21 Cdo 280/2025

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto pro neodstraněné vady Datum rozhodnutí US: 10. 11. 2025 21 Cdo 280/2025-429 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Cigánkem v exekuční věci oprávněné Apston Capital Ltd. se sídlem v Dublinu 2, 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, registrační číslo osoby 408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě na obnovu řízení podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2020, č. j. 4 Co 285/2019-231, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 25 Co 455/2012, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2024, č. j. 3 Co 19/2024-378, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25. 8. 2023, č. j. 25 Co 455/2012 -342, zastavil řízení o žalobě na obnovu řízení podané proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 4 Co 285/2019-231, neboť povinní neuhradili soudní poplatek ze žaloby.

2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 5. 2024, č. j. 3 Co 19/2024-378, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání. Podáním dovolání jim vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

4. Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 4. 2025, č. j. 21 Cdo 280/2025-417, které bylo povinným doručeno dne 5. 5. 2025, vyzval povinné, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatili soudní poplatek za dovolání a zároveň povinné poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.

5. Povinní podáními ze dne 14. 2. 2025 požádali o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Zároveň vznesli námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu.

6. Povinní nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť v projednávané věci jde z jejich strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k otázce, kdy jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).

7. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. například odůvodnění již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013).

8. Jak vyplynulo z obsahu spisu, toto řízení je jedním z mnoha, která vyvolali povinní svými (opakujícími se) žalobami „o zmatečnost a na obnovu řízení“ a která se „vygenerovala“ z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., pod sp. zn. EX 7351/08; v tomto exekučním řízení Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 21. 11. 2012, č. j. 25 Co 455/2012-85, potvrdil usnesení uvedeného soudního exekutora ze dne 26. 1. 2012, č. j. 067 EX 7351/08-356, jímž bylo rozhodnuto o ceně nemovitosti pro účely dražby. Ve vztahu k tomuto usnesení zaslali povinní soudnímu exekutorovi dne 4. 1. 2013 podání, v němž uvedli, že podávají „žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost“ mimo jiné i proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, a právě o toto řízení se původně jedná. V souvislosti s tímto řízením byla vydána celá řada (v řádech desítek) rozhodnutí, která reagovala na další „žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost“, opakované (bezdůvodné) návrhy na osvobození od povinnosti platit soudní poplatek apod. Přitom však z obsahu spisu vyplývá (srovnej přípis soudního exekutora ze dne 26. 8. 2015), že předmětná exekuce (tedy exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., pod sp. zn. EX 7351/08) byla ukončena, prodej nemovitostí povinných nebyl realizován. Za této procesní situace však jakákoliv snaha povinných o kladné rozhodnutí (ve smyslu zrušení původního rozhodnutí o stanovení ceny nemovitostí v exekuci, k němuž původně návrhy povinných směřovaly) postrádá jakýkoliv procesní smysl (takovému návrhu za žádné situace nemůže být vyhověno); jde tak o zcela zjevně bezúspěšné uplatňování práva.

9. Dovolacímu soudu je dále z úřední činnosti známo, že povinní po zahájení řízení podávají mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných, opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinných tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k povinným – např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2979/2024, ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 20 Cdo 2935/2024, ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2615/2024, ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. 24 Cdo 138/2024, a ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2613/2024).

10. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinní procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).

11. Povinní spolu s dovoláním opětovně vznesli námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).

12. Námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu, obsaženou v podání ze dne 14. 2. 2025 pak povinní odůvodnili tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Dovolatelé v těchto svých podáních jen citují text zákona, aniž by jakkoliv specifikovali (či alespoň naznačili) důvody, pro které by měli být tito soudci vyloučeni z projednávání věci. Takto nekonkretizované námitky podjatosti přitom podávají v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§ 2 o. s. ř.), a proto ani k této námitce nepřihlížel.

13. Protože dovolatelé nezaplatili soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byli vyzváni usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2025, č. j. 21 Cdo 280/2025-417, Nejvyšší soud řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze usnesením ze dne 2. 5. 2024, č. j. 3 Co 19/2024-378, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí obsahovat odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.)

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 6. 2025 JUDr. Marek Cigánek předseda senátu