16 C 178/2017

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa znalce o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka] a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou a upravenou dne [datum], se původní žalobce [celé jméno původního účastníka] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem za prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to jako náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající v tom, že v období od [datum] do [datum] žalovaný bez právního důvodu užíval pozemky původního žalobce v [katastrální uzemí] parc.č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra], které se nacházejí v areálu užívaném žalovaným, přičemž za toto užívání žalobci nic neplatil. Zároveň se touto žalobou domáhal [celé jméno původního účastníka], vnuk původního žalobce [celé jméno původního účastníka], po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání sousedního pozemku ve stejném areálu, a to parc. [číslo] řízení o uvedeném nároku [celé jméno původního účastníka] bylo vyloučeno k samostatnému řízení vedenému u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 100/2019.

2. V průběhu řízení dne [datum] původní žalobce [celé jméno původního účastníka] zemřel a jeho nástupcem v řízení se podle usnesení zdejšího soudu č. j. 16 C 178/2017-152 stala žalobkyně [celé jméno žalobkyně], a to z důvodu, že na základě soudem schválené dohody dědiců původního žalobce se stala výlučným vlastníkem předmětných pozemků, včetně všech práv a nároků s těmito pozemky souvisejících.

3. Dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky [částka], z důvodu, že dne [datum] jí žalovaný tuto částku zaplatil. Žalovaný s tímto tvrzením souhlasil a rovněž souhlasil se zastavením řízení ohledně této částky, soud proto řízení ohledně částky [částka] zastavil usnesením č. j. 16 C 178/2017-205 ze dne [datum rozhodnutí]. Předmětem řízení tak zůstala částka [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Souhlasil s tvrzením žalobkyně, že v předmětném období užíval předmětné pozemky bez právního důvodu, neboť předmětné pozemky jsou zastavěny stavbami žalovaného, kdy k zastavění došlo v době jejich socialistického užívání před rokem [rok], kdy toto užívání mělo přednost před právy vlastníků pozemků. V obou objektech má žalovaný chov telat a jalovic. Tento chov zde provozuje již z doby před rokem [rok]. Žalovaný souhlasí se závěry znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] a částku odpovídající výši obvyklého nájemného dle tohoto posudku již žalobkyni dne [datum] uhradil. Pokud v minulosti nabízel za užívání těchto pozemků částku [anonymizováno] Kč/m2/rok, s čímž původní žalobce nesouhlasil, bylo to z důvodu zabránění vzniku soudního sporu a nelze vycházet z toho, že by žalovaný byl i nyní po dlouhodobém soudním sporu ochoten nájemné v takové výši hradit.

5. Soud tedy považuje za nesporné, že žalovaný v období od [datum] do [datum] užíval předmětné pozemky v [katastrální uzemí] parc.č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] a až do [datum] jí ani jejímu předchůdci za toto užívání ničeho neplatil a dne [datum] jí za toto užívání zaplatil částku [částka].

6. Soud provedl ve věci dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

7. Z výpisů z katastru nemovitostí, které jsou přílohou znaleckého posudku [celé jméno znalce], soud zjistil, že oba předmětné pozemky byly v období od [datum] do [datum] ve výlučném vlastnictví původního žalobce [celé jméno původního účastníka], že evidovaná výměra pozemku parc.č. st. [anonymizováno] činila [výměra] a pozemku parc.č. st. [číslo] činila [výměra]. Na základě nesporných tvrzení účastníků, znaleckých posudků [celé jméno znalce] a [titul] [celé jméno znalce] a má soud za prokázané, že oba tyto pozemky jsou zastavěné hospodářskými budovami ve vlastnictví žalovaného a že se nacházejí v bývalém zemědělském areálu, který se po roce [rok] začal různě segmentovat, a že okolní zástavba v areálu je tvořena zejména zemědělskými budovami, které jsou postupně stavebně upravovány jako výrobní a skladové objekty.

8. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] a z výpovědi tohoto znalce před soudem soud zjistil, že tento znalec stanovil výši obvyklého nájemného u předmětných pozemků za předmětné období na [anonymizováno] Kč/m2/rok a obvyklé nájemné stanovil jako procentní podíl z obvyklé ceny těchto pozemků, kterou zjistil porovnáním cen srovnatelných pozemků v podobných areálech na [anonymizována dvě slova], a rovněž zohlednil své zjištění, že nabídková cena pronájmu v širším okolí se pohybuje kolem [anonymizováno] Kč/m2/měsíc (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok). Pokud se týká námitky žalovaného, že existují v originálu dvě verze uvedeného znaleckého posudku, protože jedna obsahuje prohlášení znalce o vědomosti si následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku a druhá ne, tak soud konstatuje, že znalec se k tomuto v rámci své znalecké výpovědi vyjádřil, kdy uvedl, že tento text do posudku zapracoval až na žádost zástupce žalobce pro účely soudního řízen. Dle názoru pouhé doplnění této doložky nečiní znalecký posudek nevěrohodným a ani nelze hovořit o druhé verzi takového posudku.

9. Z revizního znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] a z výpovědi tohoto znalce soud zjistil, že tento znalec stanovil výši obvyklého nájemného u předmětných pozemků za předmětné období na [anonymizováno] Kč/m2/rok. Znalec přitom vycházel ze zjištěných výší nájemného za srovnatelné pozemky v tomtéž areálu a v okolních obcích, kdy nejnižší zjištěné nájemné činilo [anonymizováno] Kč/m2/rok a nejvyšší [anonymizováno] Kč/m2/rok, přičemž v areálu ZD [obec] nejvyšší zjištěné nájemné činilo [anonymizováno] Kč/m2/rok. Revizní znalec závěr Ing. [celé jméno znalce] ohledně nájemného ve výši [anonymizováno] - [částka] /m2/rok považuje za příliš optimistický. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] soud žádná relevantní zjištění pro toto řízení neučinil, jelikož tento znalecký posudek je nepřezkoumatelný, protože vůbec není zřejmé, z jakých konkrétních údajů znalec vycházel a se kterými nemovitostmi předmětné pozemky srovnával. Za nepřezkoumatelný označil tento znalecký posudek i revizní znalec [titul] [celé jméno znalce].

10. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalovaný existuje od [datum] a předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a zemědělská výroba. V dopise ze dne [datum] adresovaném [celé jméno původního účastníka], který se týkal i předmětných pozemků, žalovaný uvedl, že platí nájemné za užívání některých pozemků v areálu ZD ve výši max. [anonymizováno] Kč/m2 ročně. (zjištěno z označeného dopisu) Dopisem ze dne [datum], označeným jako předžalobní upomínka, odeslaným žalovanému tentýž den původní žalobce zároveň s [celé jméno původního účastníka] prostřednictvím svého společného zástupce vyzvali žalovaného k úhradě částky [částka] za užívání všech výše uvedených pozemků, tj. předmětných pozemků a pozemku parc. [číslo] za poslední [anonymizováno] roky do 7 dnů od odeslání výzvy, ve výši [částka] a zároveň uvedli konkrétní číslo účtu, na který má být tato částka uhrazena. (zjištěno z označeného dopisu a podacího lístku) Dopisem z [datum] reagoval žalovaný prostřednictvím svého zástupce na posledně zmíněný dopis žalobce z [datum] a požádal zástupce původního žalobce o zaslání znaleckého posudku. (zjištěno z označeného dopisu) Dopisem ze dne [datum] žalovaný prostřednictvím svého zástupce sdělil zástupci původního žalobce, že je ochoten o uvedených nárocích mimosoudně jednat, pokud se zároveň bude řešit nárok žalovaného vůči [celé jméno původního účastníka] na náhrady za žalobcem sklizenou kukuřici ve výši [částka], kterýžto nárok je řešen u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 115/2015. Soudu je z rejstříku soudu i z úřední činnosti známo, jelikož věc byla přidělena stejné samosoudkyni, že nárok žalobce ve věci 4 C 115/2015 byl zdejším soudem zamítnut a v současné době se věc nachází u Krajského soudu v Brně, kterému byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání žalovaného (v označené věci žalobce) proti zamítavému rozhodnutí zdejšího soudu. Následně mezi zástupci žalovaného a původního žalobce probíhala písemná i e-mailová komunikace ohledně různých způsobů řešení stávající situace týkající se předmětných pozemků a budov na nich stojících a doposud k žádné dohodě ohledně užívání předmětných pozemků žalovaným mezi účastníky nedošlo. (zjištěno z emailové komunikace, z dopisu zástupce žalovaného ze dne [datum] a z nesporných tvrzení účastníků) Dopisem ze dne [datum] zástupce žalovaného sdělil zástupci žalobkyně, že vyplatí za užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] částku [částka] dle znaleckého posudku a požádal jej, aby jej po skončení dědického řízení vyrozuměl o nabyvateli této pohledávky. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalovaného sdělil zástupci žalobkyně, že mu zaplatí za požadované období za předmětné pozemky částku [částka] na účet uvedený ve výzvě žalobkyně z [datum], pokud mu zástupce doloží plnou moc žalobkyně ve prospěch [celé jméno původního účastníka] (zjištěno z uvedených dopisů) Předžalobní upomínkou ze dne [datum] zástupce žalobkyně žalovaného mimo jiné vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] a uvedl v ní číslo účtu, na který má být platba poukázána. (zjištěno z uvedeného dopisu)

