29 Cdo 3778/2019
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, které potvrdilo zamítnutí návrhu na zproštění správkyně konkursní podstaty z funkce, se odmítá. Dovolání není objektivně přípustné, jelikož se nejedná o usnesení, jímž by odvolací soud potvrzoval usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“.
Citované zákony (5)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. 29 Cdo 3778/2019-899 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v konkursní věci úpadce B. H., narozeného XY, bytem v XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. (53) 24 K 174/2002, o zproštění výkonu funkce správkyně konkursní podstaty, o dovolání úpadce, zastoupeného JUDr. Milanem Říhou, advokátem, se sídlem v Brně, Nováčkova 418/11, PSČ 614 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. června 2019, č. j. 2 Ko 1/2019-874, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Usnesením ze dne 26. listopadu 2018, č. j. (53) 24 K 174/2002-842, Krajský soud v Brně (dále též jen „konkursní soud“) zamítl návrh úpadce ze dne 12. července 2018, aby správkyně konkursní podstaty byla zproštěna výkonu funkce. K odvolání úpadce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu. Dovolání úpadce proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož objektivně není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu. Nejde o usnesení, jímž by odvolací soud potvrzoval usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“ (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 586/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2003, pod číslem 155). Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 11. 2019 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu