30 Cdo 3392/2020

Rubrum

30 Cdo 3392/2020-162 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce B. V., narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 60/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2017, č. j. 11 Co 414/2017-101, takto:

Výrok

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podáním ze dne 28. 2. 2014 domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nemajetkové újmy způsobené mu dle jeho tvrzení nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 82 EXE 62/13. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 7. 2017, č. j. 17 C 60/2014-86, byla žaloba zamítnuta (výrok I.) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu pak bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno. Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Žalobce současně s podáním dovolání požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. O tomto požadavku bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 4. 2018, č. j. 17 C 60/2014-106, tak, že se návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků zamítá (výrok I.) a že se zamítá návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II.). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2018, č. j. 11 Co 173/2018-110, tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 30 Cdo 4160/2018-117, tak, že se řízení o dovolání zastavuje. Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., ačkoli si je žalobce této povinnosti vědom. Skutečností, že v tomto řízení žalobce nebyl vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť je žalobce ke splnění této podmínky opakovaně vyzýván v ostatních řízení vedených ze strany žalobce, což je Nejvyššímu soudu známo z úřední činnosti. Žalobci je bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, což ostatně potvrzuje skutečnost, že současně s podáním dovolání žalobce požádal soud i o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.) a předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení nezastavil ve smyslu § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o zastavení dovolacího řízení dle § 243c odst. 3 třetí věta o. s. ř. dovolací soud. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. 4. 2021 JUDr. František Ištvánek předseda senátu