47 Co 1/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem jméno sídlem adresa 2. jméno , narozená datum narození bytem adresa zastoupená advokátem jméno sídlem adresa o určení vlastnického práva k pohledávce, k odvolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. října 2025 č. j. 16 C 82/2024-633, I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se zamítá žaloba na určení, že pohledávka vůči společnosti , právnická osoba, s nominální hodnotou celkem 1 940 527 000 Kč s příslušenstvím a právy s ní spojenými, která vznikla z převodu obchodního podílu , jméno FO, ve společnosti , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, , náležela ke dni smrti , jméno FO, do jeho vlastnictví a tvoří součást pozůstalosti po něm.II. Žalobce je povinen nahradit žalované 1) k rukám jejího zástupce náklady prvoinstančního řízení ve výši 9 437 463 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 1 992 846 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalobce je povinen nahradit žalované 2) k rukám jejího zástupce náklady prvoinstančního řízení ve výši 7 451 031 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 1 991 983 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Okresní soud výrokem I rozsudku určil, že pohledávka vůči společnosti , právnická osoba, s nominální hodnotou 1 940 527 000 Kč s příslušenstvím a dalšími právy s ní spojenými, která vznikla z převodu obchodního podílu , jméno FO, (zemřelého , datum, ) na , právnická osoba, náležela ke dni smrti pana , jméno FO, do jeho vlastnictví a tvoří součást pozůstalosti. Okresní soud ve výroku II rozsudku uložil žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 15 913 529,77 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud dovodil aktivní věcnou legitimaci žalobce. Z notářského zápisu sepsaného dne , datum, vyplynulo, že žalobce byl povolán zemřelým , jméno FO, správcem celé pozůstalosti. Ze sdělení notáře , jméno FO, ze dne , datum, okresní soud zjistil, že podání žaloby patří mezi prostou správu pozůstalosti, k níž není třeba souhlasu dědiců ani soudu. Žalované patří mezi potencionální dědičky po zůstaviteli. V případě nesouhlasu s podáním žaloby by bylo vyloučeno zahrnutí této pohledávky do souboru pozůstalostních aktiv. Žalobu podle § 189 z. ř. s. lze podat v průběhu řízení o pozůstalosti, ale jen ohledně majetku, u něhož byla již konstatována spornost, jinak by žaloba na určení, že sporná věc náleží do pozůstalosti, byla předčasná. Ze sdělení soudního komisaře , jméno FO, ze dne , datum, okresní soud dovodil, že předmětná pohledávka dosud nebyla v řízení o pozůstalosti konstatována jako sporná, ačkoli žalovaná 1) ve svém tvrzení ze dne , datum, uvedla opak. Nebyl stanoven okruh dědiců po , jméno FO, . Proto nebyl stanoven seznam pozůstalostního majetku a pohledávka prozatím nemůže být formálně sepsána jako aktivum pozůstalosti. Ze všech shora uvedených důvodů okresní soud dovodil, že je vyloučen postup podle § 189 z. ř. s. a pouze správce pozůstalosti se může domáhat určení vlastnického práva k nyní již splatné pohledávce v probíhajícím řízení. Okresní soud shledal naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, neboť pouze do skončení řízení o pozůstalosti po , jméno FO, může být zohledněn rozsah majetkové hodnoty, náležející ke dni smrti zůstavitele, a to včetně předmětné pohledávky. Naléhavý právní zájem žalobce jako správce pozůstalosti spočívá v ochraně pozůstalosti po panu , jméno FO, , když bez požadovaného určení nemůže být za současného stavu pohledávka zahrnuta do aktiv dědictví. Okresní soud měl za to, že je dána pasivní legitimace žalované 2). Žalovaná 1) dne , datum, uzavřela dohodu o novaci závazku, vyplývajícího dlužníkovi z předmětné pohledávky. V řízení bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva o postoupení předmětné pohledávky ze žalované 1) na žalovanou 2). Písemná smlouva byla v rámci trestního řízení vedeného mimo jiné proti žalovaným 1) a 2) zajištěna Policií ČR při domovních prohlídkách a závěr o tom, že by žalovaná 2) měla být vlastníkem předmětné pohledávky učinil policejní orgán v usnesení č. j. , číslo, ze dne , datum, . Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná 1) neprokázala platné postoupení sporné pohledávky ve výši 1 940 527 000 Kč z jejího zemřelého otce , jméno FO, na základě smlouvy ze dne , datum, na její osobu. Žalobce namítl pravost a správnost smlouvy o postoupení pohledávky. Podpis , jméno FO, na této listině nebyl ověřen. Žalovaná 1) přes poučení okresního soudu nepředložila originál listiny ke zkoumání pravosti podpisu a neprokázala pravost listiny ani výpovědí svědka , jméno FO, , který se k soudu opakovaně nedostavil. Žalovaná na jeho výpovědi netrvala. Okresní soud určil, že předmětná pohledávka patří včetně veškerého příslušenství a práv s ní spojených do pozůstalosti po , jméno FO, . I kdyby závěr okresního soudu o pravosti podpisu smlouvy o postoupení pohledávky nebyl správný, ani tak nedošlo k platnému postoupení pohledávky. Ze závěrů znaleckého posudku , jméno, vyplynulo, že je pravděpodobnější, že kopie podpisů pana , jméno FO, na smlouvě o postoupení a na oznámení o postoupení jsou padělky napodobeného charakteru. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku okresního soudu podaly odvolání obě žalované 1) a 2). Namítly, že žalobci chybí naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Žalované odkázaly na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 450/2000 a 30 Cdo 1121/2011. Žalobce netvrdí, v čem konkrétně spočívá hrozící újma, která jemu nebo dědicům hrozí, pokud určovací rozsudek vydán nebude a proč nelze případná práva z pohledávky uplatnit jinými prostředky (např. žalobou na plnění vůči dlužníkovi či spory mezi dědici). Žalobce jako správce pozůstalosti je zmocněn k prosté správě existujícího majetku tak, aby byl zachován pro dědice. Nemá však bez dalšího oprávnění vést spory, jejichž výsledkem je teprve určení, zda určitý majetek do pozůstalosti náleží, zejména pokud jde o vysoce sporné a skutkově složité otázky, jako je zde údajné postoupení pohledávky a následná novace. Tyto spory náleží dědicům, případně mají být řešeny postupem dle § 189 z. ř. s. Namítly, že okresní soud neprovedl důkazy výslechem svědka , jméno FO, a účastnický výslech , jméno, k prokázání podpisu smlouvy o postoupení pohledávky, k otázce zdravotního stavu , jméno FO, v rozhodné době a skutečného průběhu a časové souslednosti kroků vedoucích k postoupení pohledávky. Odkázaly na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 426/2002, podle kterého účastník může odvolat svůj návrh na provedení důkazu jen za podmínek § 41a odst. 4 o. s. ř. a pouhé prohlášení typu „na důkazu netrvám“ samo o sobě neznamená účinné odvolání důkazního návrhu. Žalované nenavrhly provedení dalšího znaleckého posudku opožděně. Žalovaná 1) navrhovala vypracování znaleckého posudku k pravosti podpisu , jméno FO, již v podání ze dne , datum, , tedy ještě před uváděnou koncentrací řízení. Znalecký posudek , jméno FO, byl vadný. Okresní soud pochybil, když znalkyni nevyslechl ani nezadal vypracování revizního znaleckého posudku. Otázka, s jakými daty znalec pracuje, jak je získal a zda je jejich použití zákonné a metodicky přípustné není jen obecnou námitkou, jak uvedl okresní soud. Znalecký posudek postrádá validaci srovnávacího materiálu. Znalkyně pasivně převzala soubor podpisů , jméno FO, a údajných padělků na základě tvrzení , Jméno žalobce, a policejního orgánu, aniž by sama provedla validaci podle § 55 odst. 2 vyhlášky č. 503/2020 Sb. Sama znalkyně připustila, že si není jista, zda do skupiny „pravých“ podpisů nezařadila některé padělky (a naopak). Znalkyně opakovaně uvedla, že její závěry o údajně padělaných podpisech žalované 2) vycházejí z předpokladu, že tvrzení zadavatele (žalobce) o padělcích je pravdivé. Znalecký posudek pracoval s řadou kopií, které neumožňují mikroskopické zkoumání; znalkyně neměla k dispozici originály klíčových listin a sama upozorňuje na faktory výrazně snižující přesnost závěrů (variabilita podpisů, kvalita kopií). Znalecký posudek označuje za pravděpodobné padělky i podpisy na listinách (např. žádosti o vydání zbrojního průvodního listu), u nichž musel , jméno FO, osobně jednat před Policií ČR, která jej nepochybně identifikovala. Žalovaná 1) v řízení doložila dohodu o novaci ze dne , datum, uzavřenou mezi žalovanou 1) a společností , právnická osoba, , na základě níž původní závazek z kupní ceny za převod obchodního podílu zanikl a byl nahrazen závazkem dlužníka vystavit a předat žalované 1) směnky v celkové nominální hodnotě 1 969 595 140 Kč. Žalovaná 1) fakticky vykonávala práva věřitele z pohledávky. Soud prvního stupně zcela pominul, že dohoda o novaci je samostatným právním jednáním společnosti , název, a žalované 1). Žalované navrhly, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce s odvoláním žalovaných nesouhlasil. Naléhavý právní zájem žalobce spočívá v ochraně pozůstalosti po panu , jméno, . Žalobce přitom nemá jiný prostředek, jak tomuto jednání žalovaných zabránit než podáním předmětné žaloby. Pohledávka je již ode dne , datum, splatná. Naléhavý právní zájem žalobce spočívá i v určení, zda je žalobce jako správce pozůstalosti pana , jméno, oprávněn pohledávku vymáhat. Úkolem správce pozůstalosti není jen přijímaní plnění souvisejícího se spravovaným majetkem, ale rovněž i případné vymáhání takového plnění. Naléhavý právní zájem je dán i časově omezenou možností vymáhat práva pana , jméno, do doby skončení řízení o pozůstalosti pana , jméno, . Žalobce jako správce pozůstalosti pana , jméno, je aktivně legitimován k podání žaloby na určení vlastnického práva k pohledávce spadající do pozůstalosti podle § 1678 odst. 1 OZ. Nejvyšší soud k tomuto doplňuje, že má-li být tato činnost správce pozůstalosti úspěšná, nemůže se např. při přijímání plnění spojeného se spravovaným majetkem obejít bez možnosti tato plnění také vymáhat procesními prostředky, včetně podávání žalob, resp. exekučních návrhů. Tento závěr potvrzuje také právní doktrína, neboť pro účely zachování stavu svěřeného majetku je povinností správce „využívat všech práv, která vyplývají z jeho postavení správce a z majetku samotného (věcná práva). Musí tak mimo jiné adekvátním způsobem využít všech obranných prostředků, jakými jsou např. restituční žaloby, negatorní nároky, námitky promlčení či námitky neplatnosti právních jednání (Josková, Pěsna, 2017, s. 72, Lokajíček, 2021, k § 1406, marg. č. 1). Uvedené potvrdily soudy v jiných věcech zahájených na návrh žalobce. Žaloba není dědickou žalobou dle ustanovení § 189 odst. 1 ZŘS. Pohledávka nebyla označena za sporné aktivum pozůstalosti a dosud nebyl určen okruh dědiců (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3686/2020). Pasivní legitimace žalované 2) je dána skutečností, že při jedné z domovních prohlídek nalezl policejní orgán nedatovanou smlouvu o postoupení pohledávky z žalované 1) na žalovanou 2). K neprovedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, žalobce uvedl, že je procesně přípustné, aby účastník řízení vzal návrh na provedení důkazu zpět tak, že prohlásí, že na provedení navrženého důkazu netrvá. Účastnická výpověď představuje až krajní důkazní prostředek. Okresnímu soudu byly předloženy dostatečné důkazy pro závěr, že k postoupení pohledávky nedošlo. Na tom nemohly nic změnit výslechy osob, které jsou zainteresované na výsledku řízení. Soud správně zamítl návrh žalované 1) na vypracování oponentního posudku. Žalovaná č. , hodnota, nepředložila originál smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaná 1) včas nepředložila ani předběžné stanovisko znalce Závory, které zpochybňuje závěry , tituly před jménem, , jméno FO, . Okresní soud nebyl povinen zadat revizní posudek, neboť považoval vyhotovený znalecký posudek za správný, srozumitelný a úplný. K namítaným vadám znaleckého posudku žalobce uvedl, že srovnávací materiál, který měla znalkyně k dispozici, byl roztřízen již Policií ČR. Závěry znaleckého zkoumání jsou v souladu se znaleckými posudky vypracovanými v dalších řízeních, kde bylo rovněž prokázáno falšování dokumentů, např. v řízení o určení zdánlivosti nebo v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , název, . Dohoda o novaci je pro vedený spor bezvýznamná, jelikož byla účelově uzavřena osobou k tomu evidentně neoprávněnou, a to navíc ve zlé víře. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnými osobami, v zákonné lhůtě a že jsou přípustná (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných jsou důvodná.

