30 Cdo 3716/2015

Plný text

30 Cdo 3716/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze, Vyšehradská 16, o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 500.000,- Kč a náhrady škody ve výši 100.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 60/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2015, č. j. 11 Co 241/2015-49, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. a.): Obvodní soud pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 21. května 2015, č. j. 17 C 60/2014-45, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 9. července 2015, č. j. 11 Co 241/2015-49, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce sám dovolání a současně znovu požádal, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven advokát. Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) dospěl k závěru, že dovolací řízení je třeba zastavit. Nejvyšší soud v usnesení (velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu) ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NS ČR 9/2015 (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http:/nsoud. cz) vyložil a odůvodnil právní názor, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je na místě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesením odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud odvolací. Soud prvního stupně žalobce sice nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 odst. 1 o. s. a., nicméně z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v identických sporech žalobce byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn.

II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014). Vzhledem k tomu, že skutkové okolnosti, z nichž odvolací soud vycházel při přezkumu odvoláním napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh žalobce, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, se (vycházeje z obsahu spisu) nijak nezměnily, přičemž žalobce ani v podaném dovolání netvrdí nové okolnosti, které by mohly vést k úvaze o relevantní změně poměrů na straně žalobce, dovolací soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou splněny předpoklady k tomu, aby žalobci byl pro toto dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. V situaci Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti v záhlaví označenému usnesení dovolacího soudu a když žalobce neodstranil (jemu známý) nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2, § 243f odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá, o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. ledna 2016 JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu