10 Co 34/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Brádky a soudců Mgr. Jany Havlové a Mgr. Tomáše Hodného ve věci Jméno žalobkyně , Datum narození žalobkyně , Adresa žalobkyně proti Jméno žalovaného A , Datum narození žalovaného A , Adresa žalovaného A , právně zastoupenému Jméno žalovaného B Anonymizováno pro úroky z částky 20 000 Kč, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích z 5. 11. 2024, č. j. 18 C 221/2024–35 ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu z 20. 11. 2024, č. j. 18 C 221/2024–37,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním dotčených výrocích I. až III. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora citovaným rozsudkem vyhověl okresní soud zčásti podané žalobě, když uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 10 475 Kč v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I. rozsudku). Žádnému z účastníků ani státu nepřiznal náhradu nákladů řízení (výroky II. a III.) a výrokem doplňujícího rozsudku žalobu ve zbytku uplatněného nároku zamítl. V posuzované věci šlo o úrok z jistoty, kterou v souvislosti s nájemní smlouvou k bytu žalovaného složila žalobkyně jako nájemkyně v roce 2011 a žalovaný držel tuto jistotu 20 000 Kč až do 21. 6. 2024, kdy ji žalobkyni po skončení nájmu vrátil. Kromě těchto skutečností je mezi účastníky nesporné i to, že žalobkyně užívala byt žalobce na základě opakovaně uzavíraných nebo prodlužovaných smluv od 14. 11. 2011 do 31. 3. 2024, složená jistota nebyla v tomto období žalobkyni vydána ale po celé uvedené období plnila svou funkci ve vztahu ke všem opakovaně uzavíraným a prodlužovaným nájemním smlouvám. Žalobkyně požadovala ze složené jistoty úrok ve výši 8,05 % (repo sazby ČNB), a to za období od 1. 1. 2014 do 21. 6. 2024, kdy jí byla jistina vrácena. Soudem prvého stupně přiznaná částka kapitalizovaného úroku za období shora vymezené odpovídá úroku ve výši 5%.

2. V zamítavém výroku nabyl rozsudek okresního soudu právní moci (§ 206 odst. 2 občanského soudního řádu), vyhovující výrok a závislé nákladové výroky napadl žalovaný odvoláním. V odvolání připomíná, že prvá nájemní smlouva k bytu mezi účastníky byla uzavřena na dobu určitou do 31. 11. 2011 a dále byla prodlužována dodatky, platnost nájemní smlouvy se smluvenou kaucí byla ukončena ke dni 31. 3. 2015. Dne 29. 3. 2015 uzavřeli účastníci druhou nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 4. 2015 do 30. 6. 2015, ve smlouvě bylo konstatováno, že nájemnice složila před uzavřením smlouvy kauci 20 000 Kč a bylo domluveno, že kauce nebude úročena, platnost této nájemní smlouvy byla ukončena k 30. 9. 2018. Dne 21. 9. 2018 uzavřeli účastníci třetí nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2018 se stejným konstatováním složení kauce 20 000 Kč před uzavřením smlouvy a jejím neúročením a i tato smlouva byla dále prodlužována dodatky. Žalobkyně mohla po skončení prvé i druhé nájemní smlouvy požadovat vrácení kauce i úroky z kauce, neučinila tak však a její nárok je po uplatněné námitce žalovaným zčásti promlčený. Ve vztahu ke třetí nájemní smlouvě neměl okresní soud vycházet z úrokových sazeb platných k datu 1. 1. 2014 ale k datu 1. 1. 2018. Odvolatel navrhl změnit napadenou část rozsudku prvostupňového soudu tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta a žalovanému přiznána proti žalobkyni náhrada nákladů řízení.

3. Žalobkyně se k podanému odvolání nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek prvostupňového soudu i řízení jeho vydání předcházející. Za souhlasu účastníků tak učinil bez nařízení odvolacího jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.).

5. S ohledem na úplná skutková zjištění a přiléhavé právní závěry okresního soudu v napadeném rozsudku je odvolací soud v situaci, kdy by v zásadě jen mohl na tomto místě odkázat na důvodovou část napadeného rozsudku.

6. Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby (srv. ust. § 2254 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Jistota se vrací při skončení nájmu a je bez významu, trval-li nepřerušený nájemní vztah za celé posuzované období na základě jediné smlouvy nebo opakovaně uzavíraných smluv bezprostředně na sebe navazujících i s ujednáním, resp. konstatováním dříve již složené jistoty 20 000 Kč. S ohledem na bezprostřednost opakovaně na končící nájem navazujících nájemních smluv se stejným ujednáním o jistotě nemohla žalobkyně až do skončení nájmu vrácení složené jistoty žádat a nemohla ani dříve než po úplném skončení nájemního vztahu mezi účastníky začít plynout promlčecí doba k vydání jistoty žalobkyni. Dohoda účastníků, že složená jistota nebude úročena, zkracuje práva žalobkyně jako nájemkyně (§ 2235 o. z.) a nelze k ní při posouzení důvodnosti žalobního nároku přihlížet. V konkrétní situaci délky období, za které žalobkyni přísluší úrok z jistoty alespoň ve výši zákonné sazby (srv. soudem prvého stupně již připomínané ust. § 1802 občanského zákoníku) nelze okresnímu soudu vytýkat jeho postup při výpočtu výše úroků z bankovních úvěrů poskytovaných ke vztaženému konkrétnímu datu složení jistoty, přičemž takto porovnáním vypočtený a následně zprůměrovaný úrok ve výši 5 % odpovídá spíše spodní hranici úrokového rozpětí za celé rozhodné období.

7. Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že rozsudek okresního soudu je v napadené vyhovující části i nákladových výrocích respektujících poměrný úspěch účastníků ve věci správný a jako takový byl odvolacím soudem potvrzen (§ 219 o. s. ř.)

8. Výrok o nákladech odvolacího řízení je výrazem skutečnosti, že v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni podle obsahu spisu v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.