6. Žalobce je správcem pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, . Pohledávka za společností , právnická osoba, ve výši 1 940 527 000 Kč se stala splatnou dne , datum, . Ze zprávy notáře , jméno FO, ze dne , datum, vyplynulo, že pohledávka ve výši 1 940 527 000 Kč za společností , právnická osoba, je v dědickém řízení prohlášena za spornou v souladu s § 162 odst. 2 a § 172 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.). Žalobce tvrdí, že pohledávka náleží do pozůstalosti jako dědictví po , jméno FO, , který byl jejím vlastníkem. Žalované tvrdí, že pohledávka náležela žalované 1), které byla , jméno FO, postoupena. Notář sdělil, že okruh dědiců dosud není znám, vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení vedenému proti žalované 2). Výsledek trestního řízení může ovlivnit dědickou způsobilost této dědičky.

7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 539/2003 v situaci, kdy se dovolatelka domáhá vůči žalované určení existence (splatné) pohledávky z titulu dlužného nájemného, ačkoli mohla bez dalšího podat žalobu o splnění (o zaplacení) této (splatné) pohledávky, lze úsudek, že na takovém určení nemá ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) občanského soudního řádu naléhavý právní zájem (srov. opět zejména R 17/1972) označit za triviální.

9. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

10. Podle § 1678 odst. 1 o. z. kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu.

11. Podle § 189 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

12. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2335/2021 prostá správa pozůstalosti spočívá v obvyklém hospodaření, jde např. o placení či vybírání nájemného, zajišťování a placení oprav, platby zajišťující chod podniku. Úkony přesahující obvyklé hospodaření jsou např. investice, které by měnily činnost podniku, zcizení nebo zastavení nemovitosti. Má-li být tato činnost správce pozůstalosti úspěšná, nemůže se např. při přijímání plnění spojeného se spravovaným majetkem obejít bez možnosti tato plnění také vymáhat procesními prostředky, včetně podávání žalob, resp. exekučních návrhů.

13. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1685/2004 se spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, řeší žalobou dědiců na určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí vlastníkem věci.

14. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3686/2020 na žalobě na určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi zůstavitelem a jeho synem, není ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem, neboť jde o otázku předběžnou pro posouzení, zda tento majetek patří do aktiv pozůstalosti, a toho se může žalobkyně domáhat v řízení o pozůstalosti. Žalobu na určení, že označený byt patří do pozůstalosti, i žalobu na vypořádání investic ze společného jmění manželů odvolací soud správně shledal jako předčasnou, když v řízení o pozůstalosti dosud nebyl učiněn závěr o tom, že jde o mezi dědici sporný majetek podle ustanovení § 162 odst. 2, resp. § 172 odst. 2 z. ř. s. Dědici se mohou svých práv domáhat přímo v řízení o pozůstalosti nebo žalobou mimo řízení o pozůstalosti. Uplatnit svá práva žalobou mimo řízení o pozůstalosti podle ustanovení § 189 z. ř. s. sice dědic může ještě před skončením řízení o pozůstalosti, předpokladem však je, že jde o práva k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti při projednání pozůstalosti v důsledku neshody dědiců na rozhodných skutečnostech nepřihlížel, resp. spornost mezi dědici konstatoval.

15. Žalobce jako správce pozůstalosti je oprávněn vymáhat plnění do pozůstalosti a v rámci vymáhání plnění i podávat žaloby. Krajský soud se k námitce odvolatelek zabýval otázkou, má-li správce dědictví právo podat žalobu na určení, že pohledávka patří do pozůstalosti za situace, že existuje o vlastnictví pohledávky spor mezi dědici. Zdejší soud v usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, změnil předběžné opatření nařízené okresním soudem a ukládající žalovaným 1) a 2) zdržet se nakládání s předmětnou pohledávkou, tak, že je zamítl. Již v tomto rozhodnutí konstatoval, že žalobce není osobou aktivně věcně legitimovanou a nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

16. Okresní soud dovodil právo žalobce na požadovaném určení ze zprávy notáře , jméno FO, a z okolnosti, že bez úspěchu této žaloby by bylo vyloučeno zahrnutí pohledávky do pozůstalosti. Okresní soud měl za to, že žalobu podle § 189 z. ř. s. v dané věci podat nelze, protože dosud nebyla konstatována spornost pohledávky a není dán okruh dědiců. S tímto hodnocením se krajský soud neztotožňuje.

17. Oprávněnost požadovaného určení nestanoví notář, ale soud. Pohledávka byla do pozůstalosti přihlášena žalobcem. Žalované od počátku se zahrnutím sporné pohledávky do pozůstalosti nesouhlasily, když tvrdily, že vlastnicí pohledávky byla nejprve žalovaná 1) a že pohledávka dne , datum, zanikla v důsledku privativní novace. Jedná se o typický případ sporu o rozsah pozůstalosti, který se řeší mezi dědici žalobou podle § 189 z. ř. s.

18. Žalobce jako správce pozůstalosti má právo žalovat na plnění předmětné splatné pohledávky jejího dlužníka. Proto není dán jeho právní zájem na určení vlastnictví pohledávky. Ve světle shora uvedené judikatury by se žalobce mohl domáhat určení, že pohledávka patří do pozůstalosti, jako dědic. Účastníky takového řízení by však museli být všichni dědici. Dokud nebyla spornost pohledávky v dědickém řízení konstatována, byla by i žaloba dědice předčasná a musela by být zamítnuta. Spornost pohledávky byla v dědickém řízení prohlášena, jak vyplynulo ze zprávy notáře ze dne , datum, . I kdyby dosud nebyl jednoznačně stanoven okruh dědiců, neznamená, že domáhat se požadovaného určení náleží správci dědictví. V odvolacím řízení vyšlo najevo, že žalobce již není dědicem, že své dědické právo zcizil (zřejmě smlouvou podle § 1714 o. z.).

19. Žalobce jako správce pozůstalosti nemá právo domáhat se určení práv ke spornému majetku z pozůstalosti.

20. Rozsah pozůstalosti je ochráněn, neboť již usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo v rámci nařízení závěry části pozůstalosti uloženo společnosti , právnická osoba, složit plnění na dosud nesplacené dluhy, které měla vůči zůstaviteli, do soudní úschovy. Plnění jiné osobě by nemělo za následek splnění dluhu.

