Cpjn 19/98

Právní věta

I. Soudy projednávají a rozhodují spory o pravost nebo výši pohledávek tehdy, jde-li o pohledávky, které jsou podle ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. oprávněny projednávat a rozhodnout o nich. Pravomoc projednat a rozhodnout spor o pravost nebo výši jiných pohledávek (např. daňových) mají příslušné správní orgány; soudy tyto věci projednávají a rozhodují, jen stanoví-li to zákon (§ 7 odst. 2 o. s. ř.). Ve sporech o pořadí pohledávek, včetně sporů o právo na jejich oddělené uspokojení, rozhodují vždy soudy. II. Pro určení místní příslušnosti soudu v konkursním řízení nelze přiměřeně použít ustanovení § 87 a § 88 o. s. ř. III. Zemře-li dlužník před prohlášením konkursu, soud zastaví konkursní řízení podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. IV. I pro konkursní řízení platí překážka věci rozsouzené (§ 104 odst. 1, § 159 odst. 3, § 167 odst. 2 o. s. ř.). O překážku věci zahájené (§ 83, § 104 odst. 1 o. s. ř.) jde, jestliže táž osoba podá vůči témuž dlužníku další návrh na prohlášení konkursu dříve, než bylo pravomocně rozhodnuto o jejím původním návrhu. V. V průběhu řízení o návrhu na prohlášení konkursu nelze vydat předběžné opatření, kterým by dlužníku bylo uloženo, aby nenakládal s veškerým svým majetkem. VI. Z návrhu na vydání předběžného opatření podaného proti dlužníkovi po zahájení konkursního řízení se soudní poplatek nevybírá. VII. Osvědčení úpadku dlužníka a osvědčení majetku dlužníka, postačujícího k úhradě nákladů konkursu, není náležitostí návrhu na prohlášení konkursu, ani podmínkou konkursního řízení. Podmínkou pro prohlášení konkursu není, aby bylo osvědčeno, že dlužník má majetek postačující k úhradě nákladů konkursu. VIII. Věřitel může návrh na prohlášení konkursu podat i pro splatnou pohledávku, o níž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto. Povaha řízení o návrhu na prohlášení konkursu nevylučuje, aby soud o skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, prováděl dokazování, není však povinností konkursního soudu provádět dokazování o tom, zda pohledávka věřitele (navrhovatele konkursu) skutečně existuje. IX. Návrh na prohlášení konkursu nelze zamítnout jen proto, že osoby, které věřitel v návrhu označil jako další věřitele se splatnými pohledávkami za dlužníkem, neodpověděly na výzvu soudu a existenci těchto pohledávek nepotvrdily, případně nedoložily. X. Další navrhovatel (§ 4 odst. 4 zákona) nemůže odmítnout stav konkursního řízení, ke kterému svým návrhem na prohlášení konkursu přistoupil. Jestliže soud z okolnosti, že byl podán další návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nevyvodil důsledky předepsané ustanovením § 4 odst. 4 zákona a ve věci rozhodl, aniž by s dalším navrhovatelem jednal jako s účastníkem řízení, nemůže soudní rozhodnutí nabýt právní moci před doručením opomenutému navrhovateli. XI. Účinky uvedené v ustanovení § 4 odst. 4 zákona má ve smyslu článku V. bodu 1 zákona č. 94/1996 Sb. též návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu, podaný před účinností zákona č. 94/1996 Sb. (před 1. 6. 1996), jestliže o návrhu na prohlášení konkursu nebylo do 31. 5. 1996 pravomocně rozhodnuto. XII. Povinnost zaplatit zálohu na náklady konkursu má především navrhovatel - věřitel. Podá-li návrh na prohlášení konkursu dlužník, lze i po něm požadovat zaplacení zálohy, avšak jeho neschopnost okamžitě ji složit nemůže vést k zastavení konkursního řízení. Povinnost složit zálohu na náklady konkursu má jen ten navrhovatel, jehož návrh na prohlášení konkursu soudu došel v době od 1. 6. 1996. XIII. Závěr o tom, že věřitel má za dlužníkem splatnou pohledávku (§ 1 odst. 2, věta první, zákona), je možné učinit i bez toho, aby byla přesně známa výše dlužníkova závazku. Podmínka více věřitelů dlužníka je splněna také tehdy, je-li splatná pohledávka dalšího (druhého) věřitele zanedbatelného rozsahu. XIV. Jestliže dlužník je - objektivně vzato - schopen zaplatit splatnou pohledávku věřitele, není však k její úhradě ochoten, nejsou splněny podmínky úpadku ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2, věty první, zákona. XV. Výrok soudu o tom, že náhrada nákladů řízení má být zaplacena advokátu (k jeho rukám), je pouze určením platebního místa; osobou, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, je účastník řízení (§ 142, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Advokáta proto při uplatňování takové pohledávky nelze ani v konkursu považovat za dlužníkova věřitele. XVI. Pohledávky úpadce patří do konkursní podstaty. Závěr o vyloučení nedobytných pohledávek z podstaty je možno učinit až po prohlášení konkursu (§ 27 odst. 6 zákona), nikoli již při rozhodování o návrhu na prohlášení konkursu v rámci posouzení, zda majetek dlužníka zřejmě nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (§ 