11. Z dalších provedených důkazů soud žádná významná zjištění pro rozhodnutí v této věci neučinil.

12. Předmětem tohoto řízení je nárok vlastníka pozemku coby ochuzeného vůči tomu, kdo se na jeho úkor obohatil užíváním jeho pozemku bez právního důvodu, na náhradu za bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“).

13. Podle § 2991 odst.1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 OZ není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle § 3004 odst. 1 OZ obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Podle § 125 o.s.ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud. Podle § 127 odst. 1 o.s.ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Podle odst. 2 je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Podle § 127a o.s.ř., jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.

15. Na základě učiněných zjištění, nesporných tvrzení účastníků a citovaných ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že žalovaný v období od [datum] do [datum] užíval pozemky právního předchůdce žalobkyně parc.č. st. [anonymizováno] a parc.č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] v celé výměře bez právního důvodu a za toto užívání žalobci ničeho před podáním žaloby nezaplatil. Původní žalobce před podáním žaloby žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení řádně vyzval předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou žalovaný nejpozději dne [datum] obdržel, přičemž v této výzvě žalobce poskytl žalovanému sedmidenní lhůtu k úhradě a uvedl konkrétní číslo účtu, na který má být požadovaná částka uhrazena. Lhůta k úhradě tak uplynula žalovanému nejpozději [datum], a od následujícího dne již byl žalovaný v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení. V průběhu řízení po vypracování znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] zaplatil žalovaný dne [datum] žalobkyni za užívání předmětných pozemků částku [částka].

16. Při posouzení otázky, jaká by měla být náhrada za toto bezdůvodné obohacení, kterou by měl žalovaný zaplatit žalobkyni, soud vycházel jak ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], který stanovil výši obvyklého nájemného za předmětný pozemek ve výši [anonymizováno] Kč/m2/rok, tak ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], který výši obvyklého nájemného předmětného pozemku stanovil ve výši [anonymizováno] Kč/m2/rok, tak ze zjištění, že nejvyšší nájemné, které žalovaný v předmětném období za srovnatelný pozemek ve stejném areálu platil činilo [anonymizováno] Kč/m2/rok a ze zjištění, že žalovaný byl před podáním žaloby ochoten platit původnímu žalobci náhradu za užívání předmětného pozemku rovněž [anonymizováno] Kč/m2/rok při smírném vyřešení jejich sporu. V souladu s § 132 o.s.ř. tedy soud dle své úvahy posoudil v jejich vzájemné souvislosti a zhodnotil oba znalecké posudky- [titul] [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce], kdy o žádném z nich nelze říci, že obsahuje jedinou správnou metodu znaleckého zkoumání a že závěr v některém z nich obsažený je jediný správný, dále přihlédl i k uvedeným zjištěním ohledně maximální výše nájmu placeného žalovaným v uvedeném areálu i k jeho původní nabídce platit v takové výši i náhradu za užívání pozemku žalobkyni. Zároveň má soud za to, že zjištěné nájemné v uvedeném areálu, které platí žalovaný, nelze považovat za nájemné tržní, a tedy obvyklé ve smyslu ustanovení §2999 odst. 1 OZ, jelikož jeho výše je pokřivena právě tím, že srovnávané pozemky se nacházejí v jednom a tom samém areálu, kde sám žalovaný„ historicky“ užívá vícero pozemků (areál je označován jako„ areál ZD [obec]“), přičemž ne všechny oprávněně, a pokud jsou uzavírány nájemní smlouvy v situaci, že fakticky tyto pozemky volné nejsou, pak se o tržním nájemném hovořit nedá. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalovaný dlouhodobě, tedy déle než uvedené [anonymizováno] roky, bez právního důvodu předmětné pozemky užívá za účelem podnikání.

