26 Cdo 721/2026

Rubrum

26 Cdo 721/2026-303 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobců a) M. M., a b) J. K., zastoupených Mgr. Janem Kubicou, advokátem se sídlem v Praze 1, Lazarská 1719/5, proti žalovaným 1) P. Z., a 2) M. Č., zastoupeným JUDr. Tomášem Barejškou, advokátem se sídlem v Praze 10, Akademická 663/5, o zaplacení částky 55 050 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 84/2024, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2025, č. j. 19 Co 204/2025-242, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 462 Kč k rukám JUDr. Tomáše Barejšky, advokáta se sídlem v Praze 10, Akademická 663/5, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali zaplacení částky 55 050 Kč jako pokuty za nedodaná vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu/nebytového prostoru, který měla pronajatý právní předchůdkyně žalobců (původní nájemkyně) od žalovaných (pronajímatelů), přičemž mělo jít o vyúčtování služeb za období kalendářních let 2017 až 2019, a požadovaná pokuta je vyčíslena částkou 50 Kč denně za každé jednotlivé vyúčtovací období, a to za dobu od 8. 11. 2021 do 9. 11. 2022.

2. Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. 3. 2025, č. j. 13 C 84/2024-174, žalobu zamítl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

3. K odvolání žalobců Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 10. 2025, č. j. 19 Co 204/2025-242, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

4. Odvolací soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu – zejména závěry rozsudku ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, uveřejněného pod číslem 76/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 76/2023“), a dále rozsudků ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1206/2023 a ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2088/2022 – předeslal, že postup soudu při moderaci podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), lze rozlišit na tři fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty a zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Není-li tomu tak, sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. V dané věci měsíční záloha na služby podle smlouvy o nájmu nebytového prostoru uzavřené mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobců činila 2 000 Kč. Ročně tedy bylo na zálohách uhrazeno nájemkyní 24 000 Kč, za tři roky 2017, 2018 a 2019 pak celkem 72 000 Kč. Žalovaní v červenci roku 2024 provedli pod tíhou exekuce tzv. nulová vyúčtování za roky 2017-2019, kdy vyčíslili náklady na služby na 0 Kč a žalobcům vrátili veškeré zaplacené zálohy. Vedle toho žalovaní zaplatili na pokutách za včasné nedodání řádných vyúčtování služeb za tyto roky minimálně částku 214 350 Kč s příslušenstvím. Přesto v listopadu 2024 podali žalobci žalobu v této věci, kterou se domáhají zaplacení další pokuty ve výši 55 050 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že řádné vyúčtování služeb již bylo žalovanými provedeno, přičemž žalobcům, kteří nejsou původními nájemci, ale pouze právními nástupci, byla vrácena celá výše zaplacených záloh, a k tomu navíc na pokutách s příslušenstvím zaplacena částka přesahující čtyřnásobek záloh zaplacených původní nájemkyní v rozhodném období. Pokud se za této situace žalobci domáhají zaplacení dalších pokut, sdílel odvolací soud názor soudu prvního stupně, že jde o zneužití práva, které podle § 8 o. z. nepožívá právní ochrany, neboť jediným smyslem takovéto pokuty je obohacení žalobců na úkor žalovaných.

5. Dovolání žalobců (dovolatelů) proti rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalovaní prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřili, není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), z dále uvedených důvodů přípustné.

6. Dovolatelé vytýkají odvolacímu soudu (posuzováno podle obsahu dovolání) odklon od judikatury Nejvyššího soudu při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty a její moderace, tj. při aplikaci moderačního práva (zejména poukazují na R 76/2023). Na řešení této otázky však napadené rozhodnutí nezávisí (nebyla pro jeho rozhodnutí určující), a odkaz na judikaturu týkající se této problematiky je tak nepřípadný. Odvolací soud svůj závěr o nedůvodnosti nároku žalobců na zaplacení žalované částky, nezaložil na moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. (smluvní pokutu zjevně nemoderoval), nýbrž na závěru o odepření práva žalobců na její zaplacení pro zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Závěr o nepřiměřenosti smluvní pokuty pak doplnil pouze nad rámec důvodů rozhodnutí ve věci samé o šikanózním výkonu práva žalobců.

7. Nespočívá-li napadené rozhodnutí na posouzení dovoláním zpochybněné otázky, nemůže být jejím prostřednictvím ani založena přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, či ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3773/13).

8. Dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

9. Ze shora uvedeného důvodu Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

10. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 3. 6. 2026 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu