9 As 111/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: J. M., zastoupený JUDr. Petrem Malým, advokátem se sídlem Na Příkopě 583/15, Praha 1, proti žalovanému: Dopravní a energetický stavební úřad, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2026, č. j. DESU/031/003985/26, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, Praha 10, II) ČEZ Distribuce, a.s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, Děčín, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 2026, č. j. 38 A 6/2026-85, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) o žalobě proti mezitimnímu rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o vyvlastnění zřízením věcného břemene ve prospěch osob zúčastněných na řízení pro účely uskutečnění veřejně prospěšné stavby vedení elektrizační soustavy „V409/419 smyčka PSE“ na pozemku žalobce (dále jen „stěžovatel“). Toto rozhodnutí bylo vydáno podle § 4a odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Napadený rozsudek byl stěžovateli doručen dne 21. 7. 2026.

2. Dne 3. 8. 2026 byla Nejvyššímu správnímu soudu (dále též „NSS“) doručena blanketní kasační stížnost stěžovatele proti tomuto rozsudku. Stěžovatel v ní uvedl, že ji doplní ve lhůtě stanovené podle § 106 odst. 3 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

3. Nejvyšší správní soud podotýká, že kasační stížnost, má-li být projednatelná, musí mít všechny zákonné náležitosti. Jednou z nich je uvedení důvodů, pro které stěžovatel napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§ 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 s. ř. s.).

4. Je-li v „běžných“ kasačních věcech podána kasační stížnost, která nemá všechny zákonem předepsané náležitosti, Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzve k odstranění vad ve lhůtě jednoho měsíce (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). V případě, že se kasační stížnost týká věci, v níž bylo vedeno řízení podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, však takto postupováno není. Použije se § 2 odst. 8 tohoto zákona, který stanoví, že „[k] odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízení podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.“ V případě kasační stížnosti je rozhodnou lhůta dvou týdnů od doručení rozhodnutí, kterou stanoví § 106 odst. 2 s. ř. s.

5. Ustanovení § 2 odst. 8 zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury představuje zvláštní úpravu vůči § 106 odst. 3 s. ř. s. Je třeba jej vykládat tak, že shledá-li Nejvyšší správní soud, že kasační stížnost ve věcech týkajících se přezkumu rozhodnutí vydaných v režimu uvedeného zákona nemá všechny náležitosti (v tomto případě chybějící důvody kasační stížnosti), k odstranění shledaných vad stěžovatele nevyzývá. Odstraní-li pak stěžovatel vady kasační stížnosti po uplynutí lhůty pro její podání, k tomuto odstranění nelze přihlížet (srov. usnesení NSS ze dne 26. 6. 2024, č. j. 8 As 96/2024-96, odst. [25]; srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. IV. ÚS 2416/24, bod 15).

6. Posledním dnem lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti byl 4. 8. 2026. Jelikož stěžovatel ve včasné kasační stížnosti neuplatnil žádné důvody, pro které rozsudek krajského soudu napadá, a tyto důvody nedoplnil před uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (shodně též usnesení NSS ze dne 6. 8. 2024, č. j. 2 As 157/2024-26, nebo ze dne 8. 10. 2025, č. j. 8 As 149/2025-18).

7. O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

8. Jde-li o osoby zúčastněné na řízení, pokud bránily své právo, které jim vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou, pak jim podle § 60 odst. 5 věty první s. ř. s. lze přiznat náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci i při odmítnutí kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 19. 2. 2026, č. j. 1 As 11/2026-24, odst. [14]). Osobám zúčastněným na řízení ovšem žádné náklady nevznikly, pročež jim Nejvyšší správní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. srpna 2026 JUDr. Radan Malík předseda senátu