12a odst. 3 zákona). XVII. Není vyloučeno, aby majetek konkursní podstaty (majetek, na který bude prohlášen konkurs), tvořily jen věci ve vlastnictví třetích osob, které patří do podstaty v důsledku neúčinných úkonů dlužníka (úpadce). XVIII. V době od podání návrhu do právní moci usnesení o prohlášení konkursu nebo usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu anebo usnesení o zastavení konkursního řízení jsou účastníky konkursního řízení dlužník a věřitelé (popřípadě jiné osoby), kteří podali návrh. Doručením usnesení o prohlášení konkursu se "známý věřitel" (§ 13 odst. 2 zákona) nestává účastníkem konkursního řízení a není ani oprávněn proti tomuto usnesení podat odvolání. Po prohlášení konkursu jsou účastníky konkursního řízení úpadce a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky do konkursu. Konkursní věřitelé se účastníky konkursního řízení stávají dnem, kdy jejich přihláška došla soudu. Podáním přihlášky pohledávky konkursní věřitel nezískává legitimaci k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, ani k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci prohlášení konkursu. Ustanovení § 90 o. s. ř. se v konkursním řízení nepoužije. XIX. Správce konkursní podstaty není účastníkem konkursního řízení. Jako zvláštní procesní subjekt má samostatné postavení jak vůči úpadci, tak vůči konkursním věřitelům a nelze jej považovat za zástupce konkursních věřitelů, ani za zástupce úpadce. Ve sporu, v němž správce vymáhá ve prospěch podstaty pohledávku úpadce, je žalobcem správce konkursní podstaty. 5) XX. Správce konkursní podstaty je oprávněn dát se zastoupit advokátem v řízení, v němž vymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadce, jakož i ve sporech vyvolaných konkursním řízením a v řízeních, jejichž účastníkem se stal místo úpadce. XXI. Jestliže soud zamítá návrh na prohlášení konkursu podle ustanovení § 12a odst. 3 zákona, vyjádří důvod zamítnutí též ve výroku usnesení. XXII. Je-li zamítnut návrh věřitele nebo jiné osoby, která je k podání návrhu legitimována zvláštním zákonem, soud v usnesení rozhodne také o náhradě nákladů řízení; ustanovení § 33 odst. 1 písm. b) zákona se však neuplatní. XXIII. Úpadce prohlášením konkursu neztrácí způsobilost být účastníkem v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty, ani způsobilost procesní. Žalobu o těchto nárocích, podanou úpadcem po prohlášení konkursu, je třeba zamítnout proto, že dispoziční oprávnění k majetku konkursní podstaty přešla na správce konkursní podstaty, tj. pro nedostatek aktivní věcné legitimace6). XXIV. K přerušení řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, dochází ze zákona - prohlášením konkursu na majetek dlužníka. Soud tuto skutečnost poznamená do příslušného spisu, jakmile se o ní dozví. Ukáže-li se to pro další postup v řízení potřebné, neprodleně o tom uvědomí správce konkursní podstaty a účastníky tohoto řízení; žádné vlastní rozhodnutí o přerušení řízení však nevydává. Prohlášením konkursu se přerušuje i řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Bylo-li řízení přerušeno v době, kdy účastníkům běžela lhůta k podání odvolání, odporu nebo námitek, nenabývá soudní rozhodnutí právní moci. XXV. Spor, v němž správce konkursní podstaty vymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadce, není sporem vyvolaným konkursním řízením. Při určení věcné příslušnosti soudu k projednání takového sporu podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) o. s. ř. je rozhodné právní postavení úpadce, nikoli postavení správce konkursní podstaty. XXVI. I po prohlášení konkursu lze nařídit výkon rozhodnutí pro pohledávku věřitele proti úpadci postihující majetek patřící do konkursní podstaty; výkon rozhodnutí však nelze provést; to platí bez zřetele k tomu, jestli jde o soudní výkon rozhodnutí nebo o daňovou či jinou exekuci. Účastníkem řízení - povinným - je v takovém případě úpadce. XXVII. Prohlášením konkursu přecházejí na správce konkursní podstaty též veškerá práva, která svědčila úpadci jako majiteli účtu u banky, včetně práva účet zrušit a prostředky, jež se na něm nacházejí, převést na účet jiný. Úpadce, jakož i osoby jím k nakládání s prostředky na účtu pověřené, těchto práv prohlášením konkursu pozbývají. K průkazu oprávnění nakládat s účtem postačí správci předložit bance usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo (byl-li jmenován později) usnesení, jímž byl ustaven správcem konkursní podstaty. Po prohlášení konkursu již banka nesmí vyplatit pohledávku z účtu úpadce (povinného) oprávněnému. XXVIII. Provozování podniku úpadce končí ve smyslu ustanovení § 18a odst. 2, věty druhé, zákona rozhodnutím soudu. Rozhodnutí, jímž by soud uložil úpadci, správci konkursní podstaty nebo jiné osobě povinnost "ukončit provoz podniku", proto