21. Na základě výše uvedeného krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

22. Podle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl krajský soud znovu o náhradě nákladů řízení před okresním soudem. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mají ve sporu úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení.

23. Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k pohledávce. Podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta 820 540 Kč za úkon. Náhrada hotových výdajů činila za úkony činěné do 31. 12. 2024 podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč, od 1. 1. 2025 částku 450 Kč.

24. Žalované 1) vzniklo právo na náhradu odměny advokáta a hotových výdajů za převzetí věci, vyjádření ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , odvolání proti předběžnému opatření ze dne , datum, , za účast u jednání dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, ve výši 7 798 730 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g), odst. 2 písm. c) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Krajský soud nepřiznal žalované 1) právo na odměnu advokáta za závěrečný návrh ze dne , datum, , neboť tento návrh měla žalovaná 1) přednést na jednání dne , datum, , nebylo nutné jej okresnímu soudu zasílat písemně předem. Za účast u tohoto jednání jí náhrada odměny advokáta náleží. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. náleží žalované 1) náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží žalované 1) náhrada 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta ve výši 1 637 733 Kč. Žalobce nahradí žalované 1) náklady řízení před okresním soudem ve výši 9 437 463 Kč.

25. Žalované 2) vzniklo právo na náhradu odměny advokáta a hotových výdajů za převzetí věci, vyjádření ze dne , datum, , za odvolání proti předběžnému opatření ze dne , datum, , za účast u jednání dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, ve výši 7 798 730 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g), odst. 2 písm. c) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. náleží žalované 2) náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží žalované 2) náhrada 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta ve výši 1 292 981 Kč. Žalobce nahradí žalované 2) náklady řízení před okresním soudem ve výši 7 451 031 Kč.

26. Podle § 224 odst. 1 § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalovaným i náhrada nákladů odvolacího řízení. Žalovaná 1) má právo na náhradu odměny advokáta a hotových výdajů za podané odvolání a za účast u jednání dne , datum, ve výši 1 641 980 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d) a g), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Za doplnění odvolání náhrada odměny nenáleží, neboť nic nebránilo žalované 1) tvrdit všechny podstatné skutečnosti v jediném odvolání. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. náleží žalované 1) náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Žalovaná 1) požadovala cestovné za cestu advokátka k jednání dne , datum, z , adresa, a zpět (275 km) vozem , název, reg. zn. , SPZ, se spotřebou 5,5 l benzinu Natural 95 na 100 km. Podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 573/2025 Sb. Žalované 1) náleží náhrada cestovného ve výši 2 147 Kč. Podle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. má žalovaná 1) právo na náhradu promeškaného času ve výši 1 200 Kč. Podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží žalované 1) náhrada 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta ve výši 345 519 Kč. Žalobce nahradí žalované 1) náklady odvolacího řízení ve výši 1 992 846 Kč.

27. Žalovaná 2) má právo na náhradu odměny advokáta a hotových výdajů za podané odvolání a za účast u jednání dne , datum, ve výši 1 641 980 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d) a g), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Za doplnění odvolání náhrada odměny nenáleží, neboť nic nebránilo žalované 2) tvrdit všechny podstatné skutečnosti v jediném odvolání. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. náleží žalované 2) náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Žalovaná 2) požadovala cestovné za cestu advokáta k jednání dne , datum, z , adresa, a zpět (224 km) vozem , název, reg. zn. , SPZ, se spotřebou 5,3 l benzinu Natural 95 na 100 km. Podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 573/2025 Sb. Žalované 2) náleží náhrada cestovného ve výši 1 734 Kč. Podle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. má žalovaná 2) právo na náhradu promeškaného času ve výši 900 Kč. Podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží žalované 2) náhrada 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta ve výši 345 369 Kč. Žalobce nahradí žalované 2) náklady odvolacího řízení ve výši 1 991 983 Kč.