7 Afs 278/2023

Rubrum

7 Afs 278/2023 - 45 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: A. H., zastoupen Mgr. Ladislavem Mandíkem, advokátem se sídlem U Hrušky 63/8, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2023, č. j. 15 Af 16/2021-136, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 31. 10. 2023 kasační stížnost žalobce (dále též „stěžovatel“). Kasační stížnost směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2023, č. j. 15 Af 16/2021-136, kterým byla jednak podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“), zamítnuta odvolání žalobce a potvrzeny platební výměry Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále též „správce daně“) na odvody za porušení rozpočtové kázně ze dne 13. 12. 2018, č. 22/2018, č. j. RRSZ 9179/2018, ve výši 2 590 182 Kč, č. 23/2018, č. j. RRSZ 9180/2018, ve výši 375 836 Kč, a č. 26/2018, č. j. RRSZ 9183/2018, ve výši 675 030 Kč, a jednak byly podle § 116 odst. 1 písm. a) daňového řádu ve výroku změněny platební výměry správce daně na odvody za porušení rozpočtové kázně č. 24/2018, č. j. RRSZ 9181/2018, z částky 264 312 Kč na částku 243 310 Kč a č. 25/2018, č. j. RRSZ 9182/2018, z částky 86 050 Kč na částku 85 939Kč.

2. Kasační stížnost byla Nejvyššímu správnímu soudu zaslána z datové schránky zástupce stěžovatele Mgr. Ladislava Mandíka, advokáta. Přílohou kasační stížnosti byla i plná moc, podle níž byl shora označený advokát oprávněn stěžovatele zastupovat „pouze ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č. j. 15 Af 16/2021.“ Jelikož takto 7 Afs 278/2023 koncipovanou plnou moc vyhodnotil Nejvyšší správní soud vzhledem k jejímu výslovnému omezení na řízení o žalobě za nedostatečnou (podpůrně srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2018, č. j. 9 As 176/2018-15, ze dne 19. 1. 2023, č. j. 9 Azs 204/2022-29, ze dne 11. 4. 2023, č. j. 9 As 65/2023-22, či usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 8 Azs 16/2007-158), vyzval stěžovatele prostřednictvím jeho zástupce usnesením ze dne 6. 11. 2023, č. j. 7 Afs 278/2023-31, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení označeného usnesení předložil plnou moc k zastupování i v řízení před kasačním soudem, popř. aby prokázal, že absolvoval vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Současně jej seznámil s důvodem, pro který shledal předloženou plnou moc nedostatečnou pro zastupování stěžovatele v řízení před Nejvyšším správním soudem. Toto usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 6. 11. 2023 a dne 7. 11. 2023 stěžovateli.

3. Na uvedenou výzvu nicméně stěžovatel nijak nereagoval. K požadavku Nejvyššího správního soudu se nevyjádřil, požadovanou plnou moc ve stanovené lhůtě nepředložil a ani neprokázal, že absolvoval vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

4. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

5. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

6. Podle § 120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.

7. Jelikož stěžovatel v soudem stanovené lhůtě (a ani do rozhodnutí soudu) Nejvyššímu správnímu soudu nepředložil plnou moc advokáta pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, resp. neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, neboť není splněna podmínka řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, pročež v řízení nelze pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2023, č. j. 9 As 65/2023-22, ze dne 15. 12. 2021, č. j. 4 Ads 251/2021-149, ze dne 5. 8. 2022, č. j. 3 As 159/2022-34, ze dne 19. 7. 2018, č. j. 9 As 176/2018-15, či usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. III. ÚS 3771/15, ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 3898/17, ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 2705/18 atp.).

8. Například posledně označeným usnesením Ústavní soud odmítl ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 9 As 176/2018, kterým byla rovněž odmítnuta kasační stížnost z důvodu, že stěžovatel nepředložil ani na výzvu 7 Afs 278/2023 - 46 pokračování soudu plnou moc. Jak plyne z obsahu označeného usnesení, Nejvyšší správní soud se v průběhu řízení seznámil s obsahem plné moci ze dne 9. 1. 2015, jíž stěžovatel zmocnil advokátku Mgr. Barboru Kubinovou k zastupování „ve věci žaloby proti rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. MSMT-31855/2014-9 ze dne 18. 12. 2014“ (přičemž součástí zmocnění také bylo, aby za něj „podávala opravné prostředky, námitky nebo rozklady a vzdávala se jich“). Nejvyšší správní soud považoval plnou moc pouze za opravňující uvedenou advokátku k zastupování stěžovatele v řízení o žalobě, nikoli však i v řízení o kasační stížnosti a k úkonům s tím souvisejícím. Usnesením ze dne 4. 6. 2018 č. j. 9 As 176/2018-12, proto vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení buďto předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Toto usnesení bylo doručeno stěžovateli i advokátce Mgr. Barboře Kubinové, nikdo z nich však na něj nereagoval. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nedoložil plnou moc advokáta pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, ani neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, byla jeho kasační stížnost usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2018, č. j. 9 As 176/2018-15, odmítnuta. Uvedený postup podle Ústavního soudu nezakládá porušení čl. 36 Listiny. „V posuzované věci nebylo mezi účastníky řízení sporu o povinnosti stěžovatele být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti, ani o právních následcích absence tohoto zastoupení spočívajících v odmítnutí kasační stížnosti. Námitky stěžovatele se týkají pouze hodnocení obsahu plné moci ze dne 9. 1. 2015, na jejímž základě byl stěžovatel zastoupen advokátkou Mgr. Barborou Kubinovou v řízení o žalobě. Ústavní soud v této souvislosti konstatuje, že uvedená plná moc neobsahovala jednoznačné zmocnění advokátky k zastupování stěžovatele. Hodnocení Nejvyššího správního soudu, podle něhož "zastupováním ve věci žaloby" a zmocněním k "podávání opravných prostředků" nelze bez dalšího rozumět i zmocnění k zastupování v řízení o kasační stížnosti, má rozumný základ a nelze v něm spatřovat prvky svévole či jiného kvalifikovaného pochybení. Ve prospěch tohoto hodnocení svědčilo i jednání stěžovatele a uvedené advokátky, kteří zůstali v průběhu řízení o kasační stížnosti, navzdory jednotlivým výzvám soudu, nečinní. Stěžovatel přitom měl možnost zamezit odmítnutí kasační stížnosti tím, že by ve stanovené lhůtě doložil řádnou plnou moc, k čemuž mu byl ze strany Nejvyššího správního soudu poskytnut dostatečný prostor. K odmítnutí kasační stížnosti došlo až v důsledku toho, že stěžovatel na tuto výzvu nijak nereagoval. Z těchto důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že napadeným usnesením nebylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, a ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro zjevnou neopodstatněnost.“

9. Z opatrnosti soud dodává, že o odmítnutí kasační stížnosti nerozhodl bezodkladně po uplynutí stanovené lhůty, a to mj. i s ohledem na to, že plnou moc lze doplnit kdykoliv za řízení (srov. např. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 972, či např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2022, č. j. 6 Azs 198/2021-37, a tam uvedenou judikaturu). I přesto stěžovatel do vydání tohoto usnesení na výzvu soudu nereagoval a nepředložil plnou moc (na jednoznačnou výzvu soudu vůbec nereagoval). O následcích nedoložení plné moci byl přitom ze strany soudu náležitě poučen. Nejvyššímu správnímu soudu proto za této situace nezbylo než podanou kasační stížnost odmítnout. 7 Afs 278/2023

10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

11. Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč stěžovateli, a to na základě § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. února 2024 Tomáš Foltas předseda senátu