUDr. Petrem Novotným se sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2021, čj. OAM-804/ZA-ZA11- K01-2021, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 60 Az 2/2021

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal dne 22. 9. 2021 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice.

2. Při pohovoru konaném dne 30. 9. 2021 žalobce uvedl, že v zemi původu mají Romové stále potíže s místními, které policie neřeší (za pomoc vyžaduje peníze). Obecně je tam špatná situace s prací, která je pro Romy ještě horší. Práce je jen sezonní a špatně placená. Romské děti musí být stále doma, jelikož cokoli udělají, to vyvolává nespokojenost místních. Jiné potíže v zemi původu neměl. Získat vízum bylo v Moldavsku složité a dlouho to trvalo. Nevraživost vůči Romům se stupňuje. V České republice žalobce doposud legálně pobýval a pracoval (naposledy ve společnosti LAKUM – GALMA, a. s., v Humpolci). O mezinárodní ochranu v České republice žádá i jeho manželka (taktéž moldavská občanka). Při návratu do země původu se žalobce obává konfliktů z důvodu jeho romské národnosti. Brzy navíc začne zima a nemá peníze na zaplacení komunálních poplatků a inkasa.

3. Ve formuláři „POSKYTNUTÍ ÚDAJŮ K ŽÁDOSTI OE MEZINÁRODNÍ OCHRANU“ ze dne 30. 9. 2021 žalobce dále uvedl, že se narodil v obci X, kde též naposledy pobýval. Je romské národnosti, domluví se rusky, vyznává pravoslavné křesťanství a nikdy nebyl členem žádné politické strany či hnutí, a ani se politicky neangažoval. Má tři děti narozené v letech 1986, 1992 a 2004, které žijí v Moldavsku. Do České republiky cestoval opakovaně od roku 2019 na základě pracovního víza. Žalobce je zdráv a s ničím se neléčí. Jako důvod žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl možnou perzekuci z důvodu jeho romské národnosti (stálé konflikty s romskou komunitou, které nedávají práci; pracovat lze pouze na polích během sezóny). V České republice chce zůstat s manželkou.

4. V rámci vyjádření k podkladům řízení ze dne 19. 10. 2021 nad rámec výše uvedeného žalobce konstatoval, že v zemi původu panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd, pro civilní obyvatelstvo zde není bezpečno a nejedná se o demokratickou zemi. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že při návratu do země původu by mu hrozilo mučení, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání a byl by ohrožen na svém životě.

5. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalobcovu žádost o mezinárodní ochranu zamítl jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění od 18. 12. 2015 (dále jen „zákon o azylu“), neboť žalobce pochází ze země, kterou Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu.

II. Shrnutí žaloby

6. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 6. 12. 2021 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

7. V rámci stručně formulované žalobní argumentace žalobce shrnul tvrzení, která uplatnil již v průběhu správního řízení (viz shora odstavce 2 až 4). Dále citoval § 12 písm. b) a § 14a odst. 1 a 2 zákona o azylu a vyjádřil přesvědčení, že podmínky pro udělení mezinárodní ochrany splňuje. Žalobce namítl, že žalovaný nedostatečně zjistil Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 60 Az 2/2021 skutkový stav věci a neopatřil dostatečné podklady pro své rozhodnutí dle § 3 a § 50 odst. 2 správního řádu.

8. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítl žalobcovu argumentaci a odkázal na obsah správního spisu (zejména na vlastní žádost o udělení mezinárodní ochrany, výpověď žalobce, dostatečné a aktuální informace o zemi původu a na žalobou napadené rozhodnutí). Žalovaný poukázal na skutečnost, že Česká republika považuje Moldavsko za tzv. bezpečnou zemi původu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. Na základě obsahu spisu lze Moldavsko považovat za bezpečnou zemi původu ve smyslu zákona o azylu i v případě žalobce. Ten sám v zemi původu v souvislosti s romskou národností žádné potíže neměl, přičemž potíže jeho dětí nejsou ničím doloženy a tyto o uložení mezinárodní ochrany ani nežádají (zůstaly v Moldavsku, což nesvědčí o nějakých obavách z pronásledování).

10. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu různé ústrky, averze či nevraživost ze strany většinového obyvatelstva ještě nelze považovat za pronásledování nebo diskriminaci ve smyslu zákona o azylu. Důvodem pro udělení mezinárodní ochrany pak není ani špatná ekonomická situace (k tomu žalovaný poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2018, čj. 1 Azs 440/2017-27).

11. Žalobce v průběhu azylové procedury neprokázal, že v jeho případě nelze Moldavsko považovat za bezpečnou zemi původu. Z obsahu spisových materiálů naopak vyplývá, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany účelově z důvodu legalizace pobytu.

12. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

14. Žaloba není důvodná.

15. Dle § 16 odst. 2 zákona o azylu platí, že „[j]ako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.“ 16. Dle § 16 odst. 3 zákona o azylu pak „[j]sou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a“ (důraz doplněn). Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 60 Az 2/2021 17. Z uvedeného vyplývá, že pochází-li žadatel o mezinárodní ochranu ze země, již Česká republika považuje za bezpečnou, je to právě žadatel, kdo prokazuje, že v jeho konkrétním případě mu v návratu do země původu brání skutečnosti odůvodňující udělení mezinárodní ochrany (z recentní judikatury srov. například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2020, čj. 10 Azs 232/2020-32, odstavec [6]).

18. V nyní posuzované věci je postaveno najisto, že žalobce pochází z Moldavské republiky a má moldavské státní občanství. Česká republika přitom dle § 2 bod 15 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, považuje Moldavsko za bezpečnou zemi původu pouze „s výjimkou Podněstří “.

19. Žalobce opřel svou argumentaci především o možné konflikty s většinovou populací z důvodu jeho romské národnosti. Žalovaný však v této souvislosti ve vyjádření k žalobě zcela přiléhavě poznamenal, že žalobce sám netvrdil, že by jakékoli závažné potíže kdy v minulosti měl. Problémy se měly týkat především jeho dětí (dvou dnes již dospělých a jednoho téměř dospělého), které ale i nadále v Moldavsku žijí a o mezinárodní ochranu nežádají. To obavám z pronásledování či vážné újmy dle § 12 a § 14a zákona o azylu rozhodně nenasvědčuje. Žalobcova zcela obecně formulovaná (a nikterak nepodložená) obava o jeho bezpečnost k udělení mezinárodní ochrany postačovat nemůže. Ostatně jako důvod vycestování do České republiky žalobce uvedl především nedostatek práce v Moldavsku, nikoli obavy o svůj život (tomu odpovídá i volba pobytového titulu, na jehož základě žalobce v České republice doposud pobýval). Špatná ekonomická situace v zemi původu však dle konstantní judikatury správních soudů důvodem pro udělení mezinárodní ochrany není (z recentní judikatury srov. například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2021, čj. 4 Azs 78/2021-30, odstavec [9] a tam dále citovaná rozhodnutí).

20. Ačkoli žalobce v nynější věci tížilo nejen břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní, neuvedl (a tím spíše ani nikterak nedoložil), že by v jeho případě byly dány jakékoli zvláštní okolnosti, které by udělení mezinárodní ochrany opodstatňovaly. Žalobce pak neuvedl ani žádné skutečnosti, pro něž by právě v jeho případě nebylo možné považovat Moldavsko za bezpečnou zemi původu. Tomuto závěru pak nenasvědčuje ani informace o zemi původu z července roku 2021 založené ve správním spisu, jakkoli zmiňuje určité potíže s vymahatelností práva. Za této situace a ze shora uvedených důvodů krajský soud neshledal, že by žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci, resp. že by své rozhodnutí zatížil jinou nezákonností.

V. Závěr a náklady řízení

21. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 60 Az 2/2021

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 5. ledna 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.