Nejvyšší správní soud · Usnesení

7 As 375/2018

č. j. 7 As 375/2018-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-11-08 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2018:7.As.375.2018.22

  1. VS Olomouc 4 Co 13/2018-124
  2. KS Ostrava 4 Co 13/2018 - 124
  3. KS Ostrava 65 A 81/2018-8
  4. NSS 7 As 375/2018-22
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalobce proti usnesení krajského soudu, které odmítlo žalobu o náhradu nákladů. Soud uvedl, že rozhodnutí soudů nejsou rozhodnutími správních orgánů a proto nejsou předmětem správního řízení. Kasační stížnost byla nepřípustná, protože se týkala rozhodnutí soudního orgánu, nikoli správního rozhodnutí. Soud se nezabýval námitkou o podjatosti soudců, protože kasační stížnost byla odmítnuta z důvodu nepřípustnosti.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců Mgr. Lenky Krupičkové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Vrchní soud v Olomouci, se sídlem Masarykova 1, Olomouc, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 8. 2018, č. j. 65 A 81/2018 - 8, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti výše uvedenému usnesení, jímž Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) odmítl žalobu proti usnesení žalovaného ze dne 22. 5. 2018, č. j. 4 Co 13/2018 - 124.

2. Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí soudů vydaná v soudním řízení nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 10 As 95/2017 - 10, ze dne 11. 4. 2017, č. j. 4 As 72/2017 - 10, ze dne 4. 5. 2017, č. j. 10 As 125/2017 - 11).

3. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 120 téhož zákona.

4. S ohledem na nepřípustnost podaného návrhu se Nejvyšší správní soud nezabýval namítanou podjatostí soudců krajského soudu ani nečinil žádné další procesní kroky (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 As 1/2017 - 10, ze dne 26. 1. 2017, č. j. 8 As 7/2017 - 8, ze dne 31. 3. 2017, č. j. 1 As 126/2017 - 9). Nutno dodat, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, resp. v jeho rozhodování, což je stěžovateli známo i z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 232/2014 - 18, nebo ze dne 21. 10. 2014, č. j. 8 As 136/2014 - 67).

5. Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. listopadu 2018 Mgr. David Hipšr předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (1)