není v souladu se zákonem. XXIX. Správce konkursní podstaty zařadí do soupisu konkursní podstaty každou věc, pohledávku nebo právo mající majetkovou hodnotu, o nichž má za to, že patří nebo mohou patřit do podstaty, i když tu je pochybnost, zda do podstaty skutečně patří. Osoba, která uplatňuje, že věc neměla být zařazeno do konkursní podstaty, je oprávněna podat vylučovací žalobu (§ 19 odst. 2 zákona) na základě toho, že věc byla správcem konkursní podstaty pojata do soupisu majetku patřícího do konkursní podstaty. Soud uloží této osobě podat vylučovací žalobu tehdy, jestliže tak dosud neučinila z vlastní iniciativy, a určí jí k podání žaloby lhůtu. Zapsané věci, pohledávky a další práva, o nichž jsou pochybnosti, zda do podstaty skutečně patří, mohou být ze soupisu konkursní podstaty vyloučeny - nedošlo-li k vyřešení sporné otázky mimosoudní dohodou uzavřenou se správcem konkursní podstaty nebo nevyhověl-li správce konkursní podstaty dobrovolně námitkám osoby, která u něj uplatnila svá práva k věci - jen na základě rozhodnutí soudu, kterým bylo vyhověno žalobě o vyloučení věci (pohledávky nebo práva) ze soupisu podstaty podané proti správci konkursní podstaty. Rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva žalobce není takovou právní skutečností, která by měla sama o sobě za následek vyloučení této věci ze soupisu majetku patřícího do konkursní podstaty úpadce. XXX. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o náležitostech výzvy věřitelům je nutno vykládat ve spojení s ustanoveními § 20 odst. 2 a 3 a § 22 odst. 2 zákona. Výzva obsahující upozornění, že na nároky, které nebyly přihlášeny v přihlašovací lhůtě, nebude brán v konkursu zřetel, není v souladu se zákonem. XXXI. Přihlášenou pohledávku lze popřít bez ohledu na to, zda byla věřiteli přiznána pravomocným nebo vykonatelným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, popřípadě zda o ní probíhá dosud neskončené řízení. Pro závěr, zda jde o pohledávku přiznanou pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, je rozhodující stav v době prohlášení konkursu. Jde-li však o rozhodnutí vydaná v řízeních, která se prohlášením konkursu nepřerušují, popřípadě v řízeních, v nichž bylo v souladu se zákonem pokračováno nebo která byla v souladu se zákonem zahájena po prohlášení konkursu, je rozhodný stav v době konání přezkumného jednání. Úspěšně popřena může být také pohledávka konkursního věřitele, který podal návrh na prohlášení konkursu. Žaloba o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky, popřípadě o právo na její oddělené uspokojení, je žalobou určovací; naléhavý právní zájem na požadovaném určení se neprokazuje. XXXII. Spor o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů,7) které zaniklo před prohlášením konkursu na majetek jednoho z nich, avšak dosud nebylo vypořádáno, je sporem vyvolaným konkursním řízením; k jeho projednání a rozhodnutí je proto (s výjimkou případu popsaného v ustanovení § 26 odst. 3 písm. b/ zákona) věcně příslušný soud, který prohlásil konkurs na majetek dlužníka (§ 9 odst. 2 písm. i), § 9 odst. 4 písm. a/ o. s. ř.). XXXIII. Soud, který rozhoduje ve sporu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů8), vyvolaném konkursním řízením, není oprávněn určit pořadí pohledávky, která druhému z manželů vůči úpadci z titulu vypořádání vznikla. XXXIV. Pohledávku manžela úpadce, založenou po prohlášení konkursu rozhodnutím soudu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví8), není třeba přihlašovat do konkursu. XXXV. Osoby zajišťující pohledávky vůči úpadci jsou povinny plnit ve prospěch konkursní podstaty bez zřetele k tomu, jestli věřitelé, v jejichž prospěch byly tyto pohledávky zajištěny, přihlásili své pohledávky do konkursu; poskytnutím plnění do podstaty se zprostí povinnosti plnit zajištěným věřitelům. Podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona, ve znění zákona č. 12/1998 Sb., uvedené neplatí, jde-li o ručitele. XXXVI. Pořadí zákonného zástavního práva k nemovitosti, zřízeného podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se v konkursu řídí podle dne jeho záznamu v katastru nemovitostí bez zřetele na to, jaký den vzniku tohoto práva správce daně uvedl v rozhodnutí. XXXVII. Za náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení (§ 33 odst. 1 písm. b/ zákona) nelze považovat náklady těch řízení, která se prohlášením konkursu přerušují (§ 14 odst. 1 písm. c/ zákona). Jestliže bylo v řízení po prohlášení konkursu v souladu se zákonem pokračováno a správci byla vykonatelným rozhodnutím uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, jedná se o pohledávku za podstatou. XXXVIII. Účinky usnesení, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, nastávají dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu prvního stupně.