17. Po zhodnocení uvedených důkazů, nesporných tvrzení účastníků a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a své výše uvedené závěry soud považuje za přiměřenou náhradu za užívání předmětných pozemků žalovaným v předmětném období bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ částku odpovídající [anonymizováno] Kč/m2/rok, k níž dospěl po zprůměrování částek obvyklého nájemného, k nimž dospěli uvedení znalci, tedy [částka] /m2/rok a [částka] m2/rok. Tato částka [částka] /m2/rok se rovněž blíží maximální výši zjištěného nájemného placeného žalovaným v daném areálu. Pokud byl žalovaný ochoten v rámci mimosoudního jednání akceptovat nájemné ve výši [částka] /m2/rok, znamená to, že si je vědom, že užívání předmětného pozemku takovou hodnotu má. Při sazbě [anonymizováno] Kč/m2/rok by pak obvyklá výše nájemného předmětných pozemku o celkové výměře [výměra] činila za 1 rok [částka]. Za 3 roky, za které žalobce požaduje náhradu bezdůvodného obohacení, by pak tato výše činila [částka]. Vzhledem k tomu, že z této částky již žalovaný žalobci uhradil [částka], zbývá k úhradě částka [částka]. Soud tedy žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku uložil, aby zaplatil žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, jelikož, jak uvedl výše, žalovaný již byl nejméně od [datum] v prodlení s placením bezdůvodného obohacení. Vliv na toto jeho prodlení nemá skutečnost, že původní žalobce v průběhu řízení zemřel a po nějakou dobu trvalo dědické řízení, kdy nebylo jasné, kdo bude právním nástupcem původního žalobce. Z těchto důvodů soud dále žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum], tedy do data úhrady uvedené částky. Ve zbytku, tedy ohledně částky [částka] a celého požadovaného úroku z prodlení z této částky soud žalobu s ohledem na uvedené závěry zamítl jako nedůvodnou. (výrok II.)

18. Co se týče námitky žalovaného, že jako protihodnotu za užívání předmětného pozemku žalovaný poskytl původnímu žalobci a [celé jméno původního účastníka] do užívání jiné pozemky, pak toto své nijak tvrzení nekonkretizoval a sám uvedl, že je nekonkretizoval blíže právě z důvodu, že všem zúčastněným stranám je přesně známo jakou (konkurenční) výhodu naopak žalobci získali. Vzhledem k tomu, že na této námitce již v průběhu řízení žalovaný netrval a„ poskytnuté“ pozemky nekonkretizoval, soud tuto námitku nepovažoval za vážně míněnou obranu žalovaného v tomto soudním řízení a již se jí dále nezabýval. Soud totiž má za to, že pokud by tuto námitku žalobce skutečně vážně zamýšlel jako obranu v tomto soudním řízení, nemohl by uvádět zcela nekonkrétní tvrzení s odůvodněním, že je vědomě nekonkretizuje.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v tomto řízení úspěšný ohledně částky [částka], což je 68,74% žalované částky, kdy částka [částka] byla žalovaným uhrazena v průběhu řízení, pročež vzal žalobce žalobu v této části zpět, a částka [částka] byla žalovanému uložena tímto rozsudkem k úhradě. Neúspěšný byl žalobce ohledně částky [částka], ohledně které soud žalobu zamítl, což je 31,26 %, a toto je tedy procentuální úspěch žalovaného. Žalobce tak má právo na náhradu 37,48 % účelně vynaložených nákladů řízení, což je rozdíl mezi úspěchem žalobce a úspěchem žalovaného.

20. Účelně vynaložené náklady žalobce činily [částka] a spočívaly v zaplaceném soudním poplatku za řízení ve výši [částka] a v nákladech na zastoupení advokátem ve výši [částka]. Celková odměna advokáta činila [částka], přičemž odměna advokáta vypočtená z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, částkou [částka], která je z důvodu zastupování dvou osob jedním advokátem, snížená o 20 % podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu, za 8 úkonů právní služby po [částka] (předžalobní výzva, podání žaloby, replika k podání žalovaného, účast u jednání dne [datum], vyjádření k ZP Ing. [celé jméno znalce] ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] trvajícího déle než dvě hodiny, vyjádření ze dne [datum] k ZP Ing. [celé jméno znalce]) činila [částka], odměna vypočtená z tarifní hodnoty [částka] za odvolání ze dne [datum] proti usnesení o znalečném činila [částka] podle §7 bod 3 advokátního tarifu, odměna vypočtená z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bod 5 advokátní tarifu za 4 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, vyjádření ze dne [datum] k doplňujícímu stanovisku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], účast u výslechu znalce [celé jméno znalce] dne [datum], účast u jednání dne [datum]), při nichž advokát zastupoval pouze jednoho žalobce, činila [částka], odměna advokáta vypočtená z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bod 5 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby po [částka] (vyjádření ze dne [datum] ke sdělení žalované a účast u jednání dne [datum]) činila [částka]. Dále advokátovi náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za 8 úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst.4 advokátního tarifu, které nebyly zohledněny v konečném rozhodnutí ve věci 16 C 100/2019. Náhrada za promeškaný čas advokáta strávený cestou z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáními dne [datum], [datum] a [datum] a v délce celkem 6 půlhodin po [částka] podle § 14 odst.3 advokátního tarifu činila [částka], cestovné za jízdu [značka automobilu] k uvedeným jednáním dne [datum] činila [částka] (ujetých 2 x 14 km při průměrné spotřebě motorové nafty 4,8 l [číslo] km při ceně motorové nafty [částka] podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a při sazbě základní náhrady [částka] /km dle citované vyhlášky) cestovné za jízdu [značka automobilu] k uvedeným jednáním ve dnech [datum] a [datum] činila [částka] (ujetých 4 x 14 km při průměrné spotřebě motorové nafty 4,8 l [číslo] km při ceně motorové nafty [částka] podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a při sazbě základní náhrady [částka] /km dle citované vyhlášky) a náhrada DPH ve výši 21% z přiznané odměny a náhrad výdajů advokáta, tj. 21% z částky [částka], činí [číslo] K. Poměrná část těchto nákladů ([částka]) odpovídající 37,48% činí [částka] a žalovaný je povinen žalobci tuto částku na náhradě nákladů řízení zaplatit. (výrok III.)

21. Náhrada za promeškaný čas advokáta strávený cestami z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáními dne [datum] a [datum] a náhrada cestovních výdajů advokáta v souvislosti s těmito cestami a paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 7 společných úkonů právní služby už byly zohledňovány v konečném rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 16 C 100/2019, tudíž je soud do nákladů tohoto řízení nezahrnul.

22. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu v tomto řízení sestávaly z vyplaceného znalečného znalcům [příjmení] [celé jméno znalce], Ing. [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce] v celkové výši [částka]. Jak již bylo výše uvedeno, neúspěch žalobce v řízení odpovídal 31,26 % předmětu sporu a neúspěch žalovaného v řízení odpovídal 68,74 % předmětu sporu. Tudíž je žalobce povinen státu nahradit 31,26 % nákladů, tj. částku [částka], a žalovaný 68,74% nákladů, tj. částku [částka], jak je uvedeno ve výrocích IV. a V. tohoto